Закон No 129/2000 Сб.
Региональный акт (Regional Act)
Действующий
Закон
Действует с 12.11.2000
Содержание
HLAVA I
Díl 1
§ 1
§ 2
§ 4
§ 5
Díl 2
§ 6
§ 7
§ 8
Díl 4
§ 12
§ 13
§ 13a
HLAVA III
Díl 1
§ 14
§ 15
§ 15a
§ 16
§ 17
§ 18
§ 18a
§ 18b
§ 18c
§ 19
§ 20
§ 21
§ 22
§ 23
§ 24
§ 26
§ 27
§ 28
Díl 2
§ 29
§ 30
HLAVA IV
Díl 1
§ 31
§ 32
§ 33
§ 34
§ 35
§ 36
§ 37
§ 39
§ 40
§ 41
§ 41a
§ 42
§ 43
§ 44
§ 45
§ 46
§ 47
§ 48
§ 49
§ 50
§ 51
§ 52
§ 53
§ 54
§ 55
§ 56
§ 56a
Díl 2
§ 57
§ 58
§ 59
§ 60
§ 60a
Díl 3
§ 61
§ 61a
§ 62
§ 64
§ 64a
§ 64b
§ 64c
Díl 4
§ 65
Díl 5
§ 66
§ 67
§ 68
§ 69
§ 69a
§ 70
§ 70a
HLAVA V
§ 76
§ 77
§ 78
§ 79
§ 80
HLAVA VI
Díl 1
§ 81
§ 82
Díl 2
§ 83
§ 84
Díl 3
§ 85
HLAVA VII
§ 86
§ 87
§ 88
HLAVA VIII
§ 92
§ 92a
§ 93
HLAVA IX
§ 94
§ 95
§ 96
§ 97
§ 97a
§ 99
Zobrazeno prvních 200 z celkem 655 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
129
ZÁKON
ze dne 12. dubna 2000
o krajích (krajské zřízení)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
OBECNÁ USTANOVENÍ
Postavení krajů a jejich orgánů
(1) Kraj je územním společenstvím občanů, které má právo na samosprávu.
(2) Kraj je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem a hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu. Kraj vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
(3) Kraj je samostatně spravován zastupitelstvem kraje (dále jen „zastupitelstvo“); dalšími orgány kraje jsou rada kraje (dále jen „rada“), hejtman kraje (dále jen „hejtman“) a krajský úřad. Orgánem kraje je též zvláštní orgán kraje (dále jen „zvláštní orgán“) zřízený podle zákona.
(4) Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů.
(1) Kraj spravuje své záležitosti samostatně (dále jen „samostatná působnost“). Státní orgány mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který stanoví zákon. Rozsah samostatné působnosti může být též omezen zákonem.
(2) Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánům kraje, vykonávají orgány kraje jako svou přenesenou působnost (§ 29 a 30). Kraj je při výkonu státní správy správním obvodem. Kraj je povinen zabezpečit výkon přenesené působnosti.
(3) Kraj při výkonu samostatné působnosti a přenesené působnosti chrání veřejný zájem.
(4) Kraj zajišťuje výkon finanční kontroly podle rozpočtových pravidel územních rozpočtů a podle zvláštního právního předpisu.1)
Pokud zvláštní zákon upravuje působnost krajů a nestanoví, že jde o přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti krajů.
(1) Kraj může mít znak a vlajku.
(2) Předseda Poslanecké sněmovny může kraji, který nemá znak nebo vlajku, na jeho návrh znak nebo vlajku udělit.
(3) Předseda Poslanecké sněmovny může na žádost kraje změnit znak nebo vlajku kraje.
(4) Kraje a jimi zřízené nebo založené organizační složky a právnické osoby mohou užívat znak a vlajku kraje. Jiné subjekty mohou užívat znak kraje jen s jeho souhlasem. K užívání vlajky kraje není nutný jeho souhlas.
Obecně závazné vyhlášky kraje a nařízení kraje
Obecně závaznou vyhláškou kraje vydanou zastupitelstvem v mezích jeho samostatné působnosti lze ukládat povinnosti fyzickým a právnickým osobám, jen stanoví-li tak zákon.
Na základě a v mezích zákona rada vydává právní předpisy v přenesené působnosti, je-li k tomu kraj zákonem zmocněn; tyto právní předpisy se nazývají nařízení kraje.
(1) Obecně závazné vyhlášky kraje musí být v souladu se zákony a nařízení kraje musí být v souladu se zákony a právními předpisy vydanými vládou a ústředními správními úřady.
(2) Způsob vyhlášení obecně závazných vyhlášek a nařízení kraje (dále jen „právní předpis kraje“) a podmínky nabytí platnosti a účinnosti právních předpisů kraje stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů37).
Občané kraje
(1) Občanem kraje je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a je přihlášena k trvalému pobytu5) v některé obci nebo na území vojenského újezdu v územním obvodu kraje.
(2) Občan kraje, který dosáhl věku 18 let, má právo
a) volit a být volen do zastupitelstva za podmínek stanovených zákonem,6)
b) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,
c) nahlížet do rozpočtu kraje a do závěrečného účtu kraje, do zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva, do usnesení rady, výborů zastupitelstva (dále jen „výbory“) a komisí rady (dále jen „komise“) a pořizovat si z nich výpisy, pokud tomu nebrání jiné zákony,
d) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou nebo zastupitelstvem; je-li žádost podepsána nejméně 1 000 občany kraje, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva, nejdéle do 90 dnů,
e) podávat orgánům kraje návrhy, připomínky a podněty; orgány kraje je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva, nejdéle do 90 dnů,
f) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu kraje a k závěrečnému účtu kraje za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně, ve lhůtě stanovené jednacím řádem, nebo ústně na zasedání zastupitelstva,
g) hlasovat v krajském referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem.
(3) Oprávnění uvedená v odstavci 2 písm. b) až f) má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území kraje nemovitost.
Oprávnění uvedená v § 12 odst. 2 má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je přihlášena k trvalému pobytu v některé obci nebo vojenském újezdu v územním obvodu kraje, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
Kraj může ocenit významné životní události svých občanů.
PŮSOBNOST KRAJE
Samostatná působnost kraje
(1) Do samostatné působnosti kraje patří záležitosti, které jsou v zájmu kraje a občanů kraje, pokud nejde o přenesenou působnost kraje.
(2) Do samostatné působnosti kraje patří zejména záležitosti uvedené v § 11, 35, 36 a 59, s výjimkou vydávání nařízení kraje, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti svěří zákon.
(3) Kraj může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky kraje, pokud zákon nestanoví jinak.
(4) Při výkonu samostatné působnosti kraj spolupracuje s obcemi; nesmí přitom zasahovat do jejich samostatné působnosti. Proti takovému zásahu může obec podat žalobu podle zvláštního zákona.
(5) Kraje jsou povinny, pokud je to možné, předem projednat s obcemi opatření dotýkající se jejich působnosti.
(1) Kraj je oprávněn vyjadřovat se k návrhům státních orgánů, které se dotýkají působnosti kraje. Státní orgány jsou povinny, pokud je to možné, předem projednat s krajem opatření dotýkající se působnosti kraje.
(2) Státní orgány a orgány obcí poskytují orgánům kraje na požádání bezplatně údaje a informace pro výkon jejich působnosti. Tuto povinnost má i kraj vůči státním orgánům a orgánům obcí. Ochrana údajů a utajovaných informací podle zvláštních právních předpisů7) zůstává nedotčena.
(3) Kraje jsou při výkonu své působnosti oprávněny využívat bezplatně údajů katastru nemovitostí.
(1) Kraj je povinen vydávat potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby právnických a fyzických osob, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
(2) Kraj vydává potvrzení potřebná pro uplatnění práva v cizině i v případě, že právní předpis takovou povinnost neukládá, ale požadované údaje jsou mu známy.
Při výkonu samostatné působnosti se kraj řídí
a) při vydávání obecně závazných vyhlášek zákonem,
b) v ostatních záležitostech též jinými právními předpisy vydanými na základě zákona.
Hospodaření kraje
(1) Majetek kraje musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Kraj je povinen pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Porušením povinností stanovených ve větě první a druhé není takové nakládání s majetkem kraje, které sleduje jiný důležitý zájem kraje, který je řádně odůvodněn. Kraj vede účetnictví podle zákona o účetnictví.
(2) Majetek musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem kraj naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními předpisy,9) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3) Kraj nesmí ručit za dluhy osob vyjma
a) dluhů vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního rozpočtu, státních fondů, nebo národního fondu,
b) dluhů vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici do krajem nebo obcí vlastněné nemovitosti,
c) ručení vyplývajícího ze smlouvy o spolupráci podle zákona o podpoře bydlení, nepřesahuje-li tento dluh čtyřnásobek nejvyššího přípustného nájemného pro přiznání příspěvku podle zákona o podpoře bydlení v den uzavření smlouvy o spolupráci,
d) těch, jejichž zřizovatelem je kraj, stát nebo obec,
e) těch, v nichž míra účasti kraje nebo spolu s jiným krajem (kraji), obcí (obcemi) nebo státem přesahuje 50 %.
(4) Právní jednání učiněná v rozporu s ustanovením odstavce 3 jsou neplatná.
(5) Stát neručí za hospodaření a dluhy kraje, pokud tyto dluhy nepřevezme stát smluvně.
(6) Kraj je povinen chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.
(7) Kraj je povinen trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku práv z těchto závazků vyplývajících.
(1) Záměr kraje prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby anebo je přenechat jako výprosu a záměr kraje smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve vlastnictví kraje kraj zveřejní po dobu nejméně 30 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu kraje vyvěšením na úřední desce2) krajského úřadu (dále jen „úřední deska“), aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Nemovitá věc se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona9a) platnými ke dni zveřejnění záměru. Pokud kraj záměr po uvedenou dobu nezveřejní, je právní jednání neplatné.
(2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů, dále jde-li o pronájem, pacht anebo výpůjčku majetku kraje na dobu kratší než 90 dnů nebo jde-li o pronájem, pacht, výprosu nebo výpůjčku právnické osobě, jejímž zřizovatelem nebo zakladatelem je kraj anebo kterou kraj ovládá30), nebo jde-li o pronájem silničního nebo silničního pomocného pozemku v souvislosti se zvláštním užíváním silnic podle zvláštního zákona9b).
(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na výpůjčku, výprosu, pacht nebo pronájem majetku svěřeného příspěvkovým organizacím zřízeným krajem, nestanoví-li zvláštní předpis nebo zastupitelstvo ve zřizovací listině jinak.
(5) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí v případě postupu podle § 18a až 18c a v případě zpětného převodu majetku státu podle § 21b odst. 3 písm. e) zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
Převody vlastnictví na stát
(1) Kraj informuje organizační složky státu, státní organizace, na které se použije zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (dále jen „státní organizace“), a Ředitelství silnic a dálnic s. p. prostřednictvím internetových stránek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových o úmyslu zcizit hmotnou nemovitou věc uvedenou v § 18b odst. 1 nebo § 18c odst. 1. To se nepoužije, jde-li o hmotnou nemovitou věc určenou ke směně.
(2) Převést hmotnou nemovitou věc uvedenou v § 18b odst. 1 nebo § 18c odst. 1 ve prospěch jiné osoby lze teprve poté, nesdělí-li oprávněná organizační složka státu, státní organizace nebo Ředitelství silnic a dálnic s. p. podle § 18b odst. 1 nebo § 18c odst. 1 do 2 měsíců od uveřejnění informace podle odstavce 1, že má zájem o převod. Omezení se nepoužije, pokud oprávněná organizační složka státu, státní organizace nebo Ředitelství silnic a dálnic s. p. kraji sdělí, že o převod nemá zájem.
(3) Sdělení podle odstavce 2 se činí prostřednictvím internetových stránek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
(4) Projeví-li zájem o převod více oprávněných organizačních složek státu nebo státních organizací podle § 18b odst. 1 nebo § 18c odst. 1 a nesdělí-li do 1 měsíce ode dne uplynutí lhůty pro projevení zájmu o převod, že se dohodly, kdo bude s krajem jednat, jedná kraj s tou organizační složkou státu nebo státní organizací, která projevila zájem o převod jako první. To se nepoužije v případě postupu podle § 18c odst. 1 písm. e).
(5) Kraj učiní vůči oprávněné organizační složce státu, státní organizaci nebo Ředitelství silnic a dálnic s. p., které projevily zájem o převod, návrh na uzavření smlouvy. Návrh na uzavření smlouvy lze odvolat.
(6) Nesdělí-li organizační složka státu nebo státní organizace nebo Ředitelství silnic a dálnic s. p. zájem o převod podle odstavce 2 v případech podle § 18b odst. 1 nebo § 18c odst. 1 ve stanovené lhůtě nebo v téže lhůtě sdělí, že o převod nemá zájem, nebo nepřijme-li návrh na uzavření smlouvy do 4 měsíců ode dne, kdy jí došel, právo na převod vlastnického práva podle § 18b nebo 18c zaniká a kraj naloží s hmotnou nemovitou věcí podle tohoto zákona.
Bezúplatné převody na stát
(1) Projeví-li oprávněná organizační složka státu nebo státní organizace uvedená v písmenech d) až g) nebo Ředitelství silnic a dálnic s. p. v případě písmen a) až c) zájem o převod podle § 18a odst. 2 a za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, kraj jim zašle návrh smlouvy o bezúplatném převodu
a) silničního pozemku, na němž je umístěno těleso dálnice nebo silnice I. třídy, do vlastnictví státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a dálnic s. p.,
b) zastavěného stavebního pozemku39), na němž byla realizována veřejně prospěšná stavba ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a dálnic s. p., které má právo s veřejně prospěšnou stavbou hospodařit,
c) pozemku určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšné stavby do vlastnictví státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a dálnic s. p., které je stavebníkem dané veřejně prospěšné stavby,
d) zastavěného stavebního pozemku39), na němž byla realizována veřejně prospěšná stavba ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná s veřejně prospěšnou stavbou hospodařit,
e) pozemku určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšné stavby do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je stavebníkem dané veřejně prospěšné stavby,
f) pozemku určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšných opatření nebo již k tomuto účelu využitého do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která o převod projeví zájem,
g) stavby civilní ochrany, stavby dotčené požadavky civilní ochrany, stavby pro bezpečnost státu nebo pozemků, jichž jsou uvedené stavby součástí, nebo hmotné nemovité věci určené územní plánovací dokumentací nebo veřejnoprávní smlouvou k plnění úkolů bezpečnostního sboru nebo pro přípravu na ně do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) nebo organizační složky státu, která je bezpečnostním sborem nebo jeho částí, za předpokladu, že v případě veřejnoprávní smlouvy ministerstvo předem kraji sdělilo, že hmotná nemovitá věc je určena k plnění úkolů bezpečnostního sboru nebo pro přípravu na ně; to se nepoužije, je-li kraj stranou veřejnoprávní smlouvy.
(2) V případě, že je pozemní komunikací zastavěna část pozemku evidovaného v katastru nemovitostí, převede se pouze tato část určená geometrickým plánem s tím, že náklady na vyhotovení geometrického plánu na rozdělení pozemku hradí Ředitelství silnic a dálnic s. p.
(3) Smlouva o bezúplatném převodu pozemku do vlastnictví státu podle odstavce 1 písm. b) až g) musí obsahovat v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků následující ujednání:
a) zákaz zcizení zřízený ve prospěch kraje jako věcné právo,
b) zákaz zatížení zřízený ve prospěch kraje jako věcné právo, s výjimkou případu, kdy má být smluvně zřízena v nezbytném rozsahu služebnost inženýrské sítě, služebnost stezky nebo služebnost cesty k zajištění nezbytného přístupu třetí osoby k hmotné nemovité věci v jejím vlastnictví, a
c) omezení ve způsobu využití převedeného pozemku tak, aby nebyly porušeny právní předpisy o veřejné podpoře.
(4) Omezení podle odstavce 3 se sjednají na dobu 10 let ode dne provedení vkladu vlastnického práva k dotčeným pozemkům do katastru nemovitostí ve prospěch státu.
(5) Ustanovení § 12 odst. 2 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se pro převody podle odstavce 1 nepoužije.
Úplatné převody na stát
(1) Projeví-li oprávněná organizační složka státu nebo státní organizace uvedená v písmenech a) až f) zájem o převod podle § 18a odst. 2 a za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, kraj jí zašle návrh smlouvy o úplatném převodu
a) pozemku, na němž byla realizována stavba, která se eviduje v katastru nemovitostí a která je hmotnou nemovitou věcí ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná se stavbou hospodařit,
b) stavby, která se eviduje v katastru nemovitostí a která byla realizována na pozemku ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná s pozemkem hospodařit,
c) pozemku, který je určen pravomocným rozhodnutím o povolení záměru k realizaci stavby, jejímž stavebníkem je stát nebo státní organizace, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je stavebníkem,
d) pozemku, který tvoří jediný přístup k hmotné nemovité věci ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná s hmotnou nemovitou věcí hospodařit,
e) spoluvlastnického podílu na hmotné nemovité věci, u níž je stát spoluvlastníkem, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná hospodařit se spoluvlastnickým podílem na této nemovité věci,
f) objektu důležitého pro obranu státu určeného vládou podle zákona o zajišťování obrany, který je zařazen v evidenci objektů důležitých pro obranu státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit Ministerstva obrany za předpokladu, že Ministerstvo obrany předem kraji sdělilo, že takový objekt je v evidenci objektů důležitých pro obranu státu veden.
(2) Kraj určí kupní cenu pro převody podle odstavce 1 na základě znaleckého posudku. Kupní cena se určí ve výši ceny obvyklé podle zákona upravujícího oceňování majetku. Pokud nelze cenu obvyklou určit, určí se kupní cena ve výši zjištěné ceny podle zákona upravujícího oceňování majetku. Ke kupní ceně se připočtou náklady na vypracování znaleckého posudku, geometrického plánu a průkazu energetické náročnosti.
(3) Ustanovení § 12 odst. 4 a 5 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se pro převody podle odstavce 1 nepoužije.
Informace týkající se nabytí věci krajem v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo o jejím nabytí jiným obdobným způsobem a informace týkající se vzniku užívacího nebo jiného práva kraje ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku či jiným obdobným způsobem se až do ukončení dražby, veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku nebo jiného obdobného postupu nezpřístupňují podle tohoto zákona ani neposkytují podle jiného právního předpisu22), pokud by jejich zpřístupnění mohlo kraj při nabývání této věci anebo při vzniku užívacího nebo jiného práva znevýhodnit proti jiným zájemcům.
(1) Hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok přezkoumá Ministerstvo financí. Ministerstvo financí může přezkoumáním hospodaření kraje pověřit Generální finanční ředitelství nebo finanční úřad.
(2) Závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok projedná zastupitelstvo do 30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků.
(3) Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis.9c)
Hospodaření kraje s dotacemi ze státního rozpočtu republiky a ze státních fondů republiky kontroluje Ministerstvo financí nebo jím pověřený finanční úřad i v průběhu rozpočtového roku. V případě, že byl porušen zákon, Ministerstvo financí uloží opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
Sestavování rozpočtu a závěrečného účtu kraje a hospodaření s prostředky tohoto rozpočtu se řídí zvláštním zákonem.
(1) Podmiňuje-li tento zákon platnost právního jednání kraje předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina o tomto právním jednání doložkou, v níž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Je-li listina touto doložkou krajem opatřena, má se za to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna.
(2) Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva, popřípadě rady, lze učinit jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tato právní jednání kraje neplatná.
(3) K neplatnosti právního jednání z důvodů stanovených v odstavci 2, v § 17 odst. 4 a § 18 odst. 1 a 2 přihlédne soud i bez návrhu.
Spolupráce krajů
(1) Kraje mohou spolupracovat s ostatními kraji a s obcemi.
(2) Na spolupráci krajů s ostatními kraji a s obcemi nelze použít ustanovení občanského zákoníku o spolku11) a o smlouvě o společnosti29).
Kraj nemůže být členem svazku obcí.12)
Spolupráce s ostatními subjekty
Na spolupráci mezi kraji a právnickými a fyzickými osobami v občanskoprávních vztazích lze použít ustanovení občanského zákoníku o spolku11) a o smlouvě o společnosti29).
Spolupráce s územními samosprávnými celky jiných států
Kraj může spolupracovat s územními samosprávnými celky jiných států a být členem jejich mezinárodních sdružení.
Přenesená působnost
(1) Orgány kraje vykonávají na svém území přenesenou působnost ve věcech, které stanoví zákon.
(2) Kraj obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na výkon přenesené působnosti. Výši příspěvku stanoví Ministerstvo financí po projednání s ministerstvem.
Při výkonu přenesené působnosti se orgány kraje řídí
a) při vydávání nařízení kraje zákony a jinými právními předpisy,
b) v ostatních případech též
1. usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; usnesení vlády a směrnice ústředních správních úřadů nemohou ukládat orgánům kraje povinnosti, pokud nejsou stanoveny zákonem; podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich publikování ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí;
2. opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrole výkonu přenesené působnosti podle tohoto zákona.
ORGÁNY KRAJE
Zastupitelstvo
(1) Zastupitelstvo se skládá z členů zastupitelstva. Počet členů zastupitelstva činí v kraji s počtem obyvatel
| a) | do 600 000 obyvatel | 45 členů, |
| b) | nad 600 000 do 900 000 obyvatel | 55 členů, |
| c) | nad 900 000 obyvatel | 65 členů. |
(2) Rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva je počet obyvatel kraje k 1. lednu roku, v němž se konají volby.
(3) Počet členů zastupitelstva, který má být zvolen, zveřejní krajský úřad nejpozději do 2 dnů od jeho stanovení na úřední desce2) a dále ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.
(1) Funkce člena zastupitelstva je veřejnou funkcí.13) Člen zastupitelstva nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního poměru nebo jiného obdobného právního vztahu.
(2) Podmínky vzniku a zániku mandátu člena zastupitelstva upravuje zvláštní zákon.6)
(1) Mandát člena zastupitelstva kraje vzniká zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování.
(2) Člen zastupitelstva skládá na začátku prvního zasedání zastupitelstva, jehož se po svém zvolení zúčastní, slib tohoto znění: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu kraje a jeho občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky.“
(3) Člen zastupitelstva skládá slib před zastupitelstvem pronesením slova „slibuji“. Složení slibu potvrdí člen zastupitelstva svým podpisem.
(1) Člen zastupitelstva má při výkonu své funkce právo
a) předkládat zastupitelstvu a radě, jakož i výborům a komisím návrhy na projednání,
b) vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je kraj, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které kraj založil nebo zřídil; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů,
c) požadovat od zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které kraj zřídil, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce; informace musí být poskytnuta do 30 dnů.
(2) Člen zastupitelstva je povinen zúčastňovat se zasedání zastupitelstva, popřípadě zasedání jiných orgánů kraje, je-li jejich členem, plnit úkoly, které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů kraje a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.
(3) Člen zastupitelstva, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech kraje mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu kraje, který má danou záležitost projednávat.
Pravomoc zastupitelstva
(1) Zastupitelstvo rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti. Ve věcech přenesené působnosti zastupitelstvo rozhoduje, jen stanoví-li tak zákon.
(2) Zastupitelstvu je vyhrazeno
a) předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně,
b) předkládat návrhy Ústavnímu soudu na zrušení právních předpisů,15) má-li za to, že jsou v rozporu se zákonem,
c) vydávat obecně závazné vyhlášky kraje,
d) koordinovat rozvoj územního obvodu, schvalovat strategie rozvoje územního obvodu kraje podle zvláštních zákonů, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění,
Содержание
HLAVA I
Díl 1
§ 1
§ 2
§ 4
§ 5
Díl 2
§ 6
§ 7
§ 8
Díl 4
§ 12
§ 13
§ 13a
HLAVA III
Díl 1
§ 14
§ 15
§ 15a
§ 16
§ 17
§ 18
§ 18a
§ 18b
§ 18c
§ 19
§ 20
§ 21
§ 22
§ 23
§ 24
§ 26
§ 27
§ 28
Díl 2
§ 29
§ 30
HLAVA IV
Díl 1
§ 31
§ 32
§ 33
§ 34
§ 35
§ 36
§ 37
§ 39
§ 40
§ 41
§ 41a
§ 42
§ 43
§ 44
§ 45
§ 46
§ 47
§ 48
§ 49
§ 50
§ 51
§ 52
§ 53
§ 54
§ 55
§ 56
§ 56a
Díl 2
§ 57
§ 58
§ 59
§ 60
§ 60a
Díl 3
§ 61
§ 61a
§ 62
§ 64
§ 64a
§ 64b
§ 64c
Díl 4
§ 65
Díl 5
§ 66
§ 67
§ 68
§ 69
§ 69a
§ 70
§ 70a
HLAVA V
§ 76
§ 77
§ 78
§ 79
§ 80
HLAVA VI
Díl 1
§ 81
§ 82
Díl 2
§ 83
§ 84
Díl 3
§ 85
HLAVA VII
§ 86
§ 87
§ 88
HLAVA VIII
§ 92
§ 92a
§ 93
HLAVA IX
§ 94
§ 95
§ 96
§ 97
§ 97a
§ 99
Войдите для заметок, избранного и уведомлений
Информация об акте
| Цитирование | Закон No 129/2000 Сб., о графствах (региональное учреждение) |
|---|---|
| Тип акта | Закон |
| Автор | - |
| Сборник | Сборник законов |
| Дата опубликования | 15.05.2000 |
|---|---|
| Действует с | 12.11.2000 |
| Действует до | - |
| Статус | Действующий |
Правовые области:
Налоги
Финансы
Информация, Данные, Данные
Компенсация в трудовом законодательстве
Трудовые отношения
Трудовое право
Бюджет
Управление государственным (национальным) имуществом
Административное право
Государственный (официальный) контроль
Правительство
Государственные символы
Конституционный (государственный) закон
Территориальная власть
Текст нормативного акта носит информационный характер.
Комментарии 0