0 OSZT 128/2024

1.Osoba obviněného1 Obviněný je od , datum, znalcem ve třech oborech: ekonomika – specializace ceny a odhady software, produktů a služeb informačních technologií; kriminalistika – specializace bezpečnost a ochrana dat, počítačová a informační kriminalita a kybernetika – odvětví výpočetní technika, specializace technické a programové vybavení, bezpečnost informačních systémů.2 Obviněný byl v minulosti rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti ze dne , datum, , č. j. MSP-87/2022-OINS-SRZT/8, shledán vinným ze spáchání přestupku spočívajícího v tom, že ve dvou případech nevykonal znaleckou činnost ve stanovené lhůtě. Za tento přestupek mu byla ministerstvem uložena pokuta ve výši , částka, . Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum2. Průběh správního řízení3 Dne , datum, bylo ministerstvu doručeno oznámení , jméno FO, , člena správní rady , podezřelý výraz, (dále jen „, Anonymizováno, “), o podezření ze spáchání přestupku, kterého se mohl dopustit obviněný při vypracování znaleckého posudku specifikovaného ve výroku tohoto rozhodnutí. Součástí podání byly dvě verze znaleckého posudku č. , Anonymizováno, a dopis obviněného ze dne , datum, adresovaný , tituly před jménem, , jméno FO, , zaměstnanci , Anonymizováno, .4 Doručením oznámení o zahájení řízení ze dne , datum, , č. j. MSP-128/2024-OSZT-SRZT/2, bylo s obviněným dne , datum, zahájeno řízení o přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ, kterého se obviněný mohl dopustit jednáním uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. Obviněný byl vyzván, aby se k oznámení o zahájení řízení ve lhůtě 15 dnů vyjádřil, což obviněný neučinil.5 Dopisem ze dne , datum, požádalo ministerstvo , Anonymizováno, o poskytnutí součinnosti a o zaslání kopií obou verzí znaleckého posudku a dále o zaslání zápisu ze zasedání , Anonymizováno, konané dne , datum, , během kterého byl projednáván bod pod názvem , Anonymizováno, požadované dokumenty zaslala dne , datum6 Přípisem ze dne , datum, , č.j. MSP-128/2024-OSZT-SRZT/10, byl obviněný vyrozuměn o shromáždění podkladů pro rozhodnutí a poučen o procesních právech, včetně práva na nahlížení do spisu a na vyjádření se k podkladům řízení.7 Přípisem ze dne , datum, se obviněný k zahájenému řízení vyjádřil. Obsah jeho vyjádření je uveden níže.

3.Skutková zjištění8 Jako podklad pro vydání rozhodnutí správní orgán použil:− výpis ze seznamu znalců (SEZNAT); − podnět oznamovatele ze dne , datum, ; − znalecký posudek obviněného č. , Anonymizováno, ze dne , datum, (Verze č. , hodnota, ); − znalecký posudek obviněného č. , Anonymizováno, ze dne , datum, (Verze č. , hodnota, ); − dopis obviněného adresovaný , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, ; − zápis ze zasedání , Anonymizováno, ze dne , datum, ; − kopii předávacího protokolu ze dne , datum, .9 Z evidence znalců vedené ministerstvem (SEZNAT) bylo zjištěno, že obviněný má od , datum, oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace software, produkty a služby informačních technologií, oboru kriminalistika, odvětví kriminalistika, specializace bezpečnost a ochrana dat, počítačová a informační kriminalita, oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika, specializace technické a programové vybavení, bezpečnost informačních systémů a ochrana dat.10 Obviněný byl v minulosti rozhodnutím ministerstva ze dne , datum, , č. j. MSP-87/2022-OINS-SRZT/8, shledán vinným ze spáchání přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) spočívajícího v porušení povinnosti vykonávat znaleckou činnost ve stanovené době. Rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum11 Z podnětu oznamovatele správní orgán zjistil, že , Anonymizováno, , zastoupená náměstkem generálního ředitele pro IT jako zadavatel posudku, předložila Verzi č. , hodnota, posudku , Anonymizováno, při projednávání postupu při zadávání veřejné zakázky „Uvolňování a rozvoj informačních systémů , Anonymizováno, “. Zakázka byla projednávána v režimu jednacího řízení bez uveřejnění, přičemž jednání probíhalo pouze s jedním subjektem – společností , právnická osoba, , který nabídl cenu , částka, za jeden pracovní den (man day). Z Verze č. , hodnota, znaleckého posudku vyplývá, že obvyklá cena jednoho pracovního dne se v závislosti na senioritě pracovníka pohybuje od , částka, do , částka, za pracovní den. Nabídková cena ve výši , částka, za jeden pracovní den se proto pohybuje v tomto rozpětí. Oznamovatel uvádí, že pokud by v této podobě byla zakázka realizována, činily by náklady , Anonymizováno, na tuto zakázku 6-8 miliard Kč.12 Z podnětu oznamovatele dále vyplývá, že oznamovatel a další členové , Anonymizováno, nesouhlasili se závěry znaleckého posudku a adresovali obviněnému dotazy týkající se správnosti jeho postupu a toho, zda nemá posudek obsahovat přílohu, ve které by byly uvedeny výpočty, kterými ke svému závěru dospěl. Na tyto dotazy obviněný odpověděl dopisem ze dne , datum, , ve kterém posudek označil za úplný. Později dne , datum, podal Verzi 2 posudku, ve které změnil původní závěr, a uvedl, že obvyklá cena se pohybuje v rozpětí od , částka, do , částka, . Nabídková cena ve výši , částka, za jeden pracovní den je proto vyšší než obvyklá cena. Oznamovatel dále uvedl, že na základě závěrů Verze č. , hodnota, došlo ke zrušení veřejné zakázky a vypsání nové zakázky formou otevřené soutěže s tím, že část prací bude realizována dodávkami služeb a produktů a část vlastními silami. Náklady , Anonymizováno, by v takovém případě měly činit 3-4 miliardy Kč.13 Verze č. , hodnota, je datována ke dni , datum, a označena číslem , hodnota, -, Anonymizováno, . Posudek není zapsán v evidenci posudků.14 Účel znaleckého posudku uvádí obviněný na str. 7: „Znalecký posudek je vypracován pro interní potřebu Zadavatele, zejména pro rozhodovací orgány a vedoucí jednotlivce Zadavatele, kteří na základě tohoto znaleckého posudku mohou samostatně kvalitněji rozhodnout o šíři, způsobu, podmínkách a případné akceptaci nabídky zhotovitele, vedoucí k plnění cílů v rámci definovaných milníků projektu, resp. veřejné zakázky „Uvolňování a rozvoj informačních systémů , Anonymizováno, “.15 Verze č. , hodnota, má včetně příloh 93 stran. První strany obsahují informace o znalci, pojištění odpovědnosti při výkonu činnosti, informaci o mlčenlivosti, zadání znaleckého posudku a odbornou otázku a výčet podkladů. Od str. 12 následuje část nazvaná posudek, ve které obviněný analyzuje jednotlivé pracovní pozice (role) v rámci týmu, který se zabývá vývojem, implementací, údržbou a dalšími činnostmi, které souvisí s provozováním informačního systému. Na str. 57 začíná část nazvaná „Ekonomické hodnocení“. V této části obviněný vysvětluje některé použité pojmy, předkládá údaje , právnická osoba, o průměrné mzdě v IT a následně analyzuje vývoj inflace a jeho vliv na růst mezd.16 Na str. 69 znaleckého posudku obviněný uvádí, že: „Znalec čerpal pro své dílčí zvážení jak data z , právnická osoba, , Registru smluv, jakožto informačního systému veřejné správy provozovaném , právnická osoba, a dalších (viz nálezová část), a to jak samostatně, tak zprostředkovaně, např. pomocí analýz provedených Vysokou školou ekonomickou v Praze, Fakultou informatiky a statistiky, popř. komunitou webové platformy , právnická osoba, atp., popř. využil některé analýzy a predikce finančních skupin či bank.“17 Následuje závěr znaleckého posudku, kde obviněný na str. 71 uvádí, že „Znalec kombinací získaných hodnot k jednotlivým rolím a sestavených matic jednotlivých řešitelských týmů došel k rozpětí obvyklé ceny na jednoho standardizovaného člena týmu a jeden pracovní den, v rozpětí od , částka, do , částka, bez DPH.“ a dále uvádí, že „Závěrem zodpovězení tohoto dotazu lze tedy konstatovat, že předložená Kalkulační cena ve výši , částka, se nachází v rozpětí zjištěné ceny obvyklé v místě a čase, k době vystavení tohoto znaleckého posudku.“18 Mezi analýzou dat o průměrných mzdách odborníků v oblasti IT a závěrem znaleckého posudku není žádný výpočet, který by odůvodňoval, jakým způsobem znalec dospěl k rozpětí obvyklé ceny na jednoho standardizovaného člena týmu a jeden pracovní den od , částka, do , částka, bez DPH.19 Verze č. , hodnota, je datována ke dni , datum, a označena číslem , hodnota, -, Anonymizováno, (tedy stejným číslem, jako Verze č. , hodnota, ). Ani tato verze posudku není zapsána v evidenci posudků.20 Verze č. , hodnota, má včetně příloh 120 stran. Není zde žádným způsobem uvedeno, že by se jednalo o dodatek Verze č. , hodnota, . Na straně 55 a následujících obviněný uvádí „Vlastní výpočet ceny obvyklé“, ve kterém vychází z analýzy „Přehled obvyklých cen ICT prací za rok 2019“ vypracované Fakultou informatiky a statistiky , adresa, školy ekonomické a z analýzy „Přehled obvyklých cen IT prací ve státní správě za rok 2020“, zpracované zapsaným ústavem , právnická osoba, . Obě tyto analýzy jsou rovněž přílohami Verze č. , hodnota, . V tabulkách na str. 57 a 59 pak obviněný shrnuje výši obvyklé ceny fakturované za práci na dané pracovní pozici za jeden pracovní den za roky 2019 a 2020 (podle výše uvedených analýz) a následně za roky 2021, 2022 a 2023, kdy hodnoty z dřívějších let navyšuje o inflaci. Na základě této analýzy pak obviněný dospívá k závěru: „znalec kombinací , Anonymizováno, hodnot k jednotlivým rolím a sestavených matic jednotlivých řešitelských týmů došel k rozpětí obvyklé ceny na jednoho standardizovaného člena týmu a jeden pracovní den, v rozpětí od , částka, do , částka, bez DPH.“ a dále uvádí, že „Závěrem zodpovězení tohoto dotazu lze tedy konstatovat, že předložená Kalkulační cena ve výši , částka, se nachází nad zjištěným rozpětím ceny obvyklé v místě a čase uvažovaného realizačního týmu. Kalkulační cena je tak o cca , částka, na MD vyšší, resp. Kalkulační cena dodavatele přesahuje nejvyšší mez zjištěné ceny obvyklé o cca , částka, na každé člověkohodině uvažovaného projektu, a to při zapojení nejlépe odměňovaných členů týmu.“21 Ani jedna z verzí znaleckého posudku nebyla zapsána v evidenci posudků, přestože v této době byla elektronická evidence posudků v provozu a znalci měli povinnost do ní znalecké úkony zapisovat (srov. § 29 odst. 2 ZnalZ). Správní orgán sděleními ze dne , datum, a , datum, deklaroval, že v souvislosti se spouštěním evidence posudků nebude až do konce roku 2023 znalce postihovat za případná pochybení při zapisování údajů do evidence posudků, což však neznamená, že znalci neměli povinnost do elektronické evidence zapisovat.22 Dne , datum, zaslal obviněný dopis , tituly před jménem, , jméno FO, , zaměstnanci , Anonymizováno, . V tomto dopisu obviněný shrnuje předchozí telefonický hovor s , tituly před jménem, , jméno FO, , který se týkal příloh Verze č. , hodnota, znaleckého posudku. Obviněný uvedl, že text Verze č. , hodnota, obsahuje na str. 74 nesprávnou informaci o tom, že by posudek měl mít dvě tištěné přílohy, kdy ve skutečnosti měl pouze jednu tištěnou přílohu. Obviněný uvedl, že se jednalo o tiskařskou chybu, ke které došlo v důsledku opakovaného přepracovávání znaleckého posudku, která ovšem nemá žádný vliv na vyslovené závěry.23 Z kopie předávacího protokolu, sepsaného , Anonymizováno, a obviněným správní orgán zjistil, že si obviněný dne , datum, převzal zpět písemná vyhotovení Verze č. , hodnota, a předložil , Anonymizováno, Verzi 2. V předávacím protokolu je ručně přeškrtnutý původní text části protokolu, který zněl „Přebírající nemůže použít znalecký posudek dodaný elektronicky dne , datum, bez doplnění informace, že se jedná o chybný znalecký posudek, který byl nahrazen znaleckým posudkem č. , hodnota, -, Anonymizováno, vyhotoveným k datu , datum, “, a namísto toho je do protokolu ručně připsáno „znalec nesouhlasí s použitím chybného znaleckého posudku či jeho kopie“. V protokolu je dále uvedeno, že obviněný prohlásil, že mu nenáleží odměna za odpracované člověkohodiny při vyhotovení Verze č. , hodnota, posudku, neboť se jednalo o odstranění vadného plnění.24 Ze zápisu ze zasedání , Anonymizováno, ze dne , datum, ministerstvo zjistilo, že na tomto zasedání byl projednáván bod programu věnovaný veřejné zakázce Uvolňování a rozvoj informačních systémů , Anonymizováno, – závěry znaleckého posudku na posouzení nabídkové ceny. Během zasedání správní rady bylo přijato usnesení ve znění „Správní rada bere na vědomí znalecký posudek č. , hodnota, -, Anonymizováno, zpracovaný znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, K datu , datum, , včetně jeho opraveného znění ze dne , datum, a závěry znaleckého posudku“. Dále ze zápisu vyplynulo, že správní rada , Anonymizováno, uložila řediteli , Anonymizováno, zahájit přípravu na nový informační systém , Anonymizováno, formou otevřené soutěže (na místo původně zamýšleného jednacího řízení bez uveřejnění).

4.Hodnocení důkazů25 Správní orgán v souladu s ustanovením § 50 odst. 4 správního řádu hodnotil důkazy podle své úvahy, přitom přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo.26 Stěžejním důkazem jsou dvě verze znaleckého posudku vypracované obviněným pod číslem , Anonymizováno, . Vyplývá z nich, že první verzi posudku obviněný vypracoval dne , datum, a druhou o necelé tři týdny později dne , datum, . V obou verzích určoval cenu obvyklou služeb v oblasti IT poptávaných , podezřelý výraz, za účelem vývoje, implementace a následné údržby nového IT systému. Bylo prokázáno, že v první verzi posudku určil obviněný tuto cenu v rozmezí od , částka, do , částka, , v druhé verzi posudku toto rozmezí snížil od , částka, do 16 818. Pozdější verze není označena jako doplněk, ani v textu není uvedeno, že se jedná o změnu dříve vyhotoveného posudku.27 Dále má správní orgán z Verze č. , hodnota, znaleckého posudku za prokázané, že neobsahuje výpočet, kterým znalec dospěl od dat o vývoji mezd k závěru. V posudku obviněný toliko konstatuje, že „kombinací získaných hodnot k jednotlivým rolím a sestavených matic jednotlivých řešitelských týmů došel k rozpětí obvyklé ceny na jednoho standardizovaného člena týmu a jeden pracovní den, v rozpětí od , částka, do , částka, bez DPH.“28 Z dopisu, který obviněný dne , datum, adresoval , tituly před jménem, , jméno FO, , má správní orgán za prokázané, že obviněný si stál za závěry znaleckého posudku, a ještě , datum, zadavateli posudku prezentoval Verzi č. , hodnota, jako úplný posudek. Správní orgán má tímto dopisem za prokázané, že součástí posudku nebyla příloha, která by obsahovala postup při výpočtu, a že obviněný žádným způsobem neobjasnil, jak vypočetl ceny uvedené ve Verzi č. , hodnota, .29 Dále správní orgán považuje za prokázané, že při zpracování Verze č. , hodnota, znaleckého posudku obviněný vyšel pouze z údajů , právnická osoba, o průměrné mzdách pracovníků v IT. Dále považuje správní orgán za prokázané, že obviněný již v době, kdy vypracovával Verzi č. , hodnota, znaleckého posudku věděl, že existují analýzy obvyklých cen za práce v IT pro veřejný sektor, které porovnávají zasmluvněné ceny prací v IT pro veřejný sektor na základě dat z registru smluv, neboť obviněný tyto analýzy zmiňuje na str. 69 Verze č. , hodnota, znaleckého posudku (viz odstavec 14 tohoto rozhodnutí).30 Závěrem vzal správní orgán v potaz zápis ze zasedání , Anonymizováno, ze dne , datum, , ze kterého plyne, že správní rada vzala znalecký posudek na vědomí „včetně jeho opravené verze z , datum, “.

5.Právní kvalifikaceNaplnění formálních a materiálních znaků přestupku31 Ministerstvo zkoumalo, zda výše popsaný skutkový stav naplnil formální a materiální znaky přestupku. Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§ 5 zákona o odpovědnosti za přestupky).32 Podnikající fyzická osoba je pachatelem, pokud k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním a podnikající osoba svým jednáním porušila právní povinnost, která je uložena podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě (§ 22 zákona o odpovědnosti za přestupky).33 Podle § 1 odst. 3 ZnalZ je znalec povinen vykonávat znaleckou činnost s odbornou péčí. Zákon pojem odborná péče nedefinuje. Zákonodárce dal úmyslně správnímu orgánu prostor pružně reagovat na různorodou a proměnlivou realitu, kterou nelze do detailu předvídat. Z obsahu tohoto neurčitého právního pojmu je nicméně zřejmé, že v sobě zahrnuje odbornost (vědět a umět) a pečlivost (jednat svědomitě bez přílišného riskování, ale i bez přehnané úzkosti). Zda byly tyto požadavky naplněny, je možné posoudit jen v souvislosti s konkrétní činností, kterou znalec vykonal. Nelze předem taxativně určit, co musí být pro dodržení odborné péče splněno, ale vždy je třeba uvažovat, co je odbornou péčí při konkrétní činnosti. V daném případě je poté třeba uvažovat, co je dodržením odborné péče při vypracování posudku, jehož předmětem je stanovit obvyklou cenu služeb v oblasti IT soutěžených formou veřejné zakázky pro zdravotní pojišťovnu.34 Odbornost znalce je specifická v tom, že zahrnuje jak znalosti z konkrétního oboru, pro které má znalec znalecké oprávnění (v tomto případě znalost oceňovat), tak znalosti, které se vztahující ke znalecké činnost jako takové. V tomto smyslu mají znalci dvojí odbornost: odbornost oborovou (v tomto případě ekonomickou) a odbornost znaleckou zahrnující dovednost aplikovat ekonomické znalosti pro účely práva a vyhotovit znalecký posudek, který bude použitelný jako důkaz.35 Pro každý znalecký posudek, bez ohledu na obor a odvětví, platí, že musí být úplný, pravdivý a přezkoumatelný (§ 28 odst. 1 ZnalZ).36 K zásadě úplnosti tak odborná literatura uvádí: „Cílem zásady úplnosti je zajistit, aby znalec uvedl úplný postup, kterým dospěl k závěru znaleckého posudku, použité předpoklady, popis metod a použité informace a údaje. (…) Dodržení zásady úplnosti je nezbytnou podmínkou dodržení zásady opakovatelnosti. Pokud je možno postup znalce zopakovat s obdobnými výsledky, má se za to, že je dodržena i zásada úplnosti. Všechny zásady jsou tak vysoce provázány.“ (Bělohlávek, Alexander J. a Hótová, Renáta. Znalci v mezinárodním prostředí: v soudním řízení civilním a trestním, v rozhodčím řízení a v investičních sporech. Praha: C. H. Beck, 2011., s. 305-306).37 Požadavek úplnosti je konkretizován v § 28 odst. 2 ZnalZ ve spojení s § 41 a 42 vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti („ZnalV“). Podle těchto ustanovení má posudek obsahovat nález, v němž znalec uvede popis postupu při sběru nebo tvorbě dat a při jejich zpracování a také výčet těchto dat (viz § 41 odst. 2 ZnalV). Posudek (v užším slova smyslu) má obsahovat popis postupu znalce při analýze dat a výsledky této analýzy (§ 41 odst. 3 ZnalV).Odůvodnění pak má obsahovat intepretaci výsledků dat a kontrolu postupu znalce. Ustanovení § 42 vyhlášky pak stanoví, že znalecký posudek musí úplně a srozumitelně zachytit postup, kterým znalec zpracoval znalecký posudek, včetně použitých metod, kdy metodu se rozumí též použitý postup.38 Lze shrnout, že zákon jednoznačně požaduje, aby znalec v posudku zachytil svůj postup, a to zcela konkrétně, nestačí uvést závěr a neurčitá sdělení o postupu.39 Pro oceňování lze dále poukázat na zásadu komplexnosti, kterou vyžaduje Česká národní banka a kterou lze vztáhnout na oceňování obecně. (Informace České národní banky k oceňování účastnických cenných papírů pro účely nabídek převzetí, veřejných návrhů smlouvy a vytěsnění). Podle definice České národní banky je ocenění komplexní, pokud zpracovatel při jeho sestavení přihlédnul nezávisle a nestranně ke všem relevantním skutečnostem, ke kterým přihlédnout měl a mohl. (Informace ČNB k oceňování účastnických cenných papírů pro účely povinných nabídek převzetí, veřejných návrhů smlouvy a vytěsnění (OCE), Verze č. 1.1.)40 Obviněný v posuzovaném případě v posudku uvedl, že pro účely stanovení ceny provedl analýzu dat Českého statistického úřadu (str. 71 posudku), ale v posudku tuto analýzu nezachytil. V posudku uvedl až výsledek této analýzy. V posudku taktéž na str. 71 ke stanovení ceny uvedl pouze, že kombinací získaných hodnot k jednotlivým rolím a sestavených matic jednotlivých řešitelských týmů došel k rozpětí obvyklé ceny na jednoho standardizovaného člena týmu a jeden pracovní den v rozpětí od , částka, do , částka, bez DPH. A pak tamtéž konstatoval, že předložená cena , částka, se nachází v rozpětí ceny v čase a místě obvyklé.41 Ke stanovení ceny lze tedy z posudku vyčíst toliko to, že ji obviněný určil z dat Českého statistického úřadu o mzdách odborníků v oblasti IT služeb. Jak obviněný tato data analyzoval a jakými úvahami došel k tomu, že je cena obvyklá jednoho standardizovaného člena týmu a jeden pracovní den v rozpětí od , částka, do , částka, bez DPH, nelze z posudku vyčíst. Když obviněný uvedl, že k výsledku došel „kombinací získaných hodnot“, ale neuvedl, jaké hodnoty a jak kombinoval, je jím vyslovený závěr nepřezkoumatelný.42 Za další nedostatek správní orgán považuje, že obviněný ocenění opřel výlučně o data Českého statistického úřadu o průměrné mzdě odborníků v oblasti IT. Podle zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv se soukromoprávní smlouvy, jejichž stranou jsou subjekty vymezené v § 2 tohoto zákona, uveřejňují v registru smluv. Mezi takto zveřejněnými smlouvami je i velké množství smluv o poskytování služeb v oblasti IT. Přestože obviněný na str. 67, v podkapitole kontrola postupu uvedl, že „provedl sběr a analýzu dat z veřejných zdrojů (Registr smluv, ČSÚ)“, z posudku nevyplývá, že k jiným datům, než těm získaným z ČSÚ a vztahujícím se k průměrným mzdám, přihlížel.43 V této souvislosti je podstatné uvést, že mzdy představují pouze jednu ze složek nákladů poskytovatele služby. Proto jen z výše mezd nelze určit, jaká je cena poskytované služby. K tomu lze citovat z odborné literatury: „Za základní nákladové druhy můžeme považovat tyto položky i) spotřeba materiálu, energie a externích služeb; ii) osobní náklady (platy, mzdy, provize, náklady na sociální zabezpečení, iii) odpisy hmotného i nehmotného dlouhodobého majetku; iv) finanční náklady (nákladové úroky aj.).“ (Synek, M., Kislingerová, E. a kol. Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2010). Uvedená citace odborné literatury ilustruje, že poskytovatel služby má více druhů nákladů, než jsou jen náklady na mzdy svých pracovníků. Vedle toho, má-li poskytovatel služby danou službu poskytovat se ziskem, musí k ceně, kterou fakturuje svému odběrateli, připočíst též svou marži. Z uvedeného plyne, že nelze kalkulovat hodnotu služby toliko na základě mezd pracovníků, kteří službu poskytují.44 Na internetových stránkách Ministerstva vnitra České republiky je veřejně dostupná analýza „Přehled obvyklých cen ICT prací za rok 2019“, kterou vypracovala Fakulta informatiky a statistiky , adresa, školy ekonomické v Praze, a dále na stránkách ústavu Hlídač státu je pak dostupná analýza „Přehled obvyklých cen IT prací ve státní správě za rok 2020“. V době vypracování posudku tedy existovaly analýzy obvyklých cen prací v IT, které reflektovaly několik tisíc smluv na dodávky IT pro veřejný sektor. Existovaly tedy další dostupné zdroje dat, které bylo možné použít.45 Lze shrnout, že obviněný cenu obvyklou opřel o data ČSÚ o průměrných mzdách, přestože existovaly další zdroje relevantních dat. V tomto směru je jeho posudek neúplný. Zároveň tímto porušil zásadu komplexnosti, která vyžaduje, aby znalec přihlédnul nezávisle a nestranně ke všem relevantním skutečnostem, ke kterým přihlédnout měl a mohl. S těmito daty pak pracoval nepřezkoumatelným způsobem, neboť místo aby v posudku uvedl výpočty a konkrétně popsal a vysvětlil, jak k hodnotám, které prohlásil za obvyklé, dospěl, předložil cenové rozmezí od , částka, do , částka, bez DPH a vágně prohlásil, že jej získal „kombinací získaných hodnot k jednotlivým rolím a sestavených matic jednotlivých řešitelských týmů“. Z takového prohlášení však nelze nijak poznat, natož ověřit správnost jeho tvrzení.46 Když obviněný později naznal, že se v posudku dopustil chyby, tuto skutečnost otevřeně nepřiznal očekávaným způsobem tedy tak, že by vyhotovil dodatek znaleckého posudku, v němž by otevřeně a jasně uvedl důvody, které ho přivedly ke změně závěru. Místo toho pod stejným číslem, jaké měl posudek již hotový a odevzdaný, vyhotovil novou verzi posudku. Vytvořil tedy další verzi posudku s jiným závěrem.47 Je zřejmé, že v praxi bude docházet k případům, kdy se znalec v posudku dopustí chyby. V takovém případě zákon a prováděcí vyhláška umožňují, aby znalec posudek opravil formou dodatku ke znaleckému posudku. V takovém případě ustanovení § 51 vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, výslovně požaduje, aby dodatek obsahoval namísto označení „znalecký posudek“ označení „dodatek“ a údaj, ke kterému znaleckému posudku je dodatek zpracován. Neboť jakmile znalec posudek opatří doložkou, otiskem znalecké pečeti a svým podpisem, vytvoří závazný dokument, který lze změnit jen způsobem, který zákon předvídá. V opačném případě by panovala právní nejistota a v důsledku by si nikdo nikdy nemohl být jistý tím, že ve stejné věci necirkulují další posudky.48 Správní orgán dospěl k závěru, že jednání popsané ve výroku tohoto rozhodnutí nelze považovat za náležitě odborné ani za náležitě pečlivé. Obviněný tímto jednáním porušil § 1 odst. 3 ZnalZ a naplnil skutkové znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ.Vyjádření obviněného49 Obviněný se dne , datum, vyjádřil k oznámení o zahájení řízení. Ve vyjádření uvedl, že zpracování znaleckého posudku bylo komplikované. Klient po odevzdání vznesl dotaz, zda nemůže posudek obsahovat chyby (myšleno, zda vypočtená hodnota práce není moc nízká). Obviněný následně v posudku nalezl chybu ve výpočtech prováděných v programu MS Excel, načež uznal chybu, která se mohla projevit v celkovém výpočtu, a se zadavatelem domluvil navydání obou paré existujících znaleckých posudků s tím, že chybu opraví. Vzhledem k tomu, že zástupci zadavatele měli naléhat na dodání opraveného znaleckého posudku velice rychle v řádech dnů, kdy každý den telefonovali ohledně aktuálního stavu, dospěl obviněný k názoru, že projít veškeré výpočty není v daném termínu možné. Proto stanovil jinou, obecnější metodu, kterou bylo možno predikovat vývoj hodnoty práce, se kterou v požadované době znalecký posudek opravil, přičemž hodnota práce vyšla ještě na nižší úrovni, nežli u předchozí varianty a změnila závěry posudku. Obviněný tedy znalecký posudek vydal znovu, pod stejným označením, kdy z administrativního pohledu i praktického existuje pouze jediná varianta daného znaleckého posudku, kterou nyní disponuje zadavatel.50 Dále uvedl, že o materiálech Přehled obvyklých cen ICT prací, od Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty informatiky a statistiky, resp. komerčního výstupu projektu odkazujícího se na pokračování těchto materiálů, jakožto „Obvyklé ceny a cenové analýzy ICT prací“ dostupné na veřejném portálu „Hlídače státu“, věděl, ale po zralé úvaze je nepoužil. Uvedl, že je nepoužil proto, že materiál nezpracovávala nezávislá a veřejná VŠ, ale komerční subjekt s nezveřejněným cílem, kdy i metodologie výpočtu byla odlišná. Podle obviněného je taktéž zřetelné, že po ukončení projektu ve spolupráci s VŠE (poslední výstup pro rok 2019) nejsou Oddělením rozvoje komunikačních technologií MVČR také použity zmíněné výstupy ústavu , právnická osoba, , ale jsou od roku 2023 vypracovány nové analýzy, a to spol. Ernst & Young, s.r.o., které nejspíše MVČR nově této společnosti zadalo. MVČR tedy pro vlastní použití taktéž došlo k závěru, že nepoužije tyto komerční výstupy, ale nechá zpracovat nové.51 Konečně uvedl, že Verze č. , hodnota, posudku obsahovala chyby, kdy z hlediska přezkoumatelnosti (tedy jasného postupu, uvedení všech podkladů atp.) by musel tuto zavrženou a opravenou variantu znovu přezkoumat. Z hlediska jejího nahrazení a existence pouze jediného znaleckého posudku v dané věci, pak pokládá obviněný jiné výtky za nadbytečné.52 K vyjádření obviněného správní orgán uvádí, že obviněný předložil zadavateli 2 paré tištěného vyhotovení posudku, a dále celý posudek předložil elektronicky ve formátu pdf. Ačkoli tedy znalec převzal obě paré tištěné Verze č. , hodnota, posudku nazpět a „nahradil“ ji Verzí 2, Verze č. , hodnota, zadavateli zjevně zůstala (v elektronické podobě), přičemž byla předložena i správní radě , Anonymizováno, a dalším orgánům. Správní orgán přitom konstatuje, že verze posudku lze velmi snadno zaměnit, neboť jejich formální zpracování a identifikační číslo jsou stejné, ale liší se až v postupu od strany 50 a dále. Správní orgán dále již výše v rozhodnutí zdůvodnil, proč nelze připustit postup obviněného, kdy podal znalecký posudek a následně k výhradám zadavatele celý přepracoval. Zákon stanoví postup, jak opravovat znalecký posudek, a tento postup nelze ignorovat ani si jej ulehčovat.53 Obviněný vysvětluje důvody, proč nechtěl použit analýzy ICT prací, avšak v druhé verzi posudku tyto analýzy používá (přičemž hodnoty, které z těchto analýz získal indexuje o inflaci za období 2020-2023). Jeho tvrzení ohledně analýz si tedy odporuje. Nicméně správní orgán nevytýká obviněnému, že tyto analýzy nepoužil, ale poukazuje na to, že při stanovení obvyklé ceny za poskytované služby nelze vycházet pouze z údajů o průměrné mzdě pracovníků, kteří službu poskytují, a poukazuje na to, že byly k dispozici i jiné zdroje dat, které ostatně obviněný později v opravené verzi posudku sám použil. Závěr54 Správní orgán dospěl k závěru, že obviněný jednáním popsaným ve výroku rozhodnutí porušil povinnost vykonávat znaleckou činnost s odbornou péčí podle § 1 odst. 3 ZnalZ a naplnil formální znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ. Jednání obviněného ohrozilo společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti způsobem nikoliv bagatelním, zároveň nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by škodlivost činu v daném případě vyloučily. Jednání obviněného tak naplnilo materiální i formální znaky přestupku ve smyslu § 5 zákona o odpovědnosti za přestupky. Námitky obviněného shledal správní orgán nedůvodnými a přistoupil k úvaze o správním trestu.

6.Uložení správního trestu55 Podle § 39 odst. 2 písm. c) ZnalZ se za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) téhož ustanovení uloží pokuta do 500 000 Kč.56 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti fyzické osoby.Uvážení o druhu a výměře správního trestu Povaha a závažnost57 Povahu a závažnost přestupku ministerstvo posoudilo s ohledem na význam zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen. Chráněným zájmem je v projednávané věci společenský zájem na spolehlivých výstupech znalecké činnosti, neboť tyto výstupy jsou podkladem rozhodování orgánů veřejné moci, případně soukromých subjektů. V projednávané věci byl posudek použit jako podklad pro vyjednávání o veřejné zakázce v miliardové hodnotě.58 Konkrétním následkem protiprávního jednání obviněného bylo ohrožení veřejného zájmu na hospodárném zadání veřejné zakázky. Pokud by Správní rada , Anonymizováno, na závěry znaleckého posudku přistoupila, mohlo dojít k situaci, kdy , Anonymizováno, uzavře smlouvu v hodnotě několika miliard, která by s přihlédnutím k závěrům opravné verze byla nevýhodná. Správní orgán si je vědom, že následek v této podobě nenastal a obviněný se svou chybu poté, co na ni byl upozorněn, pokusil napravit. Je ovšem zřejmé, že již podáním původního znaleckého posudku obviněný způsobil ohrožení veřejného zájmu.59 Přestupek, kterého se obviněný dopustil, hodnotí správní orgán obecně jako závažný. Závažnost tohoto přestupku reflektuje výší maximální možné pokuty i samotný ZnalZ, když stanoví, že se za tento přestupek podle výše uvedeného ustanovení uloží pokuta až do výše 500 000 Kč.60 Z hlediska způsobu spáchání jde o přestupek komisivní spáchaný při výkonu podnikatelské činnosti. Obviněný má jako podnikající fyzická osoba přestupkovou odpovědnost objektivní, pro kterou není prokazováno zavinění.Přitěžující a polehčující okolnosti61 Polehčující okolnost ve smyslu § 39 správní orgán neuvažoval. Skutečnost, že obviněný sám označil svůj postup při zpracování Verze č. , hodnota, za chybný a nepřezkoumatelnost se pokusil zhojit opravou posudku správní orgán uvažoval, nikoli však jako speciální polehčující okolnost podle § 39 zákona o odpovědnosti za přestupky, nýbrž při hodnocení závažnosti přestupku.62 Za přitěžující okolnost podle § 40 písm. c) zákona o odpovědnosti za přestupky správní orgán pokládá, že obviněný již byl v minulosti shledán vinným ze spáchání přestupku podle ZnalZ, a to rozhodnutím ministerstva spravedlnosti ze dne , datum, , č. j. MSP-87/2022-OINS-SRZT/8, kdy byl obviněný shledán vinným ze spáchání přestupku spočívajícího v tom, že ve dvou případech nevykonal znaleckou činnost ve stanovené lhůtě. Za tento přestupek mu byla ministerstvem uložena pokuta ve výši , částka, . Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, .Povaha podnikatelské činnosti63 K povaze podnikatelské činnosti obviněného správní orgán uvádí, že je od , datum, znalcem ve třech oborech (ekonomika – specializace ceny a odhady software, produktů a služeb informačních technologií; kriminalistika – specializace bezpečnost a ochrana dat, počítačová a informační kriminalita; kybernetika – odvětví výpočetní technika, specializace technické a programové vybavení, bezpečnost informačních systémů).64 Podle evidence znaleckých posudků obviněný v roce 2023 nevypracoval žádný znalecký posudek – z čehož vyplývá, že znalecké úkony nezapisuje do evidence znaleckých posudků. Správní orgán podotýká, že i toto jednání obviněného by bylo přestupkem, konkrétně podle § 39 odst. 1 písm. m) ZnalZ. K jednání obviněného ovšem došlo v tzv. přechodném období, které bylo vyhlášeno od spuštění evidence znaleckých posudků v listopadu 2022 až do konce roku 2023, kdy ministerstvo avizovalo, že za účelem plynulého vstupu znalců do prostředí elektronické evidence znaleckých posudků nebude postihovat přestupky, ke kterým dojde po dobu přechodného období.Uvážení o druhu a výměře správního trestu65 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání a tím jej přimět k respektování právních předpisů. Vzhledem k závažnosti přestupku obviněného, zejména vzhledem k tomu, že bylo neodborným přístupem obviněného ohroženo řádné vyjednávání o veřejné zakázce v miliardové hodnotě, připadá v úvahu pouze trest pokuty. Správní orgán proto uložil trest pokuty ve výši 75 000 Kč, přičemž si je vědom, že se jedná o citelnější sankci u fyzické osoby, zároveň se ovšem jedná o 15 % ze zákonem stanovené maximální sazby, která činí 500 000 Kč. Výši sankce proto správní orgán pokládá za přiměřenou.66 Správní orgán při stanovení výše pokuty vycházel ze skutečnosti, že obviněný sám je odborníkem v oblasti IT, a prezentuje se jako znalec a seniorní odborník v této oblasti. Z údajů ISPV (Informace a statistiky o průměrném výdělku) dostupných z https://www.ispv.cz/cz/vysledky-setreni/aktualni.aspx za 1. pololetí roku 2024 správní orgán zjistil, že průměrný měsíční výdělek specialistů v oblasti informačních a komunikačních technologií činil 96 260 Kč. Správní orgán je přesvědčen, že pokuta ve výši 75 000 Kč nemůže být pro obviněného likvidační.67 Pro úplnost lze dodat, že trest v nižší výměře by s přihlédnutím k výše zmíněnému závažnému ohrožení veřejného zájmu na řádném vyjednávání o veřejné zakázce velkého rozsahu nebyl schopný plnit preventivní funkci.

7.Náklady správního řízení68 Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ve spojení s § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád a s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit paušální částkou náklady řízení. Tato paušální částka činí 2 500 Kč.69 Vzhledem k tomu, že v řízení o přestupku byl obviněný uznán vinným, byla mu uložena povinnost nahradit paušální částkou 2 500 Kč náklady tohoto řízení.