Vollständiger Text des Gesetzes Nr. 27 / 1972 Coll.
Gesetz über die nationalen Ausschüsse (vollständiger Text, wie die Slowakische Sozialistische Republik aus späteren rechtlichen Änderungen und Ergänzungen deutlich macht)
Gültig
Inhalt
Hlava první
Oddíl 1
§ 1
§ 2
§ 3
§ 4
§ 5
§ 6
§ 6a
§ 7
Oddíl 2
§ 8
§ 9
§ 10*)
§ 11
§ 12
Hlava druhá
§ 13
§ 14
§ 15
§ 16
§ 17
Hlava třetí
Oddíl 1
§ 18
§ 19
§ 20
§ 21
§ 22
§ 23
§ 24
Oddíl 2
§ 25
§ 26
§ 27
§ 28
Oddíl 3
§ 29
§ 30
§ 31
§ 32
§ 33
§ 34
§ 35
§ 36
§ 37
Oddíl 4
§ 38
Hlava čtvrtá
Oddíl 1
§ 39
§ 40
§ 41
Oddíl 2
§ 42
§ 43
§ 44
§ 45
Oddíl 3
§ 46
§ 47
§ 48
§ 49
§ 50
§ 51
§ 52
Oddíl 4
§ 53
§ 54
§ 55
§ 56
§ 57
Oddíl 5
§ 58
§ 59
§ 60
Oddíl 6
§ 61
§ 62
§ 63
Oddíl 7
§ 64
§ 65
Hlava pátá
Oddíl 1
§ 66
§ 67
§ 68
§ 69 a 70 — zrušeny
§ 71
Oddíl 2
§ 72
§ 73
§ 74
§ 75
§ 76
§ 77
§ 78
Hlava šestá
§ 79 — zrušen
§ 80
§ 81
Zobrazeno prvních 200 z celkem 422 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
27
PŘEDSEDNICTVO SLOVENSKÉ NÁRODNÍ RADY
vyhlašuje
úplné znění zákona z 29. června 1967 č. 69 Sb., o národních výborech, jak vyplývá s platností pro Slovenskou socialistickou republiku ze změn a doplňků provedených zákonem SNR z 28. prosince 1968 č. 207 Sb., zákonem SNR z 27. června 1969 č. 72 Sb., zákonem SNR z 3. prosince 1970 č. 115 Sb., zákonem SNR z 28. prosince 1970 č. 130 Sb., zákonem SNR z 28. prosince 1970 č. 131 Sb., zákonem SNR z 5. května 1971 č. 34 Sb., zákonem SNR z 8. července 1971 č. 62 Sb., zákonem SNR z 20. října 1971 č. 121 Sb. a zákonem SNR z 20. prosince 1971 č. 159 Sb.
ZÁKON
o národních výborech
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
POSTAVENI NÁRODNÍCH VÝBORŮ VE STÁTĚ A SPOLEČNOSTI
Základní ustanovení
(1) Národní výbory jsou orgány socialistické státní moci a správy v krajích, okresech a obcích. Ve své činnosti upevňují pod vedením Komunistické strany Československa socialistické společenské zřízení, řídí se ústavou, ostatními zákony a právními předpisy.
(2) Národní výbory jako zastupitelské sbory pracujícího lidu jsou složeny z poslanců, kteří jsou voleni na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním.
(3) Poslanci jsou lidem kontrolováni, jemu odpovědni a mohou být z rozhodnutí svých voličů odvoláni.
Národní výbory organizují plánovitý rozvoj hospodářské, kulturní, zdravotní a sociální výstavby na svém území. Jako státní orgány samosprávného charakteru spojují ve své práci uspokojování potřeb společnosti s potřebami a zájmy ve svém územním obvodu, především s potřebami rozvoje měst a obcí, a uvádějí do souladu celospolečenské, místní, skupinové a osobní zájmy. Chrání práva, oprávněné zájmy občanů a organizací a vedou je k plnění zákonů a k úctě k právům spoluobčanů. Podílejí se na ochraně socialistické hospodářské soustavy, socialistického pořádku ve společnosti a na upevňování obranyschopnosti republiky.
(1) Národní výbory vyvíjejí veškerou svou činnost ve spojení s občany, za jejich aktivní účasti a pod jejich stálou kontrolou. Vytvářejí předpoklady pro přímou účast občanů na plnění svých úkolů a přibírají občany k jejich řešení a provádění. Zapojují tak občany v nejširší míře do správy státu.
(2) Národní výbory soustavně zkoumají zájmy občanů, jejich potřeby a názory, radí se s nimi o návrzích závažných opatření, pozorně se zabývají jejich připomínkami a náměty a seznamují je s výsledky své práce a skládají jim účty ze své činnosti.
(1) Národní výbory plní své úkoly v součinnosti s organizacemi sdruženými v Národní frontě, zejména s Revolučním odborovým hnutím, Slovenským svazem žen, Socialistickým svazem mládeže a s ostatními společenskými organizacemi.
(2) Spolupráci s Revolučním odborovým hnutím zaměřují národní výbory na přípravu a uskutečňování důležitých opatření dotýkajících se zájmů pracujících a vyžadují si k nim od jeho orgánů stanoviska. Obdobně spolupracují i s jednotnými zemědělskými družstvy.
(3) Národní výbory sdružují na základě vzájemné dohody se společenskými organizacemi prostředky a síly k účinnějšímu a hospodárnému provádění obecně prospěšných opatření a koordinují provádění společných úkolů.
Národním výborům přísluší výkon státní správy v jejich územních obvodech; jiným územním orgánům nebo organizacím může být výkon státní správy svěřen jen zákonem.
(1) Národní výbory vzájemně spolupracují s ostatními státními orgány ve svých územních obvodech k dosažení společných cílů. Spolupráci zaměřují zvláště na všestranné upevňování socialistické zákonnosti a státní disciplíny, na předcházení trestné činnosti, na posilování obranyschopnosti republiky, na plnění zákona o rodině a na všestrannou ochranu občanských práv.
(2) Národní výbory upozorňují jiné státní orgány na nedostatky, které zjistí, a dávají podněty k jejich odstranění; úkoly jim mohou ukládat, jen pokud to zvláštní předpisy připouštějí.
(3) Soudy, prokuratura a Sbor národní bezpečnosti seznamují národní výbory se stavem socialistické zákonnosti v jejich obvodu.
(4) Národní výbory jsou oprávněny při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v rámci své působnosti ukládat úkoly Veřejné bezpečnosti, a to prostřednictvím příslušných náčelníků. Orgány Veřejné bezpečnosti jsou ve věcech výkonu služby odpovědny a podřízeny jen vyšším náčelníkům.
(1) Národní výbory ve městech a obcích mohou zřizovat k zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v rámci své působnosti inspekci veřejného pořádku národního výboru.
(2) Pracovníci inspekcí dohlížejí na dodržování předpisů na ochranu veřejného pořádku, upozorňují občany a organizace na zjištěné nedostatky a činí opatření k jejich odstranění. Jsou oprávněni požadovat od občanů potřebná vysvětlení k objasnění skutečností nutných k zjištění přestupku. Předvést občana mohou jen v případě, nemůže-li občan hodnověrně prokázat svou totožnost.
(3) Podmínky zřizování inspekcí veřejného pořádku národních výborů, jejich úkoly, jakož i práva a povinnosti jejich pracovníků upraví vláda nařízením.
(1) Vůči ústředně řízeným hospodářským, družstevním a ostatním organizacím vykonávají národní výbory státní správu, zejména na úseku výstavby, vodního hospodářství, vytváření a ochrany zdravých podmínek a zdravého způsobu života a práce, zdravotnických služeb, veřejného pořádku, požární ochrany, ochrany rostlinné a živočišné výroby a zemědělského půdního a lesního fondu. Předpisy upravující jednotlivé úseky činnosti státní správy stanoví, v kterých případech se musí tyto organizace řídit opatřeními národního výboru.
(2) Ústředně řízené hospodářské, družstevní a ostatní organizace jsou povinny spolupracovat s národními výbory a předkládat jim k zaujetí závazného stanoviska v případech stanovených zvláštními předpisy podklady o připravovaných investicích a jiných důležitých opatřeních, které národní výbory potřebují k zabezpečování celkového rozvoje kraje, okresu, města a obce.
Stupně a druhy národních výborů
V obcích a ve městech jsou místní a městské národní výbory, v okresech okresní národní výbory a v krajích krajské národní výbory.
Se souhlasem občanů může být zřízen jeden místní národní výbor pro několik obcí; o tomto opatření rozhoduje na návrh místních národních výborů okresní národní výbor.
V hlavním městě Československé socialistické republiky je Národní výbor hlavního města Prahy a obvodní národní výbory. Národní výbor hlavního města Prahy je řízen přímo vládou. Zvláštní úpravu působnosti a organizační výstavby Národního výboru hlavního města Prahy a obvodních národních výborů stanoví zákon.
V hlavním městě Slovenské socialistické republiky Bratislavě působí Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy a obvodní národní výbory, v některých částích městských obvodů i místní národní výbory. Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy je řízen přímo vládou. Zvláštní úpravu postavení, působnosti a organizační výstavby národních výborů působících na území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy stanoví zákon Slovenské národní rady.**)
(1) Městské národní výbory jsou ve městech, která jsou sídly okresů, dále v jiných obcích městského charakteru, které na návrh krajského národního výboru určí vláda.
(2) V městě Košicích působí městský národní výbor řízený krajským národním výborem. V obvodech města působí obvodní národní výbory.***)
POSLANCI
(1) Počet svých poslanců stanoví národní výbor se zřetelem na počet obyvatel, na velikost svého obvodu, na rozsah své působnosti i se zřetelem na to, aby národní výbor tvořil pracovně schopný sbor. Přitom počet poslanců stanoví tak, aby
a) místní nebo městský národní výbor měl nejméně:
| 9 poslanců v obcích do | 300 obyvatel, |
| 11 poslanců v obcích do | 600 obyvatel, |
| 17 poslanců v obcích do | 1 500 obyvatel, |
| 25 poslanců v obcích do | 5 000 obyvatel, |
| 40 poslanců v obcích do | 10 000 obyvatel, |
| 60 poslanců v obcích do | 20 000 obyvatel, |
| 80 poslanců v obcích do | 50 000 obyvatel, |
| 85 poslanců v obcích nad | 50 000 obyvatel; |
b) okresní národní výbor měl nejméně
60 poslanců v okresech do 80 000 obyvatel,
80 poslanců v okresech s větším počtem obyvatel;
c) krajský národní výbor měl nejméně 80 poslanců;
d) městský národní výbor v městech, kde působí obvodní národní výbory, měl nejméně 80 poslanců.
(2) Obvodní národní výbor stanoví počty svých poslanců obdobně jako městský nebo místní národní výbor [odstavec 1 písm. a)].
Poslanec národního výboru se podílí na jednání a rozhodování národního výboru, zvláště se aktivně účastní zasedání národního výboru a jeho orgánů, za jejichž člena byl zvolen. Pozorně zkoumá zájmy svých voličů, jejich potřeby a názory, udržuje s nimi stálé spojení a skládá jim účty ze své činnosti.
Poslanec národního výboru je oprávněn zejména
a) předkládat návrhy národnímu výboru a jeho komisím a podněty jeho radě a odborům;
b) vznášet dotazy na radu, na její jednotlivé členy a na předsedy komisí, a to i mimo zasedání národního výboru nebo komise; odpověď na tyto dotazy musí být dána neprodleně, nemůže-li se tak stát, nejpozději do 30 dnů;
c) požadovat od vedoucích odborů vysvětlení vztahující se na činnost odborů; vysvětlení může požadovat i od vedoucích organizací národního výboru; vysvětlení musí být dáno bezodkladně;
d) doporučovat vedoucím organizací opatření k odstranění nedostatků, v závažnějších případech se obrátit na národní výbor, aby organizaci uložil v mezích své působnosti vhodná opatření k nápravě;
e) účastnit se s poradním hlasem zasedání národního výboru nižšího stupně;
f) účastnit se vyřizování stížností, oznámení a podnětů občanů vztahujících se na činnost národního výboru, jeho orgánů a organizací.
Poslanec národního výboru je povinen zejména
a) aktivně pracovat mezi voliči, radit se s nimi o návrzích závažných opatření, které bude národní výbor projednávat, uplatňovat oprávněné zájmy občanů v národním výboru a seznamovat je s prací národního výboru, především s jeho závažnými opatřeními, s novými zákony, s opatřeními vlády a s usneseními Komunistické strany Československa;
b) podávat voličům zprávy o své práci v národním výboru a o vyřízení jejich podnětů a připomínek;
c) udržovat stálý styk se společenskými organizacemi, které působí v jeho obvodu;
d) uplatňovat ve veškeré své práci zkušenosti a podněty občanů;
e) úzce spolupracovat s národními výbory nižších stupňů a uplatňovat jejich podněty a zkušenosti v práci národního výboru.
(1) Poslanec národního výboru nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech ani na nárocích vyplývajících z pracovního nebo obdobného poměru (člena družstva). Organizace, jejímž je poslanec pracovníkem, je povinna umožnit mu výkon funkce a poskytnout mu za tím účelem potřebné pracovní volno; to platí i o členech komisí národních výborů, kteří nejsou poslanci.
(2) Poslanci, který je pro výkon funkce uvolněn ze zaměstnání, se zachovává pracovní poměr. Místo mzdy (jiné odměny za práci) obdrží od národního výboru přiměřenou odměnu. Ostatní poslanci a členové komisí, kteří nejsou poslanci, obdrží od národního výboru náhradu ušlého výdělku; vláda stanoví, ve kterých případech mohou od národního výboru obdržet ještě odměnu za výkon funkce. Náhrada skutečných výdajů, které jim vzniknou v souvislosti s výkonem funkce, jim náleží podle předpisů platných pro pracovníky v pracovním poměru.
(3) Podrobnější úpravu odměn a náhrad stanoví vláda.
PŮSOBNOST NÁRODNÍCH VÝBORŮ
Základní ustanovení
Předním úkolem národních výborů je péče o uspokojování potřeb občanů, zejména péče o výstavbu měst a obcí, o zdravé životní prostředí, o zlepšování úrovně bydlení, o rozšiřování různých služeb, o rozvíjení kulturního a společenského života, o výchovu mládeže, o vytváření podmínek pro rozvoj tělesné výchovy, o souladný rozvoj jejich území, optimální využívání přírodních, hospodářských a společenských podmínek a o zabezpečování veřejného pořádku a ochrany zájmů občanů.
Národní výbory podle zvláštních předpisů vykonávají státní správu, zejména na úseku
— vytváření a ochrany podmínek zdravého způsobu života a práce,
— územního plánování a stavebního řádu,
— pracovních sil,
— ochrany přírody,
— využití nerostného bohatství,
— zemědělství,
— lesního a vodního hospodářství,
— energetiky,
— hospodaření s byty a nebytovými prostory,
— financí a správy a ochrany národního majetku,
— zásobování, obchodu a cestovního ruchu,
— služeb,
— dopravy,
— silničního hospodářství,
— školství a péče o děti,
— kultury a informací,
— ochrany kulturních památek,
— zdravotnických služeb,
— sociálního zabezpečení,
— obrany státu,
— ochrany veřejného pořádku,
— požární ochrany,
— všeobecné vnitřní správy.
(1) Národní výbory spravují
— předškolní a mimoškolní výchovná zařízení, školy poskytující základní, střední a vyšší vzdělání a jim sloužící zařízení,
— kulturní a kulturně výchovné organizace a zařízení,
— zdravotnická zařízení,
— zařízení sociálního zabezpečení.
(2) V otázkách zřizování a zrušování organizací a zařízení uvedených v odstavci 1 a v otázkách jejich odborného vedení se národní výbory řídí obecně závaznými právními předpisy a směrnicemi ústředních orgánů státní správy a národního výboru vyššího stupně.
K plnění svých úkolů národní výbory mohou zřizovat a řídit organizace nebo zařízení obstarávající
— komunální služby (zásobování vodou, čištění města, kanalizace, veřejné osvětlení),
— správu domovního majetku,
— místní stavebnictví,
— místní dopravní služby a veřejnou osobní i nákladní automobilovou dopravu,
— správu silnic,
— opravářské činnosti a osobní služby,
— ubytovací služby, veřejné stravování, rekreaci a cestovní ruch,
— místní výrobu,
— zásobování tuhými palivy,
— obchodní činnost navazující na služby a místní výrobu,
— projektové a investorské práce, popřípadě inženýrské činnosti, jiné specializované služby a další služby pro obyvatelstvo,
— sběr odpadových surovin.
(1) Řízení hospodářské organizace zahrnuje právo vymezit organizaci předmět činnosti, svěřit jí potřebný majetek do správy, stanovit jí v mezích obecně závazných právních předpisů podmínky hospodaření, jmenovat a odvolávat jejího vedoucího a vymezit jeho práva, povinnosti a odpovědnost, sledovat, jak organizace zabezpečuje uspokojování potřeb obyvatelstva a plní ostatní své základní úkoly, provádět kontrolu její činnosti a rozhodovat o jejím zrušení nebo sloučení s jinou organizací.
(2) Národní výbor může uložit organizaci, kterou řídí, aby v rámci vymezeného předmětu své činnosti provedla určitou naléhavou práci, která je nutná v důležitém obecném zájmu.
(3) Obstarávají-li činnost uvedenou v § 21 rozpočtové nebo příspěvkové organizace nebo zařízení národních výborů, vztahuje se na ně ustanovení § 20 odst. 2.
(1) Národní výbory kontrolují činnost orgánů a organizací řízených nebo spravovaných národním výborem a činnost národních výborů nižších stupňů, jejich orgánů a jimi řízených a spravovaných organizací. Dále kontrolují, jak ústředně řízené hospodářské, družstevní a ostatní organizace plní své povinnosti uložené jim zvláštními předpisy upravujícími jednotlivé úseky státní správy, a to v rozsahu působnosti svěřené národnímu výboru.
(2) Národní výbory kontrolují, jak ústředně řízené státní, družstevní a ostatní organizace plni své povinnosti, uložené jim zvláštními předpisy upravujícími vztahy k rozpočtům národních výborů, a jak používají dotací a subvencí poskytnutých jim z rozpočtů národních výborů.
(1) Národní výbory mohou
a) zaujímat stanovisko k otázkám veřejného zájmu a předkládat je jiným orgánům;
b) udělovat čestné občanství obce (města) a jiná veřejná uznání.
(2) Není-li předepsáno užívání státního znaku, mohou městské (obvodní) národní výbory a jimi řízené a spravované organizace užívat městského znaku. Jiné orgány a organizace mohou užívat městského znaku jen se souhlasem příslušného národního výboru.
Působnost národních výborů jednotlivých stupňů a druhů
Místní národní výbor
(1) Místní národní výbor vytváří podmínky pro uspokojování oprávněných potřeb a zájmů občanů, podmínky zdravého způsobu života a práce v obci, organizuje výstavbu obce, pečuje o její zvelebování a vzhled, rozvíjí kulturní a společenský život a chrání veřejný pořádek a práva občanů. Na všech úsecích své práce vytváří podmínky k efektivnímu a intenzívnímu rozvoji zemědělství.
(2) Místní národní výbor
a) spravuje mateřskou a základní devítiletou školu, územní jesle, dětský útulek, školní jídelnu, místní lidovou knihovnu a podle místních podmínek další kulturní zařízení;
b) spravuje místní komunikace a místní osvětlení a obstarává podle místních podmínek další komunální nebo jiné služby pro obyvatelstvo (§ 21), a to i pro obyvatelstvo spádového území;
c) schvaluje rozmístění prodejen, prodejní dobu a činí další opatření k zajištění řádného zásobování obyvatelstva;
d) vykonává státní správu na dalších vymezených úsecích, zejména na úseku evidence obyvatelstva, vedení matrik, požární ochrany, výstavby, hospodaření s byty a nebytovými prostory, ochrany rostlinné a živočišné výroby a ochrany zemědělského půdního a lesního fondu.
(3) Činí-li jiné státní orgány opatření, která se dotýkají zájmů obce, jsou povinny vyžádat si stanovisko místního národního výboru.
(4) Místní národní výbor může, přihlížeje k povaze svých úkolů a k podmínkám své práce, vydat statut, v němž zejména upraví uspořádání svých orgánů, vzájemnou dělbu jejich práce a dále uvede okruh organizací a zařízení, které spravuje, i aktivy, jež mu při plnění jeho úkolů pomáhají. Řídí se vzorovým statutem, který vydá Slovenská národní rada.
Městský národní výbor
(1) Městský národní výbor zabezpečuje plánovitý rozvoj města a účastní se řešení oblastních proporcí. Organizuje výstavbu města, vytváří podmínky zdravého způsobu života a práce ve městě, rozvíjí kulturní a politickovýchovnou práci a chrání veřejný pořádek a práva občanů.
(2) Městský národní výbor mimo působnost, která přísluší místnímu národnímu výboru (§ 25 odst. 2 a 3), spravuje městská kulturní zařízení, rozvíjí městské hospodářství, zajišťuje komunální služby a zpravidla ostatní služby pro obyvatelstvo. Řídí sbor (útvar) požární ochrany. Řídí zpravidla organizaci místního stavebnictví. Stará se též o cestovní ruch.
(3) Vzorový statut městských národních výborů, který vydá Slovenská národní rada, stanoví, v kterých otázkách může krajský národní výbor svěřit do působnosti městského národního výboru výkon státní správy, jenž jinak podle obecně závazných právních předpisů přísluší okresnímu národnímu výboru.
(4) Městský národní výbor v Košicích a jeho obvodní národní výbory mají působnost městského i okresního národního výboru. Vzorový statut též stanoví, v kterých otázkách vláda svěří do působnosti tohoto městského národního výboru výkon státní správy, jenž jinak podle obecně závazných právních předpisů přísluší krajskému národnímu výboru.
(5) Městský národní výbor, vycházeje z rozhodnutí krajského národního výboru nebo vlády, uvede ve svém statutu podrobněji svou působnost, upraví uspořádání svých orgánů, vzájemnou dělbu jejich práce a pravomoci, dále uvede okruh organizací a zařízení, které řídí nebo spravuje, i aktivy, jež mu při plnění jeho úkolů pomáhají. Městský národní výbor v Košicích ve svém statutu provede i rozdělení působnosti mezi městským národním výborem a obvodními národními výbory. Při vydání statutu se městský národní výbor řídí vzorovým statutem a přihlíží k povaze svých úkolů, které vyplývají z potřeb a podmínek rozvoje města.
Okresní národní výbor
(1) Okresní národní výbor řídí národní výbory nižšího stupně. Pomáhá jim v jejich práci, zejména pro ně organizuje odbornou a poradenskou činnost, zabývá se jejich podněty a upozorněními, radí se s nimi, dozírá na plnění zákonů a zachovávání státní disciplíny. Provádí periodické revize hospodaření národních výborů nižších stupňů, jakož i organizací a zařízení řízených a spravovaných těmito národními výbory.
(2) Okresní národní výbor vykonává státní správu na všech úsecích uvedených v § 19.
(3) Okresní národní výbor spolupracuje s krajským národním výborem při řešení oblastních proporcí a při vytváření koncepce rozvoje okresu.
(4) Okresní národní výbor řídí nebo spravuje okresní správu silnic, okresní ústav národního zdraví, zařízení sociálního zabezpečení, dále školy a školská zařízení, kulturní a kulturně výchovné organizace a zařízení v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Může řídit i organizace obstarávající některé z činností uvedených v § 21, slouží-li k uspokojování potřeb více obcí a lze-li je na tomto stupni účelněji řídit. Provádí periodické revize hospodaření organizací a zařízení jím řízených a spravovaných.
Krajský národní výbor
(1) Krajský národní výbor zabezpečuje proporcionální rozvoj hospodářství a kulturní, zdravotnické a sociální výstavby v kraji; za tím účelem vypracovává návrhy hospodářských plánů a návrhy oblastních plánů, v jejichž rámci usměrňuje správné proporce v rozvoji kraje. Účastní se na dalších pracích na přípravě státních plánů rozvoje národního hospodářství, úzce spolupracuje s ústředními orgány státní správy a předkládá jim iniciativní návrhy na řešení otázek dotýkajících se rozvoje kraje.
(2) Krajský národní výbor řídí okresní národní výbory, pomáhá jim a radí se s nimi, zabývá se jejich podněty a upozorněními, dozírá na plnění zákonů a zachovávání státní disciplíny a provádí periodické revize jejich hospodaření.
(3) Při výkonu státní správy se krajský národní výbor zaměřuje především na stanovení základních úkolů, řešení koncepčních otázek a na dozor na plnění zákonů a směrnic ústředních orgánů.
(4) Krajský národní výbor může řídit hospodářské organizace a spravovat rozpočtové a příspěvkové organizace, které slouží uspokojování potřeb více okresů nebo krajů, je-li řízení nebo správa na tomto stupni účelnější; dále může řídit nebo spravovat organizace poskytující zvlášť specializované služby. Provádí periodické revize hospodaření organizací jím řízených a spravovaných.
Plán, rozpočet a správa majetku
Národní výbor sestavuje a schvaluje
a) střednědobý hospodářský plán,
b) prováděcí hospodářský plán,
c) rozpočet.
(1) Při zpracování svého hospodářského plánu vychází krajský národní výbor z úkolů a prostředků stanovených ve státním plánu rozvoje národního hospodářství a ve státním rozpočtu Slovenské socialistické republiky (dále jen „státní rozpočet“), jakož i z vlastního dlouhodobého výhledu opřeného o technicko-ekonomické koncepce a studie. Krajským národním výborům jsou ve střednědobém a prováděcím státním plánu stanoveny závazné úkoly pouze v nezbytném rozsahu; ve státním rozpočtu jsou stanoveny finanční vztahy k rozpočtům národních výborů (souhrnný finanční vztah a účelové subvence), popřípadě další závazné limity.
(2) V rámci závazných úkolů a limitů stanovených státním plánem a na podkladě finančních vztahů k rozpočtům národních výborů stanovených státním rozpočtem stanoví krajský a okresní národní výbor národním výborům nižších stupňů závazné úkoly a limity, popřípadě jejich okruh rozšiřuje a upravuje finanční vztahy k jejich rozpočtům; na jejich podkladě vypracují národní výbory všech stupňů své hospodářské plány a rozpočty.
(1) Rozpočet národního výboru obsahuje ve stanoveném členění příjmy a výdaje národního výboru a jeho rozpočtových organizací včetně finančních vztahů k jeho hospodářským a příspěvkovým organizacím.
(2) Rozpočet musí být vyrovnán.
(3) Místní a městské národní výbory projednávají své rozpočty s občany.
(1) Příjmy národního výboru tvoří zejména
a) příjmy z hospodářství národního výboru, především příjmy od hospodářských organizací jím řízených;
b) výnosy daní a poplatků v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy;
Inhalt
Hlava první
Oddíl 1
§ 1
§ 2
§ 3
§ 4
§ 5
§ 6
§ 6a
§ 7
Oddíl 2
§ 8
§ 9
§ 10*)
§ 11
§ 12
Hlava druhá
§ 13
§ 14
§ 15
§ 16
§ 17
Hlava třetí
Oddíl 1
§ 18
§ 19
§ 20
§ 21
§ 22
§ 23
§ 24
Oddíl 2
§ 25
§ 26
§ 27
§ 28
Oddíl 3
§ 29
§ 30
§ 31
§ 32
§ 33
§ 34
§ 35
§ 36
§ 37
Oddíl 4
§ 38
Hlava čtvrtá
Oddíl 1
§ 39
§ 40
§ 41
Oddíl 2
§ 42
§ 43
§ 44
§ 45
Oddíl 3
§ 46
§ 47
§ 48
§ 49
§ 50
§ 51
§ 52
Oddíl 4
§ 53
§ 54
§ 55
§ 56
§ 57
Oddíl 5
§ 58
§ 59
§ 60
Oddíl 6
§ 61
§ 62
§ 63
Oddíl 7
§ 64
§ 65
Hlava pátá
Oddíl 1
§ 66
§ 67
§ 68
§ 69 a 70 — zrušeny
§ 71
Oddíl 2
§ 72
§ 73
§ 74
§ 75
§ 76
§ 77
§ 78
Hlava šestá
§ 79 — zrušen
§ 80
§ 81
Melden Sie sich an für Notizen, Favoriten und Benachrichtigungen
Informationen zur Vorschrift
| Zitierung | Vollständiger Wortlaut des Gesetzes Nr. 27 / 1972 Slg. über die nationalen Ausschüsse (vollständiger Text, wie mit Wirkung für die Slowakische Sozialistische Republik durch spätere rechtliche Änderungen und Ergänzungen) |
|---|---|
| Art der Vorschrift | - |
| Autor | - |
| Sammlung | Gesetzessammlung |
| Verkündungsdatum | 11.05.1972 |
|---|---|
| In Kraft seit | - |
| In Kraft bis | - |
| Status | Gültig |
Der Wortlaut der Vorschrift hat informativen Charakter.
Kommentare 0