Vollständiger Wortlaut des Gesetzes Nr. 66/1983

Familiengesetz (voller Text wie folgt aus Änderungen und Ergänzungen des Gesetzes vom 10. November 1982 Nr. 132 Coll.)

Gültig
Inhalt
Článek I Článek II Článek III Článek IV Článek V Článek VI Článek VII ČÁST PRVNÍ Hlava první § 1 § 2 § 3 § 4 § 5 § 6 § 7 § 8 § 9 § 10 Hlava druhá § 11 § 12 § 13 § 14 § 15 § 16 § 17 Hlava třetí § 18 § 19 § 20 § 21 Hlava čtvrtá § 22 Hlava pátá § 23 § 24 § 25 § 26 § 27 § 28 § 29 ČÁST DRUHÁ Hlava první § 30 § 31 § 32 § 33 § 34 § 35 § 36 § 37 § 38 § 39 § 40 Hlava druhá § 41 § 42 § 43 § 44 § 45 § 46 § 47 § 48 § 49 § 50 Hlava třetí § 51 § 52 § 53 § 54 § 55 § 56 § 57 § 58 § 59 § 60 § 61 § 62 Hlava čtvrtá § 63 § 64 § 65 § 66 § 67 § 68 § 69 § 70 § 71 § 72 § 73 § 74 § 75 § 76 § 77 Hlava pátá § 78 § 79 § 80 § 81 § 82 § 83 § 84 ČÁST TŘETÍ Hlava první § 85 § 86 § 87 Hlava druhá § 88 § 89 § 90 Hlava třetí § 91 Hlava čtvrtá § 92 § 93 § 94 Hlava pátá § 95 Hlava šestá § 96 § 97 § 98 § 99 § 100 § 101 § 102 § 103 ČÁST ČTVRTÁ § 104 § 105 § 106 § 107 § 108 § 109
66.
PŘEDSEDNICTVO FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ
vyhlašuje
úplné znění zákona ze dne 4. prosince 1963 č. 94 Sb., o rodině, jak vyplývá ze změn a doplňků provedených zákonem ze dne 10. listopadu 1982 č. 132 Sb.
ZÁKON O RODINĚ
Vybudování socialismu v Československu se významným způsobem projevilo i v oblasti rodinného, manželského a osobního života občanů našeho státu. Společnost usiluje všemožně o to, aby morálka socialistické společnosti se stala základem všech vztahů v rodině, manželství a při výchově dětí. Ochrana manželství, mateřství, rodiny, zájmů všech dětí, jakož i zvýšená péče o rodiny s více dětmi je uskutečňována celou naší společností.
Aby tyto zásady byly vyjádřeny v právním řádu republiky, usneslo se Národní shromáždění Československé socialistické republiky na tomto
zákoně o rodině
Základní zásady
Článek I
Manželství v naší společnosti spočívá na pevných citových vztazích mezi mužem a ženou. Oba jsou si v něm rovni. Hlavním společenským účelem manželství je založení rodiny a řádná výchova dětí.
Článek II
Rodina založená manželstvím je základním článkem naší společnosti, která všestranně chrání rodinné vztahy.
Článek III
Mateřství je nejčestnějším posláním ženy. Společnost poskytuje mateřství nejen svou ochranu, ale i veškerou péči, zejména hmotnou podporou matky i dětí a pomocí při jejich výchově.
Článek IV
Rodiče jsou odpovědni společnosti za všestranný duševní a tělesný rozvoj svých dětí a zvláště za jejich řádnou výchovu tak, aby jednota zájmů rodiny a společnosti byla upevňována.
Článek V
Společnost dbá o výchovu dětí a uspokojování jejich hmotných a kulturních potřeb, pečuje o ně a chrání je prostřednictvím státních orgánů, společenských organizací, školy, kulturních, osvětových a zdravotnických zařízení.
Článek VI
Všichni členové rodiny mají povinnost si vzájemně pomáhat a podle svých schopností a možností zabezpečovat zvyšování hmotné a kulturní úrovně rodiny.
Článek VII
V duchu těchto základních zásad je třeba používat ustanovení tohoto zákona a práva i povinnosti v něm upravené vykonávat.

ČÁST PRVNÍ

MANŽELSTVÍ

Hlava první

VZNIK MANŽELSTVÍ
§ 1
Manželství se uzavírá na základě dobrovolného rozhodnutí muže a ženy vytvořit harmonické, pevné a trvalé životní společenství.
§ 2
Občané, kteří chtějí spolu uzavřít manželství, mají předem poznat navzájem své charakterové vlastnosti a svůj zdravotní stav, aby mohli založit manželství, které splní svůj společenský účel.
§ 3
Manželství se uzavírá souhlasným prohlášením muže a ženy před orgánem státu, že vstupují spolu do manželství, a to veřejně a slavnostním způsobem, v přítomnosti dvou svědků.
§ 4
(1) Prohlášení o uzavření manželství učiní muž a žena před místním národním výborem pověřeným vést matriky pro obvod, v němž má jeden z nich bydliště.
(2) Místní národní výbor může z důležitých důvodů povolit uzavření manželství před jiným místním národním výborem pověřeným vést matriky nebo na kterémkoli vhodném místě.
(3) Je-li život toho, kdo chce uzavřít manželství, přímo ohrožen, může být manželství uzavřeno před kterýmkoli místním národním výborem.
§ 5
Československý státní občan může v cizině uzavřít manželství též před orgánem Československé socialistické republiky k tomu zmocněným.
§ 6
(1) Občané, kteří chtějí uzavřít manželství, jsou povinni předložit stanovené doklady, jakož i prohlásit, že jim nejsou známy okolnosti vylučující uzavření manželství a že oba navzájem znají svůj zdravotní stav.
(2) Kdo chce uzavřít nové manželství, je povinen prokázat, že jeho dřívější manželství zaniklo, nebo bylo prohlášeno za neplatné.
(3) Národní výbor, před kterým se manželství uzavírá, může předložení stanovených dokladů prominout, je-li jejich opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou.
§ 7
Je-li život toho, kdo chce uzavřít manželství, přímo ohrožen, není třeba předložit doklady jinak k uzavření manželství potřebné. I v takovém případě však občané musí prohlásit, že jim nejsou známy okolnosti, které by uzavření manželství vylučovaly.
§ 8
(1) Občané jsou povinni při uzavírání manželství před oddávajícím národním výborem souhlasně prohlásit, zda příjmení jednoho z nich bude jejich příjmením společným, či zda si ponechají svá dosavadní příjmení.
(2) Ponechají-li si svá dosavadní příjmení, prohlásí, které z jejich příjmení bude příjmením společných dětí.
§ 9
Z důležitých důvodů může okresní národní výbor povolit, aby prohlášení občana, že vstupuje do manželství, učinil jeho zástupce. Plná moc musí být dána písemně. Občan, se kterým má být manželství uzavřeno, musí být v ní přesně označen, jinak manželství nevznikne.
§ 10
Náboženské sňatkové obřady nejsou dovoleny před uzavřením manželství.

Hlava druhá

OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ UZAVŘENÍ MANŽELSTVÍ
§ 11
(1) Manželství nemůže být uzavřeno se ženatým mužem nebo vdanou ženou; neplatnost manželství vysloví soud i bez návrhu.
(2) K výroku o neplatnosti nedojde a takové manželství se stane platným, jakmile dřívější manželství zaniklo, nebo bylo prohlášeno za neplatné.
§ 12
Manželství nemůže být uzavřeno mezi předky a potomky a mezi sourozenci; totéž platí o příbuzenství založeném osvojením, pokud osvojení trvá. Neplatnost manželství vysloví soud i bez návrhu.
§ 13
(1) Manželství nemůže uzavřít nezletilý. Výjimečně, jestliže to je v souladu se společenským účelem manželství, může soud z důležitých důvodů povolit uzavření manželství nezletilému staršímu než šestnáct let. Bez tohoto povolení je manželství neplatné a soud vysloví neplatnost i bez návrhu.
(2) K výroku o neplatnosti manželství však nedojde a takové manželství se stane platným, jestliže manžel, který byl v době uzavření manželství nezletilý, již dovršil osmnáctý rok, nebo jestliže manželka otěhotněla.
(3) U nezletilého mladšího než šestnáct let manželství nevznikne.
§ 14
(1) Manželství nemůže uzavřít občan stižený duševní poruchou, která by měla za následek omezení způsobilosti k právním úkonům. Soud může uzavření takového manželství povolit, je-li zdravotní stav občana slučitelný se společenským účelem manželství.
(2) Uzavře-li manželství občan stižený takovou duševní poruchou bez povolení soudu, vysloví soud neplatnost tohoto manželství na návrh kteréhokoli z manželů. K výroku o neplatnosti však nedojde a manželství se stane platným, jestliže zdravotní stav manžela se stal slučitelným se společenským účelem manželství.
§ 15
(1) Jestliže manželství zaniklo, nelze je prohlásit za neplatné.
(2) Bylo-li manželství uzavřeno se ženatým mužem nebo vdanou ženou nebo mezi předky a potomky a mezi sourozenci, vysloví se neplatnost i po jeho zániku. Totéž platí o manželství uzavřeném mezi osobami, které jsou v příbuzenském poměru na základě osvojení.
§ 16
(1) Bylo-li řízení o prohlášení manželství za neplatné na návrh některého z manželů již zahájeno, lze neplatnost manželství vyslovit i po smrti druhého manžela.
(2) Po smrti manžela, který podal návrh na prohlášení manželství za neplatné, lze vyslovit neplatnost manželství také tehdy, požádají-li o to do jednoho roku po jeho smrti jeho potomci.
§ 17
(1) Manželství prohlášené za neplatné se považuje za neuzavřené.
(2) O právech a povinnostech manželů ke společnému dítěti a o jejich majetkových poměrech po prohlášení manželství za neplatné, platí obdobně ustanovení o právech a povinnostech rozvedených manželů ke společnému dítěti a o jejich majetkových poměrech.

Hlava třetí

VZTAHY MEZI MANŽELY
§ 18
Muž a žena mají v manželství stejná práva a stejné povinnosti. Jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně si pomáhat a vytvářet zdravé rodinné prostředí.
§ 19
O uspokojování potřeb rodiny, založené manželstvím, jsou povinni pečovat oba manželé podle svých schopností a možností. Za uspokojování potřeb rodiny se považuje také osobní péče o děti a společnou domácnost.
§ 20
(1) O záležitostech rodiny rozhodují manželé společně. Nedohodnou-li se o podstatných věcech, rozhodne na návrh jednoho z nich soud.
(2) K výkonu povolání a k pracovnímu uplatnění nepotřebuje žádný z manželů souhlas druhého manžela.
§ 21
(1) Každý z manželů je oprávněn zastupovat druhého manžela v běžných záležitostech, zejména přijímat za něho běžná plnění.
(2) Jednání jednoho manžela při obstarávání běžných záležitostí rodiny zavazuje oba manžely společně a nerozdílně.
(3) To neplatí, jestliže druhý manžel tyto účinky proti jiné osobě výslovně vyloučil a jestliže to bylo této osobě známo.

Hlava čtvrtá

ZÁNIK MANŽELSTVÍ SMRTÍ, PROHLÁŠENÍM MANŽELA ZA MRTVÉHO
§ 22
(1) Manželství zaniká smrtí nebo prohlášením jednoho manžela za mrtvého. Byl-li manžel prohlášen za mrtvého, manželství zaniká dnem, kdy rozhodnutí o tom nabude právní moci.
(2) Bude-li prohlášení za mrtvého zrušeno, neobnoví se zaniklé manželství, jestliže mezitím manžel toho, kdo byl prohlášen za mrtvého, uzavřel manželství nové.

Hlava pátá

ROZVOD
§ 23
(1) Státní orgány ve spolupráci se společenskými organizacemi a všemi občany jsou povinny napomáhat upevňování manželství a rodiny, zejména tím, že předcházejí příčinám, které by mohly vést k narušování pevnosti a trvalosti vztahů v manželství a v rodině.
(2) Lehkomyslný poměr k manželství je v rozporu se zájmem společnosti. Proto lze ke zrušení manželství rozvodem přistoupit jen ve společensky odůvodněných případech.
§ 24
Soud může manželství na návrh některého z manželů rozvést, jsou-li vztahy mezi manžely tak vážně rozvráceny, že manželství nemůže plnit svůj společenský účel. Při rozhodování o rozvodu musí soud přihlédnout zejména k zájmům nezletilých dětí.
§ 25
Soud je povinen zjistit příčiny, které vedly k vážnému rozvrácení manželství. Svá zjištění uvede v odůvodnění rozhodnutí.
§ 26
(1) V rozhodnutí, kterým se rozvádí manželství rodičů nezletilého dítěte, upraví soud jejich práva a povinnosti k dítěti pro dobu po rozvodu, zejména určí, komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu.
(2) Rozhodnutí o úpravě práv a povinností rodičů k dítěti může být nahrazeno jejich dohodou, která ke své platnosti potřebuje schválení soudu.
(3) Soud při rozhodování o právech a povinnostech rodičů nebo při schvalování jejich dohody vždy přihlédne k tomu, aby byly zajištěny nejpříznivější podmínky pro zdárný vývoj dítěte v uvědomělého občana.
§ 27
(1) Dohoda o styku rodičů s dítětem nepotřebuje schválení soudu.
(2) Soud však styk rodičů s dítětem upraví, vyžaduje-li to zájem na jeho výchově.
(3) Jestliže je to nutné v zájmu zdraví dítěte, soud styk dítěte s rodičem omezí nebo jej i zakáže.
§ 28
Změní-li se poměry, může soud změnit i bez návrhu rozhodnutí nebo dohodu rodičů o výkonu jejich rodičovských práv a povinností.
§ 29
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do jednoho měsíce po právní moci rozhodnutí o rozvodu oznámit národnímu výboru pověřenému vést matriky, že přijímá opět své dřívější příjmení.

ČÁST DRUHÁ

VZTAHY MEZI RODIČI A DĚTMI

Hlava první

VÝCHOVA DĚTÍ
§ 30
O výchovu dětí pečují v nerozlučné jednotě rodiče, stát a společenské organizace, zejména Československý svaz mládeže a jeho pionýrská organizace.
§ 31
(1) Předním výchovným úkolem je působit na citový, rozumový a mravní vývoj dětí v duchu zásad morálky socialistické společnosti.
(2) Výchova musí být vedena tak, aby děti získávaly stále širší a hlubší vzdělání, osvojily si odpovědný postoj k práci a aby do jejich vědomí a jednání pronikly takové morální zásady, jako láska k vlasti, přátelství mezi národy, ochrana společenského vlastnictví, podřízenost osobních zájmů zájmům celku, dobrovolné a uvědomělé dodržování pravidel socialistického soužití, úcta k druhým, osobní skromnost, čestnost a obětavost.
Práva a povinnosti rodičů a dětí
§ 32
(1) Rozhodující úlohu ve výchově dětí mají rodiče.
(2) Rodiče mají být osobním životem, chováním a vztahem ke společnosti příkladem svým dětem.
§ 33
(1) Rodiče odpovídají společnosti za všestranný vývoj svých dětí, pečují soustavně a důsledně o jejich výchovu, výživu a řídí jejich jednání tak, aby z nich vyrostli zdraví a uvědomělí občané.
(2) Při výchově dětí je povinen pomáhat i manžel, který není rodičem dítěte, žije však s ním ve společné domácnosti.
§ 34
(1) Rodičovská práva a povinnosti mají oba rodiče.
(2) Rodičovská práva nepatří tomu z nich, který nemá způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu.
§ 35
Dítě, které žije ve společné domácnosti s rodiči, je povinno podle svých schopností jim pomáhat; pokud má příjmy z vlastní práce, je povinno přispívat i na úhradu společných potřeb rodiny.
§ 36
Rodiče jsou oprávněni a povinni své nezletilé děti zastupovat a spravovat jejich záležitosti.
§ 37
(1) Dítě může být zastoupeno kterýmkoli z rodičů, který je způsobilý k právním úkonům v plném rozsahu a nebyl zbaven svých rodičovských práv.
(2) Žádný z rodičů nemůže zastoupit své děti, jde-li o právní úkony, při nichž by mohlo dojít k střetu zájmů mezi rodiči a dětmi nebo mezi dětmi navzájem.
(3) Nemůže-li dítě zastoupit žádný z rodičů, ustanoví soud dítěti opatrovníka, který bude dítě v řízení nebo při určitém právním úkonu zastupovat.
§ 38
(1) Děti mají společné příjmení rodičů nebo příjmení jednoho z nich, určené dohodou při uzavření manželství.
(2) Jde-li o dítě, jehož příjmení nebylo takto určeno a jehož rodiče mají příjmení různá, dohodnou se rodiče o příjmení dítěte a oznámí to národnímu výboru pověřenému vést matriky.
(3) Nedohodnou-li se rodiče o jménu nebo příjmení dítěte, anebo není-li žádný z rodičů znám, určí jméno nebo příjmení soud.
§ 39
(1) Uzavřou-li rodiče manželství po narození svého dítěte, bude mít dítě příjmení určené pro jejich ostatní děti.
(2) Uzavře-li manželství matka dítěte, jehož otec není znám, mohou manželé před národním výborem pověřeným vést matriky souhlasně prohlásit, že příjmení určené pro jejich ostatní děti bude mít i toto dítě.
§ 40
Příjmení dítěte se nemůže podle předchozích ustanovení změnit, jakmile dítě nabude zletilosti.

Hlava druhá

ÚČAST SPOLEČNOSTI PŘI VÝKONU PRÁV A POVINNOSTÍ RODIČŮ
§ 41
(1) S rozvojem společnosti roste i její vliv na výchovu dorůstající generace. Společnost přitom dbá, aby rodiče mohli řádně vykonávat svá práva a povinnosti při výchově dětí.
(2) Vyžaduje-li to řádný výkon práv a povinností rodičů, je každý z nich oprávněn dovolat se pomoci školy, národního výboru, soudu a jiných státních orgánů i společenských organizací.
§ 42
(1) Zájem společnosti na řádné výchově dětí opravňuje občany i společenské organizace, aby upozornili na závadné chování dětí jejich rodiče. Na takové chování dětí nebo na vážné porušení práv a povinností rodičů mohou občané i společenské organizace upozornit národní výbor, soud nebo jiný státní orgán, který je pak povinen učinit vhodné výchovné opatření.
(2) Opatření, kterými se omezují rodičovská práva, může učinit jen soud.
§ 43
(1) Národní výbor v součinnosti s rodiči, školou a se společenskými organizacemi zajišťuje ve svém obvodu příznivé podmínky pro výchovu, vzdělání a všestranný vývoj nezletilých dětí a chrání jejich zájmy.
(2) Vyžaduje-li to zájem společnosti na řádné výchově dětí, může národní výbor učinit tato opatření:
a) napomene vhodným způsobem nezletilého, jeho rodiče a občany, kteří narušují jeho řádnou výchovu, nebo požádá společenskou organizaci, aby toto opatření vykonala sama;
b) stanoví nad nezletilým dohled a provádí jej za součinnosti školy, společenských organizací v místě bydliště nebo na pracovišti;
c) uloží nezletilému omezení, která zabrání škodlivým vlivům na jeho výchovu, zejména návštěvu podniků a zábav pro nezletilého vzhledem k jeho osobě nevhodných.
(3) Tato opatření může učinit i soud; učiní-li je národní výbor, nepotřebují schválení soudu. Měnit nebo rušit taková opatření může jen orgán, který je učinil.
§ 44
(1) Brání-li rodičům ve výkonu jejich práv a povinností závažná překážka a vyžaduje-li to zájem společnosti na řádné výchově dětí, může soud jejich rodičovská práva omezit.
(2) Neplní-li rodiče řádně svá rodičovská práva nebo povinnosti a vyžaduje-li to zájem společnosti na řádné výchově dětí, soud jejich rodičovská práva omezí.
(3) Zneužívají-li rodiče svých práv nebo závažným způsobem zanedbávají své povinnosti, soud je rodičovských práv zbaví.
§ 45
(1) Vyžaduje-li to zájem dítěte, může soud svěřit dítě do výchovy jiného občana než rodiče, jestliže občan poskytuje záruku jeho řádné výchovy. Přitom soud vymezí rozsah jeho práv a povinností k dítěti. Takto je možno dítě svěřit i do společné výchovy manželům. Rozvodem manželství tato společná výchova zaniká; jestliže zemře jeden z manželů, zůstává dítě ve výchově druhého manžela.
(2) Dítě se může svěřit do pěstounské péče; podmínky stanoví zvláštní předpis.
(3) Jestliže je výchova dítěte vážně ohrožena nebo vážně narušena a jiná výchovná opatření nevedla k nápravě nebo jestliže z jiných závažných důvodů nemohou rodiče výchovu dítěte zabezpečit, může soud nařídit ústavní výchovu. Jestliže je to v zájmu nezletilého nutné, může soud nařídit ústavní výchovu i v případě, že jiná výchovná opatření nepředcházela. Z důležitých důvodů může soud prodloužit ústavní výchovu až na jeden rok po dosažení zletilosti.
§ 46
Jestliže to je naléhavě třeba, je národní výbor povinen učinit předběžně i takové opatření, o kterém má právo jinak rozhodnout pouze soud, jemuž to neprodleně oznámí; soud rozhodne dodatečně.
§ 47
Národní výbor a soud soustavně sledují provádění výchovných opatření jimi učiněných a hodnotí jejich účinnost.
§ 48
Občané, kterým byla národním výborem nebo soudem svěřena ochrana zájmů nezletilých, jsou oprávněni navštívit nezletilého v bytě, zjistit v jeho bydlišti, škole nebo na pracovišti, zda je o něj náležitě pečováno, a vyšetřit výchovné poměry. Státní orgány, společenské organizace a rodiče jim přitom poskytují veškerou pomoc.
§ 49
Nedohodnou-li se rodiče o podstatných věcech při výkonu svých rodičovských práv a povinností, rozhodne soud.
§ 50
(1) Nežijí-li rodiče nezletilého dítěte spolu, upraví soud i bez návrhu jejich práva a povinnosti, zejména rozhodne, komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu.
(2) Ustanovení § 26 až 28 platí tu obdobně.

Hlava třetí

URČENÍ OTCOVSTVÍ
§ 51
(1) Narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne po zániku manželství nebo po jeho prohlášení za neplatné, považuje se za otce manžel matky.
(2) Narodí-li se dítě ženě znovu provdané, považuje se za otce manžel pozdější, i když se dítě narodilo před uplynutím třístého dne potom, kdy její dřívější manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné.
(3) Při počítání času, který je rozhodující pro určení otcovství, má se za to, že manželství toho, jenž byl prohlášen za mrtvého, zaniklo dnem, který byl v rozhodnutí o prohlášení za mrtvého určen jako den smrti.
§ 52
(1) Za otce se jinak považuje muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů.
(2) Souhlasné prohlášení rodičů se musí stát před národním výborem pověřeným vést matriku, nebo před soudem.
(3) Prohlášení matky není třeba, nemůže-li pro duševní poruchu posoudit význam svého jednání, nebo je-li opatření jejího prohlášení spojeno s těžko překonatelnou překážkou.
§ 53
Souhlasným prohlášením rodičů lze určit otcovství k dítěti ještě nenarozenému, je-li již počato.
§ 54
Zobrazit všechna ustanovení (387)

Melden Sie sich an für Notizen, Favoriten und Benachrichtigungen

Kostenlose Registrierung Anmelden
Bewertung:

Kommentare 0

Um Kommentare zu schreiben, bitte melden Sie sich an.

Informationen zur Vorschrift

ZitierungVollständiger Wortlaut des Gesetzes Nr. 66/1983 Slg., Familiengesetz (vollständiger Text wie folgt aus Änderungen und Ergänzungen des Gesetzes Nr. 132 Slg.)
Art der Vorschrift-
Autor-
SammlungGesetzessammlung
Verkündungsdatum15.06.1983
In Kraft seit-
In Kraft bis-
Status Gültig
Der Wortlaut der Vorschrift hat informativen Charakter.

Partnerwebsites

Založení s.r.o. Virtual offices and company formation
MojeDatovka.cz Data box database and search
ČeskéFirmy.online Czech company directory and reviews
Favoriten
Browserverlauf
Diese Website verwendet Cookies, um das ordnungsgemäße Funktionieren zu gewährleisten, den Datenverkehr zu analysieren und Werbung anzuzeigen. Weitere Informationen
Cookie-Einstellungen

Wählen Sie, welche Cookie-Kategorien Sie zulassen möchten.