Nařízení vlády č. 219/1948 Sb.
Nařízení o ústavech národního zdraví
Platný
Účinnost od 24.09.1948
219.
Vládní nařízení
ze dne 7. září 1948
o ústavech národního zdraví.
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 3, odst. 5 a § 4, odst. 4 zákona ze dne 19. března 1947, č. 49 Sb., o poradenské zdravotní péči (dále jen „zákon“):
Ústav národního zdraví (dále jen „ústav“) je jednotným výkonným zařízením okresního národního výboru k provádění poradenské zdravotní péče o obyvatelstvo správního okresu a pro výkon jeho působnosti v ostatních zdravotních věcech.
Působnost podle tohoto nařízení vykonává okresní národní výbor jako orgán státní zdravotní správy, a to, pokud jde o úkoly uvedené v § 3, odst. 1, v úzké spolupráci s nositelem národního pojištění (§ 4) za pomoci okresního koordinačního orgánu a podle jednotného plánu zdravotní péče (§ 2, odst. 1 zákona).
(1) V oboru poradenské zdravotní péče přísluší ústavu zejména:
a) všestranná preventivní (ochranná) zdravotní péče o obyvatelstvo správního okresu podle § 1, odst. 2 zákona, zejména veškeré zdravotní poradenství, zdravotní evidence všeobecná a speciální, sociálně zdravotní statistika, zdravotnický výzkum a zdravotnická výchova,
b) zdravotnické prohlídky obyvatelstva a veškerá s tím spojená činnost podle § 8 zákona,
c) zprostředkování léčebné péče ústavní a ambulatorní, dále zprostředkování péče rekreační a podpůrné,
d) hromadné bezplatné léčebné akce podle § 1, odst. 3 zákona.
(2) Jako výkonnému zařízení okresního národního výboru podle § 3, odst. 3 zákona přísluší ústavu:
a) organisovati ošetřovatelskou a zdravotní službu v rodinách, sociálně zdravotní službu v léčebných a ošetřovacích ústavech, pomocnou zdravotní záchrannou službu a ozdravnou péči,
b) spolupracovati při provádění hygienických a epidemiologických opatření v obcích a na pracovních místech, jakož i v oboru hygieny výživy,
c) prováděti diagnostické a laboratorní práce potřebné k plnění úkolů okresní správy zdravotní.
Ústav spolupracuje s nositelem národního pojištění při provádění poradenské zdravotní péče (§ 2, odst. 1 zákona) podle směrnic, které společně vydají ministerstva zdravotnictví a sociální péče a které upraví:
1. způsob, jakým ústav zprostředkuje u nositele národního pojištění léčebnou péči osobám, které na ni mají nárok, a to zvláště při chorobách sociálních (§ 1, odst. 2 zákona),
2. způsob, jímž nositel národního pojištění spolupracuje s ústavem při provádění preventivní péče,
3. způsob, jímž si ústav a nositel národního pojištění vzájemně poskytují potřebné zprávy o zdravotním stavu osob v jejich péči,
4. vzájemnou evidenci těhotných žen a kojících matek a zmocnění ústavu potvrzovati doklady předepsané léčebným řádem národního pojištění,
5. podmínky, za kterých si mohou ústavy a nositel národního pojištění vzájemně půjčovati svá vyšetřovací a léčebná zařízení,
6. zásady dohod o hromadných bezplatných léčebných akcích (§ 1, odst. 3 zákona).
(1) Ústav při plnění úkolů poradenské zdravotní péče o matky a děti (§ 1, odst. 2 zákona) jako pomocné zařízení příslušné okresní péče o mládež (§ 3, odst. 4 zákona):
a) provádí vyšetřování podle § 1, odst. 2 zákona, o něž v jednotlivých případech okresní péče o mládež požádá, a oznamuje jí výsledky,
b) sděluje odborným zaměstnancům okresní péče o mládež zjištěné skutečnosti a závěry, pokud mohou míti význam pro vlastní činnost okresní péče o mládež, a upozorňuje ji na případy, které vyžadují její péče,
c) pomáhá okresní péči o mládež při hromadných akcích zjišťováním zdravotního stavu osob, na něž se akce vztahuje; o rozsahu a době těchto akcí se předem dohodnou ministerstva zdravotnictví a sociální péče.
(2) Preventivní zdravotní péče o školní mládež v ústavech, zejména školní zdravotní služba, péče o chrup školní mládeže, roentgenologická vyšetřování, preventivní očkování a pod., se provádí podle dohody ministerstva zdravotnictví s ministerstvem školství a osvěty.
(1) Organisační složky ústavu jsou:
b) odbočky ústavu s poradnami a odděleními,
c) místní poradny.
(2) Každý ústav musí míti poradny pro těhotné ženy, pro matky a děti (včetně školního lékařství), protituberkulosní a proti pohlavním nemocem (poradny obligatorní). Dále může míti poradny pro péči o chrup, předsňatkové (eugenické), tělovýchovné, pro duševní hygienu a výchovu, pro bezdětné manžely, gynaekologické, pro choroby srdce a cév, pro výživu a dietetiku, pro potírání rheumatismu, zhoubných nádorů, lupusu, trachomu, malarie, cukrovky, chorob žláz s vnitřní sekrecí, chorob nervových, krevních, pro boj proti alkoholismu, pro duševně vadné, pro vady sluchu, řeči a zraku, pro orthopedii, pro tělesně vadné, pro nemoci stáří atd. (poradny fakultativní). Ministerstvo zdravotnictví může se souhlasem ministerstva financí prohlašovati jednotlivé druhy poraden fakultativních za obligatorní; jde-li o poradny pro výživu a dietetiku, je třeba též souhlasu ministerstva výživy.
(3) Poradny fakultativní, oddělení ústavu, odbočky ústavu a místní poradny zřizuje okresní národní výbor po předchozím souhlasu ministerstva zdravotnictví, uděleném na návrh zemského národního výboru nebo na pokyn ministerstva zdravotnictví; jde-li o poradny pro výživu a dietetiku, činí ministerstvo zdravotnictví tato opatření v dohodě s ministerstvem výživy. Ministerstvo zdravotnictví při tom postupuje podle plánu dohodnutého s ministerstvem financí.
(4) Působnost poradny nebo oddělení zřízeného v sídle ústředí se vztahuje na celé území správního okresu s výjimkou jeho částí, pro které je zřízena příslušná poradna nebo oddělení v odbočce ústavu nebo místní poradna.
(5) Všechny složky ústavu (odstavec 1) tvoří organisační, pracovní a správní celek a podléhají řediteli ústavu.
(1) Správu ústavu obstarává ředitel ústavu.
(2) Ředitelem ústavu ustanovuje zemský národní výbor po předchozím souhlasu ministerstva zdravotnictví zpravidla úředního lékaře okresního národního výboru, ve výjimečných případech jiného lékaře.
(1) Ústav má k plnění svých úkolů potřebný počet zaměstnanců odborných a jiných služeb.
(2) Služební instrukce pro zaměstnance poraden vydá ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem vnitra (§ 4, odst. 4 zákona).
(1) Zaměstnanci uvedení v § 4, odst. 4 zákona se přejímají do státních služeb ke dni 1. ledna 1948; k témuž dni provede ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvy vnitra a financí jejich zařazení.
(2) O tom, zda jest zaměstnance pokládati za odborného zaměstnance podle § 1, odst. 3 zákona, rozhodne při jeho zařazení ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvy vnitra a financí; při tom přihlédne zejména k jeho odbornému školení a k praktické činnosti v oboru sociálně zdravotní péče.
Ministerstvo zdravotnictví započte ve výměře, o níž se dohodne s ministerstvy vnitra a financí, zaměstnancům převzatým podle § 9, odst. 1 předcházející služební dobu, jež nebyla strávena v korporacích, spolcích anebo sdruženích zúčastněných na sociálně zdravotní péči, pokud tato předchozí služba byla vykonána po dovršení 18. roku. Při tom přihlédne ke zvláštní povaze této služby.
(1) Každý je povinen zachovati naprostou mlčenlivost o všech věcech, o nichž se doví při výkonu své činnosti v ústavu, zejména o osobních a rodinných poměrech a zdravotním stavu osob, které jsou v péči ústavu.
(2) Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na upozornění, zprávy a oznámení, jež jest podávati dozorčím orgánům nebo nadřízeným úřadům.
(3) Porušení povinnosti zachovati mlčenlivost se trestá podle § 10 zákona.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede je ministr zdravotnictví v dohodě se zúčastněnými ministry.
Zápotocký v. r.
Plojhar v. r.
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Nařízení vlády č. 219/1948 Sb., o ústavech národního zdraví |
|---|---|
| Typ předpisu | - |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 24.09.1948 |
|---|---|
| Účinnost od | 24.09.1948 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0