Vyhláška č. 473/2008 Sb.
Vyhláška o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce
Platný
Vyhláška
Účinnost od 01.01.2009
Zobrazeno prvních 200 z celkem 1428 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
473
VYHLÁŠKA
ze dne 17. prosince 2008
o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 222/2006 Sb. a zákona č. 110/2007 Sb., (dále jen „zákon“), k provedení § 75a odst. 1 a 4 zákona:
Tato vyhláška upravuje rozsah infekcí, pro které je zaveden systém epidemiologické bdělosti (surveillance), a stanoví
a) rozsah shromažďovaných údajů o infekcích, způsob a lhůty jejich hlášení,
b) laboratorní diagnostiku, epidemiologické šetření a stanovení druhu a způsobu provedení protiepidemických opatření infekčních onemocnění ,
c) základní charakteristiku, klinickou definici a klasifikaci infekčních onemocnění .
Infekce, které jsou zahrnuty v systému epidemiologické bdělosti, jsou uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky.
(1) Rozsah údajů a postup podle § 1 písm. a) až c) upravuje při výskytu
a) záškrtu příloha č. 2 k této vyhlášce,
b) dávivého kašle příloha č. 3 k této vyhlášce,
c) spalniček příloha č. 4 k této vyhlášce,
d) chřipky a akutních respiračních infekcí příloha č. 5 k této vyhlášce,
e) invazivního meningokokového onemocnění příloha č. 6 k této vyhlášce,
f) invazivních onemocnění vyvolaných Haemophilus influenzae typ b a non-b příloha č. 7 k této vyhlášce,
g) nákaz vyvolaných virem lidského imunodeficitu (HIV/AIDS) příloha č. 8 k této vyhlášce,
h) tuberkulózy příloha č. 9 k této vyhlášce,
i) legionelózy příloha č. 10 k této vyhlášce,
j) přenosné dětské obrny (poliomyelitidy) příloha č. 11 k této vyhlášce,
k) tetanu příloha č. 12 k této vyhlášce,
l) zarděnek a kongenitálního zarděnkového syndromu (KZS) příloha č. 13 k této vyhlášce,
m) příušnic příloha č. 14 k této vyhlášce.
(2) Rozsah údajů a postup podle § 1 písm. a) až c) dále upravuje při výskytu:
a) západonilské horečky příloha č. 15 k této vyhlášce,
b) enterohemoragickými Escherichia coli (EHEC) příloha č. 16 k této vyhlášce,
c) virové hepatitidy A příloha č. 17 k této vyhlášce,
d) virové hepatitidy B příloha č. 18 k této vyhlášce,
e) virové hepatitidy C příloha č. 19 k této vyhlášce,
f) chlamydia trachomatis příloha č. 20 k této vyhlášce,
g) invazivních pneumokokových onemocnění příloha č. 21 k této vyhlášce,
h) kampylobakteriózy příloha č. 22 k této vyhlášce,
i) lymeské borreliózy příloha č. 23 k této vyhlášce,
j) pásového oparu příloha č. 24 k této vyhlášce,
k) rotavirových infekcí příloha č. 25 k této vyhlášce,
l) salmonelózy příloha č. 26 k této vyhlášce,
m) získané nebo vrozené syfilis příloha č. 27 k této vyhlášce,
n) klíšťové encefalitidy příloha č. 28 k této vyhlášce,
o) planých neštovic (varicelly) příloha č. 29 k této vyhlášce,
p) virové hepatitidy E příloha č. 30 k této vyhlášce.
Osoba poskytující péči1) hlásí orgánu ochrany veřejného zdraví údaje shromažďované o infekcích dle § 2. Při podezření a zjištění každého jednotlivého případu infekčního onemocnění dle § 3 se postupuje v rozsahu uvedeném v přílohách č. 2 až 30 této vyhlášky. Hlášení se podává ve lhůtách a způsobem stanovených jiným právním předpisem2).
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009.
Ministr:
MUDr. Julínek, MBA v. r.
Příloha č. 1
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 473/2008 Sb.
Infekce, které jsou zahrnuty v systému epidemiologické bdělosti
1. NEMOCI
1.1. Nemoci, jimž lze předcházet očkováním:
Záškrt
Infekce, které vyvolává Haemophilus influenza typ b a non b
Chřipka
Spalničky
Příušnice
Dávivý kašel
Přenosná dětská obrna
Zarděnky
Tetanus
1.2. Sexuálně přenosné nemoci:
Chlamydiové infekce
Gonokokové infekce
Nákazy vyvolané virem lidského imunodeficitu (HIV/AIDS)
Příjice (Syfilis)
1.3. Virová hepatitida:
Hepatitida A
Hepatitida B
Hepatitida C
Hepatitida E
1.4. Nemoci přenášené potravinami a vodou a nemoci závislé na prostředí:
Botulismus
Campylobakterióza
Kryptosporidióza
Lambliáza (giardiáza)
Infekce vyvolané E. coli enterohaemorrhagica
Leptospiróza
Listerióza
Salmonelóza
Shigelóza
Sněť slezinná
Toxoplasmóza
Trichinóza
Yersinióza
Rotavirové infekce
1.5. Jiné nemoci:
1.5.1. Nemoci přenášené nekonvenčními původci
Varianta přenosných spongiformních encefalopatií (Creutzfeldt-Jakobova nemoc)
1.5.2. Nemoci přenášené vzduchem
Legionelóza
Meningokoková onemocnění
Pneumokokové infekce
Tuberkulóza
Těžký akutní respirační syndrom (SARS)
1.5.3. Zoonózy (jiné než uvedené pod bodem 1.4.)
Brucelóza
Echinokokóza
Vzteklina
Ptačí chřipka přenesená na člověka
Nákaza virem západonilské horečky
Q horečka
Tularemie
Lymeská borrelióza
Klíšťová encefalitida
1.5.4. Vážné zavlečené nemoci
Cholera
Malárie
Mor
Virové hemorrhagické horečky
1.5.5. Ostatní nemoci
Plané neštovice
Pásový opar
Příloha č. 2
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 473/2008 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti záškrtu
Klinická definice onemocnění
1. Klinický obraz odpovídající záškrtu dýchacích cest (horečnaté onemocnění horních cest dýchacích, charakterizované povlakem na mandlích, hrtanu nebo nosní sliznici v kombinaci s bolestí v krku a zvýšenou teplotou) nebo záškrtu jiné lokalizace (onemocnění charakterizované kožními, spojivkovými, ušními, genitálními vředy či vředy jiného typu). Inkubační doba 2 až 5 dnů.
2. Každý případ záškrtu je klinicky podle lokalizace charakterizován jako:
2.1. difterie hrdla;
2.2. difterie hrtanu – croup;
2.3. difterie nosní;
2.4. difterie kožní;
2.5. difterie jiných orgánů.
3. Období nakažlivosti trvá od konce inkubační doby, po celou dobu nemoci, obvykle 14 dnů, zřídka déle než 1 měsíc.
Laboratorní diagnostika
Laboratorní diagnostika se provádí izolací korynebaktéria (C. diphtheriae, nebo C. ulcerans) produkujícího toxin z klinického vzorku. Vyšetřující laboratoř zašle každý kmen C. diphtheriae a C. ulcerans do Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii k dalšímu určování.
Epidemiologická kriteria
Epidemiologická souvislost – mezilidský přenos onemocnění, při kterém jeden z případů je laboratorně potvrzený.
Klasifikace případu onemocnění
A. Možný: Klinicky odpovídající případ
B. Pravděpodobný: Klinicky odpovídající případ v epidemiologické souvislosti
C. Potvrzený: Klinicky odpovídající případ, který je laboratorně potvrzený izolací toxigenního kmene korynebaktéria
Pro potřeby národní surveillance je dále definován:.
Bezpříznakový nosič toxigenního kmene
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Osoba poskytující péči, která diagnostikuje onemocnění záškrtem, hlásí orgánu ochrany veřejného zdraví potvrzené a pravděpodobné onemocnění včetně nosičství toxigenního kmene a úmrtí na toto onemocnění, a to případy záškrtu dýchacích cest i záškrtu jiných lokalizací, stejně jako bezpříznakové případy nosičství toxigenního kmene. Případy s netoxigenními kmeny C. diphtheriae nebo C. ulcerans se nehlásí. Každá laboratoř, která izoluje C. diphtheriae nebo C. ulcerans, hlásí orgánu ochrany veřejného zdraví izolaci těchto agens podle jiného právního předpisu2).
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt záškrtu
Osoba poskytující péči1), která vyslovila podezření na onemocnění záškrtem, provede výtěr z místa klinických projevů, například tonsil, nosu, kůže, na kultivační vyšetření a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře. Vyšetřující laboratoř zašle každý izolovaný kmen C. diphtheriae a C. ulcerans k ověření a kvantitativnímu stanovení produkce toxinu do Národní referenční laboratoře pro diftérii a pertusi. Epidemiologické šetření včetně kontroly proočkovanosti zajistí orgán ochrany veřejného zdraví zejména s cílem určit zdroj infekce a cestu přenosu.
Protiepidemická opatření v ohnisku záškrtu
1. Hlášení onemocnění podléhají podle čl. 5 případy záškrtu dýchacích cest i záškrtu jiných lokalizací, stejně jako bezpříznakové případy nosičství toxigenního kmene.
2. Zajištění odběru biologického materiálu k ověření diagnózy, jeho transport do příslušné vyšetřující laboratoře.
3. Postup při izolaci upravuje jiný právní předpis2).
4. Dítě po prožitém onemocnění je možné přijmout do mateřské školy, školy, školského zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, zvláštního dětského zařízení, zařízení sociálních služeb a obdobných zařízení (dále jen „kolektivní zařízení“), je-li podle výsledků klinického vyšetření zdrávo a dvě poslední kultivační vyšetření z nosu a krku byla negativní, pokud jde o C. diphtheriae a C. ulcerans (jinak jen se souhlasem orgánu ochrany veřejného zdraví , dále jen „OOVZ“).
5. Po dobu 7 dnů se provádí lékařský dohled u fyzických osob, které byly v kontaktu s nemocným či nosičem toxigenního kmene. Na začátku a konci sledovaného období se provede výtěr z nosu a krku na mikrobiologické vyšetření.
6. Po dobu lékařského dohledu se do zařízení přijímají jen nevnímavé děti k nákaze záškrtem, vnímavé děti až po 7 dnech za předpokladu, že v zařízení žádné z dětí není nosičem toxického kmene C. diphtheriae.
7. Nevnímavé děti k nákaze záškrtem z rodin, kde se vyskytlo onemocnění záškrtem, mohou do zařízení docházet, vnímavé děti k nákaze záškrtem až po 7 dnech od posledního styku s nemocným.
Příloha č. 3
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 473/2008 Sb.
Systém epidemiologické bdělosti dávivého kašle
Klinická definice onemocnění
1. Klinický obraz odpovídající pertusi, tj. kašel trvající minimálně 2 týdny s jedním z následujících příznaků: záchvaty kašle, kokrhavý kašel nebo zvracení po záchvatu kašle bez jiných zjevných příčin nebo apnoická pauza u kojenců. Inkubační doba 7 až 21 dnů.
2. Typická forma pertuse:
Onemocnění obvykle trvá 6 až 8 týdnů a má 3 stadia: katarální (1 až 2 týdny), paroxysmální (2 až 6 týdnů) a rekonvalescentní (1 až 3 týdny). Počáteční projevy (rýma, slzení, mírný suchý dráždivý kašel, subfebrilie) odpovídají příznakům běžného nachlazení. Během katarálního stadia se suchý dráždivý kašel zhoršuje a přechází v záchvatovitý kašel – stadium paroxysmální. Počet a závažnost záchvatů v průběhu tohoto stadia stoupá. Záchvat se vyznačuje sérií krátkých exspirií ukončených charakteristickým zajíkavým táhlým inspiriem. Záchvaty kašle bývají provázeny dávením i zvracením a objevují se jak v průběhu dne tak i v noci. Rekonvalescentní stadium je charakterizováno snížením počtu záchvatů a zmírněním kašle. Nejzávažnější průběh onemocnění bývá u dětí mladších 1 roku.
3. U dětí ve věku do 15 let a dospělých se pertuse obvykle vyskytuje v lehčí formě. Probíhá jako suchý dráždivý kašel trvající 2 a více týdnů. Může být provázen dávením i zvracením, ale bez typických záchvatů.
4. Období nakažlivosti začíná na konci inkubační doby, která trvá 7 - 21 dnů. Nejvyšší je v časném období katarálního stadia, pak se postupně snižuje. Končí obvykle tři týdny po začátku paroxysmálního stadia či pět dnů po léčbě antibiotiky.
5. Parapertuse na rozdíl od pertuse má nižší manifestnost. Typický průběh parapertuse připomíná pertusi s krátkým katarálním stadiem i kratším stadiem paroxysmálním.
Laboratorní diagnostika
1. Průkaz specifické protilátkové odpovědi proti dávivému kašli u osob, které nebyly v nedávné době (v průběhu předchozích 8 týdnů) očkovány.
2. Detekce nukleové kyseliny Bordetella pertussis.
3. Izolace Bordetella pertussis (nebo B. parapertussis) z klinického vzorku.
4. Standardním laboratorním testem pro diagnózu dávivého kašle je kultivační průkaz Bordetella pertussis nebo B. parapertusis.
5. K sérologickému vyšetření se odebírají 2 vzorky krve v 3 týdenním intervalu. První vzorek se odebírá co nejdříve v akutním stadiu. Předpokladem sérologické diagnózy je současné vyšetření prvního a druhého vzorku séra. Potvrzením probíhajícího onemocnění je prokázaný signifikantní (minimálně 4-násobný) vzestup hladin protilátek (proti pertusi nebo parapertusi) anebo sérokonverze z negativity do pozitivity.
6. Jakákoli hladina protilátek v jediném vzorku není průkazem akutně probíhajícího onemocnění.
7. Vyšetřující laboratoř zašle každý izolovaný kmen B. pertussis a B. parapertussis k ověření do Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii.
Epidemiologická kriteria
Epidemiologická souvislost – mezilidský přenos onemocnění, při kterém jeden z případů je laboratorně potvrzený.
Klasifikace případu onemocnění
A. Možný: Případ, který splňuje definici klinického případu.
B. Pravděpodobný: Případ, který splňuje definici klinického případu a má epidemiologickou souvislost.
C. Potvrzený: Případ, který splňuje definici klinického případu a je laboratorně potvrzený.
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Osoba poskytující péči, která diagnostikuje onemocnění dávivým kašlem, hlásí orgánu ochrany veřejného zdraví onemocnění dávivým kašlem a úmrtí na toto onemocnění.
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt dávivého kašle
Osoba poskytující péči1), která vyslovila podezření na onemocnění dávivým kašlem, zajistí odběr klinického vzorku na kultivační nebo PCR vyšetření a provede odběr krve na sérologické vyšetření a zajistí transport biologického materiálu neprodleně do vyšetřující laboratoře; nejméně za 3 týdny provede další odběr krve. Osoba poskytující péči1) i vyšetřující laboratoř hlásí orgánu ochrany veřejného zdraví výsledky podle čl. 4. Vyšetřující laboratoř zašle každý izolovaný kmen B. pertussis a B. parapertussis k ověření do Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii. Epidemiologické šetření včetně kontroly proočkovanosti zajistí orgán ochrany veřejného zdraví zejména s cílem určit zdroj infekce a cestu přenosu.
Protiepidemická opatření v ohnisku onemocnění dávivým kašlem
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Vyhláška č. 473/2008 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce |
|---|---|
| Typ předpisu | Vyhláška |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 30.12.2008 |
|---|---|
| Účinnost od | 01.01.2009 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Právní oblasti:
Správní právo
Zdravotnictví
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0