Постановление Министерства иностранных дел No 38/1957 Сб.
Декларация о Договоре между Чехословацкой Республикой и Германской Демократической Республикой о правовых отношениях по гражданским, семейным и уголовным делам с Заключительным протоколом
Действующий
Действует с 05.07.1957
Zobrazeno prvních 200 z celkem 404 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
38
Vyhláška
ministra zahraničních věcí
ze dne 28. června 1957
o Smlouvě mezi Československou republikou a Německou demokratickou republikou o právních stycích v občanských, rodinných a trestních věcech se Závěrečným protokolem.
Smlouva mezi Československou republikou a Německou demokratickou republikou o právních stycích v občanských, rodinných a trestních věcech se Závěrečným protokolem, podepsaná v Praze dne 11. září 1956, byla dne 12. prosince 1956 schválena vládou a dne 6. března 1957 Národním shromážděním. Dne 13. dubna 1957 byla ratifikována presidentem republiky.
Ratifikační listiny byly vyměněny v Berlíně dne 5. června 1957.
Tato smlouva nabývá podle svého článku 81 účinnosti měsíc po výměně ratifikačních listin, nabývá tedy účinnosti dne 5. července 1957.
Původní české znění smlouvy se vyhlašuje v Příloze Sbírky zákonů.*)
David v. r.
SMLOUVA
mezi Československou republikou a Německou demokratickou republikou o právních stycích v občanských, rodinných a trestních věcech
President Československé republiky
a
President Německé demokratické republiky
přejíce si, aby přátelské svazky mezi oběma zeměmi a jejich národy byly upevněny a aby jejich politika pokojné výstavby a upevňování světového míru byla posilněna i na poli právní spolupráce, rozhodli se, že uzavřou Smlouvu o právních stycích v občanských, rodinných a trestních věcech.
K tomu účelu jmenovali svými zmocněnci:
President Československé republiky
ministra zahraničních věcí
Václava Davida,
President Německé demokratické republiky
náměstka předsedy vlády a ministra zahraničních věcí,
Dr. Lothara Bolze,
kteří, vyměnivše si plné moci a shledavše je v dobré a náležité formě, shodli se na těchto ustanoveních:
Všeobecná ustanovení
Právní ochrana
(1) Příslušníci jedné ze Stran (osoby fysické a osoby právnické, zřízené podle právních předpisů jedné Strany) požívají na území druhé Strany stejné právní ochrany pokud jde o osoby a jmění jako vlastní příslušníci.
(2) Mají svobodný a nerušený přístup k justičním a jiným úřadům druhé Strany, které působí v občansko-právních, rodinných a trestních věcech; mohou před nimi vystupovat a podávat návrhy za stejných podmínek jako příslušníci Strany druhé.
Poskytování právní pomoci
(1) Soudy, státní notářství a prokuratury obou Stran (dále jen justiční úřady) poskytují si v občansko-právních, rodinných a trestních věcech navzájem právní pomoc.
(2) Justiční úřady poskytují právní pomoc i jiným úřadům, které působí v občanských a rodinných věcech.
Způsob styku
(1) Při poskytování právní pomoci se justiční úřady obou Stran stýkají navzájem přímo, pokud dále v jednotlivých případech není stanoveno něco jiného.
(2) Úřady uvedené v článku 2 odst. 2 se stýkají s justičními úřady přímo, pokud dále v jednotlivých případech není stanoveno něco jiného.
Rozsah právní pomoci
Strany si vzájemně poskytují právní pomoc prováděním jednotlivých procesních úkonů, zejména opatřováním a zasíláním spisů a písemností, odnětím, zasláním a vydáním věcí, prováděním důkazů výslechem (svědků, stran, obviněných a pod.), soudním ohledáním, znaleckým posudkem a prohlídkou, jakož i vyřizováním žádostí o doručení.
Úprava písemností
(1) Písemnosti, které si zasílají úřady při poskytování právní pomoci, musí být opatřeny pečetí.
(2) Strany užívají při žádostech o poskytnutí právní pomoci dvoujazyčných tiskopisů, jejichž text si navzájem sdělí.
Forma a obsah právní pomoci
(1) Žádost o poskytnutí právní pomoci musí obsahovat tyto údaje:
a) označení dožadujícího úřadu,
b) označení dožádaného úřadu,
c) věc, v níž se žádá o právní pomoc,
d) jména účastníků, obviněných nebo odsouzených, jejich státní občanství, povolání a bydliště, případně místo jejich pobytu,
e) jména a adresy právních zástupců,
f) potřebné údaje o předmětu dožádání.
(2) Žádost o doručení musí kromě toho obsahovat přesnou adresu příjemce a označení doručované písemnosti.
Způsob vyřízení
(1) Při vyřizování právní pomoci užije dožádaný justiční úřad vnitrostátních předpisů. Může však, je-li o to dožadujícím úřadem požádán, užít odlišných předpisů o řízení, pokud nejsou v rozporu s donucujícími předpisy tuzemského práva.
(2) Není-li dožádaný justiční úřad pro vyřízení příslušný, postoupí spisy z úřední povinnosti příslušnému justičnímu úřadu a zpraví o tom dožadující úřad.
(3) Bude-li dožádaný justiční úřad o to požádán, sdělí včas dožadujícímu úřadu, kdy a kde bude žádaný úkon právní pomoci proveden.
(4) Po vyřízení žádosti o poskytnutí právní pomoci vrátí dožádaný justiční úřad spisy dožadujícímu úřadu nebo mu sdělí překážku vyřízení.
Bezpečný průvod pro svědky a znalce
(1) Svědek nebo znalec, který se na obeslání doručené úřady dožádané Strany dobrovolně dostaví před úřady dožadující Strany, nesmí být bez ohledu na svou státní příslušnost na tomto území trestně stíhán ani vzat do vazby pro trestný čin, který spáchal před překročením hranic. Pro takový trestný čin nelze také na svědku nebo znalci vykonat trest na území dožadující Strany.
(2) Této výsady však svědek nebo znalec pozbude, neopustí-li, ačkoliv tak mohl učinit, území dožadující Strany do týdne poté, kdy mu vyslýchající úřad sdělil, že již jeho přítomnosti není třeba.
Žádost o doručení
(1) Dožádaný justiční úřad zařídí doručení podle předpisů, platných pro doručování tuzemských písemností, jestliže doručovaná písemnost je sepsána v jazyku dožádaného justičního úřadu nebo je k ní připojen ověřený překlad do tohoto jazyka. Jinak odevzdá dožádaný justiční úřad písemnost adresátu, pokud je ochoten ji dobrovolně přijmout.
(2) Překlad písemností do jazyka Strany dožádané bude ověřen přísežným nebo ustanoveným tlumočníkem nebo dožadujícím úřadem nebo diplomatickým nebo konsulárním zástupcem Strany dožadující nebo dožádané.
(3) Není-li možno zařídit doručení na adresu, která je udána v dožádání, dožádaný justiční úřad učiní z úřední povinnosti opatření potřebná ke zjištění adresy. Není-li zjištění adresy dožádaným justičním úřadem možné, uvědomí o tom dožadující úřad vrácením písemností, jež se měly doručit.
Doklad o doručení
Doklad o doručení se pořídí podle předpisů o doručování tuzemských písemností.
Doručení vlastním státním příslušníkům
(1) Strany jsou oprávněny provést doručení vlastním státním příslušníkům svými diplomatickými nebo konsulárními úřady.
(2) Při doručování tohoto druhu nelze použít donucovacích prostředků.
Ověřování listin
(1) Listiny, které byly na území jedné Strany zřízeny nebo ověřeny státním orgánem nebo osobou, která je nadána veřejnou vírou v oboru působnosti jí přikázaném v předepsané formě a byly opatřeny úřední pečetí, nepotřebují k užití na území druhé Strany žádného dalšího ověření nebo legalisace. Totéž platí o podpisech ověřených podle předpisů jedné ze Stran.
(2) Listiny, které na území jedné Strany platí za listiny veřejné, požívají také na území druhé Strany důkazní moci listin veřejných.
Náklady právní pomoci
(1) Za poskytnutí právní pomoci nebude dožádaná Strana požadovat úhradu nákladů. Strany nesou všechna vydání a náklady, které vznikly poskytnutím právní pomoci na jejich území.
(2) Dožádaný justiční úřad oznámí dožadujícímu úřadu výši vzniklých vydání a nákladů. Pokud dožadující úřad tato vydání a náklady vybere od osoby povinné k úhradě, zůstanou Straně, která je vybrala.
Odmítnutí právní pomoci
Právní pomoc lze odmítnout, jestliže by její vyřízení mohlo ohrozit výsostná práva nebo bezpečnost dožádané Strany.
Informace o právních otázkách
Ministři spravedlnosti a generální prokurátoři poskytnou si navzájem na přímou žádost informace o právu, které platí nebo platilo v jejich státě.
Jazyk
Úřady Stran používají ve vzájemných stycích vlastního jazyka nebo jazyka ruského.
Právní pomoc ve věcech občanských
Náklady řízení
Příslušníkům jedné Strany, kteří vystupují před soudy druhé Strany jako účastníci, pokud se zdržují na území jedné ze Stran, nelze uložit pod jakýmkoliv označením složení jistoty za náklady řízení jen z toho důvodu, že jsou cizinci nebo že nemají v tuzemsku ani bydliště ani pobyt.
(1) Byl-li účastníku osvobozenému podle článku 17 od složení žalobní jistoty uložen závazek k zaplacení soudních nebo mimosoudních nákladů pravomocným rozhodnutím na území jedné Strany, bude na základě tohoto rozhodnutí o nákladech, které mají být nahrazeny Straně zvítězivší, povolena k návrhu příslušným soudem na území druhé Strany bezplatně exekuce (bude pro ně bezplatně udělena doložka vykonatelnosti).
(2) Soudními náklady ve smyslu odstavce 1 jsou také náklady potvrzení, překladu a ověření podle článku 19.
(3) K rozhodnutím podle odstavce 1 náleží také usnesení o určení nákladů.
(1) Soud, který rozhoduje podle článku 18, je povinen zkoumati, zda
a) rozhodnutí, na jehož základě se má vést exekuce, je opatřeno potvrzením o právní moci a vykonatelnosti,
b) je připojen překlad oné části rozhodnutí, která stanoví výši nákladů, jakož i překlad listin, uvedených pod písmenem a).
(2) Rozhodnutí bude vydáno bez předchozího slyšení účastníků. Proti rozhodnutí jsou přípustné opravné prostředky, které zná právo platné pro rozhodující soud.
(3) Útraty překladu uvedeného v odst. 1 písmeno b) budou tvořit součást exekučních nákladů.
(1) O návrzích podle článku 18 odst. 1 rozhodují lidové soudy (krajské soudy).
(2) Tyto návrhy mohou být též podány:
a) u soudu, který vydal rozhodnutí o nákladech,
b) u soudu, který rozhodoval v prvé stolici.
(3) Bude-li návrh podán u jednoho ze soudů uvedených v odst. 2, bude postoupen příslušnému soudu druhé Strany.
(4) S návrhem na povolení exekuce (na prohlášení vykonatelnosti) může se spojit návrh na provedení exekuce.
(1) Jde-li o vymáhání dlužných soudních nákladů, požádá soud, který byl činný v prvé stolici, a to soud Strany, u něhož vznikla pohledávka na úhradu nákladů, místně příslušný lidový soud (krajský soud) druhé Strany o vymáhání nákladů. Vymáhání se provádí podle předpisů platných pro dožádaný soud. Tento soud se postará podle platných ustanovení o poukázání vydobyté částky dožadujícímu soudu.
(2) K dožádání je třeba připojit:
a) doklad o soudních nákladech,
b) osvědčení o právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí o nákladech,
c) ověřené překlady listin uvedených pod písmeny a) a b).
(3) Ustanovení článku 19 odst. 2 a 3 se užije i zde.
(4) Tato úprava platí přiměřeně pro vymáhání poplatků a nákladů vzniklých v řízení před státním notářstvím.
Příslušníkům jedné Strany se poskytne na území druhé Strany osvobození od poplatků a záloh za týchž podmínek a v témže rozsahu jako tuzemcům.
(1) Potvrzení o osobních poměrech, jakož i o poměrech rodinných, výdělkových a majetkových, vydá příslušný úřad Strany, na jejímž území má navrhovatel své bydliště nebo pobyt.
(2) Nemá-li navrhovatel na území žádné ze Stran ani bydliště ani pobyt, postačí potvrzení vydané příslušným diplomatickým nebo konsulárním úřadem jeho státu.
(3) Justiční úřad, který rozhoduje o návrhu na osvobození od poplatků a záloh, může požádat o další objasnění úřad, který potvrzení vydal.
(1) Příslušník jedné Strany, který chce navrhnout osvobození od poplatků a záloh u justičního úřadu druhé Strany, může tento návrh prohlásit do protokolu u justičního úřadu příslušného podle jeho bydliště nebo pobytu. Tento úřad zašle protokol spolu s potvrzením podle článku 23 odst. 1 a ostatními doklady navrhovatelem předloženými příslušnému justičnímu úřadu druhé Strany.
(2) Zároveň se žádostí o přiznání osvobození od soudních poplatků a záloh může se podat do protokolu návrh na zahájení příslušného řízení.
Ustanovení osobního a rodinného práva
Způsobilost k právním úkonům
Způsobilost osoby k právním úkonům se spravuje právním řádem Strany, jejímž je osoba příslušníkem.
Prohlášení za mrtvého
(1) Pro prohlášení osoby za mrtvou nebo ve věcech řízení o důkazu smrti (o zjištění doby smrti) je příslušný soud Strany, jejímž příslušníkem byla osoba v době, kdy podle posledních zpráv ještě byla na živu.
(2) Soud jedné Strany může prohlásit příslušníka druhé Strany za mrtvého:
a) na návrh osoby, která chce uplatnit nárok z dědického nebo manželského práva majetkového na nemovitost nezvěstného, která je na území této Strany, nebo
b) na návrh manžela nezvěstné osoby, má-li v době podání návrhu bydliště na území této Strany.
(3) Prohlášení nezvěstného za mrtvého se spravuje právem Strany, jejímž příslušníkem byl v době, kdy podle posledních zpráv byl ještě na živu.
Uznání rozhodnutí v manželských věcech
(1) Pravomocná rozhodnutí soudů jedné Strany v manželských věcech jsou účinná na území druhé Strany bez uznávacího řízení, jestliže v době, kdy nastala právní moc rozhodnutí, byl aspoň jeden z manželů příslušníkem Strany, na jejímž území se nachází rozhodující soud a žádný soud na území druhé Strany už předtím ve věci samé pravomocně nerozhodl.
(2) Ustanovení odst. 1 se užije také na rozhodnutí vydaná před tím, než tato Smlouva nabude účinnosti.
Popření a zjištění otcovství
Otázku, zda dítě pochází z manželství, je rozhodnout podle právního řádu Strany, jejíž občanství dítě získalo narozením.
Právní poměry mezi dítětem narozeným mimo manželství a jeho matkou na straně jedné a otcem na straně druhé se spravují právním řádem Strany, jejíž občanství dítě získalo narozením.
K popření a zjištění otcovství je příslušný soud Strany, jejíž právní řád je rozhodný podle článku 28 a 29. Mají-li navrhovatel i odpůrce (žalobce a žalovaný) své bydliště na území téže Strany, je i soud této Strany příslušný.
Poručenství a opatrovnictví
(1) K poručenství a opatrovnictví nad příslušníky Stran jsou, pokud dále není stanoveno něco jiného, příslušné úřady Strany, jejímž příslušníkem je chráněnec.
(2) Právní poměr mezi poručníkem nebo opatrovníkem na straně jedné a chráněncem na straně druhé se spravuje právním řádem Strany, jejíž úřad zřídil poručníka nebo opatrovníka.
(1) Jsou-li potřebná poručenská a opatrovnická opatření v zájmu osoby, jejíž bydliště, pobyt nebo jmění je na území druhé Strany, zpraví úřad této Strany bez odkladu úřad příslušný podle článku 31, odst. 1.
(2) V naléhavých případech může úřad druhé Strany učinit opatření sám, musí však bez odkladu zpravit úřad příslušný podle článku 31, odst. 1. Taková opatření zůstanou v platnosti až do jiného rozhodnutí tohoto úřadu.
(1) Úřad příslušný podle článku 31 odst. 1 může převést poručenství nebo opatrovnictví na úřad druhé Strany, jestliže chráněnec má na území této Strany bydliště, pobyt nebo jmění. Přenesení se stane účinným, když dožádaný úřad výslovně poručenství nebo opatrovnictví převezme a o tom dožadující úřad zpraví.
(2) Úřad, který se stal příslušným podle odst. 1 vede poručenství nebo opatrovnictví podle zákonů svého státu. Užije však, pokud jde o způsobilost k právům a povinnostem nebo způsobilost k právním úkonům, práva Strany, jejímž příslušníkem je chráněnec. K rozhodnutím, která se týkají osobního stavu, není oprávněn, může však udělit přivolení, jehož je třeba podle domovského práva chráněnce k uzavření manželství.
Osvojení
(1) Osvojení nebo jeho zrušení se spravuje právním řádem Strany, jejímž příslušníkem je osvojitel v době osvojení nebo jeho zrušení.
(2) Je-li dítě příslušníkem druhé Strany, je nutné opatřit i přivolení, která jsou potřebná podle práva této Strany.
(3) Je-li dítě osvojováno manžely, z nichž jeden je příslušníkem jedné Strany, druhý pak příslušníkem druhé Strany, musí osvojení nebo jeho zrušení být v souladu s ustanoveními platnými na území obou Stran.
(4) Příslušným k řízení o osvojení nebo o jeho zrušení je úřad Strany, jejímž příslušníkem je osvojitel v době osvojení nebo jeho zrušení. V případě odst. 3 je příslušným úřad, v jehož obvodě manželé mají nebo naposledy měli své společné bydliště nebo svůj obvyklý pobyt.
Zasílání matričních listin
(1) Strany se zavazují, že si zašlou výpisy z matrik, vztahující se na zápisy vykonané o příslušnících druhé Strany po dni účinnosti.
(2) Provedou-li matriční úřady (stavovské úřady) jedné Strany dodatečné zápisy nebo opravy, které se týkají osobního stavu příslušníka druhé Strany, zašle se druhé Straně ověřený výpis z matriky s dodatečnou změnou nebo opravou.
(3) Výpisy je třeba vystavit a zasílat bez překladu a zdarma každý třetí měsíc.
(1) Matriční úřady (stavovské úřady) obou Stran zašlou na žádost justičních a jiných úřadů druhé Strany žádané výpisy pro úřední potřebu bez poplatků a bez dávek.
(2) Žádosti příslušníků jedné Strany o vystavení a zaslání výpisů z matrik lze zasílat přímo na matriční úřad (stavovský úřad) druhé Strany.
Všechny výpisy z matrik se zasílají cestou diplomatickou.
Dědictví
Zásada rovného postavení
(1) Příslušníci jedné Strany jsou co do způsobilosti zřídit nebo zrušit závěť o majetku, který je na území druhé Strany nebo o právu, které se tam má uplatnit, jakož i co do způsobilosti nabývat dědickým právem majetek nebo práva, postavení na roveň příslušníkům druhé Strany, žijícím na jejím území. Jmění a práva přecházejí na ně za stejných podmínek jako na vlastní příslušníky druhé Strany, žijící na jejím území.
(2) Osvědčení o právních poměrech dědických, zejména potvrzení o nabytí dědictví (dědická listina) nebo osvědčení vykonavatele závěti, která byla vydána státním notářstvím jedné Strany, tvoří důkaz o těchto skutečnostech i na území druhé Strany.
Dědická způsobilost
Příslušníci jedné Strany, kteří uplatňují na území druhé Strany nároky z dědického práva, musí mít dědickou způsobilost jak podle právního řádu, který je rozhodný pro právní poměry dědické (článek 40), tak i podle právního řádu Strany, jejímiž jsou příslušníky.
(1) Právní poměry dědické se spravují právním řádem Strany, jejímž příslušníkem byl zůstavitel v době smrti.
(2) Právní poměry dědické se spravují co do jmění, o němž podle práva platného v místě, kde jmění je, nemohou volně pořizovat ani tuzemci, právním řádem Strany, na jejímž území je takové jmění.
Войдите для заметок, избранного и уведомлений
Информация об акте
| Цитирование | Постановление Министра иностранных дел No 38/1957 Сб. о Договоре между Чехословацкой Республикой и Германской Демократической Республикой о правовых отношениях по гражданским, семейным и уголовным делам с Заключительным протоколом |
|---|---|
| Тип акта | - |
| Автор | - |
| Сборник | Сборник законов |
| Дата опубликования | 29.07.1957 |
|---|---|
| Действует с | 05.07.1957 |
| Действует до | - |
| Статус | Действующий |
Текст нормативного акта носит информационный характер.
Комментарии 0