Уповноважене рішення (ЄС) 2025 / 2277 від 12 листопада 2025 виправдовування прийняття рішення (ЄС) 2025 / 477 на аплікативності статті 34 Директиви 2014 / 25 / ЄС Європейського Парламенту та Ради до контрактів, присуджених за діяльністю, пов’язані з виробництвом та оптовою електрикою в Бельгії, за винятком електроенергії, виробленої в Doel 4 та Tihang 3 атомних електростанцій (неified під документом С (2025) 7575)

(1)

Dne 24. července 2024 podalo Belgické království Komisi žádost v souladu s čl. 35 odst. 1 směrnice 2014/25/EU (dále jen „žádost“), aby stanovila, že se uvedená směrnice nevztahuje na činnosti společností Luminus, Norther a Ørsted (dále jen „žadatelé“), pokud jde o výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny v Belgii. Žádost se nevztahovala na výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny z jaderných elektráren Doel 4 a Tihange 3.

(2)

V reakci na tuto žádost přijala Komise dne 6. března 2025 prováděcí rozhodnutí (EU) 2025/477 (2) (dále jen „rozhodnutí“).

(3)

Jak je uvedeno ve 13. bodě odůvodnění rozhodnutí, Komise pro účely posouzení, zda jsou příslušné činnosti vystaveny přímé hospodářské soutěži na dotčených trzích, přihlížela k tržnímu podílu hlavních podniků působících v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny v Belgii, jakož i k existenci a rozsahu podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a jejího velkoobchodního prodeje v Belgii prostřednictvím veřejných režimů.

(4)

V rozhodnutí Komise objasnila, že neanalyzovala režim dotací pro jaderné elektrárny Doel 4 a Tihange 3 prodloužený za rok 2025 (22. bod odůvodnění a poznámka pod čarou 12 rozhodnutí). Pokud jde o zbývající režimy dotací, Komise ve 35. bodě odůvodnění rozhodnutí dospěla k závěru, že výroba a velkoobchodní prodej elektřiny z obnovitelných zdrojů energie dostávající pevné a zákonem stanovené prémie tvoří samostatný trh. K tomuto závěru dospěla Komise na základě rozhodnutí uvedených ve 20. bodě odůvodnění rozhodnutí. Ve 28. a 40. bodě odůvodnění rozhodnutí se však namísto toho odkazuje na 18. bod odůvodnění. Vzhledem k uvedené chybě je proto zapotřebí prováděcí rozhodnutí (EU) 2025/477 odpovídajícím způsobem opravit.

(5)

V části rozhodnutí věnované analýze trhu se v oddíle 3.2.3.2 analyzují faktory, jako jsou podíly na trhu a úrovně koncentrace, oddíl 3.2.3.3 analyzuje konkurenční tlak způsobený dovozem elektřiny a oddíl 3.2.3.4 popisuje podniky, které působí na celkovém trhu výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny v Belgii, včetně zadavatelů. Konkrétně v 57. až 64. bodě odůvodnění rozhodnutí je uvedena analýza Komise ohledně toho, zda by veřejní zadavatelé mohli mít dominantní vliv na společnost Engie.

(6)

Společnost Engie nebyla do žádosti zahrnuta. Belgické království uvedlo, že společnost Engie nepůsobí na evropských platformách pro zadávání veřejných zakázek, protože se na ni podle jeho názoru směrnice 2014/25/EU nevztahuje (57. bod odůvodnění rozhodnutí). S ohledem na informace dostupné v době přijetí rozhodnutí však Komise byla toho názoru, že společnost Engie by měla být považována za zadavatele podle čl. 4 odst. 2 směrnice 2014/25/EU (64. bod odůvodnění rozhodnutí).

(7)

Po přijetí rozhodnutí se společnost Engie obrátila na Komisi s novými informacemi o svých akcionářích a jejich hlasovacích právech. Z těchto informací vyplývá, že na rozdíl od toho, co je uvedeno v 60. bodě odůvodnění rozhodnutí, francouzští veřejní zadavatelé – akcionáři společnosti Engie – nedisponovali alespoň 50 % hlasů skutečně odevzdaných akcionáři na výročních valných hromadách akcionářů společnosti Engie ve všech pěti letech období mezi rokem 2020 a 2024. V letech 2022 a 2023 tito veřejní zadavatelé disponovali o něco méně než polovinou skutečně odevzdaných hlasů, přičemž procentní podíly francouzského státu a Caisse des Dépôts et Consignations činily v roce 2022 v průměru 49,92 % a v roce 2023 48,55 %. Skutečnost, že francouzští veřejní zadavatelé neměli na všech valných hromadách ve všech pěti letech období 2020–2024 většinu hlasů (nýbrž jen v letech 2020, 2021 a 2024), zpochybňuje závěr, že měli na společnost Engie dominantní vliv.

(8)

Komise by také měla zohlednit skutečnost, že možnost francouzského státu přeměnit kmenové akcie společnosti Engie na zlaté akcie mu poskytuje pouze právo postavit se proti prodeji strategických aktiv třetí straně. Z toho vyplývá, že tvrzení Komise uvedené v 61. bodě odůvodnění rozhodnutí o tom, že takové zlaté akcie dávají francouzskému státu právo podmínit vstup nových akcionářů do kapitálu společnosti nad určitou hranici souhlasem ministra hospodářství, je nesprávné.

(9)

Na základě nových informací, které poskytla společnost Engie, a vzhledem k tomu, že neexistují žádné další důkazy o možném dominantním vlivu, jež by veřejní zadavatelé právně nebo fakticky měli na společnost Engie, již Komise v této fázi nedisponuje dostatečnými podklady pro to, aby mohla usuzovat, že by veřejní zadavatelé mohli mít na tuto společnost dominantní vliv, a že by společnost Engie tudíž měla být považována za zadavatele ve smyslu směrnice 2014/25/EU. Prováděcí rozhodnutí (EU) 2025/477 je proto zapotřebí odpovídajícím způsobem opravit.

(10)

Skutečnost, že Komise již nemůže učinit závěr, že společnost Engie je zadavatelem, má dopad na analýzu podmínek přímého vystavení hospodářské soutěži na celkovém trhu výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny v Belgii. Zadavatelé, včetně společnosti Luminus, měli v období 2019–2023 společný podíl na tomto trhu mezi 20 % a 30 % v kapacitě a 15 % a 20 % ve výrobě (56. bod odůvodnění rozhodnutí). Očekává se, že tento podíl na trhu zůstane v nadcházejících letech stabilní. Společnost Luminus měla sama o sobě v roce 2023 tržní podíl ve výši 14,1 % (42. bod odůvodnění rozhodnutí). To je výrazně pod prahovými hodnotami, jež se podle judikatury Soudního dvora Evropské unie a praxe Komise v oblasti hospodářské soutěže považují za potenciální známku existence významné tržní síly. Pokud jde o zbývající zadavatele, společnost Norther v současné době provozuje pouze jeden větrný park a společnost Ørsted zatím na belgickém trhu výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny není přítomna. Obě společnosti, spolu se společností Luminus, čelí konkurenci dalších výrobců (konkrétně společností Engie, RWE, Eneco a Total Energy), kteří nejsou považováni za zadavatele a kteří v Belgii v roce 2023 představovali společně více než 62 % trhu výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny, pokud jde o vyrobenou energii (42. bod odůvodnění rozhodnutí).

(11)

S ohledem na nové skutečnosti týkající se společnosti Engie, na něž byla Komise upozorněna a jež existovaly v době přijetí rozhodnutí, proto Komise již nemůže mít za to, že činnosti společnosti Luminus na trhu výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny v Belgii nejsou přímo vystaveny hospodářské soutěži. Prováděcí rozhodnutí (EU) 2025/477 je tudíž zapotřebí odpovídajícím způsobem opravit, pokud jde o posouzení podmínek přímého vystavení hospodářské soutěži na celkovém trhu výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny v Belgii provedené Komisí, jakož i o její závěry v tomto ohledu.

(12)

Vzhledem k tomu, že nové skutečnosti týkající se společnosti Engie existovaly v době přijetí prováděcího rozhodnutí (EU) 2025/477, i vzhledem k dopadu, který nezbytné opravy mají na dotčené podniky, by se toto rozhodnutí mělo použít ode dne 6. března 2025,

1)

28. bod odůvodnění se nahrazuje tímto:

2)

40. bod odůvodnění se nahrazuje tímto:

3)

57. až 70. bod odůvodnění se nahrazují tímto:

(22)  Bod 164 žádosti."

(24)  Viz tabulka 8 v příloze II žádosti."

(25)   Tamtéž. "

(23)  Společnost Luminus má rovněž práva na odběr z některých francouzských jaderných elektráren. Majoritní akcionář společnosti Luminus (EDF) provozuje ve Francii 56 jaderných reaktorů. Francouzskou jadernou elektřinu lze do Belgie dovážet prostřednictvím propojení mezi oběma zeměmi."

(26)   Tamtéž.“; "

4)

71. až 76. bod odůvodnění se nahrazují tímto:

„4.   ZÁVĚR

(27)  Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování) (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2004/139/oj)."

(28)  Rozsudek Tribunálu ze dne 27. dubna 2016, Österreichische Post AG v. Komise, T-463/14, ECLI:EU:T:2016:243, bod 28. Viz také 44. bod odůvodnění směrnice 2014/25/EU.“;"

5)

článek 2 se nahrazuje tímto: