9 Cmo 43/2024-25

1.Dne 11. 1. 2024 došel Krajskému soudu v Ústí nad Labem coby rejstříkovému soudu (dále též jen „soud“ či „rejstříkový soud“) návrh na zápis „, Anonymizováno, .“ do rejstříku ústavů, přičemž navrhovatelem byl spolek , Jméno navrhovatele, . V rámci navrhovaného zápisu navrhl zapsat do spolkového rejstříku mj. název statutárního orgánu s označením: „rektor“ K návrhu doložil „zápis z ustavující schůze správní rady , Anonymizováno, .“ ze dne 11. 1. 2024, listinu přítomných na ustavující schůzi správní rady ze dne 11. 1. 2024, souhlas s umístěním sídla ústavu, čestná prohlášení, včetně souhlasu se zápisem do veřejného rejstříku zapisovaných osob, statut ústavu z 11. 1. 2024 a „zakládací listinu zapsaného ústavu , Anonymizováno, .“ ze dne 11. 1. 2024 (dále též jen „zakládací listina“ či zakladatelské právní jednání“).

2.V záhlaví označeným usnesením rejstříkový soud rozhodl tak, že „Návrh se zamítá.“ Soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že zakládací listina nebyla datována a nebyla opatřena podpisem zakladatele. V zakládací listině , Anonymizováno, . nebyl určen první statutární orgán ústavu, kterého navrhovatel požaduje zapsat do rejstříku ústavů. Povinnost uvedení ředitele v zakladatelském právním jednání vyplývá z obecných ustanovení o právnických osobách, konkrétně z § 123 odst. 1 o. z. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že zakladatelské právní jednání určí též, kdo jsou první členové statutárního orgánu. Jelikož bylo soudem zjištěno, že nedošlo k řádnému založení ústavu, neboť zakládací listina neobsahuje veškeré zákonem dané náležitosti, které musí obsahovat, nevyzýval soud navrhovatele na doložení dalších listin o zapisovaných skutečnostech a návrh na zápis ústavu , Anonymizováno, . zamítnul.

3.Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. Odvolatel namítl, že zakládací listina je řádně datovaná dnem 11. 1. 2024 a řádně podepsána statutárním orgánem zakladatele ústavu , Anonymizováno, . s tím, že zákon neurčuje, že musí být podpis ověřen, stačí pouze podpis. Zároveň v zakládající listině jsou řádně označené osoby, které tvoří správní radu ústavu, které mají být zapsány do rejstříku ústavu. Taktéž zakládací listina jasně vymezuje obligatorní ustanovení o řediteli ústavu, kde z pohledu zakladatele je tato statutární osoba uvedena jako „rektor ústavu“, z důvodu, že zákon neurčuje jednoznačně, že statutární orgán ústavu musí být uveden pod názvem „ředitel ústavu“. Zde, je na libovůli zakladatele, jak nazve statutární orgán ústavu. Dále byl doložen zápis z první ustanovující schůze „základní listinou“ jmenované správní rady, kterou svolal zakladatel ústavu, na základě zakládací listiny, kde jsou členové správní rady doloženi a uvedeni. Správní rada následně zvolila předsedu správní rady a ředitele dle „zakládací listiny“ rektora ústavu a jejich jména jsou řádně v zápisu uvedena a všechny osoby zapisované do rejstříku zároveň soudu doložily svůj souhlas se zápisem do rejstříku ústavu. Doklady byly součásti' předloženého návrhu. V samotné zakládací listině, která vznikla před právním aktem volby prvního ředitele-rektora, tudíž nemůže být ještě uvedeno jméno zapisované osoby, která se stane statutárním orgánem ústavu, v zakládací listině ústavu. Tato skutečnost je dokládána až zápisem z první schůze správní rady. Dále odvolatel brojil proti tomu, že v případě nedostatku právních náležitosti nebyl vyzván k možnému doplnění, jak ukládá zákon a bylo hned přistoupeno k zamítnuti našeho návrhu. Z odvolání vyplynul požadavek, aby návrhu na zápis ústavu do rejstříku ústavů bylo vyhověno.

4.Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5.Dle § 123 o. z. „Zakladatelské právní jednání určí …. též, kdo jsou první členové statutárního orgánu.“ (odst. 1), „Pro zakladatelské právní jednání se vyžaduje písemná forma.“ (odst. 2).

6.Dle § 405 „Ústav se zakládá zakládací listinou nebo pořízením pro případ smrti. Zakladatelské právní jednání obsahuje alespoň a) název ústavu a jeho sídlo, b) účel ústavu vymezením předmětu jeho činnosti, popřípadě i předmět jeho podnikání, c) údaj o výši vkladu, popřípadě o jeho nepeněžitém předmětu, d) počet členů správní rady i jména a bydliště jejích prvních členů a e) podrobnosti o vnitřní organizaci ústavu, nevyhradí-li se její úprava statutu ústavu.“, (odst. 1), „Zřídíli zakladatelské právní jednání dozorčí radu, uvedou se v něm počet členů dozorčí rady a jména i bydliště jejích prvních členů.“ (odst. 2).

7.Pro posouzení věci bylo stěžejní vyřešit otázku, které náležitosti zakladatelského právního jednání u ústavu jsou obligatorními, tedy takovými, bez nichž k řádnému založení ústavu nedojde. Při systematickém výkladu se studuje umístění rozebírané právní normy v textu právního předpisu. V občanském zákoníku je pod nadpisem „Ustavení a vznik právnické osoby“ zařazeno ustanovení § 123 o. z., v němž jsou uvedeny obecné náležitosti každého zakladatelského právního jednání, přičemž další povinné náležitosti zakladatelského právního jednání jsou speciálně stanoveny pro jednotlivé formy právnických osob. Není-li tedy ve výčtu obsahových náležitostí zakladatelského právního jednání speciálně pro ústav v § 405 o. z. uvedeno jako obligatorní náležitost určení prvních členů statutárního orgánu ústavu, vyplývá obligatornost této náležitosti pro zakladatelské právní jednání u ústavu z obecného ustanovení o právnických osobách, tedy z § 123 odst. 1 věta první o. z. Ustanovení § 405 o. z. proto nelze vykládat jinak, než ve spojení s § 123 o. z. Tento závěr lze učinit i při aplikaci logického výkladu - argumentum a minori ad maius (od menšího k většímu, tzn. platí-li něco pro méně významnou skutečnost, pak to platí i pro skutečnost významnější) na ustanovení § 405 o. z. a § 123 odst. 1 o. z. (zda určení prvních členů statutárního orgánu ústavu je obligatorní náležitostí zakladatelského právního jednání - zakládací listiny). Je-li totiž speciálně pro ústav stanovena v § 405 odst. 1 písm. d) o. z. coby obligatorní náležitost zakladatelského právní jednání uvedení jmen (a bydliště) prvních členů správní rady, tím spíše je obligatorní náležitostí určení prvních členů statutárního orgánu ústavu, coby orgánu statutárního - neméně důležitého, oprávněného jednat za ústav navenek. Postrádalo by ostatně logiku, aby u ostatních právnických osob byla tato náležitost obligatorní a u ústavu by zákon pro zakladatelské právní jednání tuto náležitost nestanovoval. Ke shodnému právnímu závěru ostatně dospěla i odborná komentářová literatura - srov. komentář k § 405 in. Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 303 654). Komentář. 2.vydání. Praha: C.H.Beck, 2022: „Ačkoliv § 405 nestanoví výslovně povinnost určit v zakladatelském právním jednání, kdo je prvním členem statutárního orgánu ústavu, tj. jeho ředitelem, tato obligatorní obsahová náležitost vyplývá z obecného ustanovení § 123 odst. 1, které obecně pro právnické osoby stanoví, že zakladatelské právní jednání určí alespoň to, „kdo jsou první členové statutárního orgánu“.

8.Ustanovení § 405 o. z. ve spojení s § 123 o. z. tedy představuje minimální katalog obligatorních (povinných) náležitostí - tedy minimálních zákonných obligatorních náležitostí zakladatelského právního jednání (jímž je zakládací listina) směřujícího k založení ústavu coby právnické osoby. Z uvedeného vyplývá, že určení prvních členů statutárního orgánu ústavu je obligatorní náležitostí zakládací listiny coby zakladatelského právního jednání.

9.Dle § 36 z. v. r. „Návrh na zápis založeného ústavu do rejstříku ústavů podává zakladatel; není-li to možné a neurčil-li zakladatel něco jiného, podá návrh na zápis jménem ústavu jeho ředitel nebo jiná osoba v působnosti statutárního orgánu.“ V citovaném ustanovení uvedená možnost, že návrh na prvozápis ústavu do rejstříku ústavů podá jeho „budoucí“ statutární orgán, svědčí o nutnosti uvedení prvního člena statutárního orgánu v zakládací listině.

10.V daném případě navrhovatelem doložená zakládací listina neobsahuje uvedenou obligatorní náležitost. Platí, že nedošlo-li k přijetí zakládací listiny ústavu v jejím minimálním obligatorním obsahu pro absenci části tohoto obsahu, pak právní jednání neexistuje (teorie práva říká, že je to právní jednání jenom zdánlivé /jde o ne-jednání, zvané také non negotium/). Právní jednání představující přijetí zakládací listiny bez jedné z jejích obligatorních náležitostí, tedy bez určení prvních členů statutárního orgánu ústavu, je proto neexistentní. Nedošlo tudíž k založení ústavu, přitom to je předpokladem pro vznik ústavu - jeho zápis do rejstříku ústavů. To je samo o sobě důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis předmětného ústavu do rejstříku ústavů bez dalšího.

11.Namítá-li odvolatel, že v samotné zakládací listině (která dle něj vznikla před právním aktem volby prvního ředitele-rektora) nemůže být ještě uvedeno jméno prvního ředitele - rektora coby statutárního orgánu, neboť toho volila až následně správní rada, tak přehlíží, že ohledně další obligatorní náležitosti zakládací listiny - uvedení prvních členů správní rady takový problém zakladatel evidentně neměl, když jsou v zakladatelském právním jednání výslovně (dokonce vytučněně) uvedeni. Především pak odvolatel přehlíží, že sice dle § 410 o. z. správní rada volí i odvolává ředitele,…. ale tato pravomoc správní rady se týká až vzniklého (tzn. do rejstříku ústavů pravomocně zapsaného ústavu), tedy existujícího ústavu. Existence správní rady - a tím pádem i její pravomoc rozhodovat o volbě ředitele coby statutárního orgánu ústavu, je totiž spojena až s existencí - tedy vznikem ústavu. Jelikož správní rada neexistuje u založeného - tedy dosud neexistujícího ústavu, nemůže z logiky věci existovat u neexistujícího orgánu jakákoliv pravomoc, tedy ani pravomoc volit statutární orgán.

12.Namítl-li odvolatel, „že v případě nedostatku právních náležitosti nebyl vyzván k možnému doplnění, jak ukládá zákon a bylo hned přistoupeno k zamítnuti našeho návrhu.“, tak odvolací soud k tomu uvádí následující. Ve smyslu § 90 odst. 1 z. v. r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86 z. v. r., rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy. V daném případě z doložených listin (navrhovatelem doloženého zakladatelského právního jednání - doložené zakládací listiny ústavu) nevyplývá splnění zákonných předpokladů pro navržený zápis „, Anonymizováno, .“ do rejstříku ústavů. Nevyplývá z nich, že ústav byl řádně založen - zakládací listina je neexistentní a stejně tak rozhodnutí ustavující schůze o volbě statutárního orgánu. Takový závěr ohledně věcného posouzení návrhu je důvodem pro zamítnutí návrhu bez dalšího. Odvolatelem požadovaná výzva rejstříkového soudu by byla na místě např. tehdy, kdyby zakládací listinu ústavu navrhovatel vůbec nepředložil. Neučinil-li by tak ani po řádné výzvě, byl by to důvod k odmítnutí návrhu. Návrh na zápis do veřejného rejstříku vedeného soudy se odmítá, není-li navrhovatelem tvrzená rozhodná skutečnost doložena, zatímco se návrh zamítá, nevyplývá-li z navrhovatelem doložených listin existence rozhodné skutečnosti, jež by opodstatňovala zápis do příslušného veřejného rejstříku.

13.Dle § 408 odst. 1 o. z. „Ředitel je statutárním orgánem ústavu. Statut může pro tento orgán zvolit i jiné označení, pokud tím nevzbudí klamný dojem o jeho povaze.“ Dle § 10 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, „V čele veřejné vysoké školy je rektor“ Dle § 10 odst. 2 téhož zákona „Rektora jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu veřejné vysoké školy prezident republiky….“14. V zakládací listině uvedené označení statutárního orgánu „rektor“ je dle názoru odvolacího soudu způsobilé vzbudit ve třetích osobách klamný dojem o povaze celé právnické osoby. V zákoně je počítáno s označením statutárního orgánu ústavu jako s ředitelem - viz § 408 o. z., byť zákon připouští i možnost zvolit si jiné označení. To však pouze za podmínky, že tím nevzbudí klamný dojem o jeho povaze. V daném případě tato podmínka splněna není minimálně proto, že k zápisu navržený ústav není veřejnou vysokou školou. Lze tedy shrnout, že označení statutárního orgánu v zakládací listině je v rozporu se zákonem.

15.Jako jedinou důvodnou odvolací námitku shledal odvolací soud, že předložená zakládací listina byla vlastnoručně podepsána osobou: , právnická osoba, . a byla datována - dnem 11. 1. 2024. Uvedené však nemůže nic změnit na výše přijatých závěrech.

16.Odvolacímu soudu z výše uvedených důvodů nezbylo, než usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdit jako věcně správné, avšak ve správném znění.