Dekret des Ministeriums für Bildung und Kultur Nr. 56 / 1960 Coll.
Verordnung über die Erstattung der Kosten für die Erhaltung und Wiederherstellung kultureller Denkmäler
Gültig
In Kraft seit 21.05.1960
56
VYHLÁŠKA
ministerstva školství a kultury
ze dne 14. května 1960
o úhradě nákladů na udržování a obnovu kulturních památek
Ministerstvo školství a kultury stanoví v dohodě s ministerstvem financí a s ostatními zúčastněnými ústředními úřady podle § 8 odst. 5 zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách (dále jen „zákon“):
Péče o kulturní památky a náhradní úkon
(1) Vlastník kulturní památky je povinen pečovat o její zachování a údržbu a provádět na ní potřebné úpravy nebo obnovu (dále jen „udržování památky“) podle ustanovení § 8 odst. 1 a 2 zákona vlastním nákladem. Stejnou povinnost jako vlastník památky má každý, kdo ji má u sebe; u památek, které jsou národním majetkem, plní tuto povinnost organizace, která památku spravuje nebo které byla odevzdána do trvalého užívání (§ 103 odst. 2 obč. zák.).
(2) Neplní-li povinná osoba nebo organizace povinnosti uvedené v odstavci 1, může krajský národní výbor rozhodnout, že na náklad této osoby (organizace) provede opatření nezbytná k zachování památky. Na náklad osoby (organizace), která má památku u sebe, mohou být tato opatření provedena jen tehdy, jestliže tato osoba (organizace) je na základě právního poměru k vlastníkovi povinna hradit náklady spojené s udržováním památky. Výši náhrady za provedené práce stanoví okresní národní výbor výměrem, který vydá ihned po provedení opatření k zachování památky; jde-li o nemovitou památku, která není národním majetkem, bez průtahu též zařídí, aby pohledávka na náhradu vůči vlastníkovi byla zajištěna zástavním právem na nemovité památce.
Příspěvek
(1) Nemůže-li povinná osoba (organizace) uhradit náklad na nezbytnou úpravu památky z vlastních prostředků ani z půjčky poskytnuté jí Státní spořitelnou, nebo nemá-li z takovéto úpravy užitek, anebo má-li z ní užitek jen nepatrný v poměru k nákladu, může jí krajský národní výbor poskytnout na její žádost na úhradu nákladu příspěvek, a to až do výše 9/10 nákladu; v mimořádných případech, zejména při nutné konzervaci nebo restaurování maleb, fresek, sgrafit, plastik a bohatě členěné štukové výzdoby, lze uhradit tímto příspěvkem náklad zcela.
(2) Žádost o příspěvek se podává u krajského národního výboru, v jehož obvodu se památka nalézá. Žadatel je povinen předložit rozpočet nákladů na úpravu, a pokud jde o nemovitou památku, uvést též její roční čistý výnos za poslední tři roky a břemena váznoucí na nemovitosti.
(3) O poskytnutí příspěvku a jeho výši rozhoduje krajský národní výbor na základě
a) podkladů potřebných pro posouzení výše nákladů,
b) výsledku šetření konaného o tom, zda a jaký užitek přinese žadateli provedení úprav,
c) stanoviska Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody, jde-li o národní kulturní památku nebo o nemovitou památku ležící v památkové rezervaci,
d) posouzení majetkových a výdělkových poměrů žadatele a jeho schopnosti získat u Státní spořitelny úvěr.
(4) Uzná-li krajský národní výbor, že žádost o poskytnutí příspěvku je odůvodněna, určí výši příspěvku a podmínky, za kterých se poskytne; zejména si vymíní, že při převodu vlastnictví k památce mezi živými může být požadováno, aby byl vrácen příspěvek, popřípadě jeho část. Může si též vymínit, že památka bude pojištěna a v jaké výši.
Příspěvek se vyplácí přímo organizaci, která provádí úpravu památky, a to na podkladě faktur potvrzených krajským národním výborem. Ten, komu se dostává příspěvku, je povinen předkládat faktury tomuto výboru a doklady o rozsahu provedených prací.
Závěrečná ustanovení
Krajský národní výbor může pověřit podřízený orgán nebo zařízení, aby místo něho provedlo některé úkony, které mu příslušejí podle této vyhlášky.
(1) Na úpravy památek, které jsou v soukromém vlastnictví, lze poskytovat příspěvek podle oddílu II jen zcela výjimečně, a to jenom jde-li o památky, které neposkytují žádný výnos nebo jenom zcela nepatrný a jejichž prodejní cena by byla se zřetelem k tomu, že jde o věci památkově chráněné s omezenou možností hospodářského využití, nepatrná (např. staré větrné mlýny, hradby, staré nepoužívané sýpky, hamry nebo jiné podobné památky).
(2) Ustanovení § 1 odst. 2 se nepoužije u úprav, na něž se vztahují ustanovení zákona č. 71/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku, a vyhlášky ministerstev financí a spravedlnosti č. 236/1959 Ú. l., vydané k jeho provedení, i když úpravy směřují též k udržování památky; na tyto úpravy se nevztahují ustanovení oddílu II.
(3) Ustanovení oddílu II se nevztahují na památky, které jsou ve vlastnictví státu, církví a náboženských společností.
Tato vyhláška platí jen v českých krajích a nabývá účinnosti ode dne vyhlášení.
Ministr:
Kahuda v. r.
Melden Sie sich an für Notizen, Favoriten und Benachrichtigungen
Informationen zur Vorschrift
| Zitierung | Verordnung des Ministeriums für Bildung und Kultur Nr. 56 / 1960 Coll., über die Erstattung der Kosten für die Erhaltung und Wiederherstellung kultureller Denkmäler |
|---|---|
| Art der Vorschrift | - |
| Autor | - |
| Sammlung | Gesetzessammlung |
| Verkündungsdatum | 21.05.1960 |
|---|---|
| In Kraft seit | 21.05.1960 |
| In Kraft bis | - |
| Status | Gültig |
Der Wortlaut der Vorschrift hat informativen Charakter.
Kommentare 0