Úplné znění zákona č. 45/1983 Sb.

Hospodářský zákoník (úplné znění hospodářského zákoníku, jak vyplývá z pozdějších zákonných změn a doplňků)

Platný
Obsah
Článek I Článek II Článek III Článek IV Článek V Článek VI Článek VII Článek VIII Článek IX Článek X ČÁST PRVNÍ Hlava první § 1 Hlava druhá § 2 § 3 § 4 § 5 § 6 § 7 Hlava třetí § 8 § 9 § 10 § 11 § 12 § 13 Hlava čtvrtá § 14 § 15 § 16 § 17 § 18 § 18a § 19 Hlava pátá § 20 § 21 § 22 § 23 § 24 § 25 § 26 Část druhá Hlava první § 27 Hlava druhá § 28 § 29 § 30 § 31 § 32 § 33 § 34 § 35 – zrušen § 36 – zrušen § 37 – zrušen § 38 § 39 § 40 – zrušen § 41 – zrušen § 42 § 43 § 44 § 45 § 46 § 47 § 48 § 49 § 50 § 51 § 52 – zrušen § 53 § 54 § 55 § 56 § 57 § 58 § 59 Hlava třetí § 60 § 61 § 62 Hlava čtvrtá § 63 § 64 § 65 § 66 § 67 § 68 § 69 § 70 § 71 § 72 § 73 § 73a § 74 § 75 Část třetí Hlava první § 76 § 77 § 78 § 79 § 80 § 81 § 82 § 83 § 84 § 85 § 86 § 87 § 88 § 89 § 90 § 91 § 92 § 93 Hlava druhá § 94 § 95 § 96 ČÁST ČTVRTÁ § 97 § 98 § 99 § 100 § 101 § 102 § 103 § 104 § 105 § 106 ČÁST PÁTÁ § 107 § 108 § 109 § 110 § 111 § 112 ČÁST ŠESTÁ Hlava první Oddíl první § 113 § 114 § 114a § 115 § 116 § 117 § 118 Oddíl druhý § 119 § 119a § 120 § 121 § 122 § 123 Oddíl třetí § 124 § 125 § 126 § 127 § 128 § 129 § 129a § 129b Oddíl čtvrtý § 130 § 131 § 132 Hlava druhá Oddíl první § 133 § 134 § 135 § 136 § 137 Oddíl druhý § 138 § 139 § 140 Oddíl třetí § 141 § 142 § 143 § 144 Oddíl čtvrtý § 145 § 146 § 147 § 148 § 149 § 150 Hlava třetí § 151 § 152 § 153 § 154 § 155 § 156 § 157 Hlava čtvrtá § 158 § 159 § 160 § 161 ČÁST ŠESTÁ A § 162 § 163 § 164 ČÁST SEDMÁ Hlava první Oddíl první § 165 § 166 § 166a § 167 § 168 § 169 § 170 § 171 Oddíl druhý § 172 § 173 § 174 § 175 § 176 § 177 § 178 § 179 § 180 § 181 § 182 § 183 § 184 § 185 § 186 § 187 § 188 § 189 § 190 § 191 Oddíl třetí § 192 § 193 § 194 § 195 § 196 § 197 Oddíl čtvrtý § 198 § 199 § 200 § 201 § 202 § 203 Oddíl pátý § 204 § 205 § 206 § 207 § 208 § 209 § 210 Hlava druhá Oddíl první § 211 § 212 Oddíl druhý § 213 § 214 § 215 § 216 § 217 § 218 § 219 § 220 § 221 § 222 § 223 § 224 § 225 § 226 § 227 § 228 § 229 § 230 § 231 § 232 § 233 § 234 § 235 § 235a § 236 § 237 Oddíl třetí § 238 § 239 § 240 § 241 § 241a § 241b § 242 § 243 § 244 § 245 § 246 § 247 § 248 § 248a § 249 § 250 § 251 § 251a § 252 § 253 – zrušen § 254 – zrušen § 255 – zrušen § 256 § 257 § 258 Hlava třetí § 259 § 260 § 260a § 261 § 262 – zrušen § 263 – zrušen § 264 § 265 – zrušen § 266 – zrušen § 267 § 268 ČÁST OSMÁ Hlava první Oddíl první § 269 § 270 – zrušen Oddíl druhý § 271 § 272 § 273 § 274 § 275 § 276 § 277 § 278 – zrušen § 279 § 280 § 281 Oddíl třetí § 282 § 283 § 284 § 285 § 286 § 287 § 288 § 289 § 290 § 291 § 292 § 293 § 294 § 294a § 295 § 296 § 297 § 298 § 299 § 300 § 301 § 302 § 303 § 304 § 305 § 306 § 307 § 308 § 309 § 310 § 311 § 312 § 313 § 314 § 315 § 316 § 317 § 318 § 318a § 318b § 319 § 320 § 320a Hlava druhá Oddíl první § 320b § 320c § 320d § 320e § 320f § 320g § 320h Oddíl druhý § 321 § 322 § 323 § 324 § 325 § 326 § 327 § 328 § 329 § 330 § 331 § 331a § 332 Oddíl třetí § 332a § 332b ČÁST OSMÁ A § 332c § 332d § 332e § 332f § 332g ČÁST DEVÁTÁ Hlava první § 333 Hlava druhá § 334 § 334a § 335 Hlava třetí § 336 § 337 § 338 § 339 § 340 § 341 § 342 § 343 Hlava čtvrtá § 344 § 345 § 346 ČÁST DESÁTÁ Hlava první § 347 § 348 § 349 § 350 § 351 Hlava druhá § 351a § 351b § 351c Hlava třetí § 352 § 353 § 354 § 354a § 354b § 355 § 356 § 356a § 356b § 356c § 356d § 357 § 358 § 359 § 360 § 360a ČÁST JEDENÁCTÁ Hlava první § 361 § 362 § 363 – zrušen § 364 – zrušen § 365 – zrušen Hlava druhá § 366 § 367 § 368 § 369 § 370 § 371 § 372 § 373 § 374 Hlava třetí § 375 § 376 § 377 § 378 § 378a § 379 § 380 Hlava čtvrtá § 381 § 382 § 383 § 384 ČÁST JEDENÁCTÁ A § 384a § 384b ČÁST DVANÁCTÁ § 385 § 386 § 387 § 388 § 389 § 389a § 390 § 390a § 390b § 391 § 392 § 393 § 394 § 395 § 396 § 397 § 398 § 399 § 400
45
PŘEDSEDNICTVO FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ
vyhlašuje
úplné znění hospodářského zákoníku ze dne 4. června 1964 č. 109 Sb., jak vyplývá ze změn a doplňků provedených zákonem ze dne 25. října 1966 č. 82 Sb., zákonným opatřením předsednictva Národního shromáždění ze dne 15. února 1967 č. 13 Sb., zákonem ze dne 29. června 1967 č. 69 Sb., zákonem ze dne 8. července 1970 č. 72 Sb., zákonem ze dne 21. prosince 1970 č. 138 Sb., zákonem ze dne 17. prosince 1975 č. 144 Sb. a zákonem ze dne 15. prosince 1982 č. 165 Sb.
HOSPODÁŘSKÝ ZÁKONÍK
Pracující lid Československé socialistické republiky v čele s dělnickou třídou vybudoval pod vedením Komunistické strany Československa socialismus. Ekonomickým základem Československé socialistické republiky je socialistická hospodářská soustava. Zespolečenštění výrobních prostředků umožňuje, aby uvědomělá, plánovitě řízená společenská práce se stala zdrojem mohutného rozvoje výroby a zabezpečovala vzestup životní úrovně pracujících. Úsilí socialistické společnosti směřuje, v souladu se zákonitostí společenského vývoje, ke konečnému cíli – komunismu.
Orgány socialistického státu i všechny socialistické organizace uplatňují při plánovitém řízení národního hospodářství i při své hospodářské činnosti zákonitosti společenského vývoje a socialistické ekonomiky tak, aby na základě rozvoje vědy a techniky a využívání vědeckých poznatků ve výrobních procesech i v organizaci práce, včetně dělby práce mezi zeměmi světové socialistické soustavy, na základě růstu politické, odborné i kulturní úrovně pracujících byly účinně využívány všechny zdroje a rezervy a rostla společenská produktivita práce.
Veškerá činnost státních i jiných socialistických organizací je řízena podle zásady demokratického centralismu. Tato zásada se uskutečňuje jednotou stále upevňovaného a zdokonalovaného ústředního státního řízení, nezbytného k zabezpečení plánovitého proporcionálního rozvoje národního hospodářství a tvořivé aktivity pracujících, kteří se účastní na řízení hospodářství na všech jeho stupních.
K tomu jsou vytvářeny předpoklady účelnou operativní hospodářskou samostatností a zvyšováním odpovědnosti všech státních orgánů a socialistických organizací za plnění jejich úkolů. Významnou úlohu při rozvíjení účasti pracujících na řízení hospodářství má Revoluční odborové hnutí, které tuto účast organizuje.
Tvořivá iniciativní práce občanů v socialistické společnosti vychází z poznání, že rozvoj a zájmy každého jejího příslušníka jsou v základním souladu s rozvojem a zájmy celé společnosti; práce je proto prací ve prospěch celku i ve prospěch pracovníka samého. Spojování zájmů jednotlivých pracujících a jejich pracovních kolektivů se zájmy rozvoje celé společnosti se uskutečňuje zejména odměňováním za práci podle jejího množství, jakosti a společenského významu a uspokojováním některých potřeb občanů společností bezplatně.
Vycházejíc z nutnosti upevňovat socialistický právní řád zejména zdokonalováním právních norem upravujících hospodářsko-organizátorskou činnost, dále z významu a zvláštností vztahů vznikajících při řízení národního hospodářství a při hospodářské činnosti socialistických organizací a z toho, že vítězství socialismu v naší zemi a dosažený stupeň rozvoje národního hospodářství vytvořily možnost i vyvolaly potřebu komplexní úpravy těchto vztahů,
a vycházejíc z toho, že vztahy vznikající při účasti ve společenské práci a při uspokojování osobních potřeb občanů jsou upravovány zákoníkem práce a občanským zákoníkem, usneslo se Národní shromáždění Československé socialistické republiky na tomto zákoně:
ZÁSADY HOSPODÁŘSKOPRÁVNÍCH VZTAHŮ
Článek I
Národní hospodářství Československé socialistické republiky tvoří nedílný celek řízený pod vedením Komunistické strany Československa státem podle zásady demokratického centralismu.
Článek II
Hlavním nástrojem řízení je státní plán rozvoje národního hospodářství, z něhož vychází a s nímž musí být v souladu veškerá řídící a hospodářská činnost všech orgánů a socialistických organizací.
Článek III
K plnění úkolů hospodářské a kulturní výstavby zřizuje socialistický stát státní organizace a svěřuje jim do správy části národního majetku.
Družstevní a společenské organizace hospodaří s majetkem vlastním a mimoto také s majetkem národním, který jim stát svěřil do užívání. Jednotná zemědělská družstva hospodaří též s půdou, která je v jejich společenském užívání.
Článek IV
Úkoly hospodářské výstavby plní především státní hospodářské organizace.
Významný podíl na plnění úkolů hospodářské výstavby mají organizace družstevní, zejména jednotná zemědělská družstva.
Hospodářskou činnost vyvíjejí též společenské organizace, pokud je to třeba k plnění jejich úkolů.
Článek V
Všechny socialistické organizace jsou povinny pečovat o to, aby majetek v socialistickém společenském vlastnictví byl plně, účelně a hospodárně využíván, stále rozmnožován a všemožně chráněn.
Článek VI
Všechny orgány a socialistické organizace jsou povinny vynaložit nejvyšší úsilí a vyvinout co největší iniciativu, aby úkoly státního plánu rozvoje národního hospodářství byly splněny co nejlépe. Splnění úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství zajišťují socialistické organizace v plánech své hospodářské činnosti.
Článek VII
Důležitým nástrojem organizace, konkretizace a zajišťování vzájemné spolupráce socialistických organizací při plnění plánovaných úkolů jsou hospodářské smlouvy. Jednání o nich je významnou součástí plánovacích prací.
Článek VIII
Za neplnění svých povinností, zejména závazků z hospodářských smluv, jsou socialistické organizace majetkově odpovědny. Tato odpovědnost má vést socialistické organizace především k řádnému a včasnému plnění jejich společenských úkolů.
Článek IX
Aktivní a iniciativní účast pracujících na řízení národního hospodářství, zejména na vytváření plánů, zvyšování hospodárnosti, uzavírání hospodářských smluv a na kontrole plnění plánů i hospodářských smluv, je předpokladem trvalého rozvoje národního hospodářství. Tuto účast pracujících organizují především společenské organizace, zejména Revoluční odborové hnutí. Orgány socialistických organizací jsou povinny vytvářet vhodné předpoklady pro rozšiřování účasti pracujících na řízení národního hospodářství.
Článek X
Při řízení a při hospodářské činnosti socialistických organizací, zejména též při jejich vzájemné spolupráci, nesmějí být uplatňovány na úkor celospolečenských zájmů zájmy resortní, podnikové nebo místní. Všechna ustanovení tohoto zákoníku musí být uskutečňována tak, aby byl zajišťován především zájem celé společnosti a aby úkoly plánované k uspokojení potřeb národního hospodářství byly plněny s největší možnou úsporou společenské práce.

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

Hlava první

HOSPODÁŘSKOPRÁVNÍ VZTAHY
§ 1
Hospodářský zákoník upravuje ze vztahů vznikajících při řízení národního hospodářství a při hospodářské činnosti socialistických organizací:
plánovité řízení národního hospodářství a socialistické společenské vlastnictví,
organizaci hospodářské činnosti, postavení socialistických organizací a jejich hospodaření,
spolupráci socialistických organizací a jejich majetkovou odpovědnost za porušení stanovených povinností,
platební a úvěrové vztahy socialistických organizací.

Hlava druhá

ŘÍZENÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
§ 2
Všestranný, plynulý a proporcionální rozvoj národního hospodářství, jako základní předpoklad uspokojování stále rostoucích potřeb společnosti, je zabezpečován rozšířenou socialistickou reprodukcí. Tento proces, který uvádí v soulad výrobní vztahy s rozvojem výrobních sil, je socialistickým státem cílevědomě řízen.
§ 3
Hlavním nástrojem řízení rozvoje národního hospodářství je státní plán, který zajišťuje, aby se národní hospodářství rozvíjelo proporcionálně na základě optimálního využívání přírodních a ekonomických zdrojů a podmínek země a na základě mezinárodní socialistické dělby práce.
§ 4
(1) Státní plán rozvoje národního hospodářství se vypracovává na základě směrnic Komunistické strany Československa. Na vypracování státního plánu rozvoje národního hospodářství se podílejí ústřední orgány, národní výbory, hospodářské a ostatní organizace; všechny tyto orgány i organizace jsou povinny neustále prohlubovat perspektivnost, vědeckost a nepřetržitost plánování.
(2) Vypracování a provádění státního plánu rozvoje národního hospodářství se opírá o nejširší aktivní účast pracujících.
§ 5
Finanční hospodaření státu a socialistických organizací zajišťuje, aby se finančních vztahů plánovitě využívalo k rychlému rozvoji výrobních sil, k maximální tvorbě všech zdrojů a jejich nejefektivnějšímu využívání, k zvýšení tvůrčí účasti pracujících na řízení hospodářství a k upevňování jednoty zájmů pracujících, socialistických organizací a celé společnosti.
§ 6
(1) Kontrola hospodářské činnosti socialistických organizací a orgánů hospodářského řízení jako součást hospodářského řízení poskytuje příslušným orgánům objektivní informace o zajištěnosti a plnění úkolů, o základních příčinách odchylek a o využívání a účinnosti stanovených přímých a nepřímých nástrojů řízení. Zjišťuje nedostatky v hospodářské činnosti a jejich základní příčiny, prosazuje jejich trvalé odstranění a aktivně působí k tomu, aby orgány hospodářského řízení a socialistické organizace cílevědomě uskutečňovaly hospodářskou politiku státu. Působí ke zvyšování úrovně a účinnosti hospodářského řízení a k předcházení nedostatkům.
(2) Kontrola se zaměřuje též na výchovné působení na pracující k prohlubování jejich vědomí společenské odpovědnosti, upevňování pracovní kázně a státní disciplíny a k rozvíjení jejich úsilí o ochranu celospolečenských zájmů.
§ 7
Plánování, financování, kontrolu a organizaci hospodářské činnosti upravují tento zákon a jiné právní předpisy; zvláštní předpisy upravují další nástroje jednotné soustavy řízení, zejména mzdovou soustavu, tvorbu cen a jednotnou soustavu sociálně ekonomických informací.

Hlava třetí

SOCIALISTICKÉ SPOLEČENSKÉ VLASTNICTVÍ
§ 8
(1) Hlavním zdrojem rozvoje socialistického společenského vlastnictví je plánovitě řízená hospodářská činnost pracovních kolektivů socialistických organizací.
(2) Socialistickým společenským vlastnictvím je státní vlastnictví, družstevní vlastnictví, jakož i vlastnictví společenských a jiných socialistických organizací.
§ 9
Na výkonu socialistického společenského vlastnictví se aktivně podílejí všichni pracující. V jejich zájmu je chránit majetek v socialistickém společenském vlastnictví a podílet se v největší možné míře na jeho plném a hospodárném využívání.
§ 10
Právo na ochranu socialistického společenského vlastnictví proti neoprávněným zásahům, zejména právo na vydání věci vůči tomu, kdo ji neoprávněně zadržuje, nezaniká uplynutím času.
§ 11
(1) Nabývá-li se do socialistického společenského vlastnictví smlouvou věc, přechází vlastnické právo, není-li stanoveno nebo dohodnuto jinak, převzetím věci.
(2) Nabýt věc do socialistického společenského vlastnictví rozhodnutím státního orgánu lze jen v případech stanovených zákonem. Vlastnictví přechází dnem určeným v rozhodnutí, a není-li určen, dnem právní moci rozhodnutí.
(3) Není-li stanoveno nebo dohodnuto něco jiného, nabývá se s věcí i jejího příslušenství a práv s vlastnictvím věci spojených, pokud nejsou omezena na dřívějšího vlastníka.
(4) Stavba je ve vlastnictví té socialistické organizace, která ji pořídila, popřípadě ve vlastnictví státu, jde-li o státní organizace.
§ 12
(1) Věc může náležet společně státu a družstevním nebo jiným socialistickým organizacím, anebo společně několika družstevním nebo jiným socialistickým organizacím (spoluvlastnictví).
(2) Spoluvlastníci se podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví podle svých podílů. V pochybnostech se má za to, že podíly všech spoluvlastníků jsou stejné.
(3) Užívání společné věci a nakládání s ní se řídí dohodou spoluvlastníků. K převodu spoluvlastnického podílu je třeba souhlasu všech spoluvlastníků.
§ 13
(1) Spoluvlastníci se mohou dohodnout o zrušení spoluvlastnictví a o vzájemném vypořádání.
(2) Dojde-li mezi spoluvlastníky k neshodě o vzájemných právech a povinnostech nebo o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne na návrh některého spoluvlastníka hospodářská arbitráž. Jde-li o zrušení spoluvlastnictví, rozdělí hospodářská arbitráž věc mezi spoluvlastníky podle výše podílů, a není-li rozdělení možné, přikáže ji za přiměřenou náhradu některému z nich nebo některým z nich; přitom dbá, aby bylo zajištěno co nejúčelnější využití věci.

Hlava čtvrtá

SOCIALISTICKÉ ORGANIZACE
§ 14
Socialistickými organizacemi jsou státní, družstevní a společenské organizace, jakož i jiné organizace, jejichž činnost přispívá k rozvoji socialistických vztahů.
§ 15
Při své činnosti socialistické organizace vzájemně spolupracují a poskytují si potřebnou pomoc, aby byly nejúčinněji zajištěny zájmy celé společnosti. Je-li třeba, jsou povinny podle svých poměrů a hospodářských možností přispívat k provádění státního plánu rozvoje národního hospodářství, i když nejde o jejich vlastní úkoly, a chránit předměty socialistického vlastnictví před poškozením, ztrátou, zneužitím a rozkrádáním, i když nejsou v jejich správě (vlastnictví).
§ 16
Úkoly socialistické organizace plní kolektiv jejích pracovníků nebo členů; jejich činnost je organizována na základě statutů, stanov nebo organizačních řádů.
§ 17
(1) Socialistické organizace vystupují v hospodářských vztazích svým jménem a nesou také majetkovou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající, pokud tento zákon nebo zvláštní předpisy nestanoví jinak.
(2) V případech a za podmínek stanovených v tomto zákoně nebo v jiném právním předpise vystupují v hospodářských vztazích svým jménem a nesou majetkovou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající též organizační jednotky státních organizací, územní a oborové orgány družstevních organizací, orgány a organizační složky společenských organizací (dále jen „organizační jednotky socialistických organizací“); pro jejich právní úkony a závazkové vztahy platí obdobně ustanovení tohoto zákona a jiných právních předpisů, týkající se socialistických organizací. Pro jejich hospodářskou činnost platí obdobně též ustanovení § 18a, § 119 a § 119a.
§ 18
Socialistické organizace mohou nabývat práv a zavazovat se, jen pokud to není v rozporu s plněním jejich společenských úkolů.
§ 18a
Socialistické organizace mohou vyvíjet hospodářskou činnost jen v rozsahu vymezeném předmětem činnosti stanoveným ve zřizovací listině, ve statutu nebo ve stanovách, anebo v jiném aktu, kterým jim byla určitá hospodářská činnost povolena; pro rozsah hospodářské činnosti rozpočtových organizací platí ustanovení § 60 odst. 1. Organizace nesmějí vymezený rozsah předmětu činnosti překračovat nebo jinak vyvíjet hospodářskou činnost neoprávněně. Pokud v právních předpisech není stanoveno něco jiného, není překračováním předmětu činnosti maloobchodní prodej výrobků, které organizace vyrábí, úprava nebo jiné zpracování prodávaných výrobků a poskytování prací nebo výkonů s prodejem souvisejících, doplňkový prodej výrobků souvisejících s poskytovanými pracemi nebo výkony a popřípadě též jiné dodávky, práce nebo výkony, pokud jsou prováděny jen příležitostně, ojediněle a krátkodobě.
§ 19
Ode dne zřízení mohou nabývat práv a zavazovat se socialistické organizace, které se do podnikového rejstříku nezapisují.

Hlava pátá

PRÁVNÍ ÚKONY SOCIALISTICKÝCH ORGANIZACÍ
§ 20
Socialistické organizace jednají svými (statutárními i jinými) orgány nebo prostřednictvím svých zástupců.
§ 21
(1) Statutárním orgánem socialistické organizace je její pracovník nebo člen, který je podle tohoto zákona nebo podle příslušných organizačních předpisů (např. statutů, stanov, organizačních řádů) oprávněn jednat jménem organizace ve všech věcech. Je-li statutární orgán kolektivní, určují organizační předpisy, jakým způsobem jedná navenek.
(2) Jiní pracovníci nebo členové socialistické organizace jsou jako její orgány oprávněni činit jménem organizace právní úkony nutné ke splnění uložených pracovních úkolů v případech, kdy je to stanoveno v organizačních předpisech nebo je to v hospodářském styku obvyklé.
(3) Právní úkon, při němž orgán překročil rozsah svého oprávnění, zavazuje socialistickou organizaci jen tehdy, jde-li o překročení, o němž druhá organizace nemohla vědět. Překročí-li rozsah svého oprávnění jiný orgán než statutární, zavazuje právní úkon organizaci též tehdy, pokud k tomu dala dodatečný souhlas nebo pokud na základě právního úkonu jedná.
§ 22
Zastoupení
(1) Zástupcem socialistické organizace je zpravidla její pracovník (člen) nebo jiná socialistická organizace. Oprávnění zastupovat socialistickou organizaci vzniká udělením písemné plné moci statutárním orgánem; v plné moci musí být vymezen rozsah zmocnění.
(2) Právní úkon, při němž zástupce překročil rozsah svého zmocnění, zavazuje zastoupenou organizaci jen tehdy, pokud k tomu dala dodatečný souhlas nebo pokud na základě právního úkonu jednala. Totéž platí i o právním úkonu, jejž jménem organizace učinil někdo, kdo k tomu nebyl oprávněn.
§ 23
Písemná forma
(1) K platnosti smluv a jiných dohod socialistických organizací se vyžaduje písemná forma, není-li v dalších ustanoveních tohoto zákona nebo prováděcích předpisech stanoveno jinak. K platnosti ostatních právních úkonů socialistických organizací se vyžaduje písemná forma jen v případech stanovených právními předpisy.
(2) Požadavek písemné formy je splněn i tehdy, byly-li projevy vůle učiněny v různých listinách, zejména v dopisech, nebo byly-li učiněny dálnopisem anebo za podmínek a způsobem, které stanoví prováděcí předpis, prostředky výpočetní techniky, popřípadě jiné techniky zpracování nebo přenosu dat. Telegram se pokládá za písemné sdělení jen tehdy, jestliže jej odesílatel bez zbytečného odkladu dopisem potvrdí.
(3) Ten, kdo za organizaci podpisuje, uvede též funkci, která ho k jednání opravňuje, popřípadě uvede, že jedná jako zástupce; nesplnění této povinnosti nemá však za následek neplatnost právního úkonu. Nahrazení podpisu mechanickými prostředky stačí jen tam, kde je to stanoveno právními předpisy nebo je to obvyklé.
(4) Hospodářská arbitráž může rozhodnout, že je platný od počátku i právní úkon, u něhož nebyly splněny náležitosti písemné formy, jestliže již bylo na jeho základě započato s plněním.
§ 24
(1) Právní úkony socialistických organizací jsou neplatné, jsou-li v rozporu s právními předpisy nebo jejich účel obcházejí nebo jsou v rozporu se zásadami hospodářské politiky Československé socialistické republiky anebo jestliže jejich předmětem je plnění nemožné. Plnění není nemožné, lze-li je uskutečnit jen za ztížených podmínek nebo s většími náklady, anebo až po určeném času.
(2) Zjistí-li hospodářská arbitráž při projednávání sporu, že právní úkon je neplatný proto, že jeho obsah se příčí právnímu předpisu nebo jeho účel obchází, může organizaci, která v době právního úkonu o neplatnosti věděla nebo vědět musela, uložit odvod do příslušného státního rozpočtu až do výše toho, co plnila nebo měla plnit, jestliže již bylo započato s plněním na základě takového právního úkonu. Místo nepeněžitého plnění se odvádí jeho peněžitá hodnota.
(3) Týká-li se důvod neplatnosti jen části právního úkonu, není tím dotčena platnost zbývající části mimo případy, kdy vztah, který by vznikl na základě této části právního úkonu, by byl hospodářsky neodůvodněný.
(4) Organizace, která věděla nebo vědět musela, že právní úkon je neplatný, je povinna nahradit škodu, která vznikla v důsledku neplatnosti právního úkonu organizaci, jež důvěřovala v platnost právního úkonu.
§ 25
Právní úkon je třeba vždy vykládat v souladu se zájmem celé společnosti na rozvoji národního hospodářství a v souladu s požadavky soudružské spolupráce socialistických organizací.
§ 26
Ustanovení o právních úkonech se nevztahují na jednání, v nichž socialistická organizace vystupuje jako řídící orgán.

Část druhá

HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST STÁTNÍCH ORGANIZACÍ

Hlava první

ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 27
(1) Socialistický stát vytváří k plnění svých úkolů soustavu státních organizací.
(2) Státní organizace jsou zpravidla hospodářské nebo rozpočtové.

Hlava druhá

STÁTNÍ HOSPODÁŘSKÉ ORGANIZACE
§ 28
(1) Základním úkolem státních hospodářských organizací je provozovat na svěřených úsecích stanovenou hospodářskou činnost a tím zabezpečovat uspokojování potřeb společnosti výrobky, pracemi a službami vysoké technické úrovně, při nejúčelnějším využívání materiálových i ostatních zdrojů a výrobních zařízení a při neustálém zvyšování společenské produktivity práce.
(2) Státní hospodářské organizace hospodaří podle zásad podnikového chozrasčotu.
(3) Ustanovení tohoto zákona o státních hospodářských organizacích se vztahují i na státní peněžní ústavy a Státní pojišťovnu, pokud zvláštní předpisy neobsahují úpravu odchylnou.
§ 29
Státní hospodářské organizace jsou řízeny ministerstvy, popřípadě jinými ústředními orgány (dále jen „ministerstva“), nebo národními výbory.
Státní hospodářské organizace řízené ministerstvy
§ 30
(1) Ministerstva odpovídají za to, že jimi řízené organizace budou v rámci stanovených úkolů plnit svou základní povinnost maximálně uspokojovat potřeby národního hospodářství; přitom odpovídají zejména za ústřední řízení rozvoje a uplatňování nové techniky a technologie, za materiálně technické zásobování a za organizaci dodavatelsko-odběratelských vztahů.
(2) Ministerstva jsou povinna běžně kontrolovat zajištěnost a plnění stanovených úkolů, provádět rozbory a hodnocení hospodářské činnosti podřízených organizací a svou hospodářsko-organizátorskou prací zajišťovat odstranění zjištěných nedostatků; jsou povinna též pečovat o to, aby v jimi řízených organizacích byly základní prostředky plně využívány. Obdobně postupují i ostatní orgány hospodářského řízení.
§ 31
Státní hospodářské organizace řízené ministerstvy jsou organizovány zpravidla podle odvětví a hlavních oborů. Vyžaduje-li to povaha hospodářské činnosti nebo jiná důležitá potřeba, jsou organizovány i podle jiných hledisek, zejména územních, nebo podle účelné kombinace hospodářských činností.
§ 32
(1) Hospodářská činnost v jednotlivých odvětvích nebo oborech národního hospodářství se zpravidla soustřeďuje do výrobních hospodářských jednotek nebo jiných obdobně uspořádaných hospodářských jednotek (dále jen „výrobní hospodářská jednotka“), které jsou vybaveny prostředky k zajištění uceleného hospodářského procesu a rozvoje soustředěné výroby, popřípadě jiné hospodářské činnosti.
(2) Při vytváření výrobních hospodářských jednotek se vychází z hlediska hospodářské účelnosti, zejména příbuznosti a návaznosti hospodářských činností, z technologické návaznosti výrob, sepětí výzkumu s výrobou, plánovaných základních změn struktury výroby a z obchodně technických a územních hledisek.
§ 33
Výrobní hospodářská jednotka je přímo řízena ministerstvem. Může být organizována jako jedna státní hospodářská organizace nebo jako seskupení několika státních hospodářských organizací, tvořící organizační, ekonomický a popřípadě též právní celek. Prováděcí předpis stanoví, v jakých formách se výrobní hospodářské jednotky vytvářejí.
§ 34
Výrobní hospodářská jednotka odpovídá v rámci úkolů stanovených státním plánem za zásobování národního hospodářství výrobky a pracemi stanoveného oboru a za rozvoj oboru v souladu s vývojem potřeb; je proto povinna soustavně zvyšovat technickou, technologickou, ekonomickou i organizační úroveň oboru a zajišťovat nepřetržitý růst produktivity práce, zvyšování jakosti výrobků a prací a snižování vlastních nákladů.
§ 35 – zrušen
§ 36 – zrušen
§ 37 – zrušen
Státní hospodářské organizace řízené národními výbory
§ 38
Státní hospodářské organizace řízené národními výbory jsou organizovány a řízeny tak, aby v příslušných odvětvích a oborech uspokojovaly kvalitně, pohotově a hospodárně především místní potřeby obyvatelstva zejména službami, výrobou, dopravou, výstavbou obcí a měst, údržbou bytového fondu, zdravotnických, školských a kulturních zařízení a aby svou činností přispívaly k rozvoji národního hospodářství.
§ 39
Příslušná ministerstva vykonávají v oblasti hospodářství řízeného národními výbory působnost vymezenou právními předpisy.
§ 40 – zrušen
§ 41 – zrušen
Zřizování a právní postavení státních hospodářských organizací
§ 42
(1) Státní hospodářské organizace zřizuje příslušný ministr nebo vedoucí ústředního orgánu státní správy (dále jen „ministr“) po projednání s příslušným krajským národním výborem, popřípadě Národním výborem hlavního města Prahy, nebo Národním výborem hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy (dále jen „krajský národní výbor“) a příslušným odborovým svazem. Jestliže jde o státní hospodářskou organizaci řízenou federálním ministerstvem, činí tak ministr po projednání i s příslušným ústředním plánovacím orgánem republiky. Ustanovení zvláštních předpisů zůstávají nedotčena.
(2) Na úsecích řízených národními výbory zřizuje státní hospodářské organizace příslušný národní výbor. Úpravu zřizování, řízení a vnitřní organizaci těchto státních hospodářských organizací stanoví zvláštní předpisy.
§ 43
Orgán, který státní hospodářskou organizaci zřizuje, vydá zřizovací listinu a určí majetek, který se organizaci svěřuje do správy. Zřizovací listina musí obsahovat
a) název organizace a její sídlo; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizací a má vyjadřovat, o jakou formu státní hospodářské organizace jde,
b) předmět činnosti,
c) označení orgánu, který organizaci zřídil, a označení orgánu přímo nadřízeného,
d) den, ke kterému má být organizace zapsána do podnikového rejstříku.
§ 44
(1) V čele státní hospodářské organizace je jediný vedoucí (ředitel), který řídí činnost organizace a jedná jejím jménem ve všech věcech.
(2) Ředitel rozhoduje ve věcech státní hospodářské organizace samostatně, pokud rozhodnutí není vyhrazeno nadřízenému orgánu.
(3) Ředitele státní hospodářské organizace řízené ministerstvem jmenuje a z funkce odvolává příslušný ministr po vyjádření odborového svazu; u hospodářských organizací, které nejsou přímo podřízeny ministerstvu, přísluší toto právo řediteli nadřízené organizace, pokud si je nevyhradil ministr. Ředitele státní hospodářské organizace řízené národním výborem jmenuje a z funkce odvolává národní výbor po vyjádření příslušného odborového orgánu.
§ 45
Člení-li se státní hospodářská organizace na závody, může její ředitel se souhlasem nadřízeného orgánu stanovit, které závody se zapíší do podnikového rejstříku jako odštěpné závody; vedoucí odštěpného závodu je oprávněn činit jménem organizace všechny právní úkony týkající se závodu.
§ 46
(1) Vztahy uvnitř výrobních hospodářských jednotek, které tvoří organizace nebo organizační jednotky vystupující v hospodářských vztazích svým jménem, upravují v souladu s právními předpisy jejich statuty. Zásady statutů stanoví a jejich vydávání a schvalování upraví prováděcí předpisy.
(2) Vnitřní organizaci jednotlivých státních hospodářských organizací, popřípadě jejich organizačních jednotek, upravují jejich organizační řády, které vydává podle zásad stanovených ve statutech, popřípadě v prováděcích nebo zvláštních předpisech vedoucí organizace.
§ 47
(1) Státní hospodářské organizace neodpovídají za závazky státu ani za závazky jiných státních organizací. Stát neodpovídá za závazky státních hospodářských organizací. Výjimky mohou stanovit zvláštní předpisy.
(2) Organizační jednotka státní hospodářské organizace, vystupující v hospodářských vztazích svým jménem, neodpovídá za závazky státní hospodářské organizace, jejíž je součástí. Státní hospodářská organizace však odpovídá za závazky své organizační jednotky, k jejichž úhradě nestačí prostředky, s nimiž organizační jednotka hospodaří.
§ 48
(1) Orgán, který je oprávněn státní hospodářskou organizaci zřídit, může organizaci nebo její část převést do působnosti jiného orgánu (ministerstva nebo národního výboru) po dohodě s tímto orgánem; může též organizace sloučit, rozdělit nebo zrušit.
(2) Tato opatření nadřízených orgánů mohou být provedena jen po vyjádření příslušného odborového orgánu a po řádné přípravě a rozboru, který prokáže, že změna přinese zřejmý celospolečenský prospěch.
(3) Změny mohou být prováděny jen k počátku příštího roku, pokud vláda výjimečně nestanoví jinak.
§ 49
(1) Slučovaná státní hospodářská organizace zaniká dnem, ke kterému bylo sloučení zapsáno do podnikového rejstříku. Tímto dnem přecházejí její majetek a závazky na přejímající organizaci.
(2) Rozdělená státní hospodářská organizace zaniká a její majetek a závazky přecházejí na nové organizace dnem, ke kterému byly tyto organizace zapsány do podnikového rejstříku, a to v rozsahu určeném orgánem, který o rozdělení organizace rozhodl.
(3) Orgán, který státní hospodářskou organizaci zrušil, učiní zpravidla opatření o veškerém jejím majetku a závazcích. Neučiní-li tak, provede se její likvidace. Likvidaci upravují prováděcí předpisy (§ 391).
§ 50
Ředitel přejímající státní hospodářské organizace, nově vzniklé organizace, popřípadě organizace, na niž přešel majetek a závazky zrušené organizace, odpovídá za to, že budou neprodleně vyrozuměny všechny organizace, jež budou uvedenými změnami dotčeny; je povinen požádat o provedení příslušných zápisů v podnikovém rejstříku. Při likvidaci má tyto povinnosti likvidátor.
Zobrazit všechna ustanovení (1987)
Obsah
Článek I Článek II Článek III Článek IV Článek V Článek VI Článek VII Článek VIII Článek IX Článek X ČÁST PRVNÍ Hlava první § 1 Hlava druhá § 2 § 3 § 4 § 5 § 6 § 7 Hlava třetí § 8 § 9 § 10 § 11 § 12 § 13 Hlava čtvrtá § 14 § 15 § 16 § 17 § 18 § 18a § 19 Hlava pátá § 20 § 21 § 22 § 23 § 24 § 25 § 26 Část druhá Hlava první § 27 Hlava druhá § 28 § 29 § 30 § 31 § 32 § 33 § 34 § 35 – zrušen § 36 – zrušen § 37 – zrušen § 38 § 39 § 40 – zrušen § 41 – zrušen § 42 § 43 § 44 § 45 § 46 § 47 § 48 § 49 § 50 § 51 § 52 – zrušen § 53 § 54 § 55 § 56 § 57 § 58 § 59 Hlava třetí § 60 § 61 § 62 Hlava čtvrtá § 63 § 64 § 65 § 66 § 67 § 68 § 69 § 70 § 71 § 72 § 73 § 73a § 74 § 75 Část třetí Hlava první § 76 § 77 § 78 § 79 § 80 § 81 § 82 § 83 § 84 § 85 § 86 § 87 § 88 § 89 § 90 § 91 § 92 § 93 Hlava druhá § 94 § 95 § 96 ČÁST ČTVRTÁ § 97 § 98 § 99 § 100 § 101 § 102 § 103 § 104 § 105 § 106 ČÁST PÁTÁ § 107 § 108 § 109 § 110 § 111 § 112 ČÁST ŠESTÁ Hlava první Oddíl první § 113 § 114 § 114a § 115 § 116 § 117 § 118 Oddíl druhý § 119 § 119a § 120 § 121 § 122 § 123 Oddíl třetí § 124 § 125 § 126 § 127 § 128 § 129 § 129a § 129b Oddíl čtvrtý § 130 § 131 § 132 Hlava druhá Oddíl první § 133 § 134 § 135 § 136 § 137 Oddíl druhý § 138 § 139 § 140 Oddíl třetí § 141 § 142 § 143 § 144 Oddíl čtvrtý § 145 § 146 § 147 § 148 § 149 § 150 Hlava třetí § 151 § 152 § 153 § 154 § 155 § 156 § 157 Hlava čtvrtá § 158 § 159 § 160 § 161 ČÁST ŠESTÁ A § 162 § 163 § 164 ČÁST SEDMÁ Hlava první Oddíl první § 165 § 166 § 166a § 167 § 168 § 169 § 170 § 171 Oddíl druhý § 172 § 173 § 174 § 175 § 176 § 177 § 178 § 179 § 180 § 181 § 182 § 183 § 184 § 185 § 186 § 187 § 188 § 189 § 190 § 191 Oddíl třetí § 192 § 193 § 194 § 195 § 196 § 197 Oddíl čtvrtý § 198 § 199 § 200 § 201 § 202 § 203 Oddíl pátý § 204 § 205 § 206 § 207 § 208 § 209 § 210 Hlava druhá Oddíl první § 211 § 212 Oddíl druhý § 213 § 214 § 215 § 216 § 217 § 218 § 219 § 220 § 221 § 222 § 223 § 224 § 225 § 226 § 227 § 228 § 229 § 230 § 231 § 232 § 233 § 234 § 235 § 235a § 236 § 237 Oddíl třetí § 238 § 239 § 240 § 241 § 241a § 241b § 242 § 243 § 244 § 245 § 246 § 247 § 248 § 248a § 249 § 250 § 251 § 251a § 252 § 253 – zrušen § 254 – zrušen § 255 – zrušen § 256 § 257 § 258 Hlava třetí § 259 § 260 § 260a § 261 § 262 – zrušen § 263 – zrušen § 264 § 265 – zrušen § 266 – zrušen § 267 § 268 ČÁST OSMÁ Hlava první Oddíl první § 269 § 270 – zrušen Oddíl druhý § 271 § 272 § 273 § 274 § 275 § 276 § 277 § 278 – zrušen § 279 § 280 § 281 Oddíl třetí § 282 § 283 § 284 § 285 § 286 § 287 § 288 § 289 § 290 § 291 § 292 § 293 § 294 § 294a § 295 § 296 § 297 § 298 § 299 § 300 § 301 § 302 § 303 § 304 § 305 § 306 § 307 § 308 § 309 § 310 § 311 § 312 § 313 § 314 § 315 § 316 § 317 § 318 § 318a § 318b § 319 § 320 § 320a Hlava druhá Oddíl první § 320b § 320c § 320d § 320e § 320f § 320g § 320h Oddíl druhý § 321 § 322 § 323 § 324 § 325 § 326 § 327 § 328 § 329 § 330 § 331 § 331a § 332 Oddíl třetí § 332a § 332b ČÁST OSMÁ A § 332c § 332d § 332e § 332f § 332g ČÁST DEVÁTÁ Hlava první § 333 Hlava druhá § 334 § 334a § 335 Hlava třetí § 336 § 337 § 338 § 339 § 340 § 341 § 342 § 343 Hlava čtvrtá § 344 § 345 § 346 ČÁST DESÁTÁ Hlava první § 347 § 348 § 349 § 350 § 351 Hlava druhá § 351a § 351b § 351c Hlava třetí § 352 § 353 § 354 § 354a § 354b § 355 § 356 § 356a § 356b § 356c § 356d § 357 § 358 § 359 § 360 § 360a ČÁST JEDENÁCTÁ Hlava první § 361 § 362 § 363 – zrušen § 364 – zrušen § 365 – zrušen Hlava druhá § 366 § 367 § 368 § 369 § 370 § 371 § 372 § 373 § 374 Hlava třetí § 375 § 376 § 377 § 378 § 378a § 379 § 380 Hlava čtvrtá § 381 § 382 § 383 § 384 ČÁST JEDENÁCTÁ A § 384a § 384b ČÁST DVANÁCTÁ § 385 § 386 § 387 § 388 § 389 § 389a § 390 § 390a § 390b § 391 § 392 § 393 § 394 § 395 § 396 § 397 § 398 § 399 § 400

Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění

Registrace zdarma Přihlásit se
Hodnocení:

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace o předpisu

CitaceÚplné znění zákona č. 45/1983 Sb., Hospodářský zákoník (úplné znění hospodářského zákoníku, jak vyplývá z pozdějších zákonných změn a doplňků)
Typ předpisu-
Autor-
SbírkaSbírka zákonů
Datum vyhlášení13.05.1983
Účinnost od-
Účinnost do-
Stav Platný
Znění předpisu má informativní charakter.

Spolupracující weby

Založení s.r.o. Virtuální sídla a zakládání společností
MojeDatovka.cz Databáze a vyhledávání datových schránek
ČeskéFirmy.online Katalog a hodnocení českých firem
Oblíbené
Historie prohlížení
Tento web používá cookies pro zajištění správného fungování, analýzu návštěvnosti a zobrazování reklamy. Více informací
Nastavení cookies

Vyberte, které kategorie cookies chcete povolit.