Was ist Dekret des Innenministeriums Nr. 141 / 1960 Coll.?

Dekret des Innenministeriums Nr. 141 / 1960 Coll., die die Regeln des Straßenverkehrs — Auftragsvergabe für Straßenverkehrsregeln.

Wann in Kraft getreten Dekret des Innenministeriums Nr. 141 / 1960 Coll. Wirksamkeit?

Dekret des Innenministeriums Nr. 141 / 1960 Coll. trat in Kraft 01.01.1961.

Ist Dekret des Innenministeriums Nr. 141 / 1960 Coll. noch gültig?

Ja, Dekret des Innenministeriums Nr. 141 / 1960 Coll. ist noch gültig und wirksam.

Dekret des Innenministeriums Nr. 141 / 1960 Coll. - Auftragsvergabe für Straßenverkehrsregel...

141.

VYHLÁŠKA

ministerstva vnitra

ze dne 3. září 1960,

kterou se vydávají pravidla silničního provozu

Ministerstvo vnitra stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady podle § 16 odst. 1 písm. a) vládního nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 13/1956 Sb.:

Část I

UŽÍVÁNÍ SILNICE

Oddíl 1

Všeobecná ustanovení

§ 1

Základní ustanovení

(1) Silniční provoz vyžaduje bezpodmínečnou a dobrovolnou kázeň všech jeho účastníků. Každý musí dbát toho, aby neohrožoval bezpečnost a plynulost silničního provozu, zejména život a zdraví osob a majetek a nepoškozoval silnici.

(2) Silničním provozem se rozumí provoz na silnicích a na ostatních místech sloužících veřejnému provozu nebo jen některému druhu veřejného provozu (např. polní a lesní cesty, zvláštní drážní tělesa tramvají nebo trolejbusů, autobusová nádraží, nádražní prostory a tovární dvory přístupné vozidlům apod.).

(3) Každý je povinen v silničním provozu dodržovat pravidla silničního provozu stanovená v této vyhlášce a uposlechnout dopravních značek a dopravních zařízení (včetně světelných znamení) a pokynů dopravních orgánů.

§ 2

Obecné užívání silnice

(1) V mezích předpisů o silničním provozu smí každý užívat míst sloužících tomuto provozu obvyklým způsobem k účelům, pro které jsou určeny. Účastník silničního provozu se musí přizpůsobit zejména stavu a povaze silnice.

(2) Osoba, která pro svůj věk nebo pro tělesnou anebo duševní vadu by mohla ohrozit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu anebo bezpečnost vlastní, smí užívat silnice, jen je-li vhodně postaráno o to, aby k ohrožení nedošlo, např. je-li taková osoba doprovázena průvodcem nebo užívá-li nevidomá osoba bílé hole podle povolení Svazu čs. invalidů.

Oddíl 2

O jízdě vozidly

§ 3

Kdo smí řídit vozidlo

(1) V silničním provozu smí vozidlo (soupravu vozidel) řídit pouze osoba tělesně a duševně schopná a odborně způsobilá k řízení vozidla, která je obeznámena s předpisy o silničním provozu (dále jen „řidič“) a má u sebe doklady předepsané pro řízení a provoz vozidla.

(2) Nemůže-li vozidlo (soupravu vozidel) bezpečně ovládat jeden řidič, je nutno přibrat potřebný počet dalších řidičů nebo osob (např. při dopravě dlouhého nákladu, při užití přívěsu bez průběžné brzdy apod.).

(3) Řidič smí předat řízení vozidla pouze osobě, která splňuje podmínky uvedené v odstavci 1.

(4) Řidič je povinen předat řízení vozidla osobě určené dopravním orgánem, bylo-li mu další řízení vozidla tímto orgánem zakázáno.

§ 4

Základní povinnosti řidiče

(1) Řidič nesmí k jízdě užít vozidla, které by mohlo ohrozit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu. Řidič je odpovědný za řádný stav vozidla. Před jízdou musí proto pečlivě prohlédnout vozidlo, vybavení a výstroj vozidla i způsob uložení nákladu, zda odpovídají předpisům.

(2) Řidiči je zakázáno požívání alkoholických nápojů*) před jízdou a během jízdy. Řidič nesmí řídit vozidlo, je-li jeho schopnost k řízení snížena, a to zejména po požití alkoholického nápoje, únavou, nevolností, úrazem, nemocí apod. V případě důvodného podezření z požití alkoholického nápoje je řidič povinen na výzvu dopravního orgánu podrobit se zkoušce za účelem zjištění požití alkoholu.

(3) Za jízdy musí řidič zaujmout takové místo, aby mohl vozidlo bezpečně ovládat, měl náležitý rozhled, nepřekážel ostatním účastníkům silničního provozu a nebyl sám ohrožen. Zejména musí dbát toho, aby vozidlo stále ovládal a musí včas učinit všechna opatření, aby neohrožoval bezpečnost a plynulost silničního provozu.

(4) Zjistí-li řidič na vozidle nebo nákladu závadu, která může ohrozit bezpečnost další jízdy nebo vést k znečištění nebo poškození silnice, smí v jízdě pokračovat, nemůže-li závadu odstranit na místě, přiměřenou rychlostí jen do toho místa, kde lze závadu odstranit. Neprodleně však musí učinit taková opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu.

(5) Řidič musí dbát toho, aby silniční provoz byl nejen bezpečný, nýbrž i plynulý. Zejména nesmí překážet v jízdě rychleji jedoucím vozidlům a musí proto také sledovat provoz za vozidlem.

(6) V uzavřené obci musí řidič jet co nejtišeji a tak, aby chodci nebyli znečišťováni rozstřikovanými kalužemi nebo blátem.

(7) Řidič motocyklu nesmí za jízdy kouřit; za jízdy musí užívat ochranného štítu, brýlí nebo podobných pomůcek. Ode dne, který určí ministr vnitra, je řidič motocyklu povinen užívat za jízdy ochranné přilby. Nesmí však být užíváno přilby bílé barvy, která je vyhrazena pro orgány Veřejné bezpečnosti, a přilby barvy khaki, která je vyhrazena pro ozbrojené síly.

§ 5

Povinnosti držitele vozidla

(1) Držitel vozidla je povinen udržovat vozidlo v řádném stavu a nesmí přikázat ani dovolit, aby vozidla bylo užito k jízdě, neodpovídá-li vozidlo nebo vybavení a výstroj vozidla anebo způsob uložení nákladu platným předpisům.

(2) Držitel motorového vozidla je povinen na vyzvání dopravního inspektorátu dostavit se s vozidlem k technické prohlídce.

(3) Držitel nesmí svěřit řízení vozidla osobě, která nesplňuje podmínky uvedené v § 3 odst. 1. Odpovídá také za to, že vozidlo (souprava vozidel) má potřebný počet řidičů nebo osob předepsaný podle § 3 odst. 2.

(4) Za splnění povinností uvedených v odstavcích 1 až 3 odpovídá u organizací osoba odpovědná za provoz vozidla.

§ 6

Zvláštní povinnosti při provozu

(1) Řidič a držitel vozidla jsou povinni za náhradu poskytnout vozidlo po nezbytnou dobu orgánům Veřejné bezpečnosti, vyžaduje-li to obecný zájem, zejména pro stíhání osoby podezřelé z trestné činnosti, k dopravě zraněné osoby nebo k jízdě na místo dopravní nehody, požáru nebo jiné živelní pohromy.

(2) K účelům uvedeným v odstavci 1 nesmějí být vyžadována vozidla označená značkou CD nebo cizozemskou poznávací značkou, vozidla ozbrojených sborů, plní-li zvláštní úkoly a vozidla určená k dopravě potravin a k plnění zvláštních naléhavých úkolů.

(3) Nebrání-li tomu vážné důvody, řídí vyžádané vozidlo řidič, který je k účelům uvedeným v odstavci 1 poskytl.

(4) Řidič vyžádaného vozidla má nárok na náhradu ušlého výdělku. Pro stanovení výše náhrady za poskytnutí vozidla se užije obdobně předpisů o náhradách za užívání vlastních motorových vozidel při pracovních cestách.

(5) Náhradu nákladů spojených s dopravou zraněné osoby hradí ten, v jehož zájmu bylo vozidla užito.

§ 7

Směr a způsob jízdy

(1) Na silnici se jezdí vpravo. Řidiči všech vozidel musí jet při pravém okraji vozovky; toto ustanovení se nevztahuje na řidiče, hodlá-li odbočit vlevo (§ 11 odst. 3) nebo vyjet ze silnice vlevo (§ 16 odst. 2).

(2) V levé polovině vozovky smí řidič jet pouze, je-li to nutné k předjíždění nebo brání-li jízdě v pravé polovině vozovky překážka nebo zvláštní okolnosti, zejména náledí, propadliny, výmrazky apod.

(3) Na silnici s vozovkou o dvou nebo více dopravních pruzích oddělených pásy nebo čarami je každý z těchto dopravních pruhů v určeném směru jednosměrný. Není-li u vozovky o třech nebo více dopravních pruzích stanoven směr provozu vnitřního dopravního pruhu, slouží tento dopravní pruh k předjíždění.

(4) Účastník silničního provozu nesmí rozjíždět nebo jinak porušovat hromádky udržovacích hmot, seškrabaného bláta a smeteného písku nebo prachu na krajnici. Motorová vozidla a povozy smějí vjet na krajnici jen při vyhýbání, předjíždění, zastavování nebo stání; při tom musí řidič dbát zvýšené opatrnosti.

(5) Náměstí se objíždí vpravo. Toto ustanovení neplatí, projíždí-li vozidlo náměstím po průběžné vozovce.

(6) Řidič je povinen zachovávat při jízdě bezpečnou vzdálenost od vozidla jedoucího před ním, zejména s ohledem na rychlost jízdy, stav silnice a stav vozidla.

(7) Řidič motorového vozidla o celkové váze větší než 12 tun musí zachovat na mostě, na němž je provoz takového vozidla omezen dopravní značkou „Zákaz vjezdu vozidel, jejichž celková váha přesahuje vyznačenou mez“ (č. 35a), vzdálenost nejméně 10 m od vozidla jedoucího před ním.

(8) Je-li řidič povinen podle dalších ustanovení dát přednost v jízdě druhému vozidlu, musí tak učinit vždy takovým způsobem a na takovou vzdálenost, aby je neohrozil nebo neomezil v jízdě.

(9) Řidič motorového vozidla je povinen jet s takovým zařazeným rychlostním stupněm, jaký okolnosti, zejména stav nebo povaha silnice, vyžadují.

(10) Vozidlo opatřené pneumatikami smí užívat sněhových řetězů, jen je-li silnice pokryta dostatečně silnou sněhovou nebo ledovou vrstvou a je-li jízda s nimi bezpečnější; sněhové řetězy musí být však napjaty tak, aby netloukly do silnice nebo do vozidla.

§ 8

Jízda podél nástupních ostrůvků

(1) Motorové vozidlo smí jet podél nástupního ostrůvku vpravo nebo vlevo; vlevo smí jet pouze tehdy, neohrozí-li nebo neomezí-li v jízdě jiná vozidla.

(2) Nemotorové vozidlo jezdí podél nástupního ostrůvku vpravo. Výjimečně smí jet vlevo, je-li to bezpečnější s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu anebo je-li v prostoru mezi nástupním ostrůvkem a okrajem vozovky překážka.

(3) Místo, kde musí všechna vozidla jezdit podél nástupního ostrůvku výlučně vpravo, je označeno dopravní značkou „Přikázaný směr jízdy“ (č. 46c).

§ 9

Vyhýbání

(1) Protijedoucímu vozidlu se vyhýbá vpravo; každý se musí vyhnout včas a v dostatečné míře.

(2) Nemohou-li se protijedoucí vozidla na zúženém místě nebo v místě, kde je překážka, bezpečně vyhnout, je povinen dát přednost v jízdě protijedoucímu vozidlu řidič, na jehož straně jízdy je překážka. Překážkou je i stojící vozidlo. Dopravními značkami „Dej přednost v jízdě protijedoucím vozidlům!“ (č. 44) a „Přednost v jízdě před protijedoucími vozidly“ (č. 61) může být stanovena odchylná úprava. Není-li možné se bezpečně vyhnout, musí se vrátit řidič, pro něhož je to snazší nebo méně nebezpečné.

(3) Není-li možné pro nedostatečný prostor mezi tramvají a okrajem silnice vyhnout se tramvaji vpravo, vyhýbá se vlevo.

§ 10

Předjíždění

(1) Jedoucí vozidlo se předjíždí vlevo. Řidič smí předjíždět pouze tehdy, má-li náležitý rozhled, neohrozí-li ostatní účastníky silničního provozu, neomezí-li v jízdě protijedoucí vozidla a není-li sám již předjížděn jiným vozidlem.

(2) Řidič předjíždějícího vozidla je povinen včas a zřetelně dát znamení pro změnu směru jízdy. Toto znamení musí řidič ponechat po celou dobu předjíždění; toto ustanovení neplatí pro vozidlo, které není vybaveno ukazatelem pro změnu směru jízdy. Předjížděné vozidlo může řidič upozornit výstražným znamením zvukovým nebo světelným, nezpůsobí-li tím oslnění. Po předjetí se smí řidič vrátit na pravou stranu vozovky teprve tehdy, když nemůže již ohrozit vozidlo, které předjel.

(3) Řidič předjížděného vozidla musí uhnout co nejvíce k pravému okraji silnice, nesmí zvyšovat rychlost jízdy a nesmí ani jinak bránit předjíždění.

(4) Vozidlo odbočující vlevo (§ 11 odst. 3) nebo vyjíždějící ze silnice vlevo (§ 16 odst. 2) je dovoleno předjíždět vpravo pouze tehdy, není-li již pochybnosti o směru jeho jízdy.

(5) Jedoucí tramvaj se předjíždí vpravo; vlevo se smí předjet pouze tehdy, není-li mezi tramvají a okrajem silnice pro průjezd dostatek místa. Vozidlo, které pro své rozměry nemůže předjet vpravo ani vlevo, musí jet za tramvají v takové vzdálenosti, aby nebránilo v předjíždění jiným vozidlům.

(6) Předjíždění je zakázáno:

a) na nepřehledných nebo jinak nebezpečných místech, zejména

- v nepřehledné zatáčce,

- před vrcholem stoupání silnice,

- na železničním přejezdu,

- v tunelu

a v těsné blízkosti před těmito místy,

b) na křižovatce a v těsné blízkosti před ní, nejde-li o předjíždění vozidla uvedeného v odstavci 4 nebo o předjíždění jedoucí tramvaje vpravo (odst. 5),

c) má-li být předjeto vozidlo, které samo předjíždí jiné vozidlo (dvojí předjíždění);

dopravní pruh vyhrazený jen pro určitý druh provozu se však pro předjíždění považuje za samostatnou vozovku,

d) dává-li řidič vozidla jedoucího vpředu znamení o změně směru jízdy vlevo a není-li možné předjetí vpravo podle odstavce 4.

(7) Kde je předjíždění zakázáno dopravní značkou „Zákaz vzájemného předjíždění motorových vozidel“ (č. 23), nesmí se navzájem předjíždět motorová vozidla o třech a více kolech. Kde je nákladním automobilům zakázáno předjíždění dopravní značkou „Zákaz předjíždění pro nákladní automobily“ (č. 25), nesmí nákladní automobily předjíždět motorová vozidla o třech a více kolech.

(8) Řidič motorového vozidla nesmí při jízdě podél nástupního ostrůvku předjíždět motorové vozidlo jedoucí podél druhé strany nástupního ostrůvku.

§ 11

Odbočování

(1) Při odbočování musí řidič dbát zvýšené opatrnosti a brát ohled na chodce; musí zejména přizpůsobit rychlost jízdy okolnostem. Úmysl odbočit je povinen dát včas a zřetelně najevo znamením pro změnu směru jízdy. Při dopravě dlouhého nákladu (dřeva apod.) musí řidič podle potřeby zajistit bezpečné odbočení pomocí osoby, která náklad doprovází.

(2) Před odbočením vpravo musí řidič jet těsně při pravém okraji vozovky. Jestliže tramvaj při odbočování vpravo křižuje směr jiného vozidla, má přednost v jízdě pouze tehdy, dává-li znamení ukazatelem směru jízdy.

(3) Před odbočením vlevo musí řidič předem zajet co nejdále doleva v pravé polovině vozovky - dovolí-li mu to rozměry vozidla vzhledem k šířce vozovky - a musí dát přednost v jízdě všem protijedoucím motorovým a nemotorovým vozidlům a tramvajím jedoucím v obou směrech; na jednosměrné silnici zajíždí se až k levému okraji vozovky.

(4) Na křižovatce, kde je to místní úpravou stanoveno, nadjíždí řidič odbočující vlevo před vozidla přijíždějící na křižovatku zprava nebo k pravému okraji vozovky a musí dát přednost v jízdě kromě vozidlům uvedeným v odstavci 3 i motorovým a nemotorovým vozidlům jedoucím z jeho původního směru přímo.

§ 12

Řazení vozidel před křižovatkou

(1) Na vozovce o několika dopravních pruzích v jednom směru je řidič povinen ještě před příjezdem ke křižovatce zařadit se včas do dopravního pruhu podle směru, v kterém bude pokračovat v jízdě za křižovatkou.

(2) Při provozu ve dvou dopravních pruzích v jednom směru zařadí se řidič jedoucí přímo a řidič odbočující vpravo do pravého dopravního pruhu, řidič odbočující vlevo do levého dopravního pruhu, není-li místní úpravou stanoveno jinak.

(3) Při provozu ve třech dopravních pruzích v jednom směru se řidič odbočující vpravo zařadí do pravého dopravního pruhu, řidič jedoucí přímo do středního dopravního pruhu a řidič odbočující vlevo do levého dopravního pruhu.

(4) Řidič je povinen pokračovat v jízdě přes křižovatku v tom směru, který odpovídá jeho zařazení v příslušném dopravním pruhu.

§ 13

Přednost v jízdě na křižovatce

(1) Na křižovatce je řidič povinen dát přednost v jízdě všem vozidlům přijíždějícím zprava.

(2) Při odbočování vlevo platí ustanovení § 11 odst. 3 a 4.

(3) Řidič přijíždějící na křižovatku po silnici označené dopravní značkou „Pozor, dej přednost v jízdě!“ (č. 19a) nebo „Stůj, dej přednost v jízdě!“ (č. 38) anebo „Kruhový objezd (s předností v jízdě)“ (č. 47), je však povinen dát přednost v jízdě všem vozidlům přijíždějícím na křižovatku po silnici, která těmito dopravními značkami opatřena není.

(4) Ustanovení odstavců 1 a 3 neplatí, je-li provoz na křižovatce řízen dopravním orgánem nebo světelnými znameními.

(5) Na příkaz dopravní značky „Stůj, dej přednost v jízdě!“ (č. 38) je řidič povinen zastavit na takovém místě, aby měl do křižovatky náležitý rozhled.

§ 14

Přednostní právo některých vozidel

(1) Dávají-li vozidla požární ochrany, zdravotnické a důlní záchranné služby a vozidla ozbrojených sborů zvláštní výstražné znamení (§ 24), musí jim všechna ostatní vozidla uvolnit cestu. Jde-li o vozidlo požární ochrany, jsou řidiči všech vozidel povinni zajet k pravému okraji silnice a zastavit.

(2) Řidiči vozidel uvedených v odstavci 1 smějí jet přes křižovatku bez zřetele na pravidla pro přednost v jízdě na křižovatce nebo na světelná znamení, mají-li volnou cestu. Před příjezdem ke křižovatce jsou řidiči těchto vozidel povinni dávat zvláštní výstražné znamení a snížit rychlost jízdy na míru odpovídající bezpečnosti silničního provozu.

§ 15

Otáčení a couvání

(1) Řidič smí otáčet a couvat jen tehdy, neohrozí-li ostatní účastníky silničního provozu a neomezí-li v jízdě ostatní vozidla. Nemá-li náležitý rozhled, musí si zajistit bezpečné otáčení nebo couvání pomocí další osoby.

(2) Otáčení a couvání je zakázáno:

a) na nepřehledných nebo jinak nebezpečných místech, zejména

- v nepřehledné zatáčce,

- před vrcholem stoupání silnice a za ním,

- na železničním přejezdu,

- v tunelu

a v těsné blízkosti těchto míst,

b) na křižovatce s řízeným provozem a v její těsné blízkosti,

c) na jednosměrné silnici.

§ 16

Vjíždění na silnici a vyjíždění z ní

(1) Řidič smí vjíždět na silnici z místa sloužícího jen některému druhu veřejného provozu (§ 1 odst. 2) nebo z místa nesloužícího veřejnému provozu (např. vjezdy a výjezdy z domů nebo pozemků, garáží apod.) jen tehdy, neohrozí-li ostatní účastníky silničního provozu a neomezí-li v jízdě ostatní vozidla. Při tom musí dát přednost v jízdě všem vozidlům jedoucím v obou směrech a dbát náležité opatrnosti. Nemá-li řidič při vjíždění na silnici náležitý rozhled, musí si zajistit bezpečné vjetí pomocí další osoby.

(2) Při vyjíždění ze silnice na místo sloužící jen některému druhu veřejného provozu nebo na místo nesloužící veřejnému provozu platí ustanovení § 11 o odbočování.

(3) Silniční příkopy a svahy je dovoleno přejíždět jen přes můstky nebo rampy. Vozidla a zemědělské pracovní stroje vjíždějící z pole na silnici musí být předem řádně očištěny od bláta.

§ 17

Zastavení a stání

(1) Při zastavení a stání vozidel musí být mezi vozidly zachována vzdálenost nejméně 1 m. Za tramvají, která zastavila ve stanici bez nástupního ostrůvku, musí řidiči ostatních vozidel zastavit nejméně 2 m od její zádi.

(2) Vozidla smějí zastavit nebo stát, s výjimkou nutných případů vyvolaných silničním provozem, jen na místech, na nichž nebude ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu, zejména provoz tramvají. Vozidla smějí zastavit nebo stát jen v jednom proudu, a to těsně při pravém okraji silnice, není-li místní úpravou stanoveno jinak. Nebudou-li tím ohrožena nebo omezena v jízdě ostatní vozidla, je dovoleno na jednosměrné silnici zastavit nebo stát i po levé straně silnice.

(3) Zastavení vozidla na dobu delší než pět minut je stáním.

(4) Zastavení a stání je zakázáno:

a) na úzkých nebo nepřehledných místech, zejména

- před vrcholem stoupání silnice, na něm a za ním,

- v nepřehledné nebo jinak nebezpečné zatáčce a v její těsné blízkosti,

- v místě, kde na protější straně úzké silnice již zastavilo nebo stojí jiné vozidlo,

b) na mostě,

c) na vyznačeném přechodu pro chodce,

d) na vnitřních dopravních pruzích vozovky s více než dvěma dopravními pruhy,

e) na křižovatce, u nástupního ostrůvku, v podjezdu nebo tunelu a ve vzdálenosti kratší než 10 m před těmito místy a za nimi,

f) ve vzdálenosti kratší než 20 m před a za označenou zastávkou tramvaje, trolejbusu nebo autobusu bez nástupního ostrůvku,

g) na železničním přejezdu a ve vzdálenosti kratší než 30 m před ním a za ním,

h) v místě, kde by vozidlo po zastavení zakrývalo dopravní značku,

ch) před vjezdy nebo výjezdy z míst uvedených v § 16 odst. 1.

(5) Kde je umístěna dopravní značka „Zákaz zastavení“ (č. 40a), je zakázáno zastavení i stání vozidel. Kde je umístěna dopravní značka „Zákaz stání“ (č. 40b) nebo „Zákaz stání omezen na vyznačenou dobu“ (č. 40c), je zakázáno toliko stání vozidel.

(6) Zařazuje-li se řidič, který zastavil nebo stál na okraji silnice, do proudu jedoucích vozidel, je povinen dát přednost v jízdě všem vozidlům jedoucím týmž směrem.

§ 18

Nastupování a vystupování z vozidla

Otvírat dveře nebo boční stěny vozidla jakož i nastupovat nebo vystupovat z vozidla se smí jen tehdy, není-li tím ohrožena bezpečnost silničního provozu ani bezpečnost nastupujících nebo vystupujících osob.

§ 19

Opuštění vozidla

(1) Řidič smí opustit vozidlo teprve tehdy, když učinil vše, aby vozidlo nemohlo ohrozit bezpečnost a plynulost silničního provozu. O osvětlení takového vozidla platí ustanovení § 29.

(2) Řidič motorového vozidla musí před opuštěním vozidla zastavit motor, odejmout klíček zapalování, vozidlo zabrzdit a uzamknout, nebo není-li to možné, zajistit jinak před zneužitím. Stojí-li motorové vozidlo na svahu, je řidič povinen též zasunout rychlostní stupeň. Stojí-li na svahu nákladní automobil o vlastní váze vyšší než 3500 kg nebo autobus, musí řidič užít zařízení, které zajišťuje vozidlo před sjetím se svahu (klín apod.).

§ 20

Rychlost jízdy

(1) Řidič je povinen rychlost jízdy přizpůsobit okolnostem, zejména hustotě provozu, viditelnosti, stavu vozidla, jakož i stavu a povaze silnice. Přitom musí vozidlo stále ovládat a musí včas zmírnit jízdu, popřípadě zastavit vždy, kdy to okolnosti vyžadují.

(2) V uzavřené obci smí jet motorové vozidlo rychlostí nejvýše 50 km za hodinu.

(3) Jestliže to místní poměry dovolují, může místně příslušný okresní dopravní inspektorát v součinnosti s místním národním výborem a s orgány silniční správy stanovit v uzavřené obci úseky silnice, v nichž je dovolena vyšší rychlost jízdy než 50 km za hodinu.

(4) Začátek uzavřené obce je označen dopravní značkou „Místní tabule“ (č. 67a, 67b), konec uzavřené obce dopravní značkou „Konec snížené rychlosti“ (č. 37) s číslicí „50“. K označení začátku úseku, v němž je dovolena podle odstavce 3 zvýšená rychlost jízdy, se užije dopravní značky „Nejvyšší dovolená rychlost“ (č. 36), k označení jeho konce dopravní značky „Konec zvýšené rychlosti“ (č. 37). Je-li konec tohoto úseku totožný s koncem uzavřené obce, užije se vždy jen dopravní značky č. 37 s číslicí „50“.

(5) V době od 23 do 5 hodin smí jet motorové vozidlo i v uzavřené obci rychlostí vyšší než 50 km za hodinu nebo než je uvedeno na dopravní značce č. 36.

(6) Nákladní automobily o celkové váze*) vyšší než 3500 kg a autobusy smějí jet v době od 23 do 5 hodin nebo v úseku, v němž je dovolena podle odstavce 3 vyšší rychlost anebo mimo uzavřenou obec rychlostí nejvýše 80 km za hodinu.

(7) Jestliže to vyžaduje bezpečnost silničního provozu, může místně příslušný okresní dopravní inspektorát v součinnosti s místním národním výborem a s orgány silniční správy stanovit úseky silnice, v nichž nesmí rychlost jízdy překročit určitou hranici. K označení začátku úseku, v němž je stanovena nejvyšší dovolená rychlost jízdy, se užije dopravní značky „Nejvyšší dovolená rychlost“ (č. 36), k označení jeho konce dopravní značky „Konec snížené rychlosti“ (č. 37).

(8) Jestliže to vyžaduje plynulost silničního provozu, může místně příslušný okresní dopravní inspektorát v součinnosti s místním národním výborem a s orgány silniční správy stanovit úseky silnice, v nichž nesmí rychlost jízdy klesnout pod určitou hranici. K označení začátku úseku, v němž je stanovena nejnižší dovolená rychlost jízdy, se užije dopravní značky „Nejnižší dovolená rychlost“ (č. 49), k označení jeho konce dopravní značky „Konec nejnižší dovolené rychlosti“ (č. 50).

§ 21

Železniční přejezdy

(1) V blízkosti železničního přejezdu je účastník silničního provozu povinen počínat si zvlášť opatrně, aby neohrozil železniční provoz, ostatní účastníky silničního provozu ani sebe. Je proto zejména povinen dbát pokynů železničních orgánů, železničních výstražních znamení, polohy závor a musí se včas přesvědčit, že nehrozí nebezpečí. Při zastavení před železničním přejezdem se vozidla řadí za sebou v pořadí, v kterém přijela.

(2) Není dovoleno vstupovat nebo vjíždět na železniční přejezd, jestliže

a) zazní na železničním přejezdu zvukové výstražné znamení nebo se již zavírají závory,

b) je dáváno znamení „Stůj!“ červenými světly světelného zařízení na železničním přejezdu nebo dává-li osoba střežící železniční přejezd toto znamení červeným nebo žlutým praporkem anebo červeným světlem,

c) je již vidět nebo slyšet přijíždějící vlak nebo železniční vozidlo anebo je slyšet jeho pískání, houkání apod.

(3) Každý, kdo je za okolností uvedených v odstavci 2 v prostoru železničního přejezdu, musí tento prostor okamžitě opustit.

(4) Není dovoleno vjíždět na železniční přejezd, není-li na druhé straně dostatek místa k bezpečnému projetí. Vozidla smějí přejíždět přes železniční přejezd oběma směry pouze v jednom proudu.

(5) Řidič autobusu s cestujícími, nákladního automobilu dopravujícího na ložné ploše více než 8 osob (§ 33) a řidič traktoru s nákladním přívěsem, na němž jsou dopravovány osoby (§ 34), musí zastavit před každým železničním přejezdem, a to v takové vzdálenosti, z níž je rozhled na železniční trať. Řidiči ostatních vozidel jsou povinni již od vzdálenosti 30 m před železničním přejezdem a při jeho přejíždění jet rychlostí nejvýše 30 km za hodinu.

(6) Povinnost zastavit nebo jet rychlostí nejvýše 30 km za hodinu uvedená v odstavci 5 neplatí při přejíždění železniční vlečky označené dopravní značkou „Železniční vlečka“ (č. 7).

(7) Řidič motorového vozidla nesmí při přejíždění železničního přejezdu měnit rychlostní stupeň nebo jet bez zařazeného rychlostního stupně.

§ 22

Znamení pro zastavení a pro změnu směru jízdy

(1) Řidič je povinen dát včas s ohledem na okolnosti silničního provozu, zejména na vozidla jedoucí za ním, znamení pro zastavení nebo pro změnu směru jízdy; znamení musí dát zřetelně.

(2) Znamení pro změnu směru jízdy musí dát řidič kromě případů uvedených v jednotlivých ustanoveních této vyhlášky (§§ 10, 11 a 16) vždy tehdy, mění-li směr jízdy nebo vyžaduje-li to bezpečnost silničního provozu. O zastavení uvědomí řidič ostatní účastníky silničního provozu brzdovým světlem, o změně směru jízdy ukazatelem směru jízdy.

(3) Není-li vozidlo vybaveno ukazatelem směru jízdy nebo při poruše tohoto zařízení, je řidič povinen dát znamení upažením. Dává-li řidič znamení pro změnu směru jízdy na opačné straně než je zamýšlený směr jízdy, dává je vysunutou paží ohnutou v lokti nahoru.

(4) Není-li ukazatel směru jízdy viditelný pro šířku přívěsu nebo vlečeného vozidla, musí být znamení pro změnu směru jízdy dáno vozidlům jedoucím vzadu jiným viditelným způsobem, např. znamením dávaným průvodcem. Jinak může řidič změnit směr jízdy teprve, neohrožuje-li nebo neomezuje-li tím v jízdě ostatní vozidla.

§ 23

Výstražná znamení

(1) Zvukové nebo světelné výstražné znamení je třeba dávat, je-li to nutné pro bezpečnost a plynulost silničního provozu, a to včas a ne déle, než je nezbytně zapotřebí.

(2) Není dovoleno dávat výstražné znamení k jiným účelům, zvláště má-li se jím někdo přivolávat nebo umožnit vlastní bezohledná jízda. Dávání výstražného znamení nezprošťuje řidiče povinnosti zachovávat potřebnou opatrnost.

(3) V uzavřené obci nesmí být užíváno příliš pronikavě znějícího zvukového výstražného znamení.

(4) Zvukové výstražné znamení může být za snížené viditelnosti nahrazeno střídavým zapínáním dálkových a tlumených světlometů, nezpůsobí-li oslnění. Tomuto způsobu je třeba dát přednost zejména v uzavřené obci. Při předjíždění může být užito střídavého zapínání dálkových a tlumených světlometů i za normální viditelnosti.

(5) Od výstražného znamení je třeba upustit, byla-li by jím zneklidněna zvířata.

§ 24

Zvláštní výstražná znamení

(1) Vozidla požární ochrany užívají zvukového výstražného znamení „Hoří!“ doplněného nepřerušovanými červenými světly.

(2) Vozidla zdravotnické a důlní záchranné služby a vozidla ozbrojených sborů užívají zvukového výstražného znamení s táhlým pronikavým tónem (sirénou) doplněného nepřerušovanými modrými světly. Modrá světla smějí být nejvýše dvě a nesmějí být umístěna níže než předepsané osvětlení motorového vozidla; zpravidla se umístí nad předním ochranným sklem vozidla.

Zitierung	Dekret des Innenministeriums Nr. 141 / 1960 Coll., die die Regeln des Straßenverkehrs
Art der Vorschrift	-
Autor	-
Sammlung	Gesetzessammlung

Verkündungsdatum	04.10.1960
In Kraft seit	01.01.1961
In Kraft bis	-
Status	Gültig

Dekret des Innenministeriums Nr. 141 / 1960 Coll.

Auftragsvergabe für Straßenverkehrsregeln

Inhalt