Co je Vyhláška č. 42/2020 Sb.?

Vyhláška č. 42/2020 Sb., o vymezení zón ochrany přírody Národního parku Šumava — Vyhláška o vymezení zón ochrany přírody Národního parku Šumava.

Kdy nabyl Vyhláška č. 42/2020 Sb. účinnosti?

Vyhláška č. 42/2020 Sb. nabyl účinnosti 01.03.2020.

Je Vyhláška č. 42/2020 Sb. stále platný?

Ano, Vyhláška č. 42/2020 Sb. je stále platný a účinný.

Kolikrát byl Vyhláška č. 42/2020 Sb. novelizován?

Vyhláška č. 42/2020 Sb. má 3 časových verzí znění.

Vyhláška č. 42/2020 Sb.

Vyhláška o vymezení zón ochrany přírody Národního parku Šumava

Platný Vyhláška Účinnost od 01.03.2020

Verze znění: 01.03.2020 24.02.2020

Obsah

§ 1 § 2

Zobrazeno prvních 200 z celkem 520 ustanovení tohoto předpisu. Zobrazit celý předpis →

Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.

VYHLÁŠKA

ze dne 7. února 2020

o vymezení zón ochrany přírody Národního parku Šumava

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 18 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 123/2017 Sb., a podle § 79 odst. 3 písm. g) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 349/2009 Sb. a zákona č. 123/2017 Sb., (dále jen „zákon“):

§ 1

Vymezení zón ochrany přírody

(1) Vymezují se zóny ochrany přírody (dále jen „zóna“) Národního parku Šumava, a to včetně území, která nesplňují charakteristiku zón a neslouží k dosažení cíle zóny, ale jejich zařazení do jednotlivých zón je nezbytné z důvodů udržení celistvosti plochy segmentu zóny podle § 18 odst. 3 zákona. Dále se vymezuje charakteristika jednotlivých zón podle přírodních podmínek a cílů ochrany.

(2) Vyznačení hranic zón na podkladě kopie katastrální mapy, včetně elektronické podoby, je uloženo v ústředním seznamu¹).

(3) Charakteristika zón Národního parku Šumava je uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(4) Grafické znázornění zón Národního parku Šumava, včetně území podle § 18 odst. 3 zákona, je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce.

§ 2

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2020.

Ministr:

Mgr. Brabec v. r.

Příloha č. 1

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 42/2020 Sb.

Charakteristika zón Národního parku Šumava podle přírodních podmínek a cílů ochrany

A. Přírodní zónu tvoří ucelené plochy s převažujícím výskytem

a) přirozených lesních ekosystémů smrčin, rašelinných lesů, lužních lesů a bučin,

b) přirozených mokřadních ekosystémů pramenišť, slatinných a přechodových rašelinišť a vrchovišť,

c) přirozených skalních ekosystémů skalní vegetace sudetských karů,

d) přirozených vodních ekosystémů makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní, vegetace šídlatek a makrofytní vegetace vodních toků,

s cílem je zachovat a umožnit v nich nerušený průběh přírodních procesů.

B. Přírodě blízkou zónu tvoří ucelené plochy s převažujícím výskytem

a) člověkem částečně pozměněných lesních ekosystémů smrčin, rašelinných lesů, suťových lesů, lužních lesů a bučin,

b) člověkem částečně pozměněných mokřadních ekosystémů slatinných a přechodových rašelinišť a pramenišť,

c) člověkem částečně pozměněných vodních ekosystémů makrofytní vegetace vodních toků,

s cílem dosažení stavu odpovídajícího přirozeným ekosystémům.

C. Zónu soustředěné péče o přírodu tvoří

1. plochy s převažujícím výskytem

a) člověkem významně pozměněných lesních ekosystémů bučin a smrčin,

b) člověkem významně pozměněných travinných ekosystémů luk a pastvin, smilkových trávníků a nížinných až horských vřesovišť,

c) člověkem významně pozměněných vodních ekosystémů makrofytní vegetace vodních toků,

s cílem zachování nebo postupného zlepšování stavu ekosystémů, významných z hlediska biologické rozmanitosti, jejichž existence je podmíněna trvalou činností člověka a

2. plochy s převažujícím výskytem

a) člověkem významně pozměněných lesních ekosystémů bučin, suťových lesů, lužních lesů a smrčin,

b) člověkem významně pozměněných slatinných a přechodových rašelinišť,

c) člověkem významně pozměněných vodních ekosystémů makrofytní vegetace vodních toků,

s cílem obnovy přírodě blízkých ekosystémů.

D. Zónu kulturní krajiny tvoří

a) zastavěné plochy a zastavitelná území obcí s výskytem urbanizovaných území a na ně navazujících antropogenních ploch se sporadickou vegetací mimo sídla, určených k jejich udržitelnému rozvoji,

b) plochy s výskytem člověkem pozměněných ekosystémů lesních kultur, intenzivně obhospodařovaných polí a luk, určených k trvalému využívání člověkem.