Co je Vyhláška č. 259/2019 Sb.?

Vyhláška č. 259/2019 Sb., o vymezení zón ochrany přírody Národního parku Podyjí — Vyhláška o vymezení zón ochrany přírody Národního parku Podyjí.

Kdy nabyl Vyhláška č. 259/2019 Sb. účinnosti?

Vyhláška č. 259/2019 Sb. nabyl účinnosti 01.01.2020.

Je Vyhláška č. 259/2019 Sb. stále platný?

Ano, Vyhláška č. 259/2019 Sb. je stále platný a účinný.

Kolikrát byl Vyhláška č. 259/2019 Sb. novelizován?

Vyhláška č. 259/2019 Sb. má 3 časových verzí znění.

Vyhláška č. 259/2019 Sb.

Vyhláška o vymezení zón ochrany přírody Národního parku Podyjí

Platný Vyhláška Účinnost od 01.01.2020

Verze znění: 01.01.2020 14.10.2019

Obsah

§ 1 § 2

259

VYHLÁŠKA

ze dne 2. října 2019

o vymezení zón ochrany přírody Národního parku Podyjí

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 18 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 123/2017 Sb., a podle § 79 odst. 3 písm. g) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 349/2009 Sb. a zákona č. 123/2017 Sb., (dále jen „zákon“):

§ 1

Vymezení zón

(1) Vymezují se zóny ochrany přírody (dále jen „zóna“) na území Národního parku Podyjí, a to včetně území, která nesplňují charakteristiku zón a neslouží k dosažení cíle zóny, ale jejich zařazení do jednotlivých zón je nezbytné z důvodů udržení celistvosti plochy segmentu zóny podle § 18 odst. 3 zákona. Dále se vymezuje charakteristika jednotlivých zón podle přírodních podmínek a cílů ochrany.

(2) Vyznačení hranic zón na podkladě kopie katastrální mapy, včetně elektronické podoby, je uloženo v ústředním seznamu¹).

(3) Charakteristika zón na území Národního parku Podyjí je uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(4) Grafické znázornění zón na území Národního parku Podyjí, včetně území podle § 18 odst. 3 zákona, je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce.

§ 2

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020.

Ministr:

Mgr. Brabec v. r.

Příloha č. 1

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 259/2019 Sb.

Charakteristika zón na území Národního parku Podyjí podle přírodních podmínek a cílů ochrany

A. Přírodní zónu tvoří ucelené plochy s převažujícím výskytem

a) přirozených lesních ekosystémů dubohabřin, teplomilných doubrav, acidofilních doubrav, suťových lesů, lužních lesů a bučin,

b) přirozených křovinných a skalních ekosystémů nízkých xerofilních dřevin, suchých trávníků, vegetace efemér a sukulentů, skal a drolin, pohyblivých sutí a jeskyní,

s cílem je zachovat a umožnit v nich nerušený průběh přírodních procesů.

B. Přírodě blízkou zónu tvoří plochy s převažujícím výskytem

a) člověkem částečně pozměněných lesních ekosystémů dubohabřin, teplomilných doubrav, acidofilních doubrav, suťových lesů a bučin,

b) člověkem částečně pozměněných vodních ekosystémů makrofytní vegetace vodních toků a mokřadních ekosystémů rákosin a vegetace vysokých ostřic,

s cílem dosažení stavu odpovídajícího přirozeným ekosystémům.

C. Zónu soustředěné péče o přírodu tvoří

1. plochy s převažujícím výskytem

a) člověkem významně pozměněných křovinných ekosystémů vysokých mezofilních a xerofilních křovin a nízkých xerofilních dřevin,

b) člověkem významně pozměněných lesních ekosystémů dubohabřin, teplomilných doubrav a acidofilních doubrav,

c) člověkem významně pozměněných travinných ekosystémů suchých trávníků, nížinných až horských vřesovišť a luk a pastvin,

s cílem zachování nebo postupného zlepšování stavu ekosystémů, významných z hlediska biologické rozmanitosti, jejichž existence je podmíněna činností člověka a

2. území s převažujícím výskytem člověkem významně pozměněných lesních ekosystémů dubohabřin, teplomilných doubrav, acidofilních doubrav, suťových lesů a bučin, s cílem obnovy přírodě blízkých ekosystémů.

D. Zónu kulturní krajiny tvoří

a) zastavěné plochy a zastavitelná území obcí zahrnující urbanizovaná území a na ně navazující antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla, určené k jejich udržitelnému rozvoji,

b) plochy s výskytem člověkem pozměněných ekosystémů nelesních stromových výsadeb mimo sídla a křovin s ruderálními a nepůvodními druhy, určených k trvalému využívání člověkem.