Verordnung des Landwirtschaftsministeriums Nr. 83/1996
Verordnung des Landwirtschaftsministeriums über die Verarbeitung regionaler Forstentwicklungspläne und über die Definition von Wirtschaftsakte
Gültig
Ordnung
In Kraft seit 19.04.1996
Textfassungen:
19.04.1996
Zobrazeno prvních 200 z celkem 205 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
ANHANG
Ordnung
Ministerium für Landwirtschaft
vom 18. März 1996
über die Verarbeitung regionaler Forstentwicklungspläne und die Definition von Wirtschaftsakten
Das Landwirtschaftsministerium sieht gemäß den Artikeln 23 Absatz 4 und 31 Absatz 7 des Gesetzes Nr. 289 / 1995 Slg. Wald und über die Änderung und Ergänzung bestimmter Gesetze (Forest Act) vor:
Regionale Waldentwicklungspläne
(1) Die regionalen Forstentwicklungspläne (im Folgenden „Regionalpläne“) legen die Grundprinzipien für die natürlichen Waldgebiete im Sinne von Anhang 1 fest. Sie sind die Grundlage für eine regionale differenzierte Anwendung der staatlichen Forstpolitik und eine Rahmenempfehlung für die Verarbeitung von Waldplänen und forstwirtschaftlichen Lehrplänen.
(2) Die regionalen Pläne werden für einen Zeitraum von 20 Jahren bearbeitet. In begründeten Fällen können Pläne für einen anderen Zeitraum bearbeitet werden.
(3) Das Landwirtschaftsministerium erklärt im Bulletin des Landwirtschaftsministeriums die Absicht, einen Regionalplan zu erstellen und den Zeitpunkt festzulegen, zu dem die betreffenden juristischen und natürlichen Personen Stellung nehmen können; der Verarbeiter gibt in der endgültigen Untersuchung (Absatz 10) einen Überblick darüber, wie er sich mit den Bemerkungen befasst.
(4) Ist eine ernsthafte Änderung der Bedingungen, unter denen der Regionalplan genehmigt wurde, wie eine Änderung des erklärten öffentlichen Interesses, eine signifikante Änderung der Waldgesundheit, die eine Änderung der Verwaltungsgrundsätze und Prioritäten der staatlichen Forstpolitik erfordert, so erhält das Landwirtschaftsministerium die Verarbeitung einer Änderung des Regionalplans oder eines Teils davon.
(5) Der Regionalplan umfasst:
(a) ein Rahmen für die Festlegung des funktionellen Potentials von Wäldern im Bereich, insbesondere für die Produktionsfunktion (Ausblick auf Produktionsmöglichkeiten) und Nichtproduktionsfunktionen, insbesondere Wasserschutz, Bodenschutz, Freizeit, Fortpflanzung (Konservierung und Entwicklung des Genpools), Naturschutz, etc.,
b) einen Überblick über die öffentlichen Interessen, die insbesondere durch die Kategorisierung der Wälder und die Aussichten für ihre Entwicklung erklärt wurden;
c) einen Überblick über die Überschneidung der Waldleistung, prioritäre Waldfunktionen und potenzielle Interessenkonflikte;
(d) Analyse der natürlichen Bedingungen, Hinzufügen und Angabe der typologischen Kartierung, Bewertung anthropologisch bedingter Umweltveränderungen usw. Typ Mapping Ergebnisse in einer Typenkarte. Teil der Typologie-Karte ist eine Legende, einschließlich verbale Ausdruck der Waldtyp-Bezeichnung oder Sätze von Waldtypen in einem bestimmten natürlichen Waldgebiet,
e) Analyse der Bedrohung für die Wälder des Imimismus und anderer Schadstoffe;
f) grundlegende wirtschaftliche Empfehlungen für die Wirtschaftsakte;
(g) Vorschlag für langfristige Waldschutzmaßnahmen, einschließlich eines definierten und genehmigten Umweltstabilitätssystems, 1)
(h) die Auslegung der Verwendung von nichtgeografischem Holz;
— Daten über den Waldstatus und die wirtschaftliche Analyse auf der Grundlage verfügbarer Daten aus aktuellen Waldplänen, waldwirtschaftlichen Lehrplänen und waldwirtschaftlichen Aufzeichnungen, einschließlich historischer wirtschaftlicher Entwicklungen;
(j) einen Vorschlag für eine Lösung für die Zugänglichkeit des Waldes, wenn die örtlichen Gegebenheiten dies erfordern.
(6) Für die typologische Kartierung wird gemäß Anhang 2 dieses Erlasses ein Überblick über die Waldarten der Tschechischen Republik verwendet.
(7) Die grundlegenden wirtschaftlichen Empfehlungen für Wirtschaftspakete (Absatz 5 f) sind:
a) die Zielartenkulturzusammensetzung; empfohlene Walddarstellung im Mautalter, ausgedrückt als Prozentsatz, was optimal ist, um die Produktions- und Nichtproduktionsfunktionen von Wäldern im Naturwald zu gewährleisten,
b) den Mindestanteil an meliorativen und stärkenden Bäumen bei der Wiedergewinnung der in Anhang 3 dieses Erlasses genannten Kulturen;
c) die wirtschaftliche Methode in Alternativen, wobei
1. Unterwachstum, bei dem die Wiederherstellung der Waldflächen unter dem Schutz der Erntegut erfolgt,
2. Deponie, bei der die Restaurierung von Waldflächen auf einer kontinuierlichen Ausgrabungsfläche erfolgt, deren Breite die durchschnittliche Höhe der Erntefläche nicht überschreitet, oder sogar unter dem Schutz benachbarter Kulturen,
3. Holo-edged, wo die Erneuerung der Waldflächen auf einer kontinuierlichen Ausgrabungsfläche erfolgt, breiter als die durchschnittliche Höhe der Ausgrabungsfläche;
4. Selektiv, bei dem die Extraktion zum Zwecke des Wiederaufbaus und der Aufzucht von Waldgebieten nicht zeitlich und räumlich unterschieden wird und durch die Auswahl einzelner Bäume oder Baumgruppen auf dem Feld der Ernte durchgeführt wird;
d) Waschen (Waschzeit), wie die geplante feste Produktionszeit der in den Wirtschaftsakten enthaltenen Wälder, gegeben durch die Anzahl der auf zehn Jahre gerundeten Jahre,
e) die Erneuerungsperiode, wie die geplante durchschnittliche Periode von Anfang bis Ende der absichtlichen Erneuerung von Waldflächen, die in der Wirtschaftsbevölkerung enthalten sind, ausgedrückt in Anzahl von Jahren, gerundet auf zehn,
(f) andere Empfehlungen in einer Anmerkung, z.B. wirtschaftliche Form, die aus der landwirtschaftlichen Methode resultiert, insbesondere die Art und Weise, wie Waldfrüchte gebildet werden; die wirtschaftlichen Formen des Waldes werden unterschieden:
1. hoch (Hochschulz), aus Samen oder Sämlingen,
2. niedrig (paraphernalia), aus der Ausgrabung,
3. Medium (kombiniert), gebildet als Kombination der juvenilen Komponente und der Individuen des Samens.
(8) Die grundlegenden wirtschaftlichen Empfehlungen, die erforderlich sind, um die verbindlichen Bestimmungen der Waldpläne und der waldwirtschaftlichen Lehrpläne abzuleiten (d.h. der Mindestanteil an meliorating and Strength Holz in der Erholungs-, Wasch- und Erneuerungsperiode) sind in Anhang 3 dieses Erlasses aufgeführt.
(9) Die Ausgabe des Regionalplans ist Karten, die in analoger und digitaler Form auf der Grundlage von nationalen Kartenwerken erstellt werden, in der Regel auf einem Maßstab von 1: 10 000 bis 1: 50 000, graphische und tabellarische Zusammenfassungen und einen Textabschnitt, der die Aufschlüsselung nach Absatz 5 enthält, die Empfehlungen und Schlussfolgerungen. Teil des Textes ist ein technischer Bericht und ein Anhang, in dem Entscheidungen über die Kategorisierung von Wäldern (erklärtes öffentliches Interesse) dokumentiert werden.
(10) Ein Teil der Verarbeitung des Regionalplans ist eine Grunderhebung über die Bedingungen und Einzelheiten für seine Verarbeitung im betreffenden Naturwaldgebiet und eine abschließende Untersuchung, bei der die staatliche Waldverwaltung prüft, ob die in der Ausgangsuntersuchung festgelegten Bedingungen erfüllt sind.
(11) Die regionalen Pläne werden der zuständigen Behörde der Landesverwaltung der Wälder öffentlich zugänglich gemacht, und für juristische Personen, die von ihnen zugelassen werden, und die Verarbeiter von waldwirtschaftlichen Plänen und waldwirtschaftlichen Lehrplänen in dem Gebiet können Extrakte und Kopien davon erhalten, außer Flächen, die für staatliche Verteidigungszwecke erforderlich sind. 2)
Definition der Wirtschaftsakte
(1) Bei der Verarbeitung regionaler Pläne werden Wirtschaftsakte (nachfolgend "Sets" genannt) in natürlichen Waldgebieten als Einheiten der Waldbewirtschaftung definiert.
(2) Bei der Definition von Dateien ist Folgendes zu verwenden:
a) aus der in Anhang 4 dieses Erlasses aufgeführten Rahmendefinition der Ziel-Wirtschaftsakte, gekennzeichnet durch natürliche Bedingungen (Forest-Typen und deren Sätze), die nach den natürlichen Bedingungen des natürlichen Waldgebiets festgelegt sind;
b) die funktionelle Ausrichtung des Waldes auf der Grundlage der durch die Waldkategorisierung erklärten öffentlichen Interessen [Paragraph 3 (4) b)];
c) den Zustand der Waldflächen, der durch die Pflanzenarten in dem Bereich definiert wird, für den der Plan bearbeitet wird. Die Grundpflanzenarten sind in Anhang 3 dieser Verordnung aufgeführt.
(3) Die Anzahl der Sätze gibt die Zielhaltung an (Anhang 4 zu diesem Dekret), andere Zahlen geben den Größentyp oder andere Merkmale an. Bei speziellen Zielwäldern wird die zweite ungerade Zahl der Zielhaltung in die nächstuntere Zahl des Laufs umgerechnet.
(4) Für die Bedürfnisse einer detaillierteren Unterscheidung der Verwaltung bei der Verarbeitung von Regionalplänen, Forstplänen und waldwirtschaftlichen Lehrplänen können die definierten Sätze in Untergruppen unterteilt werden.
Diese Verordnung tritt am Tag ihrer Veröffentlichung in Kraft.
Minister:
Ing. Lux v. r.
Příloha č. 1
Anhang Nr. 1 des Erlasses Nr. 83/1996
Boundary of Natural Forest Areas
LO 1 - Rough Mountains
In Abschnitt Dubina - Petrovic Staatsgrenze mit Deutschland. - Žiži - Žižiá Die Grenze geht weiter an Snails - Great Luh - Green Háj - Mátina - Poustka - Ostroh - Hůřka - Dubina.
LO 2 - Berg Becken
Das Gebiet besteht aus zwei separaten Teilen (Cheb und Sokolovská pelvis und Mostecká und Žatecká pelvis).
Cheb und Sokolov pelvis:
Im Abschnitt Dubina - Obere Žďr Grenze gemeinsam mit LO 1 - die Rolle Berge. Die Grenze geht weiter auf Vykmanov - Mai - Insel - Bystříce - Hájek - Bor - Pulovice - Pověrovice - Drahovice - Tášovice - Loučky - Loket - Old Sedlo - Vítkov - Břítková - Rudolek - Dasnice - Chlum n / Ohří - Kynvěš In der Sektion Stará Granátov - Heiliges Kreuz der Staatsgrenze mit Deutschland. Die Grenze geht weiter an Pelhřimov - Boundary - Border über Ohří. Im Grenzbereich oberhalb Ohří - Dubina Staatsgrenze mit Deutschland.
Mostecký a Žatecká pánev:
Im Abschnitt Vernéřov - Telnice Grenze gemeinsam mit LO 1 - Rough Berge. - Váříčě - Bánov - Habice - Ústí nad Labem
LO 3 - Karlsbad
Im Abschnitt Dolní Žandov - Pulovice gemeinsame Grenze mit LO 2 - Podkrušnomountain pelvis, Teil Chebská und Sokolovská pelvis. Die Grenze geht weiter auf Sedlečko - Šemnice - Andědská Hora - Žalmanov - Nové Viska - Horní Tašovice - Bochov - Herstošice - Zlatá stázda - Položice - Hlinice - Sovolusky - Střežec - Komářez
LO 4 - Doup Berge
Im Abschnitt Horní Žďár - Vernéřov Grenze gemeinsam mit LO 1 - Kráný hory, im Abschnitt Vernéřov- Kružín Grenze gemeinsam mit LO 2 - Podkrušnomountain pelvis, Teil Mostecká und Žatecká pelvis. Die Grenze geht weiter auf Dvérek - Dětánek - Vrbka - Vyhočice - Vrbice - Vrípová - Věručky - Gebäude - Moustache. In der Sektion Knínice - Pulovice gemeinsame Grenze mit LO 3 - Karlovy Vary oben, in der Sektion Pulovice - Obere Ždár Grenze gemeinsam mit LO 2 - Podkrusnomountain pelvis, Teil Cheb und Sokolovská pelvis.
LO 5 - Tschechische Zentral
Im Abschnitt Telnice - Libouchec Grenze gemeinsam mit LO 1 - Krány Berge. Die Grenze geht weiter auf Jílové - Děčín - Ludvíkovice - Huntířov - Markvartice - Merry - Tschechisch Kamenice - Kamenický Šenov - Polevsko - Arnultovice - Nové Bor - Pihel - Manice - Kozné - Koznice - Kravaře - Lukov Im Abschnitt Lenesice - Telnice Grenze gemeinsam mit LO 2 - Podkrušnomountain pelvis, Teil Mostecká und Žatecká pelvis.
LO 6 - Westböhmen
Im Valy - Service Grenze gemeinsam mit LO 3 - Karlovy Vary oben. Kopína - Kopína
LO 7 - Brünn Ebene
Im Abschnitt Dožice - Stupno Grenze gemeinsam mit LO 6 - Westböhmischen Hügel. Radčem - Karek - Cerhovice - Komárov - Podluhy - Rpety - Lhotka
LO 8 - Křivoclátsko und Tschechische Karst
Im Abschnitt Stupno - Kralovice Grenze gemeinsam mit LO 6 - Westböhmischen Hügel. Die Grenze geht weiter auf Kožlany - Zdeslav - Václavy - Zavidov - Petrovice - Cause - Senec - Rakovnice - Ruda - Lány - Žilina - Lhota - Lower Bezděkov - Upper Bezděkov - Unhosti - Red Újež - Ptice - Ehonice - Drahelčice - Rudná Im Abschnitt Všenory - Stupno Grenze gemeinsam mit LO 7 - Brünn Ebene.
LO 9 - Krebs-Kladener Hügel
In der Sektion Kružín - Die junge Grenze gemeinsam mit LO 2 - PodKrušnomountain pelvis, Teil Mostecká und Žatecká pelvis. Die Grenze geht weiter auf Třekhořice - Tuchořice - Hřivice - Horace - Senkov - Brodec - Smolnice - Bedřichovice - Panenský Týnek - Kokovice - Klobuky - Gläser - Hobšovice - Osláchov - Zvoleníves - Kamenný Most - Nímářice Im Abschnitt Kráštany - Kralovice Grenze gemeinsam mit LO 8 - Křivoklátsko und Český kras; im Abschnitt Kralovice - Seržetín Grenze gemeinsam mit LO 6 - Zapodočeská pahorkatina; im Abschnitt Slažetín - Das Buch der Grenze gemeinsam mit LO 3 - Karlovy Vary Staat; im Abschnitt Knínice - Kržíž.
LO 10 - Zentrale Böhmen
Im Abschnitt Dožice - Borders common with LO 7 - Brdské výště; in der Sektion Všenory - Praha (Modřany) die Grenze gemeinsam mit LO 8 - Křivoklátsko und Český Kras. Rucha - Rucha - Rucha - Rucha - Rucha
LO 11 - Tschechischer Wald
Im Grenzabschnitt der Grenze über Ohří - Světní Krže und Staré Zrátátov - Untere Žandov Grenze gemeinsam mit LO 2 - Podkrošnomountain pelvis, Teil Chebská und Sokolovská pelvis; im Abschnitt Dolní Žandov - Valy Grenze gemeinsam mit LO 3 - Karlovy Vary oben; im Abschnitt Valy - Hadr Die Grenze geht weiter an Chudenín - Uhlíště - Saint Kateřina, die Landesgrenze zu Deutschland und dann zurück zum Ausgangspunkt der Grenze über dem Ohří.
LO 12 - Bohemian und Novohradské hory
In Hadrava - Langfristige Grenze mit LO 6 - Westböhmischen Hügel; in der Sektion Dožice - Oberer Poříčí Grenze gemeinsam mit LO 10 - Mittelböhmen Hügel. Die Grenze geht weiter an Novosedly - Drachkov - Smiradice - Front Zborovice - Kapsova Lhota - Front Ptákovice - Cehnice - Drahnice - Skóčice - Krášlovice - Svinětice - Bavorovské Free Hora - Nestány - Olšovice - Lower Přeštěny In der Straňany - Střežov Grenze gemeinsam mit LO 10 - Mittelböhmische Hügel. Die Grenze geht weiter auf Strážkovice - Mysítín - Borovany - Dvorec - Otědek - Markt Svovky - Bukvice - Olešnice - Buková - Zár - Božejov - Valley - New Hrady - Nakolice - Vyšné. In der Sektion Vyšné - Shejby Staatsgrenze zu Österreich. Die Grenze geht weiter an Dobrá Voda - Hairy Ves - Konratice - Benešov nad Černou - Chicken - Pohorská Ves - Weiß. In der Sektion Bělá - Studios Landesgrenze zu Österreich. - Prázvík - Prázvík Im Abschnitt Uhliště - Hadrava Grenze gemeinsam mit LO 11 - Český les.
LO 13 - Šumava
In St. Catherine's - Nášíště Grenze Witz LO 11 - Tschechischer Wald; in der Sektion Uhliště - Studios Grenze gemeinsam mit LO 12 - Přehoří Šumavy und Novohradské hory; in der Sektion Studánky - Saint Catherine Staatsgrenze zu Österreich und Deutschland.
LO 14 - Novohrad Berge
Im Abschnitt Bělá - Benešov nad Černou - Šejby Grenze gemeinsam mit LO 12 - Přehoří Šumavy und Novohradské hory; im Abschnitt Šejby - Weiße Landesgrenze mit Österreich.
LO 15 - Südböhmische Pfannen
Das Gebiet besteht aus zwei separaten Teilen (České Budějovice und Třeboňská pelvis).
České Budějovická pánev: Im Abschnitt Horní Poříčí - Stráňany Nordöstliche Grenze gemeinsam mit LO 10 - Mittelböhmische Hügel; im Abschnitt Straňany - Obere Poříčí Südwestgrenze gemeinsam mit LO 12 - Přehoří Šumava und Novohradské hora.
Třeboňská pánev: Im Abschnitt Střežov - Dobránice u Chýnov Grenze gemeinsam mit LO 10 - Central Bohemia Hügel katina. Die Grenze geht weiter an Chýnov - Radenín - Choustník - Skupytky - Brandlín - Budislav - Chotomice - Krastná - Jištná - Pluho Ždár - Klenov - Monk - Roseč - Políště - Políkno - Jindřich Hradec - Horní Fona - Sedlo - Staňkov - Pele. In der Sektion Pele - Die Hohe Staatsgrenze mit Österreich; in der Sektion Vyné - Šížov Grenze gemeinsam mit LO 12 - Přehoří Šumavy und Novohradské hora.
LO 16 - Tschechisch-Mährischer Staat
Im Abschnitt Dobránice u Chýnov - Bohanov Grenze gemeinsam mit LO 10 - Mittelböhmischen Hügel. Žečice - Ráčice - Otradov Im Bereich Slavonice - Pele, die nationale Grenze zu Österreich; in der Sektion Pele - Dobrožnice u Chýn Grenze gemeinsam mit LO 15 - Südböhmen Becken, Teil Třeboňská pelvis.
LO 17 - Polobi
Im Abschnitt Kluček - Lenešice Grenze gemeinsam mit LO 2 - Podkrušnomountain pelvis, Teil Mostecká und Žatecká pelvis; im Abschnitt Lenesice - Liběšice Grenze gemeinsam mit LO 5 - České střehoří. Vážice - Vázázquez Im Abschnitt Hømans Stadt - Prag (Modřany) Grenze gemeinsam mit LO 10 - Mittelböhmen Hügel Katina; in der Sektion Prag (Modřany) - Kráštany zusammen mit LO 8 - Křivoklátsko und Český kras; in der Sektion Chrašany - Kladek Grenze gemeinsam mit LO 9 - Rakovnicko - Kladen Hügel.
LO 18 - Nordböhmische Sandsteinplattform und Tschechisches Paradies
Im Abschnitt Liběšice - Arnultovice Grenze gemeinsam mit LO 5 - České střečenhoří. Die Grenze geht weiter auf Svor - Grážice - Marřenice - Petrovice - Přížíčky - Lvová - Rynoltice - Jitrava - Zdislav - Křižany - Burning Paseka - Svělá pod Jestříčkov - Proseč pod Jestěd - Domaslavice - Vláčetín Im Abschnitt Jičín - Liběšice Grenze gemeinsam mit LO 17 - Polabi.
LO 19 - Lausitzer Sandsteinoberfläche
In der Libouchec Abschnitt - Petrovice Grenze gemeinsam mit LO 1 - Die rauen Berge; in der Abschnitt Petrovice - Vosí u Brtnínky Staatsgrenze mit Deutschland. Die Grenze geht weiter auf Kopec - Brtníky - Kyjov - Rybníště - Upper Podluží - Jiřetín pod Jedlová - Lower Podluží. In der Sektion Dolní Podluží - Petrovice Staatsgrenze zu Deutschland; in der Sektion Petrovice - Arnultovice Grenze gemeinsam mit LO 18 - Nordböhmische Sandsteinplattform und tschechischem Paradies; in der Sektion Arnultovice - Libouchec Grenze gemeinsam mit LO - České střehoří.
LO 20 - Lausitzer Hügel
Das Gebiet besteht aus drei separaten Teilen (Šluknovska Hügel, Žitavská pelvis, Frýdlanta Hügel).
Šluknovská bihorkatina: Im Abschnitt Dolní Podluží - Vosí u Brtníky Grenze gemeinsam mit LO 19 - Lausitzer Sandsteinoberfläche; im Abschnitt Vosí u Brtníce - Niederer Podluží Staatsgrenze mit Deutschland.
Zitavská pánev: Im Abschnitt Lower Sedlo - Oberer Vítkov Staatsgrenze zu Deutschland und Polen. Die Grenze geht weiter mit Rošek - Bínice - Filipov - Oldřichov v Hájí - Fojtka - Kateřinky - Ruprechtice - Harcov - Vratislavice nad Nisou - Dec over Nisou - Long Most - Šimonovice - Deep - Pilníkov - Hanychov - Upper Suchá - Karlov pod Jested - Hrastav - Lower Sá
Hügel Frýdlant: Im Abschnitt Kristiánov - Děřichovec Staatsgrenze zu Polen. Die Grenze geht an Serbien weiter - Upper Lash - Hajniště - Ludvíkov pod Srkem - Luh - Lužec - Dětřichov - Kristiánov.
LO 21 - Isergebirge und Jested
Im Abschnitt Hodkovice nad Mohelkou - Petrovice Grenze gemeinsam mit LO 18 - Nordböhmische Sandsteinplattform und Tschechisches Paradies; im Abschnitt Petrovice - Dolní Sedlo Staatsgrenze mit Deutschland; im Abschnitt Dolní Sedlo - Dlouhý Most - Horní Vítkov Grenze gemeinsam mit LO 20 - Lausitzer pahorkatina, Teil Žitava pelvis; im Abschnitt Die Grenze geht weiter an Kořenov - Tesařov - Příchovice - Šumburk nad Desnou - Great Hamry - Residues - Lower Black Wellice - Maršovice - Kokonín - Jeřmanice - Hodkovice nad Mohelka.
LO 22 - Riesengebirge
Im Abschnitt Příchovice - Die klare Grenze gemeinsam mit LO 21 - Isergebirge; im Abschnitt Mýtina - Biber der Staatsgrenze zu Polen. Die Grenze geht weiter auf Žaclář - Plenary Mine - Vernířovice - Babi - Bystřice - Young Buky - Freedom over Úpa - Black Mine - Upper Lánov - Lower Court - Upper Vrchlabí - Psalý - Mrklov - Vítkovice - Jestřání - Upper Dusnice - Heilov - Upper Rokytnice - Roky
LO 23 - Podkrkonoší
Im Jaroměr Abschnitt - Jicin Grenze gemeinsam mit LO 17 - Polabi; in der Sektion Jičín - Hodkovice nad Mohelkou Grenze gemeinsam mit LO 18 - Nordböhmische Sandstein Plattform und Tschechische Paradies; in der Sektion Hodkovice nad Mohelkou - Příchovice Grenze gemeinsam mit LO 21 - Isergebirge und Gestorben; in der Sektion Příchovice - Babi Die Grenze verläuft auf Libeč - Voletiny - Poříčí - Bohuslavice nad Úpa - Sukhovršice - Žepice - Děpice - Rtyna in Podkrkonoší - Horní Kostelec - Zběčník - Hronov - Velké Poříčí - Náhod - Vysokalice - České Sě.
LO 24 - Sudet interfire
Im Abschnitt Babi - Bobr Grenze gemeinsam mit LO 22 - Riesengebirge; in der Sektion Bobr - Výší Poříčí Landesgrenze mit Polen; in der Sektion Velké Poříčí - Babi Grenze gemeinsam mit LO 23 - Podkrkonoší.
LO 25 - Adlergebirge
In der Sektion Long - Rzy - Lower Lipka Staatsgrenze mit Polen. Die Grenze geht weiter an der Unteren Bořevice - Rotes Wasser - Mlýnický Dvoda - Heroltice - Horní Hřemanice - Niedere Hřemice - Koburk - Dopachtice - Čenkovice - Orličky - Yamné nad Orlicí - Sobkovice - Pastice - Monasterec nad Orlicí - Kunvald - Roky
LO 26 - Orlické hory
Im Abschnitt Skorenice - Jaroměr Grenze gemeinsam mit LO 17 - Polabi; in der Sektion Jaroměr - Große Poříčí Grenze gemeinsam mit LO 23 - Podkrkonoší; in der Sektion Große Poříčí - Lang - Rzy Staatsgrenze mit Polen; im Abschnitt Lang - Rzy - Untere Hømice Grenze gemeinsam mit LO 25 - Orlická hory. Die Grenze geht weiter an Albrechtice - Lanškroun - Nepomuky - Horní Čermá - Dolní Čermá - Kunčice - Letohrad - Sandy - Jampach - České Libchavy - Great Skrovice - Little Skrovice - Lhoty - Skřenice.
LO 27 - Gross Jeseník
Im Abschnitt Hermanice - der Gipfel von Smrk Staatsgrenze zu Polen. Vápenná - Lipovka (Spa) - Jeseník - Dětřichov - Rejzviz - Vrbno pod Pradid - Ludvíkov - Karlova Studánka - Malá Moravka - Nové Ves - Stará Ves
LO 28 - Die Roast Jeseník ist im Feuer
Dieser Bereich ist in zwei separate Teile (Nord und Süd) unterteilt.
Südlicher Teil: in Heroltice - Untere Lipka Grenze gemeinsam mit LO 25 - Orlická hory; in der Sektion Dolní Lipka - Hřmanice Staatsgrenze mit Polen; in der Sektion Hermanice - Janovice Grenze gemeinsam mit LO 27 - Hrubý Jeseník. Die Grenze geht weiter auf Bedřichov - Oskava - Lower Libina - Nové Hradecná - Pískov - Klopina - Police - Dubicko - Hrabová - Vitošov - Lesnice - Kolšov - Sudkov - Nieder Studenky - Šumperk - Bludov - Vyhořehoří - Zborov - Obere Studios - Shields - Herolt.
Nordteil: in der Sektion Malá Morávka - Spitze Smrku Grenze gemeinsam mit LO 27 - Gross Jeseník; in der Sektion Spitze Smrk - Weißes Wasser Grenze zu Polen. Die Grenze geht weiter an der Oberen Hoštice - White Potok - Javorník - Oberes Fort - Kohle - Wolf - Bergov - Tomíkovice - Kobylá - Vidnava. In der Sektion Vidnava - Große Kunetice Staatsgrenze zu Polen. Die Grenze geht weiter an Supíkovice - Sandy - Mikulovice - Ondrejovice. In der Sektion Ondřejovice - Bartultovice Landesgrenze zu Polen. Die Grenze geht weiter an der High - Autopsy - Girls Castle - Upper Povelice - New Forest - Wine - Pelhrimov. Im Abschnitt Pelhrimov - Die Staatsgrenze zu Polen. Die Grenze geht weiter an der Stadt Albrechtice - Beautiful Loučky - Khomej - Krnov -Brantice - Loučky - New Høíminových - Oborná - Old Town - Old Rudná - New Rudná - Little Morávka.
LO 29 - Low Jeseník
In der Abteilung Janovice - Malá Morávka Grenze gemeinsam mit LO 27 - Gross Jeseník; in der Sektion Malá Morávka - Krnov Grenze gemeinsam mit LO 28 - Přehoří Hrubý Jeseník, nördlichen Teil. - Städtische Kirche - Städtische Kirche Im Abschnitt Dolní Libina - Janovice Grenze gemeinsam mit LO 28 - Přehoří Hrubý Jeseník, Südteil.
LO 30 - Drahan Staat
Žiče - Žiče
LO 31 - Tschechische mährische Zwischenfeuer
Im Abschnitt Bojanov - Hřman's Town Grenze gemeinsam mit LO 10 - Mittelböhmischer Hügel; in der Sektion Hermanova Stadt - Skorenice Grenze gemeinsam mit LO 17 - Polabi; in der Sektion Skøenice - Dolní Hřmanice die Grenze gemeinsam mit LO 26 - Přehoří Orlické hory; in der Sektion Dolní Hřemice - Heroltice die Grenze gemeinsam mit LO 25 - In der Heroltice Sektion - Vyhoří Grenze gemeinsam mit LO 28 - Přehoří Hrubý Jeseník, Südteil. Die Grenze geht weiter an Rovensko - Zábřeh - Rajec - Zvole - Vlachov - Květín - Libivá - Loštice. Im Abschnitt Loštice - Montenegro Grenze gemeinsam mit LO 30 - Drahan Oberfläche. Die Grenze geht weiter auf Blkovice - Jest - Lysice - Drnovice - Weaponry - Rudka. Im Abschnitt Rudka - Bohanov Grenze gemeinsam mit LO 16 - Tschechische mährische Oberfläche.
LO 32 - Schlesisches Tiefland
Der Bereich besteht aus vier separaten Teilen.
In den Abschnitten Krnov - Bistryce, Pelhrimov - Bartultovice und Vidnava - Weiße Wassergrenze gemeinsam mit LO 28 - Přehoří Hrubý Jeseník, Nordteil. Die nördliche Grenze ist die Staatsgrenze zu Polen. Die Grenze geht weiter an Shilhéřovice - Antošovice - Petřkovice. Im Abschnitt Petřkovice - Krnov Grenze gemeinsam mit LO 29 - Low Jeseník.
LO 33 - Die böhmischen Mähren Highlands
In der Slavonice - Rudka Grenze gemeinsam mit LO 16 - Českomoravská vývovna; in der Sektion Rudka - Montenegro Grenze gemeinsam mit LO 31-Českomoravská interfire; in der Sektion Montenegro - Brno (Lužánky) Grenze gemeinsam mit LO 30 Drahanské vývina. Die Grenze geht weiter an Bohunice - Old Liskovec - Ostovice - Moravany - Ojany - Ořečany - Príštice - Silívky - Mělčany - Dolní Kounice - Nové Bránice - Maršovice - Vedrovice - Bohuntice - Miroslav - Hostěradice - Kadov - Lesonice - Skalice Im Abschnitt Hnanice - Slawische Staatsgrenze zu Österreich.
LO 34 - Hornomoravsky hue
Im Abschnitt Vyšehoří - Untere Libina Grenze gemeinsam mit LO 28 - Přehoří Hrubý Jeseník, Südteil; im Abschnitt Dolní Libina - Spray über Ludina Grenze gemeinsam mit LO 29 - Nieder Jeseník. Die Grenze geht weiter auf dem Boundary - Chernotín - Milotice nad Bečvou - Hustopeče nad Bečvou - Valašské Mezíčí - Choryně - Skalička - Teplice nad Bečvou - Nové Dvory - Sušice - Tučín - Prusy - Beňov - Říkovice Im Abschnitt Lulec - Loštice Grenze gemeinsam mit LO 30 - Drahanská výhovina - im Abschnitt Loštice - Vyhoří Grenze gemeinsam mit LO 31 - Českomoravská interfire.
LO 35 - Südmähren Fouls
In der Sektion Brno (Lužánky) - Lulej Grenze gemeinsam mit LO 30 - Drahan Ebene; in der Sektion Lulec - Rostinice Grenze gemeinsam mit LO 34 - Hornomoravský hudu. - Vážany nad Litavou - Příšice In der Sudoměřice - Hnanice Landesgrenze zur Slowakei und Österreich; in der Sektion Hnanice - Brno (Lužánky) Grenze gemeinsam mit LO 33 Přehoří Českomoravské výchovina.
LO 36 - Mittelmeer Karpaten
Im Abschnitt Rostěnice - Kroměříž - Napajedla Grenze gemeinsam mit LO 34 - Hornomoravská hudu; im Abschnitt Napajedla - Uherské Hradiště - Rostěnice - Grenze gemeinsam mit LO 35 - Jihomoravská úvaly.
LO 37 - Kelek Hill
In der Sektion Kráštěny - Valašské Meziříčí Grenze gemeinsam mit LO 34 - Hornomoravský hval. Die Grenze geht weiter auf Branky - Louček - Komárno - Osičko - Loukov - Bystřice pod Hostýn - Jankovice - Holešov - Martinique - Tempel.
LO 38 - Weiße Karpaten und Vizovické vrky
In der Sektion Sudoměřice - Sie hat die Grenze gemeinsam mit LO 35 - Südmähren Fouls eingedrungen. Die Grenze geht weiter auf Kvítkovice - Louky - Zlín - Želejovice nad Železnice - Lipa - Zvěřice - Vizovice - Brotřejov - Láděchov - Horní Lideč - Střelný. Im Abschnitt Střěné - Sudoměřice Staatsgrenze zur Slowakei.
LO 39 - Podbeskyda pahorcatina
Im Abschnitt Šítež nad Ludina - Petřkovice Grenze gemeinsam mit LO 29 - Low Jeseník; im Abschnitt Petřkovice - Šilherovice die Grenze gemeinsam mit LO 32 - Schlesische Tiefland; im Abschnitt Šilheřovice - Vendra der Landesgrenze zu Polen. Die Grenze geht weiter auf Bystřice - Jablunkov - Bocanovice - Košariska - Tyra - Komorní Lhotka - Vyšné Lhoty - Morávka - Malenovice - Ostravice - Čeladná - Trojanovice - Buzkovice - Bartoška - Frenštát pod Radhošt - Věřís Im Abschnitt Valašské Meziříčí - Sítež nad Ludina Grenze gemeinsam mit LO 34 - Hornomoravský hval.
LO 40 - Mährisch-Silesisch Beskydy
Im Abschnitt Valašské Meziříčí - Vendřka Grenze gemeinsam mit LO 39 - Podbeskydská pahorkatina; im Abschnitt Vendřka - Bumbálka Landesgrenze mit Polen und der Slowakei. Die Grenze geht weiter auf dem Weißen - Zwischengeschaltet - Hlavá - Obere Bečva - Lower Bečva - Rožnov pod Radhostí - Zubří - Valašské Meziríčí.
Ein separater Teil des Mount Ondříník ist dem Bereich zugeordnet.
LO 41 - Hostinskovsetín Berge und Javorníky
Im Abschnitt Napajedla - Kráštany Grenze gemeinsam mit LO 34 - Hornomoravský hval; im Abschnitt Krášťany - Valašské Meziříčí Grenze gemeinsam mit LO 37 - Kelek Hügel; im Abschnitt Valašské Meziříčí - Bumbálka Grenze gemeinsam mit LO 40 - Moravian-Silesian Beskydy; im Abschnitt
Naturwälder der Tschechischen Republik
Příloha č. 2
Anhang Nr. 2 des Erlasses Nr. 83/1996
Übersicht der Forest Types Dateien
| ŘADA | kat. | Ivs | kat. | ||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 0 bor | 1 db | 2 bk-db | 3 db-bk | 4 bk | 5 jd-bk | 6 sm-bk | 7 bk-sm | 8 sm | 9 kleč | ||||||||||||||
| EXTRÉMNÍ | xerotermní | X | delapínský BOR | 0X | dřínová DB | 1X | dřínová DB a bk | 2X | dřínová BK | 3X | dealpínská BK | 4X | X | ||||||||||
| zakrslá | Z | reliktní BOR | 0Z | zakrslá DB | 1Z | zakrslá bkDB | 2Z | zakrslá dbBK | 3Z | zakrslá BK | 4Z | zakrslá jdBK | 5Z | zakrslá smBK | 6Z | zakrslá bkSM | 7Z | jřSM | 8Z | KLEČ | 9Z | Z | |
| skeletová | Y | roklinový BOR | 0Y | skeletová dbBK | 3Y | skeletová BK | 4Y | skeletová j jdBK | 5Y | skeletová smBK | 6Y | skeletová bkSM | 7Y | skeletová SM | 8Y | Y | |||||||
| KYSELÁ | chudá | M | chudý (db)BOR | 0M | bcDB | 1M | chudá bkDB | 2M | chudá dbBK | 3M | chudá BK | 4M | chudá jdBK | 5M | chudá smBK | 6M | chudá bkSM | 7M | chudá SM | 8M | M | ||
| kyselá | K | kyselý (dbbk)BOR | 0K | kyselá DB | 1K | kyselá bkDB | 2K | kyselá dbBK | 3K | kyselá BK | 4K | kyselá jdBK | 5K | kyselá smBK | 6K | kzselá bkSM | 7K | kyselá SM | 8K | klečová SM | 9K | K | |
| uléhavá | I | uléhavá (hb) DB | 1I | uléhavá kys. bkDB | 2I | uléhavá kys. dbBK | 3I | uléhavá kys. BK | 4I | uléhavá kys. jdBK | 5I | uléhavá kys. smBK | 6I | I | |||||||||
| kamenitá | N | smBOR | 0N | kamenitá (hb) DB | 1N | kamenitá bkDB | 2N | kamenitá dbBK | 3N | kamenitá BK | 4N | kamenitá jdBK | 5N | kamenitá smBK | 6N | kamenitá bkSM | 7N | kamenitá SM | 8N | N | |||
| ŽIVNÁ | středně bohatá | S | (hb) DB na píscích | 1S | svěží bkDB | 2S | svěží dbBK | 3S | svěží BK | 4S | svěží jdBK | 5S | svěží smBK | 6S | svěží bkSM | 7S | svěží SM | 8S | S | ||||
| vysýchavá | C | hadcový BOR | 0C | suchá hbDB | 1C | vysýchavá bkDB | 2C | vysýchavá dbBK | 3C | vysýchavá BK | 4C | vysýchavá jdBK | 5C | C | |||||||||
| svahová | F | svahová dbBK | 3F | svahová BK | 4F | svahová j jdBK | 5F | svahová smBK | 6F | svahová bkSM | 7F | svahová SM | 8F | F | |||||||||
| hlinitá | H | sprašová hbDB | 1H | hlinitá(spraš.) bkDB | 2H | hlinitá dbBK | 3H | hlinitá BK | 4H | hlinitá jdBK | 5H | hlinitá (ogl.) smBK | 6H | H | |||||||||
| bohatá | B | bohatá hbDB(s bk) | 1B | bohatá bkDB | 2B | bohatá dbBK | 3B* | bohatá BK | 4B* | bohatá jdBK | 5B* | bohatá smBK | 6B | (bohatá) bkSM | 7B | B | |||||||
| OBOHACENÁ | H hlinitá | D | obohacená hbDB | 1D | obohacená bkDB | 2D | obohacená dbBK | 3D | obohacená BK | 4D | obohacená jdBK | 5D | obohacená | D | |||||||||
| U | smBK | 6D | |||||||||||||||||||||
| M kamenitá | A | jvhbDB | 1A | jvbkDB | 1pdbBK | 1pBK | klBK | A | |||||||||||||||
| U | 2A | 3A | 4A | 5A | klsmBK | 6A | klSM | 8A | |||||||||||||||
| S suťová | J | suťová (js)JV | J | ||||||||||||||||||||
| hbJV 1J | 3J 1pJV | 5J | vrcholová(js)JV | ||||||||||||||||||||
| V lužní | L | jilmový LUH | 1L | potoční LUH | montanní jsOL | LUH 6L olše šedé | L | ||||||||||||||||
| O | 2L | jsOL 3L | 5L | 6L | |||||||||||||||||||
| D údolní | U | topolový LUH | vlhká | U | |||||||||||||||||||
| O | 1U | jvJS 3U | jsJV 5U | ||||||||||||||||||||
| U vlhká | V | vlhká hbDB | 1V | vlhká bkDB | 2V | vlhká dbBK | 3V | vlhká BK | 4V | vlhká jdBK | 5V | vlhká smBK | 6V | vlhká bkSM | 7V | podmáčená klSM | 8V | V | |||||
| OGLEJENÁ | středně bohatá | O | svěží jddbBOR | 0O | 1pDB | 1O | jd (bk) DB 2O | jddbBK | 3O | svěží dbJD | 4O | svěží (bk) JD | 5O | svěží smJD | 6O | svěží jdSM | 7O | O | |||||
| kyselá | P | kyselý jddbBOR | 0P | svěží břDB(sm) | 1P | kyselá jdDB | 2P | kyselá jdDB (sm) | 3P | kyselá dbJD | 4P | kyselá JD | 5P | kyselá smJD | 6P | kyselá jdSM | 7P | P | |||||
| chudá | Q | chudý jddbBOR | 0Q | břDB | 1Q | chudá jdDB | 2Q | chudá jdDB | 3Q | chudá dbJD | 4Q | chudá JD | 5Q | chudá smJD | 6Q | chudá jdSM | 7Q | podmáčená chudá SM | 8Q | Q | |||
| PODMÁČENÁ | chudá | T | chudý břBOR | 0T | břOL | 1T | podmáčená chudá jdDB | 2T | podmáčená chudá jdD | B 3T | (5T) | podmáčená chudá(dbJD | ) 5T | podmáčená chudá smJD | 6T | podmáčená chudá jdSM | 7T | podmáčená zakrslá SM | 8T | T | |||
| středně bohatá | G | podmáčený smBOR | 0G | vrOL | 1G | podmáčená jdDB | 2G | podmáčená jdDB (sm) | 3G | podmáčená dbJD | 4G | podmáčená JD | 5G | podmáčená smJD | 6G | podmáčená jdSM | 7G | podmáčená SM | 8G | G | |||
| rašelinná | R | rašelinný BOR | 0R | kyselá rel. SM 3R | svěží rel. SM | 4R | (rašelinná) boSM | 5R | svěží raš. SM | 6R | kyselá raš. SM | 7R | vrchovištní SM | 8R | vrchovištní KLEČ | 9R | R | ||||||
Erläuterungen:
* Unterfiles kat. W (ultrabasic)
bkDB = Buche doubrava
bk-db = Eiche (Grad)
Waldtyp-Dateien werden in Waldarten unterteilt!
Příloha č. 3
Anhang Nr. 3 des Erlasses Nr. 83 / 1996 Slg.
Grundlegende ökonomische Empfehlungen nach den Wirtschaftsakte zur Ableitung von Bindungsbestimmungen die maximale Gesamtzahl des Bergbaus und den minimalen Anteil des Holzes.
Wälder:
| Hospodářský soubor | Základní hospodářská doporučení | ||||
|---|---|---|---|---|---|
| Cílový hospod. soubor | Porostní typ | Obmýtí roků | Obnovní doba roků | Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % | |
| 13 | Přirozená borová stanoviště | SM - BO kvalitní | 130 (110 - 150) | 20 - 30 | 5-15 |
| SM - BO | 120 (110 - 150) | 20 | |||
| BO se SM kvalitní | 130 (110 - 150) | 20 - 30 | |||
| BO se SM | 120 (110 - 150) | 20 | |||
| BO kvalitní | 130 (110 - 140) | 10 - 20 | |||
| BO běžné kvality | 110 (100 - 130) | 10 - 20 | |||
| BO pošk. imisemi | 100 (80 - 110) | 10 | |||
| BO nepřirůstavé | 130 (120 - 150) | 10-30 | |||
| BO nekvalitní | 90 ( 70 - 110) | 10 | |||
| SM nevhodné | 100 ( 80 - 110) | 10 | |||
| BŘ | 60 ( 40 - 80) | 10 - 20 | |||
| AK | 60 ( 50 - 80) | 20 | |||
| 19 | Lužní stanoviště | DB kval. (smíšené) | 150 (130 - 200) | 20 - 30 | 15 |
| DB nekvalitní | 100 ( 80 - 120) | 20 | |||
| JS | 90 ( 80 - 120) | 20 | |||
| TP | 30 ( 20 - 40) | 10 | |||
| LISTN. smíšené | 110 ( 80 - 130) | 20 - 30 | |||
| LISTN. nekvalitní | 70 ( 50 - 90) | 20 | |||
| SM | 100 ( 80 - 110) | 20 | |||
| OL | 90 ( 70 - 100) | 20 | |||
| PAŘEZ. tvrdá | 40 ( 30 - 50) | 10 - 20 | |||
| PAŘEZ. měkká | 20 - 30 | 10 | |||
| 21 | Exponovaná stanoviště nižších poloh | BO | 120 (110 - 140) | 20 - 30 | 30 |
| BO poškoz. imisemi | 100 ( 80 - 110) | 20 - 30 | |||
| BO nepřirůstavé | 130 (120 - 150) | 30 | |||
| DB běžné kvality | 130 (110 - 150) | 20 - 30 | |||
| DB nekvalitní | 110 ( 80 - 120) | 20 | |||
| SM nevhodné | 100 ( 80 - 110) | 30 | |||
| SM poškoz. imisemi | 80 - 90 | 20 - 30 | |||
| AK | 70 ( 50 - 90) | 20 | |||
| PAŘEZ. tvrdá | 40 ( 30 - 60) | 10 | |||
| 23 | Kyselá stanoviště nižších poloh | BO | 110 ( 90 - 130) | 20 - 30 | 25 |
| BO poškoz. imisemi | 100 ( 80 - 110) | 20 | |||
| SM | 100 ( 80 - 110) | 20 | |||
| nevhodné | |||||
| SM poškoz. imisemi | 90 - ( 80 - 110) | 20 | |||
| DB běžné kvality | 130 (110 - 150) | 30 | |||
| DB nekvalitní | 110 ( 80 - 120) | 20 | |||
| LISTN. nekvalitní | 70 ( 60 - 90) | 20 | |||
| AK | 70 ( 50 - 90) | 20 | |||
| BK | 130 (120 - 140) | 30 - 40 | |||
| PAŘEZ. tvrdá | 40 ( 30 - 60) | 10 | |||
| 25 | Živná stanoviště nižších poloh | DB kval. i běžné kval. | 160 (130 - 200) | 20 - 30 | 20 |
| DB nekvalitní | 120 (100 - 130) | 20 - 30 | |||
| SM | 100 (80 - 110) | 20 - 30 | |||
| SM poškoz. imisemi | 80 - 90 | 20 | |||
| SM proředěné | 80 - 90 | 20 | |||
| BO | 110 ( 80 - 120) | 20 - 30 | |||
| BO poškoz.im. | 80 - 90 | 20 | |||
| LISTN. nekvalitní | 70 ( 50 - 90) | 20 | |||
| PAŘEZ. tvrdá | 40 ( 30 - 50) | 10 | |||
| 27 | Oglejená chudá stanoviště nižších a středních poloh | BO kvalitní | 130 (110-140) | 30 | 20 |
| BO běžné kvality | 120 (100-130) | 20 - 30 | |||
| BO poškoz. imisemi | 100 ( 80-120) | 20 - 30 | |||
| SM nevhodné | 100 ( 80-110) | 20 - 30 | |||
| SM poškoz. imisemi | 80 - 90 | 20 - 30 | |||
| DB | 130 (110-140) | 20 - 30 | |||
| LISTN. nekvalitní | 70 ( 60- 90) | 20 - 30 | |||
| 29 | Olšová stanoviště na podmáčených půdách | OLL | 80 ( 60- 90) | 20 | 70 |
| OLL s JS | 90 ( 80-100) | 20 | |||
| OLL se SM | 90 ( 80-100) | 30 | |||
| OLL s VR | 60 ( 50- 80) | 20 | |||
| OLL s BŘ | 70 ( 50- 80) | 20 | |||
| OLL nekvalitní | 60 ( 50- 70) | 20 | |||
| SM | 90 ( 80-100) | 20 - 30 | |||
| VR | 40 ( 30- 50) | 10 - 20 | |||
| 31 | Vysychavá a sušší acerózn í a bazická stanoviště středních poloh | BK | 130 (120-140) | 30 - 40 | 30 |
| BK pod vlivem imisí | 150 (140-160) | 40 | |||
| DB | 130 (120-140) | 30 | |||
| BO | 120 (110-140) | 30 | |||
| BO poškoz. imisemi | 110 ( 90-110) | 20 - 30 | |||
| SM nevhodné | 90 ( 80-110) | 20 - 30 | |||
| SM poškoz. imisemi | 80 - 90 | 20 - 30 | |||
| 35 | Živná bazická stanoviště středních poloh | BK | 130 (120-140) | 30-40 | 70 |
| BK pod vlivem imisí | 150 (140-160) | 40 | |||
| SM nevhodné | 90 ( 80-100) | 30 | |||
| SM poškoz. imisemi | 70 - 80 | 20 - 30 | |||
| BO | 110 (100-130) | 20 - 30 | |||
| BO poškoz. imisemi | 90 - 100 | 20 - 30 | |||
| DB | 130 (120-140) | 30 | |||
| 39 | Podmáčená chudá stanoviště | BO (se SM) kvalitní | 130 (120-140) | 30 | 5-10 |
| BO (se SM) | 120 (100-130) | 30 | |||
| BO (se SM) nekvalitní | 100 ( 90-110) | 20 - 30 | |||
| BO poškoz. imisemi | 100 ( 90-110) | 20 - 30 | |||
| SM (s BO) | 110 ( 90-120) | 30 | |||
| 41 | Exponovaná stanoviště středních poloh | SM | 110 (100-130) | 30 | 30 |
| SM poškoz. imisemi | 90 ( 80-100) | 30 | |||
| BK | 130 (120-150) | 30 - 40 | |||
| BK pod vlivem imisí | 150 (140-160) | 30 - 40 | |||
| BO | 120 (110-140) | 30 | |||
| BO poškoz. imisemi | 100 ( 90-110) | 20 - 30 | |||
| LISTN. nekvalitní | 80 ( 70- 90) | 20 - 30 | |||
| 43 | Kyselá stanoviště středních poloh | SM | 110 (100-130) | 30 - 40 | 25 |
| SM poškoz. imisemi | 90 ( 80-100) | 30 | |||
| SM poškoz. hnilobou | 90 ( 80-100) | 20 - 30 | |||
| BO kvalitní | 120 (110-140) | 30 | |||
| BO běžné kvality | 110 (100-130) | 20 - 30 | |||
| BO poškoz. imisemi | 100 ( 80-110) | 20 - 30 | |||
| BO nekvalitní | 90 ( 70-100) | 20 | |||
| BK | 130 (120-150) | 30 - 40 | |||
| BK pod vlivem imisí | 150 (140-160) | 30 - 40 | |||
| LISTN. nekvalitní | 70 ( 60- 80) | 20 - 30 | |||
| 45 | Živná stanoviště středních poloh | SM kvalitní | 110 (100-120) | 30-40 | 25 |
| SM běžné kvality | 100 (90-120) | 30 | |||
| SM poškoz. imisemi | 90 (80-100) | 30 | |||
| SM poškoz. hnilobou | 90 ( 70-100) | 20 - 30 | |||
| BO kvalitní | 110 (90-130) | 30 | |||
| BO běžné kvality | 100 (90-120) | 20 | |||
| BO pošk. imisemi | 80 - 90 | 20 | |||
| BK | 130 (120-150) | 30 - 40 | |||
| BKpod vlivem imisí | 150 ( 140-160) | 30 - 40 | |||
| DB kvalitní | 160 (140-180) | 30 | |||
| DB běžné kvality | 130 (110-140) | 30 | |||
| JD | 120 (110-140) | 40 | |||
| LISTN. nekvalitní | 70 ( 50- 90) | 20 - 30 | |||
| PAŘEZ.tvrdá | 40 ( 30- 50) | 10 | |||
| 47 | Oglejená stanoviště středních poloh | SM kvalitní | 120 (110-140) | 30 - 40 | 25 |
| SM běžné kvality | 110 (100-130) | 30 | |||
| SM pošk. imisemi | 90 ( 80-100) | 30 | |||
| SM pošk. hnilobou | 90 ( 70-100) | 30 | |||
| BO kvalitní | 120 (110-140) | 30 | |||
| BO běžné kvality | 110 (100-130) | 30 | |||
| BO nekvalitní | 90 ( 80-100) | 20 - 30 | |||
| DB kvalitní | 160 (140-180) | 30 | |||
| DB nekvalitní | 120 (100-130) | 20 - 30 | |||
| BK | 130 (120-150) | 30 - 40 | |||
| OLL | 70 ( 60- 80) | 20 | |||
| PAŘEZ.tvrdá | 40 ( 30- 50) | 10 | |||
| 51 | Exponovaná stanoviště vyšších poloh | SM rezonanční | 160 (150-170) | 40 | 30 |
| SM kvalitní | 130 (110-140) | 40 | |||
| SM běžné kvality | 120 (110-130) | 30 - 40 | |||
| SM pošk. imisemi | 100 - 110 | 30 | |||
| SM pošk. hnilobou | 100 ( 90-110) | 30 | |||
| BK | 140 (120-150) | 30 - 40 | |||
| BK pod vlivem imisí | 150 (140-160) | 30 | |||
| BO | 120 (110-130) | 30 | |||
| JV - JS | 110 (100-130) | 40 | |||
| 53 | Kyselá stanoviště vyšších poloh | SM rezonanční | 160 (150-170) | 40 | 25 |
| SM kvalitní | 120 (110-140) | 30 - 40 | |||
| SM běžné kvality | 110 (100-130) | 30 - 40 | |||
| SM pošk. imisemi | 100 ( 90-110) | 20 - 30 | |||
| SM pošk. hnilobou | 100 ( 80-110) | 20 - 30 | |||
| BK | 140 (120-150) | 40 | |||
| BK pod vlivem imisí | 150 (140-160) | 40 | |||
| BO | 120 (100-130) | 30 | |||
| LISTN. nekvalitní | 70 ( 60- 80) | 20 - 30 | |||
| 55 | Živná stanoviště vyšších poloh | SM rezonanční | 160 ( 150-170) | 30 - 40 | 25 |
| SM kvalitní | 120 (110-130) | 30 - 40 | |||
| SM běžné kvality | 110 (100-130) | 30 - 40 | |||
| SM pošk. imisemi | 100 ( 90-110) | 30 | |||
| SM pošk. hnilobou | 90 ( 70-110) | 20 - 30 | |||
| SM proředěné | 80 ( 70-100) | 20 - 30 | |||
| BK | 130 (120-150) | 30 - 40 | |||
| BK pod vlivem imisí | 150 (140-160) | 30 - 40 | |||
| JD | 120 (110-140) | 40 | |||
| BO | 110 ( 90-120) | 30 | |||
| LISTN. nekvalitní | 70 ( 60- 80) | 20 - 30 | |||
| 57 | Oglejená stanoviště vyšších poloh | SM rezonanční | 160 (150-170) | 30 - 40 | 25 |
| SM kvalitní | 120 (100-130) | 30 - 40 | |||
| SM běžné kvality | 110 ( 90-130) | 30 - 40 | |||
| SM poškoz. imisemi | 90 ( 80-100) | 30 | |||
| SM poškoz. hnilobou | 90 ( 70-110) | 20 - 30 | |||
| SM proředěné | 80 ( 70-100) | 20 - 30 | |||
| BK | 130 (120-150) | 40 | |||
| BO kvalitní | 120 (110-140) | 30 | |||
| BO běžné kvality | 110 (100-130) | 20 - 30 | |||
| OLL | 70 ( 60- 90) | 20 | |||
| 59 | Podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh | SM s BO kvalitní | 120 (100-130) | 40 | 5-20 |
| SM s BO běžné kvality | 110 (100-130) | 30 - 40 | |||
| SM s BO pošk. hnil. | 90 ( 80-110) | 30 | |||
| BO se SM | 120 (100-130) | 30 - 40 | |||
| SM kvalitní | 110 (100-130) | 40 | |||
| SM běžné kvality | 100 ( 90-120) | 30 - 40 | |||
| SM poškoz. imisemi | 90 ( 80-100) | 30 | |||
| SM poškoz. hnilobou | 90 ( 70-100) | 30 | |||
| SM proředěné | 80 ( 70- 90) | 20 - 30 | |||
| OL | 80 ( 60- 90) | 20 | |||
| 71 | Exponovaná stanoviště horských poloh | SM | 140 (120-150) | 40 | 15 |
| SM poškoz. imisemi | 110 (100-120) | 30-40 | |||
| SM genet. nevhodné | 100 ( 80-100) | 30 | |||
| 73 75 | Kyselá, živná stanoviště horských poloh | SM rezonanční | 160 - 170 | 40 | 15 |
| SM | 130 (120-150) | 40 | |||
| SM poškoz. imisemi | 110 (100-120) | 30 | |||
| SM poškoz. hnilobou | 110 ( 90-120) | 30 | |||
| SM proředěné | 90 ( 80-100) | 20 - 30 | |||
| SM genet. nevhodné | 90 ( 80-100) | 20 - 30 | |||
| SM s BO kvalitní | 130 (120-140) | 40 | |||
| 77 | Oglejená stanoviště horských poloh | SM rezonanční | 160 - 170 | 40 | 5-10 |
| SM | 130 (120-150) | 40 | |||
| SM poškoz. imisemi | 110 (100-120) | 30 | |||
| SM poškoz. hnilobou | 110 ( 90-120) | 30 | |||
| SM proředěné | 90 ( 80-100) | 20 - 30 | |||
| SM genet. nevhodné | 90 ( 80-100) | 20 - 30 | |||
| SM s BO kvalitní | 130 (120-140) | 40 | |||
| 79 | Podmáčená stanoviště horských poloh | SM | 120 (110-140) | 40 | 5 |
| SM poškoz. imisemi | 100 ( 90-110) | 30 | |||
| SM poškoz. hnilobou | 100 ( 90-110) | 30 | |||
| SM proředěné | 90 ( 80-100) | 30 | |||
| SM genet. nevhodné | 90 ( 80-100) | 30 | |||
| SM s BO kvalitní | 130 (120-140) | 40 | |||
Wälder geschützt:
| Hospodářský soubor | Základní hospodářská doporučení | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Cílový hospod. soubor | Soubor lesních typů | Porostní typ | Obmýtí roků | Obnovní doba roků | Minimální podíl melioračních dřevin % | |
| 01*) | 0X | dealpinský bor | BO | 150 - f | ∞ | 10 |
| 0Z | reliktní bor | BO | 5 | |||
| 0Y, 0N | roklinový bor, smrkový bor (extrémní polohy) | BO se SM | 5 | |||
| 0C | hadcový bor (extrémní polohy) | BO | 5 | |||
| 0Mz | chudý (dubový) bor (extrémně) | BO | 5 | |||
| 0Qz | chudý jedlo(dubový) bor (extrémně) | |||||
| 1X | dřínová doubrava | DB, | 90 | |||
| DBP | ||||||
| 2X | dřínová doubrava s bukem | DB | 90 | |||
| 3X | dřínová bučina | BK | 80 | |||
| 4X | dealpinská bučina | |||||
| 1Z | zakrslá doubrava; zakrslá habrová doubrava | DB | 40 - ∞ | 70 | ||
| 2Z | zakrslá buková doubrava | DB | 60 | |||
| 3Z | zakrslá dubová bučina | BK, BO | 30 | |||
| 4Z | zakrslá bučina | |||||
| 3Y | skeletová dubová bučina | |||||
| 4Y | skeletová bučina | |||||
| 5Z | zakrslá jedlová bučina | BK, | 30 | |||
| 6Z | zakrslá smrková bučina | |||||
| 5Y | skeletová jedlová bučina | |||||
| 6Y | skeletová smrková bučina | |||||
| 7Z | zakrslá buková smrčina | SM | 10 | |||
| 7Y | skeletová buková smrčina | |||||
| 01*) | 8Y | skeletová smrčina | SM | 150 - f | 40 - ∞ | 5 |
| 1J | habrová javořina | DB s JV | 95 | |||
| 3J | lipová javořina | BK s JV | 90 | |||
| 5J | suťová javořina | BK s JV | 60 | |||
| 6L | luh olše šedé | OLŠ | 100 - f | 70 | ||
| 0R | rašelinný bor | BO | 130 - f | 5 | ||
| 0Rt | blatkový bor | BL | 1-5 | |||
| 8R | vrchovištní smrčina | SM | 150 - f | ∞ | 1-5 | |
| 9R | vrchovištní kleč | KLEČ | 200 - f | + | ||
| 02**) | 8N, 8F, 8A,8M, 8K, 8S, 8Z | SM | 150 - f | ∞ | + | |
| SM poškozené imisemi | 130 - f | 40 - 50 | ||||
| SM geneticky nevhodné | 110-130 | 40 | ||||
| 03***) | 9K 9Z | SM s KOS | 200 - f | ∞ | + | |
| SM s KOS | f | |||||
| poškoz. imisemi | ||||||
| KOS | ||||||
Erläuterungen:
f körperliches Alter der Kultur
∞ kontinuierliche Erneuerungszeit
+ Holz verstreut
*) Extrem ungünstige Position
* *) Hohe Bergwälder unter Baumvegetation
* * * *) Wald im Knie Vegetation Stadium
Příloha č. 4
Anhang Nr. 4 des Gesetzes Nr. 83/1996 Slg.
Rahmendefinition von Ziel-Wirtschaftsdateien
| Cílový hospodářský soubor 1) | Kategorie lesů 2) | Typologická skladba cílových hospodářských souborů (soubory lesních typů) 3) | Druhová skladba porostů 4) | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Číselné označ. | Cílové hospodářství | Dřeviny | |||||
| základní SLT | alternativní SLT | základní 5) | meliorační a zpevňující | přimíšené a vtroušené | |||
| 13 | Hospodářství přirozených borových stanovišť | 1,3 | 0M, 0K | 0Q, 0P, 0O, 0C | BO | BK, DB, JŘ, JD, DBČ, BŘ | SM, MD, VJ |
| 1M | BO | DB, BŘ, HB, LP, JD, DBČ | MD, SM, VJ | ||||
| 0N | BO se SM | BK, BŘ, DB, JD | VJ | ||||
| 19 | Hospodářství lužních stanovišť | -“- | 1L, 2L | (3L, 5L) | DB, TP,OŘČ | LP, JV, JL, HB, BB,BŘK, DB | OS, VR, OLL, SM, JS,JSÚ |
| 1U | DB, TP | JL, LP, OLL, VR, OS, DB | JS, JSÚ | ||||
| 3U | JS s DB | BK, JV, JL, LP, JD,OLL, DB | SM | ||||
| 21 | Hospodářství exponovaných stanovišť nižších poloh | -“- | 1N, 2N | 1C, 2C, (3C),chudé typy 3N, 4N,exponované typy 2M, 2K, 3M, 4M | BO | BK, DB, LP, HB, JD, BŘ | MD |
| DB | BK, LP, HB, BŘ, JD, DB | MD, BO, JS | |||||
| 1A, 2A | expon. typy 2S, 2B, 2D | BO | BK, LP, JV, HB, JS, JD,BŘK, BB, TS,DB | MD, BŘ | |||
| DB | BK, LP, JV, HB, JS, JL, JD,BŘK, BB, TS, DB | MD, BO | |||||
| 23 | Hospodářství kyselých stanovišť nižších poloh | -“- | 1K, 2K, 1I, 2I, 2M, 3M, 4M (kromě exponovaných typů) | chudší typy 1S, 2S, 3K, 3I - (5M)(1C,2C,3C) | BO | BK, DB, LP, HB, JD, BŘ DG | MD, DBČ |
| DB | BK, LP, HB, JD, DB | MD, BO, BŘ | |||||
| 25 | Hospodářství živných stanovišť nižších poloh | -“- | 1H, 2H, 1B, 2B, 1D, 2D (kromě exponovaných typů) 1W, 2W, 1V, 2V, 1O, 2O | bohatší typy 1S, 2S | DB | BK, LP, HB, JV, JS, JL, JD,JDO, TŘ, BŘK, BB, DB | MD, BO, OLL, OS, DG |
| 27 | Hospodářství oglejených chudých stanovišť nižších a středních poloh | -“- | 1P, 2P, 1Q, 2Q, 3Q, 4Q | 3P, 5Q (0P, 0Q, 0O) | BO | BK, DB, BŘ, JD, OS | MD, SM, VJ |
| DB | BK, BŘ, JD, OS, DB | BO, MD, SM | |||||
| 29 | Hospodářství olšových stanovišť na podmáčených půdách | -“- | 1T | OLL | DB, BŘ, OLL | OS, BO, SM | |
| 1G | OLL | OLL, VR | JS, SM, OS | ||||
| 3L, 5L | OLL a JS | JV, OLL | SM | ||||
| 31 | Hospodářství vysychavých a suších acerózních a bazických stanovišť středních poloh | -“- | 3C, 4C, 5C | BK | BK, DB, LP, JD, HB, JV,BŘK, TŘ | BO, MD, JS | |
| BO | BK, DB, LP, JD, HB | MD, JV, JS, BOČ | |||||
| sušší typy 3A, 4A, 5A expon. typy 3W, 4W, 5W | BK | BK, DB, LP, JV, JS, JL, JD,HB, BŘK, TŘ | MD, BO | ||||
| 35 | Hospodářství živných bazických stanovišť středních poloh | -“- | 3W, 4W | 5W | BK | BK, DB, JV, JS, LP, JD, JL,HB, BŘK, TŘ | MD, BO |
| 39 | Hospodářství chudých podmáčených stanovišť nižších až vyšších poloh | -“- | 0T, 2T, 5T,3T | chudší typy 0G | BO | DB, JD, BŘ, OS | SM, OLL |
| 3R, 5R, (6T) | SM s BO | BŘ | OS, OLL | ||||
| 41 | Hospodářství exponovaných stanovišť středních poloh | -“- | 3N, 4N (kromě chudých typů) | expon. typy 3K, 4K | SM | BK, JD, LP, DB, DG | BO, MD, BŘ |
| BO | BK, DB, LP, JD | SM, MD | |||||
| BK | BK, DB, JD, LP | SM, MD | |||||
| 3F, 4F | 3A, 4A - expon. typy3S, 4S, 3B, 4B, 3D, 4D | SM | BK, JD, JV, JS, JL, LP, HB, DG | MD, SM, BO | |||
| BK | BK, JD, JV, JS, JL, LP, HB | MD, SM | |||||
| 43 | Hospodářství kyselých stanovišť středních poloh | -“- | 3K, 4K, 3I, 4I (kromě exponovaných a chudších typů) | chudší typy 3S, 4S - 5M, 5K, 5I | SM | BK, JD, LP, DB, HB, DG | BO, MD, BŘ, VJ |
| BO | BK, LP, DB, JD, HB | SM, MD, BŘ, VJ | |||||
| BK | BK, DB, LP, HB, JD | SM, BO, MD | |||||
| 45 | Hospodářství živných stanovišt středních poloh | 1,3 | 3S, 4S (kromě expon. a chudších typů), 3B, 4B, 3D, 4D (komě expon. typů), 3H, 4H | 5W | SM | BK, JD, LP, JV, JS, JL, DB,JDO, HB, TŘ | MD, BO, OS, DG |
| BK | BK, DB, JD, LP, JV, JS, JL,HB, TŘ, JDO | SM, MD, DG | |||||
| DB | BK, LP, JD, JV, JS, JL, HB,TŘ, JDO | SM, MD, BO, DG | |||||
| 47 | Hospodářství oglejených stanovišť středních poloh | -“- | 3V,4V(kromě podmáčených typů), 3O | SM | BK, JD, DB, LP, JV, JS, JL,JDO, HB | MD, OS, OLL | |
| DB | BK, LP, HB, JV, JS, JL, JD | SM, MD | |||||
| BK | BK, DB, JD, LP, JV, JS, JL, HB | SM, MD | |||||
| 4O, 4P | (3P) | SM | BK, JD, DB, LP, OS, JDO | BO, MD, BŘ, OLL | |||
| BO | BK, DB, JD, LP, BŘ, OS | SM, MD | |||||
| DB | BK, JD, LP | SM, BO, MD, BŘ, OS | |||||
| 51 | Hospodářství exponovaných stanovišť vyšších poloh | -“- | 5N, 6N | expon. typy 5M, 6M, 5K, 6K | SM | BK, JD, JV, LP, DG | MD, BO, BŘ, JŘ |
| BK | BK, JD, JV, LP, DG, | SM, MD | |||||
| 5F, 6F, 5A, 6A | expon. typy 5S, 6S, 5B, 6B, 5D, 6D | SM | BK, JD, JV, JS, Jl, LP, DG | MD | |||
| BK | BK, JD, JV, JS, JL, LP | SM, MD | |||||
| 5U | JV s JS | BK, JL, LP, JD, JV | SM, OLL | ||||
| 53 | Hospodářství kyselých stanovišť vyšších poloh | -“- | 5K, 6K, 5I, 6I, 6M (kromě expon. typů) | SM | BK, JD, LP, DG | BO, MD, BŘ, JŘ, JV | |
| BK | BK, JD, LP, DG | SM, MD, BŘ, JV | |||||
| 55 | Hospodářství živných stanovišť vyšších poloh | -“- | 5S, 6S, 5B, 6B, 5D, 6D(kromě expon. typů) - 5H, 6H | (5W), (5U) | SM | BK, JD, JV, JL, LP, JS,JDO, TŘ | MD, JŘ, DG |
| BK | BK, JD, JV, JL, LP, JS,JDO | SM, MD, DG | |||||
| 57 | Hospodářství oglejených stanovišť vyšších poloh | -“- | 5V, 6V (kromě podmáčených typů) | SM | BK, JD, JV, JS, JL, LP, JDO | MD, OL, BŘ, OS | |
| BK | BK, JD, JV, JS, JL, LP, JDO | SM, MD | |||||
| 5O, 6O, 5P, 6P, 6Q | (5Q) | SM | BK, JD, JDO, BŘ, OS | BO, MD, OLL, JŘ | |||
| SM s BO | BK, JD, BŘ, OS, JDO | MD, OLL, JŘ | |||||
| 59 | Hospodářství podmáčených stanovišť středních a vyšších poloh | -“- | 2G, 3G, 4G | podmáčené typy 3V, 4V | SM | BK, JD, DB, JV, LP, OLL,OS | BO, BŘ |
| DB | BK, JD, JV, LP, DB | SM, BO, OLL, BŘ, OS | |||||
| 5G | 6G, podmáčené typy 5V, 6V | SM | BK, JD, JV, OLL, OS | BŘ | |||
| bohaté typy 0G | SM s BO | JD, DB, BŘ, OLL, OS | |||||
| 4R | (3R, 5R, 6R) | SM | BŘ, JD | BO, OLL | |||
| 71 | Hospodářství exponovaných stanovišť horských poloh | -“- | 7N, 7F | expon. typy 7M, 7K, 7S (8N, 8F, 8A), (expon. typy 8M, 8K, 8S) | SM | BK, JD, JV, JŘ | BO, BŘ |
| 73 | Hospodářství kyselých stanovišť horských poloh | -“- | 7M, 7K (kromě expon. typů) | (8M, 8K) | SM | BK, JD, JŘ | BO, BŘ |
| 75 | Hospodářství živných stanovišť horských poloh | -“- | 7S, 7B (kromě expon. typů) | (8S) | SM | BK, JD, JV, JŘ | BŘ |
| 77 | Hospodářství oglejených stanovišť horských poloh | -“- | 7V, 7O, 7P, 7Q | SM | BK, JD, JV, BŘ, JŘ | BO | |
| 8V, (8O, 8P) | SM | JD, JŘ | |||||
| 79 | Hospodářství podmáčených stanovišť horských poloh | -“- | ( 6T),7T,7G | (6G), podmáčené typy 7V 8V | SM | JD, JŘ | BO, BŘ |
| 8Q,8T, 8G, 7R | 6R | SM | BŘ, JŘ, JD | BO | |||
Rahmendefinition von Ziel-Wirtschaftsdateien
| Cílový hospodářský soubor 1) | Kategorie lesů 2) | Typologická skladba cílových hospodářských souborů (soubory lesních typů) 3) | Druhová skladba porostů 4) | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Číselné označ. | Název | Dřeviny | |||||
| Symbol | Název | základní 5) | meliorační a zpevňující | přimíšené a vtroušené | |||
| 01 | Mimořádně nepříznivá stanoviště | 2,3 | 0X | dealpinský bor | BO | BK, DB, HB, LP, DBP, BŘK, MK, BB | |
| 0Z | reliktní bor | BO | BK, BŘ, DB, JD | SM | |||
| 0Y, 0N(extr.) | roklinový bor, smrkový bor | BO se SM | BK, BŘ, JD, DB | ||||
| 0C (extr.) | hadcový bor | BO | BK, DB, JD, BŘ | SM | |||
| 0M, 0Q (extr.) | chudý (dubový) bor, chudý jedlo(dubový) bor | BO | BŘ, DB, JD | SM | |||
| 1X | dřínová doubrava | DB, DBP | DB, DBP, HB, LP, BB, BŘK, MK, BŘ, JV, JS, JL | ||||
| 2X | dřínová doubrava s bukem | DB | BK, DB, HB, LP, JV, JS, JL, BŘK, MK, BB, TS | BO | |||
| 3X, 4X | dřínová bučina, dealpinská bučina | BK | BK, DB, LP, HB, JV, JS, JL, JD, BŘK, MK, BB, TS | ||||
| 1Z | zakrslá doubrava, zakrslá habrová doubrava | DB | DB, HB, LP, BŘ, BŘK, MK | BO | |||
| 2Z | zakrslá buková doubrava | DB | BK, DB, LP, BŘ, HB | BO | |||
| 3Z, 4Z, 3Y, 4Y | zakrslé a skeletové dubové bučiny a bučiny | BK, BO | BK, DB, JD, BŘ | BO, SM | |||
| 5Z, 6Z, 5Y, 6Y | zakrslé a skeletové jedlové a smrkové bučiny | BK, SM | BK, JD, BŘ, JŘ, JV | BO | |||
| 7Z, 7Y | zakrslé a skeletové bukové smrčiny | SM | BK, JD, BŘ, JŘ | BO | |||
| 8Y | skeletové smrčiny | SM | BŘ, JŘ | ||||
| 1J | habrová javořina | DB s JV | DB, JV, HB, LP, JL, BŘK, MK, BB, TS, TŘ, JS | ||||
| 3J | lipová javořina | BK s JV | BK, JV, LP, DB, HB, JS, JL, BŘK, MK, TS | SM | |||
| 5J | suťová javořina | BK s JV | BK, JV, JD, JL, LP, JS | SM | |||
| 6L | luh olše šedé | OLŠ | BK, OLŠ, JV, JS, OLL, JD | SM | |||
| 0R | rašelinný bor | BO | BŘP, BL | SM | |||
| 0R | blatkový bor | BL | BŘP, KLEČ | BO | |||
| 8R | vrchovištní smrčina | SM | KLEČ, BŘP, JŘ | ||||
| 9R | vrchovištní kleč | KLEČ | BŘP, JŘ | BO, SM | |||
| Základní | Alternativní | ||||||
| 02 | Vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace | -“- | 8Z | 8N, 8F, 8A, 8M, 8K, 8S (včetně exp. typů) | SM | BK, JŘ, BŘ, JV | |
| 03 | Lesy v klečovém lesním vegetačním stupni | -“- | 9K | SM s KOS | JŘ | ||
| 9Z | KOS | JŘ | SM | ||||
Rahmendefinition von Ziel-Wirtschaftsdateien
Erläuterungen:
1) Die zielorientierten Wirtschaftsakte müssen aus wirtschaftlich verbundenen Sätzen von Waldarten oder Teilen davon bestehen. Die Bedingungen für eine ähnliche Bewirtschaftung und Verarbeitung der Rahmenwirtschaftsmassnahmen sind in dem so definierten Rahmen festgelegt. Die wichtigsten pflanzlichen Sorten werden in den zielwirtschaftlichen Dateien unterschieden.
2) Waldkategorie: 1 - Wirtschaftswälder (§ 9), 2 - Schutzwälder (§ 7), 3 - Sonderwälder (§ 8).
3) Die in Anhang 4 genannten Arten von Waldarten werden durch die vegetative Waldstufe und durch die edafische Kategorie definiert. Waldarten werden als niedrigste Wachstumsdifferenzierung, die durch Boden und klimatische Eigenschaften, eine Kombination von Arten der jeweiligen Phytocenose und potentieller Holzboniet gekennzeichnet ist, in Waldarten gruppiert. Die Einstufung der Pflanzen im Waldtyp ist im Waldwirtschaftsplan oder im Waldwirtschaftslehrplan angegeben.
4) Empfohlene Zielartenzusammensetzung des Waldes im Mautalter differenziert nach den Ziel-Wirtschaftsdateien, die optimal in Bezug auf die Sicherstellung der Produktions- und Nichtproduktionsfunktionen von Wäldern ist; innerhalb der natürlichen Waldfläche wird sie vom Verarbeiter der regionalen Pläne spezifiziert. Holznamen werden in Abkürzungen angegeben (siehe Tabelle).
Wissenschaftliche und tschechische Namen für gebrauchte Akronyme
| Vědecký název | Český název | Zkratka | ||
|---|---|---|---|---|
| Abies | alba Mill. | Jedle | bělokorá | JD |
| grandis Lindl. | obrovská | JDO | ||
| Acer | campestre L. | Javor | babyka | BB |
| platanoides L. | mléč | JV | ||
| pseudoplatanus L. | klen | JV | ||
| Alnus | glutinosa (L.) Gaertner | Olše | lepkavá | OLL |
| incana (L.) Moench | šedá | OLŠ | ||
| Betula | pendula Roth. | Bříza | bělokorá | BŘ |
| pubescens Ehth. | pýřitá | BŘP | ||
| Carpinus | betulus L. | Habr | obecný | HB |
| Cerasus | avium (L.) Moench | Třešeň | ptačí | TŘ |
| Fagus | silvatica L. | Buk | lesní | BK |
| Fraxinus | excelsior L. | Jasan | ztepilý | JS |
| angustifolia Vahl. | úzkolistý | JSÚ | ||
| Juglans | nigra L. | Ořešák | černý | OŘČ |
| Larix | decidua Mill. | Modřín | opadavý | MD |
| Picea | abies (L.) Karsten | Smrk | ztepilý | SM |
| Pinus | mugo Turra×) | Borovice | kleč, kosodřevina | KOS |
| nigra Arnold | černá | BOČ | ||
| sylvestris L. | lesní | BO | ||
| strobus L. | vejmutovka | VJ | ||
| rotundata Link. | blatka | BL | ||
| Populus | alba L. | Topol | bílý | TP |
| canadensis Moench | kanadský | TP | ||
| nigra L. | černý | TP | ||
| tremula L. | osika | OS | ||
| Pseudotsuga | menziesii Franco | Douglaska | tisolistá | DG |
| Quercus | petraea Liebl. | Dub | zimní | DB |
| robur L. | letní | DB | ||
| pubescens Willd | pýřitý | DBP | ||
| rubra L. | červený | DBČ | ||
| Salix | alba L., fragilis L. | Vrba | bílá, křehká | VR |
| Sorbus | aucuparia L. | Jeřáb | ptačí | JŘ |
| aria (L.) Crantz | muk | MK | ||
| torminalis (L.) Crantz | břek | BŘK | ||
| Taxus | baccata L. | Tis | červený | TS |
| Tilia | platyphyllos Scop. | Lípa | velkolistá | LP |
| cordata Mill. | malolistá | LP | ||
| Ulmus | glabra Hudson | Jilm | horský | JL |
| minor Mill. | habrolistý | JL | ||
| laevis Pallas | vaz | JL | ||
Melden Sie sich an für Notizen, Favoriten und Benachrichtigungen
Informationen zur Vorschrift
| Zitierung | Verordnung des Landwirtschaftsministeriums Nr. 83 / 1996 Slg., über die Bearbeitung regionaler Forstentwicklungspläne und über die Definition von Wirtschaftsakten |
|---|---|
| Art der Vorschrift | Ordnung |
| Autor | - |
| Sammlung | Gesetzessammlung |
| Verkündungsdatum | 19.04.1996 |
|---|---|
| In Kraft seit | 19.04.1996 |
| In Kraft bis | - |
| Status | Gültig |
Rechtsgebiete:
Wald, Forstwirtschaft
Verwaltungsrecht
Der Wortlaut der Vorschrift hat informativen Charakter.
Kommentare 0