Smlouva JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ, DR. EDVARD BENEŠ č. 209/1947 Sb.

Mírová smlouva s Rumunskem

Platný Účinnost od 14.10.1947
209.
Mírová smlouva s Rumunskem.
JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ!
DR. EDVARD BENEŠ,
PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ,
VŠEM,
KTEŘÍ TENTO LIST ČÍSTI NEBO ČTOUCE SLYŠETI BUDOU,
POZDRAVENÍ.
JMÉNEM SPOJENÝCH A PŘIDRUŽENÝCH MOCNOSTÍ
A
RUMUNSKA
BYLA SJEDNÁNA V PAŘÍŽI
DNE 10. ÚNORA 1947
TATO MÍROVÁ SMLOUVA:
(Překlad.)
Mírová smlouva s Rumunskem.
Svaz sovětských socialistických republik, Spojené království Velké Britannie a Severního Irska, Spojené státy americké, Australie, Běloruská sovětská socialistická republika, Kanada, Československo, Indie, Nový Zéland, Ukrajinská sovětská socialistická republika a Jihoafrická Unie, jakožto státy, které jsou ve válce s Rumunskem a činně vedly válku proti evropským nepřátelským státům značnými vojenskými silami, označované dále jako „mocnosti spojené a sdružené“, s jedné strany,
a Rumunsko se strany druhé,
hledíce k tomu, že Rumunsko, které se stalo spojencem hitlerovského Německa a zúčastnilo se po jeho boku války proti Svazu sovětských socialistických republik, Spojenému království, Spojeným státům americkým a jiným Spojeným národům, nese svůj podíl odpovědnosti za tuto válku,
že však Rumunsko 24. srpna 1944 úplně zanechalo vojenských operací proti Svazu sovětských socialistických republik, přestalo válčiti proti Spojeným národům, přerušilo styky s Německem a jeho satelity, a uzavřevši 12. září 1944 příměří s vládami Svazu sovětských socialistických republik, Spojeného království a Spojených států amerických, jednajícími v zájmu všech Spojených národů, zúčastnilo se činně války proti Německu,
a že mocnosti spojené a sdružené a Rumunsko si přejí uzavříti mírovou smlouvu, která podle zásad spravedlnosti upraví ještě nevyřešené otázky podávající se z událostí shora uvedených a vytvoří základ přátelských styků mezi nimi, umožňujíc tak mocnostem spojeným a sdruženým podporovati žádost Rumunska o jeho přijetí za člena Spojených národů a o jeho přístup ke každé dohodě sjednané pod záštitou Spojených národů,
rozhodly se proto prohlásiti zakončení válečného stavu a uzavříti k tomu cíli tuto mírovou smlouvu, a ustanovily tudíž podepsané plnomocníky, kteří, předloživše své plné moci, jež byly shledány v dobré a náležité formě, se dohodli na těchto ustanoveních:

ČÁST I.

Hranice.
Článek 1.
Hranice Rumunska, vyznačené na mapě připojené k této smlouvě (příloha I) zůstanou takové, jaké byly 1. ledna 1941, s výjimkou rumunsko-maďarských hranic, které jsou stanoveny v článku 2 této smlouvy.
Sovětsko-rumunské hranice se tudíž stanoví podle sovětsko-rumunské dohody z 28. června 1940 a sovětsko-československé dohody z 29. června 1945.
Článek 2.
Rozhodnutí vídeňské arbitráže z 30. srpna 1940 se prohlašují za nicotná. Hranice mezi Rumunskem a Maďarskem, jak byly 1. ledna 1938, se tímto obnovují.

ČÁST II.

Politické klausule.

Oddíl I.

Článek 3.
1. Rumunsko učiní všechna nutná opatření, aby všem osobám podléhajícím jeho pravomoci bylo bez rozdílu rasy, pohlaví, jazyka nebo náboženství zajištěno užívání lidských práv a základních svobod, čítajíc v to svobodu projevu, tisku a publikace, vyznání, politického přesvědčení a veřejného shromažďování.
2. Rumunsko se dále zavazuje, že zákony platné v Rumunsku nebudou ani svým obsahem ani způsobem svého použití diskriminovati ani vésti k jakékoliv diskriminaci mezi osobami rumunské státní příslušnosti pro jejich rasu, pohlaví, jazyk nebo náboženství, ať jde o jejich osoby, majetek, zaměstnání, zájmy z povolání nebo peněžní zájmy, status, politická nebo občanská práva, nebo pokud jde o jakékoliv jiné otázky.
Článek 4.
Rumunsko, které podle dohody o příměří učinilo opatření, aby byly propuštěny na svobodu bez rozdílu státní příslušnosti a národnosti všechny osoby zajištěné pro svoji činnost ve prospěch Spojených národů nebo pro své sympatie k nim nebo pro svůj rasový původ, a aby byly zrušeny normy diskriminující a odstraněna omezení uložená na jejich základě, se zavazuje, že doplní tato opatření a neučiní v budoucnu žádná opatření a nevydá žádné zákony, které by byly neslučitelné s cíli stanovenými v tomto článku.
Článek 5.
Rumunsko, které podle dohody o příměří učinilo opatření k rozpuštění všech politických, vojenských nebo polovojenských organisací fašistického rázu na rumunském území, jakož i jiných organisací vyvíjejících propagandu nepřátelskou Sovětskému svazu nebo kterémukoliv ze Spojených národů, nebude v budoucnu trpěti existenci a činnost organisací tohoto druhu, jejichž cílem je zbaviti lid jeho demokratických práv.
Článek 6.
1. Rumunsko učiní všechna potřebná opatření, jimiž se zajistí, že budou zatčeny a vydány soudu:
a) osoby obviněné, že spáchaly válečné zločiny a zločiny proti míru nebo lidskosti, nebo je nařídily nebo na nich braly účastenství;
b) příslušníci kterékoliv spojené nebo sdružené mocnosti, kteří jsou obviněni, že porušili zákony své země zradou nebo spoluprací s nepřítelem za války.
2. Na žádost vlády člena Spojených národů, která na tom bude míti zájem, Rumunsko rovněž zajistí, že se dostaví jako svědci osoby spadající pod jeho pravomoc, jejichž výpověď jest nutná pro souzení osob uvedených v odstavci 1 tohoto článku.
3. Každá neshoda týkající se použití ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku bude předložena kteroukoliv ze zúčastněných vlád přednostům diplomatických misí Sovětského svazu, Spojeného království a Spojených států amerických v Bukurešti, kteří se dohodnou o sporné otázce.

Oddíl II.

Článek 7.
Rumunsko se zavazuje, že uzná platnost mírových smluv s Italií, Bulharskem, Maďarskem a Finskem, jakož i jiných dohod neb ujednání, které byly nebo budou sjednány mocnostmi spojenými a sdruženými k obnovení míru, pokud jde o Rakousko, Německo a Japonsko.
Článek 8.
Válečný stav mezi Rumunskem a Maďarskem se skončí, jakmile nabude účinnosti jak tato mírová smlouva, tak mírová smlouva mezi Svazem sovětských socialistických republik, Spojeným královstvím Velké Britannie a Severního Irska, Spojenými státy americkými, Australií, Běloruskou sovětskou socialistickou republikou, Kanadou, Československem, Indií, Novým Zélandem, Ukrajinskou sovětskou socialistickou republikou, Jihoafrickou Unií a Federativní lidovou republikou Jugoslavie na jedné straně a Maďarskem na straně druhé.
Článek 9.
Rumunsko se zavazuje, že přijme jakákoliv ujednání, která byla nebo budou sjednána o likvidaci Společnosti národů a Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti.
Článek 10.
1. Každá mocnost spojená nebo sdružená bude notifikovati Rumunsku ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, které z dvoustranných smluv sjednaných mezi ní a Rumunskem před válkou, si přeje ponechati v účinnosti nebo obnoviti. Všechna ustanovení, která nejsou ve shodě s touto smlouvou, se však vypustí z výše uvedených smluv.
2. Všechny takové smlouvy takto notifikované budou zapsány v sekretariátu Spojených národů podle článku 102 charty Spojených národů.
3. Všechny takové smlouvy, které nebudou takto notifikovány, budou se považovati za zrušené.

ČÁST III.

Vojenské, válečné námořní a letecké klausule.

Oddíl I.

Článek 11.
Pozemní, námořní a letecká výzbroj a opevnění budou přísně omezeny na míru nezbytně nutnou pro úkoly vnitrostátní a místní obranu hranic. Podle tohoto ustanovení Rumunsko jest oprávněno podržeti ozbrojené síly nepřevyšující:
a) pro pozemní armádu, čítajíc v to pohraniční stráž, celkový stav 120.000 mužů;
b) pro protiletadlové dělostřelectvo stav 5.000 mužů;
c) pro válečné námořnictvo stav 5.000 mužů a celkovou tonáž 15.000 tun;
d) pro letectvo, čítajíc v to jakékoliv námořní vojenské letectvo, 150 letounů i se záložními letouny, z nichž nanejvýš 100 bude moci býti bojových letounů, a celkový stav 8.000 mužů. Rumunsko nebude směti míti letouny konstruované původně jako letouny bombardovací s vnitřním zařízením pro přepravu leteckých pum, ani jich nabývati.
V každém případě tyto stavy budou zahrnovati bojové jednotky, služby a velící personál.
Článek 12.
Personál rumunského vojska, válečného námořnictva a letectva, převyšující stavy povolené podle článku 11, bude propuštěn do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti.
Článek 13.
Osobám, které nejsou členy rumunské armády, válečného námořnictva nebo letectva, se nedostane v žádné formě vojenského, válečného námořního nebo vojenského leteckého výcviku ve smyslu přílohy II.
Článek 14.
Rumunsko nesmí míti, vyráběti nebo zkoušeti žádnou atomovou zbraň, žádné samohybné střely nebo střely řízené nebo přístroje určené pro vrhání těchto střel (s výjimkou torped a zařízení na vrhání torped, tvořících obvyklou výzbroj válečných plavidel povolených touto smlouvou), žádné mořské miny nebo torpeda typu přiváděných k výbuchu jinak než dotekem, žádná torpeda schopná řízení osádkou, ponorky nebo jiná ponorná plavidla, motorové torpedové čluny nebo specialisované typy útočných lodí.
Článek 15.
Rumunsko si nesmí ponechati, vyráběti nebo jiným způsobem nabývati válečný materiál převyšující míru toho, co jest nutné k udržování ozbrojených sil povolených článkem 11 této smlouvy, ani míti prostředky k výrobě tohoto válečného materiálu.
Článek 16.
1. Nadbytečný válečný materiál původu spojeneckého musí býti dán k disposici příslušné mocnosti spojené nebo sdružené, podle instrukcí, které budou dány touto mocností. Nadbytečný rumunský válečný materiál bude dán k disposici vládě Sovětského svazu, Spojeného království a Spojených států amerických. Rumunsko se zřekne všech práv na tento materiál.
2. Válečný materiál německého původu nebo konstrukce, převyšující to, co jest nutné pro ozbrojené síly povolené touto smlouvou, bude dán k disposici těmto třem vládám. Rumunsko nesmí nabývati ani vyráběti žádný válečný materiál německého původu nebo konstrukce; nesmí zaměstnávati ani školiti žádné technické odborníky, čítajíc v to personál vojenského a civilního letectví, kteří jsou nebo byli příslušníky Německa.
3. Nadbytečný válečný materiál, uvedený v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, musí býti vydán nebo zničen do jednoho roku ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti.
4. Vymezení pojmu a seznam válečného materiálu pro účely této smlouvy jsou obsaženy v příloze III.
Článek 17.
Rumunsko se zavazuje, že bude plně spolupracovati s mocnostmi spojenými a sdruženými za tím účelem, aby Německu bylo znemožněno činiti vně německého území opatření směřující k jeho opětnému ozbrojení.
Článek 18.
Rumunsko se zavazuje, že nezíská ani nevyrobí žádné civilní letouny německé nebo japonské konstrukce nebo obsahující podstatné součástky německé nebo japonské výroby nebo konstrukce.
Článek 19.
Každá z vojenských, válečných námořních a leteckých klausulí této smlouvy zůstane v účinnosti, dokud nebude úplně nebo částečně změněna dohodou mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a Rumunskem nebo dohodou mezi Radou bezpečnosti a Rumunskem, až Rumunsko se stane členem Spojených národů.

Oddíl II.

Článek 20.
1. Rumunští váleční zajatci budou repatriováni co nejdříve podle ujednání mezi jednotlivými mocnostmi, které tyto zajatce mají, a Rumunskem.
2. Rumunská vláda ponese všechny výlohy, čítajíc v to výlohy vydržování, způsobené dopravou rumunských válečných zajatců z příslušných shromažďovacích středisk, určených vládou příslušné mocnosti spojené nebo sdružené, až do místa jejich vstupu na rumunské území.

ČÁST IV.

Stažení spojeneckých sil.
Článek 21.
1. Všechny spojenecké ozbrojené síly budou staženy z Rumunska ve lhůtě 90 dnů ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, při čemž Sovětský svaz si vyhrazuje právo podržeti na rumunském území takové ozbrojené síly, které bude potřebovati pro udržení spojů sovětské armády se sovětským okupačním pásmem v Rakousku.
2. Všechno nepoužité rumunské oběživo a všechny rumunské zásoby, které jsou v držení spojeneckých sil v Rumunsku a jichž bylo nabyto podle článku 10 dohody o příměří, se vrátí rumunské vládě v téže lhůtě 90 dnů.
3. Rumunsko se však zavazuje poskytnouti všechny potřeby a zařízení, které mohou býti zvláště požadovány pro udržování spojů se sovětským okupačním pásmem v Rakousku, za což rumunská vláda dostane náležitou náhradu.

ČÁST V.

Reparace a restituce.
Článek 22.
1. Rumunsko odškodní Sovětský svaz za ztráty, které Sovětský svaz utrpěl vojenskými operacemi a rumunskou okupací sovětského území; smluvní strany však, berouce v úvahu, že Rumunsko nejen přestalo válčiti proti Spojeným národům, nýbrž též vyhlásilo válku Německu a vskutku proti němu válčilo, se shodují, že Rumunsko dá za ztráty shora uvedené náhradu nikoliv úplnou, nýbrž jen částečnou, totiž 300,000.000 amerických dolarů, splatných v osmi letech od 12. září 1944 ve zboží (naftové produkty, obilí, dříví, námořní a říční plavidla, různé stroje a jiné zboží).
2. Základem výpočtu pro vyúčtování podle tohoto článku bude americký dolar ve své zlaté paritě k datu podepsání dohody o příměří, to jest 35 amerických dolarů za jednu unci zlata.
Článek 23.
1. Rumunsko přijímá zásady prohlášení Spojených národů z 5. ledna 1943 a vrátí majetek odvlečený z území kteréhokoliv ze Spojených národů.
2. Povinnost vrátiti majetek se vztahuje na všechen zjistitelný majetek, který jest nyní v Rumunsku a který byl některou z mocností osy odvlečen násilím nebo donucením z území kteréhokoliv ze Spojených národů, bez ohledu na případné pozdější převody, jimiž nynější držitel takového majetku nabyl jeho držby.
3. Vláda mající nárok na vrácení a rumunská vláda mohou uzavříti dohody, které nahradí ustanovení tohoto článku.
4. Rumunská vláda vrátí majetek uvedený v tomto článku v dobrém stavu a ponese všechny s tím v Rumunsku spojené výlohy za práci, materiál a dopravu.
5. Rumunská vláda bude spolupracovati se Spojenými národy při vyhledávání a vrácení majetku podléhajícího vrácení podle tohoto článku a učiní na svůj náklad všechna k tomu potřebná opatření.
6. Rumunská vláda učiní nutná opatření, aby byl vrácen majetek uvedený v tomto článku, který jest držen v kterékoliv třetí zemi osobami podléhajícími rumunské pravomoci.
7. Žádosti za vrácení majetku budou odevzdány rumunské vládě vládou země, z jejíhož území byl majetek odvlečen, při čemž se rozumí, že na železniční vozový park bude se pohlížeti jako by byl odvlečen z území, jemuž původně náležel. Žádosti bude možno podávati do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti.
8. Průvodní břemeno identifikovati majetek a dokázati vlastnictví k němu jde k tíži vlády, uplatňující nárok, a břemeno důkazu, že majetek nebyl odvlečen násilím nebo donucením, připadá vládě rumunské.

ČÁST VI.

Hospodářské klausule.
Článek 24.
1. Rumunsko, pokud tak již neučinilo, obnoví v Rumunsku všechna zákonná práva a zájmy Spojených národů a jejich příslušníků tak, jak byly 1. září 1939, a vrátí všechen majetek Spojených národů a jejich příslušníků v Rumunsku v tom stavu, v jakém jest nyní, čítajíc v to i lodě.
Bude-li zapotřebí, odvolá rumunská vláda všechny zákony vydané po 1. září 1939, pokud obsahují diskriminující ustanovení proti právům příslušníků Spojených národů.
2. Rumunská vláda se zavazuje, že vrátí všechen majetek, práva a zájmy spadající pod tento článek, prosté všech dluhů a jakýchkoliv břemen, jimiž snad byly zatíženy následkem války, aniž rumunská vláda v souvislosti s jejich vrácením uloží jakékoliv dávky. Rumunská vláda prohlásí nicotnost všech opatření, čítajíc v to zabavení, sekvestraci nebo kontrolu, která učinila proti majetku Spojených národů mezi 1. zářím 1939 a dnem, kdy tato smlouva nabude účinnosti. V případech, kdy majetek nebude vrácen do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, bude nutno podati žádost rumunským úřadům nejpozději do dvanácti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, vyjma případy, kdy žadatel může prokázati, že nemohl podati svoji žádost v této lhůtě.
3. Rumunská vláda zruší převody týkající se majetku, práv a zájmů jakéhokoliv druhu, náležejících příslušníkům Spojených národů, jestliže k těmto převodům došlo násilím nebo donucením vykonaným vládami osy nebo jejich orgány za války.
4. a) Rumunská vláda jest zodpovědna, že majetek vrácený příslušníkům Spojených národů podle odstavce 1 tohoto článku, bude uveden v zcela řádný stav. V případech, kdy majetek nemůže býti vrácen nebo kdy následkem války příslušník Spojených národů utrpěl ztrátu zásahem do svého majetku v Rumunsku nebo jeho poškozením, dostane od rumunské vlády náhradu v lei ve výši dvou třetin částky potřebné v době placení ke koupi podobného majetku nebo k náhradě utrpěné ztráty. V žádném případě nebude, pokud jde o náhradu, nakládáno s příslušníky Spojených národů méně příznivě než s příslušníky rumunskými.
b) Příslušníci Spojených národů, kteří mají přímé nebo nepřímé vlastnické zájmy v právnických osobách nebo sdruženích, jež nejsou příslušníky Spojených národů ve smyslu odstavce 9, písmeno a) tohoto článku, jež však utrpěly ztrátu zásahem do svého majetku v Rumunsku nebo jeho poškozením, dostanou náhradu podle výše uvedeného písmene a). Tato náhrada se vypočítá na podkladě celkové ztráty nebo škody utrpěné právnickou osobou nebo sdružením, a bude v témže poměru k takové ztrátě nebo škodě, ve kterém jsou zájmy takových příslušníků v právnické osobě nebo sdružení k celému jejich kapitálu.
c) Náhrada bude vyplacena prosta všech dávek, daní nebo jiných poplatků. Bude jí možno v Rumunsku volně užívati, avšak bude podrobena předpisům o devisové kontrole, které by byly toho času v Rumunsku v platnosti.
d) Rumunská vláda bude nakládati s příslušníky Spojených národů stejně jako s rumunskými příslušníky, pokud jde o přidělování materiálu na opravu nebo uvedení v předešlý stav jejich majetku v Rumunsku a pokud jde o přidělování devis pro dovoz takového materiálu.
e) Rumunská vláda poskytne příslušníkům Spojených národů odškodnění v lei v témž poměru, jak jest stanoveno v písmeni a) shora, jako náhradu za ztrátu nebo škodu vzniklou následkem zvláštních opatření, jimiž byl za války postižen jejich majetek, která se však nevztahovala na rumunský majetek. Toto písmeno neplatí, pokud jde o ušlý zisk.
5. Ustanovení odstavce 4 tohoto článku se nebudou týkati Rumunska, pokud k jednání, z něhož může vzniknouti nárok na náhradu škody na majetku v Severním Sedmihradsku, který jest vlastnictvím Spojených národů nebo jejich příslušníků, došlo v době, kdy toto území nepodléhalo rumunské pravomoci.
6. Všechny přiměřené výlohy, které vzniknou v Rumunsku zjišťováním nároků, čítajíc v to odhad ztrát nebo škod, půjdou k tíži rumunské vlády.
7. Příslušníci Spojených národů a jejich majetek budou osvobozeni od všech výjimečných daní, dávek nebo poplatků, jež rumunská vláda nebo kterýkoliv rumunský úřad uložil na jejich kapitálové jmění v Rumunsku mezi dnem příměří a dnem, kdy tato smlouva nabude účinnosti, speciálně za účelem úhrady výloh vyplývajících z války nebo úhrady výloh okupačních armád nebo reparací splatných některému ze Spojených národů. Všechny částky, které byly takto zaplaceny, budou vráceny.
8. Vlastník majetku, o nějž jde, a rumunská vláda mohou sjednati dohody, které nahradí ustanovení tohoto článku.
9. Pro účely tohoto článku:
a) Výraz „příslušníci Spojených národů“ značí fysické osoby, které jsou příslušníky některého ze Spojených národů, nebo právnické osoby nebo sdružení, ustavené podle právního řádu některého ze Spojených národů v době, kdy tato smlouva nabude účinnosti, za podmínky, že řečené fysické osoby, právnické osoby nebo sdružení měly tento status již ke dni příměří s Rumunskem.
Výraz „příslušníci Spojených národů“ zahrnuje rovněž všechny fysické osoby, právnické osoby nebo sdružení, s nimiž se podle právního řádu platného za války v Rumunsku nakládalo jako s nepřáteli.
b) Výraz „vlastník“ značí příslušníka Spojených národů, jak jest určen shora v písmeni a), který má právní nárok na majetek, o nějž jde, a zahrnuje nástupce vlastníka za podmínky, že nástupce jest rovněž příslušníkem Spojených národů ve smyslu písmene a). Jestliže nástupce koupil majetek, když byl již poškozen, zcizitel podrží svá práva na odškodnění podle tohoto článku, aniž tím budou dotčeny závazky mezi zcizitelem a nabyvatelem podle vnitrostátního právního řádu.
c) Výraz „majetek“ značí všechny statky movité nebo nemovité, hmotné nebo nehmotné, čítajíc v to vlastnictví živnostenské, literární a umělecké, jakož i všechna práva nebo zájmy jakéhokoliv druhu na majetku. Bez újmy všeobecné povahy předchozích ustanovení, majetek Spojených národů a jejich příslušníků zahrnuje všechna námořní a říční plavidla s jejich výstrojí a zařízením, které buď byly vlastnictvím Spojených národů nebo jejich příslušníků nebo byly zapsány do rejstříku na území některého ze Spojených národů nebo pluly pod vlajkou některého ze Spojených národů a které po 1. září 1939, pokud v té době byly v rumunských vodách nebo poté, když tam byly zavlečeny, byly buď dány pod kontrolu rumunských úřadů jakožto nepřátelský majetek nebo s nimiž Spojené národy nebo jejich příslušníci ztratili možnost volně nakládati v Rumunsku následkem kontrolních opatření rumunských úřadů učiněných v souvislosti s válečným stavem mezi členy Spojených národů a Německem.
Článek 25.
1. Rumunsko se zavazuje, že ve všech případech, kdy majetek, zákonná práva či zájmy v Rumunsku osob podléhajících rumunské pravomoci byly po 1. září 1939 podrobeny sekvestraci, konfiskaci nebo kontrole pro rasový původ nebo náboženství těchto osob, uvede řečený majetek, zákonná práva a zájmy s jejich příslušenstvím do předešlého stavu, nebo, není-li to možné, že dá za ně slušnou náhradu.
2. Všechen majetek, práva a zájmy v Rumunsku osob, organisací nebo sdružení, které jednotlivě nebo jako členové skupin byly předmětem rasového, náboženského nebo jiného fašistického pronásledování, budou rumunskou vládou převedeny na organisace v Rumunsku, které zastupují takové osoby, organisace nebo sdružení, zůstal-li tento majetek, práva a zájmy bez dědiců nebo nevznesl-li na ně nikdo nárok do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti. Tyto organisace užijí převedeného majetku k podpoře a pomoci zbylých členů takovýchto skupin, organisací a sdružení v Rumunsku. Tento převod bude proveden do dvanácti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, a bude zahrnovati majetek, práva a zájmy, jež mají býti uvedeny do předešlého stavu podle odstavce 1 tohoto článku.
Článek 26.
Rumunsko uznává, že Sovětský svaz má právo na veškerý německý majetek v Rumunsku převedený na Sovětský svaz Kontrolní radou v Německu, a zavazuje se, že učiní všechna nutná opatření k usnadnění takovýchto převodů.
Článek 27.
1. Každá ze spojených a sdružených mocností bude míti právo zabaviti, podržeti, likvidovati nebo jinak naložiti s veškerým majetkem, právy a zájmy, které v den, kdy tato smlouva nabude účinnosti, budou na jejím území a budou majetkem Rumunska nebo rumunských příslušníků, a použíti tohoto majetku nebo výtěžku zaň k účelům, které bude pokládati za žádoucí, v mezích svých nároků a nároků svých příslušníků proti Rumunsku nebo rumunským příslušníkům, čítajíc v to pohledávky, kromě nároků plně uspokojených podle jiných článků této smlouvy. Všechen rumunský majetek nebo výtěžek zaň, pokud převyšuje částku těchto nároků, bude vrácen.
2. Rumunský majetek bude likvidován a bude s ním naloženo podle právního řádu příslušné mocnosti spojené nebo sdružené. Rumunský majitel nebude míti žádná práva na tento majetek vyjma ta, která by mu dával řečený právní řád.
3. Rumunská vláda se zavazuje, že odškodní rumunské příslušníky, jejichž majetek bude odňat podle tohoto článku a nebude jim vrácen.
4. Tímto článkem se neukládá žádné spojené nebo sdružené mocnosti závazek vrátiti živnostenské vlastnictví rumunské vládě nebo rumunským příslušníkům, nebo zahrnouti takové vlastnictví při určení částky, která může býti zadržena podle odstavce 1 tohoto článku. Vláda každé z mocností spojených a sdružených bude míti právo uložiti taková omezení, podmínky a výhrady na práva nebo zájmy na živnostenském vlastnictví na území této spojené nebo sdružené mocnosti, nabyté vládou nebo příslušníky Rumunska dříve, než tato smlouva nabude účinnosti, jaké vláda spojené nebo sdružené mocnosti bude v zájmu státním považovati za nutné.
5. O majetku, o němž se mluví v odstavci 1 tohoto článku, bude se míti za to, že zahrnuje rumunský majetek, který podléhal kontrole z důvodu válečného stavu mezi Rumunskem a mocností spojenou nebo sdruženou, mající pravomoc nad tímto majetkem; nebude však zahrnovati:
a) majetek rumunské vlády, jehož se užívá ke konsulárním nebo diplomatickým účelům;
b) majetek náležející náboženským organisacím nebo soukromým lidumilným institucím a užívaný pro náboženské nebo lidumilné účely;
c) majetek fysických osob rumunské příslušnosti majících povolení sídliti na území státu, v němž jest tento majetek, nebo na území kteréhokoliv Spojeného národa, kromě rumunského majetku, který byl podroben kdykoliv za války opatřením, jež se všeobecně nevztahovala na majetek rumunských příslušníků sídlících na témž území;
d) majetková práva vzniklá po obnovení obchodních a finančních styků mezi Rumunskem a mocnostmi spojenými a sdruženými nebo vzniklá z ujednání mezi Rumunskem a vládou některé spojené nebo sdružené mocnosti po 12. září 1944;
e) práva z vlastnictví literárního a uměleckého.
Článek 28.
1. Ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, nebude se již s majetkem Rumunska a rumunských příslušníků v Německu nakládati jako s majetkem nepřátelským a všechna omezení opírající se o takový režim budou zrušena.
2. Zjistitelný majetek Rumunska a rumunských příslušníků odvlečený německým vojskem nebo úřady násilím nebo donucením z rumunského území do Německa po 12. září 1944 podléhá navrácení.
3. Uvedení do předešlého stavu rumunského majetku v Německu a jeho vrácení se provede podle směrnic, které dají mocnosti obsadivší Německo.
4. Bez újmy těchto a jiných ustanovení přijatých ve prospěch Rumunska a rumunských příslušníků mocnostmi obsadivšími Německo, Rumunsko se zříká za sebe a za rumunské příslušníky všech nároků proti Německu a německým příslušníkům, které nebyly vyrovnány do 8. května 1945, vyjma nároky ze smluv a jiných závazků sjednaných před 1. zářím 1939 a práva nabytá před tímto dnem. O tomto zřeknutí se bude míti za to, že zahrnuje pohledávky, všechny mezistátní nároky plynoucí z ujednání sjednaných za války a všechny nároky ze ztrát nebo škod vzniklých za války.
Článek 29.
1. Válečný stav sám o sobě nebude považován za okolnost, která by měla vliv na povinnost uhraditi peněžní dluhy, pocházející ze závazků a smluv, které tu byly dříve, než vznikl válečný stav, a z práv nabytých před touto dobou, které se staly splatnými před tím, než tato smlouva nabyla účinnosti, a z nichž jsou zavázáni vláda nebo příslušníci rumunští vládě nebo příslušníkům některé z mocností spojených a sdružených, nebo vláda nebo příslušníci některé z mocností spojených a sdružených vládě nebo příslušníkům rumunským.
2. Pokud v této smlouvě není výslovně stanoveno jinak, žádné její ustanovení se nesmí vykládati tak, že by to nepříznivě působilo na poměr mezi dlužníky a věřiteli vyplývající ze smluv uzavřených před válkou buď rumunskou vládou nebo rumunskými příslušníky.
Článek 30.
1. Rumunsko se zříká jménem vlády rumunské a rumunských příslušníků všech nároků jakékoliv povahy proti mocnostem spojeným a sdruženým, vzniklých přímo z války nebo z opatření učiněných následkem válečného stavu v Evropě po 1. září 1939, bez rozdílu, zda spojená nebo sdružená mocnost byla v uvedené době ve válce s Rumunskem čili nic.
Toto zřeknutí zahrnuje:
a) nároky na náhradu za ztráty nebo škody utrpěné následkem činů ozbrojených sil nebo úřadů mocností spojených nebo sdružených;
b) nároky vyplývající z přítomnosti, operací nebo činnosti ozbrojených sil nebo úřadů mocností spojených nebo sdružených na rumunském území;
c) nároky z nálezů nebo nařízení kořistních soudů mocností spojených nebo sdružených, při čemž Rumunsko uznává za platné a vykonatelné všechny nálezy a nařízení uvedených kořistních soudů vydané 1. září 1939 nebo po tomto dni, týkající se rumunských plavidel, rumunského zboží nebo placení výloh;
d) nároky vyplývající z výkonu práv válčící strany nebo z opatření učiněných za účelem výkonu těchto práv.
2. Ustanovení tohoto článku vyloučí úplně a s konečnou platností všechny nároky takové povahy, jaké jsou tu uvedeny, které od nynějška zaniknou, ať jest kdokoliv zúčastněnou stranou. Rumunská vláda se zavazuje, že poskytne přiměřenou náhradu v lei osobám, které následkem rekvisice dodávaly zboží nebo konaly služby ozbrojeným silám mocností spojených nebo sdružených na rumunském území, a na uspokojení nároků proti ozbrojeným silám mocností spojených nebo sdružených za škody způsobené na rumunském území a nepocházející z válečných událostí.
3. Rumunsko se rovněž zříká jménem rumunské vlády a rumunských příslušníků všech nároků té povahy, které zahrnuje odstavec 1 tohoto článku, proti každému Spojenému národu, jehož diplomatické styky s Rumunskem byly za války přerušeny a který jednal v součinnosti s mocnostmi spojenými a sdruženými.
4. Rumunská vláda převezme plnou odpovědnost za všechno spojenecké vojenské oběživo vydané v Rumunsku spojeneckými vojenskými úřady, čítajíc v to veškeré takové oběživo, které bude v oběhu v den, kdy tato smlouva nabude účinnosti.
5. Zřeknutí se nároků uvedených v odstavci 1 tohoto článku se strany Rumunska zahrnuje veškeré nároky vzniklé z opatření kterékoliv z mocností spojených a sdružených učiněných o rumunských plavidlech mezi 1. zářím 1939 a dnem, kdy tato smlouva nabude účinnosti, jakož i všechny nároky a pohledávky vyplývající z nyní platných úmluv o válečných zajatcích.
Článek 31.
1. Dokud nebudou sjednány obchodní smlouvy nebo dohody mezi jednotlivými Spojenými národy a Rumunskem, rumunská vláda bude povinna po dobu osmnácti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, nakládati s každým ze Spojených národů, který ve skutečnosti bude vzájemně nakládati stejně s Rumunskem v podobných věcech, takto:
a) pokud jde o cla a dovozní nebo vývozní poplatky, vnitrostátní zdanění dovezeného zboží a všechny předpisy toho se týkající, Spojené národy budou požívati bezpodmínečně nejvyšších výhod;
b) ve všech ostatních směrech nebude Rumunsko libovolně nepříznivěji nakládati se zbožím pocházejícím z kteréhokoliv území kteréhokoliv ze Spojených národů nebo určeným do takového území, než se zbožím podobného druhu pocházejícím z území kteréhokoliv jiného cizího státu nebo určeným do takového území;
c) příslušníkům Spojených národů, a to i právnickým osobám, se poskytne režim jako příslušníkům vlastním a příslušníkům národa s nejvyššími výhodami ve všech věcech, týkajících se obchodu, průmyslu, plavby a jiných druhů podnikatelské činnosti v Rumunsku. Tato ustanovení se nebudou vztahovati na obchodní letectví;
d) Rumunsko neposkytne žádnému státu výlučné nebo přednostní právo, pokud jde o provoz obchodních letadel v mezinárodním styku; poskytne však všem Spojeným národům stejné podmínky pro nabytí mezinárodních obchodně-leteckých práv na rumunském území, zahrnujíc v to právo přistávati pro doplnění pohonných hmot a pro opravy, a poskytne, pokud jde o provoz obchodních letadel v mezinárodním styku, všem Spojeným národům na základě vzájemnosti a bez diskriminace právo létati přes rumunské území, aniž se přistane. Tato ustanovení se nesmějí dotknouti zájmů národní obrany Rumunska.
2. Výše uvedené závazky, které Rumunsko na sebe vzalo, se rozumějí s výhradou výjimek obvykle obsažených v obchodních smlouvách, jež Rumunsko uzavřelo před válkou; ustanovení týkající se vzájemnosti poskytnuté každým ze Spojených národů se rozumějí s výhradou výjimek obvykle obsažených v obchodních smlouvách uzavřených tímto státem.
Článek 32.
1. Všechny spory, které by mohly vzniknouti, pokud jde o články 23 a 24 a přílohy IV, V a VI část B této smlouvy, budou předloženy smírčí komisi složené ve stejném počtu ze zástupců vlády zúčastněného Spojeného národa a vlády rumunské. Nedosáhne-li se dohody do tří měsíců poté, co spor byl předložen smírčí komisi, každá z obou vlád může žádati, aby do komise byl přibrán třetí člen, a nedojde-li mezi oběma vládami k dohodě o volbě tohoto člena, může každá z obou stran požádati generálního sekretáře Spojených národů, aby ho jmenoval.
2. Rozhodnutí většiny členů komise bude rozhodnutím komise a strany je přijmou jako konečné a závazné.
Článek 33.
Všechny spory, které by mohly vzniknouti, pokud jde o ceny, jež rumunská vláda platila za zboží jí dodávané na účet reparací a nabyté od příslušníků některé spojené nebo sdružené mocnosti nebo od společností, které jsou vlastnictvím těchto příslušníků, budou řešeny bez újmy splnění reparačních závazků Rumunska diplomatickými jednáními mezi vládou zúčastněného státu a vládou rumunskou. Kdyby spor nebyl do dvou měsíců vyřešen přímými diplomatickými jednáními mezi zúčastněnými stranami, bude předložen k rozhodnutí přednostům diplomatických misí Sovětského svazu, Spojeného království a Spojených států amerických v Bukurešti. V případě, že přednostové misí se nedohodnou do dvou měsíců, může každá z obou stran požádati generálního sekretáře Spojených národů, aby jmenoval rozhodčího, jehož rozhodnutí bude pro obě sporné strany závazné.
Článek 34.
Články 23, 24, 31 a příloha VI této smlouvy budou se vztahovati na mocnosti spojené a sdružené a Francii a na ty Spojené národy, jejichž diplomatické styky s Rumunskem byly za války přerušeny.
Článek 35.
Ustanovení příloh IV, V a VI, jakož i ustanovení ostatních příloh, budou míti platnost a účinnost jako nedílné součásti této smlouvy.

ČÁST VII.

Klausule o Dunaji.
Článek 36.
Plavba na Dunaji bude svobodná a volná pro příslušníky, obchodní plavidla a zboží všech států na základě rovnosti, pokud jde o přístavní a plavební poplatky a podmínky pro obchodní plavbu. Toto ustanovení se nebude vztahovati na dopravu mezi přístavy téhož státu.

ČÁST VIII.

Závěrečné klausule.
Článek 37.
1. Po dobu nepřevyšující osmnáct měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, budou přednostové diplomatických misí Sovětského svazu, Spojeného království a Spojených států amerických v Bukurešti ve vzájemné dohodě zastupovati mocnosti spojené a sdružené při jednání s rumunskou vládou o všech otázkách týkajících se provádění a výkladu této smlouvy.
2. Tito tři přednostové misí dají rumunské vládě takové směrnice, odborné rady a objasnění, jichž snad bude třeba k zajištění rychlého a účinného provedení této smlouvy, jak podle slovního znění, tak i podle jejího ducha.
3. Rumunská vláda poskytne řečeným třem přednostům misí všechny nutné informace a všechnu pomoc, jichž snad budou potřebovati při plnění úkolů svěřených jim touto smlouvou.
Článek 38.
1. S výjimkou případů, kde jiné řízení jest zvláště předepsáno některým článkem této smlouvy, každý spor o výklad nebo provádění smlouvy, který nebude vyřízen přímým diplomatickým jednáním, bude předložen třem přednostům misí, jednajícím podle článku 37, s tou výjimkou, že v tomto případě přednostové misí nebudou omezeni časovou lhůtou stanovenou v tomto článku. Každý spor, který nebude jimi vyřízen do dvou měsíců, bude, ačli sporné strany se mezi sebou nedohodnou o jiném způsobu vyřízení, na žádost jedné nebo druhé sporné strany předložen komisi složené ze zástupce každé strany a třetího člena zvoleného vzájemnou dohodou obou stran z příslušníků třetího státu. Kdyby obě strany se do jednoho měsíce nedohodly o jmenování třetího člena, může každá z obou stran požádati generálního sekretáře Spojených národů, aby ho jmenoval.
2. Rozhodnutí většiny členů komise bude rozhodnutím komise a strany je přijmou jako konečné a závazné.
Článek 39.
1. Každý člen Spojených národů, který není signatářem této smlouvy a který jest ve válce s Rumunskem, může přistoupiti k této smlouvě a po přístupu bude považován pro účely této smlouvy za sdruženou mocnost.
2. Listiny o přístupu se uloží u vlády Svazu sovětských socialistických republik a stanou se účinnými, jakmile budou uloženy.

Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění

Hodnocení:

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace o předpisu

CitaceSmlouva JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ, DR. EDVARD BENEŠ č. 209/1947 Sb., Mírová smlouva s Rumunskem
Typ předpisu-
Autor-
SbírkaSbírka zákonů
Datum vyhlášení22.12.1947
Účinnost od14.10.1947
Účinnost do-
Stav Platný
Znění předpisu má informativní charakter.
Oblíbené
Historie prohlížení