14 Cmo 47/2024-137
o vydání účetnictví, k odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2023, č. j. 67 Cm 108/2023-107,
Vrchní soud v Praze
Datum rozhodnutí: 06.05.2024
ECLI:CZ:VSPH:2024:14.Cmo.47.2024.1
I.Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. v části, jíž byla žalovanému uložena povinnost vydat žalobkyni její účetnictví za období od 1. 9. 2018 do 4. 3. 2021, zejména přijaté a vydané faktury, výdajové a příjmové pokladní doklady, účetní knihy, deníky, hlavní knihy, výkazy zisku a ztrát, rozvahy, interní doklady, záznamy o provedené inventarizaci majetku a závazků, vnitropodnikové směrnice, odpisové plány, personální agendu, a to v listinné podobě, a ve výroku II., potvrzuje.
II.V té části výroku I., jíž byla žalovanému uložena povinnost vydat žalobkyni její účetnictví v elektronické podobě za období od 1. 9. 2018 do 4. 3. 2021, se rozsudek soudu prvního stupně mění tak, že v tomto rozsahu se žaloba zamítá.
III.Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů odvolacího řízení 600 Kč.
1.Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku vydat žalobkyni její účetnictví za období od 1. 9. 2018 do 4. 3. 2021, „zejména přijaté a vydané faktury, výdajové a příjmové pokladní doklady, účetní knihy, deníky, hlavní knihy, výkazy zisku a ztrát, rozvahy, interní doklady, záznamy o provedené inventarizaci majetku a závazků, vnitropodnikové směrnice, odpisové plány, personální agendu, a to v listinné i elektronické podobě“ (výrok I.), žalovanému uložil povinnost zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku žalobkyni na nákladech řízení 2 750 Kč (výrok II.).
2.Soud prvního stupně vyšel z toho, že:- žalovaný byl od 12. 8. 2019 do 4. 3. 2021 jednatelem žalobkyně, od 5. 3. 2021 je jednatelkou (a jediným společníkem) , jméno FO, , dále jen „V. N.“ (nyní již bývalá přítelkyně žalovaného);- rozhodnutím jediného společníka žalobkyně (tj. V. N.) z 4. 3. 2021 bylo rozhodnuto o jejím zrušení a vstupu do likvidace;- 1. 3. 2021 žalovaný z pozice jednatele žalobkyně převzal od společnosti , právnická osoba, . (dále jen „eMfortis“) účetní doklady za období od září 2019 do ledna 2021, i „historické účetnictví“ od roku 2017 (specifikované v bodu 9 odůvodnění) a „šanony mezd za období od ledna 2018 do srpna 2019, nezadané faktury a doklady za rok 2018 a hesla k datovým schránkám“;- žalovaný (přes výzvu) odmítl doklady předat žalobkyni (resp. její likvidátorce).
3.Na takto ustaveném základě dospěl k závěru, že žalovaný uznal, že drží účetní doklady za období od 1. 9. 2019 do 4. 3. 2021, od společnosti eMfortis převzal i doklady za předcházející období, včetně účetních dokladů za roky 2018 a 2017, a to i v elektronické podobě. Důkazní břemeno k prokázání tvrzení, že požadované doklady v elektronické podobě (již) nemá k dispozici, tížilo žalovaného, neboť žalobkyně splnila důkazní břemeno k prokázání svého tvrzení o nabytí účetnictví (dokladů) žalovaným (odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2007, sp. zn. 28 Cdo 4178/2007). Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, bylo jednáno v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), možnosti být poučen dle § 118a odst. 3 o. s. ř. se (svým nedostavením) zbavil.
4.Důvodnou neshledal námitku žalovaného, že by vyhovění žalobě bylo v rozporu s dobrými mravy, neboť (jím zmiňované) spory mezi ním a V. N. (tj. mezi bývalými partnery) o vypořádání z prostředků společnosti zakoupené nemovitosti (ve vlastnictví V. N.) nejsou (nemohou být) důvodem pro odepření práva žalobkyně na vydání účetnictví.
5.O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., procesně úspěšné žalobkyni přiznal 2 750 Kč za zaplacený soudní poplatek a paušální náhradu (§ 151 odst. 3 o. s. ř.) za tři úkony (podání žaloby, příprava na jednání a účast na jednání před soudem prvního stupně).
6.Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání, navrhuje, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
7.Odvolatel soudu prvního stupně primárně vytýká procesní pochybení spočívající v absenci rozhodnutí o změně žaloby; odkazuje na podání žalobkyně z 20. 11. 2023 označené jako „Doplnění žaloby a úprava žalobního návrhu“. Rozhodnutí soudu prvního stupně považuje za nepřezkoumatelné. Soudu prvního stupně vytýká i to, že z předávacího protokolu je zřejmé, že účetnictví převzala žalobkyně, nikoli žalovaný; nesprávně je tak dovozována jeho pasivní legitimace, a to i ve vztahu k účetnictví v elektronické podobě. Žalobkyně neprokázala, že by jej žalovaný skutečně převzal, nemohlo tak dojít k přenosu důkazního břemene.
8.Žalobkyně považovala rozhodnutí soudu prvního stupně za správné, odvolací argumentaci žalovaného považuje za obstrukční.
9.Vrchní soud v Praze jako soud odvolací na základě přípustného odvolání (§ 201, § 202 odst. 1 o. s. ř.), které bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a se všemi náležitostmi (§ 205 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, stejně jako řízení jeho vydání předcházející, a dospěl k následujícím závěrům.
10.Je vycházeno ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, jejichž správnost nebyla v rozsahu potřebném pro posouzení a rozhodnutí věci účinně zpochybněna. Pro stručnost na ně proto odvolací soud odkazuje (k možnosti takového postupu srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2018, sp. zn. 29 Cdo 360/2018, a judikaturu v něm citovanou).
11.Zajištění řádného vedení účetnictví spadá do působnosti jednatele [§ 196 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále jen „z. o. k.“]. Jednatel či osoba jím k tomu pověřená (k odpovědnosti za výběr takové osoby a vytvoření předpokladů pro řádný výkon činnosti a kontrolu, srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 9. 2019, sp. zn. 31 Cdo 1993/2019, uveřejněný pod číslem 24/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní) musí (mimo jiné) při správě účetních dokladů postupovat v souladu s právními předpisy (k problematice srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2021, sp. zn. 27 Cdo 2887/2020).
12.V poměrech projednávané věci je již jen ze samotného tvrzení (doznání) žalovaného (jak se podává již jen z bodu II. jeho podání ze dne 17. 12. 2021) zřejmé, že žalobkyní požadované účetnictví v listinné podobě (z pozice „někdejšího jednatele“) má k „dispozici“ (převzal je od společnosti , Anonymizováno, , jež pro společnost účetnictví vedla), pak není-li již jednatelem společnosti (z obsahu spisu se nepodává, že by byla vyslovena neplatnost rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady o jeho odvolání, rozhodnutí o jeho odvolání je tak platné, přitom platnost takového rozhodnutí lze přezkoumávat pouze v řízení o vyslovení jeho neplatnosti; nebyla-li neplatnost takového rozhodnutí vyslovena soudním rozhodnutím, platí, že je třeba je považovat za platné, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, či ze dne 21. 3. 2018, sp. zn. 27 Cdo 3347/2017), tíží jej povinnost účetnictví společnosti vydat.
13.Uložil-li tedy soud prvního stupně žalovanému povinnost žalobkyní požadované účetnictví v listinné podobě vydat žalobkyni, je v tomto rozsahu rozhodnutí soudu prvního stupně správné, shodně jako výrok II., proto odvolací soud zmíněné výroky v uvedeném rozsahu potvrdil (§ 219 o. s. ř.).
14.Požadovala-li však žalobkyně vydání účetnictví rovněž (i) v elektronické podobě (přitom žalovaný tvrdí, že jej k dispozici nemá), bylo její povinností prokázat, že: (i) jí požadované účetnictví v této podobě (vůbec) existuje (existovalo), (ii) je v této podobě žalovaný (skutečně) má (drží). Žalobkyně však svou povinnost přes (jí při jednání před soudem prvního stupně dne 24. 11. 2023) poskytnuté poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. nesplnila, důkazy k prokázání svého tvrzení neoznačila. V uvedeném rozsahu tedy nemůže být úspěšná. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně v tomto rozsahu změnil a žalobu co do požadavku na vydání účetnictví v elektronické podobě zamítl (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).
15.Za přiléhavou odvolací soud nepovažoval námitku odvolatele stran absence rozhodnutí o změně žaloby. Je tomu tak proto, že o změnu žaloby (§ 95 o. s. ř.) jde tehdy, domáhá-li se žalobce něčeho jiného, nebo požaduje-li na základě stejného skutkového základu více než v původní žalobě, tedy mění-li žalobní petit, a v případě, domáhá-li se žalobce byť co do rozsahu shodného plnění na základě jiného skutkového stavu (skutkového základu věci), než jak jej v žalobě vylíčil (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2001, sp. zn. 21 Cdo 2502/2000, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 21/2003). Od změny žaloby je nutno odlišovat podání, kterými žalobce odstraňuje vady žaloby nebo doplňuje žalobu o skutkové okolnosti odůvodňující uplatněný nárok z hlediska hmotněprávního ustanovení dopadajícího na danou věc (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1934/2001, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 78/2004, nebo usnesení téhož soudu ze dne 28. 2. 2001, sp. zn. 20 Cdo 688/99, publikované v časopise Soudní judikatura, č. sešitu 7/2001, a ze dne 26. 9. 2012, sp. zn. 33 Cdo 3162/2011). V poměrech projednávané věci, se (však) žalobkyně podáním z 20. 11. 2023 (č. l. 98) nedomáhá něčeho jiného, nepožaduje ani více než v původní žalobě, pouze (nově) formulovala (upravila) žalobní petit poté, co bylo řízení o vydání účetnictví (původně zahájené u Obvodního soudu pro Prahu 4 vůči dvěma žalovaným) ve vztahu k současnému žalovanému (usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 30. 5. 2022, č. j. 15 C 403/2021-50) vyloučeno k samostatnému řízení.
16.Ve vztahu k odvolatelem namítané nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku je nutno uvést, že rozhodovací praxe se ustálila v závěru, že měřítkem toho, zda lze považovat rozhodnutí za přezkoumatelné, je především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě využít opravného prostředku proti tomuto rozhodnutí. I když rozhodnutí soudu nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nejsou podle obsahu odvolání na újmu práv účastníků řízení. Rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodů tehdy, když vůči němu nemůže účastník, který s rozhodnutím nesouhlasí, náležitě formulovat důvody dovolání, a ani soud rozhodující o tomto opravném prostředku nemá náležité podmínky pro zaujetí názoru na věc. Nelze pokládat za nepřezkoumatelné takové rozhodnutí, u něhož je všem účastníkům nepochybné, jak a proč bylo rozhodnuto (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 9 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3814/2015). Napadené rozhodnutí je pochopitelné a srozumitelné a nelze ho považovat za nepřezkoumatelné, což platí tím spíše, že tvrzené nedostatky jeho odůvodnění nebyly podle obsahu odvolání na újmu uplatnění práv odvolatele.
17.O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3, § 224 o. s. ř. Procesně úspěšné žalobkyni, která nebyla v řízení zastoupena zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. tak náleží náhrada těchto nákladů odvolacího řízení. Ty se skládají podle § 1 odst. 3 písm. f) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. ze dvou paušálních náhrad po 300 Kč (vyjádření k odvolání, účast při jednání odvolacího soudu dne 6. 5. 2024).
Odkazované předpisy
- § 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.
- § 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.
- § 95 z. č. 99/1963 Sb. (§ 95)
- § 101 z. č. 99/1963 Sb. (§ 101)
- § 118a z. č. 99/1963 Sb. (§ 118a)
- § 137 z. č. 99/1963 Sb. (§ 137)
- § 142 z. č. 99/1963 Sb. (§ 142)
- § 151 z. č. 99/1963 Sb. (§ 151)
- § 201 z. č. 99/1963 Sb. (§ 201)
- § 202 z. č. 99/1963 Sb. (§ 202)
- § 204 z. č. 99/1963 Sb. (§ 204)
- § 205 z. č. 99/1963 Sb. (§ 205)
- § 219 z. č. 99/1963 Sb. (§ 219)
- § 220 z. č. 99/1963 Sb. (§ 220)
- § 224 z. č. 99/1963 Sb. (§ 224)
- § 237 z. č. 99/1963 Sb. (§ 237)
- § 89a z. č. 120/2001 Sb. (§ 89a)
- § 196 z. č. 90/2012 Sb. (§ 196)
Související rozhodnutí
3 Co 35/2025-281
25.02.2026
o ochranu osobnosti, k odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze z...
94 Ncp 85/2026-15
18.02.2026
o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím, o určení věcné příslušnosti
94 Ncp 61/2026-27
18.02.2026
o zaplacení 205 805,16 Kč s příslušenstvím, o věcné příslušnosti
94 Ncp 53/2026-11
18.02.2026
o určení neplatnosti dohody o uznání dluhu, o věcné příslušnosti
94 Ncp 37/2026-74
18.02.2026
o zaplacení 250 000 Kč s příslušenstvím, o věcné příslušnosti
Informace
| Spisová značka | 14 Cmo 47/2024-137 |
|---|---|
| Soud | Vrchní soud v Praze |
| Soudce | JUDr. Michaela Janoušková |
| Datum rozhodnutí | 06.05.2024 |
| Datum zveřejnění | 24.11.2025 |
| ECLI | ECLI:CZ:VSPH:2024:14.Cmo.47.2024.1 |
Přihlaste se a sledujte podobná rozhodnutí
Podobná rozhodnutí
92 C 110/2024-31
Okresní soud v Liberci
20.02.2025
Okresní soud v Liberci
12 C 250/2023-143
Okresní soud v Teplicích
26.03.2025
Okresní soud v Teplicích
25 C 59/2024-44
Okresní soud v Teplicích
18.11.2024
Okresní soud v Teplicích
58 CO 419/2021-425
Městský soud v Praze
24.02.2022
Městský soud v Praze
14 Cmo 226/2021-458
Vrchní soud v Praze
06.12.2021
Vrchní soud v Praze
Další od tohoto soudu
3 Co 35/2025-281
25.02.2026
o ochranu osobnosti, k odvolání žalobce proti usnesení Krajs...
94 Ncp 85/2026-15
18.02.2026
o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím, o určení věcné přísl...
94 Ncp 61/2026-27
18.02.2026
o zaplacení 205 805,16 Kč s příslušenstvím, o věcné příslušn...
94 Ncp 53/2026-11
18.02.2026
o určení neplatnosti dohody o uznání dluhu, o věcné příslušn...
94 Ncp 37/2026-74
18.02.2026
o zaplacení 250 000 Kč s příslušenstvím, o věcné příslušnost...
Komentáře 0