2 Cmo 57/2025-31

o zaplacení 2 355 766,24 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného 2. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. ledna 2024, č. j. 47 Cm 98/2024-15

Vrchní soud v Praze Datum rozhodnutí: 07.05.2025 ECLI:CZ:VSPH:2025:2.Cmo.57.2025.1

I.Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II.Žalovaný 2. je povinen nahradit žalobkyni na nákladech odvolacího řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalobkyně.

1.Napadeným usnesením odmítl soud prvního stupně námitky žalovaného 2. proti směnečnému platebnímu rozkazu téhož soudu ze dne 30. 12. 2024, č. j. 47 Cm 98/2024-12, kterým uložil žalovaným zaplatit směnečnou jistinu , částka, s úrokem 6 % od 14. 11. 2024 do zaplacení a s odměnou , částka, , a to do patnácti dnů, anebo aby žalovaní podali ve stejné lhůtě námitky, v nichž musí uvést vše, co proti směnečnému platebnímu rozkazu namítají.

2.Žalovaný 2. podal proti uvedenému směnečnému platebnímu rozkazu včasné námitky, v nichž namítl, že směnka byla vystavena jako součást komplexního závazkového vztahu mezi účastníky řízení, který nebyl v návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu uveden. Směnka byla vystavena jako zajišťující instrument ke krytí závazku žalovaného 1. jako vydlužitele a její uplatnění je neoprávněné, protože nebyly splněny podmínky pro její realizaci podle dohody smluvních stran. Směnka byla vystavena na základě zajišťující dohody, avšak žalobkyně neprokázala existenci platného dluhu, který by ospravedlňoval její uplatnění. Dále namítal neplatnost sporné směnky proto, že nesplňuje zákonné náležitosti.

3.Soud poukázal na povahu směnky jako cenného papíru. Z charakteru směnky jako cenného papíru vyplývá, že žalující strana není při uplatňování práv ze směnky povinna uvádět cokoliv o důvodech a okolnostech vzniku směnky. Je povinen ji jen nezaměnitelně konkretizovat. Je-li na základě takto podané žaloby vydán směnečný platební rozkaz, je žalovaná strana povinna uvést existenci skutkových okolností, pro které zpochybňuje svoji směnečnou povinnost. Bez vymezení těchto skutkových okolností není dán ani předmět námitkového řízení. Žalovaný 2. takové konkrétní a nezaměnitelné okolnosti neuvedl. Proto soud prvního stupně námitky žalovaného 2. odmítl pro neodůvodněnost podle § 175 odst. 3 o. s. ř.

4.Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný 2. a navrhuje jeho zrušení. Předně považuje odůvodnění napadaného usnesení za nepřezkoumatelné, protože chybí konkrétní závěry soudu k námitkám, které jsou jen paušálně odmítnuty. Chybí konkrétní odůvodnění. V rámci odvolání doplňuje dohodu o vyplňovacím právu směnečném spolu s dodatky a uvádí, že jeho námitky směřovaly proti tomu, že směnka byla vystavena výhradně jako zajištění a její uplatnění je neoprávněné pro neexistenci dohodnutých podmínek, když žalobkyně neprokázala existenci platného dluhu, který by opravňoval její uplatnění směnky. Rozhodnutí o odmítnutí námitek považuje za rozhodnutí ve věci samé, a proto nebylo možné, aby napadené usnesení vydala asistentka soudce.

5.Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhuje jeho potvrzení jako věcně správného s tím, že námitky žalovaného 2. neobsahují žádné konkrétní skutečnosti. Podstatnou část vyjádření žalobkyně zahrnuje popis kauzálních vztahů mezi účastníky řízení, které se týkají sporné směnky. Dovozuje, že tyto kauzální okolnosti opravňovaly k uplatnění práv ze sporné směnky.

6.Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a násl. o. s. ř., aniž ve věci nařizoval jednání [§ 214 odst. 2, písm. c) o. s. ř.] a dospěl k následujícím závěrům.

7.Odvolací soud vyšel z okolností, na kterých založil svoje rozhodnutí již soud prvního stupně. Nevzal však v úvahu až v odvolacím řízení žalovaným 2. předloženou dohodu o vyplňovacím právu směnečném č. 12869034S1Z01 s dodatky č. 1 a č. 2. Stejně tak se odvolací soud nezabýval vylíčením kauzálních vztahů obsažených ve vyjádření žalobkyně k projednávanému odvolání. V obou případech se tak stalo s ohledem na zásadu koncentrace námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu, jak bude zmíněna níže.

8.Napadené usnesení soudu prvního stupně bylo vydáno asistentkou soudce, je proto nutné vyjasnit, zda tím nebyl žalovaný 2. odňat svému soudci. Podle § 36a odst. 5 zákona č. 6/2001 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, v platném znění, je oprávnění asistentů soudců vymezeno zvláštním zákonem platným pro vyšší soudní úředníky. Tím zákonem je zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství. Podle § 11 tohoto zákona jsou vyšší soudní úředníci a tím také asistenti soudce oprávnění provádět veškeré úkony, které nejsou stejným ustanovením výslovně vyloučeny. Písmeno c) vylučuje z oprávnění vyšších soudních úředníků a asistentů soudce rozhodování ve věci samé formou usnesení.

9.V případě směnečného rozkazního řízení je rozhodnutím ve věci samé především směnečný platební rozkaz sám. Není-li napaden včasnými a řádnými námitkami, nabývá účinků rozsudku. Při tom ani zcela perfektní námitky nejsou způsobilé tento rozkaz odstranit a ten i přes řádně podané námitky zůstává rozhodnutí ve věci samé. Teprve jsou-li podány řádné námitky a soud je shledá důvodnými, odstraní soud směnečný platební rozkaz tím, že jej rozsudkem vydaným podle § 175 odst. 4 o. s. ř. zruší. Proto ve směnečném rozkazním řízení lze za rozhodnutí ve věci samé považovat vedle směnečného platebního rozkazu již jen rozsudek soudu o řádně podaných námitkách.

10.Protože námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu musí být odůvodněné, jak vysvětleno níže, jedná se při posuzování odůvodněnosti námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu jen o posouzení, zda námitky jsou vůbec projednatelné. Potom posuzování včasnosti a řádnosti námitek nemůže být rozhodováním ve věci samé. Usnesení, které je výsledkem tohoto posuzování, má jen procesní povahu, není rozhodnutím ve věci samé, námitky jím nejsou věcně posuzovány z hlediska jejich důvodnosti, nýbrž jen z toho hlediska, zda vyhovují zákonným požadavkům na možnost jejich věcného projednání soudem. Potom usnesení o odmítnutí námitek pro jejich formální vady podle § 175 odst. 3 o. s. ř. nelze podřadit žádnému z případů, jak jsou uvedeny v § 11 zákona č. 121/2008 Sb., které jsou vyloučené z úkonů, které v občanském soudním řízení mohou provádět vyšší soudní úředníci a asistenti soudce. Asistentka soudce tedy mohla vydat i napadené usnesení.

11.Podle § 175 odst. 1 o. s. ř. je třeba, aby námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu byly odůvodněné. Tím se reflektuje okolnost, že ani řádné námitky, jak již zmíněno, neruší soudem vydaný směnečný platební rozkaz, ale přesouvají věc jen do další fáze námitkového řízení. Námitková obrana je časově limitovaná lhůtou patnácti dnů od doručení směnečného platebního rozkazu žalovanému. V této lhůtě je také nutné zformulovat obranu žalované strany proti směnečnému platebnímu rozkazu z hlediska odůvodněnosti námitek. V odůvodnění námitek se definuje okruh otázek, kterými by se měl soud prvního stupně v námitkovém řízení zabývat a posuzovat jejich důvodnost. Jedná se o obdobné vymezení předmětu námitkového řízení, jakým je v případě žaloby vylíčení rozhodných skutečností pro vymezení předmětu žalobou zahajovaného sporu. Obsahem námitek z hlediska jejich odůvodněnosti tedy nemusí být úplný skutkový popis vztahů účastníků řízení do všech detailů. Je však nutné zcela konkrétně, jednoznačně a nezaměnitelně definovat skutky, o které se bude obrana žalované strany v námitkovém řízení opírat. Prostor takto vymezený lze v průběhu dalšího řízení, nakolik to procesní předpisy umožňují, doplňovat o doplňující tvrzení, ale nelze jej později překročit. Jestliže ovšem není námitkami tento prostor jednoznačně vymezen, nelze pak stanovit, co bude předmětem námitkového řízení, a není možné potom je považovat za odůvodněné.

12.Námitky žalovaného 2. zasahují do dvou oblastí. Předně do oblastí blíže neurčených kauzálních vztahů účastníků směnečného vztahu. Dále je napadána i formální platnost sporné směnky. Již zde je flagrantně patrný jakýkoliv nedostatek důvodů. Není ani naznačeno, z jakého důvodu má jít o směnku neplatnou. Při tom již jen podle čl. I. § 75 a § 76 zákona č. 191/1991 Sb., zákon směnečný a šekový, se nabízí nejméně sedm skutkově zcela odlišných důvodů neplatnosti konkrétní listiny jako směnky. Kterou má žalovaný 2. na mysli nelze se ani dohadovat a tím méně to stanovit.

13.Soud prvního stupně správně poukázal na to, že v případě, kdy jsou uplatňována práva ze směnky, nemusí žalující strana v žalobě uvádět žádné jiné okolnosti, než, které jsou významné z hlediska směnečného práva. Při tom je směnka zcela nepochybně listinou, která patří mezi cenné papíry, jak je definuje § 514 o. z. Potom i pro směnky platí, že věřitel ze závazků z cenného papíru neprokazuje důvod závazku (a tedy je ani nemusí tvrdit). Leda by zákon stanovil jinak. Potom již tím, že se žalovaná strana v této věci snaží v rozporu s tím přesunout břemeno tvrzení a dokazování o kauzálních souvislostech sporné směnky na žalobkyni, vyhýbá se svým vlastním povinnostem a námitky již proto nejsou v tomto rozsahu odůvodněné. Chybí v námitkách jakýkoliv skutkový popis ohledně důvodu sporné směnky. Námitky pouze hovoří o blíže nedefinovatelném závazkovém vztahu účastníků. Z toho nelze určit ani o jaký typ závazku se vůbec jedná, o konkrétním důvodu a charakteru závazku ani nemluvě.

14.To stejné platí i ohledně podmínek vymáhání práv ze sporné směnky s ohledem na dohodu účastníků o funkci směnky. Námitky pouze hovoří o tom, že nějaká taková dohoda existuje, ale nic se z námitek nelze dozvědět o tom, co vlastně bylo sjednáno a jak se vztahy mezi účastníky následně vyvinuly, že je uplatnění práv ze sporné směnky žalobkyní v rozporu s ujednáním, o kterém ovšem se také z námitek nelze nic dozvědět, ani to nejmenší. Tedy ani ohledně kauzálních souvislostí sporné směnky neobsahují námitky žalovaného 2. žádné konkrétní, jednoznačné a nezaměnitelné vymezení obranného skutku. V námitkovém řízení bylo by možné žalovanou stranou, které, jak objasněno shora, to přísluší, tvrdit a dokládat v podstatě jakoukoliv smlouvu, dohodu anebo libovolné ujednání. Předmět námitkového řízení tak zůstává z hlediska námitek žalovaného 2. zcela nejasný.

15.Již s ohledem na výše popsanou koncentrační zásadu pro námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu nebylo by možné vzít v úvahu v rámci odvolání žalovaným 2. doplněné listiny. Přesto je nutné poznamenat, že ani jejich předložením nestal by se předmět námitkového řízení zřejmým, když ani ve světle jeho odvolání nebylo by možné ustanovit, v čem měla žalobkyně tyto opožděně předložené dohody porušit. Jaké okolnosti bránily uplatnění práv ze sporné směnky žalující stranou.

16.Kauzální vztahy účastníků paradoxně popisuje, ačkoliv k tomu není povinna, až žalobkyně ve vyjádření k odvolání. Protože však chybí způsobilý podnět pro konání námitkového řízení, to znamená odůvodněné námitky žalované strany, nelze se kauzálními otázkami v souvislosti se spornou směnkou vůbec nijak zabývat, a tedy ani jakkoliv hodnotit okolnosti uváděné v souvislosti s důvodem směnky žalující stranou.

17.Soud prvního stupně přesně vystihl obsah námitek žalovaného 2. a případně dovodil, že se nejedná o námitky odůvodněné, a tedy v námitkovém řízení projednatelné.

18.Napadené usnesení soudu prvního stupně je tedy věcně správné, a proto bylo odvolacím soudem podle § 219 o. s. ř. potvrzeno.

19.Podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží náhrada nákladů tohoto odvolacího řízení úspěšné žalobkyni. Přiznává se jí náhrada nákladů právního zastoupení, a to za jeden vedlejší úkon právní služby ve výši , částka, podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, k tomu jedna paušální náhrada výdajů ve výši , částka, podle § 13 odst. 3 stejné vyhlášky a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši , částka, . Náklady odvolacího řízení jsou splatné podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

3 Co 35/2025-281 25.02.2026

o ochranu osobnosti, k odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze z...

94 Ncp 85/2026-15 18.02.2026

o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím, o určení věcné příslušnosti

94 Ncp 61/2026-27 18.02.2026

o zaplacení 205 805,16 Kč s příslušenstvím, o věcné příslušnosti

94 Ncp 53/2026-11 18.02.2026

o určení neplatnosti dohody o uznání dluhu, o věcné příslušnosti

94 Ncp 37/2026-74 18.02.2026

o zaplacení 250 000 Kč s příslušenstvím, o věcné příslušnosti

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace

Spisová značka	2 Cmo 57/2025-31
Soud	Vrchní soud v Praze
Soudce	JUDr. Jitka Malá
Datum rozhodnutí	07.05.2025
Datum zveřejnění	24.11.2025
ECLI	ECLI:CZ:VSPH:2025:2.Cmo.57.2025.1