Dekret Nr. 168 / 2011 Coll.

Dekret zur Änderung des Dekrets Nr. 369 / 2009 Slg., über die Einzelheiten der Vermarktung von Saatgut und Vermehrungspflanzen, geändert durch Dekret Nr. 298 / 2010 Slg.

Gültig In Kraft seit 28.06.2011
168
VYHLÁŠKA
ze dne 15. června 2011,
kterou se mění vyhláška č. 369/2009 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, ve znění vyhlášky č. 298/2010 Sb.
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3 odst. 11, § 3a odst. 4 a 11, § 3b odst. 7, § 3c odst. 5, § 4 odst. 7 a 15, § 5 odst. 9, § 6 odst. 10, § 6a odst. 7, § 7 odst. 6, § 7a odst. 5, § 8 odst. 3, § 11 odst. 3, § 12 odst. 9, § 13 odst. 6, § 14 odst. 6, § 15 odst. 6, § 16 odst. 11, § 17 odst. 14, § 18 odst. 12, § 19 odst. 15, § 19a odst. 6 a § 22 odst. 10 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 299/2007 Sb., zákona č. 96/2009 Sb., zákona č. 300/2009 Sb. a zákona č. 331/2010 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 369/2009 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, ve znění vyhlášky č. 298/2010 Sb., se mění takto:
1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na novém řádku doplňuje věta „Směrnice Komise 2009/145/ES, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování krajových odrůd zeleniny a odrůd zeleniny, které se tradičně pěstují v určitých místech a oblastech a jsou ohroženy genetickou erozí, a odrůd zeleniny, které samy o sobě nemají hodnotu pro obchodní pěstování zeleniny, ale jsou vyšlechtěny pro pěstování za zvláštních podmínek, a pro uvádění osiva těchto odrůd na trh.“.
2. V odkazu pod nadpisem § 2 se slova „7 a 10“ nahrazují slovy „8 a 11“.
3. V § 4 odst. 1 se slova „odstavců 2 a 3“ nahrazují slovy „odstavců 2 a 4“.
4. V § 4 odst. 2 se za slovo „odrůdy“ vkládají slova „zemědělských druhů“.
5. V § 4 odst. 3 se za slova „jednoho druhu“ vkládají slova „u zemědělských druhů“.
6. V § 4 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Množství osiva každé uchovávané odrůdy zeleninových druhů ročně uváděné do oběhu nesmí přesáhnout množství osiva potřebné k produkci zeleniny na výměře
a) 40 hektarů pro cibuli, echalion, brokolici, kadeřávek, kapustu hlávkovou, kapustu růžičkovou, kedluben, květák, zelí hlávkové bílé, zelí hlávkové červené, vodnici, zelí pekingské, papriku, čekanku hlávkovou, čekanku pro puky, čekanku průmyslovou, meloun cukrový, tykev velkoplodou, kardu, mrkev, mrkev krmnou, salát, rajče, fazol obecný keříčkový, fazol obecný pnoucí, hrách dřeňový, hrách kulatosemenný, hrách cukrový, bob zahradní,
b) 20 hektarů pro šalotku, pór, česnek, řepu salátovou, mangold, meloun vodní, okurku salátovou, okurku nakládačku, tykev obecnou, fenykl, lilek vejcoplodý, špenát, nebo
c) 10 hektarů pro cibuli sečku, pažitku, kerblík, celer bulvový, celer řapíkatý, chřest, endivii kadeřavou, eskariol, petržel, fazol šarlatový, ředkvičku, ředkev, reveň, černý kořen, kozlíček polníček, kukuřici cukrovou a kukuřici pukancovou.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
7. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní:
„§ 4a
Uvádění do oběhu osiva odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek
(1) Nejvyšší čistá hmotnost malého balení činí
a) 250 gramů pro fazol šarlatový, fazol obecný keříčkový, fazol obecný pnoucí, hrách dřeňový, hrách kulatosemenný, hrách cukrový, bob zahradní, špenát, kukuřici cukrovou, kukuřici pukancovou,
b) 25 gramů pro cibuli, echalion, šalotku, cibuli sečku, pór, česnek, kerblík, řepu salátovou, mangold, vodnici, zelí pekingské, okurku salátovou, okurku nakládačku, tykev velkoplodou, tykev obecnou, mrkev, mrkev krmnou, salát, petržel, ředkvičku, ředkev, černý kořen, kozlíček polníček, nebo
c) 5 gramů pro pažitku, celer bulvový, celer řapíkatý, chřest, brokolici, kadeřávek, kapustu hlávkovou, kapustu růžičkovou, kedluben, květák, zelí hlávkové bílé, zelí hlávkové červené, papriku, endivii kadeřavou, eskariol, čekanku hlávkovou, čekanku pro puky, čekanku průmyslovou, meloun vodní, meloun cukrový, artyčok, kardu, rajče, fenykl, reveň a lilek vejcoplodý.
(2) Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty osiva odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek, které bylo uvedeno do oběhu, vegetační zkouškou, a to v rozsahu nejméně 5 %.“.
8. V odkazu pod nadpisem § 8 se slova „odst. 10“ nahrazují slovy „odst. 11“.
9. V § 14 odst. 6 se slova „v částech VI v přílohách č. 1 až 4 a 8“ nahrazují slovy „v částech VI v přílohách 1 až 4 a v části VII v příloze č. 8“.
10. V odkazu pod nadpisem § 20 se slova „odst. 2, 3, 5 a 13“ nahrazují slovy „odst. 2, 3, 6 a 14“.
11. V § 20 odst. 1 písm. a) se slova „§ 17 odst. 8“ nahrazují slovy „§ 17 odst. 9“.
12. V § 20 odst. 2 se slova „§ 17 odst. 2, 3 a 5“ nahrazují slovy „§ 17 odst. 2, 3 a 6“ a slova „v druhovém seznamu zákona“ se nahrazují slovy „ve vyhlášce o stanovení druhového seznamu pěstovaných rostlin“.
13. V § 20 odst. 3 se slova „§ 17 odst. 1 až 3, 5 a 7“ nahrazují slovy „§ 17 odst. 1 až 3, 6 a 8“.
14. Přílohy č. 1 až 5 znějí:

„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 369/2009 Sb.
Požadavky na množitelské porosty a osivo obilnin

Část I

Přehled druhů
Tabulka 1
Český názevLatinský název
ČirokSorghum bicolor (L.) Moench
Čirok súdánská trávaSorghum sudanense (Piper) Stapf
Čirok x čirok súdánská tráva hybridy vzniklé křížením druhů Sorghum bicolor a Sorghum sudanenseSorghum bicolor (L.) Moench x Sorghum sudanense (Piper) Stapf
JečmenHordeum vulgare L.
Kukuřice (mimo pukancové a cukrové)Zea mays L. (partim)
Lesknice kanárskáPhalaris canariensis L.
Oves nahýAvena nuda L.
Oves setýAvena sativa L. (včetně A. byzantina K.Koch)
Oves hřebílkatýAvena strigosa Schreb.
Pohanka obecnáFagopyrum esculentum Moench
Pšenice setáTriticum aestivum L.
Pšenice tvrdáTriticum durum Desf.
Pšenice špaldaTriticum spelta L.
Tritikale hybridy
vzniklé křížením druhů rodu
Triticum s druhy rodu Secale
x Triticosecale Wittm. ex A.Camus
ŽitoSecale cereale L.
Proso seté*)Panicum miliaceum L.
*) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.

Část II

Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1

Povolené kategorie a generace
Tabulka 2.1
DruhRozmnožovací materiál předstupňůZákladní RM
(včetně komponentů hybridních odrůd)
Certifikovaný RM
SE 1SE 2SE 3EC*)C 1C 2
Čirok - nehybridníxxxxx
Čirok - hybridníxx
Čirok súdánská tráva - nehybridníxxxxx
Čirok súdánská tráva - hybridníxx
Čirok x súdánská trávaxx
Ječmen - nehybridníxxxxxx
Ječmen - hybridníxx
Kukuřice - nehybridníxxxxx
Kukuřice - hybridníxx
Lesknice kanárská - nehybridníxxxxx
Lesknice kanárská - hybridníxx
Oves nahý, setý, hřebílkatý - nehybridníxxxxxx
Oves nahý, setý, hřebílkatý - hybridníxx
Pšenice setá, tvrdá a špalda - nehybridníxxxxxx
Pšenice setá, tvrdá a špalda - hybridníxx
Tritikale - nehybridníxxxxxx
Tritikale - hybridníxx
Žito - nehybridníxxxxx
Žito - hybridníxx
Pohanka obecnáxxxxxx
Proso setéxxxxxx
*) označení C se používá u hybridních odrůd a u druhů, u kterých je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál

Oddíl 2

Přehled základních typů linií a hybridů kukuřice a čiroků
Tabulka 2.2
KategorieNázevPopis
E
(komponenty
pro tvorbu hybridů)
L - inbrední liniesoubor rostlin stejného původu geneticky identických
SLc – sesterský liniový hybridprvní generace vzniklá křížením mezi dvěma sesterskými inbredními liniemi dle metodiky šlechtitele
E
(komponenty
pro tvorbu hybridů) nebo
C
(konečný hybrid)
Sc - dvouliniový hybrid (jednoduchý hybrid)první generace vzniklá křížením mezi dvěma inbredními liniemi dle metodiky šlechtitele
C
(konečný hybrid)
Tc - tříliniový hybridprvní generace vzniklá křížením mezi inbrední linií a jednoduchým hybridem dle metodiky šlechtitele
Dc - čtyřliniový hybrid (dvojitý hybrid)první generace vzniklá křížením mezi dvěma jednoduchými hybridy dle metodiky šlechtitele
top cross hybridprvní generace vzniklá křížením mezi inbrední linií nebo jednoduchým hybridem a nehybridní odrůdou dle metodiky šlechtitele
meziodrůdový hybridprvní generace vzniklá křížením mezi rostlinami pocházejícími ze základního osiva dvou nehybridních odrůd dle metodiky šlechtitele

Část III

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1

Předplodiny, počet a termíny přehlídek obilnin s výjimkou druhů uvedených v tabulce 3.1b
Tabulka 3.1a
KategoriePrvní přehlídka
ve fázi
Druhá
přehlídka v
době
Množení po stejném
druhu nejdříve za
(počet roků)4)
SE, Eod vymetání do konce kvetenídozrávání2 1),2)
C - nehybridní odrůdyod vymetání do voskové zralosti3)-1 1),2)
C - hybridní odrůdyod vymetání do konce kvetenídozrávání1 1)
1) Množení je možné jen na pozemcích, na kterých v předchozím roce nebyla pěstována obilnina, kromě kukuřice a čiroků.
2) V případě množení stejné odrůdy, a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.
3) U ječmene nejpozději 14 dnů po vymetání.
4) Platí i pro luskovinoobilné směsky, za směsku je považován porost se 100 a více rostlinami příslušného druhu na 100 m2.
Tabulka 3.1b
KategorieNázevPřehlídka porostů ve fáziMnožení po stejném druhu nejdříve za (počet roků)
1234
kukuřice
Ekomponenty pro výrobu hybridůpřed metánímna začátku kvetení
1)
3)
v plném kvetenína konci kvetení
2)
1
Ckonečné hybridy14)
čirok, čirok súdánská tráva, čirok x čirok súdánská tráva
Ekomponenty pro výrobu hybridů-na začátku kvetenív plném kvetenína konci kvetení1
Ckonečné hybridy14)
u nehybridních odrůd4) kukuřice a čiroků bude provedena jedna přehlídka na konci kvetení
1) Období, kdy se objeví první blizny rostlin mateřského komponentu schopné přijímat pyl.
2) Období, kdy ještě jsou blizny schopny přijímat pyl.
3) K zamítnutí porostu může dojít, jsou-li vysunuty blizny u více jak 5% rostlin mateřského komponentu.
4) V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota. Bude provedena minimálně jedna další přehlídka porostu na zjištění výskytu příměsí z předplodiny.

Oddíl 2

Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů
Tabulka 3.2a
DruhKategorieIzolace k zamezení mechanické příměsi v metrech - obilniny navzájemProstorová izolace - nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení (od jiných odrůd, komponentů a hybridů stejného druhu a od jiných druhů)
od jiné odrůdy
téhož druhu
od jiných druhů
druhvzdálenost
ječmenSE, E1,0501)--
C1,0501)--
lesknice kanárskáSE,E1,0300--
C1,0250--
oves nahý, setý, hřebílkatýSE, E1,0---
C1,0---
pšenice setá, tvrdá
a špalda
SE, E1,0---
C1,0---
tritikaleSE, E1,0503)žita300
C1,0203)žita250
žitoSE, E1,03003)tritikale50
C1,02503)tritikale20
E (komponenty)1,010002)tritikale50
komponenty bez
otcovské pylové sterility
6002)tritikale50
C (hybrid)1,05002)tritikale50
pohanka obecnáSE, E1,0200od jiného
druhu pohanky
200
C1,0200200
proso setéSE, E1,0---
C1,0---
1) Mezi odrůdami stejné formy (ozimá, jarní) s rozdílným počtem řad v klasu.
2) Vztahuje se i na plochy běžného pěstování téže odrůdy.
3) Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.
Další požadavky:
- V případě porostů hybridních odrůd pšenic, ječmene, ovsa a samosprašného tritikale pro produkci osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál je minimální vzdálenost mateřského komponentu od jiné odrůdy téhož druhu 25 metrů 3), s výjimkou porostu otcovského komponentu.
Tabulka 3.2b
DruhKategorieNejmenší vzdálenost od cizího prášícího zdroje stejného nebo příbuzného druhu1) v m
kukuřicevšechny kategorie a generace200 2)
čirok, čirok súdánská tráva, čirok x súdánská trávavšechny kategorie a generace300 2)
1) U čiroků též od čiroku halepského (Sorghum halepense (L.) Pers.).
2) Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Oddíl 3

Čistota druhu a čistota odrůdy
Tabulka 3.3a
DruhKategorieNejvyšší dovolený počet rostlin
jiných odrůd a zřetelně odchylných typů 2)
na 100 m2
ječmen 3)SE, E20
C40
lesknice kanárskáSE, E3
C10
oves nahý, setý, hřebílkatý 3)SE, E20
C40
pšenice setá, tvrdá a špalda 1) 3)SE, E20
C100
tritikale 1) 3)SE, E20
C100
žito 1) 5)SE, E,20
C100
E (komponenty)3
C (hybrid)10 4)
pohanka obecnáSE, E3
C10
proso setéSE, E3
C10
1) Vzájemných druhových příměsí tritikale - žito, žito - tritikale, tritikale - pšenice, pšenice - tritikale a jiných forem v rámci druhu u tritikale v SE, E 2 rostliny, v C 4 rostliny na 100 m2.
2) Včetně jarních a ozimých forem (kromě tritikale), u ječmenů též rostlin s rozdílným počtem řad.
3) S výjimkou případů použití chemického hybridizačního prostředku platí též pro hybridní odrůdy; hodnocení porostů bude pak prováděno na základě metodiky dodané šlechtitelem.
4) Platí pouze v případě výsevu čistého mateřského komponentu.
5) Sterilita pylově sterilního komponentu kategorie E je minimálně 98 %.
Další požadavky:
– zjištěný výskyt jiných druhů obilovin a ovsa hluchého včetně ostatních plevelných ovsů a jejich hybridů a fatuoidů v kusech na 100 m2 se uvede v záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu;
– množitelský porost nesmí být zaplevelen (včetně kulturních druhů) natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy;
– při použití pylové sterility u základního RM hybridních odrůd žita je minimální úroveň pylové sterility mateřského komponentu 98 %;
– v případě výroby osiva hybridních odrůd pšenic, ječmene, ovsů a samosprašného tritikale kategorie C za použití chemického hybridizačního prostředku je minimální čistota odrůdy každého komponentu pšenic, ječmene a ovsů 99,7 % a samosprašného tritikale 99,0 %, minimální úroveň hybridnosti osiva všech jmenovaných druhů je 95 % a stanovuje se v souladu s obvyklými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují. V případech, kdy je hybridita stanovována během zkoušení osiva před uznáním osiva, určování hybridity během polní přehlídky není nutné;
– pro osivo hybridních odrůd pšenic, ječmene, ovsů a samosprašného tritikale vyráběné bez použití chemického hybridizačního prostředku je minimální odrůdová čistota (% hybridnosti) osiva kategorie C 90 %, kontroluje se úřední následnou vegetační zkouškou;
– osivo hybridních odrůd žita se uzná za certifikovaný rozmnožovací materiál pouze tehdy, jestliže byly řádně zohledněny výsledky úřední vegetační zkoušky úředně odebraného vzorku základního rozmnožovacího materiálu, která byla provedena ve vegetačním období osiva přihlášeného k uznání v kategorii C, aby se zjistilo, zda osivo kategorie E splňuje požadavky na základní rozmnožovací materiál stanovené touto vyhláškou, které se týkají pravosti a čistoty, pokud jde o znaky komponentů, včetně pylové sterility;
– otcovský komponent se odstraňuje po odkvětu, nejpozději však před provedením druhé přehlídky porostu.
Tabulka 3.3b
DruhKategorieNejvyšší povolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů
(%)
Nejvyšší dovolený výskyt
prášících rostlin ve
fertilní formě 3)
(%)
Nejvyšší povolený výskyt prášících rostlin ve sterilní formě v každé přehlídce 1),2)
(%)
v každé z 2.-4. přehlídkymaximální součet 2.-4. přehlídky
kukuřiceE
(komponenty)
0,10,51,01,0
C (hybrid)0,21,02,02,0
SE, E
(nehybridní)
0,5
C
(nehybridní)
1,0
1) Při množení sterilní formy není povolena kastrace již prášících rostlin.
2) Při výrobě šlechtitelského materiálu linií - 0,2%.
3) Za prášící rostlinu se považuje ta rostlina, u které se alespoň na 50 mm centrální osy laty nebo jejích postranních větvích vynořily prašníky a práší nebo prášily.
Další požadavky:
– Otcovský komponent se odstraňuje po odkvětu, nejpozději však do zahájení sklizně.
– Pokud má 5 nebo více % rostlin mateřského komponentu blizny schopné opylení, nesmí výskyt rostlin mateřského komponentu, které prášily nebo práší, překročit 1 % v jakékoli jednotlivé přehlídce porostu a 2 % v souhrnu všech přehlídek daného porostu.
– Rostliny otcovského komponentu musí v době, kdy kvetou rostliny mateřského komponentu, produkovat dostatečné množství pylu.
Tabulka 3.3c
DruhKategoriePočet rostlin jiného druhu čiroku
nebo rostlin zřetelně neodpovídajících
komponentu (%)
čirok, čirok súdánská tráva, čirok x čirok súdánská trávaEpři kvetení 0,1
ve zralosti 0,1
C - rostliny otcovského komponentu, které prášily, v době, kdy má mateřský komponent blizny schopné opylení0,1
C - rostliny mateřského komponentupři kvetení 0,3
ve zralosti 0,1
Další požadavky:
– Rostliny otcovského komponentu musí v době, kdy mají rostliny mateřského komponentu blizny schopné opylení, produkovat dostatečné množství pylu.
– Pokud mají rostliny mateřského komponentu blizny schopné opylení, nesmí výskyt rostlin mateřského komponentu, které prášily nebo práší, překročit 0,1 %.
– Čiroky - kontrola odstranění laty - za prášící laty se považují laty o délce 50 mm a více, postranní větvičky a kombinace obou, pokud prašníky přesahují pluchy a obsahují pyl.
– U množitelských porostů volně se opylujících nebo syntetických odrůd čiroků nesmí počet rostlin zřetelně neodpovídajících odrůdě přesáhnout:
3 rostliny na 100 m2 v kategorii E
10 rostlin na 100 m2 v kategorii C
- Pokud byl při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd kukuřice a čiroků použit mateřský pylově sterilní komponent a otcovský komponent, který neobnovuje pylovou fertilitu, musí být dodržen jeden z následujících postupů:
○ smíchání partií osiva, z nichž u jedné byl použit mateřský pylově sterilní komponent a u druhé byl použit mateřský pylově fertilní komponent, v poměru odpovídajícím dané odrůdě, nebo
○ pěstování mateřského pylově sterilního komponentu a mateřského pylově fertilního komponentu společně, v poměru odpovídajícím dané odrůdě. Poměr mezi těmito dvěma komponenty se ověřuje při přehlídce porostu.

Oddíl 4

Zdravotní stav porostu
Tabulka 3.4a
DruhKategorieNejvyšší dovolený počet (případně %) rostlin napadených chorobami na 100 m2 porostu
fuzariozy v klasech
(Fusarium spp.)
sněť prašná pšeničná
(Ustilago tritici
(Pers.) Rostrub)
sněť stébelná
(Urocystis occulta
(Wallr.) Rabenh.)
sněť prašná ječmenná
(Ustilago nuda
(Jens.) Rostr.)
prašná sněť ovesná
(Ustilago avenae
(Pers. Rostub)
sněť prosová
(Sphacelo-theca destruens
(Schlt.) Stev & A. G. Johnson)
sněti rodu
Tilletia spp.
s výjimkou
T.controversa Kühn
sněť zakrslá
(Tilletia controversa Kühn)
sněť tvrdá ječmenná
(Ustilago hordei
(Pers.) Lagerh.)
pruhovitost ječmene
(Drechslera graminea
(Rabenh.) Shoem.,
Pyrenophora graminea Ito et Kuribay)
ječmenSE, E3%--5---1010
C5%--20---1110
lesknice kanárskáSE, E-----1----
C-----3----
oves nahý, setý, hřebílkatýSE, E----1--1--
C----1--1--
pšenice setá, tvrdá a špaldaSE, E3%5----0nesmí se vyskytovat--
C5%20----1--
tritikale1)SE, E3%-5----nesmí se vyskytovat--
C5%-20------
žito1)SE, E3%-5----1--
C5%-20----1--
proso setéSE, E-----1----
C-----3----
1) Maximální počet rostlin, na nichž se vyskytují sklerocia paličkovice nachové (Claviceps purpurea (Fr.:Fr.) Tull.) je u základního rozmnožovacího materiálu 10 rostlin na 100 m2 a u certifikovaného rozmnožovacího materiálu 20 rostlin na 100 m2 - nesleduje se na souvratích a okrajích pozemku.
Tabulka 3.4b
Nejvyšší dovolený výskyt napadených rostlin [%] v porostech kukuřice a čiroků
čiroky:
Sorosporium holci-sorghi (Rivolta) Moesz5
kukuřice:
Ustilago maydis (DC.) Corda5

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:
OBILNINY S VÝJIMKOU KUKUŘICE A ČIROKŮ:
– Minimální časový interval mezi množením porostů obilnin stejného druhu na jednom pozemku je dva roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit, s výjimkou porostů na výrobu hybridního osiva, na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.
– Izolace:
kategorienejmenší vzdálenost v m
cizosprašné druhy a převážně cizosprašné odrůdy tritikale od všech ostatních porostů žita a tritikale navzájemsamosprašné odrůdy tritikale od všech
ostatních porostů tritikale
E30050
C25020
Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.
– Množitelské porosty samosprašných druhů musí být izolovány od ostatních porostů obilnin pevnou zábranou nebo volným prostorem dostatečnými pro zabránění mechanickému smíšení během sklizně.
– Množitelské porosty obilnin musí být přehlédnuty alespoň jednou, a to ve fázi po vymetání.
– Počet přehlídek hybridních odrůd - je shodný s tabulkou 3.1a a 3.1b, u kategorie E se přehlídky provádí u všech komponentů podílejících se na výsledné odrůdě.
– Množitelské porosty určené k výrobě certifikovaného rozmnožovacího materiálu hybridních odrůd pšenice, ječmene, ovsa musí být izolované od nežádoucích zdrojů pylu. Mateřský komponent musí být vzdálený minimálně 25 m od jakýchkoliv jiných odrůd stejného druhu, mimo porostů opylujícího rodičovského komponentu.
– V případě produkce hybridních odrůd žita odpovídají minimální izolační vzdálenosti tabulce č. 3.2a., Ústav může tyto vzdálenosti pozměnit, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení, nebo je-li možnost cizosprášení vyloučena v důsledku jasného rozdílu v době kvetení.
– Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.
Minimální čistota odrůdy v %, nejvyšší povolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů v ks/100m2
DruhSE, EC 1C 2
pšenice, ječmen, oves99,9 %
30 rostlin na 100m2
99,7 %
90 rostlin na 100m2
99,0 %
300 rostlin na 100m2
převážně samosprašné odrůdy tritikale99,7 %
90 rostlin na 100m2
99,0 %
300 rostlin na 100m2
98,0 %
600 rostlin na 100m2
U cizosprašných druhů – maximální počet rostlin stejného druhu neodpovídajících odrůdě:
druhSE, EC
cizosprašné odrůdy žita a tritikale3 rostliny na 100m210 rostlin na 100 m2
U hybridních odrůd:
druhrodičovské liniekonečný hybrid
pšenice, ječmen, oves99,9 %
30 rostlin na 100m2
99,7 %
90 rostlin na 100m2
žito3 rostliny na 100m210 rostlin na 100m2
Další požadavky:
– pokud je při výrobě hybridní odrůdy použita pylová sterilita, úroveň sterility pylově sterilního komponentu je nejméně 98%,
– odrůdová čistota hybridních odrůd se stanoví schváleným postupem, vhodným pro daný systém udržovacího šlechtění.
Musí se provést alespoň jedno z těchto posouzení:
● posklizňová kontrola provedená před certifikací osiva s použitím mezinárodně odsouhlasených testů na hybridnost osiva s výjimkou žita,
● stanovování hybridnosti v porostu, kde se vyrábí hybridní osivo (viz schéma výpočtu níže); tento úkon se musí kombinovat s dalšími posouzeními, včetně výsledků polní přehlídky a kontroly izolace. Je nutno poznamenat, že hybridnost se nesmí srovnávat s odrůdovou čistotou a mezi těmito jevy nemusí nezbytně existovat úzká korelace.
– Porosty, které vyhovují normě hybridnosti 95%, jsou způsobilé pro certifikaci osiva, které podléhá veškerým dalším zkouškám. Výjimečně může docházet k tomu, že Ústav, který vyžaduje izolační vzdálenosti přinejmenším 100m, může uznat úroveň hybridity stanovenou na poli jako úroveň odrůdové čistoty hybridu za předpokladu, že zjištěná úroveň není menší než 90%.
– Při druhé přehlídce porostu na výrobu osiva F1 hybridů za použití chemického hybridizačního prostředku prováděné v době dozrávání semen se zjišťuje procento sterility mateřského komponentu a/nebo procento hybridnosti osiva následujícím způsobem:
● Procento sterility se rovná: 100 (1 - a/b)
● kde a je počet oplodněných obilek ve specifikovaném počtu klasů, odebraných jako vzorek z rostlin samičího rodiče, které byly chráněny sáčky, nepropustnými pro pyl, anebo izolačními stany, rozmístěnými po aplikaci CHA, ale před kvetením kteréhokoli z rodičů;
● a b je počet oplodněných obilek ve vzorku se stejným specifikovaným počtem klasů neošetřených rostlin samičího rodiče, odebraných z plochy, která je chráněna před ošetřením CHA dalším stanem. Aby se zabránilo úniku pylu z těchto neošetřených samičích rostlin, musí tento stan zůstat na rostlinách, dokud neskončí jejich kvetení.
● Procento hybridnosti se rovná: 100 (1 - a/c)
● kde a je počet oplodněných obilek ve specifikovaném počtu klasů, odebraných jako vzorek z rostlin samičího rodiče, které byly chráněny sáčky, nepropustnými pro pyl, anebo izolačními stany, rozmístěnými po aplikaci CHA, ale před kvetením kteréhokoli z rodičů;
● a c je počet oplodněných obilek ve vzorku se stejným specifikovaným počtem klasů ošetřených rostlin samičího rodiče, které nejsou chráněny před ošetřením CHA sáčky nepropustnými pro pyl, ani dalším stanem.
– Porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům.
KUKUŘICE A ČIROKY:
Požadavky na prostorovou izolaci
kategorienejmenší vzdálenost od cizího prášícího zdroje v m
kukuřicečiroky
– nehybridní odrůdy
čiroky
– hybridní odrůdy
E200400300
C200200200
Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.
- Množitelské porosty nehybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň jednou, a to ve fázi, kdy může být určena odrůdová čistota. Pokud množitelský porost kukuřice následuje po jiném porostu kukuřice z předchozího roku, musí být provedena alespoň jedna další přehlídka, aby se zjistila přítomnost příměsí z předplodiny.
- Množitelské porosty k výrobě osiva kategorie E - rodičovských linií hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň dvakrát, první přehlídka před kvetením a druhá během kvetení.
- Množitelské porosty k výrobě osiva kategorie E - hybridů musí být přehlédnuty alespoň třikrát. První přehlídka před kvetením, druhá na začátku kvetení a třetí na konci kvetení.
- Množitelské porosty kukuřice k výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň třikrát. Pokud množitelský porost kukuřice následuje po jiném porostu kukuřice z předchozího roku, musí být provedena alespoň jedna další přehlídka, aby se zjistila přítomnost příměsí z předplodiny.
- Množitelské porosty čiroků k výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň třikrát. První přehlídka před kvetením, druhá na začátku kvetení a třetí na konci kvetení.
Minimální čistota odrůd kukuřice v %
EC
nehybridní odrůdy99,5 %99,0 %
hybridní odrůdy99,9 %99,8 %
Minimální čistota odrůd čiroků v % a nejvyšší možný počet rostlin odchylných typů
EC
nehybridní odrůdy3 rostliny na 100m210 rostlin na 100m2
hybridní odrůdy99,9 %99,7 % - mateřský komponent
– Čistota druhu u čiroků: Počet rostlin jiného druhu čiroku, jehož semena jsou obtížně odlišitelná při laboratorním zkoušení nebo u kterého snadno dojde k cizosprášení s pěstovaným druhem, nesmí u množitelského porostu k výrobě osiva kategorie E překročit 3 rostliny na 100 m2 a u množitelského porostu k výrobě osiva kategorie C nesmí překročit 10 rostlin na 100 m2.
– V případě hybridních odrůd kukuřice neodpovídají požadavkům ty porosty, u kterých při přehlídce ve stadiu, kdy je 5 a více % rostlin mateřského komponentu schopno opylení, počet rostlin mateřského komponentu, které vytvářely nebo stále vytvářejí pyl, překročí 0,5 % u kategorie E a 1 % u kategorie C při kterékoliv přehlídce nebo jestliže překročí 1 % u kategorie E a 2 % u kategorie C při součtu pozorování ze 3 přehlídek. Za prášící laty se považují laty o délce 50 mm a více, postranní větvičky a kombinace obou, pokud prašníky přesahují pluchy a práší pyl.
– Při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd lze použít pylově sterilní komponent jedním z následujících způsobů:
○ smícháním osiva získaného za použití pylově sterilního komponentu s osivem získaným za použití pylově fertilního komponentu, a to takovým způsobem, aby poměr mezi osivem z pylově sterilního komponentu a osivem z pylově fertilního komponentu nepřesáhl 2:1;
○ použitím otcovského komponentu, který obsahuje alespoň jednu linii obnovující pylovou fertilitu, a to tak, že alespoň jedna třetina rostlin vzrostlých z výsledného hybridu produkuje pyl, který se zdá být ve všech ohledech v pořádku.
- Porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům.

Část V

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1

Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu
Tabulka 5.1
DruhZkoušky
čistota osiva v %příměs jiných rostlin
ných druhů
sítové tříděníVlhkostHTS/
HMKS
klíčivostjedno
klíčko
vost
konduk
tivita
Stano
vení příměsi semen s odliš
nou plodií
v % 1)
Bioche
mická zkouš
ka života
schop
nosti
Fluores
cenční zkouš
ka – zkouš
ky pravos
ti a čistoty druhu, odrůdy
mikro
reliéfo
vá zkouš
ka – zkouš
ky pravos
ti a čistoty druhu, odrůdy
elektro
foréza – zkouš
ky pravos
ti a čistoty druhu, odrůdy
stanove
ní % hybrid
nosti 3) vegetač
ní zkouš
kou
zkouš
ky zdravot
ního stavu
zjišťová
ní přítom
nosti živočiš
ných škůdců
Čirok, čirok súdánská tráva##
Čirok x súdánská tráva##
Ječmen###x
Kukuřice###x
Lesknice kanárská#
Oves nahý, setý, hřebílkatý##2)##
Pšenice setá, tvrdá, špalda###x
Tritikale###x
Žito##x
Pohanka obecná#
Proso seté##
Vysvětlivky:
■ zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení
x zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv
□ zkouška se neprovádí
# zkoušku lze provést na žádost dodavatele
1) pouze u polyploidních odrůd
2) neplatí pro oves nahý
3) pouze u hybridních odrůd

Oddíl 2

Požadavky na vlastnosti osiva

Melden Sie sich an für Notizen, Favoriten und Benachrichtigungen

Bewertung:

Kommentare 0

Um Kommentare zu schreiben, bitte melden Sie sich an.

Informationen zur Vorschrift

ZitierungDekret Nr. 168 / 2011 Coll., zur Änderung des Dekrets Nr. 369 / 2009 Coll., über die Einzelheiten des Inverkehrbringens von Samen und Pflanzen, geändert durch Dekret Nr. 298 / 2010 Coll.
Art der Vorschrift-
Autor-
SammlungGesetzessammlung
Verkündungsdatum28.06.2011
In Kraft seit28.06.2011
In Kraft bis-
Status Gültig
Der Wortlaut der Vorschrift hat informativen Charakter.
Favoriten
Browserverlauf