Durchführungsverordnung (EU) Nr. 2026 / 274 der Kommission vom 5. Februar 2026 zur Änderung der Durchführungsverordnung (EU) 2025 / 1981 zur Einführung eines endgültigen Antidumpingzolls auf die Einfuhren von keramischen Küchenutensilien mit Ursprung in der Volksrepublik China nach einer Auslaufüberprüfung gemäß Artikel 11 Absatz 2 der Verordnung (EU) 2016 / 1036 des Europäischen Parlaments und des Rates auf der Grundlage einer teilweisen Interimsüberprüfung gemäß Artikel 11 Absatz 3 der Verordnung (EU)

(1)

Nařízením Komise (EU) č. 1072/2012 (2) uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) prozatímní antidumpingové clo na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“ nebo „ČLR“).

(2)

Prováděcím nařízením Rady (EU) č. 412/2013 (3) uložila Rada antidumpingové clo na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z ČLR (dále jen „původní opatření“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se zde dále odkazuje jako na „původní šetření“.

(3)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/1932 (4) Komise po částečném prozatímním přezkumu definice výrobku změnila definici výrobku, jak je uvedena v původních opatřeních, což vedlo k vynětí dovozu keramických mlýnků na přísady a koření a jejich keramických mlecích částí, keramických mlýnků na kávu, keramických brousků nožů, keramických brousků, keramického kuchyňského náčiní k řezání, mletí, strouhání, plátkování, škrábání a loupání a kordieritových keramických kamenů používaných pro pečení pizzy nebo chleba.

(4)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/1198 (5) Komise na základě přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „první přezkum před pozbytím platnosti“) opětovně uložila konečná antidumpingová opatření na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky.

(5)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/2131 (6) Komise v návaznosti na šetření zaměřené proti obcházení předpisů změnila stávající opatření. Prováděcí nařízení (EU) 2019/2131 rozšířilo clo ve výši 36,1 % použitelné na „všechny ostatní společnosti“ uložené čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2019/1198 na dovoz deklarovaný 33 společnostmi, na něž se dříve vztahovalo nižší clo a u nichž bylo zjištěno obcházení prostřednictvím praktik přesměrovávání obchodních toků prostřednictvím některých čínských vyvážejících výrobců, a zrušilo jejich doplňkové kódy TARIC.

(6)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/1981 (7) Komise na základě přezkumu před pozbytím platnosti opětovně uložila konečná antidumpingová opatření na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky.

(7)

Současné individuální sazby antidumpingového cla se pohybují v rozmezí od 13,1 % do 18,3 %. Všem spolupracujícím vyvážejícím výrobcům nezařazeným do vzorku bylo v šetření vedoucím k uložení původních opatření (dále jen „původní šetření“) uloženo clo ve výši 17,9 % a na všechny ostatní společnosti se vztahuje zbytková celní sazba ve výši 36,1 %.

(8)

Dne 19. prosince 2024 zahájila Komise částečný prozatímní přezkum omezený na posouzení dumpingu, pokud jde o dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky, na základě čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (8) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(9)

Komise zahájila šetření na základě žádosti o přezkum omezený na dumping, kterou podala dne 17. října 2024 Cerame Unie / Evropská federace pro stolní a dekorativní zboží (European Federation of Ceramic Table and Ornamentalware (FEPF)) (dále jen „Cerame Unie“ nebo „žadatel“). Žádost byla podána jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost obsahovala důkazy o dumpingu a trvalé povaze změněných okolností, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(10)

Po poskytnutí konečných informací požádal dovozce, který není ve spojení, společnost Holst Porzellan GmbH, o zastavení řízení vzhledem k tomu, že šetření bylo založeno na žádosti ze dne 17. října 2024, přičemž podle společnosti nebyla v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí žádná žádost s tímto datem k dispozici.

(11)

Komise objasnila, že oznámení o zahájení odkazovalo na žádost, která byla podána a obdržena dne 16. října 2024, a tudíž, pokud jde o praxi Komise a čl. 5 odst. 1 základního nařízení, byla považována za podanou následující den. Nedůvěrná verze žádosti byla rovněž zpřístupněna v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí, přičemž zúčastněné strany měly 37 dnů na to, aby se k ní vyjádřily (9).

(12)

Společnost Holst Porzellan tvrdila, že významný počet podporujících výrobců v Unii uvedených na seznamu Cerame Unie nemá s dotčeným výrobkem co do činění ani není ovlivněn dovozem z Číny. Dovozce dále požádal o úplný seznam výrobců, kteří žádost podpořili.

(13)

Společnost Holst Porzellan nepředložila v souvislosti s tímto tvrzením žádné důkazy. Žádost podal dne 17. října 2024 žadatel jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní. Podle čl. 5 odst. 4 základního nařízení se šetření zahájí, jestliže výrobci v Unii, kteří podnět výslovně podpořili, představují více než 25 % celkové výroby obdobného výrobku výrobním odvětvím Unie. Jelikož se odhadovalo, že Cerame Unie představuje více než 37 % celkové výroby výrobního odvětví Unie, byla tato podmínka splněna, a tvrzení bylo proto zamítnuto.

(14)

Šetření dumpingu se týkalo období od 1. července 2023 do 30. června 2024 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(15)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Komise navíc o zahájení šetření výslovně informovala známé vyvážející výrobce, obchodníky, čínské orgány a známé dovozce a vyzvala je k účasti.

(16)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(17)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(18)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(19)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo 567 vyvážejících výrobců v dotčené zemi. Tito spolupracující čínští vyvážející výrobci společně představovali více než 80 % celkového dovozu z Číny během období přezkumného šetření.

(20)

Po analýze informací dodaných čínskými vyvážejícími výrobci Komise rozhodla, že omezí své šetření na přiměřený počet vyvážejících výrobců, a to výběrem vzorku v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení. Dne 21. února 2025 Komise předběžně vybrala vzorek dvou skupin vyvážejících výrobců na základě největšího objemu prodeje do Unie v období přezkumného šetření (10). Tyto dvě skupiny zařazené do vzorku pokrývaly více než 10 % odhadovaného celkového objemu vývozu keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní z Číny do Unie během období přezkumného šetření.

(21)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi. Komise obdržela připomínky od žadatele a od jednoho z vyvážejících výrobců předběžně zařazených do vzorku.

(22)

Cerame Unie poukázala na to, že se nemohla vyjádřit k výběru společností Hunan Hualian China Industry a Hunan Hualian Ebillion China Industry (dále jen „skupina Hunan Hualian“) z důvodu opomenutí ve veřejně přístupné verzi. Cerame Unie rovněž poukázala na nesrovnalosti mezi odpovědí jednoho vyvážejícího výrobce na formulář pro výběr vzorku a jeho podáním formuláře pro výběr vzorku v posledním přezkumu před pozbytím platnosti. Cerame Unie uvedla, že společnost možná dobrovolně opomenula prodej, aby se vyhnula zařazení do vzorku, a vyzvala Komisi, aby situaci objasnila.

(23)

Komise přezkoumala podání společností Hunan Hualian China Industry a Hunan Hualian Ebillion China Industry a požádala je, aby poskytly aktualizovanou veřejně přístupnou verzi, která byla poté přidána do veřejně přístupného spisu (11). Pokud jde o vyvážejícího výrobce s údajně nekonzistentními podáními, Komise provedla křížovou kontrolu objemu vývozu do EU vykázaného ve formuláři pro výběr vzorku s objemy registrovanými pod doplňkovým kódem TARIC dané společnosti a zjistila, že ačkoli mezi oběma údaji skutečně byly nesrovnalosti, opravený objem vývozu do EU by byl stále příliš nízký na to, aby společnost mohla být zařazena mezi největší vyvážející výrobce, a tudíž zařazena do vzorku. Oprava proto neměla vliv na rozhodnutí nevybrat společnost do vzorku.

(24)

Jedna ze skupin, která byla vybrána do předběžného vzorku, skupina Fun Lin Wah, předložila připomínky, v nichž objasnila, že zahrnula prodej obchodníkům, kteří nejsou ve spojení a kteří vyváželi do EU, jako svůj vlastní prodej do EU, a nemohla zaručit spolupráci těchto obchodníků, kteří nejsou ve spojení.

(25)

Dne 13. května 2025 vydala Komise poznámku ke spisu, v níž informovala zúčastněné strany, že v návaznosti na připomínky obdržené k předběžnému vzorku v souladu s oddílem 5.3 oznámení o zahájení změnila svůj dříve vybraný předběžný vzorek vyvážejících výrobců tak, aby zahrnoval jednu další skupinu s názvem Hunan Huazhi Group. Nebyly obdrženy žádné další připomínky. Dne 21. května 2025 Komise potvrdila konečný vzorek (12) vyvážejících výrobců, jejichž vývoz pokrýval více než 12 % vykázaného množství vyvezeného do Evropské unie během období přezkumného šetření spolupracujícími vyvážejícími výrobci. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(26)

Po poskytnutí informací jeden z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, skupina Hunan Huazhi, tvrdil, že navzdory intentivní spolupráci, jež představovala více než 80 % veškerého dovozu keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní během období šetření, připadalo na vyvážející výrobce zařazené do vzorku pouze 12 % odhadovaného dovozu do Unie během období přezkumného šetření. Jelikož podle jeho názoru nebyl vzorek reprezentativní, nelze závěry vyvozené během ověřování společností zařazených do vzorku rozšířit na zbytek výrobního odvětví.

(27)

Dovozce Holst Porzellan kritizoval výběr vzorku a považoval jej za nereprezentativní ve srovnání s celkovým počtem výrobců keramického stolního nádobí a náčiní v Číně a rozdíly v individuálních dumpingových rozpětích, která se vztahovala na skupiny. Další dovozce, který není ve spojení, společnost Josef Mäser GmbH, vznesl námitku proti reprezentativnosti vzorku a tvrdil, že všichni výrobci se nacházejí ve stejném regionu v ČLR, čímž není zajištěna reprezentativní zeměpisná vyváženost.

(28)

Komise připomněla, že vzorek byl vybrán v souladu s ustanoveními základního nařízení. Vzhledem k roztříštěnosti trhu měla Komise za to, že rozšíření vzorku by bylo nepřiměřeně zatěžující a nepřineslo by žádné významné zlepšení, pokud jde o reprezentativnost. Z hlediska perspektivy by zahrnutí dalšího největšího vyvážejícího výrobce keramického stolního nádobí a náčiní do vzorku zvýšilo reprezentativnost vzorku o méně než dva procentní body. Pokud jde o zeměpisné rozložení, Komise společnost Josef Mäser GmbH informovala, že vyvážející výrobci zařazení do vzorku se ve skutečnosti nacházejí ve třech různých správních oblastech. Kromě toho Komise dne 13. května 2025 vydala poznámku ke spisu, v níž informovala zúčastněné strany o složení konečného vzorku vyvážejících výrobců; žádné připomínky k ní neobdržela. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(29)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(30)

Žádný dovozce se nepřihlásil.

(31)

Po poskytnutí konečných informací několik dovozců tvrdilo, že o zahájení šetření nebyli informováni. Kromě toho si někteří z těchto dovozců stěžovali, že neexistence vzorku dovozců měla negativní dopad na výsledek šetření.

(32)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby se zaregistrovali jako zúčastněné strany a zúčastnili se výběru vzorku. Jak je však popsáno v 30. bodě odůvodnění, nepřihlásil se žádný dovozce, a proto výběr vzorku nebyl nutný.

(33)

Po zahájení řízení vyjádřilo devatenáct vyvážejících výrobců v Číně zájem o to, aby byli podrobeni individuálnímu zjišťování, avšak žádná z těchto devatenácti společností nepředložila odpověď na dotazník pro výběr vzorku. Proto se mělo za to, že žádná společnost formálně o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení nepožádala.

(34)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Čínská vláda na dotazník neodpověděla.

(35)

Komise rozeslala dotazníky třem skupinám společností ve vzorku. Stejné dotazníky byly v den zahájení zpřístupněny rovněž na internetu (13).

(36)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, jež považovala za nezbytné pro stanovení dumpingu.

(37)

Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(38)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako výrobek definovaný v prováděcím nařízení (EU) 2017/1932 po přezkumu definice výrobku zahájeném dne 12. dubna 2017 (14), totiž keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní, s výjimkou keramických mlýnků na přísady a koření a jejich keramických mlecích částí, keramických mlýnků na kávu, keramických brousků nožů, keramických brousků, keramického kuchyňského náčiní k řezání, mletí, strouhání, plátkování, škrábání a loupání a kordieritových keramických kamenů používaných pro pečení pizzy nebo chleba (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“), v současnosti kódů KN ex 6911 10 00 , ex 6912 00 21 , ex 6912 00 23 , ex 6912 00 25 a ex 6912 00 29 (kódy TARIC 6911 10 00 90, 6912 00 21 11, 6912 00 21 91, 6912 00 23 10, 6912 00 25 10 a 6912 00 29 10), pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“ nebo „keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní“).

(39)

Keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní může být vyrobeno z porcelánu (včetně kostního porcelánu), běžné keramiky, kameniny, póroviny či jemné keramiky nebo z jiných materiálů. Konečný keramický výrobek závisí na druhu a složení hlavních surovin, jako je jíl, kaolin, živec a křemen.

(40)

Keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní se prodává v mnoha různých formách, které se v průběhu času mění. Používá se na řadě míst, například v domácnostech, hotelech, restauracích nebo pečovatelských zařízeních, a je v zásadě určeno pro styk s potravinami.

(41)

Po poskytnutí informací se přihlásilo několik dovozců, kteří nejsou ve spojení, a požádalo o vyloučení některých výrobků z opatření, mimo jiné například keramiky se sublimační povrchovou úpravou, keramických polotovarů potažených polyesterem pro sublimační potisk, keramických polotovarů s jedním nebo více nátěry.

(42)

Komise připomněla, že výrobek dotčený tímto šetřením je stejný jako výrobek definovaný v nařízení, kterým se ukládají původní opatření, a rozsah prozatímního přezkumu je omezen na šetření dumpingu, jak je uvedeno v oddíle 1 oznámení o zahájení. Dovozci navíc nepředložili žádné skutečné důkazy, a to ani pokud jde o fyzikální, technické a chemické vlastnosti výrobků, které by odůvodňovaly jejich vyloučení. Jejich žádost byla tedy zamítnuta.

(43)

Dotčeným výrobkem v tomto šetření je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Čínské lidové republiky, v současnosti kódů KN 6911 10 00 , ex 6912 00 21 , ex 6912 00 23 , ex 6912 00 25 a ex 6912 00 29 (kódy TARIC 6911 10 00 90, 6912 00 21 11, 6912 00 21 91, 6912 00 23 10, 6912 00 25 10 a 6912 00 29 10) (dále jen „dotčený výrobek“).

(44)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, jakož i v předchozích přezkumech před pozbytím platnosti, potvrdil tento prozatímní přezkum, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejná základní použití:

(45)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(46)

Po poskytnutí konečných informací obdržela Komise připomínky k výpočtu dumpingového rozpětí od žadatele, tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, Čínské obchodní komory pro dovoz a vývoz výrobků lehkého průmyslu a řemeslných výrobků (dále jen „CCCLA“) a několika dovozců.

(47)

Slyšení se konala se skupinou Hunan Hualian a společnostmi POS Germany, Sayano Deutschland GmbH, Holst Porzellan GmbH, Josef Mäser GmbH a Ritzenhoff & Breker GmbH.

(48)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(49)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení vyzvala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní. Příslušné informace poskytlo 68 vyvážejících výrobců.

(50)

Aby Komise získala informace, které pro své šetření považovala za nezbytné, pokud jde o údajná podstatná zkreslení, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho v bodě 5.2 oznámení o zahájení vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ohledně použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie.

(51)

Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(52)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot považováno Turecko za vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(53)

Dne 6. června 2025 informovala Komise prostřednictvím poznámky (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů používaných při výrobě keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Kromě toho Komise na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot určila možné reprezentativní země, konkrétně Brazílii, Thajsko a Turecko, a dospěla k závěru, že na základě předběžného posouzení dostupných údajů (shrnutých níže v 77. až 101. bodě odůvodnění) hodlá jako vhodnou reprezentativní zemi použít Turecko. Komise obdržela připomínky od žadatele a od jednoho z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Všechny připomínky jsou řešeny níže.

(54)

Dne 18. srpna 2025 informovala Komise prostřednictvím druhé poznámky (dále jen „druhá poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty, a to s Tureckem jako reprezentativní zemí. Komise obdržela připomínky od žadatele a od jednoho z vyvážejících výrobců. Všechny připomínky jsou řešeny níže.

(55)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(56)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(57)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(58)

Komise přezkoumala důkazy obsažené ve spisu, aby rozhodla, zda v ČLR existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, takže použití domácích cen a nákladů v této zemi není vhodné. Tato analýza zahrnovala následující důkazní prvky týkající se různých kritérií relevantních pro zjištění existence podstatných zkreslení.

(59)

Za prvé, důkazy obsažené v žádosti obsahovaly následující prvky, které poukazovaly na existenci podstatných zkreslení.

(60)

Žadatel v žádosti zdůraznil existenci průřezových systémových zkreslení v Číně a analyzoval vládní zásahy na různých úrovních hospodářství, zejména v odvětví keramiky a na trhu se stolním a kuchyňským nádobím a náčiním.

(61)

V žádosti bylo dále uvedeno, že v čínském keramickém odvětví, včetně trhu s výrobkem, který je předmětem přezkumu, působí podniky, které jsou ve vlastnictví čínských orgánů, jsou jimi ovládány nebo jsou pod jejich politickým dohledem či vedením. V tomto ohledu žadatel poukázal na zásahy čínské vlády do hospodářství prostřednictvím úzkých vazeb mezí Komunistickou stranou Číny s veřejnými i soukromými subjekty a uvedl, že politických cílů čínské vlády je dosahováno prostřednictvím několika opatření, mezi něž patří i národní hospodářské plány.

(62)

Žádost se týkala zejména plánu rozvoje lehkého průmyslu Číny na období 2016–2020 a souvisejících poradních stanovisek k podpoře vysoce kvalitního rozvoje lehkého průmyslu z roku 2022, jejichž cílem je posílit a zlepšit politiky fiskální a finanční podpory pro toto odvětví a povzbudit místní orgány, aby sledovaly cíle stanovené pro toto odvětví i na úrovni provincií a obcí (15). Žadatel uvedl, že vzhledem ke svému významu v čínském lehkém průmyslu podléhá keramický průmysl průběžnému politickému dohledu a pokynům čínské vlády s cílem zajistit dodržování těchto plánů. Pracovní plán pro stabilní růst lehkého průmyslu (2023–2024), který zahrnuje rovněž keramické odvětví, představuje další politický dokument, který čínská vláda zavedla s cílem řídit fungování tohoto odvětví přijetím „silnějších opatření […] na posílení dynamiky rozvoje, optimalizaci hospodářské struktury a podporu pokračujícího oživení hospodářství“ (16).

(63)

V žádosti bylo rovněž uvedeno, že přítomnost státu ve firmách mu umožňuje ovlivňovat ceny a náklady výrobku, který je předmětem přezkumu. Žadatel zopakoval závěry Komise z prvního přezkumu před pozbytím platnosti, zejména pokud jde o pokračující čínské zásahy zavedením buněk Komunistické strany Číny ve státních i soukromých podnicích. Žadatel poukázal na přítomnost Komunistické strany Číny ve společnostech, jako je Great Wall Group a Guandong Sitong, s členy Komunistické strany Číny ve vedoucích funkcích. V žádosti bylo navíc zdůrazněno zahrnutí keramických surovin do provinčních plánů, jako je komplexní plán pro nerostné zdroje Ťiang-si (2016–2020) a hlavní plán provinčních nerostných zdrojů provincie Kuang-tung (2021–2025).

(64)

Žadatel dále zdůraznil, že existují veřejné politiky nebo opatření, jež protežují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil. Vyzdvihl zjištění z předchozích antidumpingových šetření, v nichž Komise zjistila, že zdroje jsou přidělovány odvětvím označeným za strategická nebo jinak hospodářsky významná, včetně odvětví keramiky, a připomněl, že čínská vláda provádí „strategii rozvoje průmyslového klastru“ s cílem zajistit strategickou infrastrukturu a specializovaná zařízení. Žadatel proto dospěl k závěru, že čínský stát přiděluje zdroje čínskému keramickému odvětví a zároveň vyžaduje, aby se společnosti držely státní politiky, což ovlivňuje volné působení tržních sil v tomto odvětví. V žádosti se rovněž zkoumala neexistence, diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví v keramickém odvětví a na trhu s výrobkem, který je předmětem přezkumu. Žadatel poukázal na důležitou úlohu čínské vlády v insolvenčních řízeních, včetně skutečnosti, že čínské soudy jsou při rozhodování o tom, zda přijmout nebo zamítnout žádosti kotovaných společností, podřízeny vládě. Pokud jde o majetkové právo v Číně, žadatel uvedl, že veškeré pozemky jsou ve vlastnictví státu, a proto jejich přidělování závisí pouze na čínské vládě. Zopakoval rovněž zjištění prvního přezkumu před pozbytím platnosti, v němž Komise zjistila, že navzdory existenci právních ustanovení o přidělování práv k užívání pozemků transparentním způsobem se tato ustanovení pravidelně nedodržují.

(65)

V neposlední řadě bylo v žádosti zdůrazněno, že mzdové náklady jsou v Číně, a zejména v keramickém odvětví a na trhu s výrobkem, který je předmětem přezkumu, zkreslené. Tato zkreslení byla zjištěna již v prvním přezkumu před pozbytím platnosti a žadatel nenalezl žádné důkazy o tom, že je odvětví stolního a kuchyňského nádobí a náčiní chráněno před zkreslením mzdových nákladů.

(66)

Za druhé, v rámci nedávného šetření keramického odvětví v ČLR (17) Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Při tomto šetření Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným zásahům státu, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (18). Komise zejména dospěla k závěru, že v keramickém odvětví nejenže přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (19), ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (20). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů mají na trh další rušivý vliv. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že jsou zdroje směrovány do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (21). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (22). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví keramiky ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (23), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR (24).

(67)

Za třetí, v posledním přezkumu před pozbytím platnosti týkajícím se výrobku, který je předmětem přezkumu (25), dospěla Komise k závěru, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komisi nejsou známy žádné významné strukturální změny v ČLR obecně a/nebo zejména v příslušném odvětví, které by mohly tento závěr ovlivnit.

(68)

Za čtvrté, další důkazy dostupné ve Zprávě o podstatných zkresleních v čínském hospodářství (dále jen „zpráva“) (26) vypracované Komisí podle čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení poukázaly na existenci podstatných zkreslení i během období přezkumného šetření.

(69)

Za páté, čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(70)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti z dostupných důkazů vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, tj. v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(71)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(72)

Jak je vysvětleno v 53. a 54. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty: první poznámku o výrobních činitelích ze dne 6. června 2025 a druhou poznámku o výrobních činitelích ze dne 19. srpna 2025. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se také připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. V obou poznámkách o výrobních činitelích Komise informovala zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Turecko za vhodnou reprezentativní zemi, pokud by se potvrdila existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(73)

V první poznámce o výrobních činitelích určila Komise Brazílii, Thajsko a Turecko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni ČLR – tj. všechny jsou na základě hrubého národního důchodu Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“– a o nichž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem šetření.

(74)

K výběru zemí uvedených v dané poznámce nebyly obdrženy žádné připomínky.

(75)

V první poznámce Komise zkoumala dovoz nejdůležitějších výrobních činitelů pocházejících z Čínské lidové republiky do každé z potenciálně reprezentativních zemí během období šetření. Dovoz z Číny představoval významný podíl dovozu do Thajska, přibližně 36 % celkového dovezeného množství, zatímco čínský dovoz do Brazílie a Turecka byl zanedbatelný.

(76)

Komise měla za to, že Thajsko by vzhledem ke svému podílu čínského dovozu nemělo být ve srovnání s Brazílií a Tureckem považováno za reprezentativní zemi.

(77)

Při analýze dovozu ze zbytku světa, pokud jde o skutečné množství dovozu, dovezlo Turecko ve srovnání s Brazílií jedenáctkrát více kaolinu (hlavní suroviny z hlediska množství) a dvakrát více pigmentů ze zbytku světa. Pokud jde o oxid zinečnatý, Brazílie dovezla ve srovnání s Tureckem sedmkrát více.

(78)

Brazílie ve srovnání s Tureckem dovážela výrazně méně kaolinu, hlavní suroviny z hlediska množství, a navíc měla u jiných kódů HS vyšší podíl čínského dovozu. Komise proto dospěla k předběžnému závěru, že pro stanovení hodnot týkajících se výrobních činitelů by se měl vzít v úvahu turecký dovoz.

(79)

Kromě toho Komise v první poznámce informovala zúčastněné strany, že stanoví prodejní, režijní a správní náklady a zisk na základě dostupných informací o společnosti Kütahya Porselen Sanayi A.S. (dále jen „Kütahya Porselen“), tureckého výrobce výrobku, který je předmětem šetření.

(80)

Skupina Hunan Hualian předložila připomínky k výběru vhodné reprezentativní země, jakož i k výběru společnosti Kütahya Porselen jako zdroje pro stanovení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku.

(81)

Pokud jde o rozhodnutí Komise nepovažovat Thajsko za reprezentativní zemi vzhledem k jeho velkému podílu čínského dovozu, skupina Hunan Hualian tvrdila, že vysoký podíl surovin dovážených z Číny do Thajska, který činí 36,3 %, nepostačuje k prokázání toho, že referenční ceny jsou zkreslené, a poukázala na to, že dovozní ceny do Thajska byly z větší části vyšší než ceny v Turecku.

(82)

Kromě toho skupina Hunan Hualian tvrdila, že Turecko nemělo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi z důvodu jeho výjimečné hospodářské situace a vysoké inflace během období přezkumného šetření. Podle těchto tvrzení vysoká inflace zkreslila referenční ceny a ovlivnila přesné zobrazení finančních informací podle mezinárodních účetních standardů pro inflační ekonomiky (dále jen „IAS 29“ (28)). Kromě toho skupina Hunan Hualian tvrdila, že zvýšení minimální mzdy v Turecku před obdobím přezkumného šetření zkreslilo náklady práce, což je učinilo nereprezentativními.

(83)

Komise uvedla, že ceny dovozu do Turecka odpovídaly cenám dovozu do Brazílie a Thajska, a odmítla tvrzení, že referenční hodnoty nejsou reprezentativní. Komise rovněž poukázala na to, že úprava finančních informací podle IAS 29 odpovídá obecné hospodářské praxi a že podle zdrojů poskytnutých skupinou Hunan Hualian mělo zvýšení minimální mzdy za cíl obnovit náklady práce na úroveň, která by byla úměrná úrovni celkového hospodářského rozvoje v zemi. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(84)

Skupina Hunan Hualian rovněž navrhla jako nejvhodnější reprezentativní zemi Thajsko a poskytla zdroje finančních informací o několika výrobcích keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní v Thajsku.

(85)

Komise přezkoumala dostupnost a reprezentativnost informací týkajících se thajského odvětví a zjistila, že zdroje finančních informací předložené skupinou Hunan Hualian, jakož i všechny ostatní zdroje, které Komise využila, byly mnohem méně podrobné a nebyly úplné v porovnání s dostupnými informacemi týkajícími se společnosti Kütahya Porselen. Finanční informace dostupné pro thajské výrobní odvětví byly omezeny na některé základní finanční údaje, zatímco v případě společnosti Kütahya Porselen zahrnovaly veřejně dostupné informace úplný soubor finančních výkazů. Komise zjistila, že totéž platí pro zdroje informací o nákladech práce. Komise proto dospěla k závěru, že jako vhodná reprezentativní země ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení je vhodnější Turecko, a Thajsko tedy zamítla.

(86)

Skupina Hunan Hualian zpochybnila rozhodnutí Komise založit výpočet prodejních, režijních a správních nákladů a zisku na zveřejněných finančních záznamech společnosti Kütahya Porselen na základě toho, že výpočty za použití záznamů jediné společnosti by odrážely specifika vybrané společnosti, která nemusí platit pro celý trh. V této souvislosti skupina Hunan Hualian tvrdila, že vybraná společnost vyrábí luxusní dekorativní předměty, které nejsou zahrnuty do definice výrobku, který je předmětem šetření, a že jí vznikly vysoké finanční výdaje, a naznačila, že v důsledku toho jsou její prodejní, režijní a správní náklady a zisková rozpětí mimořádně vysoké. Skupina Hunan Hualian proto považovala za vhodnější stanovit referenční hodnoty pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk na základě veřejných údajů od turecké vlády pro širší odvětví (NACE C234). Skupina Hunan Hualian nakonec požádala o odečtení nákladů na provizi od celkových prodejních, režijních a správních nákladů, aby se více přiblížily poměru prodejních, režijních a správních nákladů na úrovni ceny ze závodu.

(87)

Komise toto tvrzení přezkoumala a dospěla k závěru, že neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly, že dekorativní předměty, které společnost Kütahya Porselen prodává a které tvoří menší část katalogu společnosti, mají vyšší hodnotu než část jejího prodeje výrobku, který je předmětem šetření. Kromě toho Komise uvedla, že prodejní, režijní a správní náklady a zisk uvedené v auditovaných zprávách společnosti Kütahya Porselen byly v souladu s úrovněmi širšího odvětví (NACE C234) vykázanými tureckou vládou, kterou skupina Hunan Hualian navrhla jako vhodný alternativní zdroj, přestože pro rok 2024 nemá žádné údaje a vztahuje se na mnohem více výrobků, které nespadají do definice výrobku, který je předmětem přezkumu, než je katalog výrobků společnosti Kütahya Porselen (29) (30).

(88)

Společnost navíc neprokázala, proč prodejní, režijní a správní náklady a ziskové rozpětí společnosti Kütahya Porselen nebyly přiměřené a nezkreslené. V neposlední řadě Komise nezjistila žádný důvod, proč by prodejní provize, které nejsou spojeny s náklady na dopravu ani s celními náklady, neměly být součástí prodejních, režijních a správních nákladů na úrovni ze závodu. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(89)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise v druhé poznámce informovala zúčastněné strany, že má v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení v úmyslu použít ke stanovení nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty pro výpočet běžné hodnoty jako vhodnou reprezentativní zemi Turecko a společnost Kütahya Porselen.

(90)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se ke vhodnosti země jako reprezentativní země a společnosti jako výrobce v reprezentativní zemi vyjádřily. Komise obdržela připomínky od žadatele a od skupiny Hunan Hualian. Všechny připomínky jsou řešeny níže.

(91)

Ve svých připomínkách k druhé poznámce o výrobních činitelích trvala skupina Hunan Hualian na svých předchozích tvrzeních o výběru společnosti Kütahya Porselen jako zdroje prodejních, režijních a správních nákladů a zisku a poukázala na to, že je na Komisi, aby doložila vhodnost svých referenčních hodnot, a nikoli na stranách, aby prokázaly jejich nedostatečnost. Skupina Hunan Hualian rovněž připomněla rozdíl 10 procentních bodů mezi rozpětím prodejních, režijních a správních nákladů společnosti Kütahya Porselen a rozpětím širšího odvětví a dále trvala na tom, že by měly být použity údaje za širší odvětví. Kromě toho skupina Hunan Hualian zpochybnila shodu názvů a organizace účtů mezi finančními záznamy za různá zkoumaná období a požadovala, aby údaje v položce „náklady na dopravu a náklady na poštovné“ byly při výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů rovněž odečteny.

(92)

Komise zopakovala, že důkazy uvedené v obou poznámkách považuje za dostatečné k tomu, aby byly snadno dostupné finanční záznamy společnosti Kütahya Porselen považovány za vhodný zdroj informací pro výpočet přiměřených a nezkreslených prodejních, režijních a správních nákladů a ziskových rozpětí. Připomínky skupiny Hunan Hualian k úpravám potřebným k zajištění reprezentativnosti výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů jsou ve skutečnosti dalším důkazem úplnosti a úrovně podrobnosti záznamů společnosti Kütahya Porselen a významu podrobnosti dat, kterým údaje z širšího odvětví nemohou odpovídat.

(93)

Pokud jde o shodu názvů a organizace účtů v jednotlivých obdobích, Komise uznala, že od roku 2024 společnost Kütahya Porselen zřejmě reorganizovala strukturu svého účetního výkaznictví. Komise však nemohla pochopit, jak by to mohlo společnosti poškodit, jelikož k zajištění spravedlnosti použila nejkonzervativnější údaje, jako je tomu v případě celních výdajů za rok 2024. Pokud jde o chybějící náklady na dopravu zaznamenané v roce 2024, Komise má za to, že tyto náklady byly zahrnuty do běžných „nákladů na dopravu“, což vysvětluje, proč jsou výrazně vyšší než v předchozích obdobích.

(94)

Pokud jde o náklady na poštovné, bylo během ověřování u společností zařazených do vzorku potvrzeno, že v odvětví je obvyklé, že vznikají výdaje na přepravné a poštovné, které souvisejí se zasíláním vzorků a propagačních materiálů, ale nikoli vlastního výrobku, který je předmětem šetření. Komise se proto domnívala, že tyto náklady byly správně považovány za součást prodejních, režijních a správních nákladů. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(95)

Skupina Hunan Hualian rovněž zopakovala své tvrzení, že Turecko není vhodnou reprezentativní zemí. Skupina Hunan Hualian se domnívala, že si Komise protiřečila, když tvrdila, že založení referenčních hodnot na dovozních cenách v mezinárodních měnách (v tomto případě CNY) minimalizovalo dopad inflace na uvedené referenční hodnoty, a zároveň tvrdila, že vztah mezi směnnými kurzy a inflací není lineární. Kromě toho skupina Hunan Hualian poukázala na to, že během pěti let od prvního přezkumu před pozbytím platnosti (uzavřeného v roce 2019) do současného šetření se referenční ceny zvýšily o více než 50 %. Podle skupiny Hunan Hualian bylo toto zvýšení nápadné a neodůvodněné. V neposlední řadě skupina Hunan Hualian trvala na tom, že zvýšení minimální mzdy, k němuž došlo před obdobím přezkumného šetření, bylo politickým opatřením, které mělo zásadní význam pro zajištění volební podpory a přímý a bezprostřední dopad na platy v celé zemi.

(96)

Skupina Hunan Hualian dále trvala na svém předchozím tvrzení, že Thajsko je vhodnější reprezentativní zemí kvůli dostupnosti finančních informací za roky 2023 a 2024 pro několik výrobců, které skupina Hunan Hualian považuje za reprezentativnější než společnost Kütahya Porselen, kterou vybrala Komise. Kromě toho skupina Hunan Hualian tvrdila, že v předchozích šetřeních Komise početně zjistila referenční hodnoty nákladů práce v Thajsku a považovala je za dostatečně podrobné a spolehlivé.

(97)

Pokud jde o vhodnost Turecka jako reprezentativní země, Komise neshledala mezi oběma argumenty žádný rozpor a měla za to, že skutečnost, že stanovení referenčních hodnot na základě dovozních cen vyjádřených v mezinárodní měně minimalizuje dopad inflace domácí měny, a skutečnost, že vztah mezi směnnými kurzy a inflací není lineární, jsou obě ekonomicky soudržné.

(98)

Kromě toho žadatel správně poukázal na své připomínky k poznámce, že zvýšení referenčních cen pro Brazílii mezi prvním přezkumem před pozbytím platnosti a současným šetřením mělo podobný rozsah, a v některých případech bylo vyšší, než zvýšení referenčních cen pro Turecko. Zejména inflace v Brazílii je výrazně nižší než v Turecku (přibližně 4,5 % během období přezkumného šetření (31)), což dále posiluje závěr Komise, že změny cen u referenčních hodnot dovozu nejsou způsobeny inflací.

(99)

Komise dále skupině Hunan Hualian připomněla, že podle ustálené judikatury soudů Unie nelze dřívější správní praxi použít k posouzení legality nařízení ukládajících antidumpingová cla (32). Dřívější praxe v jiných šetřeních se proto nepovažuje za dostatečný argument. Ačkoli Komise nezpochybnila spolehlivost údajů o pracovní síle a finančních údajů týkajících se Thajska, měla za to, že údaje týkající se Turecka jsou přesnější, spolehlivější a podrobnější a umožňují přesnější výpočet příslušných referenčních hodnot pro výrobek, který je předmětem šetření. Za tímto účelem Komise zopakovala, že stávající podrobné, odvětvové a veřejně dostupné informace o nákladech práce v Turecku jsou jednoznačně vhodnějším zdrojem než výpočet této referenční hodnoty pro Thajsko. Kromě toho se domnívala, že podrobnější auditované finanční informace, které by mohly být omezeny na přesnou dobu trvání období přezkumného šetření, jsou nepochybně optimálnějším zdrojem informací než obecnější informace pokrývající širší časový rámec mimo období přezkumného šetření.

(100)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Turecko je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(101)

S ohledem na výše uvedenou analýzu se dospělo k závěru, že Turecko splňuje kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(102)

Po poskytnutí konečných informací CCCLA, skupina Fun Lin Wah, skupina Hunan Hualian, skupina Hunan Huazhi a několik dovozců, kteří nejsou ve spojení, zopakovali tvrzení skupiny Hunan Hualian po první a druhé poznámce uvedené výše. Tyto strany zpochybnily metodiku Komise pro výpočet dumpingových rozpětí a tvrdily, že její přístup není opodstatněný. Strany zdůraznily dva klíčové problémy: za prvé, volba Turecka jako reprezentativní země s odkazem na jeho vysokou a přetrvávající inflaci a zkreslené náklady práce jako činitele, které narušují reprezentativnost, a za druhé, spoléhání se na údaje od společnosti Kütahya Porselen, jediné společnosti působící v rámci odlišného obchodního modelu, s tvrzením, že to dále zpochybňuje spolehlivost metodiky.

(103)

Komise uvedla, že strany zopakovaly své tvrzení, že Turecko by se nemělo brát v úvahu, protože země byla během období šetření postižena hyperinflací. Komise však zjistila, že hyperinflace měla na stanovení referenčních hodnot jen omezený dopad, a dospěla k závěru, že Turecko je stále vhodnou reprezentativní zemí, a to z těchto důvodů:

(104)

Suroviny: ty vycházely z dovozních hodnot, které nebyly vyjádřeny v tureckých lirách, což je ze své podstaty chránilo před devalvací turecké liry. Zúčastněné strany uvedené ve 102. bodě odůvodnění nevysvětlily, jak údajná inflace a devalvace ovlivnily tyto hodnoty natolik, že se staly nevhodnými. Jak je popsáno v 83. bodě odůvodnění, Komise uvedla, že dovozní ceny do Turecka odpovídaly cenám dovozu do Brazílie a Thajska. Komise proto tvrzení, že referenční hodnoty nejsou reprezentativní, zamítla.

(105)

Prodejní, režijní a správní náklady a zisk: prodejní, režijní a správní náklady a zisková rozpětí jsou vyjádřeny v procentech. I když hyperinflace ovlivňuje absolutní prodejní ceny a náklady, má na relativní procentní podíly použité pro tyto referenční hodnoty omezený dopad. Zúčastněné strany uvedené ve 102. bodě odůvodnění navíc nevysvětlily, jak údajná inflace a devalvace způsobily, že použité prodejní, režijní a správní náklady a míry zisku byly nevhodné.

(106)

Náklady na elektřinu a pracovní sílu: ačkoli byly vyjádřeny v místní měně, byl účinek inflace minimalizován pomocí výrazné devalvace turecké liry vůči jüanu (faktor devalvace tři mezi rokem 2021 a obdobím šetření). Kromě toho Komise poukázala na to, že jak lze pozorovat v uvedeném zdroji informací o elektřině, ceny během období šetření ve srovnání s obdobím bezprostředně předcházejícím klesly.

(107)

Pokud jde o volbu společnosti Kütahya Porselen, pro stanovení prodejních, režijních a správních nákladů a ziskových rozpětí, Komise uvedla, že nebyly předloženy žádné nové důkazy, které by byly v rozporu se závěry uvedenými v 87. a 92. bodě odůvodnění. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(108)

Skupina Hunan Huazhi navíc tvrdila, že ačkoli Komise upravila turecké údaje a poskytla odůvodnění, nezabývala se dostatečně kritickými metodickými nedostatky: 1) chyběla kvantitativní analýza toho, jak extrémní inflace způsobila zkreslení v účetnictví; 2) nevysvětlila, jak by její úpravy mohly účinně vyvážit nebo neutralizovat tato systémová zkreslení, a 3) neposkytla odpovídající důkazy nebo analýzu citlivosti k posouzení praktičnosti, omezení nebo souladu se standardy, jako je IAS 29 pro účetní úpravy v ekonomikách s vysokou inflací.

(109)

Komise měla za to, že metodika byla důkladně popsána v první a druhé poznámce ke zdrojům, které byly zpřístupněny všem stranám ve veřejně přístupném spisu a k nimž společnost Hunan Huazhi nepředložila žádné připomínky. Komise poukázala na to, že na základě připomínky společnosti Hunan Hualian podrobně popsala metodiku použitou k výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů a ziskových rozpětí za období šetření. Metodika, kterou Komise použila, byla navíc stanovena v příloze III obou poznámek, kde byly uvedeny a vysvětleny úpravy zavedené s cílem zajistit srovnatelnost údajů a minimalizovat systémová zkreslení.

(110)

Komise zjistila, že odkaz na IAS 29 není v tomto případě relevantní. Je tomu tak proto, že IAS 29 se konkrétně zabývá analýzou historických finančních údajů v souvislosti s hyperinflací, zatímco stanovení některých referenčních hodnot je založeno na údajích odvozených z krátkodobého, omezeného časového rámce. Komise toto tvrzení jako takové zamítla, neboť není v souladu s oblastí působnosti ani účelem IAS 29.

(111)

CCCLA, skupina Fun Lin Wah, skupina Hunan Huazhi a několik dovozců, kteří nejsou ve spojení, tvrdili, že Thajsko má i s vysokým podílem surovin z Číny stabilnější hospodářské podmínky a reprezentativnější dynamiku trhu, a proto by bylo vhodnější a důvěryhodnější alternativou pro referenční srovnávání. Skupina Hunan Huazhi navíc tvrdila, že thajský dovoz by neměl být zamítnut jako nereprezentativní, protože thajské dovozní ceny nadále odpovídají dovozním cenám Turecka a Brazílie. Vzhledem k tomu, že mezi těmito zeměmi neexistují žádné významné cenové rozdíly, mělo by být jako referenční země před Tureckem upřednostněno Thajsko, které nabízí stejnou nebo vyšší reprezentativnost, neboť tam nedochází k systémovým zkreslením (např. vysoké inflaci), která snižují spolehlivost Turecka. Hlavním tvrzením je, že pokud jsou dovozní ceny sladěny, větší vhodnost Thajska jako reprezentativní země (hospodářsky stabilita, méně zkreslení) logicky převažuje nad nedostatky Turecka. Kromě toho jeden dovozce kritizoval vyloučení Thajska pouze na základě zjištění, že významný podíl surovin pochází z Číny.

(112)

Jak je uvedeno v odpovědi na 81. bod odůvodnění, v němž skupina Hunan Hualian předložila podobné tvrzení týkající se rozhodnutí Komise zamítnout Thajsko na základě objemu jeho dovozu z Číny, Komise toto tvrzení přijala. Jak je však vysvětleno v 85. bodě odůvodnění, zdroje informací o výrobních nákladech a finančních informací byly považovány za méně optimální než zdroje v Turecku, které mělo podrobnější údaje umožňující reprezentativnější analýzu. Po zohlednění tvrzení o „systémových zkresleních“ v Turecku ve 103. bodě odůvodnění, a jelikož v tomto ohledu nebyly předloženy žádné nové argumenty, bylo toto tvrzení zamítnuto.

(113)

Jeden dovozce navrhl, že by Komise měla analyzovat jako potenciální reprezentativní zemi Bangladéš. Další dovozce navrhl použít kombinaci údajů od dvou nebo více výrobců ze zemí s vyššími středními příjmy, jako je Brazílie, Thajsko a Turecko. Podle názoru dovozce by tento přístup umožnil rozmělnit zkreslení v jednotlivých zemích a získat vyváženější znázornění nezkreslených nákladů.

(114)

Komise stranám připomněla, že podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení musí být reprezentativní země vybrána z těch, jejichž úroveň hospodářského rozvoje je podobná úrovni v zemi, z níž dotčený výrobek pochází. Za tímto účelem Komise uvedla, že na základě údajů Světové banky nebyl Bangladéš klasifikován jako země s podobným hrubým národním důchodem srovnatelným s Čínou. Pokud jde o návrh na kombinování referenčních cen, Komise se domnívala, že vzhledem k rozdílům ve statistickém vykazování referenčních cen energie a práce v jednotlivých zemích není kombinování informací z těchto tří zemí vhodné. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(115)

Mnoho dovozců tvrdilo, že běžná hodnota založená na referenčních cenách zjištěných v Turecku přesně neodráží hospodářskou strukturu evropských výrobců, skutečné tržní podmínky ani ceny přijatelné pro konečné zákazníky.

(116)

Komise vysvětlila, že běžná hodnota početně zjištěná na základě těchto referenčních hodnot se používá k přibližnému určení ceny bez zásahu u výrobku, který je předmětem šetření, na domácím trhu v Číně, a proto nemá žádný vztah k podmínkám na evropském trhu ani ke konečným spotřebitelům v EU.

(117)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a práce, které vyvážející výrobci využívají k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce. Následně Komise ve druhé poznámce uvedla, že za účelem početního zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije pro stanovení nezkreslených nákladů většiny výrobních činitelů, zejména surovin, databázi Global Trade Atlas. Kromě toho Komise uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů na pracovní sílu a energii použije údaje zveřejněné Tureckým statistickým úřadem a Regulačním úřadem pro trh s energií a ke stanovení nákladů na vodu informace zveřejněné Investiční kanceláří Úřadu prezidenta Turecké republiky.

(118)

V druhé poznámce Komise také informovala zúčastněné strany, že vzhledem k velkému počtu výrobních činitelů u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří poskytli úplné informace, a k zanedbatelnému podílu některých surovin na celkových výrobních nákladech byly tyto zanedbatelné položky souhrnně zařazeny pod „spotřební materiál“. Dále Komise informovala, že vypočítá procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatní jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi.

(119)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka

Výrobní činitele pro keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní, které je předmětem šetření

(120)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních činitelů uvedených výše. Metodika stanovení této částky je náležitě vysvětlena ve 149. bodě odůvodnění.

(121)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (35). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v 58. až 70. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny.

(122)

U řady výrobních činitelů představovaly skutečné náklady spolupracujících vyvážejících výrobců v období přezkumného šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Protože hodnota použitá pro tyto výrobní činitele neměla významný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu, jak je vysvětleno ve 118. bodě odůvodnění.

(123)

Komise vyzvala všechny zúčastněné strany, aby se vyjádřily ke zdrojům a metodice použité ke stanovení nezkreslené ceny výrobních činitelů výrobku, který je předmětem šetření.

(124)

Skupina Hunan Hualian tvrdila, že Komise analyzovala množství dovozu a ceny výrobních činitelů v Turecku pomocí kódů HS. Podle tohoto vyvážejícího výrobce by Komise měla založit svou analýzu na osmimístných celních kódech, které zahrnují užší a reprezentativnější soubor výrobků než šestimístné kódy HS.

(125)

Komise uvedla, že zatímco čínští vyvážející výrobci poskytli kódy na úrovni osmimístného číselného kódu, tyto kódy ve skutečnosti odpovídají kódu HS, neboť poslední dvě číslice byly „00“, a proto neposkytly více informací než kód HS. Srovnání mezi Čínou a Tureckem je navíc možné pouze na úrovni kódu HS.

(126)

Po poskytnutí konečných informací skupina Hunan Huazhi tvrdila, že náhradní ceny za suroviny použité Komisí byly výrazně nadhodnocené a často „vícekrát až více než tucetkrát vyšší než skutečné náklady skupiny Hunan Huazhi“. Zejména cena za jíl – vstup vysokého objemu s nízkou hodnotou, který se za účelem zpracování zřídka dováží zdaleka – neodráží tureckou dovozní cenu použitou Komisí, neboť nemá pro materiál skutečně používaný při výrobě velký význam. Společnost naléhala Komisi, aby provedla svou analýzu cen na úrovni osmimístného kódu HS, která by poskytla přesnější a reprezentativnější posouzení materiálových nákladů.

(127)

Komise připomněla, že jak je uvedeno ve 125. bodě odůvodnění, použití šestimístného kódu HS bylo během šetření považováno za vhodné s ohledem na to, že 1) jak je uvedeno ve 125. bodě odůvodnění, velká část surovin byla v podstatě vykázána na úrovni šestimístného kódu, a 2) jak je uvedeno v příloze II první poznámky, osmimístný kód pro jíl v Turecku, tj. 2508 40 00 , odpovídal šestimístnému kódu HS 2508 40 , neboť poslední dvě číslice byly nuly. Srovnání na úrovni s vyšším počtem číslic by proto nevedlo k vyšší reprezentativnosti. Kromě toho, jak je vysvětleno v oddíle 3.2.1 výše, Komise nepovažovala ceny a náklady v Číně za reprezentativní pro tržní podmínky, a proto nebyly srovnatelné s cenami v Turecku. I vzhledem k tomu, že vyvážející výrobce na podporu svého tvrzení nepředložil žádné další podstatné důkazy, bylo toto tvrzení zamítnuto.

(128)

V první a druhé poznámce Komise informovala všechny strany, že hodlá použít údaje zveřejněné Tureckým statistickým úřadem pro konkrétní výrobní odvětví. Během uvedené lhůty nebyly obdrženy žádné připomínky.

(129)

Po uplynutí lhůty předložila skupina Hunan Hualian připomínky, v nichž požadovala, aby Komise vypočítala referenční hodnotu pro pracovní sílu na základě údajů dostupných z databáze Mezinárodní organizace práce (MOP). Za tímto účelem společnost tvrdila, že údaje MOP jsou aktualizovány častěji než oficiální turecké údaje.

(130)

Komise toto tvrzení zamítla. Podle názoru Komise jsou údaje MOP k dispozici pouze jednou ročně, proto je nutné vypočítat přibližnou hodnotu, zatímco údaje Tureckého statistického úřadu jsou k dispozici čtvrtletně, což umožňuje přesnější výpočet pro období přezkumného šetření. Kromě toho údaje MOP vykazují nízkou míru podrobnosti, neboť se vztahují pouze na všeobecnou „výrobu“ jako odvětví, zatímco údaje Tureckého statistického úřadu jsou členěny podle „výroby nekovových minerálních výrobků“.

(131)

Pokud jde o náklady práce, vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici novější údaje, použila Komise údaje zveřejněné Tureckým statistickým úřadem, zejména mzdy vykázané ve výrobním odvětví za rok 2022 pro hospodářskou činnost C.23 (Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků) podle NACE Rev. 2, což jsou nejnovější dostupné statistiky. Hodnoty byly řádně upraveny o inflaci s použitím indexu cen výrobců, který zveřejňuje Turecký statistický úřad (36).

(132)

Po poskytnutí konečných informací skupina Hunan Huazhi zopakovala tvrzení skupiny Hunan Hualian, že odvětví keramického stolního nádobí a náčiní je náročné na pracovní sílu a že suroviny tvoří pouze malou část nákladů, a poukázala na to, že referenční hodnota Komise pro náklady práce (74,92 RMB/h) je několikrát vyšší než skutečná sazba skupiny Hunan Huazhi. Skupina Hunan Huazhi se domnívala, že údaje o mzdách v Turecku jsou nespolehlivé v důsledku vysoké inflace, politicky motivovaného zvyšování mezd a měnové nestability. Společnost dále tvrdila, že použité údaje jsou z roku 2022 a neodrážejí období přezkumu, a to ani po úpravě o inflaci. Skupina Hunan Huazhi vyzvala Komisi, aby použila referenční hodnoty nákladů práce ze souboru údajů MOP pro „výrobní odvětví“ pro období přezkumu (jak navrhla skupina Hunan Hualian), nebo aby alternativně jako referenční hodnotu použila náklady práce v Thajsku a přijala thajské údaje o mzdách předložené skupinou Hunan Hualian. Podle skupiny Hunan Huazhi by tento přístup zajistil spravedlivější a přesnější posouzení nákladů práce.

(133)

Toto tvrzení podpořil dovozce, který není ve spojení, společnost LPP S.A., který kritizoval, že turecké údaje vyžadují rozsáhlé úpravy o inflaci pomocí indexů cen výrobců, což může zvýšit zkreslení nákladů. Další dovozce, společnost Club House NV, upozornil, že náklady práce se výrazně zvýšily při srovnání s referenční hodnotou stanovenou během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti, jehož období šetření se částečně překrývalo s obdobím šetření tohoto řízení.

(134)

Jak je uvedeno ve 103. bodě odůvodnění, Komise měla za to, že referenční hodnota pro pracovní sílu získaná z Turecka je dostatečně spolehlivá, aby mohla být zohledněna při výpočtu běžné hodnoty. Pokud jde o zvýšení referenční hodnoty pro náklady práce, Komise poukazuje na přílohu II druhé poznámky, která ukazuje, že zvýšení vyplývá z indexace nákladů práce, jak uvedl Turecký statistický úřad. Srovnání s domácími cenami v ČLR navíc nepřipouští žádný smysluplný závěr vzhledem k podstatným zkreslením na čínském trhu, jak je vysvětleno v oddíle 3.2.1. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(135)

Komise použila statistiky cen elektřiny zveřejněné tureckým Regulačním úřadem pro trh s energií (37) v jeho pravidelných tiskových zprávách týkajících se tabulek sazeb založených na účtech za elektřinu pro průmyslové uživatele, které jsou zveřejňovány čtvrtletně a umožňují přesné pokrytí období šetření.

(136)

Po poskytnutí konečných informací skupina Hunan Hualian tvrdila, že by Komise měla namísto údajů tureckého Regulačního úřadu pro trh s energií použít údaje Eurostatu. Strana tvrdila, že turecký úřad neuvádí náklady na energii rozlišené podle úrovně spotřeby elektřiny, zatímco Eurostat tyto údaje poskytuje každých šest měsíců.

(137)

Komise toto tvrzení přijala a revidovala své výpočty na základě zprávy Eurostatu o cenách elektřiny pro spotřebitele jiné než domácnosti v Turecku (38). V důsledku toho byla referenční cena elektřiny stanovena takto:

(138)

Komise použila cenu plynu pro průmyslové uživatele v Turecku, jak ji zveřejnil Regulační úřad pro trh s energií ve své odvětvové zprávě o trhu se zemním plynem z roku 2023 a 2024 (39). Komise použila údaje o cenách plynu pro průmyslové uživatele v odpovídajícím spotřebitelském pásmu v TRY/Sm3 za poslední pololetí roku 2023 a první pololetí roku 2024.

(139)

Ve svých připomínkách ke druhé poznámce žadatel tvrdil, že referenční hodnota stanovená na základě cen zemního plynu v Turecku byla chybně založena na generické ceně zemního plynu pro průmyslové použití, a nikoli na ceně LNG, což je převažující způsob dovozu zemního plynu v Číně, který byl použit v jiných šetřeních. Žadatel proto požádal Komisi, aby použila posledně uvedenou cenu, neboť by byla pro situaci vyvážejících výrobců v Číně reprezentativnější.

(140)

Skupina Hunan Hualian nesouhlasila s tvrzením, že údaje týkající se cen zemního plynu v Turecku jsou podrobnější a jsou vypočítány bez zohlednění dalších nákladů, jako je zvláštní spotřební daň. Kromě toho tvrdila, že rozlišování mezi zemním plynem dováženým plynovodem a LNG by bylo v rozporu se zavedenou praxí Komise a že společnosti navíc nemohou vědět, ze kterého zdroje jejich dodavatelé plyn odebírají.

(141)

Žadatel dále zdůraznil své tvrzení, že by Komise měla v šetření použít referenční hodnotu pro LNG, a tvrdil, že 1) oficiální údaje o cenách LNG jsou podrobnější než u generických cen zemního plynu a umožnily by odpočet zvláštní spotřební daně, 2) tato volba by byla v souladu s praxí Komise a 3) tvrzení skupiny Hunan Hualian, že výrobci neměli žádné informace o zdroji nakupovaného zemního plynu, bylo vyvráceno jejím vlastním tvrzením, podle kterého skupina Hunan Hualian ve skutečnosti nakupovala plyn, který nebyl dovezen jako LNG.

(142)

Skupina Hunan Hualian předložila další připomínky, v nichž zopakovala svá předchozí tvrzení, a uvedla, že pouze 0,96 % zemního plynu distribuovaného v Turecku představuje LNG, a tvrdila, že ceny LNG vykázané v Turecku proto nejsou reprezentativní. Skupina Hunan Hualian rovněž tvrdila, že úvaha žadatele, že použití referenční hodnoty založené na cenách LNG je vhodnější než použití referenční hodnoty založené na zemním plynu přepravovaném plynovodem, je důkazem toho, že Turecko není vhodnou reprezentativní zemí.

(143)

Komise oběma stranám připomněla, že podle judikatury Tribunálu nelze dřívější správní praxi použít ke zpochybnění legality právního výkladu a souvisejících rozhodnutí.

(144)

Komise přezkoumala tvrzení Ceramie Unie týkající se získávání zemního plynu v Číně a zjistila, že během období přezkumného šetření představoval dovoz LNG přibližně 58 % veškerého dovozu zemního plynu do Číny (40) a že dovoz plynu přepravovaného plynovody vykazoval rostoucí trend (41). Na druhé straně Komise v průběhu procesu ověřování zjistila, že strany většinou ví, z jakého zdroje zemní plyn nakupují, a proto je rozlišení možné.

(145)

Komise měla za to, že žádost žadatelů považovat ceny LNG za vhodnější referenční hodnotu nevyplývala z nevhodnosti dostupných údajů v Turecku, ale spíše z podrobnějšího posouzení čínského trhu.

(146)

Komise se proto rozhodla použít odlišné referenční hodnoty pro zemní plyn a LNG, jak je vykázaly společnosti zařazené do vzorku a jak byly ověřeny v jejich prostorách.

(147)

Komise použila prodejní cenu LNG v Turecku, jak ji zveřejnil Regulační úřad pro trh s energií ve svém pravidelně vydávaném seznamu cen za LNG/CNG hlášených na trhu se zemním plynem (42). Komise provedla příslušné úpravy s cílem stanovit referenční hodnotu bez daní.

(148)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(149)

Náklady na výrobní režii, které vznikly vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých těmto vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl použit na nezkreslené výrobní náklady.

(150)

V první poznámce ke zdrojům Komise všechny strany informovala, že pro stanovení nezkreslené a přiměřené částky prodejních, režijních a správních nákladů a zisku hodlá použít finanční údaje společnosti Kütahya Porselen získané z jejích veřejně dostupných finančních záznamů.

(151)

Administrativní chyby, na které poukázaly zúčastněné strany, byly přezkoumány a vedly k opravě rozpětí prodejních, režijních a správních nákladů na 36,25 %, vyjádřeného jako procentní podíl nákladů na prodané zboží.

(152)

Po pečlivém zvážení všech obdržených připomínek vybrala Komise pro stanovení nezkreslené a přiměřené částky prodejních, režijních a správních nákladů a zisku finanční údaje společnosti Kütahya Porselen získané z jejích snadno dostupných finančních záznamů za období šetření.

(153)

Po poskytnutí konečných informací CCCLA, skupina Fun Lin Wah, skupina Hunan Huazhi, skupina Hunan Hualian a několik dovozců kritizovali výpočet prodejních, režijních a správních nákladů a zisku pouze na základě finančních záznamů jediné společnosti Kütahya Porselen. Výrobci se domnívali, že údaje jsou vzhledem ke specifičnosti společnosti omezené a nemohou reprezentovat výrobní odvětví.

(154)

Skupina Hunan Huazhi požádala Komisi, aby nahradila údaje o prodejních, režijních a správních nákladech a zisku údaji reprezentativnějšími a přiměřenějšími, neboť údaje získané pouze od jedné společnosti nevyhnutelně odrážejí okolnosti specifické pro danou společnost, které nemusí na trhu převládat. Tvrdila, že Komise nepředložila žádné důkazy o tom, že by tento jediný podnik byl reprezentativní pro turecké, na vývoz orientované a na pracovní sílu náročné výrobce keramiky jako celek. Použití těchto vysokých nákladů a zisků zvyšuje běžnou hodnotu a uměle zvětšuje dumpingové rozpětí, což je v rozporu se základními zásadami antidumpingového nástroje. Podle názoru skupiny Hunan Huazhi by se v případě, že by konečné rozhodnutí padlo na Thajsko, měly použít vážené průměrné poměry prodejních, režijních a správních nákladů a zisková rozpětí od více thajských výrobců.

(155)

Kromě toho CCCLA a vyvážející výrobci skupiny Fun Lin Wah a několik dovozců, kteří nejsou ve spojení, tvrdili, že společnost Kütahya Porselen vyrábí především špičkové dekorativní keramické výrobky, které nejsou předmětem šetření.

(156)

Komise uvedla, že použití finančních údajů společnosti Kütahya Porselen bylo sděleno v první poznámce a společnost byla považována za reprezentativní pro výrobu dotčeného výrobku, jak je vysvětleno v 79. až 87. bodě odůvodnění. Zúčastněné strany nepředložily žádné konkrétní důkazy prokazující, že by zisk nebo sazby prodejních, režijních a správních nákladů, které byly zjištěny u společnosti Kütahya Porselen, vedly k hodnotám, které nejsou „nezkreslené a přiměřené“ ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a). Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(157)

Po poskytnutí konečných informací jeden dovozce, který není ve spojení, a skupina Hunan Hualian tvrdili, že společnost Kütahya Porselen není pouze výrobcem, ale provozuje také rozsáhlou maloobchodní síť. Struktura prodejních, režijních a správních nákladů společnosti Kütahya Porselen se jako taková zásadně liší od struktury čínských výrobců, kteří se nezabývají maloobchodním prodejem přímo spotřebitelům. Skupina Hunan Hualian dále tvrdila, že v rozsudku ve věci Sinopec Tribunál zdůraznil nutnost stanovit běžnou hodnotu a vývozní cenu na stejné obchodní úrovni, aby byla zajištěna spravedlivá a srovnatelná analýza. Dovozce požádal o vyloučení nákladů na provize, jakož i nákladů na pronájem a reklamu, které čínským vývozcům, kteří prodávají dovozcům, nevznikly.

(158)

Komise toto tvrzení posoudila a dospěla k závěru, že jakékoli snížení prodejních, režijních a správních nákladů by vedlo ke stejnému zvýšení ziskových rozpětí, a proto by neovlivnilo výpočet dumpingového rozpětí. Toto tvrzení navíc nebylo podloženo, jak dokládá analýza účetní závěrky. Komise proto toto tvrzení zamítla, neboť neposkytlo platný základ pro úpravu prodejních, správních a režijních nákladů.

(159)

Výše uvedení dovozci, kteří nejsou ve spojení, a skupina Hunan Hualian dále tvrdili, že Komise by měla při výpočtu hodnoty zisku společnosti Kütahya Porselen vyloučit příjmy z jiných činností a zahrnout peněžní ztráty.

(160)

Komise toto tvrzení přezkoumala a dospěla k závěru, že příjmy z vedlejších činností by měly být z výpočtů celkového zisku vyloučeny. Toto vyloučení zajišťuje, že ziskové rozpětí přesně odráží ziskovost výrobku, který je předmětem šetření. Stejná zásada platí pro čisté peněžní ztráty, které nesouvisejí s výrobou a prodejem dotčeného výrobku, a proto je nelze odečíst od zisku plynoucího z jeho prodeje. Peněžní ztráty jsou výslovně zařazeny do kategorie „finanční výnosy a náklady“ ve výsledovce za příslušné vykazované období a obvykle vyplývají z inflačních úprav. Ačkoli se tento účet zaznamenává ve výsledovce jako ztráta, má konečný vliv na rozvahu prostřednictvím úprav nerozděleného zisku.

(161)

Důležité je, že v prezentaci výsledovky je objasněno, že peněžní ztráty jsou z výpočtů provozní marže vyloučeny. Tato metrika má zásadní význam pro posouzení účinnosti hlavních činností společnosti při vytváření zisku. Peněžní ztráty jsou vyloučeny z provozního zisku, protože jsou ze své podstaty neprovozními položkami, které vyplývají z vnějších faktorů (např. kolísání měny, inflace), a nikoli z prodeje, výroby nebo administrativních činností. Toto rozlišení zajišťuje, že provozní marže zůstává spolehlivým ukazatelem provozní účinnosti, který není ovlivněn jednorázovými nebo okrajovými finančními událostmi.

(162)

Turecké daňové právo navíc rozlišuje mezi standardními náklady podniků a účetními úpravami požadovanými IFRS/IAS. Zvláštní řádková položka „Zisky (ztráty) z čisté peněžní pozice“ vykázaná v účetní závěrce podle IFRS za účelem vykázání ztráty kupní síly se podle tureckých daňových orgánů nepovažuje za „běžný a nutný výdaj“, a proto je při stanovení celkové hodnoty zisku vyloučena, neboť ji lze vypočítat na základě účetních závěrek společnosti Kütahya Porselen.

(163)

Skupina Hunan Hualian rovněž kritizovala, že se zdá, že Komise zlehčuje dopad turecké hyperinflace na náklady výrobních činitelů, a tvrdila, že tento dopad je neutralizován jen proto, že referenční hodnoty jsou vyjádřeny v CNY. Komise však zároveň uznává, že korelace mezi směnnými kurzy a inflací není lineární. Vyvážející výrobce kritizoval, že přístup použitý pro úpravu měny plně neodráží inflaci v Turecku, která vzrostla o 50 %, zatímco turecká lira oslabila vůči čínskému jüanu pouze o 18 %. Jak je uvedeno výše ve 103. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že hyperinflace měla na stanovení referenčních hodnot omezený dopad. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(164)

Jeden dovozce dále tvrdil, že veškeré výnosy a náklady zaznamenané jako „kurzové zisky/ztráty“ by neměly být považovány za součást finančního výsledku společnosti Kütahya Porselen, neboť odrážejí vývozní operace, které přesahují úroveň ceny ze závodu. Dovozce navíc tvrdil, že při rekonstrukci finančních informací za období šetření Komise nekonzistentně porovnávala údaje vyjádřené v nominálních tureckých lirách za první polovinu roku 2023 a údaje upravené o inflaci za celý rok 2023.

(165)

Komise uvedla, že ačkoli zisky/ztráty směnných kurzů dokládají mezinárodní transakce, tyto transakce se neomezují na prodej na vývoz a mohly by alespoň částečně odpovídat mezinárodním postupům při zadávání veřejných zakázek. Pokud jde o kombinaci nominálních údajů a údajů upravených o inflaci, Komise uvedla, že bez ohledu na úroveň, na níž byly finanční údaje vykázány, bylo jejich srovnání provedeno po jejich úpravě na úroveň inflace z června 2024, čímž byly sladěny na srovnatelnou úroveň. Komise dále konstatuje, že finanční zpráva za červen 2024 obsahuje hodnoty upravené o inflaci za červen 2023 „pro srovnání“, což prokazuje, že srovnání údajů po úpravě o inflaci je nejen matematicky správné, ale také běžné. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(166)

Na základě tohoto odůvodnění Komise upravila ziskové rozpětí a vyjádřila je jako procentní podíl nákladů na prodané zboží (tj. 19,8 %).

(167)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(168)

Komise nejprve určila nezkreslené výrobní náklady. Nezkreslené jednotkové náklady uplatnila na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Tyto míry spotřeby byly potvrzeny během ověřování. Činitele použití vynásobila Komise nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, jak je popsáno v oddíle 3.2.3.1.

(169)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů použila Komise náklady na výrobní režii, prodejní, režijní a správní náklady, zisk a odpisy, jak je uvedeno v 149. bodě odůvodnění. Byly stanoveny na základě účetní závěrky společnosti Kütahya Porselen pro období šetření, jak je vysvětleno ve 79. bodě odůvodnění.

(170)

Prodejní, režijní a správní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady činily 36,25 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil 20,42 %.

(171)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(172)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím společností ve spojení, které působily jako obchodníci.

(173)

U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří dotčený výrobek vyváželi přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cenou v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný na vývoz do Unie.

(174)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné obchodní úrovni a zohlednila rozdíly u činitelů, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly vyrovnány na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(175)

Jak je vysvětleno v 171. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na obchodní úrovni odpovídající ceně ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk, které byly upraveny na tuto obchodní úroveň.

(176)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění: cla, dalších dovozních poplatků, dopravy, pojištění, manipulace s nákladem a vedlejších výdajů.

(177)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: úvěrové náklady a bankovní poplatky.

(178)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(179)

Na tomto základě dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z ceny CIF (zahrnující náklady, pojištění a přepravu zboží) na hranice Unie před proclením činí:

(180)

V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení provedla Komise analýzu s cílem určit, zda změna okolností týkajících se dumpingu byla trvalé povahy.

(181)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády, jak je vysvětleno výše v 51. bodě odůvodnění, vycházela zjištění v tomto oddíle z dostupných údajů, konkrétně z informací uvedených v žádosti o přezkum a informací shromážděných během šetření.

(182)

V žádosti žadatel uvedl nedávné úsilí čínských místních a obecních orgánů o podporu významné opětovné konsolidace keramického průmyslu prostřednictvím strategií rozvoje odvětví založených na klastrech. Komise za podpory čínských orgánů zkoumala rekonsolidaci keramického průmyslu, v jehož centru stojí klíčové přední velké společnosti. Tyto klastry, rovněž nazývané „oblasti vyspělých technologií“ nebo „parky“, nabízejí příznivé podmínky pro průmyslová odvětví orientovaná na zdroje a náročná na energii a velkorysé režimy podpory jako pobídky pro potenciální nové účastníky na trhu (43).

(183)

Nedávné plány se zaměřily na optimalizaci výrobního procesu a struktury odvětví prostřednictvím rozvoje koncentrovanějšího odvětví soustředěného kolem větších konkurenčních stěžejních společností. Klíčový význam byl přikládán vytváření nových patentů a podpoře výzkumných a inovačních činností v rámci těchto stěžejních společností (44).

(184)

Tuto ústřední strategii dokládají četné plánovací dokumenty zaměřené na odvětví „keramiky pro každodenní použití“ (45) vydané na úrovni provincií a obcí.

(185)

Dobrým příkladem jsou provincie Kuang-tung, Fu-ťien a Chu-nan, jakož i město Liling.

(186)

Akční plán Čchao-čou z roku 2020 pro vybudování klastru keramického průmyslu na úrovni sta miliard jüanů (provincie Kuang-tung) obsahuje nejen podrobná ustanovení o rozšíření keramického průmyslu v regionu, ale stanoví také investiční programy na podporu vytváření úspor z rozsahu:

(187)

Podobně plán provinčního odboru Fu-ťien z roku 2022 obsahuje konkrétní opatření k posílení předních a klíčových podniků a snížení fixních nákladů zvýšením výroby:

(188)

Plán dále podrobně popisuje investiční úsilí místních orgánů na podporu klíčových podniků s více než 30 miliony jüanů v letech 2023 až 2025 (50).

(189)

Ve městě Ču-čou (provincie Chu-nan) byl v roce 2023 zřízen odvětvový klastr pod názvem „Klastr odvětví keramiky Liling“ (51), který podporuje růst ad hoc zřízených velkých technicky vyspělých keramických skupin (52) (53).

(190)

V souladu s tím obdržely obecní orgány provincie Chu-nan směrnice na „podporu rozšiřování průmyslové kapacity, zlepšování kvality a zvyšování účinnosti“ v rámci několika projektů, včetně podpory výstavby nových závodů a dalších způsobů rozšiřování kapacity, jak je uvedeno v první a druhé sérii klíčových projektů pro rozšíření a modernizaci kapacity průmyslových podniků v provincii Chu-nan (54).

(191)

V rámci této strategie čínské orgány za výrazné státní podpory zásadně přetvořily čínský keramický průmysl tím, že podpořily fúze a rozšiřování větších hráčů a zvyšování jejich produktivity.

(192)

Ověření společností zařazených do vzorku umožnilo tuto dynamiku jasně prokázat, neboť bylo zjištěno, jak regionální lídři zjištění ve výše uvedených plánech a strategiích v posledních letech absorbovali výrobní kapacitu několika společností ve stejném průmyslovém parku.

(193)

V předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, který se částečně překrývá se současným prozatímním přezkumem, bylo zjištěno, že Čína měla v roce 2023 výrobní kapacitu 87 miliard kusů keramiky s volnou kapacitou 18,7 % (55), což svědčí o tom, že od posledního přezkumu docházelo ke stabilním nárůstu.

(194)

Zjištěné důkazy poukazují na úsilí čínských místních a obecních orgánů o podporu významné opětovné konsolidace keramického průmyslu prostřednictvím odvětví založeného na klastrech a rozvojových strategií týkajících se několika velkých klíčových podniků. Ve výše uvedených plánech byli určeni a schváleni regionální lídři se silnými odděleními výzkumu a vývoje a zavedenou sítí dodavatelů a byly vypracovány podmínky pro zvyšování jejich výrobní kapacity. V rámci této strategie čínské místní orgány za výrazné státní podpory zásadně přetvořily čínský keramický průmysl tím, že podpořily fúze a rozšiřování větších hráčů a zvyšování jejich produktivity.

(195)

Kromě toho, jak dokládají vládní strategie, jakož i plánovací dokumenty vydané na úrovni provincií a obcí (viz 184. až 190. bod odůvodnění) a informace získané během ověřování společností zařazených do vzorku, od původního šetření se čínské odvětví keramického stolního nádobí a náčiní transformuje postupnou koncentrací průmyslu a zaměřením na významné investice do infrastruktury a výzkumu.

(196)

Tato konsolidace je takového rozsahu, který dokazuje, že je strukturální a nezvratná, což odráží trvalou změnu struktury a dodavatelských řetězců tohoto odvětví. Jedná se tedy o zásadní a trvalou změnu okolností, která opravňuje přezkum dumpingových rozpětí.

(197)

Kromě toho čínské statistiky vývozu do Unie uvedené v žádosti o přezkum ukazují, že od roku 2019 ceny klesly přibližně o 15 %. Jelikož bylo v nedávném přezkumu opatření před pozbytím platnosti zjištěno, že čínské ceny se podbízejí cenám výrobního odvětví Unie o více než 38 %, další potenciální pokles cen umožněný restrukturalizací odvětví a následné využití úspor z rozsahu by nepochybně výrobní odvětví Unie poškodily.

(198)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a vhledem k úrovni dovozu v období šetření posledního přezkumu před pozbytím platnosti uskutečněného za velmi nízké dumpingové ceny dospěla Komise k závěru, že požadavek čl. 11 odst. 3 základního nařízení, tj. že „stávající opatření […] již nedostačují k vyrovnání účinku dumpingu“, je splněn.

(199)

Po poskytnutí informací několik dovozců nesouhlasilo se zjištěními o strukturálních změnách trvalé povahy, která jsou podrobně popsána výše. Tvrdili, že pokles cen čínského dovozu byl způsoben vyšší efektivitou, úsporami z rozsahu a že ceny vstupů odrážejí tržní podmínky. Několik dalších dovozců dokonce tvrdilo, že trend je opačný a že ceny zůstaly stabilní nebo se zvýšily v důsledku vyšších výrobních a logistických nákladů. Dovozci rovněž kritizovali přechod na celostátní clo, přičemž jeden dovozce tvrdil, že strukturální vlastnosti čínského odvětví keramiky a údajná zkreslení již byly zkoumány v předchozích přezkumech, a požadoval dodatečné informace.

(200)

Dovozci neposkytli žádné podstatné důkazy na podporu svých tvrzení. Byla proto zamítnuta.

(201)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla v tomto částečném prozatímním přezkumu omezeném na dumping podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení, by mělo být antidumpingové clo uložené na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR změněno.

(202)

V průběhu šetření Komise nalezla podstatné důkazy, které vážně zpochybnily proveditelnost uložení individuálních celních sazeb podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(203)

V prvé řadě analýza podstatných zkreslení předložená v oddíle 3.2.1 potvrdila přísný dohled čínských orgánů nad odvětvím keramiky (viz 58. až 70. bod odůvodnění).

(204)

Z výběru vzorku vyplynulo, že odvětví keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní je v Číně úzce propojeno, a další analýza poukázala na silné a komplexní vazby mezi výrobci, obchodníky a orgány veřejné moci, které jsou s tímto odvětvím strukturálně spojeny a zakotveny v dodavatelských řetězcích v celém odvětví.

(205)

Během inspekcí na místě bylo zjištěno, že všichni výrobci zařazení do vzorku nakupovali během období přezkumného šetření zboží spadající do popisu výrobku, který je předmětem šetření, od jiných výrobců a vyváželi je na trh Unie. To potvrzuje hodnocení Komise, že tato praxe dalšího prodeje je v tomto odvětví obvyklým modelem při vývozu. Během inspekce bylo navíc zjištěno, že všichni výrobci zařazení do vzorku se rovněž podíleli na dalším prodeji výrobků vyrobených jinými společnostmi na vývoz a že následný dodavatelský řetězec zahrnoval před vstupem zboží do Unie jeden nebo více dílčích kroků obchodníků, kteří nejsou ve spojení. Skutečně všechny společnosti, které byly předmětem ověření, v některých případech neposkytly odpovídající soubor podepsaných prohlášení, jak vyžadují přílohy 2 a 3 prováděcího nařízení (EU) 2019/2131.

(206)

Po poskytnutí konečných informací skupina Hunan Huazhi tvrdila, že ačkoli nakupovala výrobky od jiných výrobců, ne všechny byly vyvezeny do EU. Společnost tvrdila, že Komise neověřila země určení těchto nákupů a nesprávně předpokládala, že byly určeny pro trh EU. Skupina Hunan Huazhi navíc objasnila, že její obchodník ve spojení nakupoval zboží od nespolupracujících dodavatelů, na něž se vztahovala zbytková celní sazba, a proto bylo odesláno bez podepsaných prohlášení (jak se vyžaduje pouze u spolupracujících společností). Všechny výrobky vyráběné samotnou skupinou Hunan Huazhi a vyvážené do EU obsahovaly požadovaná podepsaná prohlášení, což bylo během ověřování potvrzeno. Komise proto nemůže dospět k závěru, že „všechny společnosti neposkytly prohlášení“, a tím tyto rozdíly ignoruje a zkresluje skutečnosti.

(207)

Komise konstatuje, že skutečnost, že ne všechny další prodeje konečného výrobku byly určeny pro trh Unie, nevylučuje opakování této praktiky ani její strukturální povahu. Pokud jde o druhé tvrzení skupiny Hunan Huazhi, Komise uznává, že neověřila platnost faktur podepsaných obchodníkem ve spojení Liling Leyi Home Trading o dalším prodeji konečných výrobků vyrobených společností Hunan Huazhi Ceramics.

(208)

Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla pro společnosti uvedené v odstavci 3 prováděcího nařízení (EU) 2019/2131 během období přezkumného šetření bylo podmíněno předložením výše uvedených podepsaných prohlášení celním orgánům členských států. Jelikož k praxi využívání více zdrojů dochází na úrovni výrobců, nepovažuje se v tomto případě žádný systém předkládání dokladů na hranicích Unie za dostatečně účinný, a to bez ohledu na jakékoli další požadavky, které by mohly být zavedeny.

(209)

Komise navíc v roce 2019 zahájila šetření zaměřené na obcházení opatření a zjistila přesměrovávání obchodních toků mezi vyvážejícími výrobci s individuálními (nižšími) celními sazbami. V návaznosti na toto šetření byla zavedena další úroveň bezpečnosti pro využívání individuální celní sazby. Důkazy shromážděné během šetření však zpochybňují vhodnost a účinnost v současnosti platných požadavků, jak je popsáno v 205. bodě odůvodnění.

(210)

Roztříštěnost čínského výrobního odvětví spolu se změnami ve struktuře po trvalé opětovné konsolidaci činí individuální přístup ke společnostem v rámci stávajícího systému do budoucna neudržitelným. Dokládá to na jedné straně značný počet čínských společností, které začaly vyvážet a požádaly o přiznání výhodnější celní sazby pro nového vyvážejícího výrobce, a na druhé straně vysoký počet čínských společností s individuální celní sazbou, které v období přezkumného šetření nevyvážely (více než 50 ze 400 společností, kterým byla přiznána individuální celní sazba), což naznačuje, že možná již nejsou aktivní.

(211)

Na základě výše uvedených zjištění a úvah dospěla Komise k závěru, že uložení individuálních celních sazeb se v tomto konkrétním odvětví a pro tento výrobek ukázalo jako neproveditelné a že by ohrozilo účinnost opatření. V souladu s čl. 9 odst. 5 druhým pododstavcem základního nařízení by v daném případě byla vhodnější celostátní celní sazba.

(212)

Po poskytnutí informací skupina Hunan Hualian Group zpochybnila právní důvody pro uplatnění celostátního cla. Skupina Hunan Hualian tvrdila, že čl. 9 odst. 5 základního nařízení zahrnuje tři možné scénáře: 1) nemožnost vypočítat individuální dumpingová rozpětí, v takovém případě je uplatnění celostátního cla oprávněné, 2) jediný hospodářský subjekt mezi výrobci nebo výrobci a jejich dodavateli, v takovém případě může být na všechny společnosti považované za jediný subjekt uplatněno stejné clo, a 3) jediný hospodářský subjekt mezi výrobci a státem, v takovém případě může být na tyto výrobce uplatněno stejné clo.

(213)

Skupina Hunan Hualian dále tvrdila, že použití celostátního cla podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení je omezeno na situace, kdy je „neproveditelné“ vypočítat individuální dumpingové rozpětí pro každého dodavatele bez ohledu na účinnost (nebo nedostatečnou účinnost) jeho prosazování. Kdykoli je proto stanoven výpočet individuálních celních rozpětí, musí být použita individuální celní sazba, jak je uvedeno ve zprávě Odvolacího orgánu WTO ve věci ES – Spojovací prostředky (Čína) (56). Jelikož skupina Hunan Hualian tvrdila, že by měla nárok na individuální clo nižší než 79 %, bylo by pro ni použití celostátního cla diskriminační. Společnost navíc tvrdila, že Komise neprokázala, že by skupina Hunan Hualian nebo jakýkoli jiný vyvážející výrobce měli být považováni za jediný subjekt se státem nebo s jinými dodavateli. Skupina Hunan Hualian dále tvrdila, že i kdyby byly tyto vazby prokázány, Komise by v souladu příslušnou s judikaturou WTO (57) měla v případě, že jsou konkrétní vývozci ve spojení a tvoří jediného dodavatele, stanovit individuální dumpingové rozpětí pro jediný dotčený hospodářský subjekt, které by mělo být založeno na průměrných vývozních cenách každého jednotlivého vývozce. Tato strana rovněž tvrdila, že pokud by se v této situaci na základě existence podstatných zkreslení v ČLR použilo celostátní clo, pak by se toto clo použilo ve všech antidumpingových případech týkajících se ČLR.

(214)

Kromě toho skupina Hunan Hualian popřela jakoukoli účast na praktikách obcházení a vznesla námitky proti závěrům, k nimž Komise dospěla na základě jediné epizody, která není reprezentativní pro záměrný a systematický plán obcházení stávajících opatření. Tyto údajné praktiky nepředstavují základ pro uplatnění celostátního cla a existence praktik obcházení, které činí stávající opatření neúčinnými, však není důvodem pro uplatnění celostátního cla podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(215)

Navíc jelikož byl přezkum omezen na zkoumání dumpingu, skupina Hunan Hualian uvedla, že rozpětí újmy vypočtená v souvislosti s původním šetřením (AD586) jsou i nadále platná a použitelná. V důsledku toho je rozhodnutí Komise uplatnit celostátní clo ve výši 79 % fakticky zacílené pouze a výhradně na skupinu Hunan Hualian a poškodí pouze a výhradně skupinu Hunan Hualian, neboť tato skupina je jedinou společností s rozpětím újmy nižším než 79 %, a tudíž jedinou společností, která by měla prospěch z individuálního cla nižšího než 79 %. Z toho vyplývá, že podle skupiny Hunan Hulian je návrh Komise na uložení celostátního cla diskriminační, a tedy neopodstatněný.

(216)

Komise připomněla, že jak správně uznala skupina Hunan Hualian, mezi relevantní faktory zvažované v čl. 9 odst. 5 základního nařízení pro uplatnění celostátního cla patří „kontrola nebo podstatný vliv státu, pokud jde o stanovování cen a produkci, nebo hospodářská struktura dodavatelské země“.

(217)

Stávající znění čl. 9 odst. 5 základního nařízení bylo zavedeno nařízením, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (58), za účelem provedení závěrů zprávy WTO ve věci ES – Spojovací prostředky. Jak je vysvětleno ve 4. bodě odůvodnění tohoto pozměňujícího nařízení, stanovení jediného dumpingového rozpětí a jediného antidumpingového cla pro několik vývozců je spojeno s existencí situací naznačujících, že dva nebo více vývozců, byť právně odlišných, jsou v takovém vztahu, že by měli být považováni za jediný subjekt. Těmito situacemi mohou být: i) existence podnikových a strukturálních vazeb mezi vývozci, například společná kontrola, vlastnictví a řízení; ii) existence podnikových a strukturálních vazeb mezi státem a vývozci, například společná kontrola, vlastnictví a řízení; iii) kontrola nebo podstatný vliv státu, pokud jde o stanovování cen a produkci, jakož i hospodářská struktura dodavatelské země, jak je uvedeno v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(218)

Komise nejprve uvedla, že většina argumentů předložených skupinou Hunan Hualian je založena na selektivní citaci zprávy Odvolacího orgánu ve věci ES – Spojovací prostředky, přičemž jednoduše ignorující, že zpráva byla rychle a plně provedena v základním nařízení a od té doby plně zohledňována. Skupina Hunan Hualian nezmínila, že ve zprávě Odvolacího orgánu ve věci ES – Spojovací prostředky bylo rovněž uznáno, že vyšetřující orgán možná bude muset při posuzování toho, zda stát a řada vývozců jsou jediným subjektem, zohlednit jiné faktory a skutečné důkazy než ty, které zakládají podnikový nebo obchodní vztah, a že stát je proto zdrojem cenové diskriminace. Ty mohou například zahrnovat důkazy o státní kontrole nebo pokynech či podstatném vlivu na chování některých vývozců, pokud jde o stanovování cen a produkci. Kromě toho může být hospodářská struktura člena WTO použita jako důkaz před vyšetřujícím orgánem s cílem určit, zda jsou stát a řada vývozců nebo výrobců, kteří jsou předmětem šetření, dostatečně propojeni, aby tvořili jediný subjekt, takže by se mělo vypočítat jediné rozpětí a mělo by jim být uloženo jediné clo (59). Tato kritéria by mohla prokázat, že i při neexistenci formálních strukturálních vazeb mezi státem a konkrétními vývozci stát ve skutečnosti určuje a podstatně ovlivňuje ceny a produkci a že vývozci nebo výrobci, kteří jsou předmětem šetření, jsou dostatečně propojeni, aby tvořili jediný subjekt. Zpráva odvolacího orgánu rovněž jasně uvedla, že „pokud stát dává pokyny několika vývozcům nebo podstatně ovlivňuje jejich chování, pokud jde o stanovování cen a produkci, lze je pro účely antidumpingové dohody považovat za jediného vývozce a tomuto jedinému vývozci by mohlo být přiznáno jediné rozpětí a clo“ (60).

(219)

V daném případě, a jak je vysvětleno v oddíle 3.2.1 v souvislosti s analýzou podstatných zkreslení a v 194. bodě odůvodnění, šetření potvrdilo prostřednictvím celé řady důkazů, že čínské orgány kontrolují odvětví keramiky a mají na ně podstatný vliv a že vliv státu na hospodářskou strukturu tohoto odvětví je všudypřítomný. Jak je vysvětleno v 70. bodě odůvodnění, Komise dospěla k závěru, že v odvětví keramiky nejen přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády (61), ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách (62). Všechny tyto důkazy jsou relevantní i v souvislosti s analýzou podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení pro uložení celostátního cla, protože již jasně ukazují, jak čínská vláda kontroluje a podstatně ovlivňuje stanovování cen a produkci v odvětví stolního nádobí a náčiní a jak je hospodářská struktura tohoto odvětví ovlivněna všemi těmito politikami a plány prováděnými čínskou vládou. Na rozdíl od toho, co tvrdí skupina Hunan Hualian, se Komise opírala o všechny tyto důkazy, aby odůvodnila svůj závěr, jak je také uvedeno ve 203. a 204. bodě odůvodnění.

(220)

Skupina Hunan Hualian navíc neuznává a neřeší nejnovější politický vývoj, který ukazuje, jak všudypřítomný je v odvětví keramiky vliv státu na různých úrovních správy (tj. na celostátní a provinční úrovni). Důkazy v oddíle 3.6 ukazují, že nejnovější strategie čínské vlády zaměřená mimo jiné na konsolidaci odvětví vytvořením národních lídrů, rozšíření výroby a kapacit a poskytnutí financí na provedení této strategie měly prokazatelně bezprostřední dopad na společnosti zařazené do vzorku.

(221)

Pokud jde konkrétně o skupinu Hunan Hualian, Komise uvedla, že byla výslovně zahrnuta a uvedena na seznamu příjemců „klíčových projektů pro rozšíření a modernizaci kapacity průmyslových podniků v provincii Chu-nan“ zmíněném ve 190. bodě odůvodnění výše. Kromě toho se od přijímajících společností uvedených v tomto plánu (tj. včetně skupiny Hunan Hualian) žádá, aby dodržovaly požadavky „Oznámení o vydání druhé série klíčových projektů pro rozšíření a modernizaci kapacity průmyslových podniků v provincii Chu-nan“ (Xiang Gongxin Investment (2023) č. 429 (63)) a neprodleně dosáhly úspor z důvodu vyšší efektivity, o které vláda usiluje.

(222)

Skupina Hunan Hualian nepředložila žádné důkazy, které by byly v rozporu se všemi těmito zjištěními a podkladovými důkazy, a neprokázala, že není touto kontrolou nebo podstatným vlivem ze strany čínské vlády dotčena nebo že jí nepodléhá. Neexistovaly tedy žádné důvody k tomu, aby se se skupinou Hunan Hualian zacházelo jinak než s jakýmkoli jiným vyvážejícím výrobcem stolního nádobí a náčiní v Číně. Souhrnně lze říci, že veškeré důkazy týkající se kontroly nebo podstatného vlivu čínského státu, pokud jde o stanovování cen a produkci, v odvětví keramického stolního nádobí a náčiní, jakož i hospodářské struktury a politiky čínské vlády v témže odvětví vedou k závěru, že použití celostátního cla je v daném případě vhodné. Jejich tvrzení byla proto zamítnuta.

(223)

Pokud jde o tvrzení skupiny Hunan Hualian, že nebylo zjištěno, že by skupina obcházela celostátní celní sazbu, a že pokud by použití celostátního cla bylo založeno na posouzení podstatných zkreslení, použilo by se toto celostátní clo ve všech antidumpingových šetřeních týkajících se ČLR, Komise nesouhlasila. Komise uvedla, že její rozhodnutí uložit v tomto případě celostátní clo vycházelo ze všech prvků vysvětlených v tomto nařízení, které prokazují kontrolu a podstatný vliv čínské vlády na odvětví keramiky, i pokud jde o stanovování cen a produkci, jakož i na konkrétní hospodářskou strukturu země v důsledku politik a vlivu čínské vlády. Tento závěr byl založen nejen na posouzení existence podstatných zkreslení v oddíle 3.2.1, ale na řadě dalších relevantních prvků, jak je uvedeno zejména v 205. a 208. až 211. bodě odůvodnění, které jsou specifické pro konkrétní výrobek a odvětví, které jsou předmětem tohoto šetření, a nemusí všechny ovlivnit konkrétně skupinu Hunan Hualian, ačkoli jsou stále relevantní pro zjištění na úrovni státu. Tyto skutečnosti dokládají tento konkrétní zásah čínské vlády, jakož i zvláštní povahu odvětví stolního nádobí a náčiní, které je extrémně roztříštěné a v současné době podléhá opačné politice čínské vlády s cílem jeho konsolidace, zvláštnost, že vyvážející výrobci zpětně vyváželi do EU výrobky nakoupené jinými výrobci, značný počet nových vyvážejících výrobců a historii obcházení. Na tomto základě argumenty skupiny Hunan Hualian zamítla.

(224)

Pokud jde o tvrzení skupiny Hunan Hualian založené na judikatuře WTO ve věci ES – Spojovací prostředky, že pokud bylo vypočteno individuální dumpingové rozpětí, lze na různé dodavatele představující jediného vývozce použít jediné clo, mělo by jediné clo vycházet z průměrných vývozních cen každého jednotlivého vývozce, Komise nesouhlasila. Za prvé, Komise připomněla, že celostátní clo stanovené v tomto šetření bylo založeno na rozpětí újmy, a nikoli na dumpingovém rozpětí, jak je vysvětleno v oddíle 4.1.2, protože rozpětí újmy bylo nižší než dumpingové rozpětí. Kromě toho, jak je uvedeno v oddíle 3.5, průměrné dumpingové rozpětí odrážející vývozní ceny tří výrobců zařazených do vzorku, které bylo považováno za reprezentativní pro jediný subjekt, činilo 138,2 %, což je více než nové platné celostátní clo ve výši 79 %. Komise ve skutečnosti neurčila individuální dumpingová rozpětí, ale nejprve stanovila předběžná rozpětí pro každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku, která byla považována za reprezentativní pro jediný subjekt. Jednalo se o nezbytný mezistupeň, na jehož základě pak vypočítala dumpingové rozpětí pro jediný subjekt. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(225)

Antidumpingová opatření na dovoz výrobku pocházejícího z dotčených zemí by měla být uvalena podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí újmy stanovená v původním šetření a dumpingové rozpětí stanovená ve 179. bodě odůvodnění výše. Jelikož dumpingové rozpětí zjištěné v tomto přezkumném šetření je vyšší než rozpětí újmy stanovené v původním šetření, musí být nová úroveň opatření založena na nižší z obou hodnot, tedy na úrovni rozpětí prodeje pod cenou.

(226)

Za tímto účelem a v souladu s neproveditelností uplatnění individuálních cel a se skutečností, že všechna individuální dumpingová rozpětí byla vyšší než rozpětí újmy, se Komise rozhodla porovnat celostátní dumpingové rozpětí stanovené v tomto částečném prozatímním přezkumu s úrovní újmy použitelnou na průměr vzorku v původním šetření.

(227)

Po poskytnutí konečných informací CCCLA a skupina Fun Lin Wah tvrdily, že rozpětí újmy stanovené během původního šetření již není v současné situaci relevantní. Podle obou stran by Komise měla přehodnotit úroveň újmy na základě podmínek převládajících během období prozatímního přezkumu, aby zajistila přesnost a zohlednila skutečnou dynamiku trhu.

(228)

Kromě toho CCCLA a skupina Fun Lin Wah tvrdily, že u navrhovaného nového antidumpingového cla se počítá se stejnou sazbou pro všechny společnosti v Číně bez ohledu na to, zda při šetření spolupracovaly. Skupina Fun Lin Wah tvrdila, že to je vůči spolupracujícím čínským společnostem, zejména těm, které byly vybrány do vzorku (jako skupina Fun Lin Wah), nespravedlivé a mohlo by to odrazovat od budoucí spolupráce při šetřeních EU. Skupina Fun Lin Wah dále tvrdila, že nedostatečná diferenciace může v budoucnu poškodit schopnost Komise provádět účinná šetření, a vyzvala Komisi, aby: a) uznala úzkou spolupráci zúčastněných společností (zejména společností zařazených do vzorku), b) uplatňovala různé celní sazby podle úrovně spolupráce (nižší sazby pro spolupracující společnosti) a c) nabídla společnostem zařazeným do vzorku příznivější sazby jako odměnu za jejich spolupráci.

(229)

CCCLA a skupina Fun Lin Wah tvrdily, že zvýšení antidumpingových cel v EU by poškodilo dovozce v EU, narušilo dodavatelské řetězce a způsobilo hospodářské ztráty. Obě strany tvrdily, že čínské výrobní odvětví a výrobní odvětví Unie se vzájemně doplňují a nesoutěží, neboť výrobci v EU se zaměřují na špičkové značkové výrobky, zatímco Čína dodává nákladově efektivní keramiku pro širokou spotřebu. CCCLA a skupina Fun Lin Wah dále tvrdily, že vyšší cla by se v konečném důsledku dotkla spotřebitelů a zhoršila by inflaci a že stávající operativní rozdělení mezi čínské výrobce a dovozce v Unii nebylo na škodu a zajistilo kvalitu výrobků, nákladovou efektivnost a spokojenost spotřebitelů. Strany dospěly k závěru, že navrhovaná cla ohrožují hospodářskou stabilitu EU, dobré podmínky pro spotřebitele a vzájemně prospěšné obchodní vztahy mezi Čínou a EU a ohrožují dlouhodobé zájmy.

(230)

Po poskytnutí informací předložil velký počet dovozců, kteří nejsou ve spojení, připomínky k šetření v souladu s připomínkami, které již vyjádřily CCCLA a skupina Fun Lin Wah.

(231)

Dovozci dále tvrdili, že zvýšené clo povede ke zvýšeným nákladům pro dovozce a vyšším cenám pro spotřebitele a navazující odvětví, což povede ke značným finančním ztrátám, ztrátám pracovních míst a platební neschopnosti. Dovozci kritizovali, že to bude mít dopad zejména na malé a střední podniky.

(232)

Dovozci tvrdili, že evropská průmyslová kapacita nemůže nahradit objem čínského dovozu, což by následně vedlo k narušení dodávek a nedostatku. Několik dovozců považovalo Turecko za nevhodné jako alternativní místo výroby z důvodu nedostatečných technologických schopností splnit evropské normy. Jeden dovozce kritizoval, že opatření způsobí přemístění výroby do jiných třetích zemí, jako je Vietnam, Bangladéš nebo Turecko. Dovozci rovněž kritizovali, že v důsledku rostoucích maloobchodních cen mohou spotřebitelé stále více nakupovat přímo z Číny prostřednictvím nákupních kanálů, jako je Temu. V několika podáních se rovněž tvrdilo, že změněná opatření mají dopad na životní prostředí, neboť spotřebitelé začnou používat plastové stolní nádobí a náčiní.

(233)

Několik dovozců kritizovalo, že paušální clo neodráží rozmanitost na trhu, a obávali se, že by mohlo odstranit celé kategorie výrobků a vést k nedostatečné hospodářské soutěži a zvýšení cen ze strany výrobců v EU a ve třetích zemích. Někteří dovozci považovali za nepravděpodobné, že by zvýšení antidumpingového cla oživilo výrobu keramiky v EU, a odkázali na strukturální a dlouhodobé výzvy, jako jsou změny spotřebitelských návyků, demografické trendy nebo vyšší náklady na energii, životní prostředí a pracovní sílu.

(234)

Několik dovozců rovněž požadovalo přechodné opatření pro stávající dlouhodobé smlouvy, které podléhají sankcím za nedodání nebo zpožděné dodání, mají pevné dodací podmínky a neumožňují smluvní úpravy cen.

(235)

Společnost Holst Porzellan tvrdila, že dvojí šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti a prozatímního přezkumu bylo porušením článku 50 Listiny základních práv Evropské unie, a odkázala na zjištění o újmě v rámci přezkumu před pozbytím platnosti. Několik dovozců tvrdilo, že prozatímní přezkum měl odkazovat na výsledky přezkumu před pozbytím platnosti, které potvrdily, že výrobci v Unii utrpěli újmu v důsledku rozpětí cenového podbízení ve výši 38 %, a kritizovalo zvýšení cla v rámci prozatímního přezkumu na 79 %.

(236)

Pokud jde o výše uvedená tvrzení, Komise by ráda připomněla, že prozatímní přezkum je omezen na rozsah dumpingu. Analýza újmy a zájmu Unie proto není předmětem šetření. Kromě toho žádná ze zúčastněných stran po zahájení šetření nespolupracovala a neposkytla odpovědi na dotazník. Vzhledem k tomu, že na podporu těchto tvrzení nebyly předloženy žádné podstatné důkazy, byla tato tvrzení zamítnuta.

(237)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(238)

Sazba antidumpingového cla uvedená v tomto nařízení byla stanovena na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odráží proto situaci zjištěnou během šetření. Toto celostátní clo platné pro všechny společnosti se použije na veškerý dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR.

(239)

Po poskytnutí konečných informací skupina Hunan Huazhi a několik dovozců tvrdilo, že navrhovaná výše cla porušuje zásadu WTO týkající se proporcionality. Rozhodnutí Evropské komise uložit všem vývozcům jednotné clo ve výši 79 % je s touto zásadou v rozporu, neboť byly k dispozici méně omezující a stejně účinné alternativy. Skupina Hunan Huazhi tvrdila, že sazba by nepřiměřeně poškodila navazující průmyslová odvětví a konečné spotřebitele, zejména ty, kteří jsou závislí na cenově dostupném keramickém stolním a kuchyňském nádobí a náčiní, což přesahuje to, co je přiměřené k řešení újmy způsobené dumpingem. Takové opatření může nadměrně kompenzovat dumping a zároveň způsobit zbytečné hospodářské škody odvětvím i spotřebitelům. Skupina Hunan Huazhi dále požádala Komisi, aby vypočítala rozpětí újmy, uložila cla pouze na úrovni potřebné k odstranění újmy a zajistila, aby cla nebyla nadměrná. Tento přístup by zabránil nadměrné ochraně výrobců v EU a zajistil spravedlivá a přiměřená opatření.

(240)

Jak je uvedeno v oznámení o zahájení, rozsah prozatímního přezkumu byl omezen na zkoumání dumpingu, a proto je rozpětí újmy pro toto řízení rozpětím stanoveným v nařízení, kterým se ukládají původní opatření. Jak je vysvětleno ve 225. bodě odůvodnění, clo bylo v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení stanoveno na základě nižší z hodnot mezi dumpingovým rozpětím a rozpětím újmy. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(241)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (64), pokud má být částka uhrazena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(242)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal stanovisko k opatřením stanoveným tímto nařízením,