Co je Vyhláška Ministerstva vnitra č. 247/2001 Sb.?

Vyhláška Ministerstva vnitra č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany — Vyhláška Ministerstva vnitra o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany.

Kdy nabyl Vyhláška Ministerstva vnitra č. 247/2001 Sb. účinnosti?

Vyhláška Ministerstva vnitra č. 247/2001 Sb. nabyl účinnosti 23.07.2001.

Je Vyhláška Ministerstva vnitra č. 247/2001 Sb. stále platný?

Ano, Vyhláška Ministerstva vnitra č. 247/2001 Sb. je stále platný a účinný.

Kolikrát byl Vyhláška Ministerstva vnitra č. 247/2001 Sb. novelizován?

Vyhláška Ministerstva vnitra č. 247/2001 Sb. má 6 časových verzí znění.

Vyhláška Ministerstva vnitra č. 247/2001 Sb. - Vyhláška Ministerstva vnitra o organizac...

247

VYHLÁŠKA

Ministerstva vnitra

ze dne 22. června 2001

o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany

Ministerstvo vnitra podle § 101 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000 Sb., stanoví k provedení § 65 odst. 8 písm. a), c) a d), § 70 odst. 6, § 72 odst. 7, § 88 odst. 2, § 91 odst. 1 a § 93 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 237/2000 Sb. (dále jen „zákon“) a podle § 25 odst. 2 písm. a) zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, po projednání s odborovým svazem hasičů:

ČÁST PRVNÍ

JEDNOTKY POŽÁRNÍ OCHRANY

HLAVA I

PLOŠNÉ POKRYTÍ ÚZEMÍ, BAREVNÉ OZNAČENÍ VOZIDEL, VNITŘNÍ ORGANIZACE A VYBAVENÍ JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY

§ 1

Organizace plošného pokrytí území jednotkami požární ochrany

[K § 65 odst. 8 písm. a) zákona]

(1) Plošným pokrytím území kraje jednotkami požární ochrany (dále jen „plošné pokrytí“) se rozumí rozmístění jednotek požární ochrany na území kraje a na území hlavního města Prahy. Jednotky požární ochrany (dále jen „jednotky“) se rozmisťují na základě nařízení orgánu kraje vydaného podle § 27 odst. 1 písm. c) zákona. Hasičský záchranný sbor kraje a na území hlavního města Prahy Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy (dále jen „hasičský záchranný sbor kraje“) zabezpečuje podklady pro vydání nařízení orgánů kraje. Za tím účelem

a) stanoví stupeň nebezpečí území obcí v kraji podle kritérií uvedených v příloze č. 1,

b) určí v souladu s požadavky podle § 65 odst. 6 zákona po dohodě se zřizovateli jednotek; u jednotek hasičského záchranného sboru kraje po dohodě s generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „generální ředitelství“), jednotky, které budou plošné pokrytí zabezpečovat, stanoví jejich kategorii podle přílohy zákona a charakter záchranných prací, které budou provádět (dále jen „předurčenost k záchranným pracím“),

c) určí jednotky pro záchranné a likvidační práce při mimořádných událostech prováděné v rámci integrovaného záchranného systému,¹) pokud tak u jednotek hasičského záchranného sboru kraje neučinilo generální ředitelství,

d) stanoví územní působnost pro každou jednotku s územní působností zabezpečující plošné pokrytí a v dohodě s generálním ředitelstvím také pro jednotku hasičského záchranného sboru kraje určenou pro záchranné a likvidační práce podle písmene c),

e) vyhotoví mapu plošného pokrytí se zakreslenými údaji o stupních nebezpečí území obcí a rozmístění jednotek s územní působností.

(2) Pokud nelze za účelem provedení požárního zásahu a záchranných prací podle § 70 odst. 1 písm. a) a b) zákona nebo záchranných a likvidačních prací v rámci integrovaného záchranného systému (dále jen „zásah“) zajistit akceschopnost jednotky (§ 18), která byla podle odstavce 1 písm. b) určena k zabezpečení plošného pokrytí, oznámí to zřizovatel jednotky hasičskému záchrannému sboru kraje.

(3) Jestliže se v obci změní kritéria rozhodná pro stanovení stupně nebezpečí území obce, hasičský záchranný sbor kraje navrhne změnu nařízení kraje vydaného podle § 27 odst. 1 písm. c) zákona.

§ 2

Barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek

[K § 65 odst. 8 písm. c) zákona]

(1) Barevným označením vozidel, lodí a letadel jednotek se rozumí jejich vnější barevná úprava, nápisy a označení a užití znaků. Barevnou úpravu, nápisy a značení požárních automobilů včetně přívěsů, návěsů a kontejnerů stanoví zvláštní předpis.²) Barevné označení požárních automobilů jednotek dislokovaných na stanicích v prostoru letišť nesmí být v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.³)

(2) Na zásahových požárních automobilech s předsunutou kapotou se umisťuje velký znak jednotky o výšce nejvíce 500 mm ve střední části kapoty na podélné ose automobilu.

(3) Na přední části karoserie všech zásahových požárních automobilů může být umístěn znak jednotky, nebo nápis „HASIČI“. Jiné znaky nebo nápisy, s výjimkou označení výrobce požárního automobilu, jsou přípustné, jen stanoví-li to zvláštní předpis.⁴)

(4) Na ostatních zásahových požárních automobilech bez předsunuté kapoty se umisťuje malý znak jednotky o výšce nejvýše 100 mm doplněný červeným nápisem na bílé ploše nebo bílým nápisem na červené ploše s názvem jednotky. Výška písma je nejvýše 100 mm. Malý znak jednotky je umístěn na hladké části karosérie pod předním oknem poblíž podélné osy automobilu.

(5) Na ploše bílých zvýrazňujících vodorovných pruhů předních dveří kabiny řidiče, kterými jsou zásahové požární automobily označeny, smí být umístěno označení místa dislokace jednotky nebo místa dislokace vzdělávacího zařízení Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“), a to v prostoru poblíž svislé osy dveří a souměrně s vodorovnou osou pruhu podle přílohy č. 2.

(6) Pro označování místa dislokace jednotek na zásahových požárních automobilech je nápis na zásahovém požárním automobilu proveden v černé barvě, a to ve 2 nebo 3 řádcích. Výška písmen je 28 mm, mezera mezi řádky je 32 mm.

(7) Barevná úprava lodí s výjimkou nafukovacích lodí a vznášedel jednotek je jasně červená s bílým zvýrazňujícím vodorovným pruhem po obvodu trupu. Bílý zvýrazňující pruh o výšce 100 mm je umístěn v prostoru nad čárou ponoru. Na bocích v ploše bílého zvýrazňujícího vodorovného pruhu je na přídi, souměrně s vodorovnou osou pruhu umístěn malý znak jednotky v provedení podle odstavce 4. Bílý zvýrazňující pruh a malý znak jednotky nesmí znemožnit označení lodi poznávacími znaky podle zvláštního předpisu.⁵)

(8) Na obou bocích letadel jednotky je umístěn její malý nebo velký znak v provedení podle odstavce 4. Umístění nápisů a označení letadel jednotek schvaluje orgán příslušný podle zvláštního předpisu.⁶)

HLAVA II

ZPŮSOB ZŘIZOVÁNÍ, VNITŘNÍ ORGANIZACE A VYBAVENÍ JEDNOTEK

[K § 65 odst. 8 písm. d) zákona]

§ 3

Způsob zřizování jednotek

(1) Jednotky hasičského záchranného sboru kraje jsou na území kraje dislokovány na stanicích. Rozmístění stanic, vnitřní organizaci, početní stav a předurčenost jednotek pro záchranné práce určuje generální ředitelství.

(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba (dále jen „podnik“) anebo obec zřizuje jednotku zřizovací listinou. Zřizovací listina může být nahrazena smlouvou o zřízení společné jednotky podle § 69a zákona.

(3) Hasičský záchranný sbor kraje může, s ohledem na míru požárního nebezpečí⁷) podniku nebo dokumentaci zdolávání požáru,⁸) určit, že vedle jednotky hasičského záchranného sboru podniku bude zřízena i jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku.

(4) Jednotka hasičského záchranného sboru podniku je dislokována na stanicích podniku. Kromě centrální stanice podniku, se zřizují pobočné stanice podniku, a to v případech, kdy je třeba zajistit, aby doba jízdy jednotky v podniku ze stanice podniku k místu zásahu nepřesahovala 5 minut; to neplatí pro podniky provozující dopravu a u podniků provozujících liniová vedení produktovodů, energetické dálkovody a povrchové doly. U jednotky hasičského záchranného sboru podniku dislokované na stanicích v prostoru letiště smí doba jízdy na místo zásahu dosahovat až 5 minut, jen pokud mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, nestanoví jinak.³)

Vnitřní organizace jednotek

§ 4

(1) Jednotku tvoří požární technika a věcné prostředky požární ochrany⁹) a velitelem jednotky stanovený počet

a) příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „příslušník“), jde-li o jednotku hasičského záchranného sboru kraje,

b) zaměstnanců podniku, jde-li o jednotku hasičského záchranného sboru podniku,

c) členů jednotky sboru dobrovolných hasičů obce nebo členů jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku (dále jen „dobrovolná jednotka“) a osob vykonávajících službu v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce nebo jednotce sboru dobrovolných hasičů podniku (dále jen „dobrovolná jednotka“) jako svoje zaměstnání (dále jen „člen“).

(2) Příslušníci, zaměstnanci podniku a členové (dále jen „hasiči“) jsou v jednotce rozděleni do čet, družstev, družstev o zmenšeném početním stavu a skupin. Četa se člení na 2 nebo 3 družstva, popřípadě skupiny. Družstvo tvoří velitel družstva a dalších 5 hasičů. Družstvo o zmenšeném početním stavu, tvoří velitel družstva a další 3 hasiči. Skupinu tvoří vedoucí skupiny a nejméně 1 hasič.

(3) Jednotka, která je složena z hasičů nejméně dvou jednotek uvedených v § 65 odst. 1 zákona nebo z hasičů nejméně jedné jednotky a osob začleněných ve složce integrovaného záchranného systému anebo z hasičů jednotky a osob poskytujících osobní a věcnou pomoc podle § 18 a 19 zákona (dále jen „osobní a věcná pomoc“), je odřadem. Odřad se člení na čety, družstva nebo skupiny. Odřad sestavuje hasičský záchranný sbor kraje nebo generální ředitelství zejména pro účely operačního řízení jednotek při poskytování pomoci v krajích nebo při mezinárodní pomoci jednotkami. Velitele odřadu určí ten, kdo odřad sestavuje.

(4) Požární hlídku, kterou zřídily obec nebo podnik podle § 69 odst. 1 zákona, tvoří velitel požární hlídky a nejméně další 3 členové.

(5) Základní a minimální početní stav příslušníků jednotky hasičského záchranného sboru kraje ve směně na stanicích je uveden v příloze č. 3.

(6) Základní početní stav členů jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí je uveden v příloze č. 4.

(7) Základní početní stav jednotky hasičského záchranného sboru podniku na stanicích podniku se přiměřeně stanoví podle přílohy č. 3 a dobrovolné jednotky podniku přiměřeně podle přílohy č. 4 tak, aby k výjezdu na zásah bylo připraveno alespoň jedno družstvo nebo družstvo o zmenšeném početním stavu.

(8) V případech, kdy podniky zřídí společnou jednotku podle § 69a zákona, se množství sil a prostředků jednotky stanoví podle výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo na základě dokumentace zdolávání požáru všech účastníků smlouvy tak, aby byly splněny požadavky podle § 65 odst. 6 zákona.

§ 5

(1) V jednotce hasičského záchranného sboru kraje a v jednotce hasičského záchranného sboru podniku působí chemická služba, strojní služba, spojová služba, informační služba a technická služba.

(2) Chemická služba udržuje provozuschopnost věcných prostředků požární ochrany, zejména prostředků pro práci s nebezpečnými látkami, pro dekontaminaci, pro detekci plynů a nebezpečných látek, hasiv a prostředků pro práci pod hladinou, a dále poskytuje odbornou podporu při zásahu jednotek v prostředí nebezpečných látek na místě zásahu a pro ochranu obyvatel.

(3) Strojní služba udržuje provozuschopnost požární techniky a věcných prostředků požární ochrany vybavených pohonnou částí včetně jejich základního příslušenství a hydraulických vyprošťovacích zařízení a zajišťuje údržbu opravárenských, diagnostických a dalších obdobných zařízení.

(4) Spojová služba udržuje v provozu linkové a rádiové přenosové prostředky včetně zařízení systému varování a vyrozumění včetně jejich koncových zařízení a provádí dohled rádiové sítě požární ochrany.

(5) Informační služba udržuje v provozu informační systémy včetně koncových zařízení sítí a prostředky výpočetní techniky a provádí dohled přenosových sítí.

(6) Spojová služba a informační služba poskytují odbornou podporu operačním střediskům uvedeným v § 6.

(7) Technická služba udržuje provozuschopnost věcných prostředků požární ochrany, zejména požárních hadic, požárních armatur, záchranných pneumatických a vyprošťovacích zařízení bez motorového pohonu, prostředků pro práci ve výšce, nad volnou hloubkou nebo pro činnost na vodní hladině.

(8) Velitel dobrovolné jednotky ustanovený zřizovatelem určí hasiče, kteří v jednotce plní úkoly speciálních služeb podle odstavců 2 až 4 a 7.

§ 6

Při činnosti jednotek působí

a) operační a informační středisko hasičského záchranného sboru kraje, pro potřebu území kraje; na území hlavního města Prahy, pro potřebu území hlavního města Prahy,

b) operační a informační středisko hasičského záchranného sboru kraje, pro potřebu části území kraje, je-li to nezbytné k zajištění spojení mezi jednotkami (dále jen „územně příslušné operační středisko“),

c) operační a informační středisko generálního ředitelství,

(dále jen „operační středisko“).

Vybavení jednotek a používání požární techniky a věcných prostředků požární ochrany

§ 7

(1) Minimální vybavení stanic hasičského záchranného sboru kraje vybranou požární technikou a vybranými věcnými prostředky požární ochrany je uvedeno v příloze č. 6.

(2) Minimální vybavení jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí vybranou požární technikou a vybranými věcnými prostředky požární ochrany je uvedeno v příloze č. 4.

(3) Požární hlídka se vybavuje jednoduchými věcnými prostředky požární ochrany určenými ke zdolávání požáru nebo k záchranným pracím. Další vybavení požární hlídky určí hasičský záchranný sbor kraje.

§ 8

(1) Pokud jsou stanoveny pro požární techniku a věcné prostředky požární ochrany technické podmínky,¹⁰) lze požární techniku a věcné prostředky požární ochrany do vybavení jednotek zařadit jen v případě, že stanoveným technickým podmínkám vyhovují. Nejsou-li technické podmínky právním předpisem stanoveny, platí technická norma nebo mezinárodní technické pravidlo. Požární techniku a věcné prostředky požární ochrany, které byly zařazeny do vybavení jednotek, mohou používat jen hasiči,

a) kteří mají osvědčení o odborné způsobilosti podle § 35 odst. 5 pro výkon funkce, kterou v jednotce zastávají, nebo jejichž znalosti a praktické dovednosti (§ 32) byly ověřeny podle § 36 odst. 4,

b) jejichž schopnost požární techniku a věcné prostředky požární ochrany bezpečně používat nebyla ze zdravotních důvodů přechodně snížena.

(2) Při používání dýchacích přístrojů a obdobných věcných prostředků požární ochrany, jejichž provozuschopnost souvisí se zevnějškem hasiče, musí být hasiči upraveni tak, aby úprava jejich zevnějšku byla z hlediska provozu věcných prostředků požární ochrany bezpečná. Za bezpečnou úpravu se považuje délka vlasů v obličejové části maximálně po obočí, nepřesahující ušní boltce a na krku maximálně dosahující po úroveň límce košile. Tvář musí být hladce oholena; povolen je pouze krátce střižený knír, který v neupraveném stavu nezasahuje do těsnicí linie masky nebo polomasky.

(3) Požární techniku a věcné prostředky požární ochrany mohou jednotky použít, jen pokud je provedena kontrola provozuschopnosti, před jejich zařazením k jednotce, před použitím, po použití, v pravidelných intervalech nebo podle podmínek, které stanovil výrobce, a pokud je to nutné pro zajištění provozuschopnosti, také při střídání směn.

(4) Intervaly pravidelné kontroly podle odstavce 3, pokud výrobce nestanovil lhůtu kratší, jsou

a) 1 měsíc u prostředků pro detekci plynů a nebezpečných látek,

b) 1 měsíc, pokud jde o kontrolu provozuschopnosti informačních systémů a systémů řízení výjezdu jednotky; kontrola se provádí také při každé změně hardwarové nebo softwarové konfigurace,

c) půl roku u dýchacích přístrojů, ochranných protichemických oděvů, oděvů proti sálavému teplu a ohni a prostředků pro poskytnutí první pomoci,

d) půl roku, pokud jde o kontrolu provozuschopnosti spojovacích prostředků včetně radiostanic, které jsou přiděleny hasičům do trvalého používání a nedochází k jejich předávání mezi směnami; provozuschopnost ostatních radiostanic a telefonů se kontroluje vždy při začátku směny,

e) 1 rok u prostředků pro práci ve výškách a nad volnými hloubkami,

f) 1 rok u pneumatických a hydraulických vyprošťovacích zařízení.

(5) O provádění pravidelných kontrol nebo kontrol prováděných v intervalech stanovených výrobcem se vedou záznamy, které se uchovávají po dobu 5 let.

HLAVA III

ORGANIZACE ŘÍZENÍ V JEDNOTKÁCH

[K § 70 odst. 6 písm. a) zákona]

§ 9

Organizační řízení

(1) Výkon služby příslušníků, zaměstnanců podniků a osob vykonávajících službu v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce nebo v jednotce sboru dobrovolných hasičů podniku jako svoje zaměstnání (dále jen „hasiči z povolání“) je organizován na stanicích ve směně tak, aby po dobu 24 hodin byla zajištěna akceschopnost jednotky podle § 18. Akceschopnost jednotky nemusí být zabezpečena 24 hodin v případě, že pro výkon služby hasičů z povolání je stanovena doba směny kratší než 24 hodin nebo je početní stav hasičů z povolání ve směně měněn z důvodu různého požárního nebezpečí v územním obvodu stanice.

(2) Při výkonu služby hasiči nosí stejnokroj v jednotné úpravě výstrojních součástek, kterou určí velitel jednotky. Stejnokroj musí být čistý a nepoškozený.

(3) Střídání směn hasičů z povolání lze uskutečnit jen při současné přítomnosti hasičů, kteří službu končí a kteří do služby nastupují. Při střídání směn si hasiči z povolání vzájemně předají úkoly, požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a další prostředky potřebné pro výkon služby.

(4) Velitel jednotky ustanovený zřizovatelem jednotky nebo hasič z povolání, který byl jako velitel jednotky na dobu výkonu služby jednotky ve směně určen (dále jen „velitel jednotky“), provede kontrolu zda hasiči z povolání nastupující směnu jsou na výkon služby dostatečně připraveni a upřesní jejich organizační zařazení.

(5) Hasiči z povolání nastupující směnu upozorní velitele jednotky na všechny skutečnosti, které by mohly nepříznivě ovlivnit výkon služby včetně své případné nepřipravenosti na výkon služby. O nedostatcích a závadách zjištěných při předání služby, které nebyly ihned odstraněny, provádí velitel jednotky záznam ve strážní knize (§ 20 odst. 1), včetně záznamu o přijatých opatřeních.

(6) Nemůže-li jednotka po dobu výkonu služby ve směně nepřetržitě udržet akceschopnost, velitel jednotky to bezodkladně oznámí územně příslušnému operačnímu středisku.

Operační řízení

§ 10

Vyhlášení poplachu

(1) Vyhlášení poplachu jednotkám určeným k zásahu požárním poplachovým plánem kraje podle § 27 odst. 1 písm. c) zákona zabezpečují operační střediska nebo jiná místa určená k vyhlášení požárního poplachu.

(2) Poplach se vyhlašuje akustickými prostředky, prostředky telefonního a rádiového spojení nebo světelným signálem. Po vyhlášení poplachu se hasiči co nejrychleji dostaví do místa předem určeného velitelem jednotky, kde se připraví k výjezdu na místo zásahu.

§ 11

Výjezd jednotky

(1) Jednotky k výjezdu vysílá operační středisko, zřízené pro území, kde má být zásah uskutečněn, nebo operační středisko, které převezme zásah do působnosti (dále jen „příslušné operační středisko“).

(2) Při vyhlášení poplachu vyjíždějí z místa své dislokace nejpozději do

a) 2 minut jednotky složené výlučně z hasičů z povolání,

b) 10 minut jednotky složené výlučně z hasičů, kteří nevykonávají službu v jednotce jako své zaměstnání,

c) 5 minut jednotky složené z hasičů uvedených v písmenech a) a b) nebo z členů, kterým byla určena pracovní pohotovost mimo pracoviště, nebo

d) 5 minut jednotky hasičského záchranného sboru kraje zřízené na stanici typu P0 podle přílohy č. 3.

(3) Pro výjezd jednotek dislokovaných v prostoru letiště platí časové limity podle odstavce 2, pokud mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána, nestanoví jinak.³)

§ 12

Doprava na místo zásahu

(1) V případech, kdy není určena příslušným operačním střediskem trasa dopravy, určí ji velitel jednotky tak, aby byla co nejrychlejší. Pokud velitel jednotky nestanoví jinak, použije se na vozidle při dopravě na místo zásahu zvláštní zvukové a výstražné světelné zařízení (dále jen „vozidlo s právem přednostní jízdy“).

(2) Znemožní-li dopravu jednotky na místo zásahu porucha, nehoda, nesjízdnost komunikace nebo jiné závažné okolnosti, oznámí velitel jednotky, pokud to podmínky umožňují, tuto skutečnost příslušnému operačnímu středisku. Příslušné operační středisko rozhodne o dalším postupu.

(3) Zjistí-li jednotka během dopravy na místo zásahu ještě další požár nebo mimořádnou událost než ty, které byly ohlášeny, oznámí velitel jednotky tuto skutečnost příslušnému operačnímu středisku. Příslušné operační středisko určí, na kterém místě zasáhne jednotka nejdříve. To platí i v případě, dozví-li se příslušné operační středisko o dalším požáru nebo mimořádné události z jiného zdroje než od velitele jednotky. Jestliže velitel jednotky nemá možnost další požár nebo mimořádnou událost příslušnému operačnímu středisku oznámit, o tom, kde jednotka zasáhne nejdříve, rozhodne sám.

§ 13

Průzkum

(1) Cílem průzkumu na místě zásahu je zjistit

a) zda jsou ohroženy osoby, zvířata a majetek,

b) rozsah požáru, způsob a směry jeho šíření a druh hořících materiálů nebo rozsah účinků mimořádné události,

c) přítomnost nebezpečných látek a předmětů, které mohou nepříznivě ovlivnit průběh zásahu,

d) terénní a jiné podmínky významné pro použití požární techniky a věcných prostředků požární ochrany.

(2) Průzkum na místě zásahu provádí

a) velitel zásahu a nejméně 1 hasič, nebo

b) průzkumná skupina, kterou tvoří nejméně 2 hasiči, anebo

c) celá jednotka.

(3) O tom, kdo provede průzkum, rozhodne velitel zásahu. Provádí-li průzkum průzkumná skupina, velitel zásahu určí jejího velitele, který odpovídá za činnost průzkumné skupiny a výsledky průzkumu.

§ 14

Záchrana osob, zvířat a majetku

(1) Při zásahu má záchrana osob přednost před záchranou zvířat a majetku. Cílem činnosti jednotky při záchraně osob a zvířat je odstranění bezprostředního ohrožení jejich života.

(2) Velitel zásahu je oprávněn na nezbytnou dobu záchranu osob, zvířat nebo majetku přerušit v případě, kdy již nelze, ani přes vynaložení všech dostupných sil a prostředků, osoby, zvířata nebo majetek zachránit anebo pokračování v zásahu by bezprostředně ohrožovalo život zasahujících hasičů.

§ 15

Zdolávání požárů

(1) Cílem činnosti jednotek při zdolávání požáru je

a) lokalizace požáru v případech, kdy bylo zásahem zamezeno dalšímu šíření požáru a síly a prostředky zasahujících jednotek jsou pro likvidaci požáru dostatečné, a poté

b) likvidace požáru až do ukončení nežádoucího hoření.

(2) Jednotky při zásahu používají dokumentaci zdolávání požárů nebo havarijní plány zpracovávané na základě zvláštních právních předpisů¹¹) a dále využívají podmínky vytvořené podniky podle § 5 odst. 1 písm. b) zákona.

(3) V případě, že by náklady na zdolání požáru osamoceně stojícího objektu, jako je například stoh nebo sklad píce, mohly být s ohledem na hodnotu takového objektu považovány za náklady vynaložené nehospodárně a průzkumem bylo potvrzeno, že nejsou ohroženy životy osob nebo zvířat anebo životní prostředí, je velitel zásahu povinen zvážit účelnost zásahu a případně jej ukončit, aniž by bylo dosaženo cíle činnosti jednotek při zdolávání požáru podle odstavce 1 písm. b).

§ 16

Střídání hasičů při zásahu

Střídání hasičů při zásahu se provádí podle rozhodnutí velitele zásahu tak, aby nedošlo k jejich ohrožení a k přerušení zásahu.

§ 17

Předání místa zásahu

(1) Pokud je nutné zabezpečit dohled nad místem, kde jednotky zasahovaly, provede velitel zásahu předání místa zásahu vlastníku nebo jiné oprávněné osobě. Pokud tak nelze ihned učinit, velitel zásahu zabezpečí po dobu hrozícího nebezpečí dohled nad místem zásahu.

(2) Předání místa zásahu se provádí písemně, pokud se určují opatření nutná k odstranění nebezpečí opětovného vzniku požáru podle § 88 odst. 1 zákona.

HLAVA IV

PODMÍNKY AKCESCHOPNOSTI JEDNOTEK

[K § 70 odst. 6 písm. b) zákona]

§ 18

Akceschopností jednotky se rozumí organizační, technická a odborná připravenost sil a prostředků k provedení zásahu. Jednotka je akceschopná, jestliže

a) početní stav hasičů a vnitřní organizace jednotky jsou v souladu s ustanovením § 4 a jednotka je schopna uskutečnit výjezd na zásah v časovém limitu podle § 11 odst. 2,

b) hasiči mají osvědčení o odborné způsobilosti podle § 35 odst. 5 pro výkon funkce, kterou v jednotce zastávají, a v jednotce je prováděna pravidelná odborná příprava podle § 36 až 39,

c) má za účelem provedení zásahu připravenu požární techniku a věcné prostředky požární ochrany a jsou splněny podmínky pro použití požární techniky a věcných prostředků požární ochrany podle § 8 odst. 2 až 5.

§ 19

O akceschopnosti jednotky se vede dokumentace, která může být vedena i v elektronické podobě. Dokumentací o akceschopnosti jednotky se rozumí

a) strážní kniha, pokud jde o jednotku, ve které vykonávají službu hasiči z povolání,

b) dokumentace o pravidelné odborné přípravě podle § 36 až 39,

c) dílčí zpráva o zásahu nebo zpráva o zásahu podle § 26 odst. 2,

d) taktické postupy pro jednotlivé činnosti jednotky při zásahu a dokumenty pro orientaci v územním obvodu jednotky,

e) staniční protokol rádiových služeb a záznamy o zkouškách spojovacích prostředků pro operační řízení,

f) záznamy podle § 8 odst. 5.

§ 20

(1) Strážní kniha obsahuje záznamy o výkonu služby. Za správnost těchto záznamů odpovídá velitel jednotky. Strážní knihu jednotky uchovávají po dobu 10 let od data posledního zápisu.

(2) Dokumentace o pravidelné odborné přípravě podle § 36 až 39 obsahuje

a) roční plány pravidelné odborné přípravy, které mohou být rozpracovány do měsíčních plánů,

b) protokol o pravidelné odborné přípravě obsahující údaje podle § 36 odst. 4 a záznamy o odborné přípravě obsahující téma odborné přípravy, datum odborné přípravy a seznam na školení přítomných hasičů, a je-li tématem ochrana zdraví a života hasičů při zásahu, i jejich podpisy a podpisy školitelů.

(3) Staniční protokol rádiových služeb obsahuje stvrzení předání a převzetí radiostanice při předání a převzetí služby.

(4) Dílčí zpráva o zásahu obsahuje časové údaje o činnosti jednotky při zásahu, jmenovitý seznam hasičů jednotky, kteří se zásahu zúčastnili, údaje o technickém vybavení a o postupu na místě zásahu, zvláštnosti o zásahu a záznam o využití osobní a věcné pomoci. Dílčí zprávu o zásahu zpracovává velitel jednotky a odevzdává ji veliteli zásahu nejpozději 3 dny po skončení zásahu.

HLAVA V

ZÁSADY VELENÍ A ČINNOSTI HASIČŮ PŘI ZÁSAHU

[K § 70 odst. 6 písm. c) zákona]

§ 21

Převzetí velení společně zasahujících jednotek a složek integrovaného záchranného systému

(1) Při zásahu 2 nebo více jednotek řízení zásahu převezme velitel jednotky, která zahájila činnost na místě zásahu jako první. To neplatí, jestliže některý z velitelů zasahujících jednotek využije právo přednostního velení podle § 22. Pokud to technické prostředky umožní oznámí velitel jednotky, která přijela na místo zásahu jako první, příslušnému operačnímu středisku převzetí velení zásahu a upřesní místo zásahu a charakter zásahu.

(2) Jestliže jedna nebo více jednotek zasahuje u mimořádné události s ostatními složkami integrovaného záchranného systému¹²) a některé ze zasahujících složek integrovaného záchranného systému, s ohledem na charakter záchranných a likvidačních prací, přísluší podle zvláštních předpisů¹³) řízení těchto prací, velitel zásahu s takovou složkou integrovaného záchranného systému spolupracuje. Nejsou-li příslušné složky integrovaného záchranného systému na místě zásahu, velitel zásahu zajistí jejich vyrozumění. Do doby jejich příjezdu, nebo je-li spor o tom, která složka má záchranné a likvidační práce řídit, řízení záchranných a likvidačních prací převezme velitel zásahu.

(3) Při soustředění většího množství sil a prostředků a při organizačně složitém nebo rozsáhlém zásahu anebo při zásahu v rámci integrovaného záchranného systému může velitel zásahu zřídit štáb velitele zásahu (dále jen „štáb“), jednotlivé úseky a určit velitele úseků. Zřídí-li velitel zásahu úseky, stanoví úkoly, které budou úseky plnit a vyčlení pro plnění těchto úkolů potřebné síly a prostředky. Pro několik úseků může velitel zásahu zřídit společný sektor a určit jeho velitele. Pokud nestanoví velitel zásahu jinak, jsou hasiči přímo podřízeni svým velitelům jednotek. Velitelé jednotek jsou podřízeni veliteli úseku, veliteli sektoru a veliteli zásahu. Při nebezpečí z prodlení může velitel úseku, velitel sektoru nebo velitel zásahu vydat hasičům rozkaz nebo pokyn přímo.

§ 22

Právo přednostního velení

(1) V případě, kdy jsou na místě zásahu 2 nebo více jednotek, může být řízení zásahu převzato podle práva přednostního velení. Právem přednostního velení se rozumí, že

a) velitel jednotky hasičského záchranného sboru kraje má přednost před všemi veliteli jednotek s výjimkou velitele jednotky hasičského záchranného sboru podniku v případě uvedeném v písmenu b),

b) velitel jednotky hasičského záchranného sboru podniku má přednost před všemi veliteli jednotek v případě, že místem zásahu je podnik, pro který byla tato jednotka zřízena,

c) velitel jednotky sboru dobrovolných hasičů obce má přednost před velitelem jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku s výjimkou případu uvedeného v písmenu d),

d) velitel jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku má přednost před velitelem jednotky sboru dobrovolných hasičů obce v případě, je-li místem zásahu podnik, pro který byla tato jednotka zřízena,

e) velitel jednotky, v jejíž územní působnosti se místo zásahu nachází, má přednost před ostatními veliteli jednotek stejného druhu; to neplatí, jestliže jednotka, v jejíž územní působnosti se místo zásahu nachází, se do činností na místě zásahu nezapojí nebo pokud se velitelé jednotek dohodnou jinak.

(2) Řízení zásahu podle odstavce 1 převzít nelze, jestliže generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „generální ředitel“) nebo jím pověřený zástupce, ředitel hasičského záchranného sboru kraje nebo ředitel územního odboru hasičského záchranného sboru kraje anebo jimi pověření funkcionáři hasičského záchranného sboru kraje určí velitele zásahu nebo velení sami převezmou.

(3) Při předávání a přebírání velení odstupující velitel zásahu nového velitele zásahu informuje o postupu jednotek při zásahu a jednotkám své odstoupení oznámí. Nový velitel se ujme řízení zásahu prohlášením, že velení přebírá. Není-li účast odstupujícího velitele možná, nový velitel převzetí velení jednotkám oznámí sám a tuto okolnost poznamená ve zprávě o zásahu podle § 26 odst. 2.

§ 23

Štáb

(1) Štáb v souladu s rozhodnutími velitele zásahu organizuje činnost jednotek na místě zásahu, je využíván při koordinaci složek integrovaného záchranného systému a připravuje rozhodnutí velitele zásahu. Štáb tvoří

a) náčelník štábu,

b) člen štábu pro spojení,

c) člen štábu pro týl,

d) člen štábu pro analýzu situace na místě zásahu,

e) člen štábu pro nasazení sil a prostředků,

Citace	Vyhláška Ministerstva vnitra č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany
Typ předpisu	Vyhláška
Autor	-
Sbírka	Sbírka zákonů

Datum vyhlášení	23.07.2001
Účinnost od	23.07.2001
Účinnost do	-
Stav	Platný

Vyhláška Ministerstva vnitra č. 247/2001 Sb.

Vyhláška Ministerstva vnitra o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany

Obsah