15 C 112/2024-15

Žalobou, doručenou Okresnímu soudu v Karlových Varech formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 30. listopadu 2023, postoupenou zdejšímu soudu dne 29. ledna tr., se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 11 040 Kč, představující nevrácenou zápůjčku 8 000 Kč (žalobkyní označováno také jako jistina) a poplatek 3 040 Kč za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky. Podle žalobkyně uzavřel žalovaný dne , datum, se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , (dále jen „zápůjčitelka“) smlouvu o zápůjčce č. , číslo, . Zápůjčitelka měla podle této smlouvy poskytnout žalovanému zápůjčku 8 000 Kč převedením z jejího bankovního účtu na bankovní účet žalovaného. Zápůjčka měla být splacena spolu s uvedeným poplatkem do 2023-03-22. Žalovaný do dnešního dne nic nezaplatil. Žalobkyně měla nabýt žalované pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené se zápůjčitelkou dne , datum, . Stejnou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení podle výroku I., aniž by tento nárok blíže odůvodnila.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a stejně jako žalobkyně a její zástupce se nedostavil k jednání před soudem nařízenému na den 23. října tr., kdy pouze neúčast žalobkyně byla předem omluvena.Soud nemohl žalobě vyhovět pro nedostatek zjištění ve vztahu k aktivní věcné legitimaci žalobkyně. Neprokázáno totiž zůstalo postoupení žalovaných pohledávek, neboť v důkazu označené smlouvě o postoupení, resp. její příloze č. 1, soud pohledávku proti žalovanému nezjistil a jiný důkazní návrh k prokázání tohoto tvrzení učiněn nebyl.Vzhledem k tomuto procesnímu stavu soudu nezbylo, než výrokem I. žalobu na plnění povinností žalovaného, sjednaných s jinou osobou, než s žalobkyní, v plném rozsahu zamítnout pro neunesení důkazního břemene, tížícího žalobkyni podle § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „OSŘ“). S ohledem na akcesoritu úrokového příslušenství k žalované jistině, byla stejným výrokem zamítnuta také žaloba na placení úroku z prodlení.Ohledně předmětu řízení je nutné doplnit že jeho jistinu představuje jen nevrácená zápůjčka 8 tis. Kč. Žalovaný poplatek měl být zaplacen za zapůjčení peněz. Jde tedy obsahově o úrok ze zápůjčky bez ohledu na to, jak je ve smlouvě či účastníky řízení označen. Stejně byly obdobné vedlejší platby posuzovány pravidelně i Krajským soudem v Plzni, jakožto odvolacím soudem, například v jeho rozsudcích ze dne 3. srpna 2021, čj. 64 Co 152/2021-50, nebo ze dne 15. června 2021, čj. 64 Co 122/2021-53. Úrok je pak podle § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, příslušenství pohledávky. Tento závěr je významný pro posouzení přípustnosti odvolání proti tomuto rozsudku.Výrokem II. soud v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ nepřiznal soud právo na náhradu procesních nákladů žádnému z účastníků, neboť zcela procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.