19 C 256/2025-25

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení, že není vlastníkem motorového vozidla specifikovaného ve výroku I. K věci uvedla, že na základě kupní smlouvy č. , Anonymizováno, uzavřené dne 12. 3. 2019 a úhrady kupní ceny došlo ke dni podpisu smlouvy k převodu vlastnického práva ve výroku I. specifikovaného osobního automobilu. Podle článku 1.4 kupní smlouvy byla dle žalobkyně žalovaná povinna zajistit na své náklady přepis předmětu koupě v registru vozidel v zákonné lhůtě 10 dnů ode dne podpisu kupní smlouvy. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná tento přepis nezajistila. Žalobkyně se pokusila vlastní žádostí o změnu údajů o vlastníkovi v registru vozidel, bez součinnosti žalované však nemůže dosáhnout kladného výsledku. Žalobkyně je tak do dne podání žaloby (posléze i do dne vyhlášení rozsudku) evidována jako vlastník předmětného vozidla. K naléhavému právnímu zájmu žalobkyně tvrdila, že jí hrozí reálná újma, neboť jako vlastník a provozovatel motorového vozidla je odpovědná za případné dopravní přestupky a škody spáchané uvedeným vozidlem, přičemž však nemá možnost ovlivnit chování řidiče předmětného vozidla při dodržování pravidel provozu vozidla na pozemních komunikacích. Žaloba na určení vlastnictví je tak jediným prostředkem, jak dosáhnout změny v registru silničních vozidel.Žalovaná se k věci nevyjádřila.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Na základě zjištění učiněných z předložených listin: předžalobní upomínka vyzývající žalovanou mimo jiné k zajištění přepisu vozidla v registru silničních vozidel ze dne 19. 6. 2024, potvrzení o podání této předžalobní upomínky v poštovní přepravě, kupní smlouva , Anonymizováno, ze dne 12. 3. 2019, příjmový doklad o přijetí částky 43 000 Kč žalobkyní od žalované dne 12. 3. 2019, žádost o zápis o změnu vlastníka nebo provozovatele vozidla podaná dne 12. 9. 2019 žalobkyní, protokol o předání vozidla ke smlouvě K1277249 podepsaný žalobkyní a žalovanou, faktura č. , hodnota, na částku 45 000 Kč vystavená vůči žalované na úhradu kupní ceny předmětného automobilu s tím, že 2 000 Kč již bylo uhrazeno jako záloha, soud dospěl k závěru o skutkovém stavu ve věci jak jej tvrdila žalobkyně, a je shora rekapitulován. Soud na něho pro stručnost odkazuje.Soud považuje žalobu za důvodnou, a to i s ohledem na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl ÚS 114/20, v kterém Ústavní soud uvádí, že se žadatel může domoci změny údajů o své osobě v registru silničních vozidel, tak, aby odpovídal skutečnému stavu i na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení vlastnictví k danému vozidlu.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a žalovaná neprokázala opak, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 064,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 odst. 1 č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 65 000 Kč (ustanovení § 9 odst. 3 písm. a) a.t.) sestávající z částky 3 x 3 700 Kč za tři úkony uvedené v § 11 odst. 1 a. t. dále 3 x 450 Kč za tři paušální náhrady výdajů podle § 13 a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 415,50 Kč.