8 C 2/2025-16

1.Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 11. 11. 2024 domáhala na žalované zaplacení částky 11 493,04 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne , datum, uzavřela se žalovanou smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, . Žalovaná byla v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami oprávněna čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Úvěrový rámec činil 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr řádně splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené smlouvou. Výše měsíční splátky byla stanovena na 2,97 % z aktuální dlužné částky. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla stanovena vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, když načerpala celkem částku 11 925 Kč a uhradila pouze 10 182 Kč, žalobkyně využila svého oprávnění a úvěr ke dni 9. 8. 2024 zesplatnila. Žalobkyně uplatňuje na neuhrazené jistině částku 9 702,04 Kč, na smluvních pokutách částku 891 Kč, na nákladech na vymáhání 900 Kč. Příslušenství představuje kapitalizovaný úrok ve výši 1 894,53 Kč a dále úrok ve výši 24,88 % ročně od 12. 11. 2024 do zaplacení z částky 9 702,04 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok ke dni sepsání žaloby ve výši 321,19 Kč a dále zákonný úrok z prodlení od 12. 11. 2024 do zaplacení z částky 11 493,04 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu.

2.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3.Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, vyzval soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila již v žalobě, žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.

4.Z předložených listinných důkazů ve spojení s žalobními tvrzeními dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

5.Ze smlouvy o revolvingovém úvěru a výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že účastnice uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru. Žalovaná dle výpisu čerpání, splátek a úhrad čerpala za období od 9. 8. 2021 do 28. 7. 2023 úvěr v celkové výši 11 925 Kč. Dle tohoto výpisu bylo prokázáno, že žalovaná žalobkyni uhradila celkem částku 10 182 Kč, dále pak neuhradila ničeho a žalobkyně tak úvěr ke dni 9. 8. 2024 zesplatnila, jak bylo zjištěno z dopisu žalobkyně ze dne , datum, . Úroková míra byla smluvně sjednána ve výši 24,88 % ročně. Žalobkyně rovněž prokázala, že žalované byla zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně předžalobní výzva ze dne , datum, k plnění s poskytnutím lhůty 7 dní k úhradě, která byla předána k poštovní přepravě žalované dne , datum, , jak plyne z podacího archu.

6.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7.Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.

8.Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

9.Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o. s. ř. Vyšel z předložených listinných důkazů (§ 120 o. s. ř.), když na žalované bylo, aby případně v řízení tvrdila a prokázala, že její povinnost k zaplacení zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo.

10.Soud žalobu shledal důvodnou. Po provedeném dokazování učinil soud právní závěr, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 o. z. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr celkem ve výši 11 925 Kč, kdy uhradila pouze 10 182 Kč. Na jistině zůstala v prodlení s úhradou částky ve výši 9 702,04 Kč a dále jí byla v souladu s obsahem smlouvy a § § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účtována na smluvních pokutách částka 891 Kč a na nákladech na vymáhání 900 Kč. Protože se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou částek dle věty předchozí, je žalobkyně oprávněna požadovat dále smluvní úrok, kapitalizovaný úrok, kapitalizovaný zákonný úrok a úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. a soud tedy žalobě, s ohledem na shora uvedené, vyhověl v plném rozsahu, kdy kapitalizovaný zákonný i smluvní úrok je vypočítán ve správné výši.

11.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 493,04 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

12.Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.