Угода НАМН РЕПУБЛІЧНОГО РЕПУБЛІЧНОГО РЕПУБЛІКТУ No 147 / 1947 Кол.

Міжнародна цивільна авіація

Чинний Чинний від 04.04.1947
Зміст
Část I. HLAVA I. Článek 1. Článek 2. Článek 3. Článek 4. HLAVA II. Článek 5. Článek 6. Článek 7. Článek 8. Článek 9. Článek 10. Článek 11. Článek 12. Článek 13. Článek 14. Článek 15. Článek 16. HLAVA III. Článek 17. Článek 18. Článek 19. Článek 20. Článek 21. HLAVA IV. Článek 22. Článek 23. Článek 24. Článek 25. Článek 26. Článek 27. Článek 28. HLAVA V. Článek 29. Článek 30. Článek 31. Článek 32. Článek 33. Článek 34. Článek 35. Článek 36. HLAVA VI. Článek 37. Článek 38. Článek 39. Článek 40. Článek 41. Článek 42. Část II. HLAVA VII. Článek 43. Článek 44. Článek 45. Článek 46. Článek 47. HLAVA VIII. Článek 48. Článek 49. HLAVA IX. Článek 50. Článek 51. Článek 52. Článek 53. Článek 54. Článek 55. HLAVA X. Článek 56. Článek 57. HLAVA XI. Článek 58. Článek 59. Článek 60. HLAVA XII. Článek 61. Článek 62. Článek 63. HLAVA XIII. Článek 64. Článek 65. Článek 66. Část III. HLAVA XIV. Článek 67. HLAVA XV. Článek 68. Článek 69. Článek 70. Článek 71. Článek 72. Článek 73. Článek 74. Článek 75. Článek 76. HLAVA XVI. Článek 77. Článek 78. Článek 79. Část IV. HLAVA XVII. Článek 80. Článek 81. Článek 82. Článek 83. HLAVA XVIII. Článek 84. Článek 85. Článek 86. Článek 87. Článek 88. HLAVA XIX. Článek 89. HLAVA XX. Článek 90. HLAVA XXI. Článek 91. Článek 92. Článek 93. Článek 94. Článek 95. HLAVA XXII. Článek 96.
147.
Úmluva
o mezinárodním civilním letectví.
JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ!
DNE 7. PROSINCE 1944
BYLA SJEDNÁNA V CHICAGU TATO ÚMLUVA:
(Překlad.)
Úmluva
o mezinárodním civilním letectví.
ÚVOD.
Poněvadž budoucí rozvoj mezinárodního civilního letectví může značně přispěti k vytvoření a zachování přátelství a porozumění mezi národy a lidstvem světa, kdežto jeho zneužití může ohroziti obecnou bezpečnost, a
poněvadž jest žádoucno, aby se zabránilo neshodám a šířila mezi státy a národy ona spolupráce, na níž spočívá světový mír,
proto podepsané vlády, dohodnuvše se na některých zásadách a úpravách, aby se mezinárodní civilní letectví mohlo bezpečně a spořádaně vyvíjeti a aby se mezinárodní letecké dopravní služby mohly zřizovati na podkladě stejných možností a zdravě a hospodárně provozovati,
uzavřely za tím účelem tuto Úmluvu.

Část I.

Létání.

HLAVA I.

Všeobecné zásady a platnost Úmluvy.
Článek 1.
Svrchovanost.
Smluvní státy uznávají, že každý stát má úplnou a výlučnou svrchovanost nad vzduchovým prostorem nad svým územím.
Článek 2.
Území.
Územím státu ve smyslu této Úmluvy se budou rozuměti pozemní oblasti a přilehlé k nim pobřežní vody stojící pod svrchovaností, suzerenitou, ochranou nebo mandátem příslušného státu.
Článek 3.
Civilní a státní letadla.
a) Tato Úmluva se bude vztahovati jen na civilní letadla a nikoliv na letadla státní.
b) Letadlo používané ve službách vojenských, celních a policejních bude pokládáno za státní letadlo.
c) Žádné státní letadlo smluvního státu nesmí letěti nad územím jiného státu ani na něm přistáti, nedostalo-li se mu k tomu zmocnění zvláštní dohodou nebo jinak, a ve shodě s podmínkami tohoto zmocnění.
d) Smluvní státy se zavazují, že, vydávajíce předpisy pro svá státní letadla, budou náležitě dbáti bezpečnosti létání civilních letadel.
Článek 4.
Zneužití civilního letectví.
Každý smluvní stát se shoduje na tom, že nepoužije civilního letectví k žádnému účelu, který by byl neslučitelný s účely této Úmluvy.

HLAVA II.

Let nad územím smluvních států.
Článek 5.
Právo nepravidelného letu.
Každý smluvní stát se shoduje na tom, že veškerá letadla jiných smluvních států, která nejsou používána při pravidelných mezinárodních leteckých dopravních službách, budou oprávněna, jsouce vázána předpisy této Úmluvy, přilétávati na jeho území, nebo je transitně, aniž přistanou, přelétávati, jakož i přistávati pro potřeby nikoliv obchodní, aniž jest třeba, aby k tomu obdržela předem svolení, a s výhradou, že přelétávaný stát jest oprávněn žádati, aby se přistálo. Každý smluvní stát si však vyhrazuje právo z důvodů bezpečnosti letu žádati, aby letadla, která hodlají letěti nad oblastmi nepřístupnými nebo nedostatečně vybavenými leteckými pomocnými zařízeními, sledovala předepsané letecké cesty nebo si pro takové lety vyžádala zvláštní svolení.
Jsou-li tato letadla používána k dopravě cestujících, zboží nebo pošty za odměnu nebo plat mimo pravidelné mezinárodní civilní letecké dopravní služby, budou rovněž oprávněna, jsouce vázána ustanovením čl. 7, přijímati nebo vykládati cestující, zboží nebo poštu, s výhradou, že stát, ve kterém se toto nakládání a vykládání děje, jest oprávněn stanoviti předpisy, podmínky nebo obmezení, jež uzná za vhodné.
Článek 6.
Pravidelné letecké dopravní služby.
Žádná pravidelná mezinárodní letecká dopravní služba nesmí býti provozována nad územím smluvního státu nebo na něm, leč se zvláštním svolením nebo jiným zmocněním tohoto státu, a v souhlase s podmínkami takového svolení nebo zmocnění.
Článek 7.
Kabotáž.
Každý smluvní stát bude oprávněn odmítnouti letadlům jiných smluvních států povolení nakládati na jeho území cestující, poštu a zboží dopravované za odměnu nebo plat a určené do jiného místa na jeho území. Každý smluvní stát se zavazuje, že neučiní ujednání, kterým by se některému jinému státu nebo leteckému podniku jiného státu výslovně poskytovala některá tato výsada na podkladě výlučného práva, ani že neobdrží takovou výlučnou výsadu od některého jiného státu.
Článek 8.
Letadla neřízená pilotem.
Žádné letadlo, které jest způsobilé býti řízeno bez pilota, nesmí létati bez pilota nad územím smluvního státu, leč se zvláštním zmocněním tohoto státu a v souhlase s podmínkami takového zmocnění. Každý smluvní stát se zavazuje zajistiti, aby let takových letadel bez pilota byl v oblastech přístupných civilním letadlům řízen tak, aby bylo vyloučeno nebezpečí pro civilní letadla.
Článek 9.
Zakázané oblasti.
a) Každý smluvní stát může z důvodů vojenské nezbytnosti nebo veřejné bezpečnosti jednotně omeziti nebo zakázati létání letadel jiných států nad jistými oblastmi svého území, s výhradou však, že nebude v tomto směru činiti rozdílu mezi letadly státu, jehož území jest dotčeno, používanými k pravidelným mezinárodním civilním leteckým dopravním službám a letadly jiných smluvních států, která jsou používána k podobným službám. Takovéto zakázané oblasti budou přiměřeného rozsahu a takové polohy, aby létání zbytečně nepřekážely. Popisy takovýchto zakázaných oblastí na území smluvního státu, jakož i veškeré jejich pozdější změny musí býti co nejdříve sděleny ostatním smluvním státům a Mezinárodní organisaci pro civilní letectví.
b) Každý smluvní stát vyhrazuje si též právo, za výjimečných okolností nebo po dobu naléhavé potřeby nebo v zájmu veřejné bezpečnosti dočasně omeziti nebo zakázati, a to s okamžitou platností, létání nad celým svým územím nebo nad některou jeho částí, s podmínkou, že se takovéto omezení nebo zákaz bude vztahovati na letadla všech ostatních států bez rozdílu státní příslušnosti.
c) Každý smluvní stát může podle předpisů, které vydá, žádati, aby každé letadlo, které vstoupí do oblastí zmíněných shora v odstavcích a) a b), přistálo, jakmile mu to bude možné, na některém letišti určeném na jeho území.
Článek 10.
Přistání na celním letišti.
Kromě případu, kdy podle podmínek této Úmluvy nebo zvláštního zmocnění jest dovoleno, aby letadlo přeletělo území smluvního státu, aniž přistálo, bude každé letadlo, které vstoupí na území smluvního státu, povinno, vyžadují-li toho předpisy tohoto státu, přistáti na letišti, které tento stát určí za účelem celní nebo jiné prohlídky. Při odletu z území smluvního státu odletí takové letadlo z celního letiště podobně určeného. Podrobné údaje o všech letištích prohlášených za celní letiště budou státem uveřejněny a oznámeny Mezinárodní organisaci pro civilní letectví, zřízené podle části II. této Úmluvy, za účelem sdělení všem ostatním smluvním státům.
Článek 11.
Platnost leteckých předpisů.
Zákony a nařízení smluvního státu, kterými se upravují vstup letadel užívaných v mezinárodním létání na jeho území nebo výstup z něho, nebo které upravují provoz a létání těchto letadel, pokud jsou na jeho území, budou se vztahovati, s výhradou ustanovení této Úmluvy, na letadla všech smluvních států bez ohledu na státní příslušnost, a tato letadla se jim podrobí při vstupu, výstupu a pobytu na území onoho státu.
Článek 12.
Pravidla pro létání.
Každý smluvní stát se zavazuje, že učiní opatření, aby bylo zajištěno, že každé letadlo letící nad jeho územím nebo pohybující se na jeho území, jakož i každé letadlo, jež nese značku jeho státní příslušnosti, ať se nachází kdekoliv, se podrobí platným tam pravidlům a předpisům, které se týkají letu a pohybu letadel. Každý smluvní stát se zavazuje udržovati své vlastní předpisy o těchto věcech největší možnou měrou ve shodě s předpisy, stanovenými čas od času podle této Úmluvy. Na širém moři budou platiti pravidla stanovená podle této Úmluvy. Každý smluvní stát se zavazuje, že zajistí stíhání všech osob, které by porušily předpisy v tom směru platné.
Článek 13.
Předpisy o vstupu a výstupu.
Zákonům a nařízením smluvního státu, které upravují připuštění cestujících, posádek nebo zboží letadla na jeho území nebo výstup z něho, jakož i předpisům, které se týkají vstupu, výstupu, přistěhovalectví, cestovních pasů, cla a karanteny, podrobí se tito cestující, posádky nebo zboží sami nebo zástupcem při vstupu, výstupu nebo pobytu na území tohoto státu.
Článek 14.
Ochrana proti šíření se nakažlivých nemocí.
Každý smluvní stát se shoduje na tom, že učiní účinná opatření, aby se zabránilo, aby se létáním nešířila cholera, tyfus (epidemický), neštovice, žlutá horečka a mor, jakož i jiné nakažlivé nemoci, které budou rozhodnutím smluvních států čas od času určeny a za tím účelem smluvní státy budou v těsném poradním styku s orgány, které se zabývají mezinárodními předpisy týkajícími se zdravotních opatření, platných pro letadla. Tento poradní styk nebude na překážku provádění jakékoliv platné mezinárodní Úmluvy o tomto předmětu, jíž by smluvní státy byly stranou.
Článek 15.
Letištní a podobné poplatky.
Každé letiště ve smluvním státě, přístupné veřejnému užívání domácími letadly, bude s výhradou ustanovení čl. 68 taktéž přístupné za stejných podmínek letadlům všech ostatních smluvních států. Stejné podmínky budou rovněž platiti pro užívání veškerých leteckých pomocných zařízení, zahrnujíc v to služby radiové a povětrnostní, jež by byly určeny k veřejnému užívání pro zabezpečení a urychlení létání, letadly všech smluvních států.
Veškeré poplatky, které by smluvní stát ukládal nebo dovolil, aby byly ukládány, za použití těchto letišť a leteckých pomocných zařízení letadly kteréhokoli jiného smluvního státu, nebudou vyšší,
a) pro letadla nekonající pravidelné mezinárodní letecké dopravní služby, než ony, které by byly placeny jeho domácími letadly téže skupiny, konajícími podobný provoz, a
b) pro letadla konající pravidelné mezinárodní letecké dopravní služby, než ony, které by byly placeny jeho domácími letadly, konajícími podobné mezinárodní letecké dopravní služby.
Veškeré tyto poplatky musí býti uveřejněny a sděleny Mezinárodní organisaci pro civilní letectví, s výhradou však, že na základě přednesu interesovaného smluvního státu budou poplatky, ukládané za používání letišť a jiných pomocných zařízení, předmětem zkoumání Rady, která o tom vydá zprávu a učiní doporučení k úvaze příslušného státu nebo států. Smluvní stát nesmí vybírati žádné dávky, daně nebo jiné poplatky, postihující výhradně právo transitu, vstupu nebo výstupu z jeho území kterýchkoliv letadel smluvního státu nebo na nich se nalézajících osob nebo majetku.
Článek 16.
Prohlídka letadla.
Příslušné úřady každého smluvního státu budou míti právo při přistání nebo odletu prohlédnouti bez zbytečných průtahů letadlo jiného smluvního státu a zkoumati osvědčení a jiné doklady předepsané touto Úmluvou.

HLAVA III.

Státní příslušnost letadel.
Článek 17.
Státní příslušnost letadel.
Letadla mají státní příslušnost toho státu, v němž jsou zapsána do rejstříku.
Článek 18.
Dvojí zápis do rejstříku.
Letadlo nemůže býti platně zapsáno do rejstříku ve více než jednom státě, avšak jeho zápis může býti převeden z jednoho státu do druhého.
Článek 19.
Národní právní řád, upravující zápis do rejstříku.
Zápis letadel do rejstříku nebo jeho převod bude se v každém smluvním státě říditi jeho zákony a nařízeními.
Článek 20.
Označení letadel značkami.
Každé letadlo používané k mezinárodnímu létání musí býti opatřeno příslušnou svojí značkou státní příslušnosti a značkou rejstříkovou.
Článek 21.
Výpis ze zápisů do rejstříku.
Každý smluvní stát se zavazuje, že poskytne, bude-li o to požádán, kterémukoli jinému smluvnímu státu nebo Mezinárodní organisaci pro civilní letectví informaci o zápisu do rejstříku a o vlastnictví kteréhokoli letadla, zapsaného do jeho rejstříku. Mimo to jest každý smluvní stát povinen podávati Mezinárodní organisaci pro civilní letectví podle předpisů touto organisací stanovených zprávy, jež by obsahovaly takové přiměřené údaje, které budou moci býti dány k disposici, o vlastnictví letadel zapsaných do rejstříku tohoto státu a používaných obvykle k mezinárodnímu létání a o disposiční moci nad nimi. Údaje, získané takto Mezinárodní organisací pro civilní letectví, budou touto organisací dány k disposici smluvním státům, které o to požádají.

HLAVA IV.

Opatření k usnadnění letectví.
Článek 22.
Usnadnění formalit.
Každý smluvní stát se shoduje na tom, že vydá zvláštní předpisy, nebo jinak učiní veškerá proveditelná opatření, aby se usnadnilo a urychlilo létání letadel mezi územími smluvních států a aby se zabránilo zbytečným zdržováním letadel, posádky, cestujících a zboží, zejména při provádění zákonů týkajících se přistěhovalectví, karanteny, cla a výstupu.
Článek 23.
Celní a přistěhovalecké řízení.
Každý stát se zavazuje, že zavede, pokud to bude možné, celní a přistěhovalecké řízení, vztahující se na mezinárodní letectví, v souhlase s postupem, který bude čas od času stanoven nebo doporučen ve shodě s touto Úmluvou. Žádné ustanovení této Úmluvy nebude lze vykládati tak, jako by bránilo zřizování svobodných celních letišť.
Článek 24.
Clo.
a) Letadla, letící do území jiného smluvního státu, z něho nebo přes ně, budou dočasně osvobozena od cla, podrobí-li se celním předpisům tohoto státu. Pohonné hmoty, mazací oleje, náhradní součástky, pravidelná výstroj a letadlové zásoby, které jsou na palubě letadel smluvního státu při vstupu na území jiného smluvního státu a zůstanou na palubě při výstupu z území tohoto státu, budou osvobozeny od cla, kontrolních dávek nebo podobných státních neb místních dávek a poplatků. Toto osvobození se nebude vztahovati na složená množství nebo předměty, leč by to bylo v souhlase s předpisy tohoto státu, který může žádati, aby tato množství nebo předměty zůstaly pod celním dozorem.
b) Náhradní součástky a výstroj, dovezené na území smluvního státu, aby jimi byla vybavena letadla jiného smluvního státu, používaná k mezinárodnímu létání, nebo aby se jich na těchto letadlech užilo, budou osvobozeny od cla s výhradou, že se podrobí předpisům příslušného státu, kterými lze stanoviti, že tyto předměty setrvají pod celním dozorem a kontrolou.
Článek 25.
Letadla v tísni.
Každý smluvní stát se zavazuje, že poskytne takovou pomoc letadlům, ocitnuvším se v tísni na jeho území, kterou uzná za proveditelnou, a že dovolí, aby pod dozorem jeho vlastních úřadů majitelé nebo úřady státu, v jehož rejstříku jest letadlo zapsáno, poskytli takovou pomoc, jež by za daných okolností byla nutná. Každý smluvní stát, zahájí-li pátrání po zmizelém letadle, bude spolupracovati na koordinovaných opatřeních, která mohou býti čas od času doporučena ve shodě s touto Úmluvou.
Článek 26.
Vyšetřování nehod.
Dojde-li k nehodě letadla smluvního státu na území jiného smluvního státu, kterou bude způsobena smrt nebo těžké poškození na těle anebo kterou se projeví vážná technická porucha letadla nebo leteckých pomocných zařízení, zavede stát, v němž k nehodě došlo, šetření o okolnostech nehody, a to, pokud to jeho zákony dovolují, v souhlase s postupem, který by Mezinárodní organisace pro civilní letectví doporučila. Státu, ve kterém letadlo jest zapsáno do rejstříku, se umožní, aby jmenoval pozorovatele, kteří by byli přítomni šetření, a stát provádějící šetření podá onomu státu o věci zprávu a sdělí výsledek.
Článek 27.
Osvobození od zabavení pro zásah v práva patentní.
a) Letadlo smluvního státu, používané k mezinárodnímu létání, nebude při dovoleném vstupu na území jiného smluvního státu, nebo při dovoleném přeletu jeho území, ať na něm přistává či nikoli, ani zabaveno, ani zadrženo, ani nebude důvodem nějakého postihu proti jeho vlastníku nebo provozovateli, ani nějakého jiného zákroku se strany tohoto státu nebo kterékoliv osoby tam pobývající, nebo jejich jménem, z důvodu, že konstrukce, mechanismus, součástky, příslušenství nebo provoz letadla jest zásahem do práva patentního, vzorkového nebo modelového, řádně uděleného nebo zapsaného ve státě, na jehož území letadlo vstoupilo, při čemž platí, že v žádném případě nebude ve státě, na jehož území letadlo vstoupilo, žádáno složení jistoty v souvislosti se shora zmíněným osvobozením od zabavení nebo zadržení letadla.
b) Ustanovení odstavce a) tohoto článku budou se rovněž vztahovati na uskladnění náhradních součástek a náhradní výstroje letadla, jakož i na oprávnění k jejich použití a instalaci při opravě letadla jednoho smluvního státu na území druhého smluvního státu, s výhradou, že takto uskladněné patentované součástky nebo výstroj nebudou prodávány nebo rozdíleny uvnitř smluvního státu, na jehož území letadlo vstoupilo, ani z něho obchodně vyváženy.
c) Výhody tohoto článku budou požívati jen ty státy, které jsou stranami této Úmluvy a též 1) buď jsou stranami Mezinárodní úmluvy o ochraně průmyslového vlastnictví a jejich doplňků, anebo 2) vyhlásily patentní zákony, které uznávají vynálezy učiněné státními příslušníky jiných států zúčastněných na této Úmluvě a poskytují jim přiměřenou ochranu.
Článek 28.
Pomocná letecká zařízení a normalisační soustavy.
Každý smluvní stát se zavazuje, že, pokud to uzná za proveditelné,
a) zřídí na svém území letiště, radiové služby, meteorologické služby a jiná letecká pomocná zařízení za účelem usnadnění mezinárodního letectví, souhlasně s normami a pravidly, jež budou čas od času doporučeny nebo stanoveny podle této Úmluvy;
b) přijme a bude používati příslušné normalisované soustavy komunikací, kodexů, značkování, signálů, osvětlovacích a jiných provozních metod a pravidel, jež budou moci býti čas od času doporučeny, nebo stanoveny podle této Úmluvy;
c) bude spolupracovati na mezinárodních opatřeních k zajištění vydávání leteckých nákresů a map souhlasně s normami, jež budou moci býti čas od času doporučeny nebo stanoveny podle této Úmluvy.

HLAVA V.

Podmínky, jimž musí vyhovovati letadla.
Článek 29.
Palubní doklady letadel.
Každé letadlo smluvního státu, používané k mezinárodnímu létání, musí v souhlase s podmínkami stanovenými touto Úmluvou vézti s sebou tyto doklady:
a) své osvědčení o zápisu do rejstříku,
b) své osvědčení o způsobilosti k letu,
c) náležité letecké legitimace každého člena posádky,
d) svůj cestovní deník,
e) je-li vyzbrojeno radiovým přístrojem, povolení pro letadlovou radiostanici,
f) dopravuje-li cestující, seznam jejich jmen, jakož i míst odletu a určení,
g) dopravuje-li zboží, manifest a podrobné prohlášky o zboží.
Článek 30.
Radiová výstroj letadel.
a) Letadla každého smluvního státu mohou na území jiného smluvního státu nebo nad ním míti s sebou radiový vysílací přístroj jen tehdy, bylo-li příslušnými úřady státu, v němž letadlo jest zapsáno do rejstříku, dáno povolení k vestavění a k provozu takového přístroje. Vysílacího přístroje radiového bude na území smluvního státu, nad kterým se letí, používáno v souhlase s předpisy vydanými tímto státem.
b) Vysílacího přístroje radiového smějí používati jen členové letecké posádky, kteří jsou opatřeni zvláštním povolením, vydaným pro ten účel příslušnými úřady státu, v němž letadlo je zapsáno do rejstříku.
Článek 31.
Osvědčení o způsobilosti k letu.
Každé letadlo používané k mezinárodnímu létání musí býti opatřeno osvědčením o způsobilosti k letu, které bylo vydáno nebo prohlášeno za platné státem, v němž letadlo jest zapsáno do rejstříku.
Článek 32.
Průkazy personálu.
a) Pilot každého letadla a ostatní členové létající posádky každého letadla, používaného k mezinárodnímu létání, musí býti opatřeni diplomy a leteckými legitimacemi, které byly vydány nebo prohlášeny za platné státem, v němž letadlo jest zapsáno do rejstříku.
b) Každý smluvní stát si vyhrazuje právo, že pro účely létání nad svým vlastním územím odepře uznati diplomy a letecké legitimace vydané některému z jeho vlastních státních příslušníků jiným smluvním státem.
Článek 33.
Uznání osvědčení a průkazů.
Osvědčení o způsobilosti k letu, diplomy a letecké legitimace, vydané nebo za platné uznané smluvním státem, v němž letadlo jest zapsáno do rejstříku, musí býti ostatními smluvními státy uznány za platné s výhradou, že podmínky, za kterých tato osvědčení, diplomy nebo legitimace byly vydány nebo za platné uznány, se rovnají minimálním podmínkám, které budou moci býti čas od času stanoveny podle Úmluvy, nebo jsou přísnější.
Článek 34.
Cestovní deníky.
Pro každé letadlo, používané k mezinárodnímu létání, jest vésti deník, do něhož se zapisují podrobné údaje o letadle, jeho posádce a každé cestě tak, jak to bude moci býti čas od času předepsáno podle této Úmluvy.
Článek 35.
Omezení dopravy zboží.
a) Válečné střelivo nebo válečný materiál nebude směti býti dopravován letadlem, používaným k mezinárodnímu létání na území některého státu nebo nad ním, vyjímajíc případ, že tento stát dá k tomu svolení. Každý stát stanoví v předpisech, co jest ve smyslu tohoto článku rozuměti válečným střelivem nebo válečným materiálem, při čemž jest v zájmu jednotnosti náležitě dbáti doporučení, která může čas od času učiniti Mezinárodní organisace pro civilní letectví.
b) Každý smluvní stát si vyhrazuje právo, upraviti nebo zakázati z důvodů veřejného pořádku a bezpečnosti na svém území nebo nad ním dopravu jiných předmětů, než které jsou uvedeny v odst. a), s výhradou však, že při tom nebude činěno rozdílu mezi jeho domácími letadly, používanými k mezinárodnímu létání, a podobně používanými letadly jiných států, a dále s výhradou, že nebudou ukládána žádná omezení, která by překážela dopravě a používání na letadlech přístrojů potřebných k provozu nebo k vedení letadel, nebo pro bezpečnost personálu nebo cestujících.
Článek 36.
Fotografické přístroje.
Každý smluvní stát může zakázati nebo upraviti používání fotografických přístrojů na letadle nad svým územím.

HLAVA VI.

Mezinárodní normy a doporučované předpisy.
Článek 37.
Zavádění mezinárodních norem a řízení.
Každý smluvní stát se zavazuje spolupracovati k dosažení co možno nejvyššího stupně jednotnosti v úpravách, normách, řízeních a organisaci, týkajících se letadel, personálu, leteckých tratí a pomocných služeb, všude tam, kde tato jednotnost usnadní a zdokonalí létání.
K tomu cíli Mezinárodní organisace pro civilní letectví stanoví a změní čas od času podle potřeby mezinárodní normy a doporučované předpisy a řízení, týkající se:
a) soustav komunikačních a pomocných zařízení leteckých, počítajíc v to pozemní značky orientační,
b) charakteristických znaků letišť a přistávacích ploch,
c) pravidel pro létání a metod kontroly létání,
d) výdeje průkazů létajícího personálu a mechaniků,
e) způsobilosti letadel k letu,
f) zápisu letadel do rejstříku a zjišťování totožnosti letadel,
g) sbírání a výměny meteorologických zpráv,
h) palubních knih,
i) leteckých nákresů a map,
j) řízení celních a přistěhovaleckých,
k) letadel v tísni a vyšetřování nehod,
jakož i jiných věcí majících vztah k bezpečnosti, pravidelnosti a výkonnosti létání, pokud se čas od času mohou jeviti vhodnými.
Článek 38.
Odchylky od mezinárodních norem a řízení.
Stát, který shledá, že mu není možno podrobiti se ve všech směrech některé mezinárodní normě nebo řízení, nebo uvésti vlastní nařízení nebo předpisy v naprostý soulad s mezinárodní normou neb řízením, když taková norma nebo řízení byly změněny, anebo který pokládá za nutné zavésti nařízení nebo předpisy, lišící se v jednotlivosti od předpisů nebo metod, stanovených mezinárodní normou, oznámí ihned Mezinárodní organisaci pro civilní letectví rozdíly mezi jeho vlastním předpisem a předpisem stanoveným mezinárodní normou. Jde-li o změny mezinárodních norem, jest stát, který ve svých vlastních nařízeních nebo předpisech neučiní příslušných změn, povinen oznámiti to Radě do šedesáti dnů ode dne přijetí změny mezinárodní normy, anebo udati, co hodlá podniknouti. Rada pak všem ostatním státům ihned oznámí, v čem se mezinárodní norma liší od příslušného předpisu tohoto státu.
Článek 39.
Poznámky na osvědčeních a leteckých legitimacích.
a) Každé letadlo nebo část letadla, pro něž platí mezinárodní norma o způsobilosti k letu nebo o výkonu, a které v době vydání jeho osvědčení této normě v jakémkoliv směru nevyhovovalo, musí míti ve svém osvědčení o způsobilosti k letu nebo v jeho příloze úplný výpočet případů, ve kterých nevyhovělo.
b) Každá osoba, mající leteckou legitimaci, jež plně nevyhověla podmínkám stanoveným mezinárodní normou vztahující se na příslušný druh letecké legitimace nebo diplomu, kterými jest opatřena, musí míti ve své letecké legitimaci nebo v její příloze úplný výpočet jednotlivostí, ve kterých těmto podmínkám nevyhověla.
Článek 40.
Platnost osvědčení a leteckých legitimací opatřených poznámkami.
Žádné letadlo a žádný člen personálu, jejichž osvědčení nebo letecké legitimace jsou takto opatřeny poznámkami, nesmějí se účastniti mezinárodního létání, leč za souhlasu státu nebo států, na jejichž území se vstupuje. Zápis do rejstříku neb užití takového letadla nebo letadlové části, opatřené osvědčením, v jiném státu, než ve kterém bylo osvědčení původně vydáno, záleží na vůli státu, na jehož území se letadlo nebo jeho část přivezou.
Článek 41.
Uznání dosavadních norem o způsobilosti k letu.
Ustanovení této hlavy se nebudou vztahovati na letadla a letadlovou výstroj typů, jejichž prototyp se příslušným úřadům státu předloží k výdeji osvědčení ve lhůtě tří let po dni přijetí mezinárodní normy o způsobilosti k letu této výstroje.
Článek 42.
Uznání dosavadních norem o schopnostech personálu.
Ustanovení této hlavy se nebudou vztahovati na personál, jehož letecké legitimace budou původně vydány ve lhůtě jednoho roku od počátečního přijetí mezinárodní normy o způsobilosti tohoto personálu; v každém případě se však budou vztahovati na veškerý personál, jehož průkazy zůstávají v platnosti po pět let od přijetí těchto norem.

Část II.

Mezinárodní organisace pro civilní letectví.

HLAVA VII.

Зміст
Část I. HLAVA I. Článek 1. Článek 2. Článek 3. Článek 4. HLAVA II. Článek 5. Článek 6. Článek 7. Článek 8. Článek 9. Článek 10. Článek 11. Článek 12. Článek 13. Článek 14. Článek 15. Článek 16. HLAVA III. Článek 17. Článek 18. Článek 19. Článek 20. Článek 21. HLAVA IV. Článek 22. Článek 23. Článek 24. Článek 25. Článek 26. Článek 27. Článek 28. HLAVA V. Článek 29. Článek 30. Článek 31. Článek 32. Článek 33. Článek 34. Článek 35. Článek 36. HLAVA VI. Článek 37. Článek 38. Článek 39. Článek 40. Článek 41. Článek 42. Část II. HLAVA VII. Článek 43. Článek 44. Článek 45. Článek 46. Článek 47. HLAVA VIII. Článek 48. Článek 49. HLAVA IX. Článek 50. Článek 51. Článek 52. Článek 53. Článek 54. Článek 55. HLAVA X. Článek 56. Článek 57. HLAVA XI. Článek 58. Článek 59. Článek 60. HLAVA XII. Článek 61. Článek 62. Článek 63. HLAVA XIII. Článek 64. Článek 65. Článek 66. Část III. HLAVA XIV. Článek 67. HLAVA XV. Článek 68. Článek 69. Článek 70. Článek 71. Článek 72. Článek 73. Článek 74. Článek 75. Článek 76. HLAVA XVI. Článek 77. Článek 78. Článek 79. Část IV. HLAVA XVII. Článek 80. Článek 81. Článek 82. Článek 83. HLAVA XVIII. Článek 84. Článek 85. Článek 86. Článek 87. Článek 88. HLAVA XIX. Článek 89. HLAVA XX. Článek 90. HLAVA XXI. Článek 91. Článek 92. Článek 93. Článek 94. Článek 95. HLAVA XXII. Článek 96.

Увійдіть для нотаток, обраного та сповіщень

Оцінка:

Коментарі 0

Для написання коментарів, будь ласка, увійдіть.

Інформація про нормативний акт

ЦитуванняНАМН РЕПУБЛІЧНОГО РЕПУБЛІЧНОГО РЕПУБЛІКТУ, No 147 / 1947 Кол., про міжнародну цивільну авіацію
Тип нормативного акту-
Автор-
ЗбіркаЗбірка законів
Дата оприлюднення20.08.1947
Чинний від04.04.1947
Чинний до-
Стан Чинний
Текст нормативного акту має інформаційний характер.
Обране
Історія перегляду