Vyhláška Presidenta Československé akademie věd a ministra školství a kultury č. 183/1960 Sb.
Vyhláška o organizaci výchovy nových vědeckých pracovníků
Platný
Účinnost od 01.01.1961
183
VYHLÁŠKA
presidenta Československé akademie věd a ministra školství a kultury
ze dne 9. prosince 1960
o organizaci výchovy nových vědeckých pracovníků
Potřeby dalšího rozvoje vědy a výzkumu vyžadují, aby v letech 1961 - 1965 byly stavy kvalifikovaných vědeckých pracovníků v celostátním průměru více než zdvojnásobeny. Aby bylo možno zabezpečit splnění tohoto úkolu, je třeba zdokonalit dosavadní organizaci výchovy vědeckých pracovníků v aspirantuře i mimo aspiranturu a co nejúčelněji využít všech dosažitelných možností pro výchovu. Za tím účelem stanoví president Československé akademie věd a ministr školství a kultury podle § 5 odst. 2 písm. c) zákona č. 52/1952 Sb., o Československé akademii věd, ve znění zákona č. 53/1957 Sb. a podle § 22 odst. 2 zákona č. 58/1950 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 46/1956 Sb., v dohodě s ministrem financí, Ústřední radou odborů, předsedou Státního úřadu sociálního zabezpečení, Státní komisí pro vědecké hodnosti a vedoucími ostatních zúčastněných ústředních úřadů a orgánů a předsednictvem Československé akademie zemědělských věd toto:
Účel a formy výchovy nových vědeckých pracovníků
Účelem výchovy nových vědeckých pracovníků, organizované podle této vyhlášky, je připravit pro vědeckovýzkumná pracoviště a vysoké školy dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků s hodností kandidáta věd, přesvědčených stoupenců marxisticko-leninského světového názoru, aktivně se podílejících na úsilí našeho pracujícího lidu o všestranný rozvoj naší společnosti a o její postupný přechod ke komunismu.
Předpoklady pro výchovu nových vědeckých pracovníků se vytvářejí již na školách, kde jsou vyhledáváni žáci a studenti nadaní pro teoretickou činnost a kde je též podněcován jejich zájem o vědeckou práci. Vědeckovýzkumná pracoviště spolupracující s vysokými školami v péči o talentované studenty vyšších ročníků, zapojují je do vědeckovýzkumných prací a umisťují na svých pracovištích absolventy vysokých škol doporučené fakultami pro výzkum.
(1) Výchova nových vědeckých pracovníků se organizuje v těchto základních formách:
a) vědecká aspirantura řádná, externí nebo jednoroční,
b) vědecká příprava vybraných pracovníků vědeckovýzkumných pracovišť na školících pracovištích a vybraných aspirantů na vysokých školách přímo při práci na plánovaných výzkumných úkolech.
(2) Výchova v obou uvedených formách se zakončuje vypracováním disertační práce.*)
(3) Výchova se organizuje v oborech, v nichž lze získat vědeckou hodnost.**)
(1) Externí aspiranti, vybraní pracovníci vědeckovýzkumných pracovišť a vybraní asistenti vysokých škol [§ 3 odst. 1 písm. b)] mohou být přijati k půlročnímu až dvouletému studijnímu pobytu na vědeckovýzkumných pracovištích za účelem speciálního výcviku ve vědecké práci nebo ve výrobě a provozu za účelem praxe (§ 19).
(2) K půlročnímu až dvouletému studijnímu pobytu na vědeckovýzkumných pracovištích mohou být přijati též pracovníci připravující se k nabytí vědecké kvalifikace mimo uvedené formy výchovy.
Školící pracoviště a školitelé
(1) Výchova nových vědeckých pracovníků se uskutečňuje na školících pracovištích akademií věd, vysokých škol a resortů pod vedením školitelů. Školící pracoviště a školitele v akademiích věd a v resortech určuje Československá akademie věd na návrh zúčastněných ústředních úřadů a orgánů. Školící pracoviště a školitele na vysokých školách určuje ministerstvo školství a kultury.
(2) Vedení výchovy nových vědeckých pracovníků je součástí pracovních povinností školitele na školícím pracovišti.***) Jednomu školiteli nemá být zpravidla přiděleno ke školení více než pět pracovníků.
Výběr a přijímání uchazečů
(1) Pracoviště, pro jejichž potřebu mají být noví vědečtí pracovníci vychováváni (dále jen „mateřská pracoviště“), vyhledávají si vhodné pracovníky a pokud je nemohou vyškolit sama, zabezpečují jim školení na školících pracovištích.
(2) Pro výchovu nových vědeckých pracovníků se vybírají pracovníci výzkumných ústavů, vysokoškolští asistenti a pracovníci z praxe s vysokoškolským vzděláním, popřípadě též absolventi vysokých škol přímo po ukončení studia. Mohou být přijati uchazeči, kteří vyhovují požadavkům kladeným na zaměstnance vědeckovýzkumných pracovišť a vysokých škol a kteří prokázali předpoklady pro vědeckou činnost. V klinických oborech lékařských se požaduje též osvědčení o specializaci I. stupně.
(3) Pracovníci bez vysokoškolského vzdělání mohou být přijati jen výjimečně, mohou-li se prokázat alespoň osmiletou úspěšnou praxí ve zvoleném oboru a vědeckou činností.
(1) Školící pracoviště přijímají uchazeče k výchově nových vědeckých pracovníků na základě konkursu nebo na návrh mateřských pracovišť.
(2) Pracovníci ucházející se o přijetí konají na školícím pracovišti přijímací zkoušku.
(1) Ke studijnímu pobytu ve vědeckovýzkumných pracovištích mohou být pracovníci přijati na návrh mateřského pracoviště nebo na základě konkursu.
(2) Školící pracoviště ověří kvalifikaci pracovníků ucházejících se o studijní pobyt přijímacím pohovorem.
(3) Ke studijnímu pobytu ve výrobě a provozu mohou být pracovníci přijati pouze na návrh mateřského pracoviště.
Řízení a plánování výchovy
(1) Výchovu nových vědeckých pracovníků organizují ústřední úřady a orgány, které spravují vědeckovýzkumná pracoviště a vysoké školy. K tomu účelu sledují stavy vědeckých pracovníků ve svých resortech, sestavují plány výchovy nových vědeckých pracovníků a zabezpečují plnění těchto plánů.
(2) Činnost ústředních úřadů a orgánů při zabezpečování výchovy nových vědeckých pracovníků koordinuje Československá akademie věd ve spolupráci s ministerstvem školství a kultury.
(3) Československá akademie věd ve spolupráci s ministerstvem školství a kultury kontroluje průběh a výsledky výchovy a činí opatření k zabezpečení pomoci resortům při výchově.
(1) Plán výchovy nových vědeckých pracovníků je součástí státního pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství.
(2) Roční plány výchovy nových vědeckých pracovníků v oboru působnosti akademií věd a resortů schvaluje presidium Československé akademie věd, a pokud jde o vysoké školy ministr školství a kultury.
(3) Metodické pokyny pro sestavování plánů výchovy nových vědeckých pracovníků vydává Československá akademie věd v dohodě se Státní plánovací komisí a ministerstvem školství a kultury.
Právní postavení pracovníků přijatých k výchově
(1) Řádný vědecký aspirant není po dobu trvání vědecké aspirantury v pracovním poměru; jeho práva a povinnosti vůči školícímu pracovišti se však posuzují přiměřeně podle zásad platných pro zaměstnance, pokud tato vyhláška nestanoví jinak.
(2) Nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení řádných vědeckých aspirantů se řídí platnými předpisy.*)
(3) Řádný vědecký aspirant má v každém kalendářním roce nárok na pracovní volno v délce odpovídající dovolené na zotavenou stanovené podle § 2 odst. 1-4 zákona č. 81/1959 Sb., o placené dovolené na zotavenou, na kterou by měl jinak nárok jako zaměstnanec školícího pracoviště.
Externí aspiranti studují při zaměstnání. K výkonu experimentálních, popřípadě jiných studijních prací, kandidátských zkoušek a k obhajobě kandidátské disertační práce podle jejich studijního plánu přísluší jim placené pracovní volno. Délku volna v rozsahu nepřesahujícím 30 pracovních dnů ve školním roce dohodne vedoucí školícího pracoviště se zaměstnavatelem externího aspiranta. Zákonný nárok externího aspiranta na dovolenou na zotavenou tím není dotčen.
Při jednoroční aspirantuře poskytne zaměstnavatel jednoročnímu aspirantu placené pracovní volno na dobu potřebnou k úspěšnému splnění studijních úkolů.
Vědecká příprava vybraných pracovníků vědeckovýzkumných pracovišť a asistentů vysokých škol přímo při práci na plánovaných výzkumných úkolech se uskutečňuje jako součást jejich pracovních povinností.
Uchazečům o přijetí k výchově nových vědeckých pracovníků, kteří byli pozváni k přijímací zkoušce, přísluší placené pracovní volno na dobu nejvýše tří dnů.
Činnost pracovníka přijatého ke studijnímu pobytu se posuzuje jako výkon práce u zaměstnavatele. Pracovní poměr se nepřerušuje; zaměstnavatel pouze uvolní pracovníka na příslušnou dobu od plnění úkolů na pracovišti.
Pokud vědeckovýzkumná pracoviště uzavírají s absolventy vysokých škol doporučenými fakultami pro výzkum pracovní poměr, činí tak na předem sjednanou dobu, a to zpravidla na dobu dvou let.
Stipendia
(1) Ústřední úřady a orgány poskytují řádným vědeckým aspirantům, kteří se školí pro jejich potřebu, stipendium. Výši stipendia stanoví vláda;**) podmínkou poskytování stipendia je závazek aspiranta, že po uplynutí určené doby aspirantury bude pracovat tři roky na pracovišti, na kterém bude umístěn.
(2) Při nepřítomnosti v práci pro nemoc, úraz a u aspirantek také pro těhotenství nebo mateřství nepřísluší řádnému vědeckému aspirantu stipendium od prvního dne nepřítomnosti v práci.
(3) Po dobu pracovního volna (§ 11 odst. 3) řádnému vědeckému aspirantu stipendium náleží.
(1) Pracovníkům, kteří byli přijati ke studijnímu pobytu na dobu půl roku až dvou let, přísluší místo platu stipendium ve výši průměrného hrubého měsíčního platu, který pracovník dostával v předchozích třech měsících, nejvýše však 2500,- Kčs měsíčně.
(2) Stipendium podle odstavce 1 vyplácí pracovníku vyslanému ke studijnímu pobytu jeho mateřské pracoviště z prostředků přidělených mu nadřízeným ústředním úřadem nebo orgánem.
(3) Pracovníkům, kteří byli přijati ke studijnímu pobytu na základě konkursu, poskytuje stipendium školící pracoviště prostřednictvím jejich zaměstnavatele.
Finanční zabezpečení
(1) Prostředky na stipendia pro řádné vědecké aspiranty, jakož i pro zabezpečení pracovníků přijatých ke studijnímu pobytu plánují ústřední úřady a orgány ve svých rozpočtech*) se souhlasem ministerstva financí a po vyjádření Československé akademie věd; prostředky na stipendia pro řádné vědecké aspiranty školené pro potřebu ministerstva školství a kultury zabezpečuje ve svém rozpočtu ministerstvo školství a kultury.
(2) Ostatní osobní výdaje (cestovní výdaje, případné odměny externím školitelům apod.) hradí za pracovníky vyslané k výchově nebo ke studijnímu pobytu jejich mateřská pracoviště; za pracovníky přijaté na základě konkursu hradí tyto výdaje školící pracoviště.**)
Způsob úhrady věcných nákladů, které se mohou vyskytnout v souvislosti s experimentální prací při výchově nových vědeckých pracovníků, dohodne v jednotlivých případech školící pracoviště s pracovištěm mateřským.
Závěrečná ustanovení
Podrobnosti o výchově nových vědeckých pracovníků upravuje studijní řád, který vydává Československá akademie věd společně s ministerstvem školství a kultury.
Působnost, která podle této vyhlášky přísluší presidentu Československé akademie věd a ministru školství a kultury, vykonává na úseku vojenských vysokých škol a příslušných vojenských vědecko-výzkumných pracovišť ministr národní obrany v dohodě s presidentem Československé akademie věd a ministrem školství a kultury.
Zrušuje se vyhláška ministra školství a kultury a presidenta Československé akademie věd č. 73/1958 Ú. l., kterou se vydává organizační a studijní řád pro vědecké aspiranty; vědecká aspirantura započatá před 1. lednem 1961 bude dokončena podle dosavadních předpisů.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1961.
Náměstek
presidenta Československé akademie věd:
Šorm v. r.
Ministr školství a kultury:
Kahuda v. r.
*) Zákonné opatření č. 64/1959 Sb., o udělování vědeckých hodností a o Státní komisi pro vědecké hodnosti; vyhláška SKVH č. 200/1959 Ú. l., o řízení při udělování vědeckých hodností.
**) Seznam míst a vědních oborů pro obhajoby disertačních prací a udělování vědeckých hodností (instrukce SKVH č. 1, Věstník MŠK, ročník XV, seš. č. 35-36 z 31. 12. 1959).
***) Je-li školitelem stanoven externí spolupracovník školícího pracoviště, platí pro honorování jeho činnosti zásady uvedené v čl. 4 výnosu MŠK z 13. 1. 1956 čj. 88200/1955-PAM, o úpravě diferenčních platů, pedagogických odměn a odměn externích učitelů na vysokých školách. Školství-sborník právních předpisů, svazek IV str. 718.
*) Vyhláška Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 102/1957 Ú. l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení studentů a vědeckých aspirantů.
**) Stipendium řádných vědeckých aspirantů činí a) u aspirantů s předchozí praxí v oboru kratší než dva roky 1100,- Kčs pro svobodné a bezdětné a 1200,- Kčs pro ty, kteří mají děti, b) u aspirantů s předchozí praxí delší dvou let 1400,- Kčs pro svobodné a bezdětné a 1600,- Kčs pro ty, kteří mají děti. Předchozí praxí v oboru se rozumí praxe konaná po ukončení vysokoškolského studia. Výjimky povoluje na vysokých školách MŠK, v ústavech předsednictvo příslušné akademie věd nebo příslušný ústřední úřad. Od daně ze mzdy je ze stipendií osvobozena částka 500,- Kčs (odst. 2 písm. a) vyhlášky MF č. 369/1952 Ú. l.).
*) Seskupení položek IV. Osobní výdaje mimo mzdový fond, položka 6. Ostatní výdaje fyzickým osobám v odvětví skupina 2. Kulturní a sociální opatření, oddíl 1. Osvěta, § 10. školení pracovníků.
**) Pojistné nemocenského pojištění odvádí vždy zaměstnavatel bez újmy případného nároku na náhradu od školícího pracoviště.
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Vyhláška Presidenta Československé akademie věd a ministra školství a kultury č. 183/1960 Sb., o organizaci výchovy nových vědeckých pracovníků |
|---|---|
| Typ předpisu | - |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 22.12.1960 |
|---|---|
| Účinnost od | 01.01.1961 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0