Vyhláška č. 156/2021 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 61/2011 Sb., o požadavcích na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby, ve znění pozdějších předpisů
Platný
Vyhláška
Účinnost od 15.04.2021
Verze znění:
15.04.2021
08.04.2021
Zobrazeno prvních 200 z celkem 624 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
156
VYHLÁŠKA
ze dne 30. března 2021,
kterou se mění vyhláška č. 61/2011 Sb., o požadavcích na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3a odst. 11, § 4 odst. 15 písm. a) a b), § 5 odst. 8 písm. h), § 6 odst. 8 písm. c) až f), § 19 odst. 17 písm. l) a § 22 odst. 10 písm. b) zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 299/2007 Sb., zákona č. 96/2009 Sb., zákona č. 300/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 331/2010 Sb., zákona č. 54/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb. a zákona č. 334/2020 Sb.:
1. V § 1 odstavec 2 zní:
„(2) Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) dílčím vzorkem dávka osiva nebo sadby odebraná z partie osiva nebo sadby při jednotlivém vzorkovacím úkonu,
b) souhrnným vzorkem vzorek vzniklý sesypáním a promícháním všech dílčích vzorků odebraných z jedné partie,
c) laboratorním vzorkem vzorek o předepsané minimální hmotnosti uvedené v příloze č. 5, určený k zaslání do zkušební laboratoře, tvořený buď celým souhrnným vzorkem, nebo vytvořený dělením ze souhrnného vzorku,
d) rezervním vzorkem vzorek určený k uložení pro případné další zkoušky, připravený ze stejného souhrnného vzorku a stejným způsobem jako laboratorní vzorek; každý rezervní vzorek musí mít označení „Rezervní vzorek“ se symbolem „R“,
e) revizním vzorkem vzorek pro opětovné posouzení zdravotního stavu sadby brambor,
f) adjustací úkony zahrnující balení, uzavírání a označování vzorku nebo partie osiva,
g) vzorkovatelem zaměstnanec Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „Ústav“) nebo fyzická osoba pověřená Ústavem k odběru vzorků podle § 17 odst. 3 zákona,
h) úředním vzorkem vzorek odebraný a adjustovaný vzorkovatelem,
i) vzorkem na vegetační zkoušku vzorek určený pro vegetační zkoušku ke stanovení druhové a odrůdové čistoty a pravosti, zdravotního stavu nebo hybridnosti,
j) společným vzorkem vzorek společně odebraný a adjustovaný dodavatelem a odběratelem,
k) soukromým vzorkem vzorek, který neodpovídá požadavkům na úřední nebo společný vzorek,
l) standardním vzorkem vzorek odrůdy, který je ve vegetačních zkouškách a laboratorních zkouškách odrůdové pravosti určen k porovnání,
m) kontrolním vzorkem vzorek odebraný vzorkovatelem, který je zaměstnancem Ústavu, za účelem kontroly kvality rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu nebo pro účely úředního dozoru podle § 17 odst. 14 zákona,
n) zkušebním vzorkem vzorek o hmotnosti stanovené v příloze č. 5 a určený ke stanovení příměsí jiných rostlinných druhů v kusech,
o) základním zkušebním vzorkem vzorek o hmotnosti stanovené v příloze č. 5 a určený ke stanovení čistoty osiva v procentech,
p) homogenitou osiva jednotnost partie osiva v rámci přirozené variability,
q) heterogenitou osiva nejednotnost partie osiva, ve které jednotlivé složky charakterizující jakost nejsou rozloženy rovnoměrně,
r) vzorkem pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor počet hlíz odebraný po ukončení vegetace uvedený v příloze č. 1,
s) vzorkovnicí obal úředního nebo rezervního vzorku,
t) vzorkováním odběr vzorků,
u) přehlížitelem zaměstnanec Ústavu nebo fyzická osoba pověřená Ústavem k provádění přehlídek množitelských porostů podle § 17 odst. 2 zákona.“.
2. Pod nadpisem § 2 se text „§ 19 odst. 15“ nahrazuje textem „§ 19 odst. 17“.
3. V § 2 písm. b) se slova „a odhad sklizně“ zrušují.
4. V § 2 se na konci textu písmene d) vkládají slova „; evidenci použitých návěsek lze předložit elektronicky“.
5. V § 2 písmeno f) zní:
„f) u sadby brambor vyplněnou návěsku vzorku pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor, jejíž vzor je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu.“.
6. V textu pod skupinovým nadpisem nad § 3 se text „§ 6 odst. 10“ nahrazuje textem „§ 6 odst. 8“.
7. V § 3 odst. 1 se slova „odběru vzorků (dále jen „vzorkování“)“ nahrazují slovem „vzorkování“.
8. V § 3 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Vzorkování za účelem vystavení mezinárodních certifikátů je oprávněn vykonávat jen vzorkovatel, který je zaměstnancem Ústavu.“.
9. V § 3 odst. 4 se číslo „12“ nahrazuje číslem „14“.
10. V § 4 odst. 1 se slova „ve směsi nejvyšší hmotnostní procentické zastoupení“ nahrazují slovy „stanovenu nejvyšší hmotnost laboratorního vzorku“.
11. V § 5 odstavce 6 a 7 znějí:
„(6) Minimální velikosti vzorků osiva a vzorků sadby brambor pro zkoušení odrůdové pravosti a odrůdové čistoty elektroforeticky jsou uvedeny v příloze č. 5. Vzor žádosti o elektroforézu je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu.
(7) Pro kontrolu příměsi geneticky modifikované odrůdy v osivu se odebírají 3 vzorky, z nichž jeden je určen pro zkoušku v laboratoři, druhý je uchováván dodavatelem jako rezervní vzorek a třetí je uložen u Ústavu pro případ opakované zkoušky. Vzorky se ukládají tak, aby nemohlo dojít k jejich znehodnocení. Minimální velikosti vzorků pro zjišťování výskytu genetických modifikací v osivu jsou uvedeny v příloze č. 5.“.
12. V § 7 odst. 1 se ve větě poslední slovo „vzorkovatel“ nahrazuje slovem „dodavatel“.
13. V § 9 odst. 2 se za slovo „vzorku“ vkládají slova „sadby brambor“ a slova „stanoví příloha č. 2“ se nahrazují slovy „je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu“.
14. V § 9 odst. 3 se slova „stanoví příloha č. 2“ nahrazují slovy „jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu“.
15. V § 10 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Pověřená laboratoř může předčasně zlikvidovat vzorek pouze na základě povolení mimořádné likvidace vydaného Ústavem.“.
16. V textu pod skupinovým nadpisem nad § 11 se slova „[K § 5 odst. 9 písm. h), § 6 odst. 10 písm. f) a e) a § 22 odst. 10 písm. b) zákona]“ nahrazují slovy „[K § 5 odst. 8 písm. h), § 6 odst. 8 písm. e) a f) a § 22 odst. 10 písm. b) zákona]“.
17. V § 11 odst. 4 se slova „a vzor návěsky vzorku na vegetační zkoušku jsou uvedeny v příloze č. 2“ nahrazují slovy „je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu“.
18. V § 12 odst. 1 se za slova „a vzorky ke stanovení“ vkládají slova „výskytu skladištních“.
19. V § 12 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
20. V § 12 odstavec 3 zní:
„(3) Požadavky na odběr vzorků osiva pro účely zjišťování výskytu genetických modifikací jsou uvedeny v § 5 odst. 7 a v příloze č. 5. Postupy a metody zjišťování výskytu genetických modifikací ve vzorcích osiva a sadby jsou uvedeny a zveřejněny na internetových stránkách Ústavu.“.
21. V § 13 odstavec 2 zní:
„(2) Pokusy a zkoušky podle odstavce 1 jsou určeny ke kontrole dodržování podmínek, kterým musí vyhovovat osivo a sadba uváděné do oběhu, a k harmonizaci metod používaných při uznávání osiva a sadby.“.
22. Přílohy č. 1 až 5 znějí:
„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 61/2011 Sb.
Technologické postupy a způsoby odběru vzorků osiva a sadby a postup při zjištění heterogenity partie osiva
1. Technické pomůcky
(1) vzorkovací nástroj nebo zařízení (bodcové vzorkovadlo, dvouplášťové vzorkovadlo, automatické vzorkovadlo),
(2) dělidlo,
(3) kbelík a lopatka na promíchání vzorku,
(4) váhy,
(5) prošívací jehla, motouz,
(6) vzorkovnice (vícevrstvý papírový sáček),
(7) neprodyšný obal (např. PE, či PP lahvička) pro odběr osiva na stanovení vlhkosti, popřípadě zjištění výskytu skladištních škůdců,
(8) plátěný nebo jiný prodyšný sáček,
(9) pracovní plocha (stůl) pro adjustaci vzorku a administrativní činnost při vzorkování.
(10) nový prodyšný obal pro odběr vzorků sadby brambor.
2. Odběr dílčích vzorků
(1) Počet anebo velikost odebraných dílčích vzorků musí vzorkovatel zvolit tak, aby byl splněn požadavek minimální intenzity vzorkování podle části 3 a zároveň aby bylo možno do laboratoře zaslat minimální množství osiva potřebné pro požadované zkoušky a vytvoření rezervního vzorku.
(2) Při vzorkování se odebírají jednotlivé dílčí vzorky přibližně stejné velikosti bez ohledu na to, z kterého místa partie nebo obalu jsou vzorky odebírány.
(3) Je-li partie osiva v obalech, vybírají se obaly ke vzorkování z celé partie, a to náhodně nebo podle předem určeného plánu. Dílčí vzorky se odebírají z horní, střední a dolní části obalů, ale nikoli nutně z více než jednoho místa jednoho obalu, pokud to není nezbytné pro splnění minimální intenzity vzorkování podle části 3.
(4) Je-li partie osiva ve velkoobjemových obalech nebo volně ložená, odebírají se dílčí vzorky z náhodně vybraných míst.
(5) Obaly se při odběru dílčích vzorků otevírají nebo propichují. Obaly, ze kterých byl odebrán dílčí vzorek, se poté uzavřou nebo je jejich obsah převeden do nových obalů.
(6) Má-li být partie osiva balena do zvláštních typů obalů (například malá balení, vlhkovzdorné obaly, neprostupné obaly), odebírají se dílčí vzorky, je-li to možné, před nebo během plnění obalů.
(7) Při vzorkování partie osiva v podobě osivových pásků nebo rohoží se odebírají celé balíčky nebo části pásků nebo rohoží.
(8) Nástroje používané při vzorkování nesmí semena poškozovat ani je nesmí vybírat na základě jejich velikosti, tvaru, objemové hmotnosti, osinatosti nebo jakékoli jiné vlastnosti. Všechny vzorkovací nástroje musí být před vzorkováním čisté, aby se zabránilo možným kontaminacím. Vzorkovadla musí být dlouhá natolik, aby jejich otvor blízko špičatého konce dosáhl alespoň do středu obalu. Není-li obal přístupný z obou protilehlých stran, musí být vzorkovadlo dlouhé natolik, aby dosáhlo protilehlé strany obalu. Při vzorkování partie osiva se použije jedna z níže uvedených metod.
2.1 Metody odběru dílčích vzorků
2.1.1. Bodcové (Nobbeho) vzorkovadlo
(1) Je tvořeno trubicí s otvorem u špičatého konce. Osivo prochází trubkou a sbírá se do vhodné nádoby. Minimální vnitřní průměr Nobbeho vzorkovadla musí být dostatečně široký na to, aby umožňoval volný a hladký tok osiva a nečistot vzorkovadlem.
(2) Při použití se vzorkovadlo s otvorem otočeným směrem dolů zasune do osiva pod úhlem asi 30° vzhledem k horizontální rovině. Vzorkovadlem zasunutým do požadované hloubky se otočí kolem podélné osy o 180° a poté se vytahuje z obalu stále se snižující rychlostí, přitom se jím jemně potřásá, aby se udržel rovnoměrný tok osiva. Osivo se sbírá do vhodné nádoby.
2.1.2. Dvouplášťové vzorkovadlo
(1) Skládá se z vnitřní trubky, která volně zapadá do vnitřku vnější trubky, ale přitom natolik těsně, že do mezery mezi nimi nemohou vklouznout semena ani nečistoty. Vnější trubka má pevný zašpičatělý konec. Do stěn obou trubek jsou vyřezány otvory, a to tak, že dutina vnitřní trubky se dá otvírat a zavírat otáčením obou trubek proti sobě navzájem. Doporučené rozměry vzorkovadla jsou: délka vzorkovadla taková, aby vzorkovadlo dosáhlo protější stěny obalu, v případě vertikálního vzorkování obalů musí dvouplášťové vzorkovadlo dosáhnout na dno obalů, šířka otvoru je minimálně dvojnásobek maximálního průměru vzorkovaných semen nebo nečistot, které se mohou v partii vyskytovat, délka otvoru je minimálně dvojnásobek šířky otvoru, maximální délka otvoru není stanovena, otvor může být stejně dlouhý jako celé vzorkovadlo. Minimální vnitřní průměr dvouplášťového vzorkovadla musí být dostatečně široký na to, aby umožňoval volný a hladký tok osiva a nečistot do vzorkovadla.
(2) Dvouplášťové vzorkovadlo lze používat v poloze horizontální, vertikální nebo šikmé. Dvouplášťové vzorkovadlo s otvory uspořádanými do spirály, které se otevírají postupně od špičky po rukojeť, lze použít pouze pro semena menší než je semeno druhu Triticum aestivum.
(3) Je-li dvouplášťové vzorkovadlo používáno vertikálně nebo v šikmé poloze, musí mít buď přihrádky rozdělující vnitřní prostor vzorkovadla na několik komor, nebo musí mít otvory uspořádány do spirály.
(4) Vzorkovadlo se v uzavřeném stavu zasune do osiva, trubice se navzájem pootočí tak, aby se štěrbiny vnitřní trubky otevřely, a mírně se jím zatřese, aby se zcela naplnilo osivem. Pak se opět uzavře, vytáhne a vyprázdní do vhodné násypky nebo na vhodnou podložku. Při uzavírání je nutno postupovat tak, aby nedošlo k poškození osiva. Za jeden dílčí vzorek se považuje celý obsah takového typu vzorkovadla, nikoli obsah jedné z jeho komor.
2.1.3. Vzorkovadlo pro velké náklady a volně ložené osivo
(1) Skládá se ze zvláštní komůrky připevněné k násadě. Spodní část komory je konického tvaru se zašpičatělým koncem. Pro dosažení větší hloubky může být násada postupně prodloužena našroubováním dalších nástavců. V komůrce je zavírací systém, který může být tvořen buď prstencem na vnější straně nástroje, nebo křidélkem spojeným s dvířky nebo klapkou přitlačovanou pružinou. Některá tato vzorkovadla se dají uzavřít před vytažením z místa vzorkování, jiná se nedají uzavřít, takže se naplněná komůrka vytahuje ven v otevřeném stavu. Pro všechny druhy může být minimální vnitřní průměr komůrky okolo 35 mm a výška 75 mm.
(2) Vzorkovadlo se v uzavřeném stavu zasune do osiva, jemně se svisle zatlačí tak, aby špička dosáhla požadované polohy, vytáhne se přibližně o 10 cm zpět nebo se jím otočí (podle uzavíracího systému), mírně se jím zatřese, aby se zcela naplnilo osivem, opatrně se uzavře, pokud to je možné, vytáhne se a vyprázdní do vhodné nádoby. Při uzavírání je nutno postupovat tak, aby nedošlo k poškození osiva.
2.1.4. Odběr dílčích vzorků rukou
(1) Odebírání dílčích vzorků rukou je nejvhodnější metoda vzorkování v případě následujících rodů: Agropyron, Agrostis, Alopecurus, Anthoxanthum, Arrhenatherum, Bromus, Cynodon, Cynosurus, Dactylis, Deschampsia, Elytrigia, Festuca, Holcus, Lolium, Panicum, Poa a Trisetum. Tato metoda je rovněž nejvhodnější pro vzorkování semen, která by mohla být poškozena použitím vzorkovadel, například velkosemenné luskoviny, semena s křidélky nebo semena s nízkou vlhkostí, a zároveň pro osivové pásy a osivové rohože.
(2) Pro odebírání dílčích vzorků rukou z osiva v obalech musí být přístupná všechna místa uvnitř obalů. Za tímto účelem mohou být obaly při vzorkování částečně nebo úplně vyprazdňovány. Obaly, v nichž nejsou všechny vrstvy osiva přístupné při normálním otevření obalu, může být nutné rozříznout, odebrat z nich vzorek a poté osivo znovu zabalit.
(3) Odběr vzorků rukou probíhá tak, že se čistá otevřená ruka zasune do požadované hloubky osiva, sevře se dlaň a ruka se vytáhne ven, přičemž je nutno dbát na to, aby byly prsty okolo zachyceného osiva pevně sevřeny tak, aby žádná semena nemohla z dlaně unikat.
2.1.5. Odběr vzorků pomocí automatického vzorkovadla
2.1.5.1. Použití automatického vzorkovadla
(1) Dílčí vzorky se odebírají z proudu osiva při plnění do obalů.
(2) Požadavky na provoz automatického vzorkovadla
a) dílčí vzorky jsou odebírány z proudu osiva rovnoměrně v celém jeho průřezu a četnost jejich odběru je řízena časovým spínačem, přičemž intervaly mezi odběry dílčích vzorků jsou stejnoměrné,
b) dílčí vzorky jsou vedeny potrubím od vzorkovadla do nádoby ve sběrné skříni,
c) semena z tohoto zařízení nesmí odrazem nebo jinak samovolně vypadnout mimo sběrné nádoby,
d) obsah jedné nádoby musí odpovídat velikosti souhrnného vzorku,
e) sběrná skříň musí být uzamykatelná,
f) skříň vzorkovadla, časového spínače a všechny spoje na vedení osiva od vzorkovadla do sběrné skříně musí být zaplombovány,
g) vzorkovadlo nesmí osivo poškozovat ani vybírat mezi jednotlivými semeny na základě jejich velikosti, vznášivosti nebo pluchatosti.
(3) Automatické vzorkovadlo se instaluje podle technologických podmínek výrobce a jeho provoz pro účely odběru úředních vzorků musí být schválen Ústavem.
(4) Při používání automatického vzorkovadla pro účely úředního odběru vzorků je toto vzorkovadlo uzamčené a přístupné pouze vzorkovateli.
(5) Další požadavky na provoz a zabezpečení automatického vzorkovadla
a) mechanizmus vzorkovadla včetně časového spínače se umístí v uzavíratelné skřínce,
b) potrubí mezi vzorkovadlem a sběrnou skříní je vedeno tak a v takové délce, aby pád osiva do sběrné nádoby nemohl být příčinou případného poškození vzorkovaného osiva,
c) je-li nad sběrnou skříní potrubí rozděleno a zdvojeno, shromažďuje se vzorek pro laboratoř čistící stanice do nádoby mimo sběrnou skříň,
d) sběrná skříň je pevně spojená s podkladem a zabezpečena proti jakémukoliv posunu, samovolnému otevření a dále musí splňovat tyto podmínky:
1. v plášti nesmí být jiné otvory než otvor pro přívod osiva, štěrbina na vhození lístku označujícího číslo partie, otvor pro vývod vnějšího ovládacího mechanizmu otočného zařízení se sběrnými nádobami a dostatečně prostorný manipulační otvor na vyjímání sběrných nádob se vzorky,
2. uvnitř obsahuje otočné zařízení s jednotlivými sběrnými nádobami. Ovládání tohoto zařízení musí být konstruováno tak, aby vně skříně bylo možno ovládat točnu pouze jedním směrem v rozmezí 360°, bez možnosti zpětného pohybu; zpětný pohyb točny, nebo přetočení do výchozí polohy, je možné pouze při otevřené skříni,
3. jednotlivé nádoby musí být rovnoměrně rozmístěny tak, aby i při případném větším množství osiva nemohlo dojít ke znehodnocení vzorku smícháním osiva z více nádob,
4. klíče od skříně má vzorkovatel, druhý klíč je uložený ve vzorkovatelem zapečetěné obálce u odpovědného pracovníka čistící stanice,
e) časové intervaly spínače musí být nastaveny tak, aby v čase potřebném na vyčištění partie osiva bylo odebráno vzorkovadlem tolik dílčích vzorků, které svojí hmotností odpovídají přibližně čtyřnásobku laboratorního vzorku,
f) odběr dílčích vzorků automatickým vzorkovadlem musí probíhat po celou dobu procesu čištění vzorkované partie.
(6) Pokud nastavení časových impulsů neodpovídá kapacitě sběrné nádoby, je možné použít na vzorek z jedné partie dvě sběrné nádoby s předepsaným označením.
(7) O provozu automatického vzorkovadla se vede evidence v knize automatického vzorkovadla s údaji shodnými na lístcích vhazovaných do sběrných nádob doplněnými o druh, odrůdu a hmotnost vzorkované partie. Tuto evidenci kontroluje pracovník Ústavu.
2.1.5.2 Postup práce obsluhy automatického vzorkovadla
(1) Před začátkem čistění partie osiva obsluha vhodí štěrbinou do sběrné nádoby lístek s číslem partie, datem a hodinou začátku čistění partie a provede záznam do knihy automatického vzorkovadla.
(2) Po ukončení čistění partie obsluha opět vhodí štěrbinou do sběrné nádoby lístek s číslem partie, datem a hodinou ukončení čistění partie a provede záznam do knihy automatického vzorkovadla.
(3) Dále pootočí točnou o jedno místo tak, aby pod přívodem osiva byla prázdná nádoba, a vhodí lístek pro další partii.
(4) Postup opakuje tolikrát, kolik partií je připravováno mezi jednotlivými úředními odběry vzorků vzorkovatelem, nebo pokud stačí kapacita sběrné skříně.
2.1.5.3 Postup práce vzorkovatele
(1) Vzorkovatel odebírá souhrnné vzorky ze skříně automatického vzorkovadla a připravuje laboratorní, rezervní a případně další úřední vzorek, přičemž kontroluje shodnost údajů na obou lístcích vhozených do nádoby s údaji v předložené evidenci.
(2) Po odebrání všech vzorků vloží sběrné nádoby zpět na otočné zařízení, které nastaví do výchozí polohy a sběrnou skříň uzavře a uzamkne.
(3) Pokud vzorek ve sběrné nádobě nemá potřebnou hmotnost, provede se celé nové vzorkování ručně.
2.1.5.4 Schválení a kontrola automatického vzorkovadla
(1) Výměna, oprava většího rozsahu nebo instalace nového automatického vzorkovadla a jeho uvedení do provozu, ve smyslu odběru vzorků pro uznávací řízení, podléhá schválení Ústavem. Ve schvalovacím procesu se kontrolují výše uvedené požadavky na nastavení, zabezpečení a správný provoz automatického vzorkovadla. Součástí schvalovacího procesu je i souběh ručního vzorkování a vzorkování daným automatickým vzorkovadlem z každé partie a porovnání laboratorních hodnot těchto vzorků v laboratoři Ústavu proti sobě. Vzorkem pro uznávací řízení je v tomto případě ručně odebraný vzorek, vzorek odebraný automatickým vzorkovadlem je kontrolní vzorek. Počet takto odebíraných partií určí Ústav z průběhu výsledků.
(2) Správnost odběru vzorků a spolehlivost práce každého automatického vzorkovadla jsou na počátku sezóny minimálně dvakrát kontrolovány pomocí vzorku z téže partie odebraného ručně vzorkovatelem, který je zaměstnancem Ústavu, a to jednou při vzorkování jarních typů plodin a jednou při vzorkování ozimých typů plodin. Vzorek odebraný automatickým vzorkovadlem a vzorek odebraný ručně se porovnávají v laboratoři Ústavu proti sobě. Vzorkem pro uznávací řízení je v tomto případě vzorek odebraný automatickým vzorkovadlem a ručně odebraný vzorek je kontrolní vzorek. Pokud je při porovnání laboratorních hodnot obou vzorků zjištěn rozdíl přesahující toleranci, Ústav nařídí četnější kontroly, případně i odstavení daného automatického vzorkovadla.
2.1.6 Ruční odběr vzorků z proudu osiva
Dílčí vzorky lze pomocí ručních nástrojů odebírat z proudu osiva při plnění obalů, a to za předpokladu, že dílčí vzorky jsou odebírány z proudu osiva rovnoměrně v celém jeho průřezu a semena z nástroje odrazem nebo jinak samovolně nevypadávají.
3. Počet dílčích vzorků ve vztahu k typu a počtu obalů
(1) Z partie osiva v pytlích nebo jiných obalech stejné velikosti a jednoho typu s hmotností až 100 kg se odebírají dílčí vzorky v tomto minimálním počtu:
a) Pro obaly obsahující 15 až 100 kg osiva platí minimální počet dílčích vzorků uvedený v tabulce 1:
Tabulka 1 - Minimální počet odebraných dílčích vzorků pro partie osiva v obalech obsahujících do 100 kg osiva včetně
| Počet obalů v partii | Minimální počet dílčích vzorků |
|---|---|
| 1 | 5 dílčích vzorků |
| 2 - 4 | 3 dílčí vzorky z každého obalu |
| 5 - 8 | 2 dílčí vzorky z každého obalu |
| 9 -15 | 1 dílčí vzorek z každého obalu |
| 16 - 30 | 15 dílčích vzorků, každý z jiného obalu |
| 31 - 59 | 20 dílčích vzorků, každý z jiného obalu |
| 60 - 154 | 30 dílčích vzorků, každý z jiného obalu |
| 155 - 400 | 1 dílčí vzorek z každých 5 obalů, každý vzorek z jiného obalu |
| 401 - 566 | 80 dílčích vzorků, každý z jiného obalu |
| 567 a více | 1 dílčí vzorek z každých 7 obalů, každý vzorek z jiného obalu |
b) V případě obalů obsahujících méně než 15 kg osiva jsou obaly sloučeny do vzorkovacích jednotek nepřesahujících 100 kg, například 20 obalů o 5 kg, 33 obalů o 3 kg nebo 100 obalů o 1 kg. Vzorkovací jednotky se pak považují za obaly a vzorkování probíhá podle tabulky 1.
c) V případě osiva v peletách, granulích, osivových pásech a osivových rohožích, musí být obaly obsahující méně než 300 000 semen sloučeny do vzorkovacích jednotek nepřesahujících 2 000 000 semen. Vzorkovací jednotky se pak považují za obaly a vzorkování probíhá podle tabulky 1.
(2) Při vzorkování osiva v obalech obsahujících více než 100 kg osiva (včetně volně loženého osiva) nebo z proudu osiva při plnění obalů, musí být dodržen minimální počet odebraných dílčích vzorků uvedený v tabulce 2:
Tabulka 2 - Minimální počet odebraných dílčích vzorků pro partie osiva v obalech obsahujících více než 100 kg osiva nebo z proudu osiva
| Hmotnost partie | Minimální počet dílčích vzorků |
|---|---|
| do 500 kg | nejméně 5 dílčích vzorků |
| 501 až 3 000 kg | jeden dílčí vzorek z každých 300 kg, nejméně však 5 dílčích vzorků |
| 3 001 až 20 000 kg | jeden dílčí vzorek z každých 500 kg, nejméně však 10 dílčích vzorků |
| 20 001 a více kg | jeden dílčí vzorek z každých 700 kg, nejméně však 40 dílčích vzorků |
(3) Při vzorkování partie o počtu obalů 15 nebo nižším se z každého obalu bez ohledu na jejich velikost odebere stejný počet dílčích vzorků. Minimální počet odebraných dílčích vzorků pro obalované osivo (osivo peletované, inkrustované, granulované, osivové pásy a rohože) uvádí tabulky 1 a 2.
4. Odběr vzorků ke stanovení skladištních škůdců
(1) Ke stanovení skladištních škůdců se dílčí vzorky odebírají přímo do neprodyšného obalu a takto získaný souhrnný vzorek se odesílá přímo k rozboru. Vzorky se odebírají střídavě
a) z dolní části obalu (do výšky 200 mm),
b) z části obalu nad 200 mm z obvodové vrstvy,
c) z části obalu nad 200 mm z vnitřní vrstvy.
(2) Počet dílčích vzorků je stanoven v tabulce 1.
(3) Z osiva ve velkoobjemových obalech a z osiva volně loženého se odebírají dílčí vzorky v místech, kde lze předpokládat výskyt skladištních škůdců (zavlhlá místa, místa u podlahy, stěn apod.).
(4) Velikost vzorků ke zjišťování skladištních škůdců je shodná s předepsanou hmotností pro laboratorní vzorek s výjimkou olejnin a přadných rostlin, u nichž se předepisuje hmotnost 250 g.
5. Příprava souhrnného a laboratorního vzorku
(1) Souhrnný vzorek vznikne sloučením dílčích vzorků, pokud se jeví jako homogenní. Pokud se dílčí vzorky nejeví jako homogenní, vzorkování dané partie musí být zastaveno. Jsou-li dílčí vzorky sbírány přímo do jedné nádoby, lze obsah této nádoby považovat za souhrnný vzorek pouze v případě, že se osivo v nádobě zdá být homogenní. V opačném případě nelze obsah nádoby použít pro získání laboratorního vzorku. Při promíchávání souhrnného vzorku opakovaným použitím některého z mechanických dělidel nesmí být vzorek mezi jednotlivými použitími dělidla promícháván ručně.
(2) Je-li obtížné souhrnný vzorek v podmínkách skladu promíchat a redukovat, doručí se celý do laboratoře k redukci. Souhrnný vzorek musí velikostně odpovídat počtu připravovaných vzorků. Vzorkovatel odebere vzorek na zkoušku vlhkosti do neprodyšného obalu a souhrnný vzorek zaplombuje. Společně se vzorkem na zkoušku vlhkosti a vzorkovnicemi označenými dodavatelem odešle souhrnný vzorek do laboratoře Ústavu.
(3) Laboratorní vzorek, rezervní vzorek a popřípadě jiný vzorek na žádost dodavatele se připravuje promícháním a redukcí souhrnného vzorku na odpovídající velikost, a to jednou z následujících metod, v případě velkého souhrnného vzorku může být použita i některá z metod odběru dílčích vzorků.
a) Mechanické dělení - je vhodné pro všechny druhy osiva s výjimkou některých velmi obtížně sypatelných druhů, kterými jsou druhy rodů Anthoxanthum, Arrhenatherum a Trisetum. Provádí se různými druhy mechanických dělidel, která musí splňovat tyto požadavky:
1. poskytnout alespoň jednu reprezentativní část z celkového množství děleného vzorku,
2. správně dělit i heterogenní materiál nebo směs osiva druhů s různou velikostí a s různými fyzikálními vlastnostmi semen a příměsí,
3. nesmí docházet ke změnám složení děleného materiálu a ke změně funkce dělidla v průběhu dělení (elektrostatický náboj, zachycování a dodatečné uvolňování některých složek),
4. udržovat rovnoměrnou pracovní rychlost pohyblivých částí přesahující 1 m/s a průměr cest, jimiž materiál prochází, musí být nejméně 2,5krát větší než je maximální velikost semen,
5. zachovávat konstantní dělicí poměr s povolenou odchylkou ± 3%.
b) Metoda dělení rukou - její použití je omezeno na rody Anthoxanthum, Arrhenatherum a Trisetum a rody křehkých semen, náchylných na poškození, kterými jsou rody Arachis, Glycine a Phaseolus. U všech ostatních druhů může být použita pouze pro získání zkušebních vzorků v laboratoři zkoušení zdravotního stavu. Osivo se rovnoměrně nasype na hladký čistý povrch, důkladně se promíchá špachtlí s rovným okrajem a vytvoří se z něho kupa, která se poté dělí na poloviny, a to celkem třikrát za sebou, takže vznikne osm částí. Ty se uspořádají do dvou řad po čtyřech a následně se smíchají všechny liché části dohromady a všechny sudé části dohromady, čímž vzniknou dvě poloviny původního množství osiva.
c) Metoda dělení lžičkou - doporučena pro přípravu vzorku pro zkoušení zdravotního stavu, u ostatních zkoušek je omezena pro druhy se semeny menšími než semena pšenice. Po předběžném promíchání se osivo rovnoměrně nasype na podnos, kterým se poté už nijak netřese, a pomocí lžičky a špachtle se odebírá osivo alespoň z pěti náhodně vybraných míst.
d) Modifikovaná metoda půlení - nástroj se skládá z podnosu a mřížky, které u poloviny krychlových buněk chybí dno. Po předběžném promíchání se osivo rovnoměrně nasype na mřížku. Po zvednutí mřížky zůstane na podnosu přibližně polovina vzorku.
(4) Po získání jednoho zkušebního vzorku nebo polovičního zkušebního vzorku se zbytek laboratorního vzorku znovu promíchá před přípravou dalšího zkušebního vzorku nebo polovičního zkušebního vzorku.
(5) Při přípravě vzorku na zkoušku vlhkosti je nutné postupovat tak, aby byly minimalizovány změny ve vlhkosti vzorku. Vzorky musí být odebrány ze souhrnného vzorku tak, že nejdříve je souhrnný vzorek promíchán nebo se rozdělí přes mechanické dělidlo a znovu smíchá, nejvíce třikrát, poté se do neprodyšného obalu odebere vzorek o požadované velikosti ze tří různých míst, která zahrnují horní, střední a dolní části souhrnného vzorku.
(6) V případě osivových pásů a osivových rohoží se náhodně odebírají části pásů nebo rohoží.
(7) Používá-li se některé z uvedených dělidel při přípravě vzorku peletovaného osiva, nesmí výška pádu přesáhnout 250 mm.
6. Odběr vzorků sadby brambor
(1) Odběr vzorků pro stanovení zdravotního stavu
Vzorkování sadby brambor pro účely stanovení napadení chorobami se provádí buď přímo z množitelských porostů, nebo ze skladů. Ze skladů odebírá vzorkovatel vzorky kontrolní, revizní a případně vzorky z partií sadby, u které nebylo provedeno vzorkování z porostu.
a) Postup vzorkování sadby brambor z množitelských porostů:
1. souhrnný vzorek se získá sloučením pěti dílčích vzorků, které se odebírají z pěti různých míst šachovnicovitě rozložených po pozemku, a to vždy ze dvou sousedních řádků, v každém z nich z 11 trsů jdoucích za sebou,
2. z každého trsu se odebírá jedna nebo dvě hlízy sadbové velikosti. Při odběru dvou hlíz se jedna hlíza vloží do vzorku pro laboratorní zkoušku a druhá do vzorku pro polní vegetační zkoušku,
3. jeden vzorek obsahuje 110 hlíz.
b) Pokud nebyl vzorek odebrán z porostu, odeberou se namátkově z uskladněné sadby hlízy průměrné velikosti, přičemž jeden vzorek obsahuje 110 hlíz.
(2) Odběr vzorků sadby na mechanický rozbor
a) dílčí vzorky sadby brambor po vytřídění se odebírají náhodně sevřením obou rukou, včetně hrubých nečistot tak, aby vzorek reprezentoval průměrný stav sadby,
b) pokud se rozbor vzorku neprovede na místě, zasílá se k rozboru v obalech, které musí být suché, čisté a dobře prodyšné a označeny podle vzoru návěsky vzorku pro mechanický rozbor sadby brambor zveřejněného na internetových stránkách Ústavu. Obaly zajišťuje dodavatel.
7. Odběr vzorků sazečky cibule a česneku
(1) Z partie sadby sazečky cibule a česneku v obalech s hmotností nad 30 kg se odebírají jednotlivé dílčí vzorky střídavě z horní, střední a spodní části v množství potřebném pro sestavení souhrnného vzorku takto:
Tabulka 5
| Počet obalů v partii | Počet dílčích vzorků |
|---|---|
| 1 - 10 | dílčí vzorek z každého obalu |
| 11 - 30 | dílčí vzorky z každého třetího obalu, nejméně však z 10 obalů |
| nad 31 | dílčí vzorky z každého pátého obalu, nejméně však z 10 obalů |
(2) Z partie sadby v obalech s hmotností 30 kg a méně se obaly sestaví tak, aby vytvořily vzorkovací jednotky přibližně po 100 kg. Každá vzorkovací jednotka se považuje za jeden obal, přičemž se postupuje podle odstavce 1.
(3) Z volně ložené sadby se odebírají dílčí vzorky z různých hloubek, a to podle hmotnosti partie.
Tabulka 6
| Hmotnost partie | Počet dílčích vzorků |
|---|---|
| do 1 tuny | 5 dílčích vzorků |
| nad 1 tunu | 10 dílčích vzorků |
(4) Dílčí vzorky se odebírají rukou, popřípadě lopatkou do velké nádoby, kde se důkladně promíchají.
(5) U sadby česneku se průměrný vzorek sestavuje přímo z dílčích vzorků.
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Vyhláška č. 156/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 61/2011 Sb., o požadavcích na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby, ve znění pozdějších předpisů |
|---|---|
| Typ předpisu | Vyhláška |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 08.04.2021 |
|---|---|
| Účinnost od | 15.04.2021 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Právní oblasti:
Správní právo
Zemědělství
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0