10 C 77/2025-25

1.Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky 12 920,45 Kč s příslušenstvím a částky 94,21 Kč. Návrh odůvodnila tím, že jde o pohledávku na základě smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 4. 7. 2024 mezi žalobkyní a žalovanou distančním způsobem prostřednictvím webových stránek žalobkyně poté, co byla ověřena úvěruschopnost žalované. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 22 500 Kč s možností postupného čerpání. Úvěr v částce 5 500 Kč byl žalované vyplacen prostřednictvím bankovního převodu dne 7. 4. 2024. Žalovaná se zavázala žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem, poplatkem za vyplacení tranší úvěru, poplatkem za službu „Presto“, poplatkem za službu „Klidné spaní“ a poplatkem za „informační SMS servis“ do 26. 12. 2025. Pro případ prodlení se splácením se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. První splátka byla splatná dne 3. 8. 2024. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobkyně dne 4. 11. 2024 smlouvu vypověděla, o čemž žalovanou téhož dne informovala e-mailem. Dne 27. 2. 2025 byla žalované odeslána předžalobní výzva, na svůj dluh však žalovaná neuhradila ničeho.

2.Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyjádřila svůj souhlas v návrhu a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.

3.Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 4. 7. 2024 distančním způsobem prostřednictvím webových stránek žalobkyně www.flexifin.cz smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalované úvěr jiný než na bydlení ve výši až 22 500 Kč a žalovaná se naproti tomu zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené částky, poplatkem za sjednanou doplňkovou službu „Klidné spaní“ ve výši 106,14 Kč, poplatkem za sjednanou doplňkovou službu „Presto“ ve výši 165 Kč, poplatkem za službu „Informační SMS servis“ ve výši 27,84 Kč a smluvním úrokem ve výši 1,066 % denně z nesplacené části jistiny, a to v pravidelných denních splátkách do 26. 12. 2025. Výše RPSN činila 2505,74 %. Pro případ prodlení se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli je zřejmé, že dne 4. 7. 2024 byla žalované na bankovní účet č. , č. účtu, uvedený ve smlouvě pod VS , var. symbol, vyplacena částka 5 500 Kč. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 7. 7. 2025 bylo soudem zjištěno, že bankovní účet č. , č. účtu, je skutečně veden na jméno žalované a že v měsíci červenci 2024 byla na tento účet připsána částka 5 500 Kč pod VS , var. symbol, . Splatnost první splátky nastala 30. den následující po dni, v němž byla vyplacena příslušná tranše úvěru, tj. dne 3. 8. 2024. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobkyně dne 4. 11. 2024 smlouvu vypověděla, o čemž žalovanou informovala téhož dne e-mailem. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou celého úvěru dne 5. 11. 2024. Žalobkyně požadovala po žalované uhrazení částky 12 920,45 Kč sestávající z jistiny ve výši 5 499,97 Kč, poplatku za vyplacení úvěru ve výši 109,45 Kč, smluvního úroku ve výši 7 012,05 Kč, poplatku za službu „Presto“ ve výši 165 Kč, poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši 106,14 Kč, poplatku a službu „Informační SMS servis“ ve výši 27,84 Kč a dále částku 94,21 Kč představující smluvní pokutu. Předžalobní výzva byla žalované podle podacího lístku zaslána dne 27. 2. 2025, žalovaná však na svůj dluh neuhradila ničeho.

4.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5.Podle § 2 odst. 3 o. z. nesmí být výklad a použití právního předpisu v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke , podezřelý výraz, nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

6.Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7.Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8.Podle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanoveními občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny základních práv a svobod.

9.Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , dále sp. zn. , spisová značka, vyplývá, že „Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“10. Uzavřenou smlouvu o úvěru považuje soud za absolutně neplatnou, když v době uzavření smlouvy o úvěru, tj. v červenci 2024, podle statistiky úrokových sazeb ČNB činila roční procentní sazba nákladů 9,45 %. Ve světle shora citované judikatury však činí maximální přípustná smluvní sazba RPSN 28,35 %, zatímco v posuzované věci činí výše RPSN 2505,74%.

11.Jak bylo dále zjištěno ze smlouvy, vztah mezi stranami smlouvy byl značně nevyrovnaný. V této souvislosti je proto třeba zohlednit rovněž závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a ze dne 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/2011, podle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní. Na smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalovanou a žalobkyní je třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu § 588 o. z. pro rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná úvěrová smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalovaného) jakožto slabší smluvní strany.

12.Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud je vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z., kdy žalovaný se na úkor žalobkyně plněním, které mu bylo poskytnuto na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatil, a proto je povinen vydat žalobkyni částku 5 499,97 Kč, tedy částku požadovanou žalobkyní z poskytnuté částky 5 500 Kč, spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za období od 5. 11. 2024 do zaplacení. Ve zbytku byla žaloba výrokem II. zamítnuta s ohledem na shledanou absolutní neplatnost smlouvy o úvěru jako celku.

13.Soud dále uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení. Žalobkyni byl tedy doměřen soudní poplatek z částky 800 Kč podle položky 2 odst. 1 písm. a) sazebníku na 1 000 Kč podle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku, zbývá tak uhradit 200 Kč.

14.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalované v řízení žádné náklady nevznikly. Při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu soud přihlížel v souladu s nálezem Ústavního soudu I. ÚS 2717/08 i k požadovanému příslušenství, když je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen jistiny pohledávky, ale též stran jejího příslušenství.

15.Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o. s. ř.