Dekret Nr. 37 / 1962 Coll.
Verordnung des Slowakischen Nationalratsbüros über die Erstattung der Kosten für die Erhaltung und Wiederherstellung kultureller Denkmäler
Gültig
In Kraft seit 07.04.1962
37
VYHLÁŠKA
Predsedníctva Slovenské národní rady
ze dne 24. března 1962
o úhrade nákladov na udržovanie a obnovu kultúrnych pamiatok
Předsednictvo Slovenské národní rady podle § 8 odst. 4 zákona č. 7/1958 Sb. SNR, o kulturních památkách (dále jen „zákon“) ustanovuje:
Péče o kulturní památky a náhradní úkon
(1) Vlastník kulturní památky je povinen pečovat o její zachování a údržbu a provádět na ní potřebné úpravy anebo obnovu (dála jen „udržování památky“) podle ustanovení § 8 odst. 1 a 2 zákona vlastním nákladem. Stejnou povinnost jako vlastník památky má každý, kdo ji má u sebe; u památek, které jsou národním majetkem, plní tuto povinnost organizace, která má památku ve správě anebo které byla odevzdána do trvalého užívání (§ 103 odst. 2 obč. zák.).
(2) Jestliže povinná osoba anebo organizace povinnosti uvedené v odstavci 1 neplní, může okresní národní výbor rozhodnout, že provede opatření, která jsou nutná pro zachování památky na náklad této osoby (organizace). Na náklad osoby (organizace), která má památku u sebe, mohou být tato opatření provedena jen tehdy, je-li tato osoba (organizace) na základě právního poměru k vlastníkovi povinna hradit náklady spojené s udržováním památky.
(3) Výši náhrady za provedené práce stanoví okresní národní výbor výměrem, který vydá ihned po provedení opatření na zachování památky; jde-li o nemovitou památku, která není národním majetkem, zařídí okamžitě, aby pohledávka na náhradu vůči vlastníkovi byla zajištěna zástavním právem na nemovité památce. Náhrada požadovaná za provedené práce se sníží o příspěvek, který bude případně dodatečně poskytnut.
Příspěvek
(1) Nemůže-li povinná osoba (organizace) uhradit náklad na nutnou úpravu památky z vlastních prostředků ani z půjčky, kterou jí poskytne Státní spořitelna, anebo nemá-li z takové úpravy užitek, anebo jestliže z ní má užitek, ale jen nepatrný v poměru k nákladu, může jí okresní národní výbor poskytnout na její žádost příspěvek na úhradu nákladu, a to do výše 9/10 nákladu; v mimořádných případech, zejména při nutné konzervaci anebo restaurování maleb, fresek, sgrafit, plastik a bohatě členěné štukové výzdoby, je možno uhradit tímto příspěvkem celý náklad.
(2) Žádost o příspěvek se podává okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu památka je. Žadatel je povinen předložit rozpočet nákladů na úpravu, a jde-li o nemovitou památku, uvést též její roční čistý výnos za poslední tři roky a břemena váznoucí na nemovitosti.
(3) O poskytnutí příspěvku a jeho výši rozhoduje okresní národní výbor na základě
a) podkladů potřebných pro posouzení výše nákladů,
b) výsledků šetření provedeného v tom směru, zda/a jaký užitek provedení úprav žadateli přinese,
c) stanoviska Slovenského ústavu památkové péče a ochrany přírody, jde-li o národní kulturní památku anebo o nemovitou památku, která leží v památkové rezervaci, v ostatních případech příslušného krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody,
d) posouzení majetkových a výdělkových poměrů žadatele a jeho možností získat úvěr ve Státní spořitelně.
(4) Uzná-li okresní národní výbor, že žádost o poskytnutí příspěvku je odůvodněná, určí výši příspěvku a podmínky, za nichž se poskytne; zejména si vymíní, že lze při převodu vlastnictví památky mezi živými požadovat, aby byl příspěvek, případně jeho část vrácen. Může si též vyhradit, že památka bude pojištěna a v jaké výši. Pojistné náklady nese povinná osoba (organizace).
Příspěvek se vyplácí přímo organizaci, která provádí úpravu památky, a to na podkladě faktur potvrzených okresním národním výborem. Ten, kdo dostane příspěvek, je povinen předkládat tomuto národnímu výboru faktury a doklady o rozsahu provedených prací.
Závěrečná ustanovení
(1) Na úpravy památek, které jsou v soukromém vlastnictví, se může poskytovat příspěvek podle části druhé pouze výjimečně, a to jen tehdy, jde-li o památky, které neposkytují žádný výnos anebo jen nepatrný a jejichž prodejní cena by byla nepatrná vzhledem k tomu, že jde o věci památkově chráněné s omezenou možností hospodářského využití (např. staré větrné mlýny, hradby, staré nepoužívané sýpky, hamry, hospodářské objekty, lidové architektury, jako stodoly, komory, pivnice nebo jiné podobné památky).
(2) Ustanovení § 1 odst. 2 se nepoužije při úpravách, na které se vztahují ustanovení zákona č. 71/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku, a vyhlášky ministerstev financí a spravedlnosti č. 236/1959 Ú. l. vydané k jeho provedení, i když úpravy směřují také k udržování památky; na tyto úpravy se nevztahují ustanovení části druhé.
(3) Ustanovení části druhé se nevztahují na památky, které jsou ve vlastnictví státu, církví a náboženských společností.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Strechaj v. r.
Inhalt
Melden Sie sich an für Notizen, Favoriten und Benachrichtigungen
Informationen zur Vorschrift
| Zitierung | Erlass des tschechischen Nationalrats Nr. 37 / 1962 Coll. über die Erstattung der Kosten für die Erhaltung und Wiederherstellung kultureller Denkmäler |
|---|---|
| Art der Vorschrift | - |
| Autor | - |
| Sammlung | Gesetzessammlung |
| Verkündungsdatum | 07.04.1962 |
|---|---|
| In Kraft seit | 07.04.1962 |
| In Kraft bis | - |
| Status | Gültig |
Der Wortlaut der Vorschrift hat informativen Charakter.
Kommentare 0