Постановление Министерства внешней торговли No 82/1961 Сб.
Постановление Министерства внешней торговли об имплементации Закона No 36/1953 Сб.
Действующий
Действует с 01.08.1961
Содержание
ČÁST PRVNÍ
§ 1
ČÁST DRUHÁ
§ 2
§ 3
§ 4
§ 5
§ 6
§ 7
§ 8
ČÁST TŘETÍ
§ 9
DÍL I
§ 10
§ 11
§ 12
DÍL II
Oddíl první
§ 13
§ 14
§ 15
§ 16
§ 17
§ 18
§ 19
§ 20
§ 21
§ 22
Oddíl druhý
§ 23
§ 24
§ 25
§ 26
§ 27
§ 28
§ 29
§ 30
§ 31
§ 32
§ 33
§ 34
§ 35
§ 36
§ 37
§ 38
Oddíl třetí
§ 39
§ 40
§ 41
§ 42
§ 43
§ 44
ČÁST ČTVRTÁ
§ 45
§ 46
§ 47
§ 48
§ 49
§ 50
§ 51
§ 52
§ 53
§ 54
§ 55
§ 56
§ 57
§ 58
§ 59
§ 60
§ 61
§ 62
§ 63
§ 64
§ 65
§ 66
§ 67
§ 68
§ 69
§ 70
§ 71
§ 72
§ 73
§ 74
§ 75
§ 76
§ 77
ČÁST PÁTÁ
§ 78
ČÁST ŠESTÁ
§ 79
§ 80
ČÁST SEDMÁ
§ 81
§ 82
Zobrazeno prvních 200 z celkem 493 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
82
VYHLÁŠKA
ministerstva zahraničního obchodu
ze dne 26. července 1961,
kterou se provádí celní zákon č. 36/1953 Sb.
Ministerstvo zahraničního obchodu stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady podle § 6 odst. 2, § 12 odst. 2, § 13 odst. 3, § 19 odst. 5, § 20 odst. 2, § 22 odst. 2, § 29 odst. 2, § 38, § 40 odst. 2, § 41 odst. 2 a 3, §§ 48, 52, 54 a 56 celního zákona č. 36/1953 Sb.:
Úkoly celní správy
Hlavním úkolem celní správy je kontrolovat oběh zboží ve styku s cizinou tak, aby byla zajištěna ochrana a podpora plánovaného zahraničního obchodu a devizových zájmů. Při plnění tohoto úkolu celní správa zejména
a) kontroluje, zda jsou zachovávány dovozní, vývozní a průvozní zákazy a omezení,
b) činí opatření při porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou, zejména stíhá zboží, které uniklo celní kontrole,
c) upozorňuje příslušné orgány na závady, které by mohly být příčinou ztrát v zahraničním obchodě, a v mezích své působnosti činí opatření k jejich odstranění,
d) vyměřuje a vybírá clo ze zboží dováženého a ze zboží vyváženého, náhradní dávku za daň z obratu ze zboží dováženého, jakož i celní náhradu,
e) zjišťuje podklady pro celní statistiku,
f) upozorňuje na závady v dopravě a uskladnění při dovozu, vývozu a průvozu zboží.
Organizace a působnost celní správy
Orgány celní správy
(1) Působnost ve věcech celních vykonává ministerstvo zahraničního obchodu prostřednictvím ústřední celní správy, která je jeho zvláštní složkou; její organizaci upravuje statut tohoto ministerstva.
(2) Ústřední celní správě jsou přímo podřízeny celnice se svými odbočkami a celními hlídkami; odbočky a celní hlídky jsou organizačními složkami celnic.
(3) Celnice a jejich odbočky (dále jen „celnice“) jsou pohraniční a vnitrozemské; k pohraničním patří též ty, které byly podle mezinárodní smlouvy zřízeny na cizím státním území. Celní hlídky se zřizují u státních hranic.
(4) Celnice a celní hlídky zřizuje, zrušuje a jejich působnost vymezuje ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.
Působnost ústřední celní správy
Ústřední celní správě přísluší zejména
a) organizovat a řídit celní správu,
b) vykonávat nejvyšší dozor v oboru celnictví,
c) vydávat směrnice a pokyny podřízeným orgánům,
d) řídit zjišťování podkladů pro celní statistiku,
e) vydávat podle předpisů ministerstva zahraničního obchodu právně závazný výklad o sazební příslušnosti zboží a o výši táry,
f) rozhodovat o opravných prostředcích do rozhodnutí celnic,
g) rozhodovat jako první stolice ve vyhrazených případech.
Působnost celnic a celních hlídek
(1) Celnicím přísluší
a) provádět bezprostřední celní kontrolu nad oběhem zboží ve styku s cizinou, zejména dozírat na zachovávání zákazů a omezení dovozu, vývozu a průvozu zboží, stanovených podle předpisů o státní organizaci zahraničního obchodu, předpisů devizových, bezpečnostních, zdravotních, veterinárních aj.,
b) stíhat a zadržet zboží, které uniklo nebo se vyhnulo celní kontrole nebo s nímž bylo naloženo nedovoleným způsobem,
c) provádět celní řízení při dovozu, vývozu a průvozu zboží a při přepravě zboží přes cizí státní území, jakož i zavazadel, cestovních potřeb a ostatních věcí osob přestupujících státní hranice,
d) zjišťovat závady, jež by mohly být příčinou ztrát pro zahraniční obchod, oznamovat je příslušným orgánům a činit v mezích své působnosti opatření k jejich odstranění,
e) vyměřovat a vybírat clo, náhradní dávku a celní náhradu,
f) zařazovat zboží podle příslušných předpisů,
g) zjišťovat a kontrolovat podklady pro celní statistiku,
h) rozhodovat ve všech celních věcech, pokud toto rozhodování není vyhrazeno ústřední celní správě,
ch) dozírat, zda při oběhu zboží ve styku s cizinou není závad v dopravě nebo v uskladnění,
i) provádět úkoly svěřené jim zvláštními předpisy, ministerstvem zahraničního obchodu nebo ústřední celní správou.
(2) Celním hlídkám přísluší dohlížet na přestup zboží přes státní hranice a na oběh zboží mezi hranicemi a pohraniční celnicí. Celní hlídky mohou být pověřeny obstaráváním dalších úkolů.
Součinnost jiných státních orgánů
Státní orgány, především národní výbory, orgány ministerstva vnitra, prokuratury a soudy jsou povinny poskytovat v mezích své působnosti orgánům celní správy účinnou pomoc při provádění celního zákona a předpisů podle něho vydaných, zvláště při stíhání zboží, které uniklo nebo se vyhnulo celní kontrole.
(1) Zvláštní předpisy stanoví, jak spolupůsobí orgány ministerstva vnitra při celním dohledu na dopravu zboží přes státní hranice a na jeho oběh a jaká mají přitom oprávnění a povinnosti.
(2) Národní výbory, prokuratury a soudy jsou povinny zařídit, aby zboží jimi zabavené, které nebylo v trestním řízení prohlášeno za propadlé nebo zabrané, bylo, pokud podléhá celní kontrole nebo celnímu řízení, dodáno celnici dříve, než bude vydáno oprávněnému.
Nošení a použití zbraně
(1) Zaměstnanci celní správy jsou na místech stanovených ústřední celní správou oprávněni v době výkonu služby nosit a užít zbraně.
(2) Zaměstnanec celní správy smí při výkonu služby užít zbraně při zachování potřebné opatrnosti za těchto podmínek:
a) proti osobě, která neoprávněně přešla nebo se pokouší přejít státní hranice, na výzvu se nezastaví, snaží se uniknout a nemůže být jinak zadržena;
b) v případě nutné obrany, aby odvrátil bezprávný útok vedený proti jeho osobě nebo mu bezprostředně hrozící anebo útok na život jiné osoby;
c) aby odvrátil nebezpečný útok proti státnímu majetku nebo střeženému objektu, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od útoku;
d) po marné výzvě k zamezení útěku zadržené osoby, nelze-li útěku jinak zabránit.
Pracovní doba celnic
(1) Pokud v jednotlivých celních řádech není k stanovení pracovní doby zmocněna celnice, stanoví pracovní dobu celnic ústřední celní správa.
(2) Zboží dopravované přes státní hranice musí být pohraniční celnici dodáno pokud možno tak, aby celní řízení bylo provedeno ještě v pracovní době. Celnice projednávají zavazadla, cestovní potřeby a ostatní věci cestujících včetně jejich dopravních prostředků, pokud v jednotlivých celních řádech není stanoveno jinak, v kterékoli denní nebo noční době.
Celní kontrola a celní řízení
Úvodní ustanovení
(1) Dokud nebylo zboží dopravené z ciziny propuštěno do volného oběhu v tuzemsku, může jím být nakládáno až po provedení celního řízení a jen s omezeními v tomto řízení uloženými. To platí obdobně i o zboží projednaném k vývozu, dokud toto zboží nepřestoupilo státní hranice a nebylo propuštěno do volného oběhu v cizině, jakož i o zboží, které je tuzemskem prováženo nebo které je přepravováno přes cizí státní území.
(2) Zbožím podle celních předpisů se rozumějí všechny hmotné předměty movité (např. též cestovní potřeby, peníze a listiny).
Doprava zboží přes státní hranice
Povinnost dodat zboží a dostavit se k pohraniční celnici
(1) Železniční, plavební, silniční a letecké dopravní podniky a pošta, jakož i jiné podniky a jednotlivci, kteří dopravují zboží z ciziny nebo do ciziny, musí zboží dodat pohraniční celnici k celnímu řízení se stanovenými doklady. Při letecké dopravě se rozumí pohraniční celnicí letiště, na kterém je zřízena celnice (celní letiště).
(2) Je-li na přechodu hranic zřízena celní hlídka, je ten, kdo dopravuje zboží, povinen zastavit se u ní a předložit jí stanovené doklady.
(3) Cestující, kteří přestupují hranice, jsou rovněž povinni dostavit se k pohraniční celnici nebo k celní hlídce a podrobit se celnímu řízení.
(4) Při dopravě z ciziny musí být zboží dodáno pohraniční celnici ihned, jakmile bylo dopraveno přes státní hranice, při dopravě do ciziny v době co nejkratší anebo ve lhůtě, která byla stanovena. Povolené úlevy musí být vázány na dodržení podmínek zajišťujících řádné provedení celního řízení.
Celní cesty
(1) Celnice nebo celní hlídka může podrobněji vymezit povinnosti dopravce pro dopravu po celní cestě.
(2) Doprava zboží mimo celní cestu je dovolena jen se zvláštním povolením celní správy, vydaném v dohodě s příslušnými orgány ministerstva vnitra. V jednotlivých případech uděluje povolení celnice, která je nejbližší zamýšlenému přestupu hranic; v ostatních případech uděluje povolení ústřední celní správa.
(3) Po cestách, jejichž střední čarou vedou státní hranice, je dovolena doprava i na té části, která leží na cizím státním území; z hlediska celních předpisů se má v takových případech za to, že k přestupu státních hranic nedošlo.
(4) Doprava mezi hranicemi a pohraniční celnicí podléhá celní kontrole.
Dopravní prostředky
Podrobnosti o úpravě a zařízení dopravních prostředků, jakož i v kterých prostorách dopravních prostředků smí být uloženo zboží za dopravy po celní cestě, stanoví celní řády.
Celní řízení
Všeobecná ustanovení
Hlavní zásady
(1) Celní řízení provádí celnice, které bylo dovážené nebo vyvážené zboží dodáno.
(2) Při dopravě zboží z ciziny může pohraniční celnice odmítnout provést celní řízení, jestliže nejde o řízení poukazovací, prováděním řízení by byla rušena doprava nebo pravidelný chod celní služby a na cestě do místa určení nebo v jeho blízkosti je jiná celnice.
(3) Ústřední celní správa může s ohledem na způsob dopravy a provádění celní kontroly povolit, aby určité druhy vyváženého zboží byly projednávány pohraničními celnicemi.
Celní účastník
(1) Celním účastníkem je ten, kdo má zboží u sebe nebo kdo je má sice u někoho jiného, avšak dokladem (vyplacenou přepravní listinou, konosamentem, skladním listem apod.) celnici prokáže, že může se zbožím nakládat v rozsahu potřebném k provedení celního řízení, zejména že je může k tomuto řízení dodat celnici a dát je podrobit celní prohlídce.
(2) Při projednávání zboží ze záznamního oběhu v cizině do volného oběhu v cizině je celním účastníkem ten, kdo předloží doklad o propuštění zboží do záznamního oběhu v cizině.
(3) O tom, koho dopravní podnik užije při dopravě zboží k obstarávání úkolů, s nimiž je celní řízení nutně spojeno, platí, že byl dopravním podnikem k celnímu řízení zmocněn.
Celniště
(1) Celní řízení se provádí zpravidla na celništi; celništěm jsou místnosti a prostory, které určí celní správa v dohodě s orgány a podniky veřejné dopravy.
(2) Celní řízení se provádí mimo celniště, vyžaduje-li to povaha zboží nebo povaha celního řízení nebo usnadní-li se tím doprava nebo je-li to jinak naléhavé a neruší-li se tím pravidelná celní služba.
(3) Žádá-li celní účastník, aby bylo celní řízení provedeno mimo celniště, je povinen zároveň oznámit celnici přibližné množství zboží a jeho druh podle obchodního nebo obvyklého pojmenování a navrhnout dobu, kdy má být celní řízení provedeno.
(4) O nakládání se zbožím dopravovaným od celnice na místo určení k provedení celního řízení platí obdobně ustanovení o poukazování (§ 32 a násl.).
Návrh na celní řízení
(1) Návrh na celní řízení se podává zpravidla ústně. Orgány celní správy mohou však k zajištění správného provedení celního řízení požadovat, aby návrh byl podán písemně na předepsaném tiskopise.
(2) Celní účastník je oprávněn prohlídkou zboží pod celním dozorem zjistit údaje potřebné pro návrh. Celní účastník může měnit návrh na celní řízení, dokud ještě nebylo započato s celní prohlídkou. Po tomto okamžiku až do projednání zboží může celní účastník měnit návrh jen pokud jde o druh celního řízení.
(3) Návrh na celní řízení se musí vztahovat na celou zásilku a musí obsahovat tyto údaje:
a) jméno a sídlo celního zájemce,
b) jméno a sídlo celního účastníka,
c) jméno a sídlo odesílatele a příjemce,
d) počet, druh, značky a čísla nákladových kusů,
e) množství zboží podle měřítek stanovených celním sazebníkem, jakož i podle měřítek uvedených v dovozním nebo vývozním dokladu,
f) označení druhu a povahy zboží podle pojmenování v celním sazebníku; patří-li pod označení celního sazebníku více druhů zboží, je třeba uvést zboží též podle pojmenování obvyklého v obchodě,
g) cenu zboží přepočtenou na Kčs podle středního kursu uvedeného v kursovním lístku Státní banky československé, je-li údaj o ceně potřebný k provedení navrženého celního řízení,
h) označení druhu a povahy obalů podle pojmenování v tárovém sazebníku, a nejsou-li v něm jmenovány, podle obvyklého pojmenování,
ch) zemi původu při dovozu,
i) zemi určení při vývozu,
j) druh celního řízení,
k) účel dovozu nebo vývozu (při projednávání do záznamního oběhu),
l) lhůtu k zpětnému vývozu po případě k zpětnému dovozu (v záznamním oběhu),
m) druh jistoty za celní náhradu a její výši (v záznamním oběhu, v poukazovacím řízení, v uskladňovacím řízení),
n) lhůtu k dodání zboží (v poukazovacím řízení),
o) celnici, jíž má být zboží dodáno (v poukazovacím řízení),
p) odůvodnění požadovaného celního osvobození,
r) seznam připojených dokladů.
(4) U zavazadel může cestující navrhnout, aby celní řízení bylo provedeno podle výsledku celní prohlídky.
(1) Návrh na celní řízení musí být doložen doklady potřebnými k provedení celního řízení, zejména předepsanými v předpisech celních, devizových, o zákazech a omezeních dovozu, vývozu a průvozu zboží nebo v jiných předpisech souvisících s celním řízením (např. mezinárodní nebo prvotní celní prohláška, seznam zboží, přepravní doklad, účet, devizový doklad, povolení, osvědčení, nebo jiný obdobný doklad).
(2) V mezinárodní (prvotní) celní prohlášce musí být označen odesílatel a příjemce zásilky, země původu, země určení, počet, značky a čísla nákladových kusů, druh obalu, množství a druh zboží podle pojmenování v obchodě obvyklého a cena zboží. Pokud mezinárodní nebo prvotní celní prohláška není připojena k přepravní listině, je dopravní podnik povinen vystavit náhradní celní prohlášku. Místo mezinárodních (prvotních) celních prohlášek lze předložit seznam zboží vystavený odesílatelem nebo průpis přepravní listiny, obsahují-li všechny údaje stanovené pro mezinárodní (prvotní) celní prohlášku.
Provedení celního řízení
(1) Celnice především zjistí, je-li návrh na celní řízení úplný a doložen předepsanými doklady. Není-li tomu tak, vyzve celnice celního účastníka, aby ve lhůtě, kterou zároveň určí, návrh doplnil nebo doložil scházejícími doklady. Nevyhoví-li celní účastník výzvě a brání-li vady návrhu provedení řízení, celnice návrh odmítne a pokud je to třeba, učiní na náklad a nebezpečí celního účastníka vhodné opatření, aby se zabránilo nedovolenému nakládání se zbožím; zejména může uložit zboží v celním skladišti, v provozním skladišti nebo mimo celní skladiště.
(2) Na základě úplného a řádně doloženého návrhu provede celní orgán prohlídku zboží. Celní účastník je povinen připravit zboží k prohlídce podle pokynu celnice, podávat potřebná vysvětlení a strpět odebrání vzorků potřebných pro celní řízení. Nesplní-li celní účastník tuto povinnost, učiní celnice obdobné opatření jako při odmítnutí návrhu (odstavec 1).
(3) Provádí-li se v cestovním styku celní řízení jen podle výsledku celní prohlídky a zjistí-li se při této prohlídce zboží záludně ukryté, má se za to, že zboží mělo být odňato celní kontrole.
(4) Celní prohlídka se může omezit podle druhu navrženého celního řízení na zjištění množství zboží (hrubá váha, počet kusů apod.), a je-li zboží zabaleno, na počet nákladových kusů, jejich značky, čísla a druh obalu, po případě na zjištění, zda celní závěra je neporušena (vnější celní prohlídka).
(5) Má-li být zjištěn obsah zásilky, je celní účastník povinen provést všechny úkony nutné k otevření zásilky. Prohlídka obsahu zásilky (vnitřní celní prohlídka) musí být konána tak, aby se nepoškodilo zboží ani obal. Touto celní prohlídkou se zjistí druh, množství a po případě jakost zboží. Přitom celnice kontroluje správnost údajů v předložených dokladech.
(6) Celnice může omezit prohlídku na tolik nákladových kusů, kolik uzná za nutné, aby se mohla s dostatečnou jistotou přesvědčit o obsahu zásilky (namátková prohlídka); na výběr těchto kusů celní účastník vliv nemá. Nákladové kusy nemusí být otevřeny, jestliže se zboží projednává podle hrubé nebo čisté váhy zjištěné srážkou táry a nemá-li celnice nebo jiný příslušný orgán státní správy pochybnosti o obsahu jednotlivých nákladových kusů. Celnice označí v celním dokladu nebo v průvodní listině nákladové kusy, které byly podrobeny vnitřní prohlídce. Též v cestovním styku je možno prohlížet zavazadla cestujících namátkově.
(7) Vzorek smí celnice odebrat jen v přítomnosti celního účastníka a jen v nutném množství. Obsah nákladových kusů nemá tím být porušen. Vzorky se zpravidla nevracejí; celní účastník si však může vyhradit vrácení nespotřebovaných vzorků. Celní správa neodpovídá za poškození nebo zničení vzorků, pokud k poškození nebo zničení došlo při jejich zkoušení.
(1) Podle výsledku prohlídky zboží a se zřetelem k předloženým dokladům a k podanému vysvětlení celnice projedná zboží, tj. rozhodne, zda zboží propustí do navrženého oběhu, za jakých podmínek (např. že zboží bude použito k určitému účelu nebo že jím bude nakládáno určitým způsobem) a pro koho.
(2) Jakmile budou splněny podmínky rozhodnutí, propustí celnice zboží do navrženého oběhu (ukončí celní řízení), a to zpravidla tím, že vydá doklad o provedeném celním řízení. Dokud doklad není vydán, nesmí být zboží z celniště nebo z místa, kde se projednává, přemístěno, nedá-li k tomu celnice výjimečně souhlas.
(3) Celnice může výjimečně povolit, aby bylo s dováženým zbožím nakládáno určitým způsobem již před skončením celního řízení, vyžaduje-li to obecný zájem a není-li nebezpečí, že se tím porušuje dovozní plán.
(4) Orgán celní správy se může novou celní prohlídkou po případě jiným vhodným způsobem přesvědčit, zda celní řízení bylo provedeno v souladu s celními předpisy.
(1) Dokud není celní řízení skončeno, není celní správa povinna vydat zboží ani prokuratuře, ani soudu, ani jinému orgánu, pokud není o vydání žádáno k účelům trestního řízení.
(2) Jestliže celnice vydala zboží před skončením celního řízení, je prokuratura, soud nebo orgán, jemuž bylo vydáno, povinen zařídit dodání zboží celnici k provedení celního řízení dříve, než je vydá oprávněnému.
(3) Je-li celnici známo, že ten, komu má být zboží propuštěno do volného oběhu v tuzemsku, je omezen v právu volně nakládat se svým majetkem, vydá mu celnice zboží pouze se souhlasem orgánu, který omezení nakládání s majetkem nařídil.
Následky nedostatku součinnosti celního účastníka nebo neúplnosti návrhu
(1) Návrh na celní řízení musí být podán do 48 hodin po dodání zboží celnici; tuto lhůtu může celnice ze závažných důvodů prodloužit. Nepodá-li celní účastník návrh na celní řízení ve stanovené nebo v prodloužené lhůtě nebo nedoplní-li neúplný návrh nebo scházející doklady ve lhůtě, kterou mu celnice zároveň určí, učiní celnice na jeho náklad a nebezpečí vhodné opatření, aby se zabránilo nedovolenému nakládání se zbožím (§ 18 odst. 1).
(2) Nepodá-li celní účastník řádný návrh ani do dalších 3 dnů, podléhá-li zboží rychlé zkáze, jinak do dalších 30 dnů po uplynutí lhůty zmíněné v odstavci 1, celnice prodá zboží podle předpisů o dražbách mimo exekuci nebo je odevzdá k takovému prodeji okresnímu národnímu výboru. Celnice může třídenní a třicetidenní lhůty prodloužit nebo zkrátit; o prodeji (odevzdání k prodeji) zboží, jakož i o prodloužení nebo zkrácení lhůty, vyrozumí celního účastníka. Z výtěžku dražby se uhradí především dražební náklady, pak náklady spojené s úschovou a dopravou, clo a dávky, po případě celní náhrada. Zbytek výtěžku se vyplatí tomu, kdo prokáže, že byl celním účastníkem; nestane-li se tak do roka po prodeji zboží, připadne tento zbytek státu.
Osvobození od celní prohlídky
(1) Od celní prohlídky se upouští při cestách do ciziny a z ciziny u presidenta republiky, předsedy a místopředsedů Národního shromáždění, u předsedy vlády, místopředsedů vlády, u ministrů, u předsedy, místopředsedů a pověřenců Slovenské národní rady a u členů průvodu těchto osob. Od celní prohlídky se upouští dále u poslanců Národního shromáždění a Slovenské národní rady, u náměstků ministrů, u velvyslanců, vyslanců a generálních konzulů Československé socialistické republiky, u generálů v činné službě a u předsedů krajských národních výborů. Od celní prohlídky se upouští též u rodinných příslušníků všech těchto osob, cestují-li s nimi společně.
(2) Za podmínek vzájemnosti a z důvodů mezinárodní zdvořilosti se upouští od celní prohlídky při cestách z ciziny a do ciziny, jde-li o
a) hlavy cizích států, předsedy vlád cizích států a jejich náměstky, členy vlád cizích států, předsedy a náměstky předsedů zákonodárných sborů cizích států a členy jejich průvodu,
b) šéfy cizích diplomatických misí pověřených v Československé socialistické republice (velvyslance, vyslance, chargés d'affaires) a členy diplomatického personálu těchto misí (rady, tajemníky, atašé aj.),
c) předsedy a členy cizích delegací na diplomatické konference svolávané do Československé socialistické republiky a o jiné osoby požívající diplomatických a konzulárních výsad a imunit podle mezinárodního práva,
d) cizí diplomatické zástupce působící mimo území Československé socialistické republiky, cestují-li do ní nebo jí projíždějí,
e) přednosty efektivních konzulárních úřadů cizích států působících v Československé socialistické republice (generální konzuly, konzuly a vicekonzuly), pokud jsou konzulárními úředníky z povolání a nejsou československými občany,
f) příslušníky rodin osob uvedených pod a) až e),
g) jiné příslušníky cizích států, mající diplomatický statut,
h) diplomatické kurýry cizích států.
(3) Osvobození od celní prohlídky se týká též zavazadel osob jmenovaných v odstavcích 1 a 2, jejichž doprava se děje v časové souvislosti s cestou těchto osob, a to i když jsou dovážena nebo vyvážena jiným dopravním prostředkem, než kterým tyto osoby cestují.
(4) Osvobození od celní prohlídky se nevztahuje na případy, kdy jsou vážné důvody k domněnce, že zavazadlo obsahuje předměty, jejichž dovoz nebo vývoz je zakázán.
(5) Od celní prohlídky se dále upouští v případech, ve kterých to ústřední celní správa povolila vydáním zvláštní propustky nebo jiným způsobem, nebo u osob, které se vykáží propustkou vydanou ministerstvem zahraničních věcí nebo československým zastupitelským úřadem v cizině podle směrnic dohodnutých s ústřední celní správou.
(6) Celní prohlídce nepodléhá zapečetěná diplomatická pošta, kterou veze kurýr týmž dopravním prostředkem, kterým cestuje. Diplomatická pošta může obsahovat pouze diplomatické listiny nebo předměty určené pro úřední potřebu mise. Kurýr se musí vykázat seznamem, jejž vyhotovil a razítkem opatřil úřad, který diplomatickou poštu odesílá. V seznamu musí být uveden počet kusů diplomatické pošty a druh obalu; jednotlivé kusy a druhy jejich obalů musí souhlasit se seznamem. Totéž platí o zapečetěné diplomatické poště (v zásilkách) dopravované jinak než kurýrem; v seznamu, který poštu doprovází, musí být však uvedena též adresa úřadu nebo orgánu, jemuž je pošta určena.
(7) Diplomatická pošta (zásilky) zasílaná ministerstvem zahraničních věcí nebo československými zastupitelskými úřady se propustí při dovozu nebo vývozu bez celní prohlídky za předpokladu, že obsahuje jen listiny a jiné předměty určené pro služební účely. Pošta musí být doprovázena seznamem, jejž vyhotovilo a razítkem opatřilo ministerstvo zahraničních věcí nebo zastupitelský úřad, který ji odesílá a který podepsala osoba k tomu zmocněná. V seznamu musí být uveden počet kusů a druh obalu. Jednotlivé kusy pošty musí být opatřeny adresou úřadu nebo orgánu, jemuž jsou určeny, a pečetí úřadu, který poštu odesílá, a musí souhlasit se seznamem co do počtu kusů a druhu obalu.
Druhy celního řízení
Záznamní oběh v tuzemsku
(1) Do záznamního oběhu v tuzemsku lze propustit zejména:
a) zboží na nejistý prodej a na ukázku,
b) zboží k dočasnému užívání,
c) zboží k pokusům, k napodobení nebo k vyzkoušení,
d) zboží pro výstavní akce,
e) zboží k soutěžím, závodům a k jiným veřejným vystoupením,
f) zboží k opravě,
g) vzorky pro potřebu obchodních cestujících,
h) dopravní prostředky,
ch) dobytek na pastvu nebo k vykonávání polních a jiných prací v pohraničním styku,
i) zboží na sklad,
j) obaly dovážené k plnění,
k) zboží k zušlechtění.
(2) Jde-li o zboží dovážené k zušlechtění, jehož hodnota přesahuje 20 000 Kčs, povoluje jeho propuštění do záznamního oběhu v tuzemsku ústřední celní správa. V ostatních případech jsou oprávněny propustit zboží do záznamního oběhu v tuzemsku všechny vnitrozemské, nádražní a přístavní celnice. Silničním celnicím přísluší propouštět do záznamního oběhu v tuzemsku silniční dopravní prostředky osobám, které nemají bydliště v tuzemsku. Rovněž mohou tyto celnice propouštět do záznamního oběhu v tuzemsku zboží dovážené v cestovním a v pohraničním styku.
(3) Výstavními akcemi pořádanými za účasti zahraničních organizací na území Československé socialistické republiky se rozumí výstavy a předvádění zboží, uměleckých děl, filmů, tiskovin a dalších předmětů s cílem seznámit s jejich existencí, obsahem a funkcí československou veřejnost nebo určité kruhy odborníků.
(4) Zboží, jež má být dovezeno pro účely výstavních akcí pořádaných na území Československé socialistické republiky, může být propuštěno do záznamního oběhu v tuzemsku, jen jestliže na žádost československé organizace, která výstavní akci pořádá, dalo k této výstavní akci předem souhlas ministerstvo zahraničního obchodu nebo organizace jím pověřená. Jde-li o výstavní akce, které nemají žádný vztah k zahraničnímu obchodu, rozhoduje ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s příslušným ústředním úřadem nadřízeným pořadateli výstavní akce.
(1) Orgán, který povoluje propuštění zboží do záznamního oběhu v tuzemsku nebo který je oprávněn zboží do tohoto oběhu propustit, stanoví zejména, za jakých podmínek se zboží propustí do záznamního oběhu a v jaké lhůtě musí být dodáno celnici k projednání k zpětnému vývozu, jak se zajišťuje jeho totožnost a zda, v jaké výši a jakým způsobem má být dána jistota za celní náhradu.
Содержание
ČÁST PRVNÍ
§ 1
ČÁST DRUHÁ
§ 2
§ 3
§ 4
§ 5
§ 6
§ 7
§ 8
ČÁST TŘETÍ
§ 9
DÍL I
§ 10
§ 11
§ 12
DÍL II
Oddíl první
§ 13
§ 14
§ 15
§ 16
§ 17
§ 18
§ 19
§ 20
§ 21
§ 22
Oddíl druhý
§ 23
§ 24
§ 25
§ 26
§ 27
§ 28
§ 29
§ 30
§ 31
§ 32
§ 33
§ 34
§ 35
§ 36
§ 37
§ 38
Oddíl třetí
§ 39
§ 40
§ 41
§ 42
§ 43
§ 44
ČÁST ČTVRTÁ
§ 45
§ 46
§ 47
§ 48
§ 49
§ 50
§ 51
§ 52
§ 53
§ 54
§ 55
§ 56
§ 57
§ 58
§ 59
§ 60
§ 61
§ 62
§ 63
§ 64
§ 65
§ 66
§ 67
§ 68
§ 69
§ 70
§ 71
§ 72
§ 73
§ 74
§ 75
§ 76
§ 77
ČÁST PÁTÁ
§ 78
ČÁST ŠESTÁ
§ 79
§ 80
ČÁST SEDMÁ
§ 81
§ 82
Войдите для заметок, избранного и уведомлений
Информация об акте
| Цитирование | Постановление Министерства внешней торговли No 82/1961 Сб., имплементирующий Таможенный акт No 36/1953 Сб. |
|---|---|
| Тип акта | - |
| Автор | - |
| Сборник | Сборник законов |
| Дата опубликования | 10.08.1961 |
|---|---|
| Действует с | 01.08.1961 |
| Действует до | - |
| Статус | Действующий |
Текст нормативного акта носит информационный характер.
Комментарии 0