Закон No 299/2016 Сб.

Закон о внесении изменений в Закон No 93/2009 Сб. о аудиторах и внесении изменений в некоторые законы (Закон о аудиторах) с внесенными в него поправками и другие соответствующие законы

Действующий Действует с 01.10.2016
Версии текста: 01.10.2016 21.09.2016
299
ZÁKON
ze dne 24. srpna 2016,
kterým se mění zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o auditorech
Čl. I
Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 52/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2014 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb. a zákona č. 377/2015 Sb., se mění takto:
1. § 1 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1 a 24 zní:
„§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie24) a upravuje výkon auditorské činnosti, působnost Komory auditorů České republiky (dále jen „Komora“), působnost Rady pro veřejný dohled nad auditem (dále jen „Rada“), jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/30/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/56/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS.
24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES.“.
2. V § 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo přímo použitelný předpis Evropské unie“.
3. V § 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „; ověření výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy nezahrnuje ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky a zpráv auditora o jejich ověření“.
4. V § 2 písm. c) se slovo „předpis7)“ nahrazuje slovy „předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie“.
Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje.
5. V § 2 písm. l) se slova „společnou ovládající“ nahrazují slovy „stejnou ovládající“ a za slovo „pro“ se vkládají slova „vnitřní systém“.
6. V § 2 písmeno m) zní:
„m) propojenou osobou auditorské společnosti osoba, která
1. má s auditorskou společností stejnou ovládající osobu, nebo
2. je s auditorskou společností pod podstatným vlivem stejné osoby podle zákona o účetnictví,“.
7. V § 2 se písmena n) a o) zrušují.
Dosavadní písmena p) až s) se označují jako písmena n) až q).
8. V § 2 se na konci písmene q) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které zní:
„r) domovským členským státem členský stát, v němž statutární auditor nebo auditor z jiného členského státu získal odbornou kvalifikaci k provádění povinného auditu postupem podle § 4 nebo obdobným postupem stanoveným jiným členským státem, nebo stát, v němž auditorská společnost nebo auditorská osoba z jiného členského státu získala auditorské oprávnění postupem podle § 5 nebo obdobným postupem stanoveným jiným členským státem.“.
9. Nadpis nad označením § 4 se zrušuje.
10. Pod označení § 4 se vkládá nadpis „Vydání auditorského oprávnění fyzické osobě“.
11. V § 4 odst. 1 písm. a) se za slovo „programu9)“ vkládají slova „, zahraniční vysokoškolské vzdělání, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vysokoškolskému vzdělání v rámci akreditovaného bakalářského nebo magisterského studijního programu na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle jiného právního předpisu9),“.
12. V § 4 odst. 1 písmeno g) zní:
„g) nemá evidován nedoplatek u orgánů Finanční správy České republiky a orgánů Celní správy České republiky s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, nemá evidován nedoplatek na pojistném a na penále na veřejném zdravotním pojištění a nemá evidován nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti s výjimkou nedoplatku, u kterého bylo povoleno splácení ve splátkách, a není v prodlení se splácením splátek,“.
13. V § 4 odst. 3 písm. a) se za slovo „diplomu“ vkládají slova „, osvědčením o uznání vysokoškolského vzdělání v České republice“.
14. V § 4 odst. 3 písm. b) se slovo „například“ zrušuje, čárka za slovem „smlouvou“ se nahrazuje slovem „nebo“ a slova „nebo výpisem z rejstříku auditorů (dále jen „rejstřík“)“ se zrušují.
15. V § 4 odst. 6 větě poslední se za slovo „rejstříku“ vkládají slova „auditorů (dále jen „rejstřík“)“.
16. Pod označení § 5 se vkládá nadpis „Vydání auditorského oprávnění obchodní společnosti“.
17. V § 5 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „nebo auditorské osobě z jiného členského státu“ zrušují.
18. V § 5 odst. 1 písmeno g) zní:
„g) nemá evidován nedoplatek u orgánů Finanční správy České republiky a orgánů Celní správy České republiky s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, nemá evidován nedoplatek na pojistném a na penále na veřejném zdravotním pojištění a nemá evidován nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti s výjimkou nedoplatku, u kterého bylo povoleno splácení ve splátkách, a není v prodlení se splácením splátek; to neplatí, jde-li o osobu, která před podáním žádosti o vydání auditorského oprávnění neprováděla svoji činnost na území České republiky,“.
19. V § 5 odst. 9 se za slovo „podmínky“ vkládají slova „pro vydání auditorského oprávnění podle odstavce 1 a podmínky“.
20. V § 5 odst. 10 se slova „z jiného členského státu a auditorská osoba“ zrušují, slovo „kterým“ se nahrazuje slovem „které“ a slovo „považují“ se nahrazuje slovem „považuje“.
21. V § 6 odst. 5 písm. b) se slova „a v Prezidiu Rady“ zrušují.
22. V § 6 odst. 5 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu“.
23. V § 7 odst. 1 písmeno a) zní:
„a) mu byl pravomocným rozhodnutím uložen zákaz výkonu auditorské činnosti v řízení podle § 26 nebo podle hlavy XI,“.
24. V § 7 odst. 2 písmeno a) zní:
„a) jí byl pravomocným rozhodnutím uložen zákaz výkonu auditorské činnosti v řízení podle § 26 nebo podle hlavy XI,“.
25. § 7a se včetně nadpisu zrušuje.
26. Nadpis § 7c se nahrazuje nadpisem „Společná ustanovení k pozastavení nebo zákazu výkonu auditorské činnosti nebo zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti“.
27. V § 7c odst. 1 se slova „nebo trvale zakázán“ zrušují a slova „auditorské činnosti,“ se nahrazují slovy „auditorské činnosti podle § 7, současně“.
28. V § 7c odst. 2 se za slovo „dokumentaci“ vkládají slova „, informace a záznamy podle čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014“ a slova „a povinnost dodržovat zákaz podle § 45 odst. 4“ se zrušují.
29. V § 7c odst. 3 se slova „podle odstavce 1“ zrušují.
30. V § 7c se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Tomu, komu zaniklo oprávnění k výkonu auditorské činnosti, lhůta stanovená v odstavci 3 neběží po dobu, po kterou je kontrolorem kvality v rámci systému zajištění kvality podle § 24 odst. 2.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
31. V § 7c odst. 5 se slovo „Ten“ nahrazuje slovem „Tomu“ a slova „žádat o vydání auditorského“ se nahrazují slovy „být vydáno auditorské“.
32. V § 7c odst. 6 větě první se za slovo „pozastavení“ vkládají slova „výkonu auditorské činnosti“.
33. § 8 včetně nadpisu zní:
„§ 8
Auditorská zkouška
(1) Auditorská zkouška sestává z dílčích částí. Auditorská zkouška je složena, pokud jsou úspěšně vykonány všechny její dílčí části. Auditorská zkouška se koná v českém jazyce a je písemná.
(2) Obsah dílčích částí auditorské zkoušky musí odpovídat účelu auditorské zkoušky, kterým je zjistit úroveň znalostí žadatele potřebných k provádění auditorské činnosti.
(3) Auditorskou zkouškou jsou prověřovány znalosti v těchto oblastech:
a) všeobecná účetní teorie a zásady,
b) právní předpisy a standardy vztahující se k sestavení účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky,
c) mezinárodní účetní standardy, mezinárodní standardy účetního výkaznictví a související interpretace, novely těchto standardů a souvisejících interpretací vydané nebo přijaté Radou pro mezinárodní účetní standardy,
d) finanční analýza,
e) manažerské účetnictví,
f) řízení rizik a vnitřní kontrola,
g) provádění auditu a profesní znalosti,
h) právní předpisy a profesní standardy vztahující se k povinnému auditu a statutárním auditorům,
i) mezinárodní auditorské standardy vydané Radou pro mezinárodní auditorské a ověřovací standardy a auditorské standardy vydané Komorou a
j) profesní etika a nezávislost.
(4) Auditorská zkouška se dále zaměřuje v rozsahu významném pro provádění auditorské činnosti na znalosti v těchto oblastech:
a) správa a řízení obchodních korporací,
b) informační a komunikační systémy,
c) podniková ekonomika a všeobecná a finanční ekonomie,
d) matematika a statistika a
e) základní zásady finančního řízení.
(5) Auditorská zkouška se dále zaměřuje v rozsahu významném pro provádění auditorské činnosti na znalosti právního řádu České republiky v těchto oborech práva:
a) občanské a obchodní právo,
b) finanční právo,
c) insolvenční právo a
d) pracovní právo a právo sociálního zabezpečení.
(6) Komora stanoví v každém kalendářním pololetí nejméně jeden termín pro konání každé dílčí části auditorské zkoušky. Auditorská zkouška musí být složena nejpozději do 5 let ode dne konání první dílčí části auditorské zkoušky. Pokud některá z dílčích částí auditorské zkoušky byla úspěšně vykonána před více než 5 lety ode dne úspěšného vykonání poslední dílčí části auditorské zkoušky, k jejímu vykonání se nepřihlíží.
(7) Pokud uchazeč úspěšně vykonal zkoušku formou státní závěrečné zkoušky na vysoké škole nebo srovnatelnou profesní kvalifikační zkoušku v členském státě v jednom nebo více oblastech nebo oborech uvedených v odstavcích 3 až 5, rozsah a obsah této zkoušky se v rozhodující části shoduje s oblastmi nebo obory auditorské zkoušky podle odstavců 3 až 5 a zkouška byla úspěšně vykonána nejvýše 5 let přede dnem, kdy uchazeč požádal o vykonání auditorské zkoušky, je tento uchazeč od dílčí auditorské zkoušky, které se taková zkouška týká, osvobozen, pokud o to požádá. O shodě rozsahu a obsahu zkoušky rozhoduje Komora. Proti rozhodnutí Komory se lze odvolat k Radě.
(8) Komora uchovává osobní údaje uvedené v přihlášce k auditorské zkoušce a k jejím dílčím částem do doby ukončení řízení o udělení auditorského oprávnění.“.
34. Za § 8 se vkládají nové § 8a až 8c, které včetně nadpisů znějí:
„§ 8a
Rozdílová zkouška
(1) Rozdílovou zkouškou se podle zákona o uznávání odborné kvalifikace13) ověřuje úroveň přiměřených znalostí právního řádu České republiky v rozsahu, v jakém se vztahují k povinnému auditu.
(2) Rozdílová zkouška sestává z dílčích částí. Rozdílová zkouška je složena, pokud jsou úspěšně vykonány všechny dílčí části rozdílové zkoušky. Rozdílová zkouška se koná v českém jazyce a je písemná.
(3) Při stanovení obsahu jednotlivých dílčích částí rozdílové zkoušky Komora zohlední doporučení Rady vydaná podle § 38 odst. 2 písm. i).
(4) Pro rozdílovou zkoušku se § 8 odst. 6 až 8 použijí obdobně.
§ 8b
Zkušební řád
(1) Komora vydá zkušební řád, který je vnitřním předpisem Komory.
(2) Zkušební řád stanoví
a) postup při posuzování kvalifikačních předpokladů podle § 4,
b) obsah jednotlivých dílčích částí auditorské zkoušky a dílčích částí rozdílové zkoušky,
c) počet dílčích částí auditorské zkoušky a dílčích částí rozdílové zkoušky,
d) výši poplatku za přihlášku k dílčí části auditorské zkoušky a splatnost poplatku; výše poplatku za přihlášku k dílčí části auditorské zkoušky nesmí být vyšší než 7 000 Kč,
e) výši poplatku za přihlášku k rozdílové zkoušce a splatnost poplatku; poplatek spojený s provedením rozdílové zkoušky nesmí být vyšší než částka stanovená podle zákona o uznávání odborné kvalifikace,
f) postup při neúčasti na dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky,
g) způsob, jakým je žadatel vyrozuměn o výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky,
h) počet členů odvolací zkušební komise a její postup při přezkumu hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo výsledku dílčí části rozdílové zkoušky dílčí zkušební komisí,
i) způsob organizačního zajištění auditorské zkoušky a rozdílové zkoušky a způsob dokumentování konání, průběhu a hodnocení jednotlivých zkoušek a případných přezkumů.
§ 8c
Zkušební komise
(1) Zkušební komise je složena ze statutárních auditorů a dalších odborníků z teorie a praxe v oblastech a oborech uvedených v § 8. Členy zkušební komise jmenuje a odvolává Rada.
(2) Hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo výsledku dílčí části rozdílové zkoušky provádí nejméně tříčlenná dílčí zkušební komise. Předsedu a členy dílčí zkušební komise jmenuje Komora z členů zkušební komise. Počet členů dílčí zkušební komise musí být vždy lichý.
(3) Dílčí zkušební komise rozhoduje o hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky uchazeče výrokem „vyhověl“ nebo „nevyhověl“.
(4) Uchazeč může písemně požádat Komoru o přezkoumání hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky, a to do 15 dnů ode dne, kdy byl o hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky vyrozuměn.
(5) Přezkoumání hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky provádí nejméně tříčlenná odvolací zkušební komise složená z členů zkušební komise, kteří nerozhodovali o hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky. Předsedu a členy odvolací zkušební komise jmenuje Komora.
(6) Odvolací zkušební komise rozhodne o žádosti o přezkoumání hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení, a to tak, že hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky změní, nebo zruší a nařídí opakování dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky, pokud zjistí, že při této dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky byly porušeny právní předpisy nebo byly zjištěny jiné závažné nedostatky, které mohly mít vliv na řádný průběh nebo výsledek dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky; v opačném případě hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky potvrdí. Proti rozhodnutí o žádosti o přezkoumání hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky se nelze odvolat.
(7) Opakování dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky se koná nejpozději do 30 dnů ode dne vydání rozhodnutí podle odstavce 6, a to před dílčí zkušební komisí jmenovanou Komorou z členů zkušební komise.
(8) Správní řád se nevztahuje na rozhodování o hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky dílčí zkušební komisí.“.
35. V § 10 odstavce 1 až 3 znějí:
„(1) Na žádost Komora vydá auditorské oprávnění také auditorovi z jiného členského státu, pokud nemá pozastaven nebo zakázán výkon povinného auditu v domovském členském státě a složí rozdílovou zkoušku. Komora nevyžaduje složení rozdílové zkoušky po auditorovi z jiného členského státu, pokud je úroveň jeho znalostí právního řádu České republiky, které se týkají povinného auditu, srovnatelná s úrovní požadovanou podle § 8.
(2) Auditorskou činnost, s výjimkou povinného auditu, může na území České republiky provádět také fyzická osoba, která je oprávněna k provádění auditorské činnosti v jiném členském státě nebo Švýcarské konfederaci. Této osobě Komora vydá auditorské oprávnění s výjimkou provádění povinného auditu.
(3) Pro účely uznání kvalifikačních předpokladů podle odstavce 2 se použije zákon o uznávání odborné kvalifikace13). Uznávacím orgánem je Komora.“.
36. § 10a včetně nadpisu zní:
„§ 10a
Schvalování auditorů ze třetích zemí
Na základě vzájemnosti je auditorskou činnost podle tohoto zákona oprávněn na území České republiky provádět také auditor ze třetí země, pokud doloží, že splňuje požadavky rovnocenné požadavkům uvedeným v § 4 odst. 1 písm. a) až e) a g) a složí rozdílovou zkoušku. Této osobě Komora vydá auditorské oprávnění.“.
37. Za § 10a se vkládá nový § 10b, který včetně nadpisu zní:
„§ 10b
Auditorská osoba z jiného členského státu a volné poskytování služeb
(1) Na žádost Komora vydá auditorské oprávnění také auditorské osobě z jiného členského státu, pokud nemá pozastaven nebo zakázán výkon povinného auditu v domovském členském státě a pokud klíčový auditorský partner určený auditorskou osobou z jiného členského státu k provedení povinného auditu jejím jménem je statutárním auditorem.
(2) Za účelem posouzení požadavků podle odstavce 1 si Komora vyžádá od příslušného orgánu domovského členského státu potvrzení o oprávnění auditorské osoby z jiného členského státu k provádění povinného auditu v domovském členském státě.
(3) Komora bezodkladně informuje Radu a příslušný orgán domovského členského státu o vydání auditorského oprávnění podle odstavce 1.
(4) Auditorská osoba z jiného členského státu, které bylo vydáno auditorské oprávnění, se považuje za auditorskou společnost podle tohoto zákona; § 7 odst. 2 písm. b) a § 24 až 24i se nepoužijí.
(5) Auditorská osoba z jiného členského státu, které bylo vydáno auditorské oprávnění, nesmí vykonávat auditorskou činnost, pokud
a) jí zaniklo auditorské oprávnění podle § 7c, nebo
b) přestala splňovat některou z podmínek stanovených v odstavci 1, nebo pokud jí bylo zrušeno oprávnění k provádění povinného auditu v domovském členském státě.
(6) Komora bezodkladně informuje Radu, příslušný orgán domovského členského státu a příslušné orgány jiného členského státu, v nichž je auditorská osoba z jiného členského státu, které bylo vydáno auditorské oprávnění, oprávněna provádět povinný audit, o zániku auditorského oprávnění podle odstavce 5 písm. a).
(7) Dočasně nebo příležitostně, a vždy s výjimkou povinného auditu, může na území České republiky provádět auditorskou činnost také jiná než fyzická osoba, která je oprávněna k provádění auditorské činnosti v jiném členském státě nebo Švýcarské konfederaci, oznámí-li před zahájením provádění dočasné nebo příležitostné auditorské činnosti písemně Komoře záměr vykonávat tuto činnost na území České republiky; § 10 odst. 5 se použije obdobně.“.
38. V § 11 odst. 1 písmeno c) zní:
„c) osobách, které vykonávají auditorskou činnost v České republice dočasně nebo příležitostně podle § 10 odst. 4 nebo § 10b odst. 7,“.
39. V § 11 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a hlavy XI“.
40. V § 12 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c) identifikátor datové schránky podle zákona upravujícího elektronické úkony,“.
Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g).
41. V § 12 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e) informaci o auditorském oprávnění k výkonu auditorské činnosti s výjimkou provádění povinného auditu podle § 10 odst. 2,“.
Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena f) až h).
42. V § 12 písm. h) se za slovo „opatření“ vkládají slova „, sankcích uložených podle hlavy XI“, za slovo „důvodu“ se vkládá slovo „jejich“ a na konci textu písmene se doplňují slova „, nestanoví-li tento zákon jinak“.
43. V § 12a písmeno d) zní:
„d) identifikátor datové schránky podle zákona upravujícího elektronické úkony, popřípadě kontaktní údaj a jméno kontaktní osoby,“.
44. V § 12a se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e) adresu místa provozovny, pokud je zřízena,“.
Dosavadní písmena e) až k) se označují jako písmena f) až l).
45. V § 12a písm. l) se za slovo „opatření“ vkládají slova „, sankcích uložených podle hlavy XI“, za slovo „důvodu“ se vkládá slovo „jejich“ a na konci textu písmene se doplňují slova „, nestanoví-li tento zákon jinak“.
46. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní:
„§ 13a
Profesní skepticismus auditora
Statutární auditor při provádění povinného auditu zastává postoj, který obnáší kritické myšlení, všímavost a citlivost na okolnosti, které by mohly ukazovat na možnou nesprávnost způsobenou chybou nebo podvodným jednáním, a kritické posuzování důkazních informací, a to nezávisle na své dřívější zkušenosti s poctivostí a integritou vedení účetní jednotky, u které provádí povinný audit, a osob pověřených jejím řízením; statutární auditor zastává tento postoj zejména při přezkumu odhadů vedení účetní jednotky, pokud jde o
a) oceňování reálnou hodnotou,
b) změny hodnoty aktiv účetní jednotky,
c) tvorbu, změny, oceňování a použití rezerv účetní jednotky a
d) budoucí peněžní toky významné pro předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky.“.
47. § 14 včetně nadpisu zní:
„§ 14
Nezávislost
(1) Auditor musí být nezávislý na účetní jednotce, u které provádí auditorskou činnost. Provádí-li auditor u účetní jednotky povinný audit, musí být nezávislý nejméně po dobu odpovídající účetnímu období, za které se účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavuje, a dále do vydání zprávy auditora.
(2) Má se za to, že auditora nelze považovat za nezávislého na účetní jednotce, pokud
a) existuje jakýkoliv finanční nebo obchodní vztah, nebo jiný smluvní vztah, včetně poskytování neauditorských služeb, mezi ním nebo osobami tvořícími s ním síť a účetní jednotkou,
b) by při provádění povinného auditu u účetní jednotky docházelo ke kontrole vlastních služeb, nebo
c) by při provádění povinného auditu u účetní jednotky existoval vlastní zájem na výsledku povinného auditu.
(3) Auditora lze považovat za nezávislého v případě, že skutečnosti uvedené v odstavci 2 nevyvolávají střet zájmů nebo neohrožují dodržování požadavků stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu.
(4) Auditor nesmí u účetní jednotky provést povinný audit, pokud
a) má vliv na řízení účetní jednotky,
b) získává nebo má příslib získat od auditované účetní jednotky jakýkoliv jiný prospěch vyjma svých odměn za služby poskytnuté účetní jednotce, nebo
c) drží investiční nástroje vydané, zajištěné nebo utvrzené účetní jednotkou, s výjimkou cenných papírů kolektivního investování vlastněných nepřímo prostřednictvím investičních fondů, podílových fondů nebo fondů obhospodařovaných penzijní společností, nebo má významný a přímý podíl na prospěchu z těchto investičních nástrojů nebo se účastní transakce s nimi.
(5) Auditor též nesmí u účetní jednotky provést povinný audit, pokud podmínky podle odstavce 4 písm. c) naplňuje
a) statutární auditor provádějící povinný audit jeho jménem,

Войдите для заметок, избранного и уведомлений

Оценка:

Комментарии 0

Для написания комментариев, пожалуйста, войдите.

Информация об акте

ЦитированиеЗакон No 299 / 2016 Сб., вносящий изменения в Закон No 93 / 2009 Сб., о аудиторах и вносящий изменения в некоторые законы (Закон о аудиторах), с поправками и другие соответствующие законы
Тип акта-
Автор-
СборникСборник законов
Дата опубликования21.09.2016
Действует с01.10.2016
Действует до-
Статус Действующий
Текст нормативного акта носит информационный характер.
Избранное
История просмотра