Úplné znění zákona č. 546/2006 Sb.
Úplné znění zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, jak vyplývá z pozdějších změn
Platný
Vyhlášené úplné znění
Verze znění:
13.12.2006
Obsah
ČÁST PRVNÍ
§ 1
§ 2
§ 2a
§ 3
§ 4
§ 5
§ 6
§ 7
§ 8
§ 9
§ 10
§ 11
§ 12
§ 13
§ 14
§ 15
§ 16
ČÁST DRUHÁ
§ 17
§ 18
§ 19
§ 20
§ 21
§ 22
§ 23
§ 24
§ 25
§ 26
§ 27
§ 28
§ 29
§ 30
§ 31
§ 32
§ 33
§ 34
§ 35
ČÁST TŘETÍ
§ 36
§ 37
§ 38
§ 39
§ 40
§ 41
§ 42
§ 43
§ 44
§ 45
§ 46
§ 46a
§ 47
§ 48
§ 49
§ 50
§ 51
§ 52
§ 53
§ 54
§ 55
§ 56
§ 57
§ 58
§ 59
§ 60
§ 61
ČÁST ČTVRTÁ
§ 62
§ 63
§ 64
§ 65
§ 66
§ 67
§ 68
Zobrazeno prvních 200 z celkem 569 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
546
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 120/2001 Sb., zákonem č. 517/2002 Sb., zákonem č. 257/2004 Sb., nálezem Ústavního soudu vyhlášeným pod č. 181/2005 Sb., zákonem č. 377/2005 Sb., zákonem č. 56/2006 Sb. a zákonem č. 315/2006 Sb.
ZÁKON
o veřejných dražbách
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje veřejné dražby a vznik, trvání a zánik některých právních vztahů s tím souvisejících. Podle tohoto zákona se postupuje, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak1).
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí:
a) dražbou veřejné jednání, jehož účelem je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby, konané na základě návrhu navrhovatele, při němž se licitátor obrací na předem neurčený okruh osob přítomných na předem určeném místě s výzvou k podávání nabídek a při němž na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, přejde příklepem licitátora vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby, nebo totéž veřejné jednání, které bylo licitátorem ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání,
b) navrhovatelem osoba, která za podmínek stanovených tímto zákonem navrhuje provedení dražby,
c) účastníkem dražby osoba přítomná při dražbě, která se dostavila za účelem činit podání a splňuje podmínky stanovené tímto zákonem,
d) dražební jistotou zajištění budoucích závazků účastníků dražby ve stanovené výši a formě,
e) dražebníkem osoba, která organizuje dražbu a má k tomu příslušné oprávnění (§ 6 odst. 1); jde-li o majetek územních samosprávných celků nebo majetek státu, může být dražebníkem i územní samosprávný celek nebo příslušný orgán státní správy,
f) licitátorem fyzická osoba oprávněná činit jménem a na účet dražebníka úkony při dražbě,
g) vyvoláním licitátorem přednesené prohlášení o předmětu dražby, uvedení nejnižšího podání a výše stanoveného minimálního příhozu, jakož i výzva účastníkům dražby k podávání nabídek,
h) zahájením dražby prohlášení licitátora, že zahajuje dražbu, není-li dále stanoveno jinak,
i) podáním nabídka účastníka dražby učiněná v průběhu dražby ve výši alespoň stanoveného nejnižšího podání; další podání musí převyšovat podání již učiněné nejméně o stanovený minimální příhoz, není-li dále stanoveno jinak; v případě, že byla rozdána čísla, musí být nabídka učiněna ústně a zvednutím čísla; podání je perfektní až ústní nabídkou,
j) příklepem úkon licitátora spočívající v klepnutí kladívkem, jímž dochází za stanovených podmínek k přechodu vlastnického či jiného práva k předmětu dražby,
k) vydražitelem účastník dražby, jemuž byl udělen příklep,
l) výtěžkem dražby cena dosažená vydražením a její případné příslušenství,
m) náklady dražby odměna dražebníka a náklady účelně vynaložené dražebníkem na materiální a organizační zabezpečení přípravy a průběhu dražby; mezi náklady účelně vynaložené dražebníkem patří i přiměřené náklady na zabezpečení informovanosti o dražbě, včetně informací v tisku, a náklady na uveřejnění dražební vyhlášky způsobem v místě obvyklým, jakož i náklady vynaložené dražebníkem na zvýšení jeho pojistného za pojištění odpovědnosti za škodu, pokud s ohledem na hodnotu dražené věci bylo nutno sjednat zvýšení pojistného dražebníka o více než 10 % původního pojistného,
n) zmařením dražby neuhrazení ceny vydražitelem ve stanovené lhůtě,
o) centrální adresou jediné místo, kde jsou ve veřejně přístupném informačním systému (Internet) uveřejněny informace určené tímto zákonem nebo informace poskytnuté dobrovolně ostatními účastníky dražeb,
p) správcem centrální adresy osoba organizující za úplatu uveřejnění informací určených tímto zákonem nebo informací dobrovolně poskytnutých ostatními účastníky dražeb.
(1) Jednání při organizování a v průběhu dražeb se konají vždy v českém jazyce. Písemnosti musí být vyhotoveny v českém jazyce, jinak se k nim nepřihlíží. Tím není dotčeno právo předložit písemnost v jiném než českém jazyce spolu s úředním překladem písemnosti do českého jazyka.
(2) Účastník dražby může činit podání v průběhu dražby i v cizím jazyce, které bude tlumočeno do českého jazyka tlumočníkem, kterého si obstará na své náklady, pokud tuto skutečnost písemně oznámí dražebníkovi nejpozději při svém zápisu do seznamu účastníků dražby.
Účastníci dražby
(1) Účastníkem dražby může být vždy stát, a to i tehdy, kdyby jiná osoba byla z dražby vyloučena.
(2) Účastníky dražby nesmějí být osoby, které nemohou nabývat vlastnictví a práv k předmětům dražby2), osoby, na jejichž majetek byl prohlášen konkurs nebo vůči nimž byl zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku anebo ohledně jejichž majetku bylo opětovně potvrzeno nucené vyrovnání, a to po dobu tří let od zrušení konkursu, jeho zamítnutí pro nedostatek majetku nebo do tří let od skončení opětovného vyrovnání; nikdo nesmí dražit za ně.
(3) Účastníky dražby nesmějí být osoby, u nichž by v důsledku nabytí vlastnictví předmětu dražby mohlo dojít k vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže3); nikdo nesmí dražit za ně.
(4) Účastníky dražby nesmějí být osoby, které nesložily dražební jistotu, je-li požadována, a v opakované dražbě ani vydražitel, který způsobil zmaření předchozí dražby téhož předmětu dražby u téhož dražebníka; nikdo nesmí dražit za ně. Dražit v dražbě, jejíž kontrolou jsou pověřeni, nesmějí ani zaměstnanci příslušného živnostenského úřadu a kontrolou dražby pověření zaměstnanci Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“); nikdo nesmí dražit za ně.
(5) Účastníky dražby nesmějí být dražebník organizující a provádějící tuto dražbu, osoba, jež je jeho statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního nebo jiného orgánu, jeho zaměstnanec, licitátor, který na této dražbě činí úkony dražebníka, a dále ani správce konkursní podstaty, likvidátor nebo nucený správce, jsou-li navrhovateli této dražby; nikdo nesmí dražit za ně.
(6) Účastníkem dražby též nesmí být osoba, která je ve vztahu k některé z osob uvedených v odstavci 5 osobou blízkou3a), společníkem, osobou ovládanou nebo osobou, která s ní tvoří koncern3b); nikdo nesmí dražit za ně.
(7) Pokud to povaha předmětu dražby nevylučuje, je přípustná společná účast více účastníků dražby za účelem společného nabytí předmětu dražby. Podmínkou společné účasti na dražbě je, že bude před zápisem společných účastníků do seznamu účastníků dražby předloženo dražebníkovi čestné prohlášení všech společných účastníků dražby, které bude obsahovat určení budoucích podílů na vydraženém předmětu dražby, jakož i zmocnění osoby oprávněné společné účastníky na dražbě zastupovat a které bude opatřeno úředně ověřenými podpisy všech společných účastníků dražby. S výjimkou určení osoby oprávněné společné účastníky na dražbě zastupovat není žádné omezení obsažené v prohlášení účastníků dražby nebo vyplývající z jejich případné dohody vůči dražebníkovi ani vůči třetím osobám účinné. Společní účastníci dražby odpovídají za uhrazení ceny dosažené vydražením společně a nerozdílně.
Zastoupení
Účastník dražby se může dát v dražbě zastupovat zástupcem na základě písemné plné moci s úředně ověřeným podpisem; za účastníka dražby může jednat prokurista.
Vyloučení některých věcí a práv z dražeb
(1) Podle tohoto zákona nelze dražit věci a práva, s nimiž na základě vykonatelného rozhodnutí soudu nebo orgánu státní správy nelze nakládat, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Při dražbě cenných papírů se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zákona, pokud zvláštní právní předpis upravující podnikání na kapitálovém trhu nestanoví jinak.
Zvláštní podmínky k provozování živnosti dražebníka
(1) Dražebníkem může být fyzická osoba zapsaná v obchodním rejstříku, obchodní společnost nebo družstvo, která splňuje podmínky stanovené tímto zákonem a bylo jí uděleno příslušné oprávnění k provozování živnosti . K vydání koncese k provádění dražeb podle tohoto zákona si příslušný živnostenský úřad vyžádá stanovisko ministerstva. Bez stanoviska ministerstva, ve kterém ministerstvo vyjádří, že dražebník má předpoklady k výkonu dražební činnosti a činností souvisejících, nemůže živnostenský úřad koncesi vydat. Ministerstvo ve stanovisku posoudí předpoklady dražebníka vykonávat dražební činnost a činnosti související z hlediska dodržování platných právních předpisů, záruk ochrany zájmů navrhovatele, vlastníka předmětu dražby, účastníků dražby a dalších osob majících práva k předmětu dražby také na základě jemu předložených, dražebníkem vyhotovených základních pravidel postupu dražebníka při výkonu dražební činnosti a činností souvisejících. Dražebníkem provádějícím na území České republiky ojediněle nebo dočasně dražby podle části druhé tohoto zákona může být i osoba, která prokáže, že je usazena v jiném členském státě Evropské unie a že je podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie oprávněna vykonávat činnost obdobnou činnosti dražebníka ve smyslu tohoto zákona. Na dražebníka podle předchozí věty se zvláštní podmínky k provozování činnosti dražebníka nevztahují.
(2) Dražebník je povinen do 30 dnů od vydání koncese uzavřít smlouvu o pojištění své odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s činností dražebníka.
(3) Dražebník provádějící nedobrovolné dražby musí vedle požadavků uvedených v odstavcích 1 a 2 splňovat dále tyto podmínky
a) je-li právnickou osobou, musí jeho základní kapitál, popřípadě zapisovaný základní kapitál činit alespoň 5 000 000 Kč a musí být v plném rozsahu splacen,
b) jeho povinnost podle odstavce 2 musí být splněna tak, aby výše pojistného plnění činila alespoň 35 000 000 Kč, a
c) je povinen mít svou účetní závěrku ověřenu auditorem podle zvláštního právního předpisu4a).
(4) Je-li navrhovatelem správce konkursní podstaty, nesmí se na dražbě podílet jako dražebník. Je-li navrhovatelem správce konkursní podstaty, který je právnickou osobou, nesmí dražbu provádět dražebník, který je ve vztahu k navrhovateli společníkem, osobou tvořící s ním koncern, jeho statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního nebo jiného orgánu anebo jeho zaměstnancem, ani dražebník, jehož je navrhovatel společníkem. Je-li navrhovatelem správce konkursní podstaty, který je fyzickou osobou, nesmí dražbu provádět dražebník, který je ve vztahu k navrhovateli osobou blízkou nebo jeho zaměstnancem, ani dražebník, jehož je navrhovatel společníkem, statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního nebo jiného orgánu anebo jeho zaměstnancem.
(5) Poruší-li dražebník povinnost upustit od dražby, ač tak byl povinen učinit, nebo některou z povinností podle odstavců 2 až 4, považuje se takové porušení za závažné porušení povinností podle živnostenského zákona5).
(6) Na dražebníky – územní samosprávné celky a orgány státní správy – se zvláštní podmínky k provozování činnosti dražebníka nevztahují.
Kontrolu dodržování podmínek pro organizování a provádění dražeb podle tohoto zákona provádí ministerstvo, které sleduje, zda a jak plní dražebník povinnosti uložené tímto zákonem. Živnostenský úřad zašle neprodleně pravomocné rozhodnutí o udělení koncese nebo o jejím zrušení ministerstvu; ministerstvo uveřejní na centrální adrese údaje o dražebníku v rozsahu zveřejňovaném živnostenskými úřady v živnostenském rejstříku 6).
Licitátor
(1) Licitátorem může být pouze fyzická osoba způsobilá k právním úkonům a fyzicky způsobilá k této činnosti.
(2) Licitátor zahajuje dražbu, vyzývá účastníky, aby činili podání, uděluje příklep a provádí též losování ohledně udělení příklepu.
Archivační povinnost
(1) Dražebník je povinen vést řádnou spisovou evidenci a zabezpečit účelné a bezpečné uložení písemností souvisejících s dražbou. Rovněž zabezpečí uložení písemností podniku, jestliže je předmětem dražby, a to podle zvláštního právního předpisu.
(2) Dražebník je povinen umožnit nahlédnutí do archivovaných písemností podle odstavce 1 účastníkovi dražby v případě dražby, které se tento účastník zúčastnil, a dále zaměstnancům živnostenského úřadu pověřeným kontrolou provozování živnosti , zaměstnancům ministerstva pověřeným kontrolou provádění dražeb a správci daně při daňovém řízení.
Zasílání a doručování písemností a zasílání peněžitých částek
(1) Písemnosti se zasílají poštou formou listovní zásilky dodávané do vlastních rukou s doručenkou; lze je předat i jiným prokazatelným způsobem do vlastních rukou osoby, které jsou určeny.
(2) Peněžité částky se skládají hotově nebo zasílají poštou formou peněžní zásilky doručované do vlastních rukou, převodem z účtu u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva nebo jiným bezhotovostním způsobem; lze je též předat i jiným prokazatelným způsobem do rukou osoby, které jsou určeny. Dražebník může připustit i platbu šekem nebo platební kartou.
Označení osob a věcí
Osoby a věci musí být označovány způsobem vylučujícím jejich záměnu.
Další podmínky pro postup při dražbách
(1) Místo, datum a čas zahájení dražby musí být určeny tak, aby nebyla omezena možnost účasti při dražbě.
(2) Způsob úhrady ceny, podmínky předání předmětu dražby vydražiteli a minimální příhoz musí být stanoveny s ohledem na zvláštnosti a hodnotu předmětu dražby; nesmí být stanoveny za účelem omezení zájmu o účast na dražbě.
(3) Dražebník je povinen doplnit zasílané písemnosti o údaje či doklady stanovené zvláštními předpisy na základě výzvy katastrálního úřadu nebo správce centrální adresy.
(4) Uveřejněním způsobem v místě obvyklým je u dražeb nemovitostí uveřejnění na úřední desce obecního úřadu, úřadu městské části nebo městského obvodu, v jehož obvodu se nemovitost nachází. Za uveřejnění způsobem v místě obvyklým se též považuje, doručí-li dražebník těmto úřadům dražební vyhlášku se žádostí o její uveřejnění na úřední desce a současně v periodickém tisku určeném pro území územního samosprávného celku, v jehož obvodu se nemovitost nachází, uveřejní alespoň základní údaje o předmětu dražby, místě a času konání dražby, nejnižším podání, výši minimálního příhozu a odhadnuté nebo zjištěné ceně, jakož i údaj o tom, kde se lze seznámit s úplným textem dražební vyhlášky.
(5) Účastníci dražby a ostatní přítomní na dražbě jsou v průběhu jejího konání povinni nerušit průběh dražby chováním odporujícím dobrým mravům.
(6) Dražbě může být přítomna každá osoba, která zaplatila vstupné. Vstupné na jeden dražební den činí maximálně 100 Kč na osobu a den. Vybrané vstupné je součástí výtěžku dražby.
Odhad ceny předmětu dražby
(1) Dražebník zajistí odhad ceny předmětu dražby v místě a čase obvyklé. Odhad nesmí být v den konání dražby starší šesti měsíců. Jde-li o nemovitost , podnik7), jeho organizační složku8), nebo o věc prohlášenou za kulturní památku9), musí být cena předmětu dražby zjištěna posudkem znalce10). Znalec odhadne i závady, které v důsledku přechodu vlastnictví nezaniknou, a upraví příslušným způsobem odhad ceny.
(2) Osoba, která má předmět dražby v držení, je povinna po předchozí výzvě, v době určené v této výzvě, umožnit provedení odhadu, jakož i prohlídku předmětu dražby. Doba prohlídky musí být ve výzvě stanovena s přihlédnutím k charakteru dražené věci, u nemovitosti zpravidla tři týdny po odeslání výzvy.
(3) Pokud osoba, která má předmět dražby v držení, neumožní provedení odhadu nebo prohlídky předmětu dražby, lze odhad provést na základě dostupných údajů, které má dražebník k dispozici.
Dražební jistota
(1) Dražebník je oprávněn po účastníkovi dražby žádat složení dražební jistoty.
(2) Účastník dražby je povinen složit dražebníkovi ve lhůtě uvedené v dražební vyhlášce dražební jistotu v penězích nebo ve formě bankovní záruky; dražebník je povinen umožnit oba uvedené způsoby. Stanoví-li tak dražební vyhláška, musí být záruční listina vystavena bankou se sídlem na území České republiky nebo zahraniční bankou oprávněnou působit v souladu se zvláštním právním předpisem10a) na území České republiky. V dražební vyhlášce též může být jako podmínka přijatelnosti bankovní záruky stanovena minimální doba její platnosti, ne však v délce přesahující 160 dní ode dne konání dražby, na niž se bankovní záruka vztahuje. Přesahuje-li dražební jistota částku odpovídající 15 000 EUR, může být v dražební vyhlášce vyloučeno její složení v hotovosti do rukou dražebníka.
(3) Pro složení dražební jistoty musí být účastníkovi dražby poskytnuta přiměřená lhůta, která nesmí být kratší než polovina lhůty stanovené pro uveřejnění dražební vyhlášky. V dražební vyhlášce může být konec lhůty pro složení dražební jistoty v hotovosti k rukám dražebníka nebo ve formě bankovní záruky stanoven na určený okamžik předcházející zahájení dražby, ne však na okamžik dřívější, než je šestnáctá hodina pracovního dne bezprostředně předcházejícího dni konání dražby. Není-li v dražební vyhlášce stanoveno něco jiného, končí lhůta pro složení dražební jistoty zahájením dražby.
(4) Dražební jistota nesmí přesáhnout 30 % z nejnižšího podání; nesmí však přesáhnout částku 1 500 000 Kč zvýšenou o 10 % z částky přesahující 5 000 000 Kč.
Prohlídka předmětu dražby
(1) Před zahájením dražby musí být umožněna účastníkům dražby v termínu uvedeném v dražební vyhlášce prohlídka předmětu dražby. Termín prohlídky předmětu dražby dražebník stanoví s ohledem na místo úschovy věci movité nebo umístění věci nemovité.
(2) Pokud nejnižší podání přesahuje 1 000 000 Kč nebo jde-li o nemovitost , podnik nebo jeho organizační složku, musí být umožněna účastníkům dražby prohlídka předmětu dražby alespoň ve dvou termínech uvedených v dražební vyhlášce, které nesmí být stanoveny na stejný den.
(3) S prohlídkou předmětu dražby nelze, s výjimkou doložení totožnosti, spojovat další podmínky; to neplatí o podmínkách spojených s ochranou života a zdraví a podmínkách vyplývajících ze zákonem uložené povinnosti mlčenlivosti, z povinností stanovených zvláštním právním předpisem11) nebo ze zachování obchodního tajemství.
(4) Pokud vlastník nebo osoba, která má předmět dražby v držení nebo nájmu, neumožní řádnou prohlídku předmětu dražby, bude prohlídka provedena v rámci možností. Z tohoto důvodu nelze vyslovit neplatnost dražby.
Vrácení dražební jistoty a listin
(1) Byla-li dražební jistota složena na účet, vrátí dražebník účastníkovi dražby, který předmět dražby nevydražil, složenou dražební jistotu včetně příslušenství bez zbytečného odkladu po skončení dražby.
(2) Nebyla-li dražební jistota složena na účet, vrátí dražebník účastníkovi dražby, který předmět dražby nevydražil, složenou dražební jistotu bez zbytečného odkladu po skončení dražby.
(3) Bankovní záruku předloženou účastníkem dražby, který předmět dražby nevydražil, je dražebník povinen bez zbytečného odkladu vrátit účastníkovi dražby.
(4) Listiny, jimiž oprávněné osoby doložily svá práva vůči předmětu dražby nebo vznik pohledávek, vrátí dražebník těmto osobám bez zbytečného odkladu po skončení dražby; neskončí-li však dražba udělením příklepu, vrátí dražebník listiny těmto oprávněným osobám bez zbytečného odkladu po marném uplynutí lhůty pro podání návrhu na provedení opakované dražby nebo po skončení opakované dražby.
(5) V případě upuštění od dražby vrátí dražebník složené dražební jistoty bez zbytečného odkladu po upuštění od dražby.
DRAŽBY DOBROVOLNÉ
Zvláštní ustanovení
(1) Dražbou dobrovolnou je dražba prováděná na návrh vlastníka. Návrh může podat i více osob, a to i tehdy, nejsou-li spoluvlastníky předmětu dražby.
(2) Dobrovolné dražby movitých věcí podle tohoto zákona lze provádět na základě vydaného živnostenského oprávnění; zvláštní podmínky k provozování činnosti dražebníka se na provádění dobrovolných dražeb movitých věcí nevztahují.
(4) Vlastníkem se rozumí též osoba, která je oprávněna s předmětem dražby hospodařit a je vlastníkem zmocněna nebo na základě zvláštního právního předpisu oprávněna předmět dražby zcizit, likvidátor a správce konkursní podstaty.
(5) Předměty kulturní hodnoty z oboru archeologie a předměty kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy lze dražit, pouze jsou-li opatřeny osvědčením k trvalému vývozu11b). Věci, na nichž vázne zákonné předkupní právo státu podle zvláštních právních předpisů12), zákonné předkupní právo spoluvlastníků, a byty a nebytové prostory, s nimiž je nakládání omezeno právem nájemců na přednostní nabytí vlastnictví nebo zákonným předkupním právem nájemců podle zvláštního právního předpisu13), lze dražit, pouze vysloví-li každá z oprávněných osob s provedením dražby svůj souhlas formou písemného prohlášení opatřeného jejím úředně ověřeným podpisem a předloženého dražebníkovi nejpozději před podpisem dražební vyhlášky. Tento souhlas může být podmíněn tím, že nejnižší podání nebude nižší než cena v souhlasu uvedená. I bez tohoto souhlasu je dražba přípustná, koná-li se na návrh správce konkursní podstaty, pokud správce konkursní podstaty písemně vyzval oprávněnou osobu k využití jejího předkupního práva nebo práva na přednostní nabytí předmětu dražby a toto právo nebylo včas využito. Koná-li se dražba podle tohoto odstavce, není přípustné stanovit nejnižší podání pod cenu případně uvedenou v kterémkoli ze souhlasů udělených oprávněnými osobami, snížit nejnižší podání ani konat opakovanou dražbu; práva podle § 23 odst. 11 však nejsou dotčena.
(6) Přechodem vlastnictví k bytům a nebytovým prostorům na vydražitele na základě dražby konané podle odstavce 5 zanikají předkupní práva nájemců k nim, jakož i jejich práva na přednostní nabytí vlastnictví k těmto bytům a nebytovým prostorům, nezanikla-li již dříve. Byty v budovách ve vlastnictví, případně spoluvlastnictví družstev, na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních právních předpisů13a), pokud vznikla družstvu povinnost uzavřít smlouvu o převodu bytu s fyzickou osobou členem družstva, která podle zvláštního právního předpisu13b) vyzvala družstvo k uzavření smlouvy o převodu tohoto bytu, nelze dražit.
(7) Dražit v dražbě dobrovolné nelze nemovitosti , jejichž vlastnictví je omezeno předkupním právem zapsaným v katastru nemovitostí , a věci movité, jejichž vlastnictví je omezeno předkupním právem zapsaným v listinách osvědčujících vlastnictví a nezbytných k nakládání s věcí. To neplatí, vysloví-li každá z oprávněných osob s provedením dražby svůj souhlas formou písemného prohlášení opatřeného jejím úředně ověřeným podpisem a předloženého dražebníkovi nejpozději před podpisem dražební vyhlášky. I bez tohoto souhlasu je dražba přípustná, koná-li se na návrh správce konkursní podstaty. Koná-li se dražba se souhlasem oprávněných osob, není přípustné stanovit nejnižší podání pod cenu případně uvedenou v kterémkoli z takto udělených souhlasů, snížit nejnižší podání ani konat opakovanou dražbu; práva podle § 23 odst. 11 však nejsou dotčena. Přechodem vlastnictví k předmětu dražby na vydražitele zanikají předkupní práva uvedená v první větě.
(8) Dražit nelze věci, vůči nimž bylo uplatněno zadržovací právo.
(9) Pokud s převoditelnými majetkovými právy souvisí i právo k nemovitosti , podniku nebo jeho organizační složce, postupuje se obdobně jako při dražbě nemovitosti , podniku nebo jeho organizační složky; v ostatních případech se postupuje jako při dražbě věcí movitých.
Výše odměny dražebníka
(1) Výše odměny dražebníka se sjednává dohodou.
(2) Dražebník je oprávněn vybírat odměnu za provedení dražby od navrhovatele a v případě dražeb movitých věcí též od vydražitele. Výše odměny vybírané od navrhovatele nebo způsob jejího určení či ujednání o tom, že dražba bude provedena pro navrhovatele bezúplatně, musí být sjednána ve smlouvě o provedení dražby. Výše odměny vybírané od vydražitele nebo způsob jejího určení, její splatnost či ujednání o tom, že dražba bude provedena pro vydražitele bezúplatně, musí být uvedena v dražební vyhlášce.
(3) Je-li navrhovatelem správce konkursní podstaty, výše odměny dražebníka nesmí překročit 10 % z ceny dosažené vydražením, nejvýše však 1 000 000 Kč zvýšených o 1 % z ceny dosažené vydražením přesahující 10 000 000 Kč.
Smlouva o provedení dražby
(1) Dražbu lze provést pouze na základě písemné smlouvy o provedení dražby, kterou uzavře navrhovatel s dražebníkem; to neplatí, jde-li o majetek státu, je-li dražebníkem orgán státní správy nebo jde-li o majetek územního samosprávného celku, je-li dražebníkem tento celek, nebo je-li dražebníkem navrhovatel.
(2) Smlouva o provedení dražby musí obsahovat označení, že jde o dražbu dobrovolnou, označení navrhovatele, dražebníka a předmětu dražby, nejnižší podání, lhůtu pro uhrazení ceny dosažené vydražením přesahující 500 000 Kč, výši odměny nebo způsob jejího určení nebo ujednání o tom, že dražba bude provedena pro navrhovatele bezúplatně. Uzavírá-li smlouvu o provedení dražby s dražebníkem společně více navrhovatelů, kteří nejsou spoluvlastníky předmětu dražby, musí být přílohou této smlouvy smlouva upravující jejich vzájemné vztahy týkající se dražby a jejích výsledků.
(3) Je-li licitátor oprávněn snížit nejnižší podání, musí být ve smlouvě o provedení dražby obsaženo i ujednání, o jakou částku lze nejnižší podání snížit.
(4) Jde-li o dražbu nemovitosti , podniku nebo jeho organizační složky, musí být podpisy navrhovatele a dražebníka na smlouvě o provedení dražby úředně ověřeny.
(5) Je-li navrhovatelem dražby osoba, která je povinna při zadávání zakázek postupovat podle zvláštního právního předpisu14), řídí se její postup směřující k uzavření smlouvy o provedení dražby tímto zákonem; budoucím peněžitým závazkem ze smlouvy jsou předpokládané náklady dražby.
(6) Výši odměny dražebníka sjednanou ve smlouvě o provedení dražby nelze dodatečně zvýšit.
(7) Neobsahuje-li smlouva uzavřená mezi navrhovatelem a dražebníkem stanovené náležitosti, je neplatná.
Dražební vyhláška
(1) Dražebník vyhlásí konání dražby dražební vyhláškou, v níž uvede:
a) že jde o dražbu dobrovolnou, a jde-li o opakovanou dražbu, i tuto skutečnost,
b) označení dražebníka,
c) místo, datum a čas zahájení dražby,
d) označení a popis předmětu dražby a jeho příslušenství, práv a závazků na předmětu dražby váznoucích a s ním spojených, pokud podstatným způsobem ovlivňují hodnotu předmětu dražby, popis stavu, v němž se předmět dražby nachází, jeho odhadnutou nebo zjištěnou cenu, a je-li předmětem dražby kulturní památka, i tuto skutečnost,
e) nejnižší podání a stanovený minimální příhoz, který může účastník dražby učinit,
f) požaduje-li složení dražební jistoty, způsob a lhůtu pro její složení, číslo účtu a adresu místa, kde má být dražební jistota složena, co je dokladem o složení dražební jistoty, výši dražební jistoty a způsob jejího vrácení; popřípadě lze-li složit dražební jistotu platební kartou nebo šekem,
g) je-li přípustný i jiný způsob úhrady ceny dosažené vydražením než úhrada v hotovosti; způsob úhrady ceny dosažené vydražením nesmí být pro vydražitele spojen s nadbytečnými obtížemi,
h) datum a čas konání prohlídky předmětu dražby, u věcí movitých též místo konání prohlídky a organizační opatření k zabezpečení prohlídky,
i) u společné dražby pořadí, ve kterém budou jednotlivé předměty dražby draženy,
j) podmínky odevzdání předmětu dražby vydražiteli,
k) případné upozornění, že údaje o předmětu dražby v dražební vyhlášce nebo jejich část, zejména pak o popisu stavu předmětu dražby a o právech a závazcích na předmětu dražby váznoucích, jsou uvedeny pouze podle dostupných informací, případně že navrhovatel zaručuje vlastnosti předmětu dražby nebo odpovídá za jeho vady pouze v rozsahu stanoveném dražební vyhláškou,
l) lhůtu pro uhrazení ceny dosažené vydražením přesahující 500 000 Kč,
m) výši odměny vybírané od vydražitele nebo způsob jejího určení, její splatnost či ujednání o tom, že dražba bude provedena pro vydražitele bezúplatně.
(2) Dražební vyhlášku uveřejní dražebník způsobem vzhledem k předmětu dražby v místě obvyklým nejméně 15 dnů před zahájením dražby, není-li dále stanoveno jinak.
(3) Je-li předmětem dražby nemovitost , podnik nebo jeho organizační složka nebo pokud nejnižší podání přesáhne 100 000 Kč, uveřejní dražebník dražební vyhlášku způsobem vzhledem k předmětu dražby v místě obvyklým i na centrální adrese nejméně 30 dnů před zahájením dražby.
(4) Pro předměty dražby podléhající zkáze je dražebník oprávněn lhůtu pro uveřejnění dražební vyhlášky přiměřeně zkrátit.
(5) Ve lhůtách uvedených v odstavcích 2 až 4 zašle dražebník dražební vyhlášku
a) vlastníkovi,
b) osobám, které mají k předmětu dražby právo zapsané v katastru nemovitostí nebo v listinách osvědčujících vlastnictví předmětu dražby nezbytných k nakládání s ním,
c) je-li předmětem dražby nemovitost , podnik nebo jeho organizační složka, správci daně příslušnému podle místa trvalého pobytu nebo místa podnikání navrhovatele, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo podle sídla navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou, a správci daně, v jehož obvodu se nemovitost , podnik nebo jeho organizační složka nachází,
d) jde-li o podnik nebo jeho organizační složku, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,
e) jde-li o majetek právnické osoby, jejímž zakladatelem, zřizovatelem, společníkem nebo členem je stát, též orgánu státu vykonávajícímu práva zakladatele, zřizovatele, společníka nebo člena této právnické osoby.
(6) Dražební vyhlášku spolu se všemi jejími dodatky je dražebník povinen před zahájením dražby vyvěsit ve veřejně přístupné části objektu, v němž se dražba koná.
(7) Stejnopis dražební vyhlášky, uložený u dražebníka, musí být podepsán navrhovatelem; jde-li o nemovitost , musí být podpis navrhovatele úředně ověřen.
Podmínky a údaje, které dražebník v dražební vyhlášce uvedl, nelze dodatečně měnit. To neplatí v případě, kdy dojde ke změnám v rozsahu práv a závazků na předmětu dražby váznoucích a s ním spojených, nebo stavu, v němž se předmět dražby nachází; v tom případě je dražebník povinen vyhotovit a připojit dodatek ke zveřejněné dražební vyhlášce bez zbytečného odkladu poté, co se o změnách dozvěděl.
Upuštění od dražby
(1) Dražebník upustí od dražby nejpozději do jejího zahájení
a) na základě písemné žádosti vlastníka,
b) je-li dražebníkovi doloženo, že navrhovatel není oprávněn navrhnout provedení dražby,
c) je-li smlouva o provedení dražby neplatná, dojde-li k odstoupení od smlouvy o provedení dražby nebo nelze-li podle podmínek sjednaných ve smlouvě o provedení dražby dražbu provést,
e) byl-li předmět dražby nebo jeho část zahrnut do konkursní podstaty nebo do vyrovnání, není-li navrhovatelem správce konkursní podstaty,
f) byl-li nařízen výkon rozhodnutí soudem nebo orgánem veřejné správy prodejem předmětu dražby nebo jeho části nebo vydán soudním exekutorem exekuční příkaz prodejem předmětu dražby nebo jeho části,
g) došlo-li ke střetu dražby dobrovolné a dražby nedobrovolné (§ 42),
h) bylo-li vykonatelným rozhodnutím soudu nebo orgánu státní správy zakázáno s předmětem dražby nakládat,
i) zanikne-li jeho živnostenské oprávnění dražebníka.
(2) Je-li dražebníkem orgán státní správy nebo územní samosprávný celek, nevztahují se na něj povinnosti podle odstavce 1 písm. a) až c) a i).
(3) O upuštění od dražby a o důvodech upuštění od dražby vyrozumí dražebník písemně bez zbytečného odkladu osoby uvedené v § 20 odst. 5. Jestliže byla dražební vyhláška uveřejněna na centrální adrese, uveřejní tam dražebník i oznámení o upuštění od dražby.
Průběh dražby
(1) Přístup do prostor, v nichž bude probíhat dražba, musí být účastníkům dražby, zaměstnancům příslušného živnostenského úřadu a zaměstnancům ministerstva pověřeným kontrolou provádění dražby umožněn alespoň 30 minut před zahájením dražby.
(2) Účastníci dražby jsou povinni na vyzvání dražebníka nebo osoby jím písemně pověřené doložit svou totožnost, popřípadě své oprávnění jednat za účastníka dražby, dát se zapsat do seznamu účastníků dražby, a jsou-li rozdávána dražební čísla, převzít dražební číslo; bylo-li požadováno složení dražební jistoty, jsou účastníci dražby povinni způsobem stanoveným v dražební vyhlášce doložit i složení dražební jistoty. Účastníci dražby jsou dále povinni doložit své čestné prohlášení, že nejsou osobami vyloučenými z dražby. Zaměstnanci příslušného živnostenského úřadu a zaměstnanci ministerstva pověření kontrolou provádění dražby se prokazují též svým pověřením.
(3) S výjimkou podmínek v tomto zákoně nebo zvláštním právním předpise uvedených nelze po účastnících dražby ani po zaměstnancích příslušného živnostenského úřadu a zaměstnancích ministerstva pověřených kontrolou provádění dražby požadovat splnění dalších podmínek.
(4) Veřejnosti musí být umožněn přístup do prostor, v nichž bude probíhat dražba, alespoň 10 minut před zahájením dražby.
(5) Každému, kdo se dostaví k zapsání do dražby před jejím zahájením a prokáže, že splňuje podmínky stát se účastníkem dražby, musí být umožněno dražit.
(6) Licitátor je povinen učinit prohlášení, že zahajuje dražbu. Bezprostředně poté je povinen učinit vyvolání a z jeho bodů nejdříve prohlášení o předmětu dražby. Obsahem prohlášení o předmětu dražby je kromě označení předmětu dražby též uvedení jeho odhadnuté nebo zjištěné ceny, jakož i popis dalších skutečností podle § 20 odst. 1 písm. d) nebo alespoň odkaz na jejich popis v dražební vyhlášce.
(7) Je-li navrhovatelem dražby osoba, jejíž postup při uzavírání smlouvy o provedení dražby se řídí zvláštním zákonem14), činí nejnižší podání nejméně polovinu odhadu ceny předmětu dražby.
(8) Licitátor může v průběhu dražby snížit výši minimálního příhozu.
(9) Draží se, pokud účastníci dražby činí vyšší podání. Nebylo-li přes dvojí výzvu a prohlášení licitátora: „neučiní-li někdo z přítomných účastníků dražby podání vyšší, než bylo podání naposled učiněné účastníkem dražby (označení účastníka dražby, který učinil nejvyšší podání), udělím mu příklep“ učiněno vyšší podání, oznámí licitátor ještě jednou poslední podání a po třetí výzvě udělí příklep účastníkovi dražby, který učinil nejvyšší podání. Učiněným podáním je účastník dražby vázán.
(10) Učiní-li několik účastníků dražby současně podání a nebylo-li učiněno podání vyšší, rozhodne licitátor losem o tom, komu z nich příklep udělí.
(11) Má-li některý z účastníků dražby předkupní právo k předmětu dražby a doloží-li je dražebníkovi listinami nebo jejich úředně ověřenými opisy do zahájení dražby, není stanoveným příhozem vázán; učiní-li tento účastník dražby podání ve stejné výši jako nejvyšší podání, udělí licitátor příklep jemu.
(12) Nebylo-li učiněno nejnižší podání, sníží licitátor nejnižší podání o částku sjednanou ve smlouvě o provedení dražby.
(13) Udělením příklepu je dražba skončena.
(14) Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání nebo nebylo-li učiněno nejnižší podání ani po jeho snížení, licitátor dražbu ukončí.
Obsah
ČÁST PRVNÍ
§ 1
§ 2
§ 2a
§ 3
§ 4
§ 5
§ 6
§ 7
§ 8
§ 9
§ 10
§ 11
§ 12
§ 13
§ 14
§ 15
§ 16
ČÁST DRUHÁ
§ 17
§ 18
§ 19
§ 20
§ 21
§ 22
§ 23
§ 24
§ 25
§ 26
§ 27
§ 28
§ 29
§ 30
§ 31
§ 32
§ 33
§ 34
§ 35
ČÁST TŘETÍ
§ 36
§ 37
§ 38
§ 39
§ 40
§ 41
§ 42
§ 43
§ 44
§ 45
§ 46
§ 46a
§ 47
§ 48
§ 49
§ 50
§ 51
§ 52
§ 53
§ 54
§ 55
§ 56
§ 57
§ 58
§ 59
§ 60
§ 61
ČÁST ČTVRTÁ
§ 62
§ 63
§ 64
§ 65
§ 66
§ 67
§ 68
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Úplné znění zákona č. 546/2006 Sb., zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, jak vyplývá z pozdějších změn |
|---|---|
| Typ předpisu | Vyhlášené úplné znění |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 13.12.2006 |
|---|---|
| Účinnost od | - |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0