Sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 63/1990 Sb.
Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů v občanských, rodinných a trestních věcech
Platný
Účinnost od 12.02.1990
Zobrazeno prvních 200 z celkem 482 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
63
SDĚLENÍ
federálního ministerstva zahraničních věcí
Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 28. března 1989 byla v Bratislavě podepsána Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních.
Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a prezident Československé socialistické republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Budapešti dne 13. ledna 1990.
Smlouva vstoupí v platnost na základě svého článku 93 dnem 12. února 1990. Tímto dnem pozbude platnosti Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních z 2. listopadu 1961, vyhlášená č. 91/1962 Sb.
Slovenské znění Smlouvy se vyhlašuje současně.*)
SMLOUVA
mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů v občanských, rodinných a trestních věcech
Prezident Československé socialistické republiky
a
Prezidiální rada Maďarské lidové republiky
vedeni přáním co nejvíc upevnit všestranné přátelské vztahy a rozvíjet spolupráci mezi oběma státy a jejich národy v souladu se Smlouvou o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou ze dne 14. června 1968,
ve snaze prohloubit a zdokonalit poskytování právní pomoci a právní styk mezi justičními a jinými orgány činnými v právních věcech a ochranu práv a zájmů státních občanů
se rozhodli uzavřít tuto smlouvu a
k tomuto účelu jmenovali své zplnomocněnce:
Prezident Československé socialistické republiky
akademika Milana Čiče,
ministra spravedlnosti Slovenské socialistické republiky,
Prezidiální rada Maďarské lidové republiky
akademika Kálmána Kulcsára,
ministra spravedlnosti,
kteří po výměně svých plných mocí, které shledali v řádné a náležité formě, se dohodli takto:
Všeobecná ustanovení
Právní ochrana
(1) Státní občané jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní strany stejnou právní ochranu v osobních a majetkových věcech jako státní občané druhé smluvní strany.
(2) Státní občané jedné smluvní strany mají právo obracet se volně a bez překážek na orgány druhé smluvní strany činné v občanských, rodinných a trestních věcech, vystupovat před nimi, podávat žádosti a návrhy a vykonávat jiné procesní úkony za stejných podmínek jako státní občané druhé smluvní strany.
(3) Ustanovení této smlouvy se použijí obdobně i na právnické osoby.
(4) Pro účely této smlouvy se občanskými věcmi rozumějí i pracovní věci a družstevní členské vztahy.
Právní pomoc
(1) Soudy, prokuratury, státní notářství (dále „justiční orgány“) a jiné orgány činné v občanských, rodinných a trestních věcech si poskytují v těchto věcech právní pomoc.
(2) V pracovních věcech si navzájem poskytnou právní pomoc jen příslušné justiční orgány.
Způsob styku
(1) Justiční orgány smluvních stran se při provádění této smlouvy stýkají navzájem přímo, pokud není v této smlouvě stanoveno jinak.
(2) Jiné orgány činné v občanských, rodinných a trestních věcech se při provádění této smlouvy stýkají prostřednictvím příslušných justičních orgánů, pokud není v této smlouvě stanoveno jinak.
(3) Ústředními orgány ve smyslu této smlouvy jsou ze strany Československé socialistické republiky Generální prokuratura Československé socialistické republiky, ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky a ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky; ze strany Maďarské lidové republiky ministerstvo spravedlnosti Maďarské lidové republiky a Generální prokuratura Maďarské lidové republiky.
Používání jazyka
(1) Orgány smluvních stran používají ve vzájemných stycích při provádění této smlouvy vlastní úřední jazyk nebo ruský jazyk.
(2) Pro ulehčení právního styku se podle možnosti připojují překlady písemností v jazyku dožádané smluvní strany i v těch případech, ve kterých je smlouva povinně nepředepisuje.
Rozsah právní pomoci
Smluvní strany si poskytují právní pomoc výkonem jednotlivých úkonů, zejména sepisováním, zasíláním a doručováním listin, prováděním prohlídek, odnímáním a odevzdáváním věcných důkazů, získáváním a prováděním znaleckých posudků, výslechem účastníků, obviněných, svědků, znalců a jiných osob a výkonem rozhodnutí.
Obsah dožádání o právní pomoc
(1) Dožádání musí obsahovat:
a) označení dožadujícího orgánu,
b) označení dožádaného orgánu,
c) označení věci, ve které se žádá o právní pomoc,
d) jméno a příjmení účastníků, místo jejich trvalého nebo přechodného pobytu, jejich státní občanství, povolání a v trestních věcech u obviněných, obžalovaných nebo odsouzených podle možnosti i místo a datum narození a jména rodičů; u právnických osob jejich název a sídlo,
e) jména, příjmení a adresy svědků a zástupců osob uvedených v písmenu d),
f) předmět dožádání a údaje, které jsou potřebné k vyřízení dožádání,
g) v trestních věcech i opis a označení spáchaného trestného činu .
(2) Dožádání musí být opatřeno podpisem oprávněné úřední osoby a otiskem úředního razítka dožadujícího orgánu.
(3) Smluvní strany mohou při poskytování právní pomoci používat dvoujazyčné tiskopisy.
Způsob vyřízení dožádání
(1) Při vyřizování dožádání použije dožádaný orgán právní předpisy svého státu. Na žádost dožadujícího orgánu bude dožádání vyřízeno způsobem uvedeným v dožádání, pokud to není v rozporu s právním pořádkem dožádané smluvní strany.
(2) Jestliže dožádaný orgán není kompetentní, dožádání zašle kompetentnímu orgánu a uvědomí o tom dožadující orgán.
(3) Jestliže není známa přesná adresa osoby uvedené v dožádání, dožádaný orgán učiní potřebná opatření k jejímu zjištění. Jestliže nemůže zjistit adresu, uvědomí o tom dožadující orgán a současně vrátí dožádání.
(4) Na požádání dožadujícího orgánu dožádaný orgán včas oznámí dožadujícímu orgánu i zúčastněným stranám místo a čas vyřízení dožádání.
(5) Po vyřízení dožádání vrátí dožádaný orgán spisy dožadujícímu orgánu; v případech, ve kterých nebylo možno dožádání vyhovět, s vrácením spisů současně oznámí důvody, které zabránily jeho vyřízení.
Ochrana svědků a znalců
(1) Předvolání svědka nebo znalce, který má bydliště na území jedné smluvní strany, před justiční orgán druhé smluvní strany nemůže obsahovat hrozbu použití donucovacích prostředků pro případ nedostavení se.
(2) Svědek nebo znalec, který se na základě předvolání dostaví před dožadující orgán druhé smluvní strany, nesmí být bez ohledu na své státní občanství stíhán podle trestních ani správních předpisů za trestný čin , kterého se dožádání týká, ani za jiný čin, který spáchal před překročením státních hranic dožadující smluvní strany, a není možné na něm vykonat trest uložený za takový čin.
(3) Tuto ochranu však svědek nebo znalec ztratí, když neopustí území dožadující smluvní strany do týdne po tom, kdy mu dožadující orgán oznámí, že jeho přítomnost už není nutná. Do této lhůty se nezapočítává doba, během které svědek nebo znalec nemohl opustit území dožadující smluvní strany bez svého zavinění.
(4) Svědek nebo znalec má právo na náhradu nákladů za cestu a pobyt, jakož i ušlého výdělku a znalec mimo toho i na znalečné. V předvolání se uvede, jaké náhrady patří svědkovi nebo znalci. Na jeho žádost se mu poskytne záloha na náhradu nákladů.
Doručování
Dožádaný orgán doručí písemnosti podle právních předpisů svého státu, jestliže doručovaná písemnost je napsaná v jazyku dožádané smluvní strany nebo je k ní připojený ověřený překlad do tohoto jazyka. Jinak doručí písemnost adresátu, pokud je ochoten převzít ji dobrovolně. Článek 6 a 7 této smlouvy se použije přiměřeně.
Doklad o doručení
Doručení se prokáže potvrzením podepsaným příjemcem a opatřeným otiskem úředního razítka dožádaného orgánu, datumem a podpisem oprávněné úřední osoby nebo potvrzením vydaným dožádaným orgánem, kterým se prokáže způsob, místo a čas doručení. Jestliže se doručovaná písemnost zašle ve dvou vyhotoveních, může se přijetí písemnosti a provedené doručení potvrdit i na druhém stejnopise.
Doručování vlastním státním občanům
Smluvní strany mohou doručovat písemnosti svým státním občanům i prostřednictvím svých diplomatických misí nebo konzulárních úřadů.
Náklady právní pomoci
(1) Za vyřízení dožádání nebude dožádaná smluvní strana žádat náhradu nákladů. Každá ze smluvních stran nese všechny náklady vzniklé při poskytování právní pomoci na svém území.
(2) Dožádaný orgán oznámí dožadujícímu orgánu výši vzniklých nákladů. Jestliže dožadující orgán vymůže náhradu nákladů od osoby, která je povinna ji zaplatit, náhrada nákladů zůstane dožádající smluvní straně.
Právní informace
Ústřední orgány smluvních stran si na žádost poskytují informace o právních předpisech, které platí, nebo platily na jejich území, jakož i informace o právní praxi justičních orgánů a o jiných právních otázkách.
Zjišťování adres a jiných údajů
(1) Justiční orgány smluvních stran si na žádost poskytují pomoc při zjišťování adres osob zdržujících se na jejich území, jestliže je to nutné k uplatnění práv jejich státních občanů.
(2) Jestliže se v justičním orgánu jedné smluvní strany uplatní nárok na výživné proti osobě, která se zdržuje na území druhé smluvní strany, justiční orgán této smluvní strany na žádost poskytne pomoc i při zjištění zaměstnavatele této osoby, jakož i výši jejího příjmu.
Platnost listin
(1) Listiny, které vydal nebo ověřil příslušný orgán jedné smluvní strany a které jsou opatřeny otiskem úředního razítka a podpisem oprávněné úřední osoby, se na území druhé smluvní strany použijí bez dalšího ověřování. Totéž platí i pro opisy a překlady listin, které ověřil příslušný orgán.
(2) Listiny, které se na území jedné smluvní strany považují za veřejné, mají na území druhé smluvní strany důkazní moc veřejných listin.
Zasílání dokladů o osobním stavu
(1) Příslušné orgány smluvních stran si budou navzájem zasílat výpisy z matrik týkající se zápisu o státních občanech jedné smluvní strany v matrikách druhé smluvní strany. Výpisy se budou zasílat ihned po provedení zápisu do matrik, a to bezplatně diplomatickou cestou. To platí i pro dodatečné zápisy, změny nebo opravy zápisů.
(2) Příslušné orgány jedné smluvní strany zašlou na žádost orgánů druhé smluvní strany žádané výpisy pro úřední potřebu bezplatně diplomatickou cestou.
(3) Žádosti státních občanů jedné smluvní strany o zaslání výpisu z matriky je možné zaslat přímo příslušnému orgánu druhé smluvní strany. Vyžádané doklady se žadateli zašlou prostřednictvím diplomatické mise nebo konzulárního úřadu smluvní strany, jejíž orgán doklad vydal. Diplomatická mise nebo konzulární úřad při odevzdání vybere od žadatele poplatek za vyhotovení dokladu.
Příslušné orgány smluvních stran si budou zasílat opisy pravomocných rozhodnutí týkajících se osobního stavu státních občanů druhé smluvní strany.
Žádosti státních občanů jedné smluvní strany o vydání a zaslání listin o vzdělání, o trvání pracovního poměru včetně mzdy nebo jiných listin o osobních nebo majetkových právech a zájmech těchto státních občanů je možné zaslat přímo příslušnému orgánu druhé smluvní strany. Jestliže orgán není příslušný k vydání a zaslání těchto listin, zašle žádost příslušnému orgánu a uvědomí o tom žadatele. Vyžádané doklady se žadateli zašlou prostřednictvím diplomatické mise nebo konzulárního úřadu smluvní strany, jejíž orgán doklad vydal. Diplomatická mise nebo konzulární úřad při odevzdání vybere od žadatele poplatek za vyhotovení dokladu.
Vydání věcí a převod peněz
Jestliže podle ustanovení této smlouvy dojde k odevzdání, vývozu nebo převodu věcí, platebních prostředků nebo pohledávek, provede se to podle právního řádu dožádané smluvní strany.
Občanské a rodinné věci
Překážky zahájeného řízení a rozhodnutí věci
Jestliže je dána pravomoc justičních orgánů obou smluvních stran podle této smlouvy a zahájí se řízení v téže věci mezi týmiž účastníky před justičními orgány obou smluvních stran, justiční orgán, před kterým se řízení zahájilo později, podle právního řádu svého státu buď řízení zastaví, nebo návrh zamítne. To obdobně platí o pravomocně rozhodnuté věci.
Věci osobního stavu
Způsobilost k právům a právním úkonům
(1) Způsobilost fyzické osoby k právům a právním úkonům se řídí právním řádem smluvní strany, jejíž státním občanem je tato osoba.
(2) Způsobilost právnické osoby k právům a právním úkonům se řídí právním řádem smluvní strany, podle kterého právnická osoba vznikla.
Pokud tato smlouva nestanoví jinak, je k řízení o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům dána pravomoc soudu smluvní strany, jejíž státním občanem je osoba, o jejíž způsobilosti se má rozhodnout.
(1) Jestliže soud jedné smluvní strany zjistí, že jsou důvody pro zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům státního občana druhé smluvní strany, který má bydliště na jejím území, uvědomí o tom příslušný soud druhé smluvní strany. To platí i v tom případě, když soud učiní dočasné opatření potřebné k ochraně tohoto státního občana nebo jeho majetku.
(2) Jestliže soud druhé smluvní strany, který byl uvědomen o důvodech pro zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, nezahájí do tří měsíců řízení nebo se v této lhůtě nevyjádří, zahájí řízení o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům soud té smluvní strany, na jejímž území má tento státní občan bydliště. V takovém případě může být vysloveno rozhodnutí o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům jen z důvodů, které jsou stanoveny právními řády obou smluvních stran. Rozhodnutí o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům se zašle příslušnému soudu druhé smluvní strany.
Ustanovení článku 23 této smlouvy se použije obdobně i při rozhodování o vrácení způsobilosti k právním úkonům.
Prohlášení za mrtvého, nezvěstného a důkaz smrti
(1) Prohlášení za mrtvého se řídí právním řádem smluvní strany, jejíž státním občanem byla osoba, která má být prohlášena za mrtvého, v době, kdy podle posledních zpráv byla ještě na živu.
(2) Pravomoc k řízení o prohlášení státního občana za mrtvého je dána soudu smluvní strany, jejíž státním občanem byla osoba, která má být prohlášena za mrtvého, v době, kdy podle posledních zpráv byla ještě naživu.
(3) Soud jedné smluvní strany může prohlásit státního občana druhé smluvní strany za mrtvého:
a) na návrh osoby, která hodlá uplatnit nárok vyplývající z dědického nebo manželského majetkového práva na nemovitost nezvěstného nacházející se na území smluvní strany, jejíž orgán provádí řízení,
b) na návrh manžela nezvěstného, který v době podání návrhu má bydliště na území smluvní strany, jejíž orgán provádí řízení.
(4) V případech uvedených v odstavci 3 se použije právní řád podle odstavce 1. Rozhodnutí vynesená podle odstavce 3 mají právní důsledky jen na území smluvní strany, jejíž soud o věci rozhodl.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se použijí obdobně na prohlášení za nezvěstného a důkaz smrti.
Věci rodinné
Uzavření manželství
(1) Podmínky uzavření manželství se řídí pro každého státního občana, který hodlá uzavřít manželství, právním řádem smluvní strany, jejíž je státním občanem.
(2) Forma uzavření manželství se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území se manželství uzavírá.
Osobní a majetkové vztahy manželů
(1) Osobní a majetkové vztahy manželů, kteří jsou státními občany jedné smluvní strany a mají bydliště na území druhé smluvní strany, se řídí právním řádem smluvní strany, jejíž jsou státními občany.
(2) Je-li jeden z manželů státním občanem jedné smluvní strany a druhý státním občanem druhé smluvní strany, řídí se jejich osobní a majetkové vztahy právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají nebo naposledy měli společné bydliště. Jestliže takovéto společné bydliště neměli, použije soud právní řád svého státu.
(3) K řízení o osobních a majetkových vztazích manželů je dána pravomoc soudů obou smluvních stran.
Rozvod
(1) Rozvod manželství manželů, kteří jsou státními občany jedné smluvní strany a v době podání návrhu mají bydliště na území druhé smluvní strany, se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž státními občany jsou v době podání návrhu.
(2) Je-li jeden z manželů státním občanem jedné smluvní strany a druhý státním občanem druhé smluvní strany, použije soud právní řád svého státu.
(3) Pravomoc k řízení o rozvodu je dána soudům obou smluvních stran.
Určení neexistence manželství a neplatnosti manželství
(1) Určení neexistence manželství a vyslovení neplatnosti manželství pro nedostatek základních podmínek uzavření manželství se řídí právním řádem, který se měl použít podle článku 26 odst. 1 této smlouvy.
(2) Určení neexistence manželství a vyslovení neplatnosti manželství pro porušení formy při uzavření manželství se řídí právním řádem platným v místě, kde bylo manželství uzavřené.
(3) K řízení o určení neexistence manželství a neplatnosti manželství je dána pravomoc soudů obou smluvních stran.
Právní vztahy mezi rodiči a dětmi
(1) Určení, uznání a popření otcovství se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území se dítě narodilo.
(2) Pokud jde o formu uznání otcovství, postačí, jestliže se postupovalo podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území k uznání došlo.
(3) Ostatní právní vztahy mezi rodiči a dětmi, zejména úprava výchovy a výživy dítěte, se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území má dítě bydliště.
(4) K řízení o právních vztazích mezi rodiči a dětmi je dána pravomoc orgánu smluvní strany, na jejímž území má dítě bydliště. V případě rozvodu manželství rodičů je dána pravomoc toho orgánu, před kterým se koná řízení o rozvod manželství.
Ostatní druhy vyživovací povinnosti
(1) Ostatní druhy vyživovací povinnosti podle rodinného práva se řídí právním řádem smluvní strany, jejíž státním občanem je osoba, která uplatňuje nárok na výživné.
(2) Pravomoc k řízení je dána soudu smluvní strany, na jejímž území má bydliště osoba, která uplatňuje nárok na výživné.
Osvojení
(1) Osvojení se řídí právním řádem smluvní strany, jejíž státním občanem je osvojitel v době podání návrhu na osvojení.
(2) K osvojení musí dát souhlas dítě, jakož i jiné osoby a orgány, vyžadují-li to právní předpisy smluvní strany, jejíž státním občanem je osvojované dítě.
(3) Jestliže dítě osvojují manželé, z nichž jeden je státním občanem jedné smluvní strany a druhý státním občanem druhé smluvní strany, musí být splněny podmínky stanovené právními řády obou smluvních stran.
(4) K řízení o osvojení je dána pravomoc orgánu smluvní strany, jejíž státním občanem je osvojitel v době podání návrhu na osvojení; v případě, že dítě osvojují manželé, z nichž jeden je státním občanem jedné smluvní strany a druhý státním občanem druhé smluvní strany, je dána pravomoc orgánu smluvní strany, na jejímž území mají nebo naposledy měli manželé společné bydliště.
(5) Ustanovení předchozích odstavců se obdobně vztahují i na zrušení osvojení.
Opatrovnictví a poručnictví
(1) Vznik a zánik opatrovnictví a poručnictví se řídí právním řádem smluvní strany, jejíž státním občanem je opatrovanec a poručenec.
(2) Právní vztahy mezi opatrovníkem a opatrovancem a mezi poručníkem a poručencem se řídí právním řádem smluvní strany, jejíž orgán ustanovil opatrovníka nebo poručníka.
(3) Povinnost přijmout funkci opatrovníka a poručníka se řídí právním řádem smluvní strany, jejíž státním občanem je osoba, která má být ustanovena za opatrovníka nebo poručníka.
(4) K řízení o opatrovnictví a poručnictví je dána pravomoc orgánu smluvní strany, jejíž státním občanem je opatrovanec nebo poručenec.
(5) Má-li opatrovanec nebo poručenec bydliště na území jedné smluvní strany, může se za opatrovníka nebo poručníka ustanovit i státní občan druhé smluvní strany, a to za předpokladu, že má bydliště na území smluvní strany, kde se má opatrovnictví nebo poručnictví vykonávat, a že jeho ustanovení nejlépe vyhovuje zájmům opatrovance nebo poručence.
(1) Jsou-li k ochraně zájmů státního občana jedné smluvní strany, jehož bydliště nebo majetek je na území druhé smluvní strany, potřebná opatrovnická nebo poručnická opatření, orgán této smluvní strany o tom bez odkladu uvědomí orgán uvedený v článku 33 odst. 4 této smlouvy.
(2) V neodkladných případech může orgán druhé smluvní strany učinit přiměřená dočasná opatření podle právního řádu svého státu, musí však o tom bez odkladu uvědomit orgán uvedený v článku článku 33 odst. 4 této smlouvy. Tato opatření zůstanou v platnosti až do jiného rozhodnutí tohoto orgánu.
(1) Orgán, jehož pravomoc je dána podle článku 33 odst. 4 této smlouvy, může přenést poručnictví nebo opatrovnictví na orgán druhé smluvní strany, jestliže osoba, které byl ustanoven poručník nebo opatrovník, má na území této smluvní strany bydliště, přechodný pobyt nebo majetek. Přenesení poručnictví nebo opatrovnictví nabude účinnost, jestliže dožádaný orgán převezme poručnictví nebo opatrovnictví a uvědomí o tom dožadující orgán.
(2) Orgán, který podle odstavce 1 převzal vedení opatrovnictví nebo poručnictví, jej vede podle právního řádu svého státu.; pokud jde o způsobilost k právům a právním úkonům, postupuje však podle právního řádu smluvní strany, jejíž státním občanem je opatrovanec nebo poručenec. Není oprávněn k vydávání rozhodnutí o osobním stavu; může však udělit souhlas k uzavření manželství, jestliže se to vyžaduje podle právního řádu státu, jehož státním občanem je opatrovanec nebo poručenec.
Majetkové věci
Forma právních úkonů
(1) Forma právních úkonů se řídí právním řádem smluvní strany, kterým se řídí právní úkon sám. Stačí však, postupuje-li se podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území byl právní úkon učiněn.
(2) Forma právních úkonů týkajících se nemovitostí se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území je nemovitost .
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 63/1990 Sb., o sjednání Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů v občanských, rodinných a trestních věcech |
|---|---|
| Typ předpisu | - |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 13.03.1990 |
|---|---|
| Účinnost od | 12.02.1990 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0