8 C 403/2025-22

Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovanému byla dne , datum, žalobkyní poskytnuta zdravotní péče. Jelikož žalovaný nebyl v tomto období účasten veřejného zdravotního pojištění, je povinen náklady za poskytnutou zdravotní péči uhradit z vlastních prostředků. Náklady za poskytnutou zdravotní péči byly žalovanému vyúčtovány fakturou č. , hodnota, na částku , částka, . Žalovaný tuto částku dosud nezaplatil.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), na základě listinných důkazů předložených účastníky. Žalobkyně i žalovaný svůj souhlas vyjádřili postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť k výzvě soudu, doručené žalobkyni dne , datum, a žalovanému dne , datum, , vůči vyřízení věci bez nařízení jednání nevyjádřili žádné námitky.Z předložených listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Dne , datum, žalobkyně přijala žalovaného po dopravní nehodě na oddělení urgentního příjmu. U žalovaného bylo téhož dne provedeno komplexní vyšetření lékařem urgentního příjmu, cílené vyšetření neurologem, speciální neurologické vyšetřovací testy a CT vyšetření. Žalovaný však nebyl účasten zdravotního pojištění ani nebyl jinak pojištěn. Náklady za zdravotní péči poskytnutou dne , datum, činily , částka, a žalovanému byly vyúčtovány fakturou ze dne , datum, , č. , hodnota, , se splatností dne , datum, . Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně ze dne , datum, dlužnou částku nezaplatil.Podle § 2636 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba.Podle § 2636 odst. 2 o. z. příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů.Podle § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen „nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.Podle § 1744 o. z. s přihlédnutím k obsahu nabídky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvyklé, může osoba, které je nabídka určena, nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění. Přijetí nabídky je účinné v okamžiku, kdy k jednání došlo, došlo-li k němu včas.Podle § 1756 o. z. není-li smlouva uzavřena slovy, musí být z okolností zřejmá vůle stran ujednat její náležitosti; přitom se přihlédne nejen k chování stran, ale i k vydaným ceníkům, veřejným nabídkám a jiným dokladům.Podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zdravotních službách“), je pacient při poskytování zdravotních služeb uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem nebo které mu byly poskytnuty na základě § 48 odst. 3 i bez jeho souhlasu.Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve světle citovaných právních ustanovení dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o péči o zdraví ve smyslu § 2636 odst. 1 o. z., neboť žalovaný byl dne , datum, přijat na oddělení urgentního příjmu žalobkyně, kde mu téhož dne byla poskytnuta zdravotní péče, jejíž náklady byly žalobkyní vyčísleny na částku , částka, . Uzavření smlouvy je pak zřejmé z chování účastníků, kdy žalovaný přijal nezbytnou lékařskou péči poté, co byl jako účastník dopravní nehody převezen na oddělení žalobkyně zdravotnickou záchrannou službou. Žalovanému tak ve smyslu § 2636 odst. 2 o. z. a § 41 odst. 1 písm. c) zákona o zdravotních službách vznikla povinnost uhradit cenu poskytnuté zdravotní péče, neboť žalovaný nebyl v období poskytnutí zdravotní péče účasten zdravotního pojištění ani nebyl jinak pojištěn, a proto nemohly být tyto služby hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.Soud proto žalobkyni v plném rozsahu vyhověl, a to i co do úroku z prodlení z dlužné částky, neboť splatnost faktury byla stanovena na den , datum, a ode dne následujícího se žalovaný dostal do prodlení. Výše úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.Lhůta k plnění byla soudem určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako zákonná třídenní.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, podle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky náleží částka , částka, za každý ze dvou úkonů (výzva k plnění, návrh ve věci samé).