Durchführungsverordnung (EU) Nr. 2025 / 2216 der Kommission vom 4. November 2025 zur Änderung der Durchführungsverordnung (EU) 2023 / 2757 zur Einführung eines endgültigen Antidumpingzolls auf die Einfuhren von Trichlorisocyanursäure mit Ursprung in der Volksrepublik China nach einer teilweisen Interimsüberprüfung gemäß Artikel 11 Absatz 3 der Verordnung (EU) 2016 / 1036 des Europäischen Parlaments und des Rates

(1)

Nařízením (ES) č. 1631/2005 (2) uložila Rada konečné antidumpingové clo z dovozu kyseliny trichlorisokyanurové (dále jen „TCCA“) pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“) a ze Spojených států amerických (dále jen „USA“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se bude dále odkazovat jako na „původní šetření“.

(2)

Na základě prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení snížila Rada prováděcím nařízením (EU) č. 855/2010 (3) individuální clo platné pro společnost Heze Huayi Chemical Co. Ltd. (dále jen „Heze Huayi“) ze 14,1 % na 3,2 %.

(3)

V návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti opatření omezených na dovoz TCCA pocházející z ČLR (dále jen „první přezkum před pozbytím platnosti“), zahájený dne 6. října 2010, Rada opětovně uložila konečné antidumpingové clo použitelné na dovoz TCCA pocházející z Číny prováděcím nařízením (EU) č. 1389/2011 (4).

(4)

Ve dnech 28. srpna 2013 a 1. července 2014 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) dva přezkumy pro nové vývozce podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení. Prováděcím nařízením (EU) č. 569/2014 (5) Komise uložila individuální clo ve výši 32,8 % na TCCA vyráběnou jedním novým čínským vyvážejícím výrobcem (6). Druhý čínský vyvážející výrobce (7) v průběhu šetření svou žádost formálně stáhl, a proto Komise prováděcím nařízením (EU) 2015/392 šetření ukončila (8).

(5)

V návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti zahájený dne 20. prosince 2016 (dále jen „druhý přezkum před pozbytím platnosti“) Komise prováděcím nařízením (EU) 2017/2230 (9) znovu uložila konečná antidumpingová opatření na dovoz TCCA pocházející z ČLR.

(6)

Prováděcím nařízením (EU) 2021/1209 (10) zahájila Komise tři přezkumy pro „nového vývozce“ podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení. Dne 13. dubna 2022 bylo šetření ukončeno prováděcím nařízením Komise (EU) 2022/619 (11).

(7)

V návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti zahájený dne 5. prosince 2022 (dále jen „třetí přezkum před pozbytím platnosti“) Komise prováděcím nařízením (EU) 2023/2757 (12) znovu uložila konečná antidumpingová opatření na dovoz TCCA pocházející z ČLR.

(8)

Dne 31. března 2023 zahájila Komise prováděcím nařízením (EU) 2023/712 (13) přezkum pro „nového vývozce“ podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení. Dne 13. prosince 2023 bylo šetření ukončeno prováděcím nařízením Komise (EU) 2023/2766 (14) poté, co žadatel svou žádost stáhl.

(9)

V současnosti platná individuální antidumpingová cla na dovoz TCCA pocházející z ČLR se pohybují mezi 3,2 % a 40,5 %. Antidumpingové clo platné pro všechny ostatní vyvážející výrobce činí 42,6 %.

(10)

Komise obdržela žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení (15) (dále jen „žádost“).

(11)

Žádost podaly dne 19. března 2024 společnosti ERCROS S.A a Electroquímica de Hernani S.A. (dále jen „žadatelé“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího TCCA ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost o přezkum byla omezena na zkoumání dumpingu. Žádost se zakládala na dostatečných důkazech poskytnutých žadateli o tom, že okolnosti, na jejichž základě byla stávající opatření zavedena, se změnily, pokud jde o dumping, a že tyto změny jsou trvalé povahy. Žadatelé zejména tvrdili, že od původního šetření došlo k významnému růstu čínského výrobního odvětví TCCA z hlediska počtu čínských vyvážejících výrobců a stávající výrobní kapacity pro dotčený výrobek. Žadatelé rovněž tvrdili, že zvýšený počet čínských vyvážejících výrobců a následně zvýšená čínská nadměrná kapacita vedly k poklesu cen v důsledku intenzivní hospodářské soutěže mezi nimi. Žadatelé předložili důkazy o tom, že od původního šetření se průměrná cena čínského dovozu do Unie zvyšovala pomaleji než čínská míra inflace za stejné období.

(12)

Dne 6. srpna 2024 zahájila Komise částečný prozatímní přezkum týkající se dovozu TCCA pocházející z Čínské lidové republiky (16) podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Částečný prozatímní přezkum je omezen na zkoumání dumpingu.

(13)

Dne 12. září 2024 předložily společnosti Hebei Jiheng Chemical Co. Ltd. (dále jen „Hebei Jiheng Group“), Heze Huayi a Puyang Cleanway Chemicals Co. Ltd. (dále jen „Puyang Cleanway“) jakožto Aliance vyvážejících výrobců TCCA (dále jen „ATEP“) připomínky k žádosti a k zahájení přezkumu. Žadatelé na tyto připomínky odpověděli dne 9. prosince 2024. Dne 19. prosince 2024 předložily společnosti Hebei Jiheng, Heze Huayi a Puyang Cleanway svou odpověď na připomínky žadatelů.

(14)

Společnosti Hebei Jiheng Group, Heze Huayi a Puyang Cleanway tvrdily, že argumenty a údaje předložené žadateli „neodůvodňují další pokračování přezkumu“, protože neexistují dostatečné důkazy o změnách trvalé povahy, pokud jde o odvětví TCCA v Číně.

(15)

Dále prohlašovaly, že pokud by pokračování přezkumu bylo umožněno, do jeho rozsahu by měl být zahrnut i přepočet rozpětí újmy.

(16)

Komise měla za to, že žádost o prozatímní přezkum obsahuje dostatečné důkazy o tom, že okolnosti týkající se dumpingu se podstatně změnily, což je pro odůvodnění zahájení prozatímního přezkumu nezbytné podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Komise připomněla, že standard pro zahájení prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 je nižší než pro uložení konečných opatření, pro které posuzovala trvalou povahu změn v průběhu šetření, viz 119. až 127. bod odůvodnění.

(17)

Pokud jde o tvrzení, že přezkum by měl zahrnovat také přepočet rozpětí újmy, Komise připomněla, že ve spisu nejsou žádné důkazy, které by podporovaly názor, že rozpětí újmy stanovené v původním šetření již není správné. Aliance ATEP zejména prohlašovala, že dlouhodobé změny v čínském odvětví TCCA by měly být posouzeny s ohledem na jejich možný dopad na cenu výrobního odvětví Unie. Kromě toho tvrdila, že výrobní odvětví Unie zvýšilo svou výrobní kapacitu a domácí i vývozní prodej, což údajně ovlivnilo jeho cenové strategie na domácím i vývozním trhu. V neposlední řadě se domnívala, že Unie rovněž zavedla strategie, které v době původního šetření neexistovaly, zejména „Cestu transformace pro chemický průmysl“.

(18)

Komise však shledala, že toto tvrzení je nepodložené, neboť se opírá pouze o obecné tvrzení, že oba trhy jsou vzájemně propojené, a o strategie („Cestu transformace pro chemický průmysl“), které teprve mají být přijaty. Aliance ATEP nepředložila dostatečné důkazy ani o tom, že by rozpětí újmy vypočtené v původním šetření nebylo již ve své současné výši k vyrovnání škodlivých účinků dumpingu zapotřebí, ani pokud jde o údaje použité k výpočtu tohoto rozpětí. Jinými slovy, zúčastněné strany nepředložily dostatečné důkazy, které by odůvodňovaly zahájení přezkumu týkajícího se újmy, a tyto důkazy neměla k dispozici ani Komise. Komise tedy neměla k dispozici žádné důkazy, které by naznačovaly, že dříve stanovená rozpětí újmy již nejsou pro újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví EU, reprezentativní. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(19)

Šetření dumpingu zahrnovalo období od 1. července 2023 do 30. června 2024 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(20)

V oznámení o zahájení byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení prozatímního přezkumu výslovně informovala známé výrobce, vývozce a orgány v ČLR, známé dovozce, uživatele a sdružení, o nichž bylo známo, že se jich zahájení prozatímního přezkumu týká, a vyzvala je k účasti.

(21)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení prozatímního přezkumu vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(22)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, aby mohla vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v Číně a dovozce v Unii, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(23)

Dva vyvážející výrobci, Hebei Jiheng Group a Puyang Cleanway, kteří představovali 72 % celkového objemu vývozu TCCA v období přezkumného šetření, poskytli požadované informace pro účely výběru vzorku a souhlasili se zařazením do vzorku. S ohledem na nízký počet spolupracujících vyvážejících výrobců Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(24)

Žádný dovozce, který není ve spojení, požadované informace pro účely výběru vzorku neposkytl. Komise proto dospěla k závěru, že v tomto řízení není nutné provádět ani výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(25)

Komise zaslala čínské vládě dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(26)

Komise zaslala dotazníky společnostem Hebei Jiheng Group a Puyang Cleanway. Stejné dotazníky byly v den zahájení přezkumu zpřístupněny rovněž na internetu (17).

(27)

Po ověření odpovědi na dotazník poskytnuté společností Hebei Jiheng Group bylo zřejmé, že tato odpověď se týká pouze konsolidované výroby dvou vyvážejících výrobců ve spojení, společností Hebei Ji Heng Bai Kang Chemical Industry Co., Ltd. (dále jen „Bai Kang“) a společnosti Hebei Jiheng Chemical Co. Ltd. (dále jen „Jiheng“). Komise zaslala společnostem Bai Kang a Jiheng samostatné dotazníky a požádala je o individuální odpověď.

(28)

Komise zaslala dotazník společnosti AMIK Italia S.p.A. (dále jen „AMIK“), dovozci, který není ve spojení a který se přihlásil, a obdržela od něj částečnou odpověď. Komise obdržela nevyžádanou částečnou odpověď na dotazník pro dovozce, kteří nejsou ve spojení, od společnosti Productos QP, S.A.

(29)

Komise ověřila odpovědi na dotazník poskytnuté těmito vyvážejícími výrobci:

Vyvážející výrobci v ČLR:

(30)

Po předložení samostatných odpovědí na dotazník provedla Komise rovněž dálkovou křížovou kontrolu u tohoto vyvážejícího výrobce:

Vyvážející výrobce v ČLR:

(31)

Dne 2. září 2025 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá revidovat výši antidumpingových cel. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly ke zveřejněným informacím vyjádřit.

(32)

Připomínky vznesené zúčastněnými stranami Komise zvážila a ve vhodných případech zohlednila. Strany, které o to požádaly, byly vyslechnuty.

(33)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření a v předchozích přezkumech před pozbytím platnosti, a to kyselina trichlorisokyanurová a přípravky z ní, uváděné rovněž pod mezinárodním nechráněným názvem (INN) „symklosen“.

(34)

Výrobkem dotčeným tímto šetřením je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z ČLR, v současnosti kódů KN ex 2933 69 80 a ex 3808 94 20 (kódy TARIC 2933 69 80 70 a 3808 94 20 20).

(35)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, jakož i v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tento částečný prozatímní přezkum potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(36)

Komise dospěla k závěru, že tyto výrobky se proto považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(37)

Jak je uvedeno ve 46. bodě odůvodnění, Komise dospěla k závěru, že pro účely stanovení běžné hodnoty, pokud jde o dovoz TCCA z ČLR, není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně, a to vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Dovoz z Číny pokračoval i v období přezkumného šetření, kdy bylo dovezeno více než 32 tisíc tun TCCA.

(38)

Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, tj. na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(39)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy, které v souvislosti s ČLR prokazují existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření dumpingu na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(40)

Aby získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala Komise dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(41)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot předběžně vybrala Mexiko jako vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že přezkoumá další možné vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení.

(42)

Dne 10. ledna 2025 informovala Komise prostřednictvím poznámky (dále jen „první poznámka“) (18) zúčastněné strany o příslušných zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty. V této první poznámce poskytla Komise seznam všech výrobních činitelů, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie, používaných při výrobě TCCA. Kromě toho Komise na základě kritérií, kterými se řídí výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, určila možné reprezentativní země, a to Mexiko a Indonésii. Komise obdržela připomínky od společností Hebei Jiheng Group a Puyang Cleanway, jakož i od žadatelů.

(43)

Dne 5. března 2025 vydala Komise po analýze obdržených připomínek druhou poznámku (19) ke zdrojům pro určení běžné hodnoty (dále jen „druhá poznámka“). V této druhé poznámce Komise informovala zúčastněné strany o příslušných zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty, s využitím Indonésie jako reprezentativní země podle čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení. Zúčastněným stranám rovněž sdělila, že stanoví prodejní, režijní a správní náklady a zisk na základě veřejně dostupných finančních výkazů společnosti P.T. Pindo Deli (dále jen „Pindo Deli“), výrobce TCCA v Indonésii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k druhé poznámce vyjádřily. Připomínky byly obdrženy od společností Hebei Jiheng Group a Puyang Cleanway. Argumenty stran se zabývá oddíl 3.2.2.4 níže.

(44)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(45)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(46)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření dospěla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a připomínkám vyvážejících výrobců k této otázce je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(47)

Komise přezkoumala důkazy obsažené ve spisu, aby rozhodla, zda v ČLR existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, takže použití domácích cen a nákladů v této zemi není vhodné. Analýza zahrnovala následující důkazní prvky týkající se různých kritérií relevantních pro zjištění existence podstatných zkreslení.

(48)

Za prvé, důkazy obsažené v žádosti obsahovaly níže uvedené prvky, které ukazovaly na existenci podstatných zkreslení.

(49)

Žadatel poukázal na existenci podstatných zkreslení u všech prvků výrobních nákladů TCCA. Dále prohlašoval, že situace, která panovala v době posledního přezkumu před pozbytím platnosti týkajícího se dovozu TCCA prováděného Komisí v Číně (20), se nezměnila.

(50)

Žadatel zejména tvrdil, že na čínském trhu s výrobkem, který je předmětem přezkumu, působí podniky, které jsou ve vlastnictví čínských orgánů, jsou těmito orgány ovládány nebo podléhají jejich strategickému dohledu či vedení. V této souvislosti žadatel podotkl, že mnozí výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, jsou plně nebo částečně vlastněni státem. Dále rovněž uvedl, že Komunistická strana Číny zasahuje do rozhodování soukromých subjektů a fakticky kontroluje jejich činnost (21).

(51)

Žadatel také tvrdil, že přítomnost čínského státu u výrobců TCCA umožňuje státu ovlivňovat ceny a náklady. Znovu potvrdil zasahování státu, a to nejen prostřednictvím státních podniků, ale také prostřednictvím členů Komunistické strany Číny ve vedoucích funkcích soukromých společností. Žadatel ve skutečnosti uvedl, že zásahy státu se projevují u všech výrobních činitelů výrobku, který je předmětem přezkumu (22).

(52)

Žadatel dále konstatoval, že suroviny používané při výrobě TCCA jsou organické a anorganické chemické látky. V této souvislosti uvedl, že chemické odvětví patří mezi odvětví, která jsou čínskou vládou obzvláště podporována (23). Důvodem je její snaha o soběstačnost a motivace k vytváření výrobků s vysokou přidanou hodnotou, například TCCA. Žadatel také zmínil, že i jiné země konstatovaly existenci subvencování TCCA v Číně, jíž se tento trh vyznačuje od roku 2012.

(53)

Žadatel uvedl, že zkreslení se týká rovněž energie, práce a strojního zařízení používaných k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Poukázal také na to, že v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu (dále jen „zpráva“) se uvádí, že více než 50 % dodavatelů energie je ve vlastnictví státu a že přenosová soustava je plně vlastněna dvěma státními podniky (24). Upozornil navíc na případy z minulosti, kdy Komise zaznamenala zkreslení cen energie v chemickém odvětví. Kromě toho Komise zjistila, že předcházející odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, včetně chemického odvětví, jsou jak přímo, tak nepřímo ovlivněna zkreslením mzdových nákladů (25). Žadatel dále uvedl, že některé domácí podniky a podniky se zahraniční účastí jsou osvobozeny od DPH a cel na dovážené zařízení. Cílem tohoto programu je podpora zahraničních investic a zavádění moderních zařízení ze zahraničí za účelem modernizace průmyslových technologií (26).

(54)

Žadatel upozornil na další podstatná zkreslení, jako jsou odpočty daně z příjmu. Například podle článku 33 čínského zákona o dani z příjmu podniků mohou mít podniky, které vyrábějí výrobky, jež jsou v souladu se státní průmyslovou politikou a zahrnují synergické využívání zdrojů, nárok na snížení daně. Žadatel uvedl, že tato ustanovení mohou využívat všechna strategická odvětví, a vzhledem k tomu, že chemické odvětví bylo označeno za klíčové, mohou mít výrobci chemických látek, a konkrétně výrobci TCCA, z tohoto daňového zvýhodnění prospěch.

(55)

Žadatel dále uvedl, že čínské orgány uplatňují veřejné politiky nebo opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil. Tvrdil rovněž, že 14. pětiletý plán pro suroviny podporuje zvyšování výrobní kapacity v odvětvích močoviny, fosforečnanu amonného, karbidu vápenatého, hydroxidu sodného a žlutého fosforu. Upozornil také na to, že hydroxid sodný, jedna z hlavních surovin pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, je v katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci z roku 2019 (27) uveden mezi kontrolovanými odvětvími.

(56)

Žadatel dále zdůraznil neexistenci nebo diskriminační či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví. Jak již upozornil třetí přezkum před pozbytím platnosti, čínský systém se stále vyznačuje systematickým nedostatečným prosazováním úpadkového práva a silným zapojením státu do úpadkového řízení (28).

(57)

V žádosti bylo rovněž zdůrazněno, že mzdové náklady jsou v Číně obecně, i konkrétně v odvětví TCCA, zkresleny. Žadatel zmínil, že trh práce v ČLR nefunguje na základě tržních mezd, neboť neratifikoval řadu základních úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) (29).

(58)

V neposlední řadě žadatel konstatoval, že k podstatným zkreslením dochází i v souvislosti s přístupem k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu. Podotkl, že státem vlastněné banky se při výkonu své činnosti řídí cíli veřejné politiky, a nikoli ekonomickou životaschopností hospodářských subjektů. Jak již bylo konstatováno v posledním přezkumu před pozbytím platnosti, i rozhodnutí týkající se soukromého obchodního bankovnictví musí být přijímána pod dohledem Komunistické strany Číny a musí být stále v souladu s vnitrostátními politikami. Žadatel rovněž zmínil, že výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(59)

Za druhé, při nedávných šetřeních týkajících se chemického odvětví v ČLR (30) , Komise zjistila, že dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Při těchto šetřeních zjistila, že v ČLR dochází k významným zásahům státu, což vede k narušení účinného přidělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (31) .. Komise zejména dospěla k závěru, že v chemickém odvětví nejenže přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (32), ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (33) .. Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů mají na trh další rušivý vliv. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (34). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (35). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v chemickém odvětví ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (36)„ jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR (37).

(60)

Za třetí, v posledním přezkumu před pozbytím platnosti týkajícím se výrobku, který je předmětem přezkumu (38), dospěla Komise k závěru, že dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komisi nejsou známy žádné významné strukturální změny v ČLR obecně a/nebo v příslušném odvětví, které by mohly tento závěr ovlivnit.

(61)

Za čtvrté, další důkazy dostupné ve zprávě poukazovaly na existenci podstatných zkreslení i během období přezkumného šetření.

(62)

Za páté, čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(63)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti z dostupných důkazů vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, tj. v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(64)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(65)

Jak je vysvětleno ve 42. a 43. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce Komise informovala zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě za vhodnou reprezentativní zemi Indonésii, pokud by se potvrdila existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(66)

V první poznámce o činitelích výroby určila Komise Mexiko a Indonésii jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni ČLR, kde se výrobek, který je předmětem přezkumu, vyrábí, tj. všechny jsou Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu, přičemž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem přezkumu.

(67)

K zemím uvedeným v této poznámce nebyly obdrženy žádné připomínky.

(68)

V první poznámce Komise uvedla, že u zemí označených jako země, kde se výrobek, který je předmětem přezkumu, vyrábí, tj. u Mexika a Indonésie, je třeba dále ověřit dostupnost veřejných údajů, zejména v případě Mexika, pokud jde o veřejné finanční údaje výrobců TCCA.

(69)

V Mexiku Komise zjistila jednu společnost vyrábějící výrobek, který je předmětem šetření, konkrétně společnost ROT Química, ale nebyla schopna zjistit snadno dostupné finanční údaje této společnosti.

(70)

V Indonésii Komise zjistila jednu společnost vyrábějící výrobek, který je předmětem šetření, konkrétně společnost Pindo Deli, a zjistila snadno dostupné auditované finanční údaje této společnosti za období přezkumného šetření.

(71)

Společnosti Puyang Cleanway a Hebei Jiheng Group uvedly, že společnost Pindo Deli se zabývá výhradně výrobou papírových výrobků a nevyrábí ani neprodává TCCA ani výrobky téže obecné kategorie.

(72)

Komise potvrdila, že hlavní činností společnosti Pindo Deli je výroba papírových výrobků. Tato společnost však měla i chemickou divizi, která vyráběla a prodávala TCCA. Společnosti Puyang Cleanway a Hebei Jiheng Group nepředložily žádné důkazy o opaku.

(73)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem považovala Komise společnost Pindo Deli za výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, v potenciální reprezentativní zemi.

(74)

Hebei Jiheng Group uvedla, že Komise by měla zveřejnit finanční údaje za jednotlivou společnost, nikoli konsolidované údaje za společnost Pindo Deli a její dceřiné společnosti.

(75)

Komise konstatovala, že samostatné údaje za společnost Pindo Deli nejsou z důvodu konsolidace s dceřinými společnostmi veřejně dostupné. Komise proto hledala nejbližší snadno dostupnou zástupnou společnost, včetně konsolidovaných informací o výrobcích působících mimo jiné v odvětví zahrnujícím výrobek, který je předmětem přezkumu.

(76)

Společnost Hebei Jiheng Group nepředložila důkazy o tom, že by konsolidované prodejní, režijní a správní náklady a zisk zjištěné pro společnost Pindo Deli nebyly vhodné nebo že by vedly ke stanovení částek, které by nebyly přiměřené. Komise proto dospěla k závěru, že tyto údaje jsou dostatečně reprezentativní a přiměřené, aby mohly být pro účely tohoto šetření použity. Komise proto požadavek společnosti Hebei Jiheng Group zamítla.

(77)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise v druhé poznámce informovala zúčastněné strany, že má v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení v úmyslu použít k získání nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, prodejních, režijních a správních nákladů a zisku pro výpočet běžné hodnoty jako vhodnou reprezentativní zemi Indonésii a jako vhodnou společnost Pindo Deli.

(78)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se ke vhodnosti Indonésie jako reprezentativní země a společnosti Pindo Deli jako výrobce v reprezentativní zemi vyjádřily.

(79)

V návaznosti na druhou poznámku požádaly společnosti Puyang Cleanway a Hebei Jiheng Group Komisi, aby překontrolovala, zda konsolidované finanční výkazy společnosti Pindo Deli, o něž se Komise opírá, zahrnují i její chemickou divizi. Tvrdily, že mezi dceřinými společnostmi uvedenými ve finančním výkazu (41) není uvedena společnost P. T. Cakrawala Mega Indah, která je uvedena v záložce kontakty na internetových stránkách společnosti Pindo Deli (42).

(80)

Komise jim vyhověla a zjistila, že P. T. Cakrawala Mega Indah je prodejní kancelář chemické divize společnosti Pindo Deli, a je tudíž nedílnou součástí společnosti Pindo Deli a byla jako taková do finančních výkazů zahrnuta.

(81)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Indonésie je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provádět posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(82)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splňovala Indonésie kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

(83)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a práce, které vyvážející výrobci využívají k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(84)

Následně Komise ve druhé poznámce uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů surovin databázi Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) (43). Komise dále uvedla, že pro stanovení nezkreslených nákladů práce použije údaje zveřejněné agenturou Badan Pusat Statistik (44), pro elektřinu ceny zveřejněné společností Perusahan Listrik Negara (45) a pro plyn údaje ministerstva energetiky a nerostných zdrojů (46).

(85)

Ve druhé poznámce Komise rovněž informovala zúčastněné strany, že vzhledem k zanedbatelné váze některých surovin v celkových výrobních nákladech byly tyto zanedbatelné položky seskupeny do kategorie „spotřební materiál“. Dále Komise informovala, že vypočítá procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatní jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi.

(86)

S ohledem na všechny informace uvedené v žádosti o přezkum a následné informace předložené zúčastněnými stranami byly za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele TCCA

(87)

Společnosti Hebei Jiheng Group a Puyang Cleanway uvedly, že dovozní cena močoviny v Indonésii není reprezentativní ani přiměřená, protože je značně proměnlivá a přibližně 88 % celkového dovozu močoviny do Indonésie pochází z ČLR, čímž jsou domácí ceny zkresleny. Kromě toho společnost Hebei Jiheng Group tvrdila, že indonéská dovozní cena močoviny je zkreslená v důsledku vládních subvencí a kontroly vývozu.

(88)

Komise tvrzení společnosti Hebei Jiheng Group odmítla, protože indonéskou dovozní cenu močoviny vypočítala na základě váženého průměru pro různé země původu. Vážení podle objemu tlumilo konečný účinek odchylek v ceně, jež společnost Hebei Jiheng Group označila za zkreslující. Přestože společnost Hebei Jiheng Group tvrdila opak, Komise při výpočtu nezkreslené dovozní ceny v Indonésii vyloučila dovoz z ČLR. Nepřímý vliv dovozu z ČLR na cenu indonéských hnojiv na bázi močoviny byl zanedbatelný, protože na domácím trhu převažovala indonéská produkce, zejména produkce společnosti P.T. Pupuk Indonesia (51). Komise zjistila, že subvencováno bylo méně než 1 % celkového indonéského trhu s hnojivy (52), tudíž množství subvencované močoviny bylo příliš bezvýznamné na to, aby ceny na domácím trhu zkreslilo. V rozporu s tvrzením společnosti Hebei Jiheng Group, že indonéský trh s močovinou zkresluje kontrola vývozu, Komise zjistila, že vývozní omezení v Indonésii se vztahují pouze na subvencovaná hnojiva, jež zahrnují močovinu.

(89)

Tvrzení společnosti Puyang Cleanway Komise odmítla, protože společnost močovinu k výrobě TCCA nepoužívala.

(90)

Společnost Puyang Cleanway tvrdila, že referenční cena kyseliny kyanurové není přiměřená ani reprezentativní, protože dovozní cena v Indii, která byla použita jako referenční hodnota, zahrnovala značné množství chlorovaných isokyanurátů, včetně TCCA, výrobku, který je předmětem přezkumu. Společnost Puyang Cleanway navrhovala stanovení referenční ceny kyseliny kyanurové na základě ověřeného podílu spotřeby močoviny u společnosti Hebei Jiheng Group, která ji vyrábí.

(91)

Komise toto tvrzení přijala. Referenční hodnota pro kyselinu kyanurovou byla proto stanovena na základě ověřeného podílu spotřeby u společnosti Jiheng, na který byly použity referenční hodnoty uvedené v tabulce 1. Komise poté přičetla prodejní, režijní a správní náklady a zisk společnosti Pinto Deli a vypočítala nezkreslenou cenu. Vzhledem k tomu, že společnost Pindo Deli se zabývá výrobou TCCA a dalších chemických výrobků spadajících do téhož kódu NACE (20.1) jako močovina, jako je hydroxid sodný, chlor a síran amonný, byly prodejní, režijní a správní náklady a zisk této společnosti považovány za přiměřené.

(92)

Společnost Puyang Cleanway tvrdila, že referenční cena chloru není přiměřená ani reprezentativní, protože Indonésie s ohledem na to, že se jedná o nebezpečnou chemickou látku, zavedla regulační a dovozní kontroly, které „mohly vést k neúměrně vysokým dovozním nákladům a významnému zkreslení tržních cen“. Společnost Puyang Cleanway navrhla stanovit referenční cenu chloru na základě ověřeného podílu spotřeby používaného společností Jiheng, která ho vyrábí.

(93)

Komise toto tvrzení odmítla, protože zjistila, že přísná regulace a kontrola prodeje chloru a jeho derivátů není specifická pro Indonésii, nýbrž je obecným rysem trhu (53). Dodržování právních předpisů je již při tvorbě mezinárodních a domácích cen chloru zohledněno.

(94)

Společnost Jiheng je integrovaným výrobcem, který vyrábí hlavní vstupní materiály TCCA (kyselinu kyanurovou, chlor a hydroxid sodný) z močoviny a surové průmyslové soli. Ostatní vyvážející výrobci kyselinu kyanurovou, chlor a hydroxid sodný nakupují za účelem výroby TCCA.

(95)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (54). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v 63. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivnila vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(96)

Jak je vysvětleno v 90. a 91. bodě odůvodnění, Komise stanovila referenční hodnotu pro kyselinu kyanurovou na základě podílů spotřeby společnosti Jiheng, na které byly použity referenční hodnoty uvedené v tabulce 1.

(97)

U některých výrobních činitelů představovaly skutečné náklady spolupracujících vyvážejících výrobců v období přezkumného šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Protože hodnota použitá pro tyto výrobní faktory neměla významný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu, jak je vysvětleno v 85. bodě odůvodnění.

(98)

Aby Komise dospěla k nezkresleným nákladům na dopravu, vyjádřila náklady na dopravu, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům při dodávkách surovin, jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny, a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti.

(99)

Ústřední statistická agentura (Badan Pusat Statistik) zveřejňuje informace o mzdách v jednotlivých hospodářských odvětvích Indonésie. Komise použila průměr mezd ve zpracovatelském průmyslu za měsíce únor 2023 a únor 2024, což byly jediné dostupné údaje, v provincii Západní Jáva, kde společnost Pindo Deli sídlí. K hodinové mzdě byla přičtena částka srážkové daně a příspěvků na zdravotní a důchodové pojištění, aby byly přibližně odhadnuty celkové náklady práce pro zaměstnavatele (55).

(100)

Ceny elektřiny pro průmyslové uživatele v Indonésii zveřejňuje na svých internetových stránkách (56) Národní energetická společnost (Perusahaan Listrik Negara, „PLN“). Komise použila statistické údaje o cenách elektřiny zveřejněné společností PLN, konkrétně ceny elektřiny v kWh pro průmyslové uživatele se spotřebou v rozmezí od 200 do 6 600 kVA v období přezkumného šetření.

(101)

Cenu zemního plynu pro průmyslové uživatele v Indonésii zveřejňuje ministerstvo energetiky a přírodních zdrojů ministerským rozhodnutím. Komise použila cenu plynu pro průmyslové uživatele v Indonésii zveřejněnou ministerstvem energetiky a přírodních zdrojů v ministerském rozhodnutí 91.K/MG.01/MEM.M/2023. Komise použila ceny plynu pro průmysl za m3 pro chemické společnosti v provincii Západní Jáva, kde společnost Pindo Deli sídlí, týkající se období přezkumného šetření.

(102)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(103)

Komise použila jako základ pro stanovení procentních podílů prodejních, režijních a správních nákladů a zisku pro účely výpočtu běžné hodnoty údaje vykázané v účetní závěrce společnosti Pindo Deli, viz 70. až 80. bod odůvodnění.

(104)

Náklady na výrobní režii, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl použit na nezkreslené výrobní náklady.

(105)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(106)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Komise použila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů spolupracujících vyvážejících výrobců. Tyto podíly spotřeby poskytnuté společnostmi Jiheng, Bai Kang a Puyang Cleanway byly ověřeny. Komise vynásobila podíly spotřeby nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi Indonésii, jak je popsáno v oddíle 3.2.2.7.

(107)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise přičetla náklady na výrobní režii, prodejní, režijní a správní náklady a zisk, jak je uvedeno ve 102. až 104. bodě odůvodnění. Prodejní, režijní a správní náklady a zisk byly stanoveny na základě finančních výkazů společnosti Pindo Deli za období přezkumného šetření, dle údajů uvedených v auditované účetní závěrce společnosti (57) (viz 103. bod odůvodnění). K nezkresleným výrobním nákladům Komise připočetla tyto položky:

(108)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(109)

Společnosti Hebei Jiheng Chemical Co. Ltd. („Jiheng“) a Puyang Cleanway Chemicals Co. Ltd. („Puyang Cleanway“) vyvážely do Unie přímo nezávislým odběratelům. Společnost Hebei Ji Heng Bai Kang Chemical Industry Co., Ltd. („Bai Kang“) vyvážela do Unie prostřednictvím společnosti Jiheng, která působila jako obchodník ve spojení pro veškerý její vývoz výrobku, který je předmětem přezkumu, do Unie.

(110)

V případě společností Jiheng a Puyang Cleanway, které výrobek, který je předmětem přezkumu, vyvážejí přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cenou v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena za výrobek, který je předmětem přezkumu, prodávaný na vývoz do Unie.

(111)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly očištěny zpět na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(112)

Běžná hodnota byla stanovena na obchodní úrovni ceny ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu.

(113)

Pro očištění vývozní ceny zpět na úroveň ceny ze závodu byly provedeny úpravy za účelem zohlednění nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku, provize, úvěrové náklady a bankovní poplatky.

(114)

Úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i) byla provedena u veškerého prodeje výrobků vyrobených společností Bai Kang a vyvezených do EU výhradně prostřednictvím společnosti Jiheng. Na základě politických dokumentů, faktur a ostatní dokumentace k transakcím Komise konstatovala, že společnost Jiheng vykonává obdobné funkce jako zprostředkovatel pracující na základě provize. V této souvislosti, vzhledem k tomu, že společnost Jiheng byla za své služby odměňována přirážkou, byly ke stanovení provize pro účely úpravy použity její prodejní, režijní a správní náklady a hypotetický zisk ve výši 5 % Komise měla za to, že zisk ve výši 5 % je přiměřeným odhadem na základě rozpětí dovozců, kteří nejsou ve spojení, použitého v podobných případech. Společnost Jiheng plnila tytéž funkce, pokud jde o domácí prodej společnosti Bai Kang, která vykázala i přímý, třebaže velmi omezený, prodej na vývoz mimo EU.

(115)

U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku za účelem výpočtu dumpingového rozpětí v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(116)

Pro společnost Hebei Jiheng Group, která zahrnuje vyvážející výrobce Jiheng a Bai Kang, bylo vypočteno jediné dumpingové rozpětí.

(117)

Úroveň spolupráce byla v tomto případě nízká, jelikož vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval pouze 72 % celkového vývozu z ČLR do Unie v období přezkumného šetření. Komise proto zvážila stanovení celostátního dumpingového rozpětí použitelného na všechny ostatní nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni dumpingového rozpětí pro typ výrobku, který spolupracující vyvážející výrobci nejvíce vyváželi do EU, tj. 201,3 %.

(118)

Na základě výše uvedeného konečná dumpingová rozpětí, vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, činí:

(119)

V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení provedla Komise analýzu s cílem určit, zda změnu okolností týkajících se dumpingu lze považovat za trvalou.

(120)

Komise zjistila, že objem vývozu TCCA z ČLR do EU se z 21 800 tun v období původního šetření (58) (od 1. dubna 2003 do 31. března 2004) zvýšil na 32 000 tun v období přezkumného šetření a vzrostl tak o přibližně 47 %.

(121)

Komise dále konstatovala, že při všech přezkumech před pozbytím platnosti provedených od uložení původních opatření ukazovaly údaje výrazný nárůst kapacity a volné kapacity v ČLR (59). Na základě závěrů druhého přezkumu před pozbytím platnosti byla výrobní kapacita čínského odvětví TCCA odhadnuta na 278 000 tun a volná kapacita na 130 000 tun (60), zatímco závěry třetího přezkumu před pozbytím platnosti poukazují na odhadovanou čínskou výrobní kapacitu na úrovni 755 000 tun a volnou kapacitu na úrovni 510 000 tun (61).

(122)

S ohledem na makrodata, která naznačovala trvalý nárůst výrobní kapacity tohoto výrobního odvětví v ČLR, byl zkoumán a ověřován vývoj kapacity spolupracujících vyvážejících výrobců. Od roku 2005 společnost Puyang Cleanway dvakrát navýšila výrobní kapacitu, investovala [40–50] milionů RMB a více než zdvojnásobila konečnou produkci TCCA z přibližně 30 000 na přibližně 70 000 tun. Ve stejném období společnost Jiheng svou výrobní kapacitu díky rozsáhlým investicím ztrojnásobila z 10 000 na 30 000 tun a vytvořila vyvážejícího výrobce ve spojení, společnost Bai Kang. Tento vývoj potvrdil trendy naznačené makroekonomickými údaji, jež byly vysvětleny v předchozím bodě odůvodnění.

(123)

Komise také porovnala vývoj počtu známých výrobců TCCA v ČLR od uložení původních opatření. V roce 2005 byl formulář pro výběr vzorku zasílán dvanácti známým výrobcům (62), zatímco při posledním přezkumu před pozbytím platnosti kontaktovala Komise 73 potenciálních vyvážejících výrobců. Tento velice výrazný nárůst počtu výrobců TCCA v Číně od roku 2005 potvrdila i americká Komise pro mezinárodní obchod ve svém třetím přezkumu týkajícím se chlorovaných isokyanurátů z Číny a Španělska (63).

(124)

Kromě toho Komise při třetím přezkumu před pozbytím platnosti zjistila, že výrobní odvětví TCCA v ČLR podléhá jak na celostátní (64), tak na regionální (65) úrovni politikám, jimiž se fungování odvětví řídí a jejichž cílem je zvýšení výrobní kapacity. Na odvětví chemického průmyslu vyrábějící některé vstupní materiály pro výrobu TCCA se podle katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci z roku 2019 vztahuje omezení zahraniční účasti (66). Komise dospěla k závěru, že tyto politiky a omezení zkreslují náklady vyvážejících výrobců v ČLR.

(125)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a vhledem k nárůstu dovozu v období přezkumného šetření za velmi nízké dumpingové ceny dospěla Komise k závěru, že požadavek čl. 11 odst. 3 základního nařízení, tj. že „stávající opatření ... již nedostačují k vyrovnání účinku dumpingu“ , je splněn.

(126)

Společnosti Hebei Jiheng Group, Heze Huayi a Puyang Cleanway prohlašovaly, že změnu okolností týkajících se dumpingu nelze důvodně označit za změnu trvalé povahy, viz 14. bod odůvodnění, neboť žadatelé podle nich nepředložili dostatečné důkazy o změně počtu čínských výrobců vyvážejících do EU a o údajné nadměrné kapacitě, a dále tvrdily, že nárůst dovozu a některé obecné a nezávazné vládní politiky nejsou dostatečným důkazem trvalé změny okolností.

(127)

Komise poznamenala, že její zjištění ohledně existence trvalých okolností týkajících se dumpingu nevycházela ze žádosti, ale z výsledků šetření, a to jak na makroúrovni, tak na úrovni spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří v období přezkumného šetření představovali 72 % celkového vývozu do Unie. Šetření odhalilo, že došlo k výraznému nárůstu vývozu, počtu vyvážejících výrobců a výrobní i volné kapacity, viz 121. až 123. bod odůvodnění. Přestože nárůst vývozu nebo existence příslušných vládních politik nemusí vždy samy o sobě postačovat ke konstatování existence trvalých okolností týkajících se dumpingu, v tomto případě byla její výše uvedená zjištění podpořena výší nárůstu. Uvedené argumenty byly proto zamítnuty.

(128)

Podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být uloženo antidumpingové clo z dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR, a to na úrovni rozpětí újmy, na kterém jsou založena platná opatření, nebo na úrovni dumpingových rozpětí zjištěných při tomto prozatímním přezkumu, podle toho, která z těchto úrovní je nižší.

(129)

Společnost Bai Kang byla ve spojení se společností Jiheng, pro niž je od původního šetření v roce 2005 stanoveno vlastní individuální rozpětí, viz 27. bod odůvodnění. Společnost Bai Kang byla založena v roce 2009 a výrobu zahájila v roce 2010. Před současným šetřením se Komisi dosud nikdy nepřihlásila, a proto pro ni žádné individuální rozpětí újmy stanoveno není. Rozpětí újmy společnosti Jiheng, vyplývající z původního šetření, bude proto uloženo jako konečné antidumpingové clo jak společnosti Jiheng, tak společnosti Bai Kang jakožto vyvážejícím výrobcům ze skupiny Hebei Jiheng Group.

(130)

V původním šetření v roce 2005 se neprováděl výběr vzorku, neboť byli šetřeni všichni spolupracující vyvážející výrobci v ČLR. Celostátní rozpětí újmy pro všechny společnosti v ČLR vycházelo z nejnižšího zjištěného rozpětí újmy (67) v prozatímní fázi. Konečné antidumpingové clo bylo stanoveno na základě dumpingových rozpětí. V tomto šetření by však uložení celostátního rozpětí újmy (60,6 %), jež bylo v původním šetření vypočteno jako antidumpingové clo, vedlo k situaci, kdy by clo pro nespolupracující společnosti bylo nižší než clo pro spolupracující vyvážející výrobce. V původním šetření byla rozpětí újmy u společností Jiheng a Puyang Cleanway vyšší než míra újmy na celostátní úrovni. Komise proto uložila jako celostátní celní sazbu vyšší z obou rozpětí újmy vypočtených v původním šetření.

(131)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(132)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílným celním sazbám hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(133)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(134)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné přezkoumat potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo.

(135)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(136)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Tato žádost musí být zaslána Komisi. Musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno nařízení o změně názvu.

(137)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o základních skutečnostech a faktorech, na jejichž základě se mělo doporučit, aby stávající opatření byla zachována a aby bylo uloženo konečné antidumpingové clo na dovoz TCCA z ČLR. V návaznosti na zveřejnění výsledků šetření jim byla rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření. Připomínky podané zúčastněnými stranami byly řádně zváženy a v náležitých případech byla zjištění patřičně upravena.

(138)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (68), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(139)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,