Dekret Nr. 90 / 1965 Coll.
Regierungsdekret über Planungsmanagement der Volkswirtschaft
Gültig
In Kraft seit 01.01.1966
Inhalt
§ 1
§ 2
§ 3
§ 4
ČÁST PRVNÍ
§ 5
§ 6
§ 7
§ 8
§ 9
ČÁST DRUHÁ
Hlava 1
§ 10
§ 11
§ 12
§ 13
§ 14
Hlava 2
§ 15
§ 16
§ 17
§ 18
§ 19
§ 20
§ 21
§ 22
§ 23
ČÁST TŘETÍ
Hlava 1
§ 24
§ 25
§ 26
§ 27
§ 28
Hlava 2
§ 29
§ 30
§ 31
§ 32
§ 33
§ 34
§ 35
§ 36
§ 37
§ 38
§ 39
§ 40
§ 41
§ 42
§ 43
§ 44
Hlava 3
§ 45
§ 46
§ 47
§ 48
§ 49
§ 50
§ 51
§ 52
Hlava 4
§ 53
§ 54
Hlava 5
§ 55
§ 56
Hlava 6
§ 57
Hlava 7
§ 58
§ 59
§ 60
Hlava 8
§ 61
§ 62
Hlava 9
§ 63
§ 64
ČÁST ČTVRTÁ
§ 65
§ 66
§ 67
§ 68
§ 69
§ 70
§ 71
ČÁST PÁTÁ
Hlava 1
§ 72
§ 73
§ 74
§ 75
§ 76
§ 77
§ 78
Hlava 2
§ 79
§ 80
ČÁST ŠESTÁ
Hlava 1
§ 81
§ 82
Hlava 2
§ 83
Hlava 3
§ 84
§ 85
§ 86
§ 87
§ 88
§ 89
Hlava 4
§ 90
§ 91
Hlava 5
§ 92
§ 93
§ 94
§ 95
Zobrazeno prvních 200 z celkem 612 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
90
VLÁDNÍ VYHLÁŠKA
ze dne 25. srpna 1965
o plánovitém řízení národního hospodářství
V současné etapě rozvoje naší společnosti je nezbytnou podmínkou neustálého růstu národního hospodářství uplatnit takovou soustavu socialistického plánovitého řízení, která vychází z organického sepětí celospolečenského plánování s působením socialistických zbožně peněžních vztahů. Tak se vytvoří podmínky, aby se v praktickém hospodářském životě neustále obnovoval soulad mezi celospolečenským zájmem, podnikovými a individuálními zájmy, aby byla rozšířena pravomoc a odpovědnost podniků a rozvíjena iniciativa pracujících.
Uplatnění této soustavy současně předpokládá aktivní účast pracujících a společenských organizací v řídícím procesu a účinnou politickovýchovnou práci všech orgánů a organizací.
Soustava využívá objektivního působení ekonomických procesů, vlivu světového a domácího trhu, a tak vytváří ekonomický tlak i hmotnou zainteresovanost na plném uplatňování výsledků vědy a techniky a podporuje progresívní tendence v naší ekonomice.
Soustava směřuje k vytvoření jednotných ekonomických podmínek, práv a povinností podniků, aby byly zvýhodněny dobře hospodařící podniky, které nejlépe uspokojují potřeby společnosti.
Tato soustava bude uplatněna postupně, přitom formy a metody řízení budou rozvíjeny v souladu s konkrétními ekonomickými podmínkami i dlouhodobými cíli rozvoje soustavy a jejich účinnost bude prověřována dosahovanými hospodářskými výsledky.
K postupnému uplatnění zásad plánovitého řízení národního hospodářství, schválených usnesením ústředního výboru Komunistické strany Československa dne 29. ledna 1965, vláda ČSSR podle § 391 a § 395 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., podle § 28 zákona č. 23/1963 Sb., o lidové kontrole a o národohospodářské evidenci, podle § 17 a 20 zákona č. 8/1959 Sb., kterým se stanoví základní pravidla o státním rozpočtu a o hospodaření s rozpočtovými prostředky, a podle § 11 zákona č. 83/1958 Sb., o úpravě finančního plánování a finančního hospodaření národních podniků a ostatních hospodářských organizací státního socialistického sektoru, stanoví:
Úvodní ustanovení
Tato vyhláška vymezuje pojetí a funkci plánu, jeho nástrojů i ekonomických nástrojů řízení, stanoví zásady jejich uplatňování a určuje pravomoc i odpovědnost jednotlivých orgánů hospodářského řízení a organizací při plánovitém řízení národního hospodářství, jakož i zásady účasti pracujících.
(1) Plánovitý rozvoj národního hospodářství je zajišťován soustavou národohospodářských plánů, která je konkretizací hospodářské politiky a základem pro řízení národního hospodářství státem. Národohospodářské plány vyjadřují cíle, které si společnost pro dané období stanovila, a cesty i prostředky k jejich uskutečnění.
(2) Hlavními nástroji k zabezpečování plánovitého rozvoje jsou jednak závazné úkoly, závazné limity a orientační ukazatele plánu, jednak ekonomické nástroje. Tyto hlavní nástroje působí na utváření optimálních proporcí a maximální efektivnosti v procesu vypracování plánu i v období jeho realizace.
(3) Úlohou ekonomických nástrojů je zejména vytvářet příznivé podmínky pro soulad podnikových a celospolečenských zájmů a pro dlouhodobý zájem podniků na optimálním rozvoji a vytvářet účinný ekonomický tlak na racionální rozhodování podniků, jiných organizací a výrobních hospodářských jednotek.
(4) Orgány hospodářského řízení jsou povinny uplatňovat nástroje plánovitého řízení tak, aby působily ve vzájemném souladu k uspokojování potřeb společnosti v množství, skladbě, technické a jakostní úrovni výrobků a služeb a k zabezpečování maximální efektivnosti a hospodárnosti.
(1) Ustanoveními části první, druhé a šesté se řídí všechny orgány hospodářského řízení a všechny socialistické organizace, pokud není stanoveno jinak.
(2) Ustanovení části třetí platí pro státní hospodářské organizace s hmotnou zainteresovaností na hrubém důchodu nebo zisku, které určí vláda. Pro ostatní státní hospodářské organizace platí ustanovení části čtvrté. Část pátá platí pro hospodaření národních výborů.
(3) Postavení družstevních organizací v národním hospodářství, jejich základní zaměření, zásady řízení a organizační výstavbu upravuje třetí část hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. Vztah družstevních organizací ke státnímu rozpočtu je upraven zákonem o důchodové dani družstev a jiných organizací. Základní principy zdokonalené soustavy plánovitého řízení v družstevních organizacích stanoví v souladu s právními předpisy a potřebami národního hospodářství v rámci své pravomoci příslušné orgány Ústřední rady družstev, Ústředního svazu výrobních družstev a Ústředního svazu spotřebních družstev.
(1) Orgány hospodářského řízení se rozumí ústřední orgány, slovenské národní orgány, oborová ředitelství a národní výbory.
(2) Výrobní hospodářskou jednotkou se rozumí oborový podnik s přidruženými národními podniky a účelovými organizacemi nebo trust podniků, sestávající z oborového (generálního) ředitelství a podřízených národních podniků a účelových organizací. Oborový podnik bez přidružených národních podniků a účelových organizací se za výrobní hospodářskou jednotku považuje pouze z hlediska plánovacího stupně, rozpracování úkolů, limitů a ekonomických nástrojů a z hlediska odvodů; vytváří pouze podnikové fondy a fond oborové výstavby.
(3) Oborovým ředitelstvím se rozumí podle této vyhlášky ředitelství výrobní hospodářské jednotky.
(4) Podnikem ve smyslu třetí a čtvrté části této vyhlášky se rozumí oborový podnik bez přidružených národních podniků a účelových organizací, hospodářská organizace podřízená oborovému ředitelství nebo národnímu výboru, jakož i hospodářská organizace přímo řízená ústředním orgánem. Ustanovení o podnicích se obdobně vztahují na oborová ředitelství, jen pokud jde o jejich vlastní hospodářskou činnost.
(5) Krajské národní výbory plní ve vztahu k hospodářství řízenému národními výbory zároveň obdobné úkoly jako ústřední orgány hospodářského řízení [§ 10 odst. 4, 5 a 7, § 12 odst. 1, § 13 odst. 2, § 14, § 15 odst. 1, § 17 odst. 2, § 19 odst. 1, § 21, § 23 odst. 2, 5 a 7, § 29 odst. 1, § 31 odst. 1, § 34 odst. 1 písm. b), § 36 odst. 2, § 46 odst. 4 a 5, § 66].
Národní výbory vůči podnikům jimi řízeným plní obdobné funkce jako oborová ředitelství [§ 10 odst. 6 a 7, § 17 odst. 3, § 18 odst. 5, § 21, § 23 odst. 2, § 29 odst. 1, § 30 odst. 2, § 32 odst. 2, § 33, § 34 odst. 1 písm. b) a odst. 2, § 36 odst. 1, § 43, § 54 odst. 2, § 61 odst. 2, § 66 bod 2, § 73 odst. 2, § 79 odst. 3, § 81 odst. 2, § 84, § 85].
(6) Slovenská národní rada plní vůči organizacím jí přímo řízeným obdobné úkoly jako ústřední orgán.
SOUSTAVA NÁRODOHOSPODÁŘSKÝCH PLÁNŮ
(1) Soustavu národohospodářských plánů tvoří státní plán rozvoje národního hospodářství, který je základem této soustavy, státní rozpočet, opírající se o finanční plány podniků a rozpočty národních výborů a spjatý se státním plánem rozvoje národního hospodářství, úvěrový plán, pokladní plán, devizový plán a hospodářské plány národních výborů, výrobních hospodářských jednotek a státních i ostatních socialistických organizací.
(2) Státní plán rozvoje národního hospodářství a hospodářské plány národních výborů, výrobních hospodářských jednotek a socialistických organizací, včetně jejich finančních plánů, se člení na plány dlouhodobé (zpravidla pětileté) a na plány prováděcí (roční).
(3) Plány obsahující úkoly rozvoje hospodářství a kultury na Slovensku jsou součástí státního plánu rozvoje národního hospodářství.
(4) Součástí státního plánu rozvoje národního hospodářství jsou též plány obsahující úkoly rozvoje oblastí a plán vývoje cen, jímž se stanoví změny cenové úrovně odvětví a oborů, výjimečně též takových výrobků, kterými se určuje cenová úroveň oboru.
(5) Zvláštní částí státního plánu rozvoje národního hospodářství se stanoví úkoly k zabezpečení obrany a bezpečnosti státu.
Základem pro vypracování dlouhodobých plánů jsou technickoekonomické koncepce a studie a dlouhodobý výhled, obsahující výhledové cíle a směry rozvoje národního hospodářství, zpravidla na období patnácti až dvaceti let. Jsou východiskem pro určení obsahu dlouhodobých plánů zejména v těch ekonomických činnostech a procesech, jejichž realizace přesahuje období pěti let, a vytyčují strukturální a kvalitativní změny v rozvoji národního hospodářství.
(1) Dlouhodobý státní plán rozvoje národního hospodářství (zpravidla pětiletý) je komplexním národohospodářským plánem, který stanoví koncepci rozvoje národního hospodářství a jeho proporce, způsob uskutečňování strukturálních a kvalitativních změn, rozvoj mezinárodní dělby práce, přípravu kvalifikovaných kádrů a rozvoj životní úrovně a společenské spotřeby. Stanoví závazné úkoly, rozděluje nejdůležitější prostředky k dosažení cílů dlouhodobého plánu a určuje program hospodářské politiky, která tvoří rámec pro používání ekonomických nástrojů.
(2) Dlouhodobé hospodářské plány národních výborů, výrobních hospodářských jednotek a socialistických organizací jsou rovněž komplexními plány, které stanoví koncepci rozvoje příslušného oboru, hospodářského celku nebo organizace. Vycházejí z dlouhodobého státního plánu rozvoje národního hospodářství a zabezpečují jej.
Prováděcí plány zabezpečují a zpřesňují úkoly dlouhodobého plánu podle podmínek vytvořených při jeho plnění. Vypracovávají se na období jednoho roku s výhledem na další jeden až dva roky.
(1) K dosažení cílů a proporcí vytyčených státním plánem rozvoje národního hospodářství se používají jednak nástroje plánu, kterými jsou závazné úkoly, závazné limity a orientační ukazatele, jednak nástroje ekonomické (dlouhodobé a operativní).
(2) Pro vypracování dlouhodobého plánu se vytyčují směrné úkoly a směrné limity (vyjádřené zpravidla souhrnnými údaji), orientační ukazatele a dlouhodobé ekonomické nástroje (§ 17).
(3) Národohospodářské plány se vypracovávají v soustavě podkladových údajů podle metodických pokynů a na předepsaných formulářích.
NÁSTROJE PLÁNU A PLÁNOVACÍ PROCES
Nástroje plánu
(1) Závaznými úkoly se stanoví
a) státní úkoly vědy a techniky,
b) jmenovité investice, popř. další úkoly v investiční výstavbě,
c) celkové úkoly vývozu a jmenovitě určené dodávky zboží, důležité pro rozvoj vnějších vztahů a plnění mezistátních závazků,
d) úkoly ve výchově kádrů,
e) jmenovité úkoly výroby a jiných výkonů a dodávek,
f) úkoly v zabezpečení obrany a bezpečnosti státu,
g) úkoly rozvoje hospodářství na Slovensku a v oblastech.
(2) Závaznými limity se stanoví zejména
a) objem oborových investic a celkový objem nejmenovitých investic, objem stavebních prací prováděných stavebními podniky pro investice a generální opravy a objem rozpočtových nákladů zahajovaných staveb;
b) neinvestiční výdaje ústředně řízených rozpočtových a příspěvkových organizací na vědu a výzkum;
c) celkový objem dovozu zboží a dovoz jmenovitě určeného zboží, důležitého pro rozvoj národního hospodářství, vnějších vztahů a plnění mezistátních závazků;
d) počet pracovníků, tam kde je to nezbytné pro zajištění proporcionálního rozvoje národního hospodářství;
e) objem mzdových fondů, popř. další ukazatele u organizací, u nichž není vývoj mezd řízen ekonomickými nástroji;
f) odběr vybraných materiálů, popř. energie.
(3) Závazné úkoly a závazné limity stanoví vláda v nezbytném rozsahu v dlouhodobém státním plánu rozvoje národního hospodářství a podle potřeb je zpřesní, popř. stanoví další závazné úkoly a závazné limity v prováděcím státním plánu rozvoje národního hospodářství, ve státním rozpočtu, popř. v úvěrovém, pokladním nebo devizovém plánu.
(4) Závazné úkoly a závazné limity stanoví vláda ústředním orgánům a krajským národním výborům; tyto orgány v rámci své pravomoci zabezpečují závazné úkoly a závazné limity jednak ekonomickými nástroji, jednak stanovením závazných úkolů a závazných limitů podřízeným organizacím.
(5) Ústřední orgány a krajské národní výbory mohou rozšířit okruh závazných úkolů a závazných limitů stanovených vládou v dlouhodobém nebo v prováděcím plánu jen zcela výjimečně, a to tím, že uloží mimořádný závazný úkol (§ 14).
(6) Oborové ředitelství může rozšířit okruh závazných úkolů a závazných limitů jen za podmínek stanovených ve statutu výrobní hospodářské jednotky nebo tím, že uloží mimořádný závazný úkol (§ 14). Obdobně postupují národní výbory.
(7) Na dodávky v rozsahu závazných úkolů jsou organizace povinny za podmínek stanovených v hospodářském zákoníku uzavřít hospodářskou smlouvu. Nedodrží-li organizace závazný limit, je nadřízený orgán oprávněn odčerpat jí přiměřenou částku z fondu pracujících nebo rezervního fondu nebo zkrátit příslušný limit v příštím roce. Odčerpanou částku převede oborové ředitelství do svého rezervního fondu, ústřední orgán do své finanční rezervy, národní výbor do svého fondu rezerv a rozvoje.
(1) Při stanovení závazného státního úkolu vědy a techniky určí vláda též pracoviště odpovědné za řešení a koordinaci závazného státního úkolu vědy a techniky a rozhodující spolupracující pracoviště, lhůtu řešení, jakož i rozhodující prostředky k zabezpečení tohoto úkolu.
(2) Jako závazný úkol výroby a jiných výkonů a dodávek může být uložena jen výroba zvlášť důležitých konkrétních výrobků, a to určením množství, popř. též stanovením technickoekonomických parametrů. Výjimečně může být uložen jmenovitý úkol výroby a jiných výkonů a dodávek na širší soubor výrobků v případě, kdy
a) objektivně působící vlivy omezují účinnost ekonomických nástrojů (např. přírodní podmínky),
b) po přechodnou dobu nelze očekávat plné působení ekonomických nástrojů a tržních vztahů (např. u dodávek pro vývoz, pro vnitřní obchod, pro jmenovité stavby apod.).
(1) Ústřední orgány a národní výbory mohou limity počtu pracovníků rozepsat na podřízené výrobní hospodářské jednotky a organizace buď jako závazné limity nebo jako orientační ukazatele, jestliže zajistí v souhrnu jejich dodržení.
(2) V zájmu zajištění potřeby pracovních sil v preferovaných odvětvích mohou krajské národní výbory s ohledem na situaci ve zdrojích pracovních sil podnikům (organizacím), u nichž limit počtu pracovníků byl nadřízeným orgánem rozepsán jako orientační, stanovit po dohodě s nadřízeným orgánem tento limit jako závazný.
(3) Závazný limit počtu pracovníků je možno překročit jen výjimečně na základě písemného povolení krajského národního výboru, vydaného v dohodě s ústředním orgánem. Požadavky na povolení k překročení limitu počtu pracovníků posuzuje krajský národní výbor z hlediska společenské efektivnosti a možností ve zdrojích pracovních sil.
(4) Pro přijímání a překročení počtu pracovníků z doplňkových zdrojů pro rozšiřování služeb a pro údržbu bytového fondu platí zvláštní předpis.
(1) Orientační ukazatele nemají charakter závazných úkolů; slouží k informaci organizací o potřebách a zdrojích společnosti. Organizace průzkumem trhu, jednáním se svými odběrateli a dodavateli a zejména uzavíráním dlouhodobých a jiných smluv zpřesňují proporce státního plánu, vyjádřené orientačními ukazateli, a o zpřesnění informují nadřízený orgán.
(2) Orgány hospodářského řízení analyzují odchylky skutečného hospodářského vývoje od orientačních ukazatelů státního plánu a na základě toho činí závěry pro operativní používání ekonomických nástrojů řízení a pro opatření v oblasti využití rezerv, v oblasti dovozu, investic apod. Jestliže by odchylky skutečného vývoje od proporcí státního plánu, vyjádřených orientačními ukazateli, ohrozily podstatně splnění základních cílů státního plánu, uloží vláda další závazné limity, popř. uloží ústředním orgánům (krajským národním výborům), aby zajišťovaly proporce státního plánu mimořádnými závaznými úkoly (§ 10 odst. 5), a to v případech, kdy použití ekonomických nástrojů by nebylo účinné.
(1) Orgán hospodářského řízení, který ukládá nebo navrhuje uložení závazného úkolu výroby, jiných výkonů nebo dodávek, je povinen zjistit, zda stanovením závazného úkolu nedojde ke zhoršení hospodářského výsledku v takovém rozsahu, že by byl ohrožen žádoucí vývoj mezd. V takovém případě je povinen provést nebo navrhnout potřebné změny ekonomických nástrojů řízení, popř. zajistit též úměrné ekonomické vyrovnání nepříznivých hospodářských důsledků.
(2) V případech, kdy na úseku výroby, jiných výkonů nebo dodávek ústřední orgány, národní výbory nebo oborová ředitelství rozšíří okruh závazných úkolů (§ 10 odst. 5 a 6), jsou tyto orgány povinny hradit skutečné škody, vzniknou-li v důsledku uložení takovéhoto mimořádného úkolu.
(3) Organizace se mohou domáhat úhrady podle odst. 2, jen ohlásí-li a zdůvodní-li nadřízenému orgánu ve lhůtě jím stanovené rozsah nepříznivých hospodářských důsledků.
Plánovací proces
(1) Vypracování státního plánu rozvoje národního hospodářství řídí podle pokynů vlády Státní plánovací komise (část tohoto plánu, týkající se rozvoje vědy a techniky, se Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky); zúčastní se ho ústřední orgány, Slovenská národní rada a krajské národní výbory, jakož i vědecké instituce a výzkumné ústavy. Vypracování hospodářských plánů socialistických organizací řídí nadřízené ústřední orgány (u organizací řízených národními výbory příslušné národní výbory ve spolupráci s ústředními orgány).
(2) Účast Národního shromáždění na rozpracování zásadních otázek rozvoje národního hospodářství a na vypracování státního plánu rozvoje národního hospodářství se řídí usnesením Národního shromáždění č. 182/1964 Sb.
(3) Postup při vypracování státního plánu rozvoje národního hospodářství se řídí metodickými pokyny Státní plánovací komise.
Dlouhodobý plán
Při vypracování dlouhodobého plánu ústřední orgány, Slovenská národní rada, národní výbory, oborová ředitelství a organizace konfrontují své záměry s koncepcí obsaženou ve směrnici stanovené vládou a navrhují nadřízeným orgánům případné úpravy, doložené ekonomickými rozbory. Orgány hospodářského řízení a organizace pracují při tvorbě dlouhodobého plánu metodou postupného přibližování k nejvhodnějšímu řešení. Vypracovávají postupně několik, vždy hlouběji propracovaných návrhů plánu, a vzájemně porovnávají různé varianty řešení.
(1) Směrnici pro vypracování dlouhodobého státního plánu rozvoje národního hospodářství stanoví vláda na podkladě návrhu Státní plánovací komise (včetně směrnice pro vypracování dlouhodobého plánu rozvoje vědy a techniky na podkladě návrhu Státní plánovací komise a Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky). Směrnice obsahuje
a) dlouhodobě působící ekonomické nástroje řízení,
b) směrné úkoly a směrné limity pro vypracování státního plánu,
c) orientační ukazatele.
(2) Na podkladě směrnice stanovené vládou rozpracuje ústřední orgán směrné úkoly a směrné limity a orientační ukazatele na oborová ředitelství a jím přímo řízené organizace. Obdobně postupují i národní výbory a Slovenská národní rada. Pro stanovení odvodů platí ustanovení § 30 až 36 a § 46 až 48.
(3) Oborové ředitelství (řídící národní výbor) rozpracuje na podniky stanovené dlouhodobě působící ekonomické nástroje řízení; směrné úkoly a směrné limity a orientační ukazatele rozepíše na podniky v rozsahu a formě odpovídající stupni soustředění řídící a plánovací agendy na oborovém ředitelství (řídícím národním výboru).
(1) Státní plánovací komise vypracuje návrh dlouhodobého státního plánu rozvoje národního hospodářství na podkladě návrhů ústředních orgánů, Slovenské národní rady a krajských národních výborů a po projednání s nimi jej předloží vládě. Návrh plánu rozvoje vědy a techniky předkládají společně Státní plánovací komise a Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a návrhy plánu investiční výstavby a projektových prací Státní plánovací komise ve spolupráci se Státní komisí pro investiční výstavbu.
(2) Na návrh vlády projednává dlouhodobý plán rozvoje národního hospodářství Národní shromáždění a schvaluje jej formou zákona (§ 4 zákona č. 183/1964 Sb.).
(3) Ústřední orgány sdělí podřízeným organizacím orientační ukazatele dlouhodobého plánu a zabezpečí vládou uložené závazné úkoly a závazné limity; postupují přitom podle § 10 odst. 4 a 5. Národní výbory postupují při zajištění dlouhodobého státního plánu rozvoje národního hospodářství podle § 21 a orgány Slovenské národní rady podle § 20.
(4) Pětiletý plán badatelského výzkumu schvaluje vláda; k jeho provedení a ke schvalování nutných změn a doplňků zmocňuje Československou akademii věd.
(5) Oborová ředitelství (řídící národní výbory) převedou závazné úkoly a závazné limity na podřízené organizace způsobem, který zabezpečí jejich splnění a který odpovídá soustředění řídící a plánovací agendy na oborovém ředitelství (řídícím národním výboru); současně sdělí podřízeným organizacím orientační ukazatele. Přitom postupují podle ustanovení § 10 odst. 6.
Prováděcí plán
(1) Návrh státního prováděcího plánu rozvoje národního hospodářství vypracovává na základě prověřených návrhů ústředních orgánů, Slovenské národní rady a krajských národních výborů Státní plánovací komise; předkládá jej vládě s informací o variantách řešení úkolů prováděcího plánu a s návrhem na stanovení ekonomických nástrojů, kterými bude třeba podněcovat splnění plánu.
(2) Pro zajištění závazných úkolů a závazných limitů státního prováděcího plánu platí obdobně ustanovení § 18 odst. 3 a 5.
Plán rozvoje národního hospodářství na Slovensku
(1) Návrhy plánu rozvoje národního hospodářství na Slovensku vypracovává ve funkci plánovacího orgánu Slovenské národní rady a ve funkci oblastního orgánu Státní plánovací komise Slovenská plánovací komise, a to ve spolupráci s ústředními orgány, ostatními orgány Slovenské národní rady, krajskými národními výbory, oborovými ředitelstvími a organizacemi. V odvětvích, ve kterých působí pověřenci Slovenské národní rady, zúčastňují se příslušná pověřenectva a komise Slovenské národní rady procesu tvorby plánu tím, že vypracovávají návrhy plánů a v rozsahu stanoveném vládou provádějí jejich rozpracování a odpovídají za jejich realizaci.
(2) Slovenská plánovací komise předkládá návrh plánu předsednictvu Slovenské národní rady a Státní plánovací komisi. Při vypracování návrhu plánu rozvoje hospodářství na Slovensku vychází z návrhů plánů vypracovaných pověřenectvy, komisemi a ostatními výkonnými orgány Slovenské národní rady a z návrhů hospodářských plánů za podniky (a ve vymezeném rozsahu i za závody) na Slovensku, které předkládají oborová ředitelství Slovenské plánovací komisi, popř. příslušným pověřenectvům a komisím Slovenské národní rady.
(3) Ústřední orgány a oborová ředitelství projednávají se Slovenskou plánovací komisí, popř. s příslušnými výkonnými orgány Slovenské národní rady, zásadní otázky rozvoje jednotlivých oborů na Slovensku, především umísťování nových závodů, pořadí naléhavosti investičních akcí, návrhy technickoekonomických koncepcí, zaměření výrobních programů a jejich rozmístění, základní úkoly v oblasti ekonomických nástrojů, organizaci výrobně technické základny a otázky výchovy a přípravy kvalifikovaných kádrů.
(4) Vláda stanoví závazné úkoly plánu za hospodářství na Slovensku
a) Slovenské národní radě za hospodářství, které přímo řídí;
b) ústředním orgánům v rámci jejich celkových závazných úkolů a v případech, kdy slovenské národní orgány vystupují jako nositelé závazných úkolů, též za pověřenectva;
c) národním výborům na Slovensku na základě návrhu předloženého Státní plánovací komisí po projednání s příslušnými orgány Slovenské národní rady.
Rozhodující úkoly z hlediska rozvoje hospodářství na Slovensku stanoví vláda jako závazné úkoly v územním průřezu.
(5) Stanoví-li vláda některé nástroje ekonomického řízení bezprostředně pro oborová ředitelství, určí úkoly za Slovensko ve všech případech, kdy je to potřebné pro zajištění úkolů rozvoje hospodářství na Slovensku a pro účelné rozmístění výrobních sil.
Plány hospodářství řízeného národními výbory
Krajské národní výbory rozpracovávají závazné úkoly, závazné limity a orientační ukazatele dlouhodobého a prováděcího státního plánu rozvoje národního hospodářství a stanoví ekonomické nástroje řízení podřízeným organizacím a národním výborům nižších stupňů; závazné úkoly a závazné limity mohou národní výbory rozpracovat a stanovit pro podřízené organizace a národní výbory i v jiné než vládou stanovené formě. Počet a rozsah závazných úkolů a závazných limitů může národní výbor rozšířit jen v případě, vyžaduje-li to nezbytný zájem uspokojení místních potřeb a nenaruší-li to ekonomickou samostatnost organizace. Jinak může uložit mimořádný závazný úkol za podmínek uvedených v § 10 odst. 5 a 6.
Oblastní plány
(1) K zajištění proporcionality rozvoje hospodářství na svém území vypracovávají krajské národní výbory návrhy plánů rozvoje oblastí.
(2) Ústřední orgány, orgány Slovenské národní rady, oborová ředitelství a jim podřízené organizace jsou povinny předkládat krajským národním výborům jako podklad pro vypracování návrhů plánů rozvoje oblastí návrhy svých plánů v oblastním členění, a to v rozsahu stanoveném metodickými pokyny Státní plánovací komise. S krajskými národními výbory jsou povinny též projednávat své rozvojové úkoly, vztahující se k celkovému rozvoji hospodářství na území jednotlivých krajů; protokol o těchto jednáních je podkladem pro vypracování jejich plánů.
(3) Krajské národní výbory poskytují ústředním orgánům, Slovenské národní radě, oborovým ředitelstvím a jim podřízeným organizacím podklady a údaje potřebné pro jejich činnost z hlediska hospodářského rozvoje oblastí, zejména údaje o zdrojích pracovních sil, bytové výstavbě, vodohospodářských podmínkách a výstavbě zařízení na úseku hospodářství řízeného národními výbory.
Změny prováděcího plánu
(1) Závazné úkoly a závazné limity stanovené státním prováděcím plánem může změnit jen vláda a v rozsahu jejího zmocnění Státní plánovací komise, Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky, Slovenská národní rada, popř. ministři (vedoucí ústředních orgánů) a rady krajských národních výborů.
(2) Ústřední orgány, Slovenská národní rada a národní výbory mohou provést změny jen v rámci jim stanovených závazných úkolů a závazných limitů.
(3) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro změny stanovených operativních ekonomických nástrojů.
(4) Návrh na změnu podle odstavců 1 až 3 může předložit příslušný orgán, popř. organizace, za podmínek uvedených v § 14. V návrhu na změnu musí vyčíslit její vliv na ostatní údaje svého plánu, vliv na plány dodavatelů a odběratelů, popř. jiných změnou dotčených organizací. K návrhu na změnu závazného úkolu dodávek musí přiložit vždy stanovisko odběratelů. Návrh musí vždy řešit důsledky změn na hospodaření dotčených organizací.
(5) Návrhy na změny podle odstavce 1 předkládá příslušný ústřední orgán nebo krajský národní výbor po projednání se Státní plánovací komisí, Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky, ministerstvem financí, popř. s dalšími zúčastněnými ústředními orgány a krajskými národními výbory, krajský národní výbor též po projednání s příslušným ústředním orgánem.
(6) Návrhy na změny podle odstavců 1 až 3, týkající se úkolů rozvoje hospodářství na Slovensku, jakož i změny týkající se plánů národních výborů na Slovensku, musí být předem projednány s příslušnými orgány Slovenské národní rady.
(7) Návrhy na změny podle odstavce 2, které se dotýkají též státního rozpočtu, musí být předem projednány s ministrem financí; přesahují-li zmocnění ministra financí nebo požádá-li o to ministr financí, předloží příslušný ústřední orgán (Slovenská národní rada, krajský národní výbor) návrh vládě.
(8) Podrobnosti o změnách plánu investiční výstavby, prováděných ústředními investory, stanoví Státní plánovací komise.
(9) Pokud změnou plánu bude zvýšen původně stanovený závazný úkol ve výrobě, jiných výkonech nebo dodávkách, postupuje se podle ustanovení § 14.
EKONOMICKÉ NÁSTROJE
Ekonomické nástroje, hrubý důchod a zisk
Orgány hospodářského řízení jsou povinny používat ekonomických nástrojů tak, aby v podnicích vytvářely hmotný zájem zdokonalovat a rozšiřovat výrobu, pružně ji přizpůsobovat potřebám společnosti a zvyšovat produktivitu práce, opírající se o soustavné využívání nové techniky.
Jako dlouhodobých ekonomických nástrojů se používá:
- odvodu stanoveného procentní sazbou ze zůstatkové ceny základních prostředků (dále jen „odvod ze základních prostředků“),
- podílu, popř. odvodu z odpisů základních prostředků,
- odvodu z hrubého důchodu nebo ze zisku, stanoveného pevnou sazbou, popř. též pevnou částkou nebo pravidly pro její určení.
Jako operativních ekonomických nástrojů se používá zejména:
- cen, cenových přirážek a srážek, dotací, daně z obratu,
- tarifů, mzdových forem, norem spotřeby práce a jiných nástrojů mzdových soustav,
- dodatkových odvodů a slev z odvodů podle zvláštních předpisů,
- stanovení přídělů do jednotlivých fondů,
- účelových dotací,
- provozních a investičních úvěrů a úroků z nich,
- devizových úvěrů,
- povinné účasti výrobních hospodářských jednotek a hospodářských organizací na úhradě oborových investic,
- nástrojů zajišťování oblastní proporcionality,
- nástrojů hmotné zainteresovanosti na zvyšování efektivnosti zahraničního obchodu a na tvorbě a úsporách devizových prostředků,
- odčerpání neoprávněně získaných prostředků na základě hodnocení výsledků a revizí,
- penále, pokut, náhrad škod a jiných postihů.
Hrubý důchod a zisk
(1) Hrubý důchod organizace tvoří dosažené tržby z realizace výrobků a jiných výkonů (prací a služeb) hlavní činnosti a ostatních činností, různé formy dotací k cenám, výnosy za investice, generální opravy a materiál (včetně drobných a krátkodobých předmětů) vlastní výroby a ostatní výnosy,
po odečtení daně z obratu a ostatních položek zkracujících tržby a výnosy (např. nákupní cena prodaného zboží, prodaných materiálových zásob a poddodávek, srážky poskytnuté odbytovým organizacím, částky převedené do rizikového fondu)
a po odečtení materiálních nákladů (spotřeba materiálu, výkony výrobní povahy, odpisy základních prostředků a předmětů v používání) a služeb a výdajů nevýrobní povahy.
(2) Pokud vláda nestanoví jinak, připočítává se k hrubému důchodu přírůstek, popř. odečítá se úbytek stavu nedokončené výroby, polotovarů vlastní výroby, zásob výrobků a zvířat a změny zůstatků účtů časového rozlišení nákladů a výnosů.
(3) Podrobná náplň jednotlivých složek tvorby hrubého důchodu podle odstavců 1 a 2 je stanovena v předpisech o účetnictví.
Zisk organizace tvoří:
tržby a výnosy ze všech jejích činností a různé formy dotací k cenám,
po odečtení daně z obratu a ostatních položek zkracujících tržby a výnosy,
po připočtení přírůstku, popř. odečtení úbytku stavu zásob, uvedených v § 27 odst. 2, a změn zůstatků účtů časového rozlišení nákladů a výnosů
a po odečtení nákladů.
Použití hrubého důchodu nebo zisku a odpisů v podnicích
Použití hrubého důchodu nebo zisku
(1) Oborové ředitelství (řídící národní výbor) určí v dohodě s ústředním orgánem (krajským národním výborem), zda v podřízených podnicích bude uplatněna hmotná zainteresovanost na hrubém důchodu nebo na zisku.
(2) Hrubého důchodu nebo zisku je podnik povinen použít nejprve k úhradě svých povinností, a to:
- především k odvodům do státního rozpočtu (rozpočtu řídícího národního výboru, oborovému ředitelství);
- k úhradě pojistného nemocenského pojištění, dávek a poplatků, úroků, rozdílu placených a přijatých pokut a penále (aktivní rozdíl se připočítá) a ostatních neproduktivních výdajů podle předpisů o účetnictví;
- na splácení úvěrů, pokud nejsou uhrazovány z fondu obnovy.
(3) Po provedení úhrad podle odstavce 2 používá podnik hrubého důchodu nebo zisku k tvorbě a k doplňování
rezervního fondu,
fondu obnovy,
Inhalt
§ 1
§ 2
§ 3
§ 4
ČÁST PRVNÍ
§ 5
§ 6
§ 7
§ 8
§ 9
ČÁST DRUHÁ
Hlava 1
§ 10
§ 11
§ 12
§ 13
§ 14
Hlava 2
§ 15
§ 16
§ 17
§ 18
§ 19
§ 20
§ 21
§ 22
§ 23
ČÁST TŘETÍ
Hlava 1
§ 24
§ 25
§ 26
§ 27
§ 28
Hlava 2
§ 29
§ 30
§ 31
§ 32
§ 33
§ 34
§ 35
§ 36
§ 37
§ 38
§ 39
§ 40
§ 41
§ 42
§ 43
§ 44
Hlava 3
§ 45
§ 46
§ 47
§ 48
§ 49
§ 50
§ 51
§ 52
Hlava 4
§ 53
§ 54
Hlava 5
§ 55
§ 56
Hlava 6
§ 57
Hlava 7
§ 58
§ 59
§ 60
Hlava 8
§ 61
§ 62
Hlava 9
§ 63
§ 64
ČÁST ČTVRTÁ
§ 65
§ 66
§ 67
§ 68
§ 69
§ 70
§ 71
ČÁST PÁTÁ
Hlava 1
§ 72
§ 73
§ 74
§ 75
§ 76
§ 77
§ 78
Hlava 2
§ 79
§ 80
ČÁST ŠESTÁ
Hlava 1
§ 81
§ 82
Hlava 2
§ 83
Hlava 3
§ 84
§ 85
§ 86
§ 87
§ 88
§ 89
Hlava 4
§ 90
§ 91
Hlava 5
§ 92
§ 93
§ 94
§ 95
Melden Sie sich an für Notizen, Favoriten und Benachrichtigungen
Informationen zur Vorschrift
| Zitierung | Dekret Nr. 90 / 1965 Coll. über die Planungsverwaltung der Volkswirtschaft |
|---|---|
| Art der Vorschrift | - |
| Autor | - |
| Sammlung | Gesetzessammlung |
| Verkündungsdatum | 23.09.1965 |
|---|---|
| In Kraft seit | 01.01.1966 |
| In Kraft bis | - |
| Status | Gültig |
Der Wortlaut der Vorschrift hat informativen Charakter.
Kommentare 0