31 C 238/2023-43

1.Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne , datum, , ve znění jeho doplnění doručeném soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 45 205,01 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 531,46Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 323,66 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 810,29 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 16 802,25 Kč od , datum, do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byl předpis splátek, kdy právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet zapůjčenou částku a to na základě informací získaných od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů., které byly zaznamenány do žádosti o úvěr ze dne , datum, . Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 27 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se pak zavázal půjčenou částku, spolu s úrokem v pevné výši 2 599 Kč, s úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 13 230 Kč, s úhradou za administrativní činnost ve výši 2 501 Kč a s úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši 4 860Kč, celkem tedy částku 50 190 Kč v pravidelných 14 měsíčních splátkách ve výši 3 585 Kč do , datum, . Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne , datum, ve výši 500 Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině úvěru 16 802,25 Kč, na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 1 008,04 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 7 960,65 Kč, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 509,74 Kč, na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 2 924,33 Kč. Od , datum, dále právní předchůdce žalobkyně požaduje úrok s úrokovou sazbou ve výši 15,00% ročně. Pohledávka za žalovaným byla ze strany společnosti , právnická osoba, . postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 16 802,25 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 008,04 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 7 960,65 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 509,74 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 924,33 Kč, smluvní pokutu ve výši 15 000Kč, úroku vyčísleného od , datum, do , datum, z dlužné jistiny ve výši 4 323,66 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do , datum, ve výši 2 531,46 Kč, dále zaplacení úroků z úvěru ve výši 15,00% p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 16 802,25 Kč od , datum, do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,25% p.a. z částky ve výši 17 810,29 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 16 802,25 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 008,04 Kč, od , datum, do zaplacení. Co se týče uplatněné smluvní pokuty, pak strany si na první straně smlouvy sjednaly, že v případě porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoliv splátku řádně a včas, je Žalovaný povinen zaplatit právnímu předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, a to za každý den prodlení. Smluvní pokuta dle téhož ujednání byla splatná dne následujícího po dni prodlení. Smluvní pokuta vyčíslená ke dni , datum, činí celkem 15 000,00 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes písemnou upomínku ze dne , datum, .

2.Ve věci byl soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen.

3.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4.Soud ve věci nařídil ústní jednání, které se konalo dne , datum, . Žalovaný, ačkoli byl k tomuto jednání řádně a včas předvolán, se k tomuto jednání nedostavil. Svoji neúčast u jednání neomluvil a o odročení jednání nepožádal. Soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

5.Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, . jako věřitelem a žalovaným, jako klientem, když původní věřitel poskytl žalovanému na základě této smlouvy částku ve výši 27 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s poplatkem ve výši 23 190 Kč, celkem tedy částku 50 190 Kč uhradit v pravidelných 14 měsíčních splátkách ve výši 3 585 Kč do , datum, . RPSN činila 272,44 %. Z předpisu splátek má soud za zjištěný rozpis splátek, dle kterého měl být úvěr hrazen. Z informací o zpracování osobních údajů má soud za zjištěné, že tyto byly původním věřitele ověřovány náhledem do nebankovního registru dlužníků. Z přípisu ze dne , datum, má soud za zjištěné, že žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na její osobu. Z výzvy ze dne , datum, ve spojení podacím lístkem má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému písemnou výzvu k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. Z žádfosti o úvěr má soud a prokázané, že žalovaný uvedl žalobkyni výši příjmů – 23 105 Kč a výdajů spojených s bydlením 1 000 Kč, osobní náklady 3 410 Kč, tedy 4 410 Kč. Z tvrzení žalobkyně má soud za zjištěné, že žalovaný žalobkyni uhradil částku 19 985 Kč. Z tvrzení žalobkyně má dále soud za prokázané, že žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil ani přes předžalobní upomínku.

6.Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Na vztah mezi účastníky dále dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Podle ust. § 86 odst. 1 věty druhé z. s. ú., ve znění účinném od , datum, , věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná, přičemž námitku neplatnosti může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

7.Podle nálezu Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Podle rozsudku Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.

8.V daném případě žalobkyně tvrdila, že s odbornou péčí posoudila a ověřila úvěruschopnost žalovaného, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, avšak v řízení nebylo prokázáno, a ani po poučení k prokázání, nebyly označeny žalobkyní žádné další důkazy, jakým způsobem byly tyto ověřeny. Protože splnění uvedené povinnosti žalobkyně se nepodařilo zjistit, musel soud dospět k závěru, že žalobkyně nedostála své zákonné povinnosti dle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú., a tudíž je smlouva neplatná.

9.Shora citované ust. § 87 odst. 1 z. s. ú. svým jazykovým výkladem vede k závěru, že porušení povinnosti dle ust. § 87 odst. 1 věty druhé z. s. ú. vyvolává relativní neplatnost smlouvy, kterou musí dlužník namítnout a soud ji z vlastní povinnosti nezkoumá. Tento výklad je však v rozporu s evropským právem, jak konstatoval rozsudek Soudního dvora , právnická osoba, ze dne , datum, ve věci C-679/18 OPR-Finance, kde uvedl, že „články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Z uvedeného jasně vyplývá, že je vlastní povinností soudu zabývat se otázkou, zda poskytovatel úvěru náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele, a to i bez námitky dlužníka, a pokud poskytovatel úvěru této povinnosti nedostál, je povinností soudu z tohoto porušení dovodit následek stanovený vnitrostátním právem, tj. absolutní neplatnost smlouvy. Z výše uvedených důvodů proto soud tento závěr dovodil i v daném případě.

10.Dále se soud zabýval otázkou, zda není uvedená smlouva absolutně neplatná i z jiného důvodu.

11.Podle § 580 občanského zákoníku platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12.Podle § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13.Žalovanému byla dne , datum, poskytnuta peněžitá částka ve výši 27 000 Kč, když vedle této částky se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni částku 23 190 Kč, celkem tedy částku 50 190 Kč. Soud dospěl k závěru, že ve smlouvě označený poplatek nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno: žalobkyně jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Při hodnocení platnosti těchto smluv soud přihlédl k výše citovaným zákonným ustanovením, když podle ust. § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takové právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku). Pod sankcí absolutní neplatnosti je třeba posoudit i smlouvu, při jejímž uzavření někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany, když majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Takové jednání vykazuje znaky lichvy, jež nemůže požívat právní ochrany. Výše úroků byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nemravnost takto vysokého úroku lze dovodit nejen z výše RPSN, která byla pro tuto půjčku vyjádřena ve výši 272,44 %, ale také při přepočtu v úrokové sazbě ve výši 73,76% % ročně. Soud v tomto odkazuje např. na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, pod č. j. , spisová značka, , dle kterého je smlouva s takovýmto úrokem absolutně neplatná.

14.Je však evidentní, že žalovaný si zapůjčil finanční prostředky ve výši 27 000 Kč, z této částky žalovaný uhradil částku 19 985Kč, zbývá tedy doplatit částka 7 015 Kč. Tento nárok žalobkyně je nezbytné posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku, kdy veškeré nároky žalobkyně s výjimkou vrácení jistiny jsou nedůvodné, proto soud žalobě vyhověl jen z části. Jelikož se pak žalovaný se zaplacením této části dostal do prodlení, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku, v sazbě požadované žalobkyní ode dne , datum, , tedy ode dne následujícího po doručení prokazatelně odeslané výzvy k zaplacení ze dne , datum, . V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

15.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, podle poměru úspěchu a neúspěchu by to byl žalovaný, kterému by právo na jejich zaplacení svědčilo, avšak z obsahu spisu soud nemá za prokázané, že by žalovanému náklady řízení vznikly a proto rozhodl tak, že tyto nepřiznal žádnému z nich.

16.O lhůtách a způsobu splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu, když neshledal důvody pro jiný postup.