Nařízení č. 126/1951 Sb.
Nařízení, jímž se upravují vysvětlivky k celnímu sazebníku
Platný
Účinnost od 01.01.1952
Zobrazeno prvních 200 z celkem 349 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
126.
Nařízení ministra financí
ze dne 21. prosince 1951,
jímž se upravují vysvětlivky k celnímu sazebníku.
Ministr financí nařizuje v dohodě se zúčastněnými ministry podle § 1 zákona č. 145/1950 Sb., o upravování vysvětlivek k celnímu sazebníku:
Vysvětlivky k celnímu sazebníku vyhlášené v příloze vládního nařízení č. 258/1949 Sb., o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku, ve znění nařízení ministra financí č. 205/1950 Sb. se mění a doplňují. Změny a doplňky jsou obsaženy v příloze tohoto nařízení a vyhlašují se v příloze Sbírky zákonů.*)
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1952.
Zápotocký v. r.
Kabeš v. r.
Příloha nařízení ministra financí č. 126/1951 Sb., jímž se upravují vysvětlivky k celnímu sazebníku.
ZMĚNY A DOPLŇKY
vysvětlivek k celnímu sazebníku.
1. V úvodní vysvětlivce 2 odst. 2 se poslední věta mění a zní:
Zboží takto spojené se projednává jako zboží spojené s jinými hmotami, nepřipouštějí-li vysvětlivky výjimek u jednotlivých sazebních čísel.
2. V úvodní vysvětlivce 4 odst. 2 se slova „a u saz. pol. 575 a) a 575 b)“ nahrazují slovy „a u saz. čís. 575“.
3. V úvodní vysvětlivce 5 odst. 6 se slova „viz 2. odstavec 1. vysvětlivky k saz. pol. 575a)“ nahrazují slovy „viz vysvětlivku 5 odst. 2 k saz. čís. 575“.
4. V odstavci 2 všeobecných vysvětlivek k saz. třídě IV se za slovo „roztoky“ vkládá slovo „(syrupy)“.
5. Odstavec 3 všeobecných vysvětlivek k saz. třídě IV se mění a zní:
(3) Z cukrů uvedených jmenovitě ve vysvětlivkách jedině cukr sladový páchne (po sladovém výtažku), při pálení však všechny tyto cukry vydávají zápach po karamelu. Vyznačují se nestejnou sladivostí a různou rozpustností v bezvodém alkoholu. Vyjma sacharosu jsou to cukry redukující.
a) Podle sladivosti mají toto pořadí: cukr ovocný, sacharosa, cukr hroznový, sladový a mléčný, jenž způsobuje na jazyku dojem písku.
b) V bezvodém alkoholu se sacharosa a cukr hroznový prakticky nerozpouštějí, kdežto cukr ovocný se v něm rozpouští, zvláště za tepla.
c) Vodné roztoky redukujících cukrů (k nimž patří i cukr invertní) dávají při povaření s Fehlingovým roztokem (viz vysvětlivku 2 k saz. čís. 614) červenou ssedlinu kysličníku mědného. Proto sacharosa tuto reakci nedává. Její vodný roztok se musí nejprve zinvertovat povařením s několika kapkami kyseliny solné. Teprve potom (po případné neutralisaci) se přidá Fehlingův roztok a opět se povaří. Ukáže-li se červená ssedlina, jde o sacharosu.
Navrhne-li strana, aby zboží bylo projednáno podle saz. čís. 21, je třeba si vyžádat posudek příslušného zkušebního ústavu s výslovným upozorněním na ustanovení vysvětlivek o pojmu melasy. Rovněž tak se učiní, vznikne-li u cukru prohlášeného k vyclení podle saz. čís. 20 pochybnost, zda nejde o cukr invertní saz. čís. 19 nebo o takovou směs cukrů, jež podle vysvětlivek k saz. čís. 20 patří do saz. čís. 19.
6. Vysvětlivky k saz. čís. 19 se mění a znějí:
Saz. čís. 19.
Cukr řepový a všechen cukr stejného chemického složení, bez zřetele na stupeň čistoty, s výjimkou melasy; cukr invertní.
(1) Do tohoto saz. čísla patří cukr, zvaný chemicky sacharosa, bez zřetele na čistotu, tedy surový i rafinovaný cukr řepový a třtinový, dále jiné cukry téhož chemického složení, na př. cukr javorový. Surový cukr je zpravidla barvy hnědé, poločištěný (afinovaný) je nažloutlý. Cukr rafinovaný je bílý a přichází do obchodu jako krystal, kostky, homole, cukr zlomkový, melivo (krupice, moučka, pudr) a j. Kandys, jenž sem rovněž patří, je rafinovaný cukr v krystalech barvy bílé, žluté až hnědé, který vznikl pomalou krystalisací čistého cukerného roztoku.
(2) Invertní cukr je směs stejných dílů cukru hroznového a ovocného, získaná hydrolysou sacharosy působením kyselin (invertování). Je základem výroby umělého medu.
(3) Pálený cukr, saz. čís. 20; melasa, saz. čís. 21.
7. Za vysvětlivku 1 odst. 2 k saz. čís. 20 se vkládají dva nové odstavce tohoto znění:
(3) Barvivost páleného cukru se stanoví takto: 10 g páleného cukru se rozpustí v 500 cm3 vody a 5 cm3 tohoto roztoku se zředí opět na 500 cm3. Kapalina takto získaná musí být ještě zřetelně zbarvena.
(4) Je-li podezření, že pálený cukr je zbarven dehtovými barvivy, zkoumá se takto: Asi 2%ní roztok vzorku se vaří po přidání několika kapek kyseliny octové s vlnou odtučněnou, nebarvenou a nemořenou na vodní lázni asi 10 minut, načež se vlna vyjme a dobře vypere vodou a mýdlem. Zbarví-li se vlna, je přítomnost dehtového barviva prokázána. Nezbarví-li se vlákno, rozhodne zkouška provedená podle návodu ve vysvětlivce 3 k saz. čís. 109, zda pálený cukr je zbarven dehtovým barvivem.
8. Ve vysvětlivce 1 k saz. čís. 20 se dosavadní odstavec 3 označí jako odstavec 5.
9. Odstavec 2 vysvětlivek k saz. čís. 23 se vypouští.
10. Vysvětlivka 7 k saz. čís. 33 se vypouští.
11. Vysvětlivka 5 k saz. čís. 47 se vypouští.
12. Ve vysvětlivce 1 odst. 1 k saz. čís. 80 se slova „též v zaletovaných plechových obalech vážících nejméně 10 kg“ nahrazují slovy „též v krabicích, sklenicích, lahvích atd. neprodyšně uzavřené“.
13. Vysvětlivka 2 k saz. čís. 80 se vypouští.
14. Vysvětlivka 3 k saz. čís. 80 se označí jako vysvětlivka 2.
15. Vysvětlivka 5 k saz. čís. 88, 89 a 90 se mění a zní:
5. Za výrobu jedlých tuků z jedlého loje, oleomargarinu a premier jus dovážených k této výrobě podle poznámky 3 za saz. čís. 90 se považuje jejich zpracování s jinými tuky nebo mastnými oleji. Výsledný výrobek nesmí být při 15 stupních C tekutý (viz všeobecnou vysvětlivku 1 a 2 k saz. třídě XI). Pouhé přebalování dovezených tuků nelze tedy uznat za výrobu jedlých tuků ve smyslu poznámky.
16. V odstavci 2 vysvětlivek k saz. čís. 93 se před slovo „ukuhubový“ vkládají slova „olej oiticikový z plodů jihoamerického stromu Licania rigida Benth., polotuhý až tuhý, zpravidla žlutavě zelené barvy, jehož se používá k výrobě laků;“.
17. Odstavec 3 vysvětlivek k saz. čís. 96 se mění a zní:
(3) Minerální oleje mazací saz. pol. 96 a) musí mít při 15 °C konsistenci máslovitou nebo tužší. Této podmínce vyhovují na př. některé oleje pro přehřátou páru. Jak se tyto oleje liší od vaseliny, je popsáno ve vysvětlivce 1 k saz. čís. 99. Směsi těchto minerálních olejů s mastnými oleji nebo tuky patří, mají-li při 15 °C konsistenci máslovitou nebo tužší, do saz. pol. 100a), jinak do saz. čís. 177 a 178. Minerální oleje mazací, tekuté, nebo které při 15 °C nedosahují ještě máslovité konsistence, saz. čís. 177 a 178.
18. Odstavec 6 vysvětlivek k saz. čís. 96 se mění a zní:
(6) Montanní vosk surový, saz. pol. 169 b); montanní smůla, saz. pol. 169 a).
19. Ve všeobecné vysvětlivce 1 odst. 2 poslední věta k saz. třídě XII se slova „čištěný nebo surový“ nahrazují slovy „surový, čištěný nebo konjugovaný (s uměle zdokonalenými vlastnostmi pro výrobu olejových pokostů)“.
20. Vysvětlivka 2 odst. 5 k saz. čís. 102-106 se doplňuje další větou tohoto znění:
Jemu podobný olej abrasinový tuhne rovněž působením roztoku jodu v chloroformu; projednává se stejně jako čínský olej dřevný.
21. Vysvětlivka 2 odst. 6 k saz. čís. 102-106 se mění a zní:
(6) K olejům výslovně nejmenovaným saz. čís. 103 patří mimo jiné olej hořčičný, kapokový, konopný, krotonový, kostní, lničkový, mandlový, ořechový, paznehtový, perilový, sádlový, skočcový, stilingiový a tykvový.
22. Odstavce 8 až 17 vysvětlivky 2 k saz. čís. 102-106 se upravují takto:
a) Odstavce se označují takto: 8 jako 9, 9 až 12 jako 11 až 14, 14 a 15 jako 17 a 18, 16 a 17 jako 20 a 21.
b) Odstavce 8, 10, 15, 16 a 19 znějí takto:
(8) Olej kapokový, ze semen kapokových, je žlutý až hnědožlutý se zelenou fluorescencí. Užívá se ho v potravinářství, k svícení a k výrobě mýdla.
(10) Olej kostní je tekutý podíl kostního tuku, z něhož se získává lisováním za chladu; užívá se ho zejména jako mazadla pro jemnější stroje a hodiny.
(15) Olej paznehtový se získává vytavením paznehtů a kopyt. Při jejich zpracování používá se často i přilehlých kostí, takže výsledný olej je směsí oleje paznehtového a kostního, s nímž má stejné použití.
(16) Olej perilový lisuje se z rozemletých semen perily (Perilla ocymoides); je světle žlutý; nahrazuje lněný olej.
(19) Olej stilingiový lisuje se ze semen čínského stromu lojového po odstranění pevného čínského loje rostlinného z vnitřního oplodí (viz vysvětlivky k saz. čís. 93); užívá se ho k výrobě pokostů.
23. Vysvětlivka 6 k saz. čís. 102-106 se mění a zní:
6. Surové mastné oleje dovážené k výrobě jedlých tuků a olejů podle poznámky k saz. čís. 103 až 105 jsou oleje ve stavu, v jakém byly získány přímo ze semen, aniž by byly částečně nebo zcela předčištěny nebo jinak zušlechtěny. Toto zjištění provede příslušný zkušební ústav. Za výrobu jedlých olejů se považuje taková rafinace dovezených surových olejů, jejímž výsledkem je olej způsobilý k lidskému požívání. Rafinace zahrnuje v podstatě postupně tyto úkony: neutralisaci mastných kyselin sodným louhem, odloučení vzniklého mýdla, vypírání zbytků mýdla a sušení, odbarvování v bělicích přístrojích hlinkou, odloučení olejů od hlinky v kalolisech, desodorisaci parou a chlazení. Tento olej se uznává s hlediska celního za výrobek, k jehož výrobě bylo uděleno povolení a není proto třeba bez vážných důvodů sledovat další jeho zpracování na jiné jedlé oleje nebo jedlé tuky (na př. míšením s jinými mastnými oleji nebo tuky). Této zásadě není na újmu okolnost, že po ztužování je třeba ztužený olej znovu přečistit, zejména zbavit rozptýlených v něm kontaktních hmot.
24. Ve vysvětlivce 4 k saz. čís. 109 se slovo „monopolní“ nahrazuje slovem „všeobecnou“.
25. V odstavci 3 vysvětlivek k saz. čís. 131 se vypouštějí poslední slova „a 80“.
26. Vysvětlivka 3 odst. 5 k saz. čís. 134 se mění a zní:
(5) Ministerstvo financí určí místo, kde se soustřeďuje rozdělování a evidence kontingentů.
27. Ve vysvětlivce 6 odst. 3 k saz. čís. 134 se slova „saz. čís. 356 nebo 357“ nahrazují slovy „saz. čís. 356“.
28. Odstavec 3 vysvětlivek k saz. čís. 144 se mění a zní:
(3) Jako upravené rudy se projednávají také kysličníky kovů v sazebníku výslovně nejmenované, jež se dovážejí k výrobě kovů. Při jejich projednávání nutno předložit prohlášení výrobního podniku - neprohlašuje-li je sám tento podnik - že se zboží v něm použije k tomuto účelu. Projednávající celnice může příležitostně dohlédnout na upotřebení nebo učinit opatření, aby dohled vykonala nejbližší celnice nebo kontrolní oddělení ONV. Každé jiné použití takto projednaných kysličníků bez souhlasu celní správy je trestné. O sazební příslušnosti těchto kysličníků viz vysvětlivky k saz. čís. 626.
29. Nadpis vysvětlivek k saz. čís. 155 se mění a zní:
Silice, účinné součásti silic a umělé látky vonné.
30. Odstavce 1 až 3 vysvětlivky 1 k saz. čís. 155 se mění a znějí:
1. (1) Do saz. čís. 155 patří silice (etherické oleje), též t. zv. silice deterpenované, potom účinné součásti silic (na př. kafry v nejširším smyslu slova vyjma kafr japonský saz. čís. 152) a umělé látky vonné, nezařazené výslovně do jiných sazebních čísel. Silice jsou zpravidla tekuté, zřídka pevné, za obyčejné teploty více nebo méně těkavé, bezbarvé nebo různě (až tmavě) zbarvené; ve vodě se rozpouštějí nepatrně, dobře ve zředěném alkoholu. Kafry v nejširším smyslu slova jsou krystalické těkavé látky, jež se vyskytují v silicích a obyčejně se podle nich nazývají (na př. kafr mátový - menthol - ze silice peprnomátové, kafr tymiánový - thymol - ze silice tymiánové atd.). Umělé látky vonné mají nejrůznější povahu (jsou to alkoholy, aldehydy, ketony, estery atd.); připravují se buď ze silic (vlastně z jejich účinných součástí) chemickou přeměnou anebo syntheticky. Do saz. čís. 155 patří umělé látky vonné jedině tehdy, jsou-li chemickými jedinci, t. j. nejsou-li smíšeny mezi sebou nebo s jinými látkami.
(2) Zboží saz. čís. 155 v obalech s nápisy, návody k upotřebení a pod., jeví-li se svojí úpravou jako lékárnické nebo voňavkářské zboží, saz. čís. 630 nebo 633. Viz též vysvětlivku 1 odst. 5 k saz. čís. 630 a odstavec 1 a 15 vysvětlivek k saz. čís. 633.
(3) Zboží saz. čís. 155 s přísadou alkoholu, saz. pol. 633b).
31. Ve vysvětlivce 1 odst. 4 prvá věta k saz. čís. 155 se vypouští slovo „umělých“ a slova „jim na roveň postavených“.
32. Ve vysvětlivce 1 odst. 8 k saz. čís. 155 se slova „Silice utřené“ nahrazují slovy „Zboží saz. čís. 155“.
33. Za vysvětlivku 1 odst. 8 k saz. čís. 155 se vkládá odstavec 9 tohoto znění:
(9) Směsi silic, účinných součástí silic a umělých látek vonných, saz. čís. 633. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 633.
34. Vysvětlivka 2 odst. 2 k saz. čís. 155 se mění a zní:
(2) Anethol (p-methoxypropenylbenzen, p-propenylanisol) je účinná součást mnohých silic, zejména anýzové a fenyklové; tvoří bezbarvé krystalické šupinky chutnající sladce a páchnoucí po anýzu. Připravuje se též uměle a používá se ho zejména v potravinářství, lékařství, voňavkářství a k výrobě aldehydu anýzového. Menthol (hexahydrothymol, terpanol, kafr mátový) je obsažen hlavně v silici peprnomátové, z níž se vylučuje ochlazením. Je to látka bezbarvá, pevná, krystalická (jehlice nebo hranolky), příjemné mátové vůně a chuti, dobře rozpustná v alkoholu a etheru. Připravuje se též uměle. Používá se ho hlavně v lékařství, v potravinářství, v kosmetice a jako výchozí suroviny k výrobě jiných sloučenin.
35. Odstavce 1 až 3 vysvětlivky 3 k saz. čís. 155 se mění a znějí:
3. (1) K silicím saz. pol. 155 b) patří na př. silice abelmošusová (ze semen abelmošusových), ajovanová, alantová (omanová), angeliková (anděliková), arniková, z asy smrduté, z balzámu kopaivového, bazalková, bayová, bergamotová, bobkotřešňová, bobková (vavřínová), borová (z jehličí borového, avšak vodný výtažek z jehličí borového, saz. čís. 630), březová (nebudiž zaměňována s přiboudlým olejem březovým saz. čís. 173), z listů buchových (buccu), canangová indická, celerová, cicvárová, citronová, citronellová, citvarová, curacaová, cypřišová, česneková, dobromyslová, ze dřeva cedrového, ze dřeva růžového (rhodského), estragonová, eukalyptová, fenyklová (Oleum Foeniculi), galbanová, galgánová, geraniová (palmarosová, čapínůsková), z haluchy vodní, heřmánková, hořčičná, hořkomandlová pravá, hřebíčková (Oleum Caryophyllorum), chmelová, chvojková, z jader broskvových (též persiková), jasmínová, z jehličí jedlového, ze šišek jedlových, kafrová (lehká i těžká), kajeputová, kapradinová, kardamomová, kaskarilová, kassiová (čínská skořicová, Oleum Cassiae), klečová (Oleum Pini Pumilionis), kmínová (Oleum Carvi), z kmínu vodního, koprová, kopytníková, koriandrová, z kořene kosatce (irisová), kozlíková (Oleum Valerianae), kubebová, lemongrassová, levandulová (Oleum Levandulae), libavková (wintergreenová, zimostrázová), libečková, limettová, linaloová, z listí jaborandového, lžičníková, majoránková, mandarinová, mastiková, mateřídoušková, meduňková (melisová), millefleurová, z muškátových květů (macisová, Oleum Macidis), z muškátových ořechů, myrhová, myrtová, nardová (z černého kmínu), niaouliová, opoponaxová, pačulová, pelyňková, pepřová, petrželová, pimentová, polejová, pomerančová, z pomerančových květů (neroliová, Oleum Aurantii florum), z pomerančových listů (petitgrainová), portugalová, z poupat topolových, z pupavy, puškvorcová, routová, rozmarinová, růžová (Oleum Rosae), z řebříčku ovčího, santalová, ze satureje zahradní, sassafrasová, skořicová, smrková (z jehličí), spiková (Oleum Spicae), šalvějová, tymiánová, vetiverová, vratičková, ylang-ylangová (orchideová), ysopová a zázvorová. Dále sem patří čištěný olej jantarový a čištěný olej zvířecí (čištěný olej z jeleního rohu, olej Dippelův, též Chabertův, t. j. směs oleje zvířecího s olejem terpentinovým).
(2) Účinné součásti silic a umělé látky vonné saz. pol. 155 b) jsou zejména: acetofenon (fenylmethylketon), aldehyd anýzový (aubépine), aldehyd skořicový, alkohol anýzový, alkohol benzylnatý, alkohol skořicový (styron), amylsalicylát (trefol), apiol (kafr petrželový), benzalaceton (benzylidenaceton), benzoan benzylnatý (peruscabin), benzoan methylnatý (olej niobový), benzofenon (difenylketon), benzylacetát (octan benzylnatý), benzylalkohol (alkohol benzylnatý), benzylcinamát (skořican benzylnatý), benzylidenaceton (benzalaceton), benzylpropionát (propionan benzylnatý), bergamiol (linalylacetát), borneol (kafr bornejský), bornylacetát (umělá silice jedlová), bornylsalicylát, bromelia (nerolin, ethylether betanaftolu), bromstyrol (hyacinthin), cineol (eukalyptol), cinnamylacetát (octan skořicový), citral, citronellal (rhodinal), citronellol, citronellylacetát, citronellylbutyrát, cyklamenaldehyd, decylaldehyd (kaprinaldehyd), difenyloxyd (difenylether), duodecylaldehyd, ethylcinamát (skořican ethylnatý), ethylsalicylát (salicylan ethylnatý), eugenol, eukalyptol (cineol), farnesol, fenylacetaldehyd (hyacinthin), fenylethylalkohol (benzylkarbinol), fenylmethylketon (acetofenon), fenyloctan ethylnatý, fenylpropionaldehyd (aldehyd hydroskořicový), fenylpropylalkohol (alkohol hydroskořicový), geraniol, geranylacetát, geranylformiát, helenin (kafr alantový), heliotropin (piperonal), hyacinthin (fenylacetaldehyd), hydroxycitronellal, indol, iron, isoborneol, isoeugenol, isosafrol, jara-jara (methylether betanaftolu), jonon, kafr alantový (helenin), kafr bornejský (borneol), kafr z bobů tonkových (kumarin), kafr pačulový, kafr tymiánový (thymol), karvakrol (isopropylorthokresol), karvol (karvon), kumarin (kafr z bobů tonkových) kuminaldehyd, laurinaldehyd (duodecylaldehyd), linalool, linalylacetát, lorenerol (nerol), methylbenzoát (olej niobový), methylcinamát (skořican methylnatý), methyleugenol, methylisoeugenol, methyljonon, methylnonylacetaldehyd, methylsalicylát (umělá silice libavková), myrtenol, nerol (lorenerol), nerolin (bromelia), nonylaldehyd (pelargonaldehyd), octan benzylnatý (benzylacetát), octan skořicový (cinamylacetát), oktylaldehyd (kaprylaldehyd), oktylalkohol (kaprylalkohol), parakresylacetát, piperonal (heliotropin), reuniol (geraniol), safrol, salicylan methylnatý, ethylnatý a amylnatý, santalol, santalylacetát, skatol (methylindol), styrol, styrolylacetát (gardeniol), styron (alkohol skořicový), terpineol (též terpinoly, vedlejší zplodina při výrobě terpineolu), terpinylacetát, trefol (amylsalicylát), thymen (cimen), thymol (kafr tymiánový) a undecylaldehyd.
(3) Silice terpentinová (olej terpentinový), surový olej jantarový, surový olej zvířecí (olej z jeleního rohu), jakož i silice z bukového dřeva (olej z dřevného dehtu), saz. čís. 173.
36. Vysvětlivka 3 odst. 6 k saz. čís. 155 se doplňuje větou tohoto znění:
Trinitroterciárbutyltoluen (tonquinol, Baurovo pižmo), saz. čís. 152.
37. Odstavce 4 a 5 vysvětlivek k saz. čís. 166 se mění a znějí:
(4) Montanní smůla, zbytek po výrobě čištěného montanního vosku, saz. pol. 169 a).
(5) Bod skápnutí zbytků parafinovité ropy dovážených k výrobě ceresinu podle poznámky za saz. čís. 166 zjistí příslušný zkušební ústav.
38. V odstavci 3 vysvětlivek k saz. čís. 169 se slova „, neobsahuje-li více než 5% parafinu“ nahrazují slovy „(zbytek po výrobě čištěného montanního vosku)“.
39. Ve vysvětlivce 1 odst. 2 k saz. čís. 173 se za slova „terpentinového oleje“ vkládají slova „(terpentinové silice)“.
40. Odstavec 2 poslední věta vysvětlivek k saz. čís. 175 se vypouští.
41. Odstavce 4 až 7 vysvětlivek k saz. čís. 175 se mění a znějí:
(4) Ropa, z níž vydestiluje nejvýše 30% obj. při destilaci do 150 °C (podíl benzinový) se projedná podle saz. pol. 175 a), je-li určena k průmyslovému zpracování na minerální oleje, jinak podle saz. pol. 175 b). Za průmyslové zpracování této ropy na minerální oleje se považuje destilace nebo hydrogenace. Jiné způsoby průmyslového zpracování této ropy na minerální oleje uzná ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem zahraničního obchodu. Za tím účelem může být vyžádáno vyjádření příslušného hospodářského ministerstva. Za zpracování na minerální oleje se však nemůže na př. považovat míšení ropy s jinými minerálními oleji za účelem přípravy směsí, určených k přímému použití, takže by ropa bez veškerého zpracování nahrazovala ve spotřebě minerální olej saz. čís. 177 po příp. 178.
(5) Projednává-li se tedy ropa, u níž benzinový podíl činí nejvýše 30 % obj., pro továrny pohonných látek k zpracování destilací nebo hydrogenací, projedná se na návrh strany podle saz. pol. 175 a). Každé jiné použití takto projednané ropy bez souhlasu celní správy je trestné. Při jejím zkoušení příslušným zkušebním ústavem je třeba žádat, aby ústav zjistil nejen velikost podílu přecházejícího při destilaci do 150 °C, ale i zda vůbec jde o ropu. Ministerstvo financí zavede vhodný způsob provádění potřebných odborných zkoumání a zjištění. Zásilky této ropy poukáže celnice do továren pohonných látek pod celní závěrkou.
(6) Při projednávání ropy podle saz. pol. 175 b) je třeba dát zboží občas přezkoušet příslušnému zkušebnímu ústavu, zda jde o ropu. Ropa této saz. položky, z níž vydestiluje více než 30 % obj. při destilaci do 150 °C, může být odbírána rafineriemi minerálních olejů s celní výhodou k dalšímu průmyslovému zpracování destilací podle poznámky 1 k saz. třídě XXI.
(7) Ropa, jež byla zbavena některého podílu, projedná se jako minerální olej saz. čís. 177 nebo 178, rovněž tak ropa, u níž bylo shledáno, že do ní bylo přidáno podstatné množství minerálních olejů.
42. Vysvětlivka 3 odst. 10 k saz. čís. 177 a 178 se vypouští.
43. Ve všeobecné vysvětlivce 12 odstavec 7 oddíl V k sazebním třídám XXII-XXV se vypouštějí slova „punčoch, ponožek a“.
44. Vysvětlivka 2 odst. 3 k saz. čís. 244 se vypouští.
45. V odstavci 4 vysvětlivek k saz. čís. 272 se slova „do saz. čís. 360“ nahrazují slovy „do saz. čís. 358“.
46. Ve vysvětlivce 1 odst. 7 k saz. čís. 276 se slova „saz. čís. 360, po příp. saz. pol. 362 b)“ nahrazují slovy „saz. čís. 358“.
47. Ve vysvětlivce 2 odst. 4 k saz. čís. 279 se slova „saz. pol. 356 c)“ nahrazují slovy „saz. čís. 356“.
48. Ve vysvětlivce 2 odst. 7 k saz. čís. 281 se slova „k saz. čís. 358 a 359“ nahrazují slovy „k saz. čís. 358“.
49. Ve vysvětlivce 3 odst. 1 k saz. čís. 282 se slova „(viz též 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 356-360)“ nahrazují slovy „(viz též všeobecnou vysvětlivku 3 k saz. čís. 356 a 358)“.
50. Ve vysvětlivce 3 odst. 4 k saz. čís. 314 se slova „saz. pol. 575 c) 2“ nahrazují slovy „saz. čís. 575“.
51. Ve vysvětlivce 4 odst. 3 k saz. čís. 338 se slova „saz. pol. 356 c), po příp. 357 b)“ nahrazují slovy „saz. čís. 356“.
52. Vysvětlivka 5 odst. 7 k saz. čís. 339 se mění a zní:
(7) Alba, kalendáře, zápisníky atd. v kožených vazbách, nepatří-li do saz. čís. 647, se projednávají podle saz. čís. 300.
53. V textu pod nadpisem k saz. třídě XXXIV se slova „(saz. čís. 356-360)“ nahrazují slovy „(saz. čís. 356 a 358)“.
54. Ve vysvětlivce 1 odst. 3 k saz. čís. 347 se vypouštějí slova „nebo 357“.
55. Vysvětlivka 4 k saz. čís. 347 se mění a zní:
4. Proutěná košťata saz. čís. 347 jsou košťata z proutí březového, vrbového a jiného, též s dřevěnými násadami.
56. Ve vysvětlivce 5 k saz. čís. 347 se slova „podle saz. čís. 356-360“ nahrazují slovy „podle saz. čís. 356 nebo 358“.
57. Odstavec 4 vysvětlivek k saz. čís. 350 se mění a zní:
(4) Parkety a součásti parketových podlah dyhované (s naklíženými dyhami), saz. čís. 356; vykládané, saz. čís. 358.
58. Vysvětlivka 2 odst. 2 k saz. čís. 352 se vypouští a odst. 3 této vysvětlivky se označí jako odstavec 2.
59. Ve vysvětlivce 3 k saz. čís. 352 se vypouštějí slova na konci „, všechny tyto lišty též spojené s koží nebo s obyčejnými hmotami; lišty spojené s jinými jemnými nebo velmi jemnými hmotami se projednávají podle saz. čís. 359, 360 nebo saz. pol. 362 b)“.
60. Ve vysvětlivce 4 k saz. čís. 352 se vypouští označení odstavce 1 a celý odstavec 2.
61. Ve vysvětlivce 5 k saz. čís. 352 se vypouští označení odstavce 1 a celý odstavec 2.
62. Za vysvětlivku 5 k saz. čís. 352 se vkládá vysvětlivka 6 tohoto znění:
6. Lišty saz. pol. 352a)1 a 352a)2 spojené s obyčejnými hmotami nebo s koží se vyclívají podle saz. čís. 356; u lišt saz. pol. 352a)3, 352a)4 a 352b) se ke spojení s těmito hmotami nepřihlíží; všechny lišty spojené s jinými jemnými hmotami než s koží nebo spojené s velmi jemnými hmotami nebo povlečené koží se vyclívají podle saz. čís. 358.
63. Ve vysvětlivce 1 k saz. čís. 353 se vypouštějí slova „nebo 357“.
64. Ve vysvětlivce 1 odst. 1 k saz. čís. 354 se slova „saz. čís. 356-360“ nahrazují slovy „saz. čís. 356 a 358“.
65. Ve vysvětlivce 2 k saz. čís. 354 se vypouštějí slova na konci „nebo 357“.
66. Ve vysvětlivce 4 odst. 2 k saz. čís. 354 se slova „saz. čís. 360“ nahrazují slovy „saz. čís. 358“.
67. Vysvětlivka 4 odst. 2 k saz. čís. 355 se mění a zní:
(2) Hračky vykládané patří do saz. pol. 355d)2.
68. Vysvětlivka 5 odst. 1 k saz. čís. 355 se mění a zní:
5. (1) Dřevěné hračky s povlakem patří do saz. pol. 355d). Viz též vysvětlivku 6 k saz. čís. 358.
69. Dosavadní nadpis „Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 356-360“ se mění a zní:
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 356 a 358.
70. Ve všeobecné vysvětlivce 1 odst. 1 k dosavadním saz. čís. 356-360 se slova „saz. čís. 356-360“ nahrazují slovy „saz. čís. 356 a 358“ a slova na konci „spojeno s obyčejnými nebo jemnými hmotami“ se nahrazují slovy „spojeno s jinými hmotami“.
71. Odstavce 2 a 3 všeobecné vysvětlivky 1 k dosavadním saz. čís. 356-360 se vypouštějí a odstavec 4 této vysvětlivky se označí jako odstavec 2.
72. Ve všeobecné vysvětlivce 3 odst. 5 k dosavadním saz. čís. 356-360 se slova „saz. čís. 356-360“ nahrazují slovy „saz. čís. 356 nebo 358“.
73. Nadpis vysvětlivek k saz. čís. 356 se mění a zní:
Saz. čís. 356.
Dřevěné zboží výslovně nejmenované, též hoblované (hladce nebo profilovaně), zhruba osoustruhované nebo zhruba vyřezávané, též sklížené, spárované nebo jiným způsobem sestavené, a to surové, mořené, barvené, pokostované, lakované, leštěné, též okované nebo jinak spojené s obyčejnými hmotami nebo s koží, vyjma zboží koží povlečené.
74. Ve vysvětlivce 1 odst. 1 k saz. čís. 356 se vypouštějí slova „vyrobené z obyčejného dřeva,“ a slova „(obyčejným dřevem)“.
75. Vysvětlivky 2 a 3 k saz. čís. 356 se vypouštějí.
76. Vysvětlivka 4 odst. 1 k saz. čís. 356 se označí jako vysvětlivka 2 odst. 1, a v ní slova na začátku „saz. čís. 356-360“ se nahrazují slovy „saz. čís. 356 a 358“ a slova na konci „a jiné“ se nahrazují slovy „řezaná bezová duše (pro hodináře) a jiné“.
77. Vysvětlivka 5 k saz. čís. 356 se mění a zní:
3. Podle saz. čís. 356 se projednává dřevěné zboží výslovně nejmenované, i když je spojeno s obyčejnými hmotami nebo s koží. Přípustné spojení s koží nesmí však mít povahu povlaku; je-li tomu tak, projednává se takové zboží podle saz. čís. 358, rovněž tak, je-li spojeno s jinými jemnými nebo s velmi jemnými hmotami.
78. Vysvětlivka 6 k saz. čís. 356 se vypouští.
79. Vysvětlivky k saz. čís. 357 se i s nadpisem vypouštějí.
80. Nadpis vysvětlivek k saz. čís. 358 se mění a zní:
Saz. čís. 358.
Dřevěné zboží výslovně nejmenované, jemně soustruhované, s vypálenými, vytlačenými nebo vykrouženými ornamenty, jemně prolamované nebo vyřezávané, vykládané (bulová práce, intarsie, dřevěná mosaika), bronzované, stříbřené nebo zlacené, jemně malované; vycpané dřevěné zboží bez povlaku nebo dřevěné zboží čímkoliv povlečené; všechno dřevěné zboží výslovně nejmenované spojené s jemnými hmotami (jinými než kůže) nebo s velmi jemnými hmotami.
81. Vysvětlivka 1 odst. 1 k saz. čís. 358 se mění a zní:
1. (1) Do tohoto saz. čísla patří veškeré výslovně nejmenované zboží dřevěné, je-li jemně soustruhované nebo jinak jemně hladce nebo přesně opracované, jemně prolamované nebo jemně vyřezávané, zdobené vypálenými, vytlačenými nebo vykrouženými ornamenty, nebo opatřené takto zdobenými dýhami, bronzované, stříbřené, zlacené nebo jemně malované, vykládané, polepené vykládanými dýhami nebo dřevěnou mosaikou (viz všeobecnou vysvětlivku 3, 4 a 5 k saz. třídě XXXIV), vycpané dřevěné zboží bez povlaku, dřevěné zboží čímkoli povlečené, konečně všechno výslovně nejmenované zboží dřevěné, je-li spojeno s jemnými hmotami (jinými než kůže) nebo s velmi jemnými hmotami.
82. Vysvětlivka 1 odst. 2 poslední věta k saz. čís. 358 se vypouští.
83. Ve vysvětlivce 2 k saz. čís. 358 se vypouštějí slova „nebo 357“.
84. Ve vysvětlivce 3 k saz. čís. 358 se vypouštějí slova „prkénka a dýhy s napatronovanými nebo nalepenými kresbami pro práce lupenkářské, rohože (nástěnné a pod.), rolety z dřevěných tyčí, jež jsou spojeny jednotlivými motouzy nebo předivy - nikoli však hedvábnými - nebo jež jsou podloženy textiliemi, které patří ke hmotám obyčejným,“.
85. Vysvětlivka 4 k saz. čís. 358 se vypouští.
86. Nadpis vysvětlivek k saz. čís. 359 s textem pod ním a vysvětlivka 1 k saz. čís. 359 se vypouštějí.
87. Ve vysvětlivce 2 k saz. čís. 359 (která - podobně jako dále uvedené vysvětlivky ke zrušeným saz. číslům 359 a 360 - se přičleňuje jakožto pokračování vysvětlivek k saz. čís. 358) se slova „2. Do saz. čís. 359 patří též na př.:“ nahrazují slovy „4. Ke zboží jemně prolamovanému, jemně vyřezávanému, stříbřenému nebo zlacenému nebo jemně malovanému patří na př.:“.
88. Vysvětlivka 3 odst. 1 k dosavadnímu saz. čís. 359 se mění a zní:
5. Ke zboží tohoto saz. čísla, spojenému s jemnými nebo velmi jemnými hmotami, patří na př.: rohože (nástěnné a j.), rolety z dřevěných tyček, jež jsou spojeny provázky, nitmi, stuhami nebo šňůrami nebo podloženy textilními látkami, patřícími k jemným nebo velmi jemným hmotám; svinovací okenice s podložkami z textilií; nábytek a součásti nábytku, jsou-li ozdobeny nebo vypraveny jemnými hmotami (jinými než kůže) nebo velmi jemnými hmotami, na př. nábytek ozdobený součástmi železnými nebo z jiných obecných kovů, patřícími ke hmotám jemným nebo velmi jemným, stolní desky částečně povlečené voskovaným plátnem nebo textiliemi, zásuvky, skříně atd. povlečené uvnitř textiliemi (viz též všeobecnou vysvětlivku 3 k saz. čís. 356 a 358); klosetová sedadla s malými kaučukovými nárazníky; pouzdra na housle, uvnitř vyložená textiliemi; vysušovače inkoustu (kolébky) s nalepenou plstí a jiné.
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Nařízení č. 126/1951 Sb., jímž se upravují vysvětlivky k celnímu sazebníku |
|---|---|
| Typ předpisu | - |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 29.12.1951 |
|---|---|
| Účinnost od | 01.01.1952 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0