54 C 297/2024-22

o zaplacení 13 533,65 Kč s příslušenstvím – bezdůvodné obohacení

Městský soud v Brně Datum rozhodnutí: 04.03.2025 ECLI:CZ:MSBR:2025:54.C.297.2024.1
Sdílet:
I.Žalovaný je p o v i n e n zaplatit žalobci částku ve výši 13.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13.000 Kč od 27. 5. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.II.Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 165,18 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13.165,18 Kč od 24. 11. 2022 do 27. 5. 2023, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 165,18 Kč od 27. 5. 2023 do zaplacení, a dále částky 368,47 Kč, s e z a m í t á.III.Žalovaný je p o v i n e n uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2.075 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce, , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta, se sídlem , Adresa advokáta, , do tří dnů od právní moci rozsudku.
1.Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 29. 7. 2024 domáhal zaplacení 13.533,65 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že mezi účastníky byla dne 19. 9. 2022 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr do výše 13.000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal vrátit čerpanou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3.510 Kč do 23. 11. 2022. Mezi účastníky byla dále sjednána povinnost žalovaného hradit poplatek „, Anonymizováno, “ ve výši 165 Kč a smluvní pokutu pro případ prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalovaný na dluh neuhradil ničeho, žalobce se proto domáhá zaplacení dlužné částky podanou žalobou.
2.Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil.
3.Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“); účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
4.Dne 19. 9. 2022 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním č. , hodnota, , na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému úvěr formou úvěrového limitu ve výši 13.000 Kč. Žalobce poskytla převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, částku 13.000 Kč (jak také plyne z potvrzení banky). Mezi účastníky byl ujednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3.510 Kč, poplatek „Presto“ za expresní vyplacení každého jednotlivého úvěru ve výši 165 Kč a smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné jistiny pro případ prodlení žalovaného s úhradou dluhu.
5.V souvislosti s uzavřením smlouvy o úvěru žalovaný uvedl, že v domácnosti žijí dvě osoby a obě tyto osoby mají příjem. Žalovaný dále uvedl, že má příjem ve výši 36.000 Kč, výdaje na půjčky ve výši 14.000 Kč, výdaje na bydlení 5.000 Kč a zbylé výdaje ve výši 1.000 Kč měsíčně. Příjmy byly ověřeny výpisem z bankovního účtu, který obsahoval příjmové transakce; ověřen byl čistý měsíční příjem 34.726 Kč.
6.Dopisem ze dne 20. 5. 2023 žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši 13.955,51 Kč do tří dnů; dopis byl odeslán téhož dne. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván také upomínkou ze dne 24. 3. 2024 a současně byl žalovaný upozorněn na možnost uplatnění nároku u soudu; výzva byla odeslána téhož dne.
7.Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“).
8.Žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, v opačném případě je třeba takovou smlouvu považovat za neplatnou.
9.Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú., jako důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je neplatností absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C–679/18 a též ÚS ČR, sp. zn. III ÚS 4129/18). Soud se proto z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětné smlouvy o úvěru.
10.V rámci posouzení úvěruschopnosti ověřoval žalobce pouze informace týkající se příjmu. Na základě výpisu z bankovního účtu byl ověřen příjem žalovaného 34.726 Kč. Ohledně pravidelných výdajů žalovaného postupoval žalobce zcela neuváženě. Výdaje žalovaného nebyly ověřovány vůbec, žalobce nevyžádal jediný doklad, který by ověřil tvrzení žalovaného stran výdajů. Jistě bylo v možnostech žalobce ověřit si alespoň dílčí část výdajů žalovaného, a to např. předložením dokladu o úhradě nákladů na energie (plyn, voda, elektřina, vodné a stočné apod.), žalobce však žádné aktivní kroky k řádnému ověření výdajů žalovaného nepodnikl. Přihlédnout je potřeba také k tomu, že úvěr byl žalovanému poskytnut v době, kdy žalovaný již byl zatížen úhradou jiných dluhů ve výši 14.000 Kč měsíčně. Poskytnutí úvěru žalovanému zatíženému předchozími dluhy při současném nedostatečném zjištění výdajů nelze hodnotit jako obezřetný a pečlivý přístup věřitele.
11.Žalobce nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když poskytl žalovanému úvěr v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva o úvěru je proto od počátku absolutně neplatná. Účelem § 87 z.s.ú. je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 z.s.ú., projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny proto nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021).
12.Ve světle uvedeného proto žalobci vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny ve výši 13.000 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 13.000 Kč. V části nároku žalobce na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 0,18 Kč, poplatku Presto ve výši 165 Kč a smluvní pokuty ve výši 368,47 Kč soud žalobu zamítl, neboť ujednání o poplatcích a smluvní pokutě vychází z absolutně neplatné smlouvy o úvěru.
13.Splatnost neoprávněného majetkového prospěchu je odvozena od výzvy k jeho vydání; v daném případě lze za výzvu k plnění považovat výzvu k úhradě dluhu ze dne 20. 5. 2023, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ze smlouvy úvěru ve lhůtě tří dnů. Výzva byla žalovanému zaslána dne 20. 5. 2023, doručena mu mohla být nejdříve 3. dne po odeslání, tj. 23. 5. 2023. Dne 24. 5. 2023 žalovanému počala běžet třídenní lhůta pro úhradu neoprávněného majetkového prospěchu, která skončila dne 26. 5. 2023.
14.Domáhá-li se věřitel nevrácené jistiny spolu s úrokem z prodlení v rámci soudního řízení, je nezbytné zkoumat, jaké byly možnosti a schopnosti spotřebitele vrátit poskytnutou jistinu, přičemž na spotřebiteli je, aby tvrdil (a následně i prokázal), že není v jeho možnostech a schopnostech hradit dluh ve stanovené lhůtě. S ohledem na pasivitu žalovaného, který se ve věci nevyjádřil, neposkytl soudu žádné informace stran svých možností k vrácení dluhu, resp. netvrdil, že doba plnění požadovaná žalobcem není přiměřená jeho možnostem, a z obsahu spisu nevyplývá, že by se výzvě žalobce k plnění dluhu bránil námitkou, že není v jeho možnostech dluh splnit, resp. neuvedl, kdy, v jakém časovém horizontu bude schopen svůj dluh uhradit, nastala splatnost předmětného dluhu marným uplynutím lhůty k plnění po výzvě žalobce a žalovaný je od 27. 5. 2023 v prodlení.
15.Podle § 1970 o. z., má žalobce počínaje dnem 27. 5. 2023 právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši odpovídající nař. vlády č. 351/2013 Sb., a to z částky 13.000 Kč. Ohledně úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13.165,18 Kč od 24. 11. 2022 do 27. 5. 2023 a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 165,18 Kč od 27. 5. 2023 do zaplacení proto soud žalobu zamítl, neboť do 27. 5. 2023 se žalovaný nedostal do prodlení.
16.Z důvodů shora vyložených soud výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku žalobě zčásti vyhověl a ve zbytku žalobu výrokem pod bodem II. zamítl.
17.Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
18.Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení částky v celkové výši 13.533,65 Kč. Úspěch žalobce je představován výrokem I., tedy částkou ve výši 13.000 Kč, neúspěch je představován výrokem II., tedy částkou v celkové výši 533,65 Kč. Žalobce byl proto úspěšný v 96,06 % předmětu řízení, v 3,94 % předmětu řízení úspěšný nebyl. Po vzájemném zápočtu neúspěchu žalobce vůči jeho úspěchu, má žalobce právo na náhradu 92,12 % účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení tvoří:- zaplacený soudní poplatkem ve výši 800 Kč,- náklady právního zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka),- paušální částka náhrad hotových výdajů 300 Kč (za 3 úkony po 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.),- částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu) ve výši 252 Kč.Celkem náklady žalobce činí 2.252 Kč. Žalobce má s ohledem na částečný úspěch ve věci právo na náhradu 2.075 Kč, která odpovídá 92,12 % účelně vynaložených nákladů řízení.
Hodnocení:

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.
Oblíbené
Historie prohlížení