Указ No 189 / 1948 Кол.
Указ про створення та Конституцію Всесвітньої організації охорони здоров’я та протоколу про міжнародну адміністрацію охорони здоров’я, прийнятий 22 липня 1946 р. на Міжнародній конференції охорони здоров’я в Нью-Йорку
Чинний
Чинний від 22.07.1946
Zobrazeno prvních 200 z celkem 399 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
189.
Vyhláška ministra zahraničních věcí
ze dne 21. května 1948
o zřízení a Ústavě Světové zdravotnické organisace a o Protokolu o Mezinárodním úřadu zdravotnictví, přijatých dne 22. července 1946 na mezinárodní zdravotnické konferenci v New Yorku.
Vlády zastoupené na mezinárodní zdravotnické konferenci konané pod záštitou Spojených národů od 19. června do 22. července 1946 v New Yorku, dne 22. července 1946:
1. sjednaly Dohodu o zřízení zatímní komise Světové zdravotnické organisace.
Tuto Dohodu podepsaly
bez výhrady: Argentina, Běloruská sovětská socialistická republika, Bolivie, Brazilie, Costa Rica, Čína, Dominikánská republika, Ecuador, Egypt, Ethiopie, Filipiny, Finsko, Francie, Haiti, Honduras, Chile, Indie, Irak, Iran, Irsko, Italie, Kanada, Kolumbie, Libanon, Liberie, Mexiko, Paraguay, Peru, Polsko, Portugalsko, Řecko, Saudská Arabie, Siam, Spojené království Velké Britannie a Severního Irska, Spojené státy americké, Svaz sovětských socialistických republik, Syrie, Švýcarsko, Turecko, Ukrajinská sovětská socialistická republika a Zajordánsko.
S výhradou ratifikace: Australie, Belgie, Československá republika, Dánsko, Guatemala, Jihoafrická Unie, Kuba, Lucembursko, Nicaragua, Nizozemí, Norsko, Nový Zéland, Panama a Salvador.
Tato Dohoda podle svého bodu 12. nabyla účinnosti pro všechny signatáře dne 22. července 1946;
2. přijaly Ústavu Světové zdravotnické organisace, jež podle svého čl. 78 zůstane otevřena pro všechny státy k podpisu nebo přístupu; podle čl. 80 nabude Ústava účinnosti, až 26 členů Spojených národů se stane v ní smluvními stranami podle ustanovení čl. 79;
Ústavu podepsaly nebo k ní přistoupily:
státy, jež jsou členy Spojených národů, a to Australie, Běloruská sovětská socialistická republika, Československo, Čína, Egypt, Ethiopie, Haiti, Indie, Irak, Iran, Jihoafrická Unie, Jugoslavie, Kanada, Liberie, Mexiko, Nizozemsko, Norsko, Nový Zéland, Řecko, Saudská Arabie, Siam, Spojené království Velké Britannie a Severního Irska, Svaz sovětských socialistických republik, Syrie, Švédsko, Turecko a Ukrajinská sovětská socialistická republika;
státy, jež nejsou členy Spojených národů, a to Albanie, Finsko, Irsko, Italie, Portugalsko, Rakousko, Švýcarsko a Zajordánsko.
Ústava Světové zdravotnické organisace nabyla podle svého čl. 80 mezinárodní účinnosti dne 7. dubna 1948;
3. přijaly Protokol o Mezinárodním úřadu veřejného zdravotnictví, jenž podle svého čl. 7 nabude účinnosti, až 20 vlád, které jsou smluvními stranami v Dohodě podepsané v Římě dne 9. prosince 1907, se stane smluvními stranami v tomto Protokolu.
Jmenovaný Protokol podepsaly nebo k němu přistoupily
státy, jež jsou smluvními stranami Dohody podepsané v Římě dne 9. prosince 1907, a to: Australie, Bolivie, Československo, Dánsko, Egypt, Filipiny, Indie, Irak, Iran, Irsko, Italie, Jugoslavie, Kanada, Mexiko, Nizozemí, Norsko, Nový Zéland, Polsko, Rakousko, Spojené království Velké Britannie a Severního Irska, Spojené státy Severoamerické, Svaz sovětských socialistických republik, Švédsko, Švýcarsko a Turecko;
státy, jež nejsou smluvními stranami Dohody podepsané v Římě dne 9. prosince 1907, a to Albanie, Běloruská sovětská socialistická republika, Bulharsko, Costa Rica, Čína, Ethiopie, Finsko, Haiti, Jihoafrická Unie, Kolumbie, Řecko, Saudská Arabie, Siam, Ukrajinská sovětská socialistická republika a Zajordánsko.
Jmenovaný Protokol nabyl podle svého čl. 7 mezinárodní účinnosti dne 20. října 1947.
Ústavodárné Národní shromáždění projevilo souhlas s Ústavou Světové zdravotnické organisace a s Protokolem o Mezinárodním úřadu veřejného zdravotnictví a tato Ústava a Protokol byly ratifikovány presidentem republiky dne 25. listopadu 1947.
Ratifikační listina byla uložena u generálního tajemníka Spojených národů dne 1. března 1948.
Ústava Světové zdravotnické organisace nabyla účinnosti pro Československou republiku dnem kdy vstoupila v mezinárodní účinnost, t. j. dne 7. dubna 1948.
Protokol o Mezinárodním úřadu veřejného zdravotnictví nabyl účinnosti pro Československou republiku dnem uložení ratifikační listiny u generálního tajemníka Spojených národů, t. j. dne 1. března 1948.
Dohoda, Ústava a Protokol byly sjednány v jazyce anglickém, čínském, francouzském, ruském a španělském. V Úředním listě bude oznámeno, kde bude možno zakoupiti publikaci obsahující jejich původní znění.
V příloze této vyhlášky se uveřejňuje český překlad Dohody, Ústavy a Protokolu.
Dr. Clementis v. r.
Příloha vyhlášky č. 189/1948 Sb.
(Překlad.)
Dohoda
sjednaná vládami zastoupenými na mezinárodní zdravotnické konferenci konané v New Yorku od 19. června do 22. července 1946.
Vlády zastoupené na mezinárodní zdravotnické konferenci, svolané na 19. června 1946 do New Yorku Hospodářskou a sociální radou Spojených národů, když se
shodly o tom, aby byla zřízena mezinárodní organisace zvaná Světovou zdravotnickou organisací,
dohodly dnešního dne o ústavě pro Světovou zdravotnickou organisaci a
rozhodly, aby na dobu, dokud ústava nenabude účinnosti a nebude zřízena Světová zdravotnická organisace, tak jak ji stanoví ústava, byla zřízena zatímní komise,
UJEDNÁVAJÍ TOTO:
1. Tímto se zřizuje Zatímní komise Světové zdravotnické organisace, složená z osmnácti států povolaných označiti do ní zástupce, k nimž patří:
Australie, Brazilie, Kanada, Čína, Egypt, Francie, Indie, Liberie, Mexiko, Holandsko, Norsko, Peru, Sovětská ukrajinská republika, Spojené království, Spojené státy americké, Svaz sovětských socialistických republik, Venezuela a Jugoslavie.
Každý z těchto států označí do Zatímní komise osobu odborně způsobilou v otázkách zdravotnických, která může býti provázena zástupci a poradci.
2. Zatímní komise bude míti za úkol:
a) svolati, jakmile to bude možno, první zasedání Světového zdravotnického shromáždění, nejpozději však do šesti měsíců po dni, kdy ústava Organisace nabude účinnosti;
b) připraviti a předložiti signatářům této dohody alespoň šest týdnů před prvním zasedáním Světového zdravotnického shromáždění zatímní pořad toho zasedání a potřebné doklady a doporučení se ho týkající, včetně:
i) návrhů ve věci programu a rozpočtu pro prvý rok Organisace,
ii) studií o umístění sídla Organisace,
iii) studií stran stanovení zeměpisných oblastí, v nichž by byly po případě vytvořeny oblastní organisace, o nichž jedná kapitola XI. ústavy, při čemž bude brán náležitě zřetel na stanoviska vlád, o které běží, a
iiii) návrhu finančního a úřednického řádu pro schválení Zdravotnickým shromážděním.
Při provádění ustanovení tohoto odstavce, bude věnována náležitá pozornost jednáním mezinárodní zdravotnické konference;
c) zahájiti jednání se Spojenými národy za účelem přípravy dohody nebo dohod, o nichž jedná článek 57 charty Spojených národů a článek 69 ústavy. Taková dohoda nebo dohody,
i) stanoví zásady o účinné spolupráci obou organisací při sledování jejich společných cílů,
ii) usnadní podle článku 58 charty uvedení v soulad programů a činností Organisace a jiných zvláštních orgánů;
iii) současně uznají samosprávu Organisace v oboru její působnosti, jak ji stanoví ústava;
d) učiniti všechna opatření, jichž je třeba pro převedení úkolů, činností a majetku zdravotnické organisace Společnosti národů, které byly přiděleny Organisaci Spojených národů, na Zatímní komisi;
e) učiniti všechna opatření, kterých je podle ustanovení protokolu o Mezinárodním úřadě veřejného zdravotnictví, podepsaného 22. července 1946, třeba, aby byly převedeny povinnosti a úkoly Úřadu na Zatímní komisi a podniknouti co třeba, aby byl usnadněn převod majetku a závazků Úřadu na Světovou zdravotnickou organisaci, až se skončí účinnost římské dohody z r. 1907;
f) učiniti všechna opatření, jichž je třeba, aby Zatímní komise převzala povinnosti a úkoly svěřené organisaci UNRRA mezinárodní zdravotnickou úmluvou z r. 1944, pozměňující mezinárodní zdravotnickou úmluvu z 21. června 1926, protokolem prodlužujícím mezinárodní zdravotnickou úmluvu z r. 1944, mezinárodní zdravotnickou úmluvu pro leteckou dopravu z r. 1944, kterou se mění mezinárodní zdravotnická úmluva pro leteckou dopravu z 12. dubna 1933, a protokolem prodlužujícím mezinárodní zdravotnickou úmluvu o letecké dopravě z r. 1944;
g) sjednati potřebné dohody s Panamerickou zdravotnickou organisací a jinými existujícími oblastními zdravotnickými mezivládními organisacemi, aby byla provedena ustanovení článku 54 ústavy; tyto dohody potřebují schválení Zdravotnického shromáždění;
h) vybudovati účinné styky a navázati jednání za účelem uzavření dohod s jinými mezivládními organisacemi, jak o tom jedná čl. 70 ústavy;
i) studovati otázku vztahů k mezinárodním mimovládním organisacím a k organisacím národním podle čl. 71 ústavy a prozatímně zaříditi poradní styk a součinnost s takovými organisacemi, jež by Zatímní komise pokládala za vhodné;
j) provésti počáteční přípravné práce pro revisi, sjednocení a zlepšení platných mezinárodních zdravotnických úmluv;
k) přezkoumati dnešní ústrojí a provésti přípravné práce, jichž by bylo třeba v souvislosti
i) s příští revisí po deseti letech „mezinárodních seznamů příčin úmrtí“ (počítajíc v to seznamy usnesené podle mezinárodní dohody z r. 1934 o statistikách příčin úmrtí); a
ii) s pořízením mezinárodních seznamů příčin nemocí;
l) zříditi účinné spojení s Hospodářskou a sociální radou a s těmi jejími výbory, u nichž by se to jevilo vhodné, zvláště pak s výborem pro omamné jedy; a
m) jednati o naléhavých zdravotnických problémech, na které je vlády upozorní, dávati o nich odborné posudky, upozorňovati na naléhavé zdravotnické potřeby vlády a organisace, které jsou s to přispěti, a činiti všechna vhodná opatření, jimiž by byla upravena pomoc, kterou by tyto vlády a organisace poskytly.
3. Zatímní komise může zříditi výbory, jež pokládá za vhodné.
4. Zatímní komise volí svého předsedu a ostatní členy předsednictva, usnáší se na svém jednacím řádě a udržuje poradní styk s jednotlivci, pokud je toho třeba pro usnadnění její práce.
5. Zatímní komise jmenuje výkonného tajemníka, který:
a) je jejím nejvyšším odborným a správním úředníkem;
b) je ex officio tajemníkem Zatímní komise a všech výborů jí zřízených;
c) má takový přímý styk se státními zdravotními správami, jaký vyhovuje vládě, o níž běží; a
d) plní ostatní úkoly a povinnosti, jež Zatímní komise stanoví.
6. S výhradou obecné pravomoci Zatímní komise jmenuje výkonný tajemník potřebné odborné a správní úřednictvo. Při tomto jmenování bere náležitý zřetel na zásady obsažené v článku 35 ústavy. Kromě toho přihlédne i k tomu, že je vhodné jmenovati ty, kteří jsou po ruce z úřednictva zdravotnické organisace Společnosti národů, Mezinárodního úřadu veřejného zdravotnictví a z Organisace Spojených národů pro pomoc a obnovu. Může jmenovati úředníky a odborníky, které mu poskytnou vlády. Po dobu náboru a organisace úřednictva, může přijmouti odbornou a správní pomoc, kterou mu poskytne generální tajemník Spojených národů.
7. Zatímní komise bude konati své prvé zasedání v New Yorku hned po svém zřízení a potom se bude scházeti tak často, jak třeba, alespoň však jednou za čtyři měsíce. Na každém zasedání stanoví Zatímní komise místo příštího zasedání.
8. Výdaje Zatímní komise jsou hrazeny z peněz poskytnutých Spojenými národy a Zatímní komise za tím účelem ujedná, co třeba s příslušnými orgány Spojených národů. Kdyby tyto peníze nepostačily, může Zatímní komise přijmouti zálohy od vlád. Tyto zálohy mohou býti odečteny od příspěvků Organisaci těch vlád, o něž běží.
9. Výkonný tajemník připravuje a Zatímní komise zkoumá a schvaluje rozpočet:
a) pro údobí od zřízení Zatímní komise do 31. prosince 1946,
b) pro pozdější údobí, jak bude třeba.
10. Zatímní komise předloží zprávu o své činnosti Zdravotnickému shromáždění na jeho prvém zasedání.
11. Zatímní komise zanikne usnesením Zdravotnického shromáždění za jeho prvého zasedání, kdy se převede na Organisaci majetek a archiv Zatímní komise a ti z jejího úřednictva, jichž bude třeba.
12. Tato dohoda nabude účinnosti pro všechny signatáře dnešním dnem.
Čemuž na svědomí podepsaní zástupci, kteří byli k tomu cíli řádně zmocněni, podepisují tuto dohodu v jazycích čínském, anglickém, francouzském, ruském a španělském, při čemž všechna znění jsou stejně autentická.
Podepsáno v New Yorku dvacátého druhého července 1946.
Ústava
Světové zdravotnické organisace.
Státy, které jsou stranami zúčastněnými na této ústavě, prohlašují v shodě s chartou Spojených národů, že se štěstí, harmonické vztahy a bezpečnost všech národů zakládají na těchto zásadách:
Zdraví je stav úplného blaha tělesného, duševního a sociálního a nezáleží jen v tom, že není nemoci neb neduhu.
Těšiti se zdraví v nejvyšším stupni, jehož lze dosíci, je jedním ze základních práv každé lidské bytosti, bez rozdílu plemene, náboženství, politického přesvědčení a hospodářského neb společenského stavu.
Zdraví všech národů je základní podmínkou pro dosažení světového míru a bezpečnosti a závisí na nejplnější součinnosti jednotlivců a států.
Výsledky dosažené kterýmkoli státem v podpoře a ochraně zdraví jsou cenné pro všechny.
Nerovnoměrný vývoj různých zemí v podpoře zdraví a v boji proti chorobám, zvláště přenosným, je společným nebezpečím.
Zdravý vývoj dítěte má zásadní důležitost; schopnost žíti v souladu s měnícím se prostředím je pro takový vývoj podstatně důležité.
Pro dosažení co nejplnějšího zdraví je podstatné, aby byla umožněna všem národům účast na výhodách plynoucích ze znalosti lékařství, psychologie a oborů příbuzných.
Osvícené veřejné mínění a činná spolupráce veřejnosti jsou svrchovaně důležité pro zlepšování zdraví lidu.
Odpovědnosti, kterou mají za zdraví svého lidu vlády, mohou dostáti jen tím, že učiní vhodná zdravotní a sociální opatření.
Přijímajíce tyto zásady a s cílem pracovati spolu mezi sebou i s jinými o podpoře a ochraně zdraví všech národů, smluvní strany se dohodly na této ústavě a zakládají tímto Světovou zdravotnickou organisaci jako zvláštní orgán podle čl. 57 charty Spojených národů.
KAPITOLA I.
Cíl.
Cílem Světové zdravotnické organisace (dále zvané Organisací), je, aby všechny národy dosáhly co nejvyšší zdravotní úrovně.
KAPITOLA II.
Úkoly.
Aby organisace dosáhla svého cíle, bude jejím úkolem:
a) působiti jako řídící a souřaďující orgán mezinárodní zdravotnické činnosti;
b) vybudovati a udržovati účinnou spolupráci se Spojenými národy, se zvláštními orgány, s vládními zdravotnickými správami, s odbornými skupinami, které by se k tomu jevily vhodné;
c) pomáhati vládám na jejich žádost upevňovati zdravotnickou službu;
d) poskytovati vhodnou odbornou podporu a v naléhavých případech potřebnou pomoc na žádost vlád nebo s jejich souhlasem;
e) na žádost Spojených národů poskytovati zvláštním skupinám, jako na př. obyvatelstvu poručenských území, zdravotnickou službu a zařízení neb při tom pomáhati;
f) zřizovati a udržovati takové správní a odborné služby, kterých by bylo třeba, včetně služby epidemiologické a statistické;
g) podněcovati a rozvíjeti činnost na vymýcení nemocí epidemických, endemických a jiných;
h) pracovati, kde třeba v součinnosti s jinými zvláštními orgány, pro předcházení úrazů;
i) pracovati, kde třeba v součinnosti s jinými zvláštními orgány, pro zlepšení výživy, bydlení, zdravotních zařízení oddechu, hospodářských nebo pracovních podmínek a ostatních stránek zdravotní péče prostředí;
j) podporovati součinnost mezi vědeckými a odbornými skupinami, které přispívají k pokroku zdraví;
k) navrhovati úmluvy, dohody a rady a činiti doporučení stran mezinárodních zdravotnických otázek a zastávati úkoly, které tímto způsobem mohou býti Organisaci svěřeny a jež odpovídají jejím cílům;
l) pracovati pro zdraví a blaho matek a dětí a posilovati jejich schopnost žíti v souladu s měnícím se prostředím;
m) podporovati činnost v oboru duševního zdraví, zejména pokud jde o souladné vztahy mezi lidmi;
n) podněcovati a vésti bádání v oboru zdravotnickém;
o) pracovati pro zlepšení vyučovacích a výcvikových norem v zdravotním, lékařském a příbuzných povoláních;
p) studovati, kde třeba v součinnosti s jinými zvláštními orgány, sociální techniku v otázkách veřejného zdraví a lékařské péče preventivní i léčebné, včetně služby nemocniční a sociální bezpečnosti a podávati o tom zprávy;
q) poskytovati zprávy, radu a pomoc v oboru zdraví;
r) pomáhati, aby se vytvořilo u všech národů osvícené veřejné mínění o otázkách zdraví;
s) zavésti a podle potřeby revidovati mezinárodní názvosloví nemocí, příčin úmrtí a veřejně-zdravotnických opatření;
t) určiti pokud třeba normy pro diagnostiku;
u) zaváděti a rozvíjeti mezinárodní normy pro potraviny biologické, farmaceutické a podobné produkty a pro to pracovati;
v) obecně činiti všechna opatření potřebná, aby bylo dosaženo cíle Organisace.
KAPITOLA III.
Členství a přidružené členství.
Za členy Organisace mohou býti přijaty všechny státy.
Členové Spojených národů se mohou státi členy Organisace tím, že podpíší nebo jinak podle ustanovení kapitoly XIX. a ve shodě se svými ústavními předpisy přijmou tuto ústavu.
Státy, jejichž vlády byly vyzvány, aby vyslaly pozorovatele na mezinárodní zdravotnickou konferenci v New Yorku v r. 1946, mohou se státi členy Organisace tím, že podpíší nebo jinak podle ustanovení kapitoly XIX. a ve shodě se svými ústavními předpisy přijmou tuto ústavu, za předpokladu, že k podpisu nebo přijetí dojde před prvním zasedáním Zdravotnického shromáždění.
S výhradou podmínek dohody mezi Spojenými národy a Organisací, jež bude schválena podle kapitoly XVI. státy, které se nestanou členy podle ustanovení článku 4 a 5, mohou se ucházeti o členství a budou za členy přijaty, až jejich žádost bude schválena prostou většinou Zdravotnického shromáždění.
Nesplní-li členský stát své finanční závazky k Organisaci, nebo i za jiných výjimečných okolností, může Zdravotnické shromáždění za podmínek, které pokládá za vhodné, staviti hlasovací právo a poskytování služeb, na které má členský stát právo. Zdravotnické shromáždění má pravomoc obnoviti hlasovací právo a poskytování služeb.
Území nebo územní skupiny, které nejsou odpovědny za vedení svých mezinárodních vztahů, mohou býti přijaty Zdravotnickým shromážděním jako přidružení členové na žádost vznesenou za takové území nebo územní skupinu členským státem nebo jinou vrchností odpovídající za jejich mezinárodní vztahy. Zástupci přidružených členů na Zdravotnickém shromáždění se mají vyznačovati svou odbornou znalostí v oboru zdravotnickém a býti vybíráni z domácího obyvatelstva. Povaha a rozsah práv a závazků přidružených členů budou určeny Zdravotnickým shromážděním.
KAPITOLA IV.
Orgány.
Úkoly Organisace vykonává:
a) Světové zdravotnické shromáždění (dále zvané Zdravotnickým shromážděním);
b) Výkonná rada (dále zvaná Radou);
c) sekretariát.
KAPITOLA V.
Světové zdravotnické shromáždění.
Zdravotnické shromáždění je složeno z delegátů zastupujících členy.
Každý člen bude zastoupen ne více než třemi delegáty, z nichž jeden bude určen za hlavního delegáta. Tito delegáti budou vybráni z osob svou odbornou způsobilostí v oboru zdravotnickém nejlépe kvalifikovaných, přednostně ze zástupců národní zdravotnické správy členského státu.
Delegáty mohou doprovázeti jejich zástupci a poradci.
Zdravotnické shromáždění se schází k řádným výročním zasedáním a k zasedáním zvláštním, pokud by jich bylo třeba. Zvláštní zasedání budou svolávána na žádost Rady nebo většiny členů.
Zdravotnické shromáždění vybere na každém výročním zasedání zemi nebo oblast, kde se bude konati příští výroční zasedání, a Rada dodatečně určí jeho místo. Rada stanoví místo, kde se bude konati zasedání zvláštní.
Rada určí po poradě s generálním tajemníkem Spojených národů dobu každého výročního a zvláštního zasedání.
Zdravotnické shromáždění zvolí při zahájení každého výročního zasedání svého předsedu a ostatní členy předsednictva, kteří zastávají svůj úřad až do zvolení svých nástupců.
Zdravotnické shromáždění se usnáší na svém jednacím řádě.
Zdravotnické shromáždění má tyto úkoly:
a) stanoví program Organisace,
b) určuje členské státy povolané označiti své zástupce do Rady;
c) jmenuje generálního ředitele;
d) zkoumá a schvaluje zprávy a činnost Rady a generálního ředitele, dává Radě pokyny ve věcech, v nichž se považují za žádoucí opatření, studia, šetření nebo zprávy,
e) ustavuje výbory, které jsou považovány za potřebné pro činnost Organisace,
f) kontroluje finanční politiku Organisace, projednává a schvaluje její rozpočet;
g) dává Radě a generálnímu řediteli pokyny, aby upozornili členy a vládní nebo mimovládní mezinárodní organisace na každou otázku týkající se zdraví, kterou by Zdravotnické shromáždění pokládalo za hodnou pozornosti;
h) vyzývá organisace mezinárodní nebo národní, vládní nebo mimovládní, jimž jsou svěřeny povinnosti souvisící s úkoly Organisace, aby jmenovaly zástupce, kteří by za podmínek určených Zdravotnickým shromážděním bez práva hlasu účastnili se zasedání jejich nebo výborů a konferencí svolaných pod její pravomocí; jde-li však o národní organisace, mohou býti pozvání rozeslána jen se souhlasem dotčené vlády;
i) jedná o doporučeních, vztahujících se na otázky zdravotnické, která dává Valné shromáždění, Hospodářská a sociální rada, Rada bezpečnosti nebo Poručenská rada Spojených národů, a podává jim zprávy o opatřeních, která učinilo, aby taková doporučení byla provedena;
j) podává Hospodářské a sociální radě zprávu podle dohod mezi Organisací a Spojenými národy;
k) podporuje a řídí bádání prováděná v oboru zdravotnickém zaměstnanci Organisace, a to tím, že zřizuje vlastní ústavy nebo za souhlasu členských vlád spolupracuje s jejich úředními či neúředními institucemi;
l) zřizuje jiné instituce, které pokládá za vhodné;
m) činí všechna ostatní opatření pro uskutečňování cíle Organisace.
V pravomoci Zdravotnického shromáždění je usnášeti úmluvy nebo dohody o kterékoli otázce v rámci působnosti Organisace. Pro usnesení takových úmluv nebo dohod, jež vstoupí v účinnost pro každý členský stát tím, že k nim přistoupí podle svých ústavních předpisů, je třeba dvoutřetinové většiny Zdravotnického shromáždění.
Každý člen se zavazuje, že do osmnácti měsíců od usnesení úmluvy nebo dohody Zdravotnickým shromážděním učiní opatření pro přistoupení k takové úmluvě nebo dohodě. Každý člen oznámí generálnímu řediteli, jaká opatření učinil, a nepřistoupí-li v dané lhůtě k takové úmluvě nebo dohodě, oznámí důvody svého nepřistoupení. Členové, kteří přistoupí, se zavazují zasílati generálnímu řediteli výroční zprávu podle kapitoly XIV.
V pravomoci Zdravotnického shromáždění je usnášeti se na řádech, týkajících se:
a) opatření zdravotních a karantenních nebo jiných kroků, jejichž cílem je zabrániti šíření nemocí z jedné země do druhé;
b) názvosloví nemocí, příčin úmrtí a metod veřejného zdravotnictví;
c) mezinárodně použivatelných norem diagnostických metod;
d) norem bezpečnosti, čistoty a síly biologických, lékárnických a podobných výrobků, které jsou v mezinárodním obchodu;
e) reklamy a označování biologických, lékárnických a podobných výrobků, které jsou v mezinárodním obchodu.
Řády usnesené podle článku 21 vstoupí v účinnost pro všechny členy potom, když jejich usnesení Zdravotnickým shromážděním bude řádně oznámeno, s výjimkou těch členů, kteří v lhůtě v oznámení určené ohlásí generálnímu řediteli své odmítnutí nebo výhrady.
Увійдіть для нотаток, обраного та сповіщень
Інформація про нормативний акт
| Цитування | Указ No 189 / 1948 Coll., про створення та Конституцію Світової організації охорони здоров’я та Протоколу про міжнародну адміністрацію охорони здоров’я, прийнятий 22 липня 1946 року на Міжнародній конференції охорони здоров’я в Нью-Йорку |
|---|---|
| Тип нормативного акту | - |
| Автор | - |
| Збірка | Збірка законів |
| Дата оприлюднення | 04.08.1948 |
|---|---|
| Чинний від | 22.07.1946 |
| Чинний до | - |
| Стан | Чинний |
Текст нормативного акту має інформаційний характер.
Коментарі 0