7 C 314/2023-43

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 22 596 Kč s příslušenstvím jakožto bezdůvodného obohacení. Uvedla, že její právní předchůdce, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalované v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná na úvěr uhradila pouze 7 404 Kč a žalobkyně tak požaduje rozdíl mezi poskytnutou a uhrazenou částkou. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Vedle částky 22 596 Kč požadovala žalobkyně dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 578,27 Kč (zák. úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do [datum]) a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Žalovaná svůj dluh neuhradila, přestože byla k plnění vyzvána předžalobní upomínkou.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Žalovaná se k jednání bez včasné a důvodné omluvy nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).
4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů nevyšla v řízení najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl prokázán níže uvedený skutkový stav.
5. Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], sjednali dne [datum] dohodu označenu jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalované v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli celkem částku ve výši 66 303 Kč, a to v 78 pravidelných týdenních splátkách po 851 Kč (poslední splátka 776 Kč). Celkovou splatnou částku tvořila jistina ve výši 30 000 Kč, dále poplatek ve výši 33 963 Kč (sestávající z úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 24 177 Kč, odměny za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 286 Kč) a pojištění ve výši 2 340 Kč (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo]). Žalovaná celkem na smlouvu uhradila částku 7 404 Kč (prokázáno tabulkou umoření). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání). Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou ze dne [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou včetně dokladu o odeslání).
6. Podle § 2390 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Původní věřitel sjednal smlouvu v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o.z.). Smlouvu je tak kromě příslušných ustanovení o.z., nutno posoudit rovněž podle zákona č 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z.s.ú.“).
7. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
8. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované (§ 86 odst. 1 z.s.ú.), přičemž porušení této smlouvy má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o.z.) – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo], neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy.
10. Žalobkyně v žalobě neuvedla žádná relevantní tvrzení o tom, jakým způsobem její právní předchůdce provedl před uzavřením smlouvy posouzení úvěruschopnosti žalované a sama v žalobě uvedla, že požaduje pouze zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení. Z tohoto důvodu soud žalobkyni nevyzýval k doplnění žaloby o tvrzení, jakým konkrétním způsobem byly před poskytnutím úvěru prověřeny majetkové a výdělkové poměry žalované a aby k doplněným tvrzením označila a předložila důkazy.
11. Žalovaná dosud na smlouvu uhradila částku 7 404 Kč, kterou žalobkyně zcela započetla na jistinu a požaduje tak rozdíl mezi poskytnutou částkou a částkou, která byla žalovanou uhrazena. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně ohledně částky 22 596 Kč je dán, proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku dle § 2991 a násl. o.z. Úrok z prodlení soud přiznal žalobkyni dle § 1970 o.z., a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne [datum], tj. ode dne marného uplynutí lhůty k úhradě dlužné částky stanovené žalované v předžalobní upomínce, do zaplacení. Ve zbytku žalobního nároku pak soud žalobu zamítl (výrok II. rozsudku). O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvodu pro jiný postup.
12. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., tj. podle míry úspěchu účastníků v řízení, kdy zároveň zohlednil příslušenství pohledávky kapitalizované ke dni vyhlášení rozhodnutí. Žalobkyně měla úspěch ohledně částky 22 596 Kč a zákonného úroku z prodlení, který ke dni vyhlášení rozsudku činí 1 665,76 Kč, tj. celkem co do částky 24 261,76 Kč. Žalovaná měla naproti tomu úspěch co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 578,27 Kč a zákonného úroku z prodlení od [datum] do [datum] ve výši 1 338,42 Kč, tj. celkem co do částky 2 916,69 Kč. Rozdíl v úspěchu účastníků tak činí 78,54 % ve prospěch žalobkyně. Jelikož advokát žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu náhrada této daně. Celkové náklady žalobkyně činí 2 356 Kč, z toho 904 Kč za zaplacený soudní poplatek; advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a.t.“), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/ a.t.), přičemž mimosmluvní odměna za tyto úkony právní služby činí 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1 a.t.); paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/ a.t.); 252 Kč činí náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Z výše uvedených nákladů přiznal soud žalobkyni nárok na jejich náhradu v uvedeném rozsahu 78,54 % tj. v částce 1 850,40 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).