Nařízení vlády č. 350/2002 Sb.
Nařízení vlády, kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší
Platný
Nařízení
Účinnost od 14.08.2002
Zobrazeno prvních 200 z celkem 323 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
350
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 3. července 2002,
kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší
Vláda nařizuje podle § 55 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), (dále jen „zákon“):
Předmět úpravy
Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství1) stanoví imisní limity, meze tolerance, cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle. Dále se stanoví způsob posuzování úrovně znečištění ovzduší, oblasti a místa se zhoršenou a dobrou kvalitou ovzduší a zásady měření úrovně znečištění ovzduší.
Základní pojmy
Pro účely tohoto nařízení se rozumí
a) cílovým imisním limitem – koncentrace znečišťující látky ve vnějším ovzduší stanovená za účelem odstranění, zabránění nebo omezení škodlivých účinků na lidské zdraví a na životní prostředí celkově, které je třeba dosáhnout, pokud je to možné, ve stanovené době,
b) dlouhodobým imisním cílem pro ozon – taková úroveň znečištění ovzduší troposférickým ozonem , pod níž lze na základě současného stavu vědeckého poznání vyloučit přímý škodlivý vliv na zdraví lidí nebo zvířat nebo na životní prostředí,
c) posuzováním kvality ovzduší – tímto nařízením stanovená, popřípadě orgány ochrany ovzduší schválená metoda k provádění měření, výpočtu, předpovědi nebo odborného odhadu úrovně znečištění ovzduší,
d) horní mezí pro posuzování úrovně znečištění ovzduší – hodnota koncentrace znečišťující látky, při jejímž dosažení či překročení na určitém území je nutno užívat k posuzování úrovně znečištění ovzduší pouze měření,
e) dolní mezí pro posuzování úrovně znečištění ovzduší – hodnota koncentrace znečišťující látky, pod níž je na určitém území možné užívat k posuzování úrovně znečištění ovzduší pouze modelových výpočtů nebo odborných odhadů,
f) referenční metodou měření – postup, který zahrnuje popis odběru, transportu a úpravy vzorku ovzduší a stanovení koncentrace dané látky,
g) ekvivalentní metodou – metoda, kterou se prokazatelně vykazují stejné jakostní znaky a která poskytuje stejné, v případě metod rozptylu znečišťujících látek v ovzduší srovnatelné výsledky jako metoda referenční,
h) oxidy dusíku – směs oxidu dusnatého a oxidu dusičitého, jejichž koncentrace je součtem koncentrací oxidu dusnatého a oxidu dusičitého sečtených v jednotkách ppbv a vyjádřených jako oxid dusičitý v mikrogramech na metr krychlový,
i) suspendovanými částicemi – částice, které v důsledku zanedbatelné pádové rychlosti přetrvávají dlouhou dobu v atmosféře,
j) suspendovanými částicemi frakce PM 10 – částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 μm odlučovací účinnost 50 %,
k) jemnými suspendovanými částicemi frakce PM 2,5 – částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5 μm odlučovací účinnost 50 %,
l) metoda pro výpočet rozptylu znečištění ovzduší (rozptylová metoda) – způsob výpočtu koncentrací znečišťujících látek a jejich rozptylu v čase a prostoru,
m) prekurzory ozonu – znečišťující látky vstupující do fotochemických reakcí vedoucích ke vzniku troposférického ozonu ,
n) depozičním limitem – maximální přípustné množství látek znečišťujících ovzduší usazené nebo vstřebané na jednotce plochy zemského povrchu za časovou jednotku v důsledku vynášecích a vymývacích procesů z atmosféry, které nevyvolá žádné negativní efekty a procesy v ekosystému,
o) liniovým zdrojem znečišťování ovzduší – dopravní komunikace, která je používána pro provoz mobilních zdrojů znečišťování ovzduší nebo je k užívání pro provoz těchto zdrojů navrhována v rámci územního, stavebního, kolaudačního nebo jiného řízení,
p) prašným spadem – hmotnost deponovaného materiálu, který se po předcházejícím znečištění ovzduší usadil na jednotku plochy zemského povrchu za časovou jednotku v důsledku vynášecích a vymývacích procesů z atmosféry,
r) troposférickým ozonem – ozon nacházející se v přízemní vrstvě atmosféry a vznikající na základě vzájemných chemických reakcí prekurzorů ozonu.
Imisní limity, meze tolerance, cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle, depoziční limit
(1) Imisní limity a meze tolerance se stanoví pro tyto znečišťující látky
a) oxid siřičitý,
b) suspendované částice frakce PM 10,
c) oxid dusičitý a oxidy dusíku,
d) olovo,
e) oxid uhelnatý,
f) benzen,
g) kadmium,
h) arsen,
i) nikl,
j) polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren.
(2) Pro troposférický ozon se stanoví cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle.
(3) Pro prašný spad se stanoví depoziční limit , k jehož výši se přihlíží v případě nutnosti zjišťování aktuálního znečištění.
(4) Pro oxid siřičitý, oxidy dusíku a ozon se kromě imisních limitů a dlouhodobých imisních cílů pro ochranu zdraví lidí a zvířat stanoví další hodnoty imisních limitů a dlouhodobých imisních cílů k ochraně ekosystémů a vegetace.
Posuzování úrovně znečištění ovzduší
(1) Při posuzování úrovně znečištění ovzduší se hodnotí ty znečišťující látky, pro které se stanoví imisní limity a cílové imisní limity, dále jemné suspendované částice frakce PM 2,5 a dále prekurzory ozonu uvedené v příloze č. 7 k tomuto nařízení.
(2) V případě technické dostupnosti odpovídajících přístrojů je posuzována úroveň znečištění ovzduší jemnými suspendovanými částicemi frakce PM 2,5 a prekurzory ozonu. Zjišťování koncentrací prekurzorů ozonu se provádí z důvodů zajištění dalších vědeckých poznatků o způsobu vzniku troposférického ozonu . Koncentrace jemných suspendovaných částic frakce PM 2,5 v ovzduší se hodnotí z hlediska škodlivosti této látky na lidské zdraví.
(3) Koncentrace látek uvedených v odstavci 2 se hodnotí v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší .
(4) Posuzování úrovně znečištění ovzduší se provádí
a) měřením v sídelních seskupeních (§ 7 odst. 2 zákona), měřením v oblastech, kde úroveň znečištění ovzduší znečišťující látkou dosahuje nebo přesahuje horní mez pro posuzování, a měřením v oblastech, kde úroveň znečištění ozonem překračuje dlouhodobé imisní cíle (během posledních 5 let),
b) modelováním nebo odborným odhadem v oblastech, kde úroveň znečištění ovzduší znečišťující látkou nepřesahuje dolní mez pro posuzování,
c) kombinací měření a modelování v oblastech, kde úroveň znečištění ovzduší dosahuje nebo přesahuje dolní mez pro posuzování a současně je nižší než horní mez pro posuzování.
(5) Pro posuzování úrovně znečištění ovzduší znečišťujícími látkami ve vnějším ovzduší se stanoví
a) imisní limity, meze tolerance, cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle – příloha č. 1 k tomuto nařízení,
c) horní a dolní meze pro posuzování vybraných znečišťujících látek a další požadavky pro posouzení koncentrací znečišťujících látek – příloha č. 2 k tomuto nařízení,
d) způsob klasifikace a kritéria výběru míst měření koncentrací znečišťujících látek – příloha č. 3 k tomuto nařízení,
e) kritéria pro stanovení minimálního počtu míst kontinuálního měření koncentrací znečišťujících látek – příloha č. 4 k tomuto nařízení,
f) jakostní znaky dat a vyhodnocení výsledků posuzování úrovně znečištění vnějšího ovzduší – příloha č. 5 k tomuto nařízení,
g) referenční metody měření znečišťujících látek, kalibrace přístrojů a stanovení hmotnosti prašného spadu – příloha č. 6 k tomuto nařízení,
h) požadavky pro měření prekurzorů ozonu – příloha č. 7 k tomuto nařízení,
i) soubor metod pro výpočet rozptylu znečišťujících látek v ovzduší – příloha č. 8 k tomuto nařízení.
(6) Posuzování kvality ovzduší se provádí kombinací imisního měření, emisní inventury a modelování.
Oblasti a místa se zhoršenou a dobrou kvalitou ovzduší
(1) Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší stanovené na základě imisních koncentrací ozonu podléhají národnímu programu snižování emisí prekurzorů troposférického ozonu .
(2) Místa, oblasti a sídla, kde znečištění nedosahuje imisních limitů, jsou považována za oblasti s dobrou kvalitou ovzduší.
(3) V oblastech uvedených v příloze č. 10 k tomuto nařízení a zveřejněných ve Věstníku Ministerstva životního prostředí (dále jen „Věstník ministerstva“) musí být dodržovány imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
Měření úrovně znečištění ovzduší
(1) Na území celého státu zajišťuje provoz automatizované měřicí sítě pro kontinuální měření koncentrací znečišťujících látek v ovzduší, doplněné měřeními manuálními, Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) nebo jím zřízená právnická osoba. Měřicí stanice (dále jen „stanice“) v bodech vzorkování jsou umístěny podle zásad stanovených v přílohách č. 3 a č. 4 k tomuto nařízení. K hodnocení kvality ovzduší jsou využívány také výsledky měření provedené jinými autorizovanými subjekty.
(2) Požadavky pro posouzení koncentrací znečišťujících látek, klasifikaci a umísťování stanic a kritéria pro jejich počet, referenční a ekvivalentní metody měření a analýzy, referenční a ekvivalentní metody modelování, metody kalibrování a cílová kvalita údajů musí být totožné s požadavky § 4 odst. 5. Umístění stanic projedná ministerstvo nebo jím zřízená právnická osoba s příslušnými orgány krajů a obcí .
(3) Spolehlivost údajů podle odstavce 2 zajišťuje ministerstvo nebo jím zřízená právnická osoba.
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr životního prostředí:
RNDr. Kužvart v. r.
Příloha č. 1
Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 350/2002 Sb.
Hodnoty imisních limitů a mezí tolerance, depozičního limitu, cílových imisních limitů a dlouhodobých imisních cílů
Všechny uvedené limitní hodnoty se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,325 kPa. U všech uvedených limitních hodnot se jedná o aritmetické průměry. Rokem je pro účely této přílohy myšlen kalendářní rok.
Uvedené imisní limity platí ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády č. 350/2002 Sb., ve znění tohoto nařízení, pokud není uvedeno jinak.
Imisní limity, meze tolerance a depoziční limit vyhlášené pro ochranu zdraví lidí
1. Imisní limity vybraných znečišťujících látek
| Znečišťující látka | Doba průměrování | Hodnota imisního limitu / maximální povolený počet jejího překročení za rok | Datum, do něhož musí být limit dosažen |
|---|---|---|---|
| Oxid siřičitý | 1 hodina | 350 μg.m-3 / 24 | - |
| Oxid siřičitý | 24 hodin | 125 μg.m-3 / 3 | - |
| Oxid dusičitý | 1 hodina | 200 μg.m-3 / 18 | 1.1.2010 |
| Oxid dusičitý | 1 rok | 40 μg.m-3 | 1.1.2010 |
| Oxid uhelnatý | Maximální denní osmihodinový klouzavý průměr1) | 10 mg.m-3 | - |
| 24 hodin | 50 μg.m-3 / 35 | - | |
| 1 rok | 40 μg.m-3 | - | |
| Benzen | 1 rok | 5 μg.m-3 | 1.1.2010 |
| Olovo | 1 rok | 0,5 μg.m-3 | - |
Poznámka:
1) Osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí.
Meze tolerance vybraných znečišťujících látek
| Znečišťující látka | Doba průměrování | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Oxid dusičitý | 1 hodina | 50 μg.m-3 | 40 μg.m-3 | 30 μg.m-3 | 20 μg.m-3 | 10 μg.m-3 |
| Oxid dusičitý | 1 rok | 10 μg.m-3 | 8 μg.m-3 | 6 μg.m-3 | 4 μg.m-3 | 2 μg.m-3 |
| Benzen | 1 rok | 5 μg.m-3 | 4 μg.m-3 | 3 μg.m-3 | 2 μg.m-3 | 1 μg.m-3 |
Hodnocení koncentrací suspendovaných částic frakce PM 2,5
Koncentrace jemných suspendovaných částic velikostní frakce PM2,5 se hodnotí z hlediska ročního aritmetického průměru, ročního mediánu, ročního 98. percentilu a ročního maxima z dvacetičtyřhodinových průměrných hodnot.
Hodnocení koncentrací rtuti
Koncentrace rtuti se hodnotí z hlediska ročního aritmetického průměru.
2. Depoziční limit pro prašný spad
| Doba | Hodnota depozičního limitu |
|---|---|
| 1 měsíc | 12,5 g.m-2 |
Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace
| Znečišťující látka | Doba průměrování | Hodnota imisního limitu |
|---|---|---|
| Oxid siřičitý | Rok a zimní období (1. října – 31. března) | 20 μg.m-3 |
| Oxidy dusíku | 1 rok | 30 μg.m-3 |
Cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle
1. Cílové imisní limity vybraných znečišťujících látek vyhlášené pro ochranu zdraví lidí1)
| Znečišťující látka | Doba průměrování | Hodnota cílového imisního limitu2) | Datum splnění limitu |
|---|---|---|---|
| Arsen | 1 rok | 6 ng.m-3 | 31.12.2012 |
| Kadmium | 1 rok | 5 ng.m-3 | 31.12.2012 |
| Nikl | 1 rok | 20 ng.m-3 | 31.12.2012 |
| Benzo(a)pyren | 1 rok | 1 ng.m-3 | 31.12.2012 |
Poznámky:
1) K dosažení cílových imisních limitů jsou přijímána veškerá opatření, která nepřinášejí nepřiměřené náklady a nepovedou k odstavení zdrojů.
2) Pro celkový obsah v suspendovaných částicích velikostní frakce PM10.
2. Cílové imisní limity pro troposférický ozon 1)
| Účel vyhlášení | Doba průměrování | Hodnota cílového imisního limitu | Datum splnění limitu2) |
|---|---|---|---|
| Ochrana zdraví lidí | Maximální denní osmihodinový klouzavý průměr3) | 120 μg.m-3, nesmí být překročena ve více než 25 dnech za rok, v průměru za 3 roky4) | 1.1.2010 |
| Ochrana vegetace | AOT 40, vypočtená z hodinových hodnot v období od května do července5) | 18000 μg.m-3.h zprůměrovaná za 5 let | 1.1.2010 |
Poznámky:
1) K dosažení cílových imisních limitů jsou přijímána veškerá přiměřená opatření, která jsou obsahem programů zpracovaných podle § 6 a § 7 zákona.
2) Splnění cílového imisního limitu se posuzuje od tohoto data. Rok 2010 bude prvním rokem, ve kterém budou údaje použity pro výpočet plnění v průběhu následujících 3, popřípadě 5 let.
3) Osmihodinové klouzavé průměry se počítají z hodinových koncentrací a přepočítávají se každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 dne následujícího. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin.
4) Pokud nelze vyhodnotit průměrné hodnoty za 3 nebo 5 let na základě úplného uspořádaného souboru ročních dat, minimální roční údaj nutný pro kontrolu splnění cílových hodnot je:
a) pro cílovou hodnotu pro ochranu lidského zdraví - platné údaje za 1 rok,
b) pro cílovou hodnotu pro ochranu vegetace - platné údaje za 3 roky.
5) Pro účely tohoto nařízení AOT 40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 μg.m-3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 μg.m-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEČ.
3. Dlouhodobé imisní cíle pro troposférický ozon
| Účel vyhlášení | Doba průměrování | Dlouhodobý imisní cíl, který I nesmí být překročen |
|---|---|---|
| Ochrana zdraví lidí | Maximální denní osmihodinový klouzavý průměr / rok | 120 μg.m-3 |
| Ochrana vegetace | AOT 40, vypočtená z hodinových hodnot v období od května do července | 6000 μg.m-3.h |
Příloha č. 2
Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 350/2002 Sb.
Stanovení požadavků pro posuzování koncentrací vybraných znečišťujících látek v ovzduší
Rokem je pro účely této přílohy myšlen kalendářní rok.
1. Horní a dolní mez pro posuzování (v % limitní hodnoty)
a) oxid siřičitý
| Ochrana zdraví (24-hodinový imisní limit) | Ochrana ekosystémů | |
|---|---|---|
| Horní mez pro posuzování | 60 % (75 μg.m-3 smí být překročena max. 3krát za rok) | 60 % (12 μg.m-3) |
| Dolní mez pro posuzování | 40 % (50 μg.m-3 smí být překročena max. 3krát za rok) | 40 % (8 μg.m-3) |
b) oxid dusičitý
| Hodinový imisní limit | Roční imisní limit | |
|---|---|---|
| Horní mez pro posuzování | 70 % (140 μg.m-3 smí být překročena max. 18krát za rok) | 80 % (32 μg.m-3) |
| Dolní mez pro posuzování | 50 % (100 μg.m-3 smí být překročena max. 18krát za rok) | 65 % (26 μg.m-3) |
c) suspendované částice PM10
| 24-hodinový imisní limit | Roční imisní limit | |
|---|---|---|
| Horní mez pro posuzování | 30 μg.m-3 smí být překročena max. 7krát za rok | 14 μg.m-3 |
| Dolní mez pro posuzování | 20 μg.m-3 smí být překročena max. 7krát za rok | 10 μg.m-3 |
d) ostatní znečišťující látky
| Horní mez pro posuzování | Dolní mez pro posuzování | |
|---|---|---|
| Oxidy dusíku | 80 % (24 μg.m-3) | 65%(19,5 μg.m-3) |
| Oxid uhelnatý | 70 % (7 mg.m-3) | 50 % (5 mg.m-3) |
| Benzen | 70 % (3,5 μg.m-3) | 40 % (2 μg.m-3) |
| Olovo | 70 % (0,35 μg.m-3) | 50% (0,25 μg.m-3 |
| Arsen | 60 % (3,6 ng.m-3) | 40 % (2,4 ng.m-3) |
| Kadmium | 60 % (3 ng.m-3) | 40% (2 ng.m-3) |
| Nikl | 70 % (14 ng.m-3) | 50% (10 ng.m-3) |
| Benzo(a)pyren | 60 % (0,6 ng.m-3) | 40 % (0,4 ng.m-3) |
2. Stanovení případů překročení horních a dolních mezí pro posuzování
a) Překročení horní a dolní meze pro posuzování se zjišťuje na základě koncentrace během předcházejících pěti let, pokud jsou k dispozici dostatečné údaje. Mez pro posuzování se považuje za překročenou, pokud byla během těchto pěti let překročena nejméně ve třech kalendářních letech.
b) Pokud je k dispozici méně údajů než za období pěti let, mohou se spojit krátkodobé měřicí kampaně během ročního období a v místech, která budou pravděpodobně reprezentativní pro nejvyšší úrovně znečištění, s výsledky získanými z údajů z emisních inventur a modelování za účelem určení překročení horních a dolních mezí pro posuzování.
Příloha č. 3
Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 350/2002 Sb.
Umístění bodů vzorkování (míst měření) pro měření koncentrací znečišťujících látek ve vnějším ovzduší
Klasifikace míst pro umístění bodů vzorkování pro kontinuální měření koncentrací oxidu siřičitého, suspendovaných částic, oxidu dusičitého a oxidů dusíku, olova, oxidu uhelnatého a benzenu ve vnějším ovzduší a kritéria jejich výběru
1. Umísťování bodů vzorkování v makroměřítku
1.1.Ochrana zdraví lidí
1.1.1. Body vzorkování zaměřené na ochranu zdraví lidí se umisťují tak, aby
a) poskytovaly údaje o lokalitách v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a o sídelních seskupeních , v nichž dochází k výskytu nejvyšších koncentrací, jimž populace může být pravděpodobně přímo nebo nepřímo exponována po dobu, která je významná vzhledem k době průměrování relevantní limitní hodnoty (limitních hodnot);
b) poskytovaly údaje o úrovních v dalších lokalitách uvnitř oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší a sídelních seskupeních , které jsou reprezentativní z hlediska expozice obecné populace.
1.1.2. Body vzorkování se umisťují
a) tak, aby bylo vyloučeno měření ve velmi malých mikroprostředích a v jejich bezprostředním okolí.
b) tak, aby reprezentovaly, pokud je to možné, kvalitu ovzduší v okolí alespoň 200 m2 u lokalit orientovaných na dopravu a několik čtverečních kilometrů u městských lokalit,
c) tak, aby modelově reprezentovaly, pokud je to možné, podobné lokality, které neleží v jejich bezprostředním okolí, z důvodu zajištění minimalizace počtu měřících míst se zachováním požadované efektivnosti sítě.
1.2. Ochrana ekosystémů a vegetace
Body vzorkování zaměřené na ochranu ekosystémů nebo vegetace se umisťují více než 20 km od sídelních seskupení nebo více než 5 km od jiných zastavěných oblastí, průmyslových zařízení nebo dálnic. Bod vzorkování se zpravidla umisťuje tak, aby reprezentoval kvalitu ovzduší v okolí alespoň 1000 km2.
2. Umísťování bodů vzorkování v mikroměřítku
2.1. Body vzorkování se umisťují, je-li to možné, tak, aby
a) tok vzduchu okolo vstupního otvoru odběrové sondy vzorkovacího zařízení nebyl omezován žádnou překážkou ovlivňující tok vzduchu v okolí vzorkujícího zařízení (obvykle vzdáleného několik metrů od budov, balkonů, stromů a dalších překážek a nejméně 0,5 m od nejbližší budovy v případě bodů vzorkování reprezentujících kvalitu vnějšího ovzduší v prostoru linie začínající zástavby),
b) vstupní otvor odběrové sondy vzorkovacího zařízení byl ve výši mezi 1,5 m (dýchací zóna) a 4 m nad zemí. Vyšší polohy (až do 8 m) jsou nutné a vhodné, pokud mají být údaje získané stanicí reprezentativní pro rozsáhlejší oblasti,
c) vstupní otvor odběrové sondy vzorkovacího zařízení nebyl umístěn v bezprostředním okolí zdrojů znečišťování ovzduší, a to proto, aby se vyloučil přímý odběr vzorků emisí nezředěných mícháním s okolním ovzduším,
d) u výstupního otvoru odběrové sondy vzorkovacího zařízení nebyla znemožněna recirkulace vytékajícího odebraného vzduchu zpět do vstupního otvoru vzorkujícího zařízení,
e) vzorkovací zařízení orientované na dopravu
1. pro měření všech znečišťujících látek bylo alespoň 25 m od kraje velkých křižovatek a alespoň 4 m od středu nejbližšího jízdního pruhu,
2. pro měření oxidu dusičitého a oxidu uhelnatého mělo vstupní otvory odběrové sondy maximálně 5 m od okraje silnice (od obrubníku),
3. pro měření hmotných částic, olova a benzenu mělo vstupní otvory odběrové sondy umístěny tak, aby reprezentovaly kvalitu ovzduší v blízkosti linie začínající zástavby.
2.2. Body vzorkování se umisťují rovněž tak, aby byly brány v úvahu následující faktory
a) spolupůsobící zdroje znečišťování ovzduší
b) bezpečnost obsluhy vzorkovacího zařízení
c) přístupnost ke vzorkovacímu zařízení,
d) dostupnost elektřiny a telefonního spojení,
e) viditelnost místa ve vztahu k jeho okolí,
f) bezpečnost veřejnosti,
g) požadavky na společné umístění vzorkovacích zařízení pro různé znečišťující látky,
h) požadavky územního plánování.
3. Dokumentace a přezkum výběru míst
Postup výběru míst a vybraná místa bodů vzorkování se zdokumentují v etapě klasifikace podle kriterií Evropské agentury pro životní prostředí. Povinně se pořídí fotografie okolí vybraného místa ve směrové růžici (ve všech směrech pokrývajících celý rozsah dílků kompasu) a podrobné mapy. Umístění bodů vzorkování se pravidelně přezkoumává a pořizuje se nová dokumentace, aby byla doložena průběžná platnost výběrových kritérií.
Klasifikace míst pro umístění bodů vzorkování pro kontinuální měření koncentrací ozonu a kritéria jejich výběru
1. Umísťování v makroměřítku
| Typ stanice | Cíle měření | Reprezentativnost | Kritéria pro umísťování v makroměřítku |
|---|---|---|---|
| Městská | Ochrana zdraví lidí: posouzení expozice městské populace ozonu, tj. v místech, kde je zároveň relativně vysoká hustota obyvatelstva a koncentrace ozonu | Několik km2 | V místech, kde nepůsobí vliv zdrojů místních emisí, jako je doprava, benzinové stanice a pod.; Větraná místa, kde je předpokládáno dobré promíchání vzduchu; Místa, jako jsou obytné a obchodní oblasti měst, parky (daleko od stromů), velké ulice nebo náměstí s velmi malou nebo žádnou dopravou, otevřené oblasti charakterizované vzdělávacími, sportovními nebo rekreačními zařízeními. |
| Předměstská | Ochrana zdraví lidí a vegetace: určení expozice populace a vegetace nacházející se ve vnějších částech aglomerací, kde úrovně ozonu bývají nejvyšší | Několik desítek km2 | V určité vzdálenosti od oblasti s maximálními emisemi, po hlavním směru (hlavních směrech) větru v době, kdy jsou dobré podmínky pro tvorbu ozonu; V místech na vnějším okraji aglomerace, kde obyvatelstvo, citlivé plodiny nebo přírodní ekosystémy jsou vystaveny vysokým úrovním ozonu; Kde je to vhodné, některé předměstské stanice se mohou nacházet také proti směru větru od oblasti s maximálními emisemi, za účelem určení regionálních úrovní ozonu v pozadí. |
| Venkovská | Ochrana zdraví lidí a vegetace: určení expozice populace, plodin a přírodních ekosystémů koncentracím ozonu v subregionálním měřítku | Subregionální úrovně (několik stovek km2) | Stanice mohou být umístěny v malých Místa reprezentativní pro úrovně ozónu mimo oblasti působnosti okamžitých lokálních emisí, jako jsou průmyslová zařízení nebo silnice; V otevřených oblastech, nikoli však na vrcholech vyšších hor. |
Příloha č. 4
Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 350/2002 Sb.
Kritéria pro určování minimálního počtu bodů vzorkování kontinuálního měření koncentrací znečišťujících látek ve vnějším ovzduší
Kritéria pro určování minimálního počtu bodů vzorkování kontinuálního měření koncentrací oxidu siřičitého (SO2), suspendovaných částic, oxidu dusičitého (NO2) a oxidů dusíku, olova, oxidu uhelnatého, benzenu, kadmia a amoniaku ve vnějším ovzduší
1. Minimální počet bodů vzorkování kontinuálního měření pro účely posouzení dodržování imisních limitů na ochranu lidského zdraví a zvláštních imisních limitů v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a sídelních seskupeních , kde jediným zdrojem informací je kontinuální měření
a) při znečištění z rozptýlených zdrojů znečišťování ovzduší
| Velikost populace v sídelním seskupení nebo v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (v tisících) | Jestliže koncentrace překračují horní mez posouzení | Jestliže maximální koncentrace leží mezi horní a dolní mezí posouzení | Pro SO2 a NO2, v sídelních seskupeních, kde maximální koncentrace leží pod dolní mezí posouzení |
|---|---|---|---|
| 0-250 | 1 | 1 | - |
| 250-499 | 2 | 1 | 1 |
| 500-749 | 2 | 1 | 1 |
| 750-999 | 3 | 1 | 1 |
| 1 000-1 499 | 4 | 2 | 1 |
| 1 500-1 999 | 5 | 2 | 1 |
| 2 000-2 749 | 6 | 3 | 2 |
| 2 750-3 749 | 7 | 3 | 2 |
| 3 750-4 749 | 8 | 4 | 2 |
| 4 750-5 999 | 9 | 4 | 2 |
| > 6 000 | 10 | 5 | 3 |
| 0 | Pro NO2 a nejméně 1 stanice pro měření pozadí a 1 stanice orientovaná na měření vlivu dopravy |
b) při znečištění z bodového zdroje znečišťování ovzduší
Počet bodů vzorkování kontinuálního měření pro účely posuzování znečištění v blízkosti bodových zdrojů znečišťování ovzduší se vypočítá s přihlédnutím k úrovni emisí, pravděpodobnému prostorovému rozložení koncentrací znečišťujících látek a jejich distribuci ve vnějším ovzduší a potenciální expozici populace.
2. Minimální počet bodů vzorkování kontinuálního měření pro posouzení dodržování imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší kromě sídelních seskupení
| Jestliže maximální koncentrace překračují horní mez posouzení | Jestliže maximální koncentrace leží mezi horní a dolní mezí posouzení |
|---|---|
| jedna stanice na každých 20 000 km2 | jedna stanice na každých 40 000 km2 |
Kritéria pro určování minimálního počtu bodů vzorkování kontinuálního měření koncentrací ozonu a relevantních prekurzorů ozonu
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší |
|---|---|
| Typ předpisu | Nařízení |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 14.08.2002 |
|---|---|
| Účinnost od | 14.08.2002 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0