Уповноважене регулювання (ЄС) 2016 / 2026 з 5 лютого 2016 р., що перешкоджає дефінітивному антидемпінговому обов'язку та зборі, що дає можливість на імпорті деяких підготовлених або збережених солодових ядер, що виявляються у Народній Республіці Китай

(1)

Dne 9. prosince 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu kukuřice cukrové pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“, „ČLR“ nebo „Čína“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu podaného dne 25. října 2024 sdružením Association Européenne des Transformateurs de Maïs Doux (AETMD) (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího některá připravená nebo konzervovaná zrna kukuřice cukrové ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise zavedla celní evidenci dovozu dotčeného výrobku prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/309 (3) (dále jen „nařízení o celní evidenci“).

(4)

V souladu s článkem 19a základního nařízení Komise dne 10. července 2025 poskytla stranám souhrn navrhovaných cel a podrobné údaje o výpočtu dumpingových rozpětí a rozpětí dostatečných k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se během tří pracovních dnů vyjádřily k přesnosti výpočtů. Oba vyvážející výrobci zařazení do vzorku, skupina Sunflower i skupina Tongfa, předložili písemná podání, v nichž uvedli svá stanoviska k údajným administrativním chybám ve výpočtu jejich dumpingových rozpětí. Komise shledala některá tvrzení oprávněnými a odpovídajícím způsobem dumpingová rozpětí upravila.

(5)

Dne 8. srpna 2025 uložila Komise prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/1723 (4) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní antidumpingové clo na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Čínské lidové republiky.

(6)

Po zveřejnění základních skutečností a úvah, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), žadatel, skupina Sunflower, skupina Tongfa, Čínská obchodní komora pro dovoz a vývoz potravin, domácích produktů a vedlejších produktů živočišného původu (dále jen „CFNA“), zastupující vyvážející výrobce (5), a FRUCOM, sdružení dovozců a obchodníků s potravinářskými výrobky v Unii, které zahrnují i kukuřici cukrovou, předložili písemná podání, v nichž se vyjádřili k prozatímním zjištěním ve lhůtě stanovené v čl. 2 odst. 1 prozatímního nařízení.

(7)

Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta příležitost ke slyšení. Slyšení se konalo se sdružením FRUCOM.

(8)

Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Při formulování konečných zjištění zvážila Komise připomínky podané zúčastněnými stranami a v odůvodněných případech své předběžné závěry revidovala.

(9)

Komise všechny zúčastněné strany informovala o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se rozhodla uložit konečné antidumpingové clo na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací zaslat připomínky. Komora CFNA a skupina Tongfa předložily připomínky k poskytnutí konečných informací.

(10)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k zahájení řízení, potvrdila Komise závěry uvedené v 6. až 28. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(11)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k výběru vzorku vyvážejících výrobců v Číně, výrobců v Unii a dovozců, kteří nejsou ve spojení, potvrdila Komise své závěry uvedené v 29. až 34. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(12)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise závěry uvedené v 35. až 39. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(13)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k použití článku 18 základního nařízení ohledně určení existence podstatných zkreslení v Číně, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 40. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(14)

Další připomínky, které se týkaly 41. a 42. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, obdržela od skupiny Sunflower a skupiny Tongfa. Tyto připomínky byly posouzeny v oddílech 3.2, 3.3 a 3.4 níže.

(15)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise závěry uvedené ve 43. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(16)

Výrobkem, který je předmětem šetření, je kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) v podobě zrn, připravená nebo konzervovaná v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, a kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) v podobě zrn, připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006, v současnosti kódů KN ex 2001 90 30 (kód TARIC 2001 90 30 10) a ex 2005 80 00 (kód TARIC 2005 80 00 10) („výrobek, který je předmětem šetření“).

(17)

Kukuřice cukrová je určena k lidské spotřebě. Výrobek se obvykle prodává v plechovkách, ale také ve sklenicích, tetrapakových baleních nebo sáčcích.

(18)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise závěry uvedené v 44. až 48. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(19)

Jelikož k tomuto řízení nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise závěry uvedené ve 49. až 58. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(20)

Jelikož k existenci podstatných zkreslení nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise závěry uvedené v 62. až 152. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(21)

Použití Malajsie jako reprezentativní země bylo projednáno ve 153. až 187. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Po poskytnutí prozatímních informací skupina Tongfa a sdružení FRUCOM tvrdily, že k výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů a zisku měla být použita thajská společnost Sunsweet, neboť vyráběla dotčený výrobek, a byla proto vhodnější než malajsijská společnost Fraser and Neave Holdings BHD (F&N), která vyráběla pouze výrobky ve stejné obecné kategorii. Jak je však vysvětleno ve 172. a 175. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Thajsko bylo jako reprezentativní země vyloučeno z důvodu velkého množství dovozu čerstvé kukuřice cukrové a plechovek z Číny. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(22)

Sdružení FRUCOM dále uvedlo, že Mexiko bylo zamítnuto jako vhodná reprezentativní země z důvodu nedostatku dostupných údajů o prodejních, režijních a správních nákladech a zisku od společností vyrábějících výrobek, který je předmětem šetření, což by se mělo vztahovat i na Malajsii. Jak je však vysvětleno ve 176. a 181. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, důvodem pro vyloučení Mexika byla neexistence dovozu čerstvé kukuřice cukrové a že dostupné údaje týkající se plechovek nebyly reprezentativní pro plechovky používané při výrobě potravin. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(23)

Sdružení FRUCOM rovněž uvedlo, že Malajsie není jako reprezentativní země vhodná, protože její ceny dovozu plechovek mohou být zkresleny vlivem velkého množství čínského dovozu. Jak je však uvedeno ve 177. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, neexistují žádné důkazy o tom, že by ceny dovozu plechovek z Číny do Malajsie ovlivnily ceny ostatního dovozu. Ceny plechovek dovážených do Malajsie z Číny (přibližně 14 CNY za kg) byly ve skutečnosti mnohem nižší než ceny dovozu z jiných zemí (přibližně 28 CNY za kg). Sdružení FRUCOM neposkytlo žádné důkazy na podporu svého tvrzení. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(24)

Jelikož k reprezentativní zemi nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise závěry uvedené v 153. až 187. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(25)

Skupina Tongfa tvrdila, že kód malajsijské celní nomenklatury používaný pro plechovky, konkrétně 7310 21 91 , není vhodný pro stanovení referenční hodnoty pro skupinu, protože vylučuje plechovky o objemu menším než 1 litr a téměř všechny plechovky používané skupinou Tongfa mají menší objem než 1 litr. Skupina Tongfa požádala Komisi, aby určila kód, který by se vztahoval výslovně na typ plechovek používaných skupinou Tongfa, nebo pokud to není možné, aby použila údaje o dovozu v rámci šestimístné položky HS 7310 21 , která jednoznačně zahrnuje plechovky používané skupinou Tongfa.

(26)

Je pravda, že kód 7310 21 91 malajsijské celní nomenklatury (6) zahrnuje plechovky z pocínovaného plechu o objemu menším než 50 litrů, tedy jiné než plechovky o objemu menším než 1 litr. Ty by spadaly pod kód 7310 21 11 . V období šetření se však do Malajsie neuskutečnil vůbec žádný dovoz pod kódem 7310 21 11 . Ostatní dovoz do Malajsie v rámci položky HS 7310 21 se týká jiných výrobků než plechovek, jako jsou cisterny nebo sudy z oceli o objemu větším než 50 litrů. Komise dále uvedla, že skupina Tongfa nepoužívala pouze plechovky o objemu menším než 1 litr, ale také jiné druhy plechovek. Proto je kód 7310 21 91 , který se vztahuje pouze na plechovky, nejvhodnějším kódem pro plechovky používané při výrobě kukuřice cukrové, zatímco použití dovozní ceny v položce HS 7310 21 by vedlo pouze k tomu, že by referenční hodnota byla nevhodná, neboť by se již nevztahovala na výrobky používané při výrobě kukuřice cukrové. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(27)

Po poskytnutí konečných informací skupina Tongfa tvrdila, že by Komise měla použít průměrnou dovozní cenu do Thajska pod thajským celním kódem 7310 21 11 , která se vztahuje výhradně na plechovky do 1 litru (7). Na podporu svého tvrzení odkázala na nedávnou praxi Komise (8), kdy Komise ke stanovení referenční hodnoty pro některé výrobní činitele použila jinou zemi než reprezentativní zemi, a na skutečnost, že většina dovozu plechovek pod tímto kódem do Thajska pochází z jiných zemí než z Číny.

(28)

V čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení se uvádí, že zdroje, které Komise může použít pro početní zjištění běžné hodnoty, zahrnují odpovídající výrobní náklady a náklady na prodej ve vhodné reprezentativní zemi, jejíž úroveň hospodářského rozvoje je podobná jako v zemi vývozu, pokud jsou relevantní údaje snadno dostupné. Jak je vysvětleno ve 175. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Thajsko bylo jako potenciální vhodná reprezentativní země zamítnuto z důvodu velkého množství dovozu čerstvé kukuřice cukrové a plechovek, které představují přibližně 75 % výrobních nákladů, z Číny. Komise se proto domnívala, že ke stanovení referenčních hodnot pro běžnou hodnotu nemůže použít dovoz do Thajska. Kromě toho dovoz pod malajsijským celním kódem 7310 21 91 odpovídal výrobním nákladům v dotčené zemi, protože tento kód zahrnoval výhradně plechovky z pocínovaného plechu, což byl vstup použitý oběma vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku v tomto šetření, a jelikož Komise použila průměrnou cenu za kilogram dovezený do Malajsie, byla referenční hodnota vhodná pro odpovídající výrobní náklady pro všechny plechovky bez ohledu na jejich kapacitu. Skupina Tongfa nepředložila žádné důkazy o opaku. Ze všech výše uvedených důvodů Komise toto tvrzení zamítla.

(29)

Po poskytnutí prozatímních informací skupina Tongfa tvrdila, že její metodika výpočtu pracovní doby byla vysvětlena při ověřování pomocí pracovních listů a spisů společnosti a byla přesnější než metoda uložená Komisí, tj. přiřazení na základě konzervované hmotnosti.

(30)

Jak je vysvětleno ve 207. až 209. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, výpočet pracovní doby provedený skupinou Tongfa nelze přijmout, protože byl podložen pouze údaji v tabulkách, které nepředstavovaly ověřitelný systém. Skutečný systém předložený při ověřování představoval snahu přímo přiřadit práci k výrobku, který je předmětem šetření, ale nemohl být propojen s účetním systémem společnosti. Pracovní doba vykázaná v rámci tohoto systému byla ve srovnání s počtem hodin zaznamenaných u podobných konzervovaných výrobků velmi nízká. Skupina Tongfa neposkytla k této anomálii žádné vysvětlení. Na základě dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení proto Komise použila rozdělení na základě množství vyrobeného výrobku, který je předmětem šetření, ve srovnání se všemi konzervovanými výrobky, jelikož skupina Tongfa sama používala jiné výrobní činitele (např. energii). Skupina Tongfa nepředložila žádné nové důkazy na podporu svého tvrzení. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(31)

Po poskytnutí prozatímních informací skupina Sunflower tvrdila, že zahrnutí elektřiny do spotřebního materiálu v jejím případě nebylo odůvodněné, protože elektřina není surovinou, Komise stanovila referenční hodnotu pro elektřinu a navíc u společnosti Sunny nepovažovala elektřinu za spotřební materiál a použila referenční hodnotu.

(32)

Jak je vysvětleno ve 190. a 194. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise zahrnula některé výrobní činitele do spotřebního materiálu, protože v období šetření představovaly zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Tento přístup je odůvodněn podílem každého výrobního činitele, z nichž jedním je elektřina, na celkových výrobních nákladech společnosti bez ohledu na to, zda Komise stanovila referenční hodnotu. Tak tomu bylo v případě elektřiny pro skupinu Sunflower. V případě společnosti Sunny se situace lišila, neboť elektřina představovala větší podíl na jejích celkových nákladech. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(33)

Po poskytnutí prozatímních informací skupina Sunflower tvrdila, že úprava, kterou Komise použila pro výpočet jejích nákladů na výrobní režii, byla chybná a postrádala právní základ. Konkrétně tvrdila, že Komise nepoužila skutečný poměr nákladů na výrobní režii k přímým nákladům vzniklým skupině Sunflower a společnosti Sunny během období šetření, které pocházejí z jejich finančních záznamů a byly Komisí ověřeny, ale místo toho tento poměr upravila odkazem na údaje, které se týkaly pouze společnosti Sunny a nesouvisely s obdobím šetření. Dále tvrdila, že použití skutečných poměrů režijních nákladů společností na nezkreslené referenční ceny by ze své podstaty odráželo nezkreslené režijní náklady.

(34)

Komise považovala toto tvrzení za odůvodněné a odpovídajícím způsobem upravila výpočet dumpingu pro skupinu Sunflower. Revidovaný výpočet režijních nákladů proto odráží skutečný procentní podíl pro skupinu Sunflower v období šetření.

(35)

Jak je vysvětleno v 21. bodě odůvodnění, po poskytnutí prozatímních informací skupina Tongfa zpochybnila použití společnosti F&N v Malajsii jako zdroje pro výpočet prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Ve výše uvedeném bodě odůvodnění bylo potvrzeno zamítnutí Thajska jako reprezentativní země. Kromě toho skupina Tongfa tvrdila, že společnost F&N není vhodným zdrojem údajů o prodejních, správních a režijních nákladech a zisku, neboť dotčený výrobek nevyrábí. Jak je však vysvětleno ve 169. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, společnost F&N vyrábí výrobky stejné obecné kategorie jako výrobek, který je předmětem šetření, tj. potraviny a nápoje včetně konzervovaných výrobků, a jako takové se tyto výrobky výrazně neliší od výrobku, který je předmětem šetření. V každém případě skupina Tongfa neposkytla žádné důkazy, které by vedly k tomu, že by částky založené na prodejních, správních a režijních nákladech a ziskových sazbách stanovených pro společnost F&N byly nepřiměřené. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(36)

Jelikož ke zdrojům použitým ke stanovení nezkreslených nákladů nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise závěry uvedené v 188. až 213. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(37)

Jelikož k vývozní ceně nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise závěry uvedené v 214. až 216. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(38)

Jelikož k úpravě běžné hodnoty nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise závěry uvedené v 218. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(39)

Po poskytnutí prozatímních informací skupina Tongfa tvrdila, že by Komise měla pro úpravu podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení použít skutečný zisk/ztrátu společnosti Fujian Tongfa Foods Group Co., Ltd. (dále jen „FT“), stejně jako to provedla u prodejních, správních a režijních nákladů, namísto zisku obchodníka, který není ve spojení. Společnost konkrétně tvrdila, že společnost FT slouží pouze jako zprostředkující fakturační strana mezi společností Zhangzhou Tongfa Foods Industry Co., Ltd. (dále jen „ZT“), výrobcem a odběrateli v EU, kteří nejsou ve spojení, a čistá hodnota fakturovaná společnosti ZT společností FT je stejná jako hodnota společnosti ZT, a proto musí být společnost FT považována za integrovanou na úrovni skupiny Tongfa, a nikoli za typického nezávislého obchodníka zaměřeného na dosahování zisku.

(40)

Podle rámcové smlouvy mezi oběma stranami, kterou v průběhu šetření poskytla skupina Tongfa, je společnost FT odpovědná za podepisování zákaznických smluv, jednání se zákazníky, výběr plateb od zákazníků nebo vyřizování postupů vracení vývozní daně a výběru vracení daně. Tyto funkce jsou podobné funkcím vykonávaným obchodním zástupcem, který pracuje za provizi. Kromě toho se na jednotlivé faktury za každou prodejní transakci vztahovala rozhodčí doložka mezi společnostmi ZT a FT, což svědčí o nedostatečné hospodářské solidaritě a což by nebylo vhodné, kdyby společnost FT působila pouze jako plně integrované oddělení prodeje.

(41)

Šetřením bylo rovněž zjištěno, že společnost FT nelze považovat za plně integrované oddělení prodeje v rámci skupiny, neboť společnost ZT v letech 2021, 2022 a 2023 vyvážela dotčený výrobek přímo do Unie a dalších zemí a během období šetření do jiných zemí než do Unie. Z toho vyplývá, že společnost ZT má vlastní funkční oddělení prodeje. Na tomto základě provedla Komise úpravu o provize podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení. Pokud jde o zisk použitý při výpočtu částky provizí, faktury mezi společnostmi ZT a FT odrážely převody v rámci skupiny, které neodrážely ceny za obvyklých tržních podmínek. Proto nemohla být úprava založena na těchto převodech. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(42)

Po poskytnutí prozatímních informací skupina Tongfa zopakovala své tvrzení, že použití článku 18, pokud jde o hodnotu CIF, není opodstatněné, neboť podle jejího tvrzení neexistují žádné nepravdivé nebo zavádějící informace. Skupina Tongfa rovněž tvrdila, že v metodice použité Komisí došlo k aritmetické chybě.

(43)

Jak je vysvětleno ve 229. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a jak potvrdila skupina Tongfa ve svých připomínkách k poskytnutí prozatímních informací, skupina Tongfa poskytla aktuální údaje o přibližně 70 % svého prodeje. Skupina Tongfa poskytla pro zbývajících 30 % prodeje odhad, avšak jak je uvedeno ve 229. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tento výpočet byl nepřesný, neboť nezohledňoval datum odeslání. Komise proto použila jako dostupné údaje podle článku 18 základního nařízení základní sazby za přepravu, které poskytla skupina Tongfa pro 70 % transakcí, ale použila je na měsíčním základě. Skupina Tongfa neposkytla žádné důkazy ani vysvětlení, proč byl přístup Komise založený na jejích vlastních údajích nepřesný. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(44)

Pokud jde o údajnou aritmetickou chybu, Komise ve svém výpočtu žádnou nezjistila. V poskytnutí konečných informací proto předložila další podrobnosti o výpočtu cen CIF.

(45)

Jelikož k úpravě vývozní ceny nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise závěry uvedené v 219. až 232. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(46)

Jak je popsáno v 33. a 34. bodě odůvodnění, v návaznosti na tvrzení zúčastněných stran Komise dumpingová rozpětí revidovala.

(47)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF (zahrnující náklady, pojištění a přepravu zboží) s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(48)

Jelikož k dumpingovým rozpětím nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise závěry uvedené v 233. až 238. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(49)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se tímto měrná jednotka uvedená v 239. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(50)

V souladu s čl. 4 odst. 1 základního nařízení se výrobní odvětví Unie definuje jako výrobci obdobných výrobků v Unii jako celek nebo ti z nich, jejichž společný výstup představuje podstatnou část celkové výroby těchto výrobků v Unii.

(51)

Jak je uvedeno ve 240. a 241. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise předběžně definovala výrobní odvětví Unie jako odvětví zahrnující spolupracující výrobce obdobného výrobku v Unii, kteří představují přibližně [29–38 %] celkové výroby v Unii.

(52)

Po zveřejnění prozatímních zjištění byly zúčastněné strany vyzvány, aby se k definici výrobního odvětví Unie vyjádřily. V tomto ohledu nebyly od zúčastněných stran obdrženy žádné připomínky.

(53)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky ani žádné nové informace, které by změnily posouzení Komise, potvrzuje se definice výrobního odvětví Unie uvedená v 240. a 241. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(54)

Jak je uvedeno ve 242. až 246. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise předběžně stanovila vývoj spotřeby v Unii.

(55)

V tomto ohledu nebyly od zúčastněných stran obdrženy žádné připomínky.

(56)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 242. až 246. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(57)

Po poskytnutí informací komora CFNA uvedla, že Komise neanalyzovala důvody náhlého nárůstu čínského dovozu v roce 2022, který byl podle komory CFNA způsoben výjimečnými tržními podmínkami, konkrétně špatnou úrodou v Evropě, potřebou maloobchodníků zabezpečit dodavatelské řetězce v rámci nabídkových řízení a velkou objednávkou jednoho maloobchodníka (Lidl). Komora CFNA v tomto ohledu předložila objednávku. Sdružení FRUCOM tyto argumenty ve svém podání také zopakovalo.

(58)

Komise připomněla, že v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení musí být dopad dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posuzován ve vztahu ke skutečnému objemu tohoto dovozu a jeho podílu na trhu a k jeho cenovému chování. Komise měla za to, že ačkoli špatná úroda v EU v roce 2022 přispěla k prudkému nárůstu dovozu, byl tento účinek dočasný. Dovoz z Číny zůstal během roku 2023 a období šetření, kdy se podmínky sklizně již zlepšily, vysoký. Kromě toho důkazy o údajné objednávce společnosti Lidl neprokázaly, že by přetrvávající vysokou úroveň dovozu vysvětlovala taková jednorázová transakce.

(59)

Komise tedy potvrzuje svá zjištění uvedená v 247. až 248. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(60)

Jak je uvedeno ve 249. až 255. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, čínský dovoz se soustavně uskutečňoval za dumpingové ceny, které byly výrazně nižší než ceny výrobců v Unii.

(61)

V tomto ohledu zúčastněné strany nepředložily žádné nové připomínky.

(62)

Komise proto potvrzuje své závěry uvedené v 249. až 252. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(63)

Komise objasnila, že cenové srovnání bylo provedeno podle jednotlivých typů výrobků při transakcích na vhodné úrovni, na níž si konkurují v Unii (tj. cena ze závodu u prodeje výrobního odvětví Unie a hodnota CIF franko přístav určení u cen vyvážejících výrobců zařazených do vzorku). Po poskytnutí prozatímních informací Komise přezkoumala výpočty cenového podbízení. V důsledku toho bylo revidované průměrné rozpětí cenového podbízení u dovozu z dotčené země na trh Unie stanoveno na 15,9 %.

(64)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje Komise své závěry uvedené v 254. a 255. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(65)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 256. až 261. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(66)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 262. až 265. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(67)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 266. až 270. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(68)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 271. a 272. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(69)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 273. a 274. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(70)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 275. a 276. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(71)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 277. až 280. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(72)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 281. a 282. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(73)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 283. až 285. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(74)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 286. až 292. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(75)

Po poskytnutí informací komora CFNA tvrdila, že Komise řádně neanalyzovala různé prodejní kanály výrobního odvětví Unie (které jsou/nejsou ve spojení) a nabídková řízení.

(76)

Toto tvrzení bylo shledáno neopodstatněným. V šetření Komise řádně analyzovala prodejní kanály, aby zjistila množství a hodnotu prodeje prvnímu nezávislému odběrateli. Metodika zohlednila jak přímý prodej odběratelům, kteří nejsou ve spojení, tak zprostředkovaný prodej mezi stranami ve spojení. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(77)

Komora CFNA rovněž tvrdila, že zvýšení čistých investic výrobního odvětví Unie během posuzovaného období poukázalo na újmu, kterou si výrobní odvětví Unie způsobilo samo.

(78)

Komise připomněla, že výrobní odvětví Unie je kapitálově vysoce náročné a vyžaduje trvalé a rozsáhlé investice do výrobních zařízení. Přestože bylo výrobní odvětví Unie stále pod cílovou úrovní zisku, zůstalo během posuzovaného období ziskové, a bylo proto schopno získat potřebný kapitál k udržení své činnosti. Jak však bylo zjištěno při šetření, návratnost investic se v posuzovaném období snížila o 24 %, což jasně odráží negativní dopad cenového tlaku vyvíjeného dumpingovým dovozem z Čínské lidové republiky. Tento argument byl proto odmítnut.

(79)

Po poskytnutí informací komora CFNA zopakovala své tvrzení, že náhlý nárůst dovozu z Čínské lidové republiky byl částečně způsoben jednorázovou, mimořádnou objednávkou, kterou vystavil maloobchodní prodejce Lidl. Komora CFNA tvrdila, že Komise měla podrobně prošetřit nabídková řízení, aby zjistila, zda někteří maloobchodníci v EU změnili zdroje dodávek a přešli od výrobců v Unii k čínským vývozcům. Na podporu tohoto tvrzení předložila CFNA jako přílohu I svých připomínek kopie toho, co popsala jako objednávky vystavené společností Lidl čínským vývozcům.

(80)

Toto tvrzení bylo shledáno neopodstatněným. Za prvé, dokumenty poskytnuté komorou CFNA nebyly objednávkami, ale fakturami, které se týkaly transakcí v roce 2022 i v roce 2024. To podkopává tvrzení CFNA, že prudký nárůst dovozu byl důsledkem jediné mimořádné objednávky v roce 2022. Za druhé, jak je uvedeno v tabulce 4 prozatímního nařízení, dovoz z Čínské lidové republiky se během posuzovaného období výrazně a soustavně zvyšoval, a to bez ohledu na jednotlivé objednávky. V neposlední řadě Komise připomíná, že analýza újmy není založena na izolovaných transakcích, ale na celkovém objemu a cenových účincích dumpingového dovozu. Důkazy potvrdily, že trvalá úroveň dumpingového dovozu z Čínské lidové republiky vyvíjela značný cenový tlak na výrobní odvětví Unie a způsobila mu podstatnou újmu.

(81)

Z tohoto důvodu Komise tvrzení komory CFNA zamítla.

(82)

Na základě analýzy hospodářských ukazatelů uvedených v oddílech 4.6.1 a 4.6.2 výše Komise potvrdila, že výrobní odvětví Unie utrpělo během posuzovaného období podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(83)

Ukazatele újmy ukázaly, že zatímco spotřeba v Unii zůstala víceméně stabilní, výrobní odvětví Unie přišlo o objem prodeje a podíl na trhu ve prospěch dumpingového dovozu z Čínské lidové republiky, který vstupoval na trh Unie ve stále větším množství a za výrazně se podbízející ceny. To vedlo k negativnímu vývoji finanční situace výrobního odvětví Unie, zejména ke snížení ziskovosti a návratnosti investic, a to navzdory skutečnosti, že výrobní odvětví zůstalo celkově ziskové.

(84)

Argumenty předložené komorou CFNA byly řádně zváženy, ale byly shledány nepodloženými. Komise zejména potvrdila, že:

(85)

Komise proto dospěla k závěru, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena neustálým přílivem dumpingového dovozu z Čínské lidové republiky. Jiné činitele, jako jsou náklady na suroviny, vývozní výkonnost nebo dočasné výkyvy v dodávkách, příčinnou souvislost nenarušily.

(86)

Zjištění týkající se újmy uvedená v 240. až 302. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se proto potvrzují.

(87)

Komora CFNA a sdružení FRUCOM tvrdily, že Komise podcenila úlohu dovozu z jiných třetích zemí, zejména Thajska, a naznačily, že tento dovoz mohl přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(88)

Jak již bylo vysvětleno v 310. až 313. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, dovoz ze třetích zemí zůstal po celé posuzované období na poměrně nízké a stabilní úrovni. Dovoz z Thajska, hlavního dodavatele ze třetích zemí kromě Číny, si udržel celkově stabilní podíl na trhu. Objem a ceny tohoto dovozu nepostačovaly k tomu, aby se jimi vysvětlilo zhoršení situace výrobního odvětví Unie.

(89)

Komora CFNA a sdružení FRUCOM nepředložily nové důkazy, které by prokázaly, že dovoz z jiných třetích zemí významně přispěl k újmě. Komise proto potvrzuje svůj předběžný závěr, že dovoz ze třetích zemí nenarušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Čínské lidové republiky a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(90)

Komora CFNA a sdružení FRUCOM zopakovaly, že hlavní příčinou újmy byl spíše špatný sklizňový rok 2022 než dumpingový dovoz.

(91)

Po poskytnutí konečných informací komora CFNA tvrdila, že oživení výrobního odvětví Unie v roce 2023 prokázalo, že: 1) dovoz z ČLR pouze zaplnil mezeru na trhu způsobenou špatnou sklizní v roce 2022 a 2) čínský dovoz nebyl přímou příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Komora CFNA dále tvrdila, že u zemědělských zpracovatelských odvětví vystavených přírodním podmínkám lze špatnou výkonnost podniku do značné míry vysvětlit špatnou úrodou a že prudký nárůst dovozu po takových událostech by „obvykle měl mít čas zpomalit souběžně s vývojem trhu“. CFNA proto dospěla k závěru, že dovoz, který zůstal i v roce 2023 vysoký, nemůže být činitelem pro stanovení existence příčinné souvislosti.

(92)

Komise tyto argumenty odmítla. Jak je stanoveno v prozatímním nařízení, výroba v roce 2023 a v období šetření je vyšší než v roce 2022, zatímco prodej a podíl na trhu nadále klesaly a zásoby rostly. To prokazuje neschopnost výrobců v Unii prodávat svůj výrobek navzdory nárůstu výroby po roce 2022.

(93)

Charakterizace čínského dovozu ze strany komory CFNA jako „zaplnění mezery na trhu“ je v rozporu se dvěma klíčovými zjištěními. Za prvé, pokud by dovoz reagoval na dočasný nedostatek dodávek, dalo by se očekávat, že jakmile se výroba v Unii obnoví, bude klesat. Místo toho, jak je uvedeno v tabulce 3 prozatímního nařízení, se čínský dovoz a čínský podíl na trhu v roce 2023 oproti roku 2022 zvýšily a celkový čínský podíl na trhu se zvýšil z 6 % v roce 2022 na 15 % v období šetření. Za druhé, jak je uvedeno v 249. až 255. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tento dovoz se během období šetření podbízel cenám výrobního odvětví Unie v průměru o 7,2 % až 28,6 %.

(94)

Kromě toho Komise zjistila, že dovoz z Číny stlačil ceny výrobního odvětví Unie, zejména prostřednictvím mechanismu nabídkového řízení, a způsobil významný pokles objemu prodeje a tržního podílu výrobců v Unii.

(95)

Dumpingový dovoz může mít výrazný dopad na trh, kde je cenová citlivost významná. Jak je uvedeno v 293. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, trh Unie se zpracovanými nebo konzervovanými zrny kukuřice cukrové se vyznačuje nabídkovými řízeními, v nichž se kukuřice cukrová všech maloobchodních značek prodává prostřednictvím soutěžních nabídkových řízení. V takové struktuře trhu mohou mít cenové rozdíly významný dopad, neboť maloobchodníci jednají současně s více výrobci a přidělují objemy především na základě cenové konkurenceschopnosti.

(96)

Jak je uvedeno v 279. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, během posuzovaného období sice průměrné prodejní ceny v Unii vzrostly, ale nedržely krok s růstem jednotkových výrobních nákladů, které v důsledku vyšších cen surovin, plechovek a energií rostly rychleji. Jak je uvedeno v tabulce 3 prozatímního nařízení, dovoz z Číny se zvýšil o 518 %, zatímco jeho ceny zůstaly trvale pod průměrnými jednotkovými náklady výrobního odvětví Unie na prodané zboží. To výrobnímu odvětví Unie znemožnilo upravit své ceny směrem nahoru v souladu s nárůstem nákladů a přinutilo ho zachovat nabídky na stlačené úrovni, aby zůstalo konkurenceschopné v nabídkových řízeních. Komise proto dospěla k závěru, že dovoz z Číny významně stlačoval ceny. Jednalo se tedy spíše o významný cenový tlak ze strany dovozu než o legitimní zaplnění mezer na trhu.

(97)

Jak je uznáno v 317. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise dospěla k závěru, že ačkoli nelze vyloučit, že nízký výnos kukuřice cukrové v roce 2022 přispěl k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie, jelikož však byl omezen pouze na jeden rok posuzovaného období, mělo se za to, že neoslabil příčinnou souvislost. Ustanovení čl. 3 odst. 7 základního nařízení však vyžaduje, aby Komise odlišila újmu způsobenou jinými známými činiteli, než je dumpingový dovoz, od újmy způsobené samotným dumpingovým dovozem. Šetřením bylo zjištěno, že dočasné obtíže se sklizní v roce 2022 nezpůsobily: a) skutečnost, že čínský dovoz na trh Unie vstupoval i po roce 2022 ve značném objemu; b) cenové podbízení ve výši 7,2 % až 28,6 % zjištěné v období šetření; c) ztrátu podílu výrobního odvětví Unie na trhu konkrétně ve prospěch čínského dovozu v posuzovaném období; d) významné stlačení cen způsobené čínskými dovozními cenami, které zůstaly celkově pod jednotkovými náklady Unie po celé posuzované období, jak je vysvětleno v 255. a 280. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a e) zhoršení finančních ukazatelů během celého posuzovaného období, jak je vysvětleno v 83. bodě odůvodnění výše.

(98)

Závěr komory CFNA, že trvale vysoký objem dovozu v roce 2023 „nemůže být činitelem pro stanovení existence příčinné souvislosti“, zásadně nesprávně chápe analýzu příčinné souvislosti. Skutečnost, že dovoz zůstal vysoký i po zlepšení podmínek sklizně, je pro příčinnou souvislost právě relevantní, neboť ukazuje, že škodlivé účinky čínského dovozu nebyly dočasné, ale pokračovaly i poté, co se výroba výrobního odvětví Unie v roce 2023 zotavila.

(99)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že argumenty, které spojují újmu se špatnou sklizní v roce 2022, jsou neopodstatněné. Přetrvávání vysokého objemu dovozu, cenové podbízení během období šetření a další zhoršení klíčových ukazatelů výkonnosti výrobního odvětví Unie potvrdily, že existuje skutečná a podstatná příčinná souvislost mezi podstatnou újmou a dumpingovým dovozem z Číny. Ten nebyl vlivem dočasných přírodních faktorů oslaben.

(100)

Po poskytnutí informací nebyly předloženy žádné nové informace, které by prokazovaly, že špatný sklizňový rok měl trvalý dopad nebo že by vysvětloval pokračující přítomnost velkého objemu dumpingového dovozu. Komise proto potvrzuje své prozatímní zjištění, že újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, nelze přičíst dočasným výkyvům ve sklizni.

(101)

Komora CFNA i sdružení FRUCOM tvrdily, že nepředvídané události, jako jsou záplavy v Thajsku a související narušení, způsobily náhlou změnu globálních dodavatelských řetězců a přiměly kupující z EU k odběru z Číny.

(102)

Touto věcí se již zabýval 318. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Komise zjistila, že dovoz kukuřice cukrové z Thajska nebyl těmito událostmi významně ovlivněn, neboť jeho podíl na trhu zůstal v posuzovaném období víceméně stabilní. Nebyly předloženy žádné ověřitelné důkazy, které by prokazovaly, že dočasné povětrnostní jevy nebo vnější otřesy způsobily strukturální posun ve struktuře obchodu směrem k Číně.

(103)

Komise proto potvrzuje svůj předběžný závěr, že nárůst dovozu z Číny nelze vysvětlit výjimečným nebo krátkodobým narušením trhu, jako jsou záplavy v Thajsku.

(104)

Komora CFNA tvrdila, že jakýkoli pokles prodeje a výkonnosti výrobního odvětví Unie mohl být způsoben spíše snížením spotřeby v Unii než vlivem dumpingového dovozu.

(105)

Komise připomíná, že spotřeba v Unii, jak je uvedeno v 319. až 323. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, se během posuzovaného období mírně snížila. Pokles objemu prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podílu na trhu však byl poměrně mnohem větší než pokles spotřeby.

(106)

Ačkoli tedy pokles spotřeby mohl mít určitý omezený vliv na prodej, nelze jím vysvětlit významnou ztrátu podílu na trhu a stlačení cen, které utrpělo výrobní odvětví Unie. Komise potvrzuje své prozatímní zjištění, že tento činitel nenarušuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou.

(107)

Komora CFNA tvrdila, že hlavními příčinami zhoršení ziskovosti byly rostoucí náklady na suroviny, energii a plechovky a že Komise tento vývoj dostatečně neanalyzovala.

(108)

Komise připomíná, že tato otázka byla důkladně posouzena v 324. až 325. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Zatímco náklady během posuzovaného období skutečně vzrostly, tento nárůst se dotkl všech výrobců v Unii stejně a nelze jím vysvětlit rozsah poklesu ziskovosti a podílu výrobního odvětví Unie na trhu. Neschopnost výrobců v Unii odpovídajícím způsobem zvýšit své ceny byla způsobena především dumpingovým dovozem, který stlačoval ceny.

(109)

Po poskytnutí konečných informací komora CFNA zopakovala, že výrobní odvětví kukuřice cukrové v Unii není skutečně kapitálově náročné a že jeho nízká návratnost investic vyplývá především ze zvýšených nákladů na suroviny, energii a plechovky, a nikoli z dumpingového dovozu.

(110)

Komise však uvedla, že komora CFNA nepředložila žádné důkazy na podporu svého tvrzení, že výrobní odvětví není kapitálově náročné. Pokud jde o údajný dopad nákladů na energii a suroviny na zhoršení situace výrobního odvětví Unie, nebyly předloženy žádné nové věcné nebo analytické prvky nad rámec toho, co již bylo řešeno v prozatímním nařízení. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(111)

Komise proto potvrzuje své prozatímní zjištění, že rostoucí náklady na suroviny, energii a plechovky nenarušují příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(112)

Komise zvážila argumenty týkající se strategií zadávání veřejných zakázek a údajné jednorázové velké objednávky společnosti Lidl, které předložily komora CFNA a sdružení FRUCOM po poskytnutí prozatímních informací. Po poskytnutí konečných informací CFNA tvrdila, že faktury, které předložila, prokazují, že společnost Lidl objednala velký objem. CFNA však neposkytla žádný nový prvek, který by prokázal, že se tyto faktury týkaly jediné objednávky, a ani důkazy ve spisu tato tvrzení nedokládají. Předložené dokumenty odkazovaly na faktury za roky 2022 a 2024, které potvrzovaly trvalý obchodní vztah, a nikoli jednorázový nákup. Kromě toho dovoz z Číny po roce 2022 nadále rostl, což nebylo možné vysvětlit jedinou objednávkou nebo dočasnými úpravami dodávek.

(113)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, Komise potvrdila své závěry uvedené ve 330. až 333. bodě prozatímního nařízení.

(114)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 336. až 341. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(115)

Po úpravě vysvětlené výše v 63. bodě odůvodnění Komise rozpětí prodeje pod cenou revidovala. Konečné dumpingové rozpětí a rozpětí prodeje pod cenou jsou následující:

(116)

Na základě výše uvedeného dumpingového rozpětí a rozpětí prodeje pod cenou dospěla Komise k závěru, že je nezbytné posoudit, zda existují zkreslení, pokud jde o výrobek, který je předmětem šetření, ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení, v důsledku čehož by clo nižší než dumpingové rozpětí nepostačovalo k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem dotčeného výrobku, který je předmětem šetření.

(117)

Jak bylo vysvětleno v oznámení o zahájení, žadatel předložil dostatečné důkazy o tom, že v dotčené zemi existuje ve vztahu k dotčenému výrobku zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(118)

V prozatímní fázi Komise uvedla, že bude v šetření údajných zkreslení pokračovat, aby v konečné fázi šetření provedla posouzení vhodné úrovně opatření v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(119)

Podle důkazů uvedených v podnětu (9) se v ČLR na ocelové plechovky, jež představují nejméně 17 % výrobních nákladů dotčeného výrobku, vztahuje snížení vrácení daně z přidané hodnoty (DPH). Žadatel po poskytnutí prozatímních informací předložil stejné důkazy jako v podnětu, konkrétně výňatky z internetových stránek Transcustoms, které ukázaly, že plechovky pod celními kódy 7310 21 10 00 a 7310 21 90 00 podléhají DPH ve výši 13 % a vrácení vývozní DPH ve výši 10 %. Ačkoli rovněž zmínil celní dovozní a vývozní sazebník zveřejněný čínskými celními orgány, neposkytl o tomto dokumentu žádné důkazy.

(120)

Při zahájení řízení zaslala Komise čínské vládě dotazník týkající se tvrzení o zkresleních na trhu surovin. Dotazník pro vyvážející výrobce rovněž obsahoval otázky týkající se těchto tvrzení. Čínská vláda na dotazník neodpověděla a ani jeden ze dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku neposkytl žádné důkazy o tom, že tato opatření nebyla zavedena.

(121)

Komise zkoumala, zda se na plechovky vztahují některá z opatření uvedených v čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Za tímto účelem Komise porovnala důkazy poskytnuté žadatelem s jinými zdroji, jako jsou právní předpisy Čínské lidové republiky, další internetové stránky a celní dovozní a vývozní sazebník zveřejněný čínskými orgány pro roky 2023 a 2024. Oznámením ministerstva financí a státní daňové správy č. 15 [2020] (10) byly sazby vracení vývozní daně pro plechovky pod celními kódy 7310 21 10 00 a 7310 21 90 00 zvýšeny na 13 %. To potvrzuje státní daňová správa (11) a další internetové stránky, které rovněž ukazují vývoj sazby vracení daně v průběhu času (12), a celní dovozní a vývozní sazebník zveřejněný čínskými orgány pro roky 2023 a 2024, podle něhož plechovky pod těmito celními kódy podléhají DPH ve výši 13 % a vracení vývozní DPH ve výši 13 %.

(122)

Komise proto dospěla k závěru, že v ČLR nedochází ke snížení vrácení daně z přidané hodnoty (DPH), pokud jde o plechovky používané při výrobě dotčeného výrobku. Šetření neodhalilo žádné jiné zkreslení ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(123)

Na základě výše uvedeného posouzení by mělo být konečné antidumpingové clo stanoveno tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(124)

Po poskytnutí informací předložilo sdružení FRUCOM, zastupující evropské obchodníky s konzervovaným ovocem a zeleninou, připomínky proti uložení konečných opatření. Sdružení FRUCOM tvrdilo, že antidumpingová cla na dovoz kukuřice cukrové z Čínské lidové republiky by měla negativní dopad na obchodníky a spotřebitele v EU tím, že by zvýšila náklady, snížila bezpečnost dodávek a narušila hospodářskou soutěž na jednotném trhu.

(125)

Pokud jde o obavu, že by opatření ohrozila dobré podmínky spotřebitelů a bezpečnost dodávek, Komise připomíná, že účelem antidumpingových opatření je obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž odstraněním újmy způsobené nekalým dovozem. Trh Unie je nadále zásobován jak výrobci v Unii, tak dovozem z různých třetích zemí. Nic ve spisu nenaznačuje, že by uložení antidumpingových cel ohrozilo dostupnost kukuřice cukrové v Unii nebo výrazně narušilo spotřebitelské ceny. Obnovení spravedlivé hospodářské soutěže naopak zajistí dlouhodobou životaschopnost výrobního odvětví Unie a ochrání rozmanitost dodávek.

(126)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že uložení opatření by nebylo nepřiměřené nebo v rozporu s celkovým zájmem Unie.

(127)

Vzhledem k závěrům, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by měla být uložena konečná antidumpingová opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz dotčeného výrobku způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(128)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(129)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí tedy stav zjištěný během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto sazby cla jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem šetření, pochází z dotčené země a je vyráběn uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, se tyto sazby nevztahují a měla by se na něj vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(130)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Taková žádost musí být zaslána Komisi (13). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(131)

Aby se minimalizovalo riziko obcházení těchto opatření, které existuje vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit řádné uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud taková faktura nebude předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(132)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států by totiž měly i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(133)

Pokud by se zejména po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(134)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro veškerý ostatní dovoz pocházející z Čínské lidové republiky vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(135)

Vyvážející výrobci, kteří během období šetření nevyváželi dotčený výrobek do Unie, by měli mít možnost požádat Komisi, aby se na ně vztahovala sazba antidumpingového cla pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) dotčený výrobek nevyvážel v období šetření do Unie; ii) není ve spojení s vyvážejícím výrobcem, který tak činil, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství výrobků do Unie.

(136)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány, a to až do výše stanovené tímto nařízením.

(137)

Jak je uvedeno v oddíle 1.2, Komise zavedla celní evidenci dovozu výrobku, který je předmětem šetření.

(138)

Během konečné fáze šetření byly údaje shromážděné v souvislosti s celní evidencí vyhodnoceny. Komise analyzovala, zda byla splněna kritéria podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení pro výběr konečného cla se zpětnou působností.

(139)

Kromě výše dovozu, která během období šetření způsobila újmu, analýza Komise již neprokázala žádné další podstatné zvýšení dovozu podle čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení. Pro účely této analýzy Komise porovnala průměrné měsíční objemy dovozu dotčeného výrobku během období šetření, které činily 3 700 tun, s průměrnými měsíčními objemy dovozu během období počínajícího měsícem následujícím po zahájení tohoto šetření a končícího posledním celým měsícem před uložením prozatímních opatření (leden 2025 – červenec 2025), které činily 2 503 tun, což je o 32 % méně než průměr během období šetření. Rovněž při srovnání průměrných měsíčních objemů dovozu dotčeného výrobku během období šetření s průměrnými měsíčními objemy dovozu během období počínajícího měsícem následujícím po zahájení tohoto šetření až do měsíce, ve kterém byla uložena prozatímní opatření, včetně (leden 2025 – srpen 2025) byl objem 2 223 tun o 40 % nižší než průměr během období šetření. Komise proto dospěla k závěru, že podmínky pro výběr konečného cla se zpětnou působností nejsou splněny.

(140)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (14), pokud má být částka uhrazena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(141)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,