Указ No 121/1987 Сб.

Постановление Федерального министерства сельского хозяйства и питания о медицинском обеспечении животноводческой продукции

Действующий Действует с 01.01.1988
121
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva zemědělství a výživy
ze dne 10. prosince 1987
o zabezpečování zdravotní nezávadnosti živočišných produktů
Federální ministerstvo zemědělství a výživy stanoví podle § 14 a § 35 písm. e) zákona č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy České socialistické republiky a ministerstvem zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÉ VETERINÁRNÍ HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA ŽIVOČIŠNÉ PRODUKTY

ODDÍL 1

Základní ustanovení
§ 1
(1) Potraviny a suroviny živočišného původu (dále jen „živočišné produkty“) musí v souladu se zákonem o veterinární péči, touto vyhláškou a zvláštními předpisy1) odpovídat veterinárním hygienickým požadavkům; zejména
a) nesmějí nepříznivě ovlivňovat zdraví lidí nebo zvířat (zdravotní nezávadnost),
b) musí mít složení a vlastnosti, které zajišťují uchování a rozvíjení všech fyziologických funkcí organismu (požadovaná biologická hodnota).
(2) Při výrobě, zpracovávání, ošetřování a skladování (dále jen „výroba“) potravin živočišného původu určených k zvláštním účelům (kojenecká a dětská výživa, dietetické potraviny, potraviny určené k dlouhodobému skladování apod.) musí být dodržovány zvýšené veterinární hygienické požadavky.2)
§ 2
Potraviny živočišného původu jsou
a) poživatelné, odpovídají-li předpokladům uvedeným v § 1,
b) podmíněně poživatelné,
1. nesplňují-li z nákazových důvodů, v důsledku některých smyslových změn nebo výsledků laboratorního vyšetření veterinární hygienické požadavky na zdravotní nezávadnost potravin živočišného původu, avšak za stanovených podmínek, zejména po zvláštní úpravě, jsou způsobilé k využití pro účely výživy lidí,
2. mají-li sníženou biologickou hodnotu,
c) nepoživatelné,
1. obsahují-li patogenní nebo podmíněně patogenní mikroorganismy, toxiny, látky s nežádoucími biologickými účinky, radioaktivní nebo cizorodé látky v nepřípustném množství, popřípadě v množství škodlivém zdraví,
2. jsou-li změněné, vzbuzují-li odpor nebo jsou-li jinak znehodnocené natolik, že je vyloučeno jejich využití pro účely výživy lidí,
3. není-li možné nebo účelné je pozastavit, popřípadě provést jejich zvláštní úpravu, nebo nebyly-li splněny podmínky stanovené orgánem veterinární péče,3) zejména nebyla-li provedena zvláštní úprava,
4. vyžadují-li to nákazové nebo epidemiologické důvody,
5. jsou-li neznámého nebo podezřelého původu.
§ 3
(1) Kdo vyrábí, zpracovává, ošetřuje, skladuje a přepravuje živočišné produkty (dále jen „kdo zachází s živočišnými produkty“) musí
a) dodržovat stanovené technologické postupy,
b) činit opatření k ochraně živočišných produktů před znečištěním (kontaminací) chemickými látkami, fyzikálními, mikrobiálními nebo jinými nepříznivými vlivy a škůdci,
c) zacházet s hotovými výrobky i s výrobními surovinami, pomocnými látkami, přísadami apod. tak, aby bylo vyloučeno jejich znečištění, popřípadě znehodnocení,
d) kontrolovat zdravotní nezávadnost výrobních surovin a hotových výrobků,
e) provádět pravidelný úklid, čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci prostorů, v nichž se vyskytují živočišné produkty,
f) zajistit vhodné ukládání a včasný odvoz konfiskátů živočišného původu a ostatních částí.
(2) Potraviny živočišného původu uvedené v § 1 odst. 2 se mohou vyrábět jen v organizacích, které pro tento druh výroby splňují zvláštní podmínky stanovené touto vyhláškou a kterým k této výrobě byl dán souhlas orgánem veterinární péče4) v dohodě s orgánem hygienické služby.
§ 4
Kdo zachází s živočišnými produkty, je povinen
a) provádět čištění, dezinfekci, popřípadě také dezinsekci a deratizaci jen s použitím schválených a k tomuto účelu určených prostředků,
b) postupovat při používání chemických a biologických prostředků způsobem a podle harmonogramu, jak to vyplývá z programu hygienických a sanitačních opatření, popřípadě podle pokynů orgánu veterinární péče3) a dodržovat ochranné lhůty,
c) provádět pravidelnou kontrolu hygienických podmínek výroby, zejména kontrolu úklidu, čištění a účinnosti dezinfekce i kontrolu osobní hygieny a zdravotního stavu pracovníků přicházejících do styku s živočišnými produkty,
d) vést evidenci o výrobě a expedici svých výrobků, jakož i evidenci o používání chemických a biologických prostředků, obsahující údaje o druhu, množství, popřípadě i koncentraci použitého prostředku, o době jeho použití a o stanovené ochranné lhůtě.
§ 5
Pracovníci při výrobě a přepravě živočišných produktů jsou povinni dodržovat zásady hygieny provozu a osobní hygieny, zejména
a) dbát na osobní čistotu, mýt si ruce mýdlem nebo jiným vhodným prostředkem a dezinfikovat je vhodným dezinfekčním prostředkem,
b) nosit čistý pracovní oděv, pokrývku hlavy a obuv, popřípadě i rukavice vhodné z hlediska vykonávané práce a nepoužívat je k jiným účelům,
c) dbát na to, aby se s živočišnými produkty zacházelo v souladu s veterinárními hygienickými požadavky a aby při manipulaci s nebalenými potravinami živočišného původu nedocházelo k jejich bezprostřednímu styku s nekrytou částí hlavy a šíje,
d) neodkládat osobní svršky a osobní potřeby v provozních místnostech a prostorech a udržovat čistotu a pořádek na pracovišti,
e) zdržet se jídla, pití, kouření a žvýkání nebo jiného nehygienického chování na pracovišti, na němž se manipuluje s živočišnými produkty,
f) neopouštět prostory závodu v pracovním oděvu a obuvi,
g) podrobit se vstupní lékařské prohlídce a dalším preventivním lékařským prohlídkám ve lhůtách stanovených zařízením léčebné preventivní péče, popřípadě mimořádným lékařským prohlídkám podle pokynu orgánu veterinární péče3) vydaného v dohodě s orgánem hygienické služby,
h) mít u sebe zdravotní průkaz a hlásit neprodleně každé onemocnění přenosnou nemocí.5)
§ 6
(1) Používání cizorodých látek, nejvyšší přípustná množství cizorodých látek v živočišných produktech a jejich posuzování se řídí zvláštními předpisy.1)
(2) Zvířata, jimž byla podávána veterinární léčiva nebo přípravky, které obsahují biologicky účinné látky zanechávající nežádoucí rezidua, mohou být využívána k výrobě živočišných produktů po uplynutí stanovené ochranné lhůty, popřípadě po uplynutí nejméně pěti dnů od skončení podávání těchto léčiv nebo přípravků, nebyla-li ochranná lhůta stanovena nebo neurčí-li orgán veterinární péče3) jinak.
§ 7
(1) Při zacházení s živočišnými produkty a k očistě dopravních prostředků a zařízení se používá jen pitná voda, popřípadě led vyrobený z pitné vody. Použití užitkové vody je dovoleno pouze k výrobě páry a k chlazení v uzavřeném systému kotelny a strojovny, k čištění nádvoří, cest a jiných venkovních prostorů.
(2) Pitná voda musí být chráněna před znečištěním. Není-li odebírána z veřejného vodovodu, musí být podle pokynů orgánu hygienické služby a orgánu veterinární péče3) zajištěna její zdravotní nezávadnost; její rozvod musí být oddělen od rozvodu užitkové vody a zřetelně označen.
§ 8
(1) Balení živočišných produktů se provádí v hygienicky nezávadném prostředí s použitím obalů (obalového materiálu), které je chrání před znečištěním,6) popřípadě před znehodnocením.
(2) Spotřebitelsky balené potraviny živočišného původu musí být stanoveným způsobem označeny.7) Jde-li o potraviny živočišného původu podléhající zkáze, musí označení poskytovat úplnou a srozumitelnou informaci pro spotřebitele zejména z hlediska podmínek a doby jejich uchovávání.
§ 9
(1) Živočišné produkty podléhající rychlé zkáze se uchovávají při stanovených chladírenských teplotách,8) nevyžaduje-li se jejich jiné odborné ošetření.
(2) Zmrazené potraviny živočišného původu se uchovávají při stanovených mrazírenských teplotách.9) Nelze-li je zpracovat v zmrazeném stavu, musí být co nejrychleji rozmrazeny a po rozmrazení ihned upotřebeny; jejich opětovné zmrazování je možné, jen je-li součástí schváleného technologického postupu.
§ 10
Konfiskáty živočišného původu se ukládají jen v místnostech a do zařízení určených k tomuto účelu (kontejnerů, nádob). Kontejnery se umísťují na zpevněném a nepropustném podkladu v místech krytých před povětrnostními vlivy. Nádoby používané v provozních prostorech se viditelně označují žlutým pruhem širokým nejméně 10 cm a opatřují uzávěry. Uvedené místnosti, popřípadě zařízení musí být každodenně vyprazdňovány a po vyprázdnění vyčištěny a dezinfikovány.

ODDÍL 2

Přeprava živočišných produktů
§ 11
(1) K přepravě živočišných produktů se vyžaduje veterinární osvědčení,10) jde-li o přepravu
a) těl, masa a orgánů jatečných a jiných zvířat mimo území okresu s výjimkou přepravy do pravidelně zásobovaných míst,
b) živočišných produktů k dlouhodobému skladování, jakož i živočišných produktů uvolněných z dlouhodobých zásob,
c) živočišných produktů určených k dalšímu zpracování nebo jinému způsobu zužitkování za zvláštních podmínek,
d) zvěřiny určené k dalšímu zpracování nebo skladování nebo přepravované mimo území okresu,
e) podmíněně poživatelných potravin živočišného původu,
f) živočišných produktů v dalších případech, pokud podle rozhodnutí orgánu veterinární péče3) vyžadují tyto produkty zvýšenou hygienickou bdělost.
(2) Živočišné produkty, k jejichž přepravě je třeba veterinárního osvědčení, podléhají veterinárnímu vyšetření v místě odeslání i v místě určení.
§ 12
(1) Odesilatel je povinen
a) požádat, zpravidla alespoň 12 hodin před odesláním, orgán veterinární péče3) o vystavení veterinárního osvědčení podle § 11 odst. 1 a připojit jej k přepravním a ostatním listinám,
b) ověřit, zda přepravní prostor určený pro přepravu živočišných produktů vyhovuje veterinárním hygienickým požadavkům, a zajistit při nakládání a přepravě jejich dodržování.
(2) Povinnosti dopravce se řídí zvláštními předpisy11) a technickými normami.
(3) Příjemce je povinen zajistit dodržování veterinárních hygienických podmínek při vykládání a přejímce živočišných produktů.
(4) Odesilatel, dopravce i příjemce musí neprodleně uvědomit orgán veterinární péče3) o případné závadě zásilky nebo o nehodě dopravního prostředku a učinit nezbytná opatření k tomu, aby nedošlo k jejímu znehodnocení.
§ 13
(1) Živočišné produkty musí být přepravovány co nejrychleji a nejšetrněji, aby nedocházelo k jejich znehodnocování; jejich přeprava se provádí izotermickými, chlazenými, chladicími a mrazicími, popřípadě i jinými dopravními prostředky a zařízeními, jež jsou k tomu způsobilé a vhodně vybavené a nepoužívají se k jiným účelům.
(2) Nebalené živočišné produkty musí být v přepravním prostoru zavěšovány nebo ukládány v čistých přepravkách, nádobách, policích, rohožích apod. Čerstvá celá těla zvířat s výjimkou drůbeže a králíků, dále půlky a čtvrtě musí být přepravovány zavěšené.
(3) Jsou-li přepravky nebo nádoby ukládány v přepravním prostoru na sebe, nesmí se jejich dno dotýkat potravin živočišného původu uložených ve spodní přepravce nebo nádobě.
§ 14
(1) Dopravní prostředky používané k přepravě živočišných produktů se musí řádně větrat, pravidelně čistit a dezinfikovat, rampy určené k nakládání a vykládání živočišných produktů se musí pravidelně čistit a dezinfikovat.
(2) Přepravní prostor a přepravky, nádoby, police, rohože apod., v nichž se přepravují živočišné produkty, se čistí a dezinfikují každodenně, a jde-li o přepravu masa, masných výrobků, mléka, mléčných výrobků, tuků, polotovarů a hotových jídel, jakož i ostatních živočišných produktů, které nejsou baleny tak, aby byly zcela chráněny před nežádoucím působením vnějších vlivů nebo které mohou svými vlastnostmi působit nepříznivě na jiné přepravované zboží, podle potřeby i před opětovným naložením.
(3) Při přepravě zdravotně závadných živočišných produktů, popřípadě i v jiných odůvodněných případech se vždy provádí dezinfekce podle pokynů orgánu veterinární péče.3) Dezinfikují se veškeré součásti dopravního prostředku a předměty, které přišly do styku s přepravovanými živočišnými produkty, i osoby, které se podílely na jejich přepravě a na provádění dezinfekce.
(4) Zdravotně závadné živočišné produkty nesmějí být přepravovány společně se zdravotně nezávadnými, podmíněně poživatelné potraviny živočišného původu společně s poživatelnými.
§ 15
(1) V dopravních organizacích, které se účastní na přepravě živočišných produktů, s výjimkou organizací, které provozují silniční dopravu, musí být zvláštní zařízení pro čištění a dezinfekci dopravních prostředků; pro vztah dopravce a přepravce v silniční dopravě pro cizí potřeby platí zvláštní předpisy.12)
(2) K plnění úkolů uvedených v odstavci 1 určí dopravní organizace odborně způsobilé pracovníky, kteří zejména
a) odpovídají za řádné provádění čištění a dezinfekci,
b) kontrolují účinnost provedené dezinfekce,
c) vedou záznamy o provedeném čištění a dezinfekci.
(3) Čištění a dezinfekce železničních vozů a lodí se řídí zvláštními předpisy.11)
§ 16
Jako vratné obaly se mohou používat jen obaly z dobře čistitelného a dezinfikovatelného materiálu, odolného proti korozi, které musí být před opětovným použitím důkladně vyčištěny a dezinfikovány.

ODDÍL 3

Veterinární podmínky prodeje živočišných produktů v tržnicích a na tržištích
§ 17
(1) V tržnicích a na tržištích lze prodávat jen zdravá jehňata a kůzlata mladší tří měsíců, drůbež, holuby a králíky (dále jen „drobná zvířata“) a zdravotně nezávadné živočišné produkty uvedené v tržním řádu.
(2) Socialistickým organizacím může být za podmínek stanovených orgánem veterinární péče3) povolen v tržnicích také prodej masa jatečných zvířat neuvedených v odstavci 1, masných výrobků, zvěřiny a ryb, souvisí-li předmět prodeje s hospodářskou činností, k jejímuž provozování jsou oprávněny.
§ 18
(1) Živá drobná zvířata a maso drobných zvířat mohou být v tržnicích a na tržištích prodávány jen po veterinárním vyšetření provedeném v místě prodeje.
(2) K prodeji drobných zvířat a zvěřiny pocházejících z jiného okresu je třeba veterinární osvědčení, jež obsahuje označení místa konání trhu a má časově omezenou platnost (zpravidla dva dny ode dne vystavení); k prodeji živých ryb postačí doklad o tom, kde byly posledně chovány (sádkovány).
§ 19
(1) Zabíjení, stahování, kuchání a porcování drobných zvířat a ryb se v tržnici a na tržišti dovoluje, jen je-li pro tento účel vyhrazen zvláštní prostor vyhovující veterinárním hygienickým požadavkům; králíkům nesmí být oddělována hlava.
(2) Dělení masa lze povolit v tržnici, která je pro tento účel vhodně vybavena.
§ 20
(1) V tržnicích a na tržištích musí být vedle nádob na odpadky také nádoby opatřené uzávěry, popřípadě jiná vhodná zařízení určená pro odkládání konfiskátů živočišného původu.
(2) Provozovatel tržnice a pořadatel trhu jsou povinni zajistit včasné odstranění konfiskátů živočišného původu a čištění a dezinfekci nádob, popřípadě zařízení uvedených v odstavci 1.
§ 21
Prodej živočišných produktů nebo některých jejich druhů v tržnici nebo na tržišti může být se zřetelem k nákazové nebo epidemiologické situaci nebo k nevyhovujícím podmínkám prodeje (vybavení tržnice nebo tržiště, způsob prodeje apod.) omezen nebo zakázán.13)
§ 22
Prodej podmíněně poživatelných potravin živočišného původu
(1) Podmíněně poživatelné potraviny živočišného původu určené k prodeji lze prodávat jen ve vyhrazených prodejnách a za podmínek stanovených orgánem veterinární péče3) v dohodě s orgánem hygienické služby; nelze je použít pro účely společného stravování.
(2) Konzervy vyrobené z masa nebo orgánů podmíněně poživatelných musí být jako takové označeny.
(3) V prodejnách uvedených v odstavci 1 musí být v prostoru pro zákazníky umístěno upozornění o základních podmínkách prodeje a spotřeby podmíněně poživatelných potravin živočišného původu.

ODDÍL 4

Veterinární dozor
§ 23
(1) Veterinární dozor se provádí zejména
a) v místech a prostorech, v nichž se zachází s živočišnými produkty,
b) v tržnicích a na tržištích, kde se prodávají drobná zvířata, ryby a živočišné produkty,
c) v prodejnách vyhrazených pro prodej podmíněně poživatelných potravin živočišného původu.
(2) Organizace, v nichž se provádí veterinární dozor, jsou povinny - se zřetelem k povaze a rozsahu výroby a úkolům dozoru - poskytnout pracovníkům provádějícím dozor bezplatně věcnou, osobní a jinou pomoc k náležitému plnění úkolů, zejména
a) vhodné místnosti (kanceláře, laboratoře, hygienická zařízení, místnosti pro trichineloskopii, pomocné prostory apod.) s tekoucí pitnou studenou a teplou vodou, dostatečným osvětlením a možností vytápění,
b) pracovní místa na výrobních linkách.

ČÁST DRUHÁ

ZVLÁŠTNÍ VETERINÁRNÍ HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA ŽIVOČIŠNÉ PRODUKTY

ODDÍL 1

Veterinární vyšetření jatečných zvířat a rozhodování o mase jatečných zvířat
§ 24
Základní ustanovení
(1) Do oběhu může být uváděno pouze maso jatečných zvířat, u nichž byla provedena veterinární prohlídka jatečných zvířat a masa a bylo rozhodnuto o jeho použitelnosti.14)
(2) Při podezření, že v důsledku nemoci, podávání léčiv nebo chemických látek, popřípadě se zřetelem k jiným vlivům by maso jatečného zvířete nebylo vhodné k výživě lidí, určí orgán veterinární péče3) lhůtu, před jejímž uplynutím nelze zvíře, kterého se to týká, dodat na jatky, popřípadě nařídí jeho utracení.
(3) Jatečná zvířata musí být dodávána na jatky v čistém stavu a vylačněná, popřípadě - jde-li o dojnice - vydojená; nesmějí být krmena nejméně 12 hodin před poražením.
(4) K jatečným účelům nemohou být používána telata do stáří osmi dnů, jehňata a kůzlata do stáří 14 dnů a prasata o živé hmotnosti do 10 kg.
Prohlídka jatečných zvířat a masa
§ 25
(1) Provozovatel jatek hlásí každou dodávku jatečných zvířat orgánu veterinární péče3) aspoň 24 hodin před jejím uskutečněním; o nutné porážce ji uvědomí neprodleně.
(2) Jatečná zvířata dodávaná na jatky musí být stanoveným způsobem označena (identifikována) a doprovázena veterinárním osvědčením a ostatními průvodními listinami, do nichž provozovatel jatek zaznamená každé další označení jatečných zvířat po jejich příjmu na jatky. Veterinární osvědčení i ostatní průvodní listiny předá provozovatel jatek neprodleně orgánu veterinární péče.3)
(3) Doba platnosti veterinárního osvědčení činí 72 hodin, v případě zvířat určených k nutné porážce 24 hodin.
§ 26
(1) Jatečná zvířata musí být při příjmu v jatkách označena a ustájena tak, aby bylo možno kdykoli zjistit místo jejich původu a den jejich příjmu. Po dodání na jatky již nesmějí opustit svůj prostor, aby od nakládky do porážky nedošlo k mísení jatečných zvířat pocházejících z různých stájí a kotců.
(2) Provozovatel jatek
a) dbá o to, aby ustájená jatečná zvířata byla řádně ošetřována a podle potřeby napájena, v případě ustájení trvajícího déle než 24 hodin také krmena a dojnice byly vydojeny,
b) je povinen neprodleně hlásit orgánu veterinární péče3) každé onemocnění nebo podezření z onemocnění, jakož i každé poranění nebo uhynutí jatečného zvířete.
§ 27
(1) Odpočinek jatečných zvířat (s výjimkou telat, jehňat, kůzlat, drůbeže a králíků) před porážkou trvá 12 hodin, nestanoví-li orgán veterinární péče3) jinak.
(2) Jatečná zvířata dovezená ze zahraničí se porážejí do 48 hodin po příjmu v jatkách.
§ 28
(1) Vyšetření jatečných zvířat před poražením se provádí při jejich příjmu v jatkách. Trvá-li ustájení jatečného zvířete v jatkách déle než 24 hodin, opakuje se vyšetření v den porážky.
(2) Jatečná zvířata, která jsou nemocná nebo podezřelá z nemoci, provozovatel jatek podle pokynů orgánu veterinární péče3) označuje a přejímá odděleně od ostatních zvířat; umísťuje je ve vyhrazených a uzamykatelných izolačních prostorech (stájích).
(3) Jatečná zvířata uvedená v odstavci 2 mohou být ve zvlášť odůvodněných případech podle rozhodnutí orgánu veterinární péče3) porážena v prostorech určených k porážení zdravých zvířat, avšak časově odděleně. Tak tomu může být zejména v případech hromadného porážení jatečných zvířat při zdolávání velmi nebezpečné nebo nebezpečné nákazy, popřípadě jiného hromadného onemocnění zvířat.
(4) Jatečná zvířata nutně poražená se zpracovávají v sanitních jatkách, popřípadě v sanitním oddělení jatek.
§ 29
(1) Zakazuje se porážení
a) jatečných zvířat, která jsou nemocná morem skotu, africkým morem prasat, morem koní, snětí šelestivou, snětí slezinnou, vzteklinou, brucelózou ovcí a koz, vozhřivkou, nakažlivou chudokrevností koní a maligním edémem,
b) nemocných jatečných zvířat v agónii,
c) zdravých březích plemenic, nestanoví-li jinak orgán veterinární péče15) v souvislosti s opatřeními k dalšímu rozvoji a zkvalitnění chovů,
d) jatečné drůbeže nemocné influenzou drůbeže nebo podezřelé z této nebezpečné nákazy zvířat nebo z nakažení touto nákazou zvířat,
e) jatečných králíků
1. nemocných tularemií nebo myxomatózou nebo podezřelých z této nákazy zvířat,
2. s pokročilým onemocněním prašivinou nebo oparem lysivým (trichofytózou) nebo s abscedující pyemií.
(2) Jatečná zvířata, která jsou podezřelá z velmi nebezpečné nebo nebezpečné nákazy zvířat uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo z nakažení touto nákazou, se umísťují ve vyhrazených a uzamykatelných izolačních prostorech (stájích).
§ 30
(1) Jatečná zvířata musí být před poražením řádně očištěna.
(2) Prostory, místnosti, výrobní zařízení, stroje, nástroje, nářadí a pracovní pomůcky, které byly použity při příjmu, vážení, ustájení, ošetřování a porážení jatečných zvířat nemocných nákazou zvířat nebo podezřelých z takové nákazy nebo z nakažení takovou nákazou, se podle pokynů orgánu veterinární péče3) dezinfikují. To platí přiměřeně také pro pracovníky zúčastněné na příjmu, vážení, ustájení, ošetřování a porážení těchto jatečných zvířat.
(3) Před provedením dezinfekce se nesmějí
a) výrobní zařízení, stroje, nástroje, nářadí a pracovní pomůcky uvedené v odstavci 2 používat k jiným účelům,
b) pracovníci uvedení v odstavci 2 podílet na jiných pracích v jatkách.
Vyšetření masa a orgánů jatečných zvířat při porážení
§ 31
(1) Usmrcení jatečných zvířat se provádí zásadně vykrvením; před vykrvením musí být jatečná zvířata omráčena, není-li na místě jiný postup odpovídající požadavku zahraničního odběratele.
(2) Zpracování jatečných zvířat se provádí teprve po úplném vymizení reflexů, a to jen podle výrobních a pracovních postupů schválených orgánem veterinární péče.3)
(3) Všechny úkony v průběhu zpracovávání jatečných zvířat musí na sebe bezprostředně navazovat a plynule probíhat tak, aby od omráčení do vynětí vnitřností neuplynula doba delší 45 minut.
(4) Krev určená k potravinářským účelům se získává tak, aby nedocházelo k jejímu znečištění, a co nejrychleji se vychladí.
§ 32
Provozovatel jatek je povinen k provedení veterinárního vyšetření zajistit
a) provedení potřebných pomocných úkonů, zejména odstranění změněných částí, odříznutí struků a vemen v laktaci u prasnic, odstranění kyrysů u kanců a řezanců, stažení kůže, vyloupnutí pohrudnice a pobřišnice, vykostění, rozříznutí kostí apod.,
b) zavěšování a odkládání všech orgánů a ostatních částí podléhajících vyšetření v bezprostřední blízkosti těla zvířete; při porážení jatečných zvířat na linkách se předkládají k vyšetření současně s tělem zvířete, popřípadě se s ním shodně označují,
c) aby při současném porážení několika jatečných zvířat nebo při porážení jatečných zvířat na linkách až do rozhodnutí o mase bylo nepochybné, které maso, orgány a ostatní části - jde-li o jatečnou drůbež, které maso a orgány - patří k sobě; při porážení jatečné drůbeže a jatečných králíků se označují jednotlivé skupiny poražených zvířat,
d) aby na porážecích linkách po opaření nebo po stažení kůže až do rozhodnutí o mase nedocházelo k dotyku těl jatečných zvířat,
e) aby znečištěné maso, orgány a ostatní části byly podle pokynu orgánu veterinární péče3) očištěny, popřípadě odstraněny; k oplachování lze použít pouze pitnou vodu pod tlakem.
Vyšetření masa a orgánů jatečných zvířat po poražení
§ 33
(1) V rámci přípravy těl, masa, orgánů a ostatních částí jatečných zvířat k vyšetření se u skotu, prasat, ovcí, koz a lichokopytníků odstraňují ušní, oční a řitní výkroje a pupeční mošna a podvazuje konečník, střeva, žaludek (předžaludek) a jícen; konce končetin mohou být odděleny od těla zvířete.
(2) Mandle lze oddělit až po jejich vyšetření, žlučník až po vyšetření jater.
§ 34
Skot (s výjimkou telat)
(1) Jatečný skot musí být před vyšetřením stažen a podélně středem páteřního kanálu rozpůlen.

Войдите для заметок, избранного и уведомлений

Оценка:

Комментарии 0

Для написания комментариев, пожалуйста, войдите.

Информация об акте

ЦитированиеПостановление Федерального министерства сельского хозяйства и питания No 121/1987 Сб. о медицинском обеспечении животноводческой продукции
Тип акта-
Автор-
СборникСборник законов
Дата опубликования29.12.1987
Действует с01.01.1988
Действует до-
Статус Действующий
Текст нормативного акта носит информационный характер.
Избранное
История просмотра