Решение Совета (ЕС) 2025/2596 от 8 декабря 2025 года о позиции, которую следует принять от имени Европейского Союза на 19-м заседании Комитета Сторон Конвенции Совета Европы о предупреждении и предупреждении насилия в отношении женщин и насилия в семье о рекомендациях и выводах, адресованных некоторым Сторонам Конвенции в отношении осуществления этой Конвенции, в отношении вопросов, касающихся судебного сотрудничества по уголовным делам, убежища и принципа невыдворения

32025D2596

Действующие Решения ЕС Действует с 08.12.2025
Поделиться:
Содержание

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2025/2596

ze dne 8. prosince 2025

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie na 19. zasedání Výboru smluvních stran Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí k doporučením a závěrům určeným některým stranám úmluvy v souvislosti s prováděním uvedené úmluvy, pokud jde o záležitosti týkající se justiční spolupráce v trestních věcech, azylu a zásady nenavracení

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 78 odst. 2, čl. 82 odst. 2 a článek 84 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Unie uzavřela Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (dále jen „úmluva“) rozhodnutím Rady (EU) 2023/1075 (1), pokud jde o orgány a veřejnou správu Unie, a rozhodnutím Rady (EU) 2023/1076 (2), pokud jde o záležitosti týkající se justiční spolupráce v trestních věcech, azyl a zásadu nenavracení, a to v rozsahu, v jakém spadají do výlučné pravomoci Unie. Úmluva pro Unii vstoupila v platnost dne 1. října 2023.

(2)

Podle čl. 66 odst. 1 úmluvy má na provádění úmluvy jejími smluvními stranami (dále jen „strany“) dohlížet expertní skupina pro boj proti násilí na ženách a domácímu násilí (dále jen „GREVIO“). Podle čl. 68 odst. 11 úmluvy má GREVIO schválit svou zprávu a závěry týkající se opatření přijatých dotčenou stranou za účelem provádění ustanovení úmluvy.

(3)

Výbor smluvních stran (dále jen „výbor“) může v souladu s čl. 68 odst. 12 úmluvy přijmout doporučení vycházející ze zprávy a závěrů GREVIO určená dotčené straně. Tato doporučení mají rozlišovat mezi opatřeními, která by měla být přijata co nejdříve a jsou spojena s požadavkem, aby ve lhůtě tří let byla výboru podána zpráva, a opatřeními, jež jsou sice důležitá, avšak jejichž provedení nemá stejnou míru naléhavosti. Po uplynutí daného tříletého období podá dotčená strana výboru zprávu o opatřeních přijatých v deseti konkrétních oblastech úmluvy. Na základě této zprávy a jakýchkoli dalších získaných informací přijme výbor závěry o provádění doporučení, které vypracuje sekretariát výboru.

(4)

V souladu s čl. 68 odst. 3 úmluvy se proces hodnocení GREVIO po prvotním základním hodnocení rozdělí do kol („kola tematického hodnocení“). První kolo tematického hodnocení s názvem „Budování důvěry poskytováním podpory, ochrany a spravedlnosti“ se zabývá dvaceti články úmluvy, konkrétně články 3, 7, 8, 11, 12, 14, 15, 16, 18, 20, 22, 25, 31, 48, 49, 50, 51, 52, 53 a 56. Na svém 17. zasedání konaném dne 17. prosince 2024 přijal výbor rozhodnutí o doporučeních, která mají být výborem přijata s ohledem na zprávy GREVIO přijaté v rámci prvního kola tematického hodnocení, obsažené v dokumentu IC-CP(2024)10 rev.

(5)

Očekává se, že výbor na svém 19. zasedání dne 11. prosince 2025 přijme následující návrhy doporučení (jeden na základě základního hodnocení a sedm na základě prvního kola tematického hodnocení) a návrhy závěrů ohledně provádění úmluvy devíti smluvními stranami (dále jen „návrhy doporučení“ a „návrhy závěrů“ a společně „zamýšlené akty“):

doporučení k provádění Istanbulské úmluvy Spojeným královstvím, obsažené v dokumentu IC-CP(2025)22prov;

doporučení týkající se budování důvěry poskytováním podpory, ochrany a spravedlnosti na základě Istanbulské úmluvy ze strany Andorry, obsažené v dokumentu IC-CP(2025)23prov;

doporučení týkající se budování důvěry poskytováním podpory, ochrany a spravedlnosti na základě Istanbulské úmluvy ze strany Belgie, obsažené v dokumentu IC-CP(2025)24revprov;

doporučení týkající se budování důvěry poskytováním podpory, ochrany a spravedlnosti na základě Istanbulské úmluvy ze strany Francie, obsažené v dokumentu IC-CP(2025)25prov;

doporučení týkající se budování důvěry poskytováním podpory, ochrany a spravedlnosti na základě Istanbulské úmluvy ze strany Itálie, obsažené v dokumentu IC-CP(2025)26prov;

doporučení týkající se budování důvěry poskytováním podpory, ochrany a spravedlnosti na základě Istanbulské úmluvy ze strany Nizozemska, obsažené v dokumentu IC-CP(2025)27prov;

doporučení týkající se budování důvěry poskytováním podpory, ochrany a spravedlnosti na základě Istanbulské úmluvy ze strany Portugalska, obsažené v dokumentu IC-CP(2025)28prov;

doporučení týkající se budování důvěry poskytováním podpory, ochrany a spravedlnosti na základě Istanbulské úmluvy ze strany Srbska, obsažené v dokumentu IC-CP(2025)29prov, a

závěry o provádění doporučení týkajících se Polska přijaté Výborem smluvních stran, obsažené v dokumentu IC-CP(2025)30prov.

(6)

Zamýšlené akty se zabývají prováděním ustanovení úmluvy, která souvisejí s justiční spoluprací v trestních věcech, jako jsou záležitosti týkající se ochrany a podpory obětí násilí na ženách a domácího násilí. Zamýšlené akty se rovněž zabývají prováděním ustanovení úmluvy, která se týkají azylu a zásady nenavracení. Na tyto záležitosti se vztahuje acquis Unie, zejména směrnice Rady 2003/86/ ES (3), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU (4), (EU) 2024/1346 (5) a (EU) 2024/1385 (6) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1348 (7). Zamýšlené akty budou mít právní účinky, jelikož mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah práva Unie v tom smyslu, že by mohly v budoucnu ovlivnit výklad příslušných ustanovení úmluvy. Je proto vhodné stanovit postoj, který má být zaujat ve výboru jménem Unie, pokud jde o záležitosti související s justiční spoluprací v trestních věcech, azylem a zásadou nenavracení.

(7)

Je třeba poznamenat, že návrhy doporučení týkající se některých článků úmluvy spadají do pravomoci Unie pouze částečně. V souvislosti s těmito články by tímto rozhodnutím neměla být dotčena pravomoc členských států, takže například: pokud jde o návrhy doporučení k článkům 49 a 50 úmluvy, tímto rozhodnutím by neměla být dotčena pravomoc členských států týkající se vnitřní organizace a správy jejich systémů soudnictví; pokud jde o návrhy doporučení k článkům 11 a 20 úmluvy, tímto rozhodnutím by neměla být dotčena pravomoc členských států týkající se organizace a poskytování zdravotnických služeb a zdravotní péče; pokud jde o návrhy doporučení k článku 14 úmluvy, tímto rozhodnutím by neměla být dotčena pravomoc členských států týkající se obsahu výuky a organizace vzdělávacích systémů, a pokud jde o návrhy doporučení k článku 31 úmluvy, tímto rozhodnutím by být neměla dotčena pravomoc členských států v oblasti rodinného práva.

(8)

Pokud jde o Spojené království, návrhy doporučení zahrnují potřebu: harmonizovat stávající právní definice s úmluvou (článek 3 úmluvy); zajistit, aby ustanovení úmluvy byla prováděna bez jakékoli diskriminace, a začlenit do politik hlediska a potřeby žen vystavených intersekcionální diskriminaci (článek 4 úmluvy); zajistit odpovídající a udržitelné finanční zdroje pro všechny politiky zaměřené na potírání násilí páchaného na ženách a udržitelné financování příslušných organizací občanské společnosti (článek 8 úmluvy); posílit uznávání a podporu organizací občanské společnosti (článek 9 úmluvy); vybavit vnitrostátní koordinační orgány nezbytným mandátem a pravomocemi, zajistit koordinaci a provádění politik a opatření k prevenci a potírání všech forem násilí na ženách a zajistit jejich nezávislé sledování a hodnocení na základě příslušných údajů (článek 10 úmluvy); harmonizovat systémy shromažďování údajů a zajistit systematické shromažďování rozčleněných údajů o násilí páchaném na ženách (článek 11 úmluvy); zajistit školení příslušných odborníků o tom, jak odpovídajícím způsobem reagovat na násilí páchané na ženách a jak je vyšetřovat (článek 15 úmluvy); odstranit překážky přístupu k obecným podpůrným službám (článek 20 úmluvy); poskytovat všem obětem specializované podpůrné služby s náležitými personálními a finančními zdroji a zvýšit počet a kapacitu azylových domů pro oběti násilí na ženách a domácího násilí (články 22 a 23 úmluvy); zajistit, aby násilí páchané na dítěti mohlo být považováno za přitěžující okolnost bez ohledu na vztah pachatele k dítěti (článek 46 úmluvy); omezit sekundární viktimizaci tím, že se zajistí, aby osoby vyšetřující a stíhající násilné činy páchané na ženách měly v těchto záležitostech odpovídající odborné znalosti, a zajistit účinné a neprodlené vyřizování případů (článek 50 úmluvy); zajistit zavedení a uplatňování bezpečnostních zákazů vstupu do obydlí v případě potřeby (článek 52 úmluvy) a zajistit přístup k adekvátnímu a bezpečnému ubytování pro všechny ženy a dívky během azylového řízení a genderově citlivé standardy v přijímacích zařízeních (článek 60 úmluvy). Vzhledem k tomu, že tento návrh doporučení je v souladu s politikami a cíli Unie v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech, azylu a zásady nenavracení a nevyvolává žádné obavy, pokud jde o právo Unie, mělo by být postojem Unie nevznášet námitky proti jeho přijetí.

(9)

Pokud jde o Andorru, návrhy doporučení zahrnují potřebu: vypracovat dlouhodobou komplexní strategii pro prevenci a potírání všech forem násilí na ženách, na něž se úmluva vztahuje; zajistit, aby byly organizace hájící práva žen plně zapojeny do tvorby politik a aby tyto politiky byly pravidelně vyhodnocovány na základě podrobných ukazatelů (článek 7 úmluvy); zajistit, aby nevládním organizacím zabývajícím se právy žen byly poskytnuty dostatečné zdroje a čas na provádění činností, které jim byly svěřeny (článek 8 úmluvy); nadále rozšiřovat shromažďování rozčleněných údajů o všech formách násilí, na něž se vztahuje úmluva, a zajistit, aby byly k dispozici úplné údaje o soudních rozhodnutích týkajících se násilí páchaného na ženách a domácího násilí (článek 11 úmluvy); rozšířit zaměření preventivních kampaní na všechny formy násilí, na něž se vztahuje úmluva (článek 12 úmluvy); zajistit dostatečné lidské zdroje a odpovídající kvalifikaci odborníků podílejících se na programech pro pachatele, navrhnout minimální standardy a zavést zvláštní program pro pachatele sexuálního násilí (článek 16 úmluvy); zajistit, aby specializované podpůrné služby odpovídaly potřebám obětí a aby ženy z řad migrantů, uprchlíků a žadatelů o azyl měly k těmto službám plný přístup (články 22 a 60 úmluvy); usilovat o zlepšení policejních operací zohledňováním všech forem násilí páchaného na ženách, na něž se vztahuje úmluva, a zvýšit informovanost dotčených odborníků (články 49 a 50 úmluvy); přijmout opatření k zajištění toho, aby všechny zúčastněné strany prováděly vyhodnocování rizik z hlediska všech forem násilí, na něž se úmluva vztahuje, a pravidelně je opakovaly (článek 51 úmluvy); zajistit, aby v případě bezprostředního nebezpečí mohly být neprodleně vydány bezpečnostní zákazy vstupu do obydlí, a vytvořit jasný právní rámec, který zaručí řádnou správu těchto zákazů (článek 52 úmluvy), a zajistit, aby oběti všech forem násilí, na něž se úmluva vztahuje, mohly využívat ochranných příkazů a aby jejich porušení byla potrestána (článek 53 úmluvy). Vzhledem k tomu, že tyto návrhy doporučení jsou v souladu s politikami a cíli Unie v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech, azylu a zásady nenavracení a nevyvolávají žádné obavy, pokud jde o právo Unie, mělo by být postojem Unie nevznášet námitky proti jejich přijetí.

(10)

Pokud jde o Belgii, návrhy doporučení zahrnují potřebu: zajistit větší soudržnost politik a opatření týkajících se prevence a potírání násilí na ženách mezi různými úrovněmi správy v této zemi (článek 7 úmluvy); zajistit rozčleňování shromážděných údajů a toto shromažďování údajů harmonizovat (článek 11 úmluvy); zajistit zvyšování povědomí o otázce svobodného souhlasu v sexuálních vztazích (článek 14 úmluvy); zavést počáteční a průběžné školení pro pracovníky donucovacích orgánů na všech úrovních a všechny příslušné zdravotnické pracovníky a přijmout a šířit standardy kvality pro tato školení (článek 15 úmluvy); zvýšit podporu určenou na zotavení a ekonomickou nezávislost žen, které se staly oběťmi násilí, prostřednictvím vhodných opatření a zavést standardizované postupy péče ve zdravotnictví s cílem zajistit identifikaci obětí a jejich předání příslušným specializovaným podpůrným službám (článek 20 úmluvy); zvýšit počet a kapacitu azylových domů určených pouze pro ženy a zajistit, aby poplatky nebyly překážkou v přístupu k azylovým domům, a zřídit celostátní linku pomoci, která bude sloužit jako jednotné kontaktní místo pro všechny oběti (článek 22 úmluvy); zajistit, aby zařízení pro asistovaný styk zajišťovala bezpečnost dětí a jejich matek, a bránit sekundární viktimizaci (článek 31 úmluvy); zajistit, aby státní zastupitelství tyto případy upřednostňovalo a uplatňovalo genderově podmíněný a na oběti zaměřený přístup k násilí páchanému na ženách a aby byly zavedeny účinné záruky, které zabrání nevhodnému využívání mediace, a přijmout opatření, která zabrání rozdílům v justiční reakci na všechny případy násilí na ženách (články 49 a 50 úmluvy); odstranit překážky bránící ve využívání bezpečnostních zákazů vstupu do obydlí a ochranných a omezujících příkazů, zajistit, aby tyto prostředky byly dostupné pro všechny oběti a aby o ně bylo možné požádat nezávisle na jiných postupech (články 52 a 53 úmluvy), a vyhodnotit provádění stávajících ochranných opatření a zajistit, aby všechna zavedená opatření byla v praxi uplatňována u obětí všech forem násilí, na něž se úmluva vztahuje (článek 56 úmluvy). Vzhledem k tomu, že tyto návrhy doporučení jsou v souladu s politikami a cíli Unie v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a nevyvolávají žádné obavy, pokud jde o právo Unie, mělo by být postojem Unie nevznášet námitky proti jejich přijetí.

(11)

Pokud jde o Francii, návrhy doporučení zahrnují potřebu: vypracovat dlouhodobou zastřešující strategii pro prevenci a potírání všech forem násilí na ženách, na něž se úmluva vztahuje, a zajistit, aby orgánu koordinujícímu politiky v oblasti prevence a potírání násilí na ženách byly přiděleny odpovídající zdroje; zajistit, aby byla sdružení hájící práva žen plně zapojena do tvorby politik a aby tyto politiky byly pravidelně vyhodnocovány na základě předem definovaných ukazatelů (články 3 a 7 úmluvy); pokračovat v úsilí o zajištění odpovídajícího financování politik zaměřených na prevenci a potírání všech forem násilí na ženách a zajistit, aby organizace hájící práva žen měly pro výkon své činnosti dostatečné a stabilní finanční zdroje (článek 8 úmluvy); zajistit, aby údaje shromažďované justičními orgány byly rozčleňovány (článek 11 úmluvy); zvýšit úsilí a posoudit dopad opatření v oblasti primární prevence (článek 12 úmluvy); zajistit, aby všichni odborníci, kteří jsou v kontaktu s oběťmi a pachateli, absolvovali školení týkající se všech forem násilí páchaného na ženách a aby tato školení byla vyhodnocována (článek 15 úmluvy); přijmout a uplatňovat minimální standardy pro programy zaměřené na pachatele násilných činů a posuzovat jejich dopad (článek 16 úmluvy); zajistit, aby byly v celé zemi zřízeny koordinační orgány a aby do nových kontaktních míst zřízených za účelem poskytování podpory obětem z řad žen byly zapojeny všechny dotčené orgány (článek 18 úmluvy); zajistit, aby všechny ženy, které se staly oběťmi násilí, měly přístup k forenznímu vyšetření a možnosti uchovávat důkazy, a přijmout další opatření k prevenci a potírání násilí na ženách se zdravotním postižením (článek 20 úmluvy); zajistit, aby byly v celé zemi dostupné specializované podpůrné služby, a to i pro ženy, jež se staly oběťmi násilí, a jejich děti pobývající v azylových domech, a zajistit, aby tyto služby reagovaly na digitální rozměr násilí páchaného na ženách (článek 22 úmluvy); poskytovat obětem sexuálního násilí lékařskou péči, podporu v traumatických stavech, forenzní vyšetření a psychologickou pomoc (článek 25 úmluvy); zajistit bezpečnost obětí a jejich dětí při rozhodování o právu na svěření do péče a právu na styk s dítětem rozšířením uplatňování opatření k posílení spolupráce mezi občanskoprávními a trestními soudy a zajistit dostatek zařízení pro asistovaný styk (článek 31 úmluvy); posílit opatření přijatá s cílem povzbudit ženy, které se staly oběťmi všech forem násilí, na něž se vztahuje úmluva, aby takové případy násilí oznamovaly, a zajistit odpovídající přijímací a podpůrné služby; přijmout opatření k zajištění toho, aby se více případů sexuálního násilí dostalo do fáze trestního stíhání, a pokračovat v úsilí o zajištění řádné soudní reakce na všechny formy násilí páchaného na ženách (články 49 a 50 úmluvy); zajistit, aby bylo ve všech případech násilí páchaného na ženách systematicky prováděno vyhodnocení rizik (článek 51 úmluvy); více využívat ochranné příkazy a zajistit, aby jejich porušení podléhalo trestům (článek 53 úmluvy), a omezit sekundární viktimizaci, jíž mohou být ženy, které se staly oběťmi násilí, během řízení vystaveny (článek 56 úmluvy). Vzhledem k tomu, že tyto návrhy doporučení jsou v souladu s politikami a cíli Unie v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a nevyvolávají žádné obavy, pokud jde o právo Unie, mělo by být postojem Unie nevznášet námitky proti jejich přijetí.

(12)

Pokud jde o Itálii, návrhy doporučení zahrnují potřebu: zavést definice domácího násilí a násilí páchaného na ženách, které jsou v souladu s článkem 3 úmluvy, aby se zajistilo společné používání těchto pojmů (článek 3 úmluvy); zajistit, aby se národní akční plán boje proti násilí na ženách zabýval všemi formami násilí páchaného na ženách a byl podpořen harmonogramem, finančními zdroji a ukazateli pro měření pokroku; zajistit účinné konzultace s občanskou společností a lépe koordinovat provádění příslušných politik (článek 7 úmluvy); zajistit udržitelné a dlouhodobé financování všech politik a opatření k prevenci a potírání násilí na ženách a poskytovat azylovým domům dostatečné a udržitelné finanční zdroje (článek 8 úmluvy); zajistit shromažďování a rozčleňování údajů všemi příslušnými zúčastněnými stranami a toto shromažďování údajů harmonizovat (článek 11 úmluvy); zajistit vzdělávání v otázce svobodného souhlasu v sexuálních vztazích (článek 14 úmluvy); zavést pro všechny příslušné odborníky počáteční a průběžné školení týkající se všech forem násilí páchaného na ženách (článek 15 úmluvy); zvýšit počet a kapacitu azylových domů v odpovídajícím zeměpisném rozložení a zajistit ubytování pro všechny oběti, zajistit, aby oběti mrzačení ženských pohlavních orgánů měly přístup k podpoře prostřednictvím linky pomoci, a zajistit, aby psychologické poradenství pro děti vystavené domácímu násilí nebo jiným formám násilí páchaného na ženách nepodléhalo souhlasu obou rodičů (články 22, 23, 24 a 26 úmluvy); zajistit bezpečné prostory pro asistovaný styk s podporou odborníků vyškolených v oblasti domácího násilí (článek 31); zajistit, aby služby restorativní justice byly v případech trestných činů spadajících do oblasti působnosti úmluvy využívány obezřetně a byly založeny na svobodném a informovaném souhlasu oběti (článek 48 úmluvy); zajistit včasnou a přiměřenou reakci donucovacích orgánů na hlášení týkající se všech forem násilí páchaného na ženách a účinné vyšetřování a stíhání v takových případech (články 49 a 50 úmluvy); zajistit systematické vyhodnocování rizik pro oběti všech forem násilí páchaného na ženách, které bude vycházet z příruček a pokynů, a zabývat se potřebou zahrnout do tohoto hodnocení děti a jejich individuální rizika (článek 51 úmluvy) a zajistit, aby byly v praxi v případě potřeby vydávány bezpečnostní zákazy vstupu do obydlí, monitorovat je a reagovat v případě porušení a zahrnout do oblasti působnosti bezpečnostních zákazů a omezujících příkazů i děti (články 52 a 53 úmluvy). Vzhledem k tomu, že tyto návrhy doporučení jsou v souladu s politikami a cíli Unie v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a nevyvolávají žádné obavy, pokud jde o právo Unie, mělo by být postojem Unie nevznášet námitky proti jejich přijetí.

(13)

Pokud jde o Nizozemsko, návrhy doporučení zahrnují potřebu: zajistit, aby definice v politických dokumentech odrážely skutečnost, že domácí násilí neúměrně postihuje ženy, a sladit definice v právních předpisech s čl. 3 písm. b) úmluvy (článek 3 úmluvy); zajistit, aby politiky a opatření přijaté v souvislosti s prevencí a potíráním násilí na ženách a domácího násilí byly koordinovány a aby se vztahovaly na všechny formy násilí na ženách, na něž se vztahuje úmluva, přidělit úlohu koordinačního orgánu plně institucionalizovaným subjektům s jasnými mandáty, pravomocemi a nezbytnými zdroji a zajistit zapojení nevládních organizací do tvorby politik (článek 7 úmluvy); zavést vhodné a udržitelné financování politik a opatření týkajících se všech forem násilí na ženách a domácího násilí a zajistit odpovídající a udržitelné financování organizací hájících práva žen (článek 8 úmluvy); upravit kategorie údajů pro použití justičními a donucovacími orgány a zajistit rozčleňování těchto údajů (článek 11 úmluvy); rozšířit školení všech odborníků pracujících s oběťmi násilí páchaného na ženách ve všech jeho formách, na něž se vztahuje úmluva, a využít v tomto ohledu odborných znalostí organizací pro práva žen (článek 15 úmluvy); zvýšit úsilí o navýšení počtu a kapacity azylových domů a jejich schopnosti vyjít vstříc ženám, které jsou vystaveny intersekcionální diskriminaci (článek 22 úmluvy); zajistit účinné vyšetřování a stíhání v případech násilí páchaného na ženách, na něž se vztahuje úmluva, a přijmout opatření na podporu žen, které se staly oběťmi násilí, včetně žen ohrožených intersekcionální diskriminací, aby tyto případy oznamovaly (články 49 a 50 úmluvy); přijmout opatření k zajištění genderově citlivého vyhodnocování rizik v případech domácího násilí a jiných forem násilí na ženách v rámci reakce všech orgánů (článek 51 úmluvy) a přezkoumat a rozšířit systém omezujících příkazů a bezpečnostních zákazů vstupu do obydlí v souladu s úmluvou, aby bylo zajištěno, že příslušné orgány mohou takové příkazy v případech bezprostředního nebezpečí okamžitě vydat (článek 52 úmluvy). Vzhledem k tomu, že tyto návrhy doporučení jsou v souladu s politikami a cíli Unie v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a nevyvolávají žádné obavy, pokud jde o právo Unie, mělo by být postojem Unie nevznášet námitky proti jejich přijetí.

(14)

Pokud jde o Portugalsko, návrhy doporučení zahrnují potřebu: zajistit odpovídající finanční zdroje pro provádění vnitrostátních strategií a akčních plánů a udržitelné financování organizací hájících práva žen (článek 8 úmluvy); zajistit pro zaměstnance justičních orgánů počáteční a průběžné školení týkající se všech forem násilí páchaného na ženách, na něž se úmluva vztahuje, a zajistit, aby všem příslušným odborníkům bylo poskytováno průběžné školení v oblasti násilí páchaného na ženách (článek 15 úmluvy); zajistit, aby programy zaměřené na pachatele domácího a sexuálního násilí byly dostatečně dostupné, byly v souladu s minimálními standardy a byly vyhodnocovány (článek 16 úmluvy); vyvinout postupy pro koordinovanou reakci všech příslušných subjektů v případě všech forem násilí páchaného na ženách (článek 18 úmluvy); zřídit linku pomoci pro ženy, které se staly oběťmi všech forem násilí, zvýšit počet a kapacitu azylových domů určených pouze pro tyto ženy, zajistit dostupnost specializovaných podpůrných služeb a odstranit podmínku, že ženské oběti musí trestný čin oznámit, aby mohly být do azylového domu přijaty (článek 22 úmluvy); upřednostňovat bezpečnost obětí z řad žen a jejich dětí a dodržování jejich práv při asistovaném styku (článek 31 úmluvy); zajistit rychlou a genderově citlivou reakci pracovníků donucovacích orgánů ve všech případech násilí na ženách, a to i v jeho digitálním rozměru; zajistit účinné vyšetřování případů (články 49 a 50 úmluvy); uvést systém bezpečnostních zákazů vstupu do obydlí a systém ochranných a omezujících příkazů do souladu s úmluvou azajistit, aby rozsah a doba trvání ochranných příkazů byly stanoveny případ od případu, aby bylo posíleno monitorování ochranných příkazů a aby jejich porušení podléhalo odrazujícím sankcím (články 52 a 53 úmluvy). Vzhledem k tomu, že tyto návrhy doporučení jsou v souladu s politikami a cíli Unie v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a nevyvolávají žádné obavy, pokud jde o právo Unie, mělo by být postojem Unie nevznášet námitky proti jejich přijetí.

(15)

Pokud jde o Srbsko, návrhy doporučení zahrnují potřebu: harmonizovat definici domácího násilí ve všech právních předpisech v souladu s úmluvou, zajistit účinné provádění a monitorování vnitrostátní strategie a přidělit dostatečné zdroje příslušnému orgánu nebo orgánům odpovědným za koordinaci, provádění, monitorování a nezávislé hodnocení politik a opatření zaměřených na všechny formy násilí páchaného na ženách (články 3 a 7 úmluvy); zajistit odpovídající a udržitelné finanční zdroje pro právní předpisy, politiky a opatření k prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí a zaručit udržitelné financování ženských organizací poskytujících specializovanou podporu obětem (článek 8 úmluvy); zajistit rozčleňování shromažďovaných údajů podle relevantních hledisek a toto shromažďování harmonizovat (článek 11 úmluvy); zajistit pravidelná preventivní opatření k vymýcení genderových stereotypů a podporovat osvětové kampaně, které se zabývají všemi formami násilí páchaného na ženách, včetně digitálního rozměru, a zaměřují se na společnost jako celek (článek 12 úmluvy); zajistit poskytování systematického počátečního a průběžného školení pro všechny příslušné odborníky (článek 15 úmluvy); rozšířit programy zaměřené na pachatele domácího násilí, poskytnout na ně odpovídající zdroje a přijmout společné standardy (článek 16 úmluvy); zlepšit přístup obětí k finanční podpoře, bydlení a zaměstnání a zajistit bezplatná forenzní vyšetření (článek 20 úmluvy); zvýšit počet azylových domů s cílem zajistit bezpečné ubytování pro všechny oběti, včetně těch, které čelí intersekcionální diskriminaci (článek 22 úmluvy); zajistit krizová referenční centra pro oběti znásilnění nebo sexuálního násilí v celé zemi, která budou k dispozici nezávisle na ochotě oběti trestný čin oznámit (článek 25 úmluvy); podporovat oznamování všech forem násilí páchaného na ženách, zvyšovat informovanost donucovacích orgánů s cílem zajistit genderově citlivé reakce, posílit shromažďování důkazů a přijmout opatření k zajištění účinného vyřizování případů (články 49 a 50 úmluvy); zajistit školení a pokyny pro policisty týkající se vyhodnocování rizik a zapojit do tohoto vyhodnocování všechny příslušné instituce (článek 51 úmluvy); zlepšit monitorování a dodržování mimořádných a rozšířených ochranných opatření, a to i prostřednictvím elektronického monitorování; zajistit soudržnost celého procesu a systematicky začleňovat děti jak do mimořádných ochranných opatření, tak do dlouhodobých ochranných příkazů (články 52 a 53 úmluvy) a zajistit účinné provádění všech opatření na ochranu obětí v průběhu vyšetřování a soudních řízení a chránit oběti před zastrašováním, odplatou a opakovanou viktimizací tím, že bude zachováno jejich právo být řádně informovány, pokud jsou vydány příkazy nebo pokud jsou pachatelé propuštěni nebo uniknou (článek 56 úmluvy). Vzhledem k tomu, že tyto návrhy doporučení jsou v souladu s politikami a cíli Unie v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a nevyvolávají žádné obavy, pokud jde o právo Unie, mělo by být postojem Unie nevznášet námitky proti jejich přijetí.

(16)

Pokud jde o Polsko, návrhy závěrů zahrnují potřebu: zajistit, aby ustanovení úmluvy byla prováděna bez diskriminace, a řešit vícenásobné formy diskriminace, jimž čelí určité skupiny obětí při přístupu k ochraně a podpoře (článek 4 úmluvy); vypracovat celostátní, komplexní a koordinované politiky pro prevenci a potírání všech forem násilí na ženách, na něž se úmluva vztahuje, a posílit mechanismy interinstitucionální spolupráce mezi orgány s cílem zajistit přístup obětí k podpůrným a ochranným mechanismům (článek 7 úmluvy); navýšit finanční zdroje určené na prevenci a potírání všech forem násilí na ženách, poskytovat financování nevládním organizacím a zajistit jejich účast na provádění a monitorování všech příslušných politik (článek 8 úmluvy); přidělit nezbytné lidské a finanční zdroje koordinačnímu orgánu úmluvy a zajistit zapojení organizací hájících práva žen (články 9 a 10 úmluvy); zajistit shromažďování rozčleněných údajů a harmonizovat shromažďování údajů mezi příslušnými útvary (článek 11 úmluvy); zajistit, aby bylo možné vydat bezpečnostní zákazy vstupu do obydlí a omezující a ochranné příkazy pro všechny formy násilí podle úmluvy a zajistit sankce v případě jejich porušení (články 52 a 53 úmluvy) a zajistit rychlý přístup k azylovému řízení pro žadatelky o azyl, zajistit genderově citlivé postupy a dodržovat zásadu nenavracení (články 60 a 61 úmluvy). Vzhledem k tomu, že tyto návrhy závěrů jsou v souladu s politikami a cíli Unie v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech, azylu a zásady nenavracení a nevyvolávají žádné obavy, pokud jde o právo Unie, mělo by být postojem Unie nevznášet námitky proti jejich přijetí.

(17)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(18)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postojem, který má být zaujat jménem Unie na 19. zasedání Výboru smluvních stran zřízeného podle článku 67 Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, je nevznášet námitky proti přijetí těchto aktů:

1)

doporučení k provádění Istanbulské úmluvy Spojeným královstvím, obsažené v dokumentu IC-CP(2025)22prov;

2)

doporučení týkající se budování důvěry poskytováním podpory, ochrany a spravedlnosti na základě Istanbulské úmluvy ze strany Andorry, obsažené v dokumentu IC-CP(2025)23prov;

3)

doporučení týkající se budování důvěry poskytováním podpory, ochrany a spravedlnosti na základě Istanbulské úmluvy ze strany Belgie, obsažené v dokumentu IC-CP(2025)24revprov;

4)

doporučení týkající se budování důvěry poskytováním podpory, ochrany a spravedlnosti na základě Istanbulské úmluvy ze strany Francie, obsažené v dokumentu IC-CP(2025)25prov;

5)

doporučení týkající se budování důvěry poskytováním podpory, ochrany a spravedlnosti na základě Istanbulské úmluvy ze strany Itálie, obsažené v dokumentu IC-CP(2025)26prov;

6)

doporučení týkající se budování důvěry poskytováním podpory, ochrany a spravedlnosti na základě Istanbulské úmluvy ze strany Nizozemska, obsažené v dokumentu IC-CP(2025)27prov;

7)

doporučení týkající se budování důvěry poskytováním podpory, ochrany a spravedlnosti na základě Istanbulské úmluvy ze strany Portugalska, obsažené v dokumentu IC-CP(2025)28prov;

8)

doporučení týkající se budování důvěry poskytováním podpory, ochrany a spravedlnosti na základě Istanbulské úmluvy ze strany Srbska, obsažené v dokumentu IC-CP(2025)29prov, a

9)

závěry o provádění doporučení týkajících se Polska přijaté Výborem smluvních stran, obsažené v dokumentu IC-CP(2025)30prov.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 8. prosince 2025.

Za Radu

předseda

R. STOKLUND


(1)  Rozhodnutí Rady (EU) 2023/1075 ze dne 1. června 2023 o uzavření Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, pokud jde o orgány a veřejnou správu Unie, jménem Evropské unie (Úř. věst. L 143 I, 2.6.2023, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2023/1075/oj).

(2)  Rozhodnutí Rady (EU) 2023/1076 ze dne 1. června 2023 o uzavření Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, pokud jde o záležitosti týkající se justiční spolupráce v trestních věcech, azyl a zásadu nenavracení, jménem Evropské unie (Úř. věst. L 143 I, 2.6.2023, s. 4, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2023/1076/oj).

(3)  Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny (Úř. věst. L 251, 3.10.2003, s. 12, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2003/86/oj).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2012/29/oj).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1346 ze dne 14. května 2024, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (Úř. věst. L, 2024/1346, 22.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1346/oj).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1385 ze dne 14. května 2024o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Úř. věst. L, 2024/1385, 24.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1385/oj).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1348 ze dne 14. května 2024o zavedení společného řízení o mezinárodní ochraně v Unii a o zrušení směrnice 2013/32/EU (Úř. věst. L, 2024/1348, 22.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1348/oj).


ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2025/2596/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)


Войдите для заметок, избранного и уведомлений

Информация об акте

Номер CELEX32025D2596
Тип документаРешения ЕС
Дата документа08.12.2025
Дата вступления в силу08.12.2025
Статус Действующие

Решения ЕС являются обязательными в полном объёме для тех, кому они адресованы.

Оценка:

Комментарии 0

Для написания комментариев, пожалуйста, войдите.
Текст нормативного акта носит информационный характер.
Избранное
История просмотра