Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 124/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků a principy metod laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů a způsob uchovávání vzorků
Platný
Vyhláška
Účinnost od 01.05.2001
Zobrazeno prvních 200 z celkem 1387 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
124
VYHLÁŠKA
Ministerstva zemědělství
ze dne 23. března 2001,
kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků a principy metod laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů a způsob uchovávání vzorků
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 17 odst. 8 zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 4 odst. 12:
Odběr vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů
(2) Při odběru vzorků krmiv , doplňkových látek a premixů prováděném v rámci odborného dozoru a zkoušení (§ 16 až 19 zákona) se používají postupy uvedené v této vyhlášce.
(3) Odběr vzorků krmiv , doplňkových látek a premixů zahrnuje odběr dílčích vzorků pro účely sestavení souhrnného a konečného vzorku, odběr dílčích vzorků pro účely stanovení pracovní přesnosti míchacího zařízení a pro účely posouzení homogenity doplňkových látek a aminokyselin v premixech a krmivech s použitím premixů (dále jen „homogenita“) a způsob označování a uchovávání konečných, případně dílčích vzorků včetně vyhotovení protokolu o jejich odběru. Toto ustanovení se nevztahuje na odběr vzorků pro stanovení přítomnosti mikroorganismů a reziduí pesticidů, který se provádí podle zvláštního právního předpisu.2)
(1) Při odběru dílčího vzorku, za který se považuje hmotnostní část jedné partie získaná jedním náběrem, se používají pomůcky a zařízení uvedené v příloze č. 1 této vyhlášky.
(2) Minimální počet dílčích vzorků podle druhu krmiva , doplňkové látky a premixu a v návaznosti na hmotnost nebo počet obalů vzorkované partie je uveden v příloze č. 2 sloupci 2 této vyhlášky.
(3) U krmiv , doplňkových látek a premixů balených do obalů o hmotnosti nižší než 1 kg nebo o objemu nižším než 1 litr se považuje za dílčí vzorek vždy obsah jednoho balení, například obsah jedné krabice, sáčku nebo bloku krmiva .
(4) Postup odběru dílčích vzorků podle odstavců 2 a 3 se nevztahuje na odběr dílčích vzorků pro posouzení homogenity3) doplňkové látky v partii premixu nebo krmiva vyrobeného s použitím premixu nebo pro posouzení pracovní přesnosti míchacích zařízení.
(5) Při odběru vzorků pro posouzení homogenity doplňkové látky v partii premixu nebo krmiva s použitím premixu se odebírají dílčí vzorky nejméně z pěti obalů.
(6) Za vzorkovanou partii se považuje množství krmiva , doplňkové látky nebo premixu, které vykazuje jednotnost svým vnějším uspořádáním, označením a místním uložením. Pokud při odběru dílčích vzorků neumožňuje velikost, uložení a přístupnost partie krmiva , doplňkové látky nebo premixu odběr vzorků ze všech míst partie , vzorkuje se a označí za vzorkovanou partii ta její část nebo hmotnost, z níž byly dílčí vzorky odebrány.
(7) Při odběru dílčích vzorků pro posouzení pracovní přesnosti míchacího zařízení se odebírá 10 dílčích vzorků z posuzovaného obsahu míchacího zařízení způsobem uvedeným v příloze č. 16.
(1) Celková hmotnost všech odebraných dílčích vzorků jedné partie krmiva , doplňkové látky nebo premixu tvoří souhrnný vzorek; jeho minimální hmotnost je stanovena v příloze č. 3 sloupci 2. Redukovaný vzorek je reprezentativní část souhrnného vzorku, ze kterého se získá dělením. Konečný vzorek je část redukovaného vzorku nebo homogenizovaný souhrnný vzorek.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na dílčí vzorky odebrané pro posouzení homogenity doplňkové látky v partii premixu nebo krmiva s použitím premixu nebo pro posouzení pracovní přesnosti míchacích zařízení a pro stanovení přítomnosti nebo obsahu nežádoucích látek a zakázaných látek a produktů v krmivech .
(3) Při odběru vzorků pro posouzení homogenity doplňkové látky v partii premixu nebo krmiva s použitím premixu tvoří dílčí vzorky z jednoho obalu vždy jeden souhrnný vzorek.
(4) Při odběru vzorků pro posouzení pracovní přesnosti míchacích zařízení tvoří dílčí vzorek odebraný z míchacího zařízení vždy jeden souhrnný vzorek, který je považován současně i za vzorek konečný.
(5) Při odběru vzorků pro stanovení přítomnosti nebo obsahu nežádoucích látek a zakázaných látek a produktů v krmivech s výjimkou stanovení obsahu dioxinů a dioxinům podobných polychlorovaných bifenylů je stanoven minimální počet souhrnných vzorků, který je uveden v příloze č. 4 sloupci 2 této vyhlášky; minimální hmotnost těchto vzorků nesmí být menší než čtyři kilogramy nebo u kapalných forem nesmí být objem menší než čtyři litry.
(6) Za vzorek, který reprezentuje vzorkovanou partii nebo subpartii, je považován souhrnný vzorek.
(7) Stanovení obsahu dioxinů, jakož i určení obsahu dioxinům podobných polychlorovaných bifenylů se provádí v laboratorním vzorku.
(1) Ze souhrnného nebo redukovaného vzorku se vyhotoví nejméně tři konečné vzorky, které tvoří množství souhrnného vzorku určené pro zkoušení; minimální hmotnost konečného vzorku je uvedena v příloze č. 5 sloupci 2.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na souhrnné vzorky při odběru vzorků pro posouzení homogenity doplňkové látky v partii premixu nebo krmiva s použitím premixu a pro posouzení pracovní přesnosti míchacího zařízení, u nichž souhrnný vzorek tvoří současně konečný vzorek.
(4) Vzorky určené k laboratornímu zkoušení se neprodleně doručí spolu s protokolem o odběru vzorku do příslušné laboratoře.4)
(1) Při odběru vzorků krmiv , doplňkových látek a premixů se konečné vzorky uchovávají v čistých, suchých, vlhkost nepropouštějících, vzduchotěsně uzavíratelných obalech. Obaly s konečnými vzorky se uzavřou a uzávěr obalu se opatří plombou nebo pečetí tak, aby bylo vyloučeno otevření obalu bez poškození pečetě nebo plomby. Pečeť nebo plomba se zajistí tak, aby nebyla po otevření obalu použitelná.
(2) Konečné vzorky se při odběru označují nejméně těmito údaji:
a) názvem vzorkovaného krmiva , doplňkové látky nebo premixu,
b) obchodním jménem a sídlem právnické osoby, která zajistila odběr konečného vzorku při odběru vzorků na vyžádání,
c) jménem a příjmením (dále jen „jméno“) fyzické osoby, která prováděla odběr.
(3) Označení vzorku se zajistí tak, aby bylo pevně spojeno se vzorkem, jeho pečetí nebo plombou.
(4) Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se nevztahuje na dílčí vzorky odebrané pro posouzení homogenity a pracovní přesnosti míchacích zařízení.
(5) Při odběru dílčích vzorků pro posouzení homogenity nebo pracovní přesnosti míchacích zařízení se dílčí vzorky, které jsou i konečnými vzorky, uchovávají v čistých, suchých, vlhkost nepropouštějících, vzduchotěsně uzavíratelných obalech. Obaly se vzorky se uzavřou a označí vždy těmito údaji:
a) názvem vzorkovaného krmiva , doplňkové látky , premixu nebo u vzorků pro posouzení pracovní přesnosti ověřovaným typem míchacího zařízení,
b) obchodním jménem a sídlem právnické osoby nebo jménem fyzické osoby, která je výrobcem krmiva , doplňkové látky a premixu, u vzorků pro posouzení pracovní přesnosti obchodním jménem a sídlem právnické osoby nebo jménem fyzické osoby, která je majitelem míchacího zařízení,
c) jménem fyzické osoby, která prováděla odběr vzorku.
(6) Při odběru vzorků krmiv , doplňkových látek a premixů určených pro zkoušení fotolabilních látek se musí konečné vzorky uchovávat v obalech, které zabrání přístupu světla.
(1) O každém odběru konečného vzorku krmiva , doplňkové látky a premixu se vyhotoví protokol, který umožní přesnou identifikaci každé vzorkované partie tak, aby nemohlo dojít k záměně vzorků. Protokol o odběru vzorku se připojí ke každému konečnému vzorku. Pro účely posouzení homogenity nebo pracovní přesnosti míchacích zařízení se o odběru všech vzorků pořizuje pouze jeden protokol.
(2) Protokol obsahuje vždy tyto údaje:
a) jméno a bydliště fyzické osoby nebo obchodní jméno a sídlo právnické osoby, která dodala, dovezla nebo vyrobila vzorkované krmivo , doplňkovou látku nebo premix,
b) jméno a bydliště fyzické osoby nebo obchodní jméno a sídlo právnické osoby, pokud jí bylo vzorkované krmivo , doplňková látka nebo premix dodán,
c) název vzorkovaného krmiva , doplňkové látky nebo premixu a hmotnost nebo objem vzorkované partie ,
d) datum odběru vzorku,
e) sídlo orgánu odborného dozoru,1) který zajistil odběr vzorku,
f) jméno fyzické osoby, která prováděla odběr,
g) místo uložení partie ,
h) plán vzorkování s uvedením míst odběru dílčích vzorků, pokud byl zpracován,
i) důvod vzorkování.
Laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů
(1) V rámci provádění odborného dozoru a zkoušení se používají metody laboratorního zkoušení stanovené předpisy Evropských společenství. Pokud předpisy metodu nestanoví, provádí se kontrola podle ostatních metod laboratorního zkoušení, jejichž principy jsou uvedeny v přílohách této vyhlášky.
(2) Seznam a principy metod laboratorního zkoušení krmiv , doplňkových látek a premixů jsou uvedeny v přílohách č. 9 až 14. Úplné postupy metod uvedených v přílohách č. 9 až 12 a vzorkovací pomůcky podle přílohy č. 1 se zveřejňují ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského5).
(3) Pokud není princip metody pro zkoušení daného znaku uveden v přílohách č. 9až 14, použije se metoda uvedená ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „Věstník“), řada Národní referenční laboratoř, díl č. 3, a není-li jí, použije se jiná vhodná metoda, která odpovídá dosažené úrovni vědeckého a technického poznání. Obecné charakteristiky, které musí metody zkoušení splňovat, definuje přímo použitelný předpis Evropských společenství.6)
(1) Pro laboratorní zkoušení krmiv , doplňkových látek a premixů, s výjimkou fyzikálního, smyslového a speciálního zkoušení, se konečný vzorek upravuje na zkušební vzorek. Zkušební vzorek je reprezentativní část konečného vzorku upravená způsobem uvedeným v příloze č. 7 této vyhlášky.
(2) Vzorek se upravuje tak, aby nedošlo k jeho kontaminaci nebo ke změně jeho složení. Mletí, promíchávání a prosévání se provádí co nejrychleji, aby byl vzorek co nejméně vystaven vlivu vzduchu a světla. Na úpravu vzorku nelze použít mlýnky ani jiné přístroje, které by mohly způsobit zahřátí vzorku nad 40 °C. Vzorek zvláště citlivý na zahřátí se rozdrtí ručně. Mimo to je třeba zajistit, aby zdrojem kontaminace stopovými prvky nebyly samotné přístroje.
(3) Pokud vzorek nemůže být upraven, aniž by se podstatným způsobem změnil obsah jeho vlhkosti, stanovuje se obsah vlhkosti před úpravou a po úpravě v souladu s metodou uvedenou v příloze č. 7.
(1) Zkušební vzorky krmiv , doplňkových látek a premixů se po skončení zkoušek uchovávají způsoby uvedenými v příloze č. 8 této vyhlášky.
(2) Vzorky krmiv , doplňkových látek a premixů podléhající zkáze se nejdéle do 24 hodin upraví tak, aby mohly být použity ke zkoušení v původním stavu anebo se předsuší; vydělená část vlhkého vzorku se uloží v neprodyšném obalu v chladicím boxu při teplotě 0 až +5 °C minimálně po dobu, než bude ukončeno zkoušení vzorku.
Chemické zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů
(1) K chemickému zkoušení krmiv , doplňkových látek a premixů se používají výhradně chemikálie analyticky čisté nebo chemicky čisté, není-li v přílohách č. 7 až 14 této vyhlášky stanoveno jinak. Při stanovení stopových prvků se čistota zkušebních chemikálií ověřuje samostatným pokusem (slepý pokus).
(2) Pro přípravu roztoků, pro ředění, oplachování nebo promývání se používá destilovaná nebo demineralizovaná voda anebo rozpouštědlo nebo ředidlo uvedené v přílohách č. 7 až 14 této vyhlášky.
(3) Koncentrace roztoků se vyjadřuje buď v hmotnostních nebo objemových procentech, nebo se vyjadřuje jako koncentrace látková (mol/l) nebo hmotnostní (mg/l, mg/ml).
(1) Výsledkem chemické zkoušky krmiva , doplňkové látky nebo premixu je průměrná hodnota získaná nejméně ze dvou analýz provedených na dvou navážkách vzorku, pokud se výsledek analýz neodchyluje o větší hodnotu, než je hodnota meze opakovatelnosti /r/ (dále jen „opakovatelnost“), uvedená v přílohách č. 9 a 10 této vyhlášky. Pro vyjádření výsledku analýz se jako parametr přidružený k výsledku měření udává nejistota měření.
(2) Opakovatelnost je hodnota, o které lze předpokládat, že s pravděpodobností 95 % bude nižší nebo rovna absolutní hodnotě rozdílu mezi dvěma výsledky zkoušek získaných za podmínek opakovatelnosti. Podmínky opakovatelnosti jsou podmínky, kdy se nezávislé výsledky zkoušek získají stejnou metodou, na identickém materiálu, v téže laboratoři, týmž pracovníkem, za použití téhož vybavení, během krátkého časového rozmezí.
(3) Není-li hodnota opakovatelnosti uvedena, vypočítá se postupem uvedeným v bodě 8 přílohy č. 15 této vyhlášky.
(4) Výsledek chemické zkoušky se vyjadřuje v jednotkách uvedených v přílohách č. 9 až 14 této vyhlášky. Při stanovení původní vlhkosti krmiva , doplňkové látky nebo premixu se výsledky přepočítávají na původní sušinu.
(5) Není-li u metody uvedeno jinak, vyjadřují se výsledky po zaokrouhlení takto:
| pro vyjádření obsahu v jednotkách mg/kg: | |
| pro obsah do 9,99 mg/kg | s přesností na 0,01 mg/kg |
| pro obsah od 10,0 do 99,9 mg/kg | s přesností na 0,1 mg/kg |
| pro obsah od 100 do 999 mg/kg | s přesností na 1 mg/kg |
| pro obsah od 1000 do 9999 mg/kg | s přesností na 10 mg/kg |
| pro obsah od 10000 do 99999 mg/kg | s přesností na 100 mg/kg |
| pro obsah nad 100 000 mg/kg | s přesnostína 1000 mg/kg |
| pro vyjádření obsahu v %: | |
| pro obsah do 0,999 % | s přesností na 0,001 % |
| pro obsah od 1,0 do 9,99 % | s přesností na 0,01 % |
| pro obsah nad 10,0 % | s přesností na 0,1 % |
| Pro vyjádření obsahu vitaminu A v m.j./kg | |
| do 999 m.j./kg | s přesností na 1 m.j./kg |
| od 1 000 do 9 999 m.j./kg | s přesností na 10 m.j./kg |
| od 10 000 do 99 999 m.j./kg | s přesností na 100 m.j./kg |
| od 100 000 do 999 999 m.j./kg | s přesností na 1 000 m.j./kg |
| nad 1 00 0000 m.j./kg | s přesností na 10 000 m.j./kg |
(6) Mez reprodukovatelnosti /R/ (dále jen „reprodukovatelnost“) je hodnota, o níž lze předpokládat, že s pravděpodobností 95 % bude nižší nebo rovna absolutní hodnotě rozdílu mezi dvěma výsledky zkoušek získaných za podmínek reprodukovatelnosti. Podmínky reprodukovatelnosti jsou podmínky, kdy se nezávislé výsledky zkoušek získají stejnou metodou, na identickém materiálu v různých laboratořích, různými pracovníky, používajících různá vybavení. Reprodukovatelnost nezahrnuje chybu odběru vzorku.
(7) Hodnoty reprodukovatelnosti pro jednotlivé metody zkoušení jsou uvedeny v přílohách č. 9 a 10 této vyhlášky. Není-li hodnota reprodukovatelnosti stanovena, vypočítá se postupem uvedeným v bodě 8 přílohy č. 15 této vyhlášky.
(8) Mez stanovitelnosti je hodnota udávající nejmenší množství stanovované látky, které lze spolehlivě kvantifikovat.
(1) Nejistota měření je parametr přidružený k výsledku měření, který charakterizuje rozptýlení hodnot, které mohou být důvodně přisuzovány k měřené veličině. U výsledku zkoušek se uvádí rozšířená nejistota měření vypočtená za použití koeficientu rozšíření rovnajícího se 2, což odpovídá hladině spolehlivosti alespoň 95 %.
(2) Výtěžnost je účinnost separace stanovované látky ze složité matrice. Stanovení výtěžnosti je možno provést buď analýzou certifikovaného referenčního materiálu se známým obsahem stanovované látky, nebo známým přídavkem stanovované látky do matricového slepého vzorku a zpětným stanovením jeho obsahu.
(3) Pokud jde o nežádoucí látky , včetně dioxinů a PCB s dioxinovým efektem, považuje se produkt určený ke krmení zvířat za nevyhovující stanovenému maximálnímu obsahu, jestliže při zohlednění rozšířené nejistoty měření a korekce na výtěžnost překročí výsledek analýzy maximální obsah. K posouzení splnění požadavku se použije analyzovaná koncentrace korigovaná na výtěžnost a odečtená rozšířená nejistota měření. Tento postup nelze použít při mikroskopickém rozboru. Výsledek analýzy, pokud použitá analytická metoda umožní odhad nejistoty měření a poměr výtěžnosti, se uvede
a) jako korigovaný nebo nekorigovaný na výtěžnost, přičemž musí být uveden způsob zjištění výtěžnosti a její hodnota,
b) ve tvaru „x ± U“, kde x je výsledek analýzy a U je rozšířená nejistota měření, přičemž se použije faktor pokrytí 2, který odpovídá hladině spolehlivosti alespoň 95 %.
Zkoušení homogenity3) doplňkových látek a aminokyselin v partii premixu nebo krmiv s použitím premixů se provádí pomocí doplňkové látky nebo přidané aminokyseliny. Při posuzování pracovní přesnosti míchacího3) zařízení se používá doplňková látka , která při laboratorním zkoušení vykazuje nejnižší hodnotu opakovatelnosti a reprodukovatelnosti pro ověřovaný obsah.
Zrušují se:
1. Vyhláška č. 222/1996 Sb., kterou se stanoví metody odběru vzorků, metody laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů a způsobu uchovávání vzorků podléhajících zkáze.
2. Vyhláška č. 16/2000 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 222/1996 Sb., kterou se stanoví metody odběru vzorků, metody laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů a způsobu uchovávání vzorků podléhajících zkáze.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2001.
Ministr:
Ing. Fencl v. r.
Příloha č. 1
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 124/2001 Sb.
Pomůcky a zařízení pro odběr vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů
1. K odběru dílčích vzorků se používají
a) vertikální dvouplášťové vzorkovače, dělené nebo nedělené, s účinnou výškou odpovídající výšce vzorkované partie ,
b) jednoplášťové vzorkovače pro horizontální odběr vzorků,
c) lopatky vhodných rozměrů s rovným dnem a okraji zdviženými do pravého úhlu,
d) vzorkovací krabice vhodných rozměrů,
e) mechanická zařízení, která jsou uváděna do pohybu obsluhou nebo se pohybují samostatně,
f) násoska nebo čerpadlo s uzávěrem pro kontinuální odběr vzorku u tekutých nebo polotekutých krmiv .
2. K odběru vzorků statkových objemných krmiv lze použít i jiné pomůcky a zařízení než jsou uvedeny v bodě 1.
3. K redukci souhrnných a konečných vzorků lze použít děliče vzorků.
4. Vzorky se odebírají a sestavují tak, aby nedošlo oproti vzorkované partii k nežádoucím změnám a aby nebyly znečištěny jinými materiály. Použité pomůcky a pracovní plochy, kde se vzorky zpracovávají, jakož i obaly musí být čisté a suché.
Příloha č. 2
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 124/2001 Sb.
Minimální počty dílčích vzorků*)
| Druh a rozsah partie | Minimální počet dílčích vzorků |
|---|---|
| 1 | 2 |
| 1. Pevné materiály volně ložené nebo v obalech nad 100 kg: | |
| - zelená píce konzervovaná silážováním | 20 |
| - pastevní porost | 50 |
| - jiná | |
| do 2,5 t | 7 |
| nad 2,5 t | druhá odmocnina z 20ti násobku hmotnosti |
| 2. Pevné materiály balené do obalů: | |
| - balení do hmotnosti 1 kg | 4 obaly |
| - balení o hmotnosti nad 1 kg | |
| do 4 balení | všechny obaly |
| 5 až 16 balení | 4 obaly |
| více než 16 balení | druhá odmocnina z počtu balení (obalů), zaokrouhleno na celá čísla, nejvýše však 20 obalů; při odběru vzorků na stanovení nežádoucích nebo zakázaných látek nejvýše 40 obalů |
| 3. Tekuté a polotekuté materiály: | |
| balení o obsahu do 1 litru | 4 obaly |
| balení o obsahu nad 1 litr | |
| do 4 balení | všechny obaly |
| 5 až 16 balení | 4 obaly |
| více než 16 balení | druhá odmocnina z počtu obalů, zaokrouhleno na celá čísla, nejvýše však 20 obalů |
| 4. | 1 blok (liz) z každé |
Materiály se rozumí krmiva , doplňkové látky a premixy.
*) Nevztahuje se na vzorkovanou partii , pokud počet obalů nebo hmotnost nebo objem je nižší, než je uvedeno v tabulce.
Příloha č. 3
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 124/2001 Sb.
Minimální hmotnost souhrnného vzorku*)
| Druh a rozsah partie | Minimální hmotnost souhrnného vzorku nebo počet (balení, kusy a jiné) |
|---|---|
| 1 | 2 |
| 1. Pevná | |
| - seno, sláma | 1 kg |
| - ostatní | 4 kg |
| 2. | |
| - do 1 kg | obsah 4 balení |
| - nad 1 kg | 4 kg |
| 3. Tekutá nebo polotekutá | |
| - nádoby do obsahu 1 litr | obsah 4 nádob |
| - nádoby s obsahem nad 1 litr | 4 litry |
| 4. | |
| - do 1 kg 4 kusy (bloky) | |
| - nad 1 kg | 4 kg |
| 5. | |
| - pevná forma | 0,2 kg |
| - tekutá forma | 0,2 litru |
| 6. Premixy: | |
| - pevná forma | 1 kg |
| - tekutá forma | 1 litr |
*) Nevztahuje se na vzorkovanou partii , pokud počet obalů nebo hmotnost nebo objem je nižší, než je uvedeno v tabulce.
Příloha č. 4
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 124/2001 Sb.
Minimální počet souhrnných vzorků pro stanovení nežádoucích a zakázaných látek a produktů
| Druh a rozsah partie | Minimální počet souhrnných vzorků z každé partie |
|---|---|
| 1 | 2 |
| 1. Pevná | |
| - do 1 tuny | 1 |
| -od 1,0 do 10 tun | 2 |
| -od 10,0 do 40 tun | 3 |
| - nad 40,0 tun | 4 |
| 2. | |
| -do 16 obalů | 1 |
| -od 17 do 200 obalů | 2 |
| - od 201 do 800 obalů | 3 |
| - nad 800 obalů | 4 |
Příloha č. 5
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 124/2001 Sb.
Minimální hmotnost konečného vzorku*)
| Druh a rozsah partie | Minimální hmotnost konečného vzorku |
|---|---|
| 1 | 2 |
| 1. Pevná | 0,5 kg |
| 2. Tekutá a polotekutá | 0,5 l |
| 3. | 0,05 kg |
| 4. Premixy | 0,25 kg. |
*) Nevztahuje se na vzorkovanou partii , pokud počet obalů nebo hmotnost nebo objem je nižší, než je uvedeno v tabulce.
Příloha č. 6
Příloha č. 6 k vyhlášce č. 124/2001 Sb.
Postup odběru vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů
1. Dílčí vzorky s výjimkou dílčích vzorků pro stanovení přítomnosti a obsahu nežádoucích látek, zakázaných látek a produktů , jakož i dílčích vzorků pro stanovení homogenity a posouzení pracovní přesnosti míchacích zařízení se odebírají nahodile tak, aby zahrnovaly celou vzorkovanou partii . Hmotnost nebo objem jednotlivých odebraných dílčích vzorků je přibližně stejný. Při odběru dílčích vzorků se dále dodržuje:
a) U krmiv v obalech nad 100 kg se každý obal hypoteticky rozdělí na přibližně stejné díly v takovém počtu, kolik dílčích vzorků je stanoveno odebrat podle přílohy č. 2 ve sloupci 2. Obdobně se postupuje při odběru vzorků v případě, že je partie vzorkovaná z toku krmiva dynamickým způsobem nebo u volně ložených krmiv .
b) U krmiv , doplňkových látek a premixů v obalech se odebírá z každého obalu určeného pro vzorkování nejméně jeden dílčí vzorek; obsah obalu se odděleně vyprázdní a poté se odebere dílčí vzorek.
c) U tekutých nebo polotekutých krmiv se odebírají dílčí vzorky po rovnoměrném promíchání obsahu obalů určených k odběru dílčích vzorků. Z každého obalu se odebírá nejméně jeden dílčí vzorek. Obdobně se postupuje při odběru dílčích vzorků v případě, že partie je vzorkovaná z toku krmiva dynamickým způsobem.
d) U tekutých nebo polotekutých krmiv , která nelze rovnoměrně promíchat, se odebírají dílčí vzorky z různých hloubek obalů. Ustanovení se nevztahuje na odběr tekutých a polotekutých krmiv v případě odběru vzorků z toku krmiva dynamickým způsobem, při němž se zpravidla u těchto krmiv neodebírají dílčí vzorky v počáteční fázi toku krmiva . V těchto případech však objem souhrnného vzorku musí být nejméně 10 litrů.
e) U krmiv v blocích nebo u lizů se odebírá jeden díl z každého bloku nebo lizu určeného pro odběr vzorku.
f) U pastevních porostů se za dílčí vzorek považuje jedna plná hrst porostu.
2. Partie krmiv , doplňkových látek a premixů, u kterých má být stanovena přítomnost nebo obsah nežádoucích a zakázaných látek a produktů , se rozděluje do přibližně stejných dílů, odpovídajících předpokládanému počtu souhrnných vzorků podle přílohy č. 3 ve sloupci 2. Celkový počet dílčích vzorků stanovený podle přílohy č. 2 ve sloupci 2 se rovnoměrně rozděluje na všechny díly vzorkované partie . Dílčí vzorky z jednotlivých dílů nelze smíchávat.
3. Dílčí vzorky z každého jednotlivého dílu vzorkované partie odebrané podle bodu 2 se skládají do souhrnného vzorku, který se samostatně upraví, a podle plánu vzorkování míst odběru dílčích vzorků se označí příslušným číslem dílu partie , ze které vznikly.
4. Souhrnné vzorky se upravují promícháním, až jsou rovnoměrné. Pokud se v souhrnném vzorku vyskytují hrudky, odděleně se rozdrtí a následně promíchají se zbývající částí souhrnného vzorku. Hmotnost nebo objem souhrnného vzorku se zmenšuje mechanickým děličem nebo čtvrcením až na hmotnost dva kilogramy nebo na objem dva litry.
5. Dílčí vzorky pro posouzení homogenity partie se odebírají z nahodile vybraných obalů nebo u volně ložených krmiv z nahodile vybraných míst, které jsou rovnoměrně rozloženy po celé vzorkované partii . Počet odebíraných dílčích vzorků z partie je uveden v příloze č. 14.
6. Dílčí vzorky pro posouzení pracovní přesnosti míchacího zařízení se odebírají tak, aby jejich odběr byl rovnoměrně rozmístěn po celé ploše prostoru míchacího zařízení nebo při vzorkování mimo míchací prostor byl rovnoměrně rozložen podle počtu vzorkovaných obalů nebo vzorkované hmotnosti.
7. Metody odběru vzorků k provádění odborného dozoru a zkoušení obsahu dioxinů (PCDD/PCDF) a určování dioxinům podobných PCB v některých krmivech jsou uvedeny v příloze č. 18 části 1.
Příloha č. 7
Příloha č. 7 k vyhlášce č. 124/2001 Sb.
Úprava konečných vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů k laboratornímu zkoušení
1. Obecné postupy úpravy vzorků
1.1. Krmiva , doplňkové látky a premixy se upravují podle požadavku na jejich zkoušení. Úprava vzorků se volí podle jejich konzistence, struktury, vlhkosti a obsahu tuku.
1.2. Konečný vzorek se důkladně promíchá na suché, hladké a čisté podložce. Pak se kvartací po rozprostření do nízké vrstvy a postupném odstraňování dvou protilehlých částí děleného vzorku nebo pomocí mechanického děliče rozdělí na dva stejné díly. Podle hmotnosti konečného vzorku se dělení na dva stejné díly opakuje tak dlouho, až jeden díl odpovídá hmotnosti, nezbytné pro zkušební vzorek. K dělení konečného vzorku je možno použít i rotační dělič. Hmotnost zkušebního vzorku musí reprezentovat minimálně 100 g sušiny konečného vzorku. Jestliže hmotnost konečného vzorku nepřesahuje 500 g sušiny vzorku, považuje se celý konečný vzorek za část, ze které bude připraven zkušební vzorek a nemusí být jeho hmotnost redukována. U konečného vzorku, který nelze dokonale promíchat bez předchozí úpravy velikosti částic, je nutné nejdříve celý vzorek vhodně upravit tak, aby byl velikostí částic stejnorodý. Úpravy se mohou týkat předsušení, odtučnění, rozřezání apod. Toto ustanovení se nevztahuje na konečné vzorky pro posouzení obsahu nežádoucích látek , homogenity a pracovní přesnosti míchacího zařízení.
1.3. Konečný vzorek mimo části, která byla vyčleněna jako zkušební vzorek, se uloží do vhodné, čisté, suché, vzduchotěsně uzavíratelné nádobky. Ponechá se bez úpravy a slouží pro smyslové nebo fyzikální zkoušky, případně pro mikroskopické vyšetření apod.
1.4. Zkušební vzorek se upravuje mletím tak, aby navážky požadované pro jednotlivé zkoušky byly homogenní a representovaly konečný vzorek. Zkušební vzorek po úpravě musí obsahovat částice, které propadnou drátěným sítem o velikosti strany oka 1 mm, není-li stanoveno jinak.
1.5. Stanovuje-li se obsah původní vlhkosti konečného vzorku, je nutné ihned po otevření obalu vzorku oddělit část pro toto stanovení, nebyla-li již oddělena při vzorkování, a provést potřebnou úpravu.
1.6. Konečné vzorky pro posouzení obsahu nežádoucích látek se předem smyslově posoudí, provedou se případné fyzikální a speciální zkoušky a konečný vzorek se jako celek upravuje tak, aby částice propadly drátěným sítem o velikosti strany oka 1 mm, a poté se dokonale promíchá tak, aby navážky požadované pro jednotlivé zkoušky byly homogenní a reprezentovaly konečný vzorek. Z takto upraveného vzorku se připravují navážky pro jednotlivé zkoušky.
1.7. Konečné vzorky pro posouzení homogenity a pro posouzení pracovní přesnosti míchacího zařízení se nejprve jako celek upravují tak, aby částice propadly drátěným sítem o velikosti strany oka 1 mm, a poté se dokonale promíchají tak, aby navážky pro jednotlivé zkoušky byly homogenní a reprezentovaly konečný vzorek. Z takto upravených vzorků se připravují navážky pro jednotlivé zkoušky.
2. Úprava konečného vzorku předsoušením
Jestliže příprava vzorku nemůže být provedena bez významných změn obsahu vlhkosti vzorku, musí být provedeno stanovení obsahu vlhkosti před přípravou vzorku a po ní podle následující metody zkoušení.
Pracovní postup:
Konečný vzorek se odsype na čistou vysoušecí misku a rozprostře se rovnoměrně po celé ploše tak, aby výška vrstvy byla maximálně 20 mm. Z konečného vzorku se odebírá takové množství, aby se předsoušením získalo asi 200 g předsušeného vzorku. Misky se vzorkem se suší při teplotě (55 ± 5) °C, až do získání pevné drtitelné konzistence, přičemž se periodicky vzorek promíchává. Po předsušení se vzorek ponechá na misce vychladnout a asi 12 hodin kondicionovat do rovnovážné laboratorní vlhkosti. Během sušení i kondicionace nesmí dojít ke ztrátám rozprášením nebo k nežádoucímu znečištění vzorku. Z takto upraveného konečného vzorku se upraví zkušební vzorek podle odstavce 1.4. této přílohy.
3. Speciální postupy úpravy vzorků
3.1. Úprava konečného vzorku odtučněním
Účel, rozsah a princip
U suchých vzorků s relativně vysokým obsahem tuku je nutné před vlastní přípravou provést jejich odtučnění částečnou extrakcí. Podstatou tohoto způsobu úpravy je částečné odtučnění vzorku za účelem snížení obsahu tuku. Větší podíl tuku se odextrahuje diethyletherem, petroletherem nebo hexanem a rozbor vzorku se provede v částečně odtučněném vzorku. Obsahy složek, zjištěné rozborem částečně odtučněného vzorku, se přepočtou na obsahy v konečném neodtučněném vzorku. K odtučnění vzorku se používá extrakční zařízení v bezpečnostním provedení (Soxhlet apod.).
3.2. Úprava konečného vzorku předsoušením s nasávací hmotou
Účel, rozsah a princip
Postup se používá u vzorků řídké konzistence, u kterých vysoký obsah tuku neumožňuje přímé předsoušení. Vzorek se upraví vhodným nasávacím materiálem (např. pilinami z tvrdého dřeva, nejlépe bukového), předem zanalyzovanými na obsahy všech složek, které mají být stanoveny. Podstatou tohoto způsoby úpravy je nasátí tukové složky krmiva do nasávacího materiálu, který tuk neobsahuje a tím snížení poměrného zastoupení tuku ve vzorku. Obsahy složek, stanovených ve směsi vzorku a nasávací hmoty se přepočítávají na obsahy v konečném vzorku.
3.3.Úprava konečného vzorku mixováním
Účel, rozsah a princip
Pokud se krmivo zkouší v původním stavu bez předsoušení a má tekutou pastovitou strukturu, provede se úprava vzorku mixováním. Mixuje se tak dlouho, až nejsou patrny zjevné rozdíly ve velikosti částic nebo v různorodosti materiálu.
3.4. Úprava konečného vzorku drcením
Účel, rozsah a princip
Pokud krmivo vykazuje hrudkovitou strukturu nebo je ve formě granulí nebo výlisků, které zabraňují předsoušení nebo mletí, provede se úprava drcením.
3.5. Úprava konečného vzorku s obsahem močoviny
Účel, rozsah a princip
Pokud krmivo obsahuje více než 5 g močoviny v 1 kg, upravuje se celý nezmenšený konečný vzorek mletím podle postupu, uvedeném v odstavci 1.4. této přílohy. Zkušební vzorek se získá po promíchání a následné kvartaci vzorku upraveného mletím.
3.6. Úprava konečného vzorku živočišného nebo rostlinného tuku a oleje
Účel, rozsah a princip
Zkušební vzorek se získá ze zhomogenizovaného konečného vzorku. Jestliže to postup zkoušky vyžaduje, izolují nerozpustné částice filtrací a voda se odstraní sušením bezvodým síranem sodným. Metoda není vhodná pro emulgované tuky.
3.7. Postupy přípravy vzorků a požadavky na analytické metody používané k provádění odborného dozoru a zkoušení obsahu dioxinů (PCDD/PCDF) a dioxinům podobných polychlorovaných bifenylů v některých krmivech jsou uvedeny v příloze č. 18 části 2
Příloha č. 8
Příloha č. 8 k vyhlášce č. 124/2001 Sb.
Uchovávání vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů
1. Uskladnění konečných a zkušebních vzorků se zajišťuje tak, aby nedocházelo ke změnám sledovaných znaků, kromě znaků, u kterých nelze změně zabránit, jako je číslo kyselosti tuku, přítomnost škůdců, mikrobiální hodnoty, obsahy specificky účinných látek podléhajících rozkladu, pach apod.
Konzervační prostředky nebo přípravky proti škůdcům mohou být použity, pokud neovlivní sledované jakostní znaky.
1.1. Vzorky, které jsou určeny pro laboratorní zkoušení obsahu vitaminů nebo na světlo citlivých substancí, musí být uchovány v obalech, které zabrání přístupu světla.
1.2. Teplota skladovacího prostoru by neměla přestoupit 25 °C a relativní vlhkost vzduchu by neměla být vyšší než 60 %.
1.3. Vzorky živočišných a rostlinných tuků a olejů se uchovávají v inertním a vzduchotěsném obalu v chladničce, při teplotě max. 10 °C a chráněny před světlem. Přednostně se uchovává ta část konečného vzorku, která nebyla podrobena zkouškám, ovlivňujícím její složení. Za výše uvedených podmínek se vzorky uchovávají 6 měsíců ode dne doručení vzorku do laboratoře. Po této době se považují za vzorky podléhající zkáze.
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 124/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků a principy metod laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů a způsob uchovávání vzorků |
|---|---|
| Typ předpisu | Vyhláška |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 10.04.2001 |
|---|---|
| Účinnost od | 01.05.2001 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Právní oblasti:
Správní právo
Zemědělství
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0