Vyhláška Ministra zahraničních věcí č. 98/1984 Sb.
Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních
Platný
Účinnost od 16.04.1984
Zobrazeno prvních 200 z celkem 428 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
98
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 27. dubna 1984
o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních
Dne 12. října 1982 byla v Praze podepsána Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních.
Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a prezident Československé socialistické republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Hanoji dne 16. března 1984.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 81 dnem 16. dubna 1984.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
Ministr:
Ing. Chňoupek v. r.
SMLOUVA
mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních
Československá socialistická republika a Vietnamská socialistická republika vedeny přáním dále rozvíjet bratrské vztahy mezi národy obou států v souladu se Smlouvou o přátelství a spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou ze dne 14. února 1980 a usnadnit právní vztahy mezi oběma státy ve věcech občanských, rodinných a trestních se rozhodly uzavřít tuto smlouvu. Za tím účelem jmenovali svými zmocněnci:
Prezident Československé socialistické republiky:
Antonína Kašpara, ministra spravedlnosti České socialistické republiky,
Předseda Státní rady Vietnamské socialistické republiky:
Phan Hiena, ministra spravedlnosti Vietnamské socialistické republiky,
kteří po vzájemné výměně plných mocí, jež byly shledány v dobré a náležité formě, se dohodli takto:
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
Právní ochrana
(1) Občané jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní strany stejných práv a stejné právní ochrany ve věcech osobních a majetkových jako její vlastní občané.
(2) Ve smyslu ustanovení odstavce 1 tohoto článku mají občané jedné smluvní strany volný přístup k soudům a dalším orgánům druhé smluvní strany příslušným ve věcech občanských a trestních a jsou oprávněni u těchto orgánů podávat návrhy, aby chránili svá osobní a majetková práva.
(3) Občanskými věcmi uvedenými v této smlouvě se rozumějí i věci rodinné a pracovní.
(4) Ustanovení této smlouvy o občanech smluvních stran se vztahují i na právnické osoby obou smluvních stran.
Právní pomoc
(1) Soudy, prokuratury a jiné orgány obou smluvních stran činné ve věcech občanských a trestních (dále jen „justiční orgány“) si vzájemně poskytují právní pomoc za podmínek stanovených v této smlouvě.
(2) Justiční orgány si navzájem poskytují právní pomoc výkonem různých úkonů, zejména výslechem svědků, účastníků, obviněných nebo jiných osob, prováděním znaleckých důkazů, sepisováním, zasíláním a doručováním písemností.
Způsob styku
(1) Pokud tato smlouva nestanoví jinak, justiční orgány smluvních stran se stýkají prostřednictvím ústředních orgánů.
(2) Pro účely této smlouvy se ústředními orgány rozumí:
a) na straně Československé socialistické republiky:
- Generální prokuratura Československé socialistické republiky
- ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky
- ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky
b) na straně Vietnamské socialistické republiky:
- Nejvyšší lidová prokuratura
- ministerstvo spravedlnosti Vietnamské socialistické republiky.
Jazyk
Pokud není v této smlouvě stanoveno jinak, orgány smluvních stran používají při vzájemném styku při provádění této smlouvy svých úředních jazyků nebo ruského jazyka.
Dožádání
(1) Pokud není v této smlouvě stanoveno jinak, právní pomoc se poskytuje na základě dožádání podle právního řádu toho státu, v němž se poskytuje.
(2) Dožádání a písemnosti k němu připojené musí být příslušným orgánem podepsány a orazítkovány. Má-li být k písemnosti připojen překlad, musí být ověřen k tomu oprávněným tlumočníkem nebo státním orgánem nebo diplomatickou misí nebo konzulárním úřadem jedné ze smluvních stran.
(3) Při vzájemné právní pomoci mohou orgány smluvních stran používat vlastních tiskopisů.
(4) Dožádání musí obsahovat:
a) označení dožadujícího justičního orgánu,
b) označení dožádaného justičního orgánu,
c) přesné označení věci, v níž se právní pomoc žádá, s uvedením předmětu a účelu dožádání a údajů potřebných pro jeho vyřízení,
d) jména, příjmení, občanství, bydliště, stav a zaměstnání nebo povolání účastníků, obviněných, obžalovaných, odsouzených, svědků, popřípadě poškozených,
e) jména a příjmení a adresy právních zástupců, byli-li ustanoveni.
(5) Dožádání o doručení musí obsahovat kromě údajů uvedených v odstavci 4 tohoto článku přesnou adresu adresáta a označení písemností, jež mají být doručeny.
(6) Je-li žádáno o provedení výslechu, dožádání musí obsahovat také otázky, které mají být položeny.
(7) Dožádání v trestních věcech musí obsahovat též právní označení a popis spáchaného činu a podle možnosti data narození obviněných a jména jejich rodičů.
Vyřízení dožádání
(1) Při vyřizování dožádání se postupuje podle článku 5 odst. 1 této smlouvy. Na žádost dožadujícího orgánu může být dožádání vyřízené způsobem uvedeným v dožádání, pokud to není v rozporu s právním řádem dožádaného státu.
(2) Dožádaný justiční orgán včas sdělí dožadujícímu justičnímu orgánu, na jeho žádost, místo a čas vyřízení dožádání.
(3) Není-li dožádaný orgán příslušný k vyřízení dožádání, postoupí je bezodkladně příslušnému orgánu.
(4) Jestliže dožádání nemohlo být vyřízeno, dožádaný orgán písemnosti vrátí a sdělí příčiny, které zabránily vyřízení dožádání.
(5) Jestliže není známa přesná adresa osoby uvedené v dožádání, učiní orgán dožádané strany opatření ke zjištění místa jejího pobytu.
Doručování písemností
(1) Písemnosti z oblasti občanského práva, jež mají být doručeny osobám, které mají bydliště na území druhé smluvní strany, se připojují k žádosti o doručení ve dvou vyhotoveních.
(2) Jestliže písemnost, jež má být doručena, není vyhotovena v jazyce dožádané smluvní strany nebo k ní není připojen překlad do tohoto jazyka, dožádaný orgán doručí písemnost adresátovi pouze, je-li ochoten ji dobrovolně přijmout.
(3) Doklad o doručení se pořídí podle předpisů o doručování dožádané smluvní strany. V dokladu musí být uvedeno místo, datum a způsob doručení.
(4) Jestliže písemnost nelze na uvedené adrese doručit, učiní dožádaný orgán opatření ke zjištění místa pobytu adresáta. Nemůže-li adresu zjistit, uvědomí o tom dožadující orgán a současně písemnost vrátí.
(5) Na žádost dožadujícího orgánu zařídí dožádaný orgán v mezích předpisů platných na území dožádané smluvní strany, aby písemnost byla doručena adresátu do vlastních rukou.
Doručování vlastním občanům
Smluvní strany mohou doručovat písemnosti vlastním občanům také prostřednictvím svých diplomatických misí nebo konzulárních úřadů. V tomto případě nelze použít donucovací prostředky.
Ochrana svědků a znalců
(1) Svědek nebo znalec, který má bydliště na území jedné smluvní strany, není povinen se na předvolání orgánu druhé smluvní strany dostavit. Předvolání proto nesmí obsahovat žádné pohrůžky použití donucovacích opatření pro případ nedostavení se.
(2) Svědek nebo znalec, který má bydliště na území jedné smluvní strany a který se dostavil na předvolání k justičnímu orgánu druhé smluvní strany, nesmí být bez ohledu na své státní občanství trestně stíhán ani podroben omezení osobní svobody za čin, který spáchal před překročením hranic dožadující smluvní strany, nelze na něm vykonat trest za takový čin uložený ani nemůže být trestně stíhán nebo podroben omezení osobní svobody v souvislosti s předmětem řízení.
(3) Svědek nebo znalec pozbude ochrany uvedené v odstavci 2 tohoto článku, jestliže neopustí území dožadující smluvní strany do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo sděleno, že jeho přítomnost není již nutná. Do této lhůty se nezapočítává doba, během které svědek nebo znalec nemohl opustit území dožadující smluvní strany z důvodů na něm nezávislých.
(4) Předvolané osoby mají nárok na náhradu svých výdajů na cestu a pobyt a ušlého výdělku. Znalci mají kromě toho nárok na vyplacení znalečného. V předvolání bude uveden druh náhrady, na kterou mají zmíněné osoby nárok; na jejich žádost jim bude vyplacena záloha na krytí příslušných výdajů.
(5) Je-li osoba předvolaná jako svědek ve vazbě na území dožádané smluvní strany, mohou orgány této smluvní strany, uvedené v článku 3 odst. 2 této smlouvy zařídit její dopravení na území dožadující smluvní strany pod podmínkou, že tam bude nadále držena ve vazbě a po skončení výslechu bezodkladně vrácena.
Náklady právní pomoci
(1) Každá smluvní strana nese náklady právní pomoci, které vznikly na jejím území.
(2) Na žádost dožadujícího orgánu dožádaný orgán oznámí výši vzniklých nákladů. Jestli tyto náklady budou uhrazeny, zůstanou dožadující smluvní straně.
Zjišťování adres
Příslušné orgány smluvních stran si vzájemně pomáhají při zjišťování adres osob, zdržujících se na jejich území, je-li toho třeba k uplatnění práv jejich občanů.
Právní informace
Ústřední orgány obou smluvních stran si na žádost zasílají informace o právních předpisech, které platí nebo platily na území jejich států, spolu s jejich zněním, jakož i informace o právních otázkách a o právní praxi.
Platnost listin
(1) Listiny vydané nebo ověřené příslušnými orgány ve stanovené formě na území jedné smluvní strany mohou být použity bez dalšího ověření na území druhé smluvní strany. Totéž platí také pro podpisy na jiných listinách ověřené podle právních předpisů na území jedné ze smluvních stran.
(2) Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se vztahuje také na opisy a překlady listin, které byly ověřeny příslušným orgánem.
(3) Listiny, které jsou na území jedné smluvní strany považovány za veřejné, mají povahu veřejných listin i na území druhé smluvní strany.
Odmítnutí právní pomoci
Poskytnutí právní pomoci podle této smlouvy může být odmítnuto, jestliže dožádaná smluvní strana má za to, že poskytnutím právní pomoci by byla porušena její svrchovanost nebo bezpečnost nebo kdyby bylo v rozporu se základními zásadami jejího právního řádu.
VĚCI OBČANSKÉ
KAPITOLA 1
Věci osobního stavu
Způsobilost k právům a k právním úkonům
(1) Způsobilost občanů každé ze smluvních stran k právům a k právním úkonům se řídí právním řádem smluvní strany, jejímž občanem je tato osoba.
(2) Způsobilost právnické osoby se řídí právním řádem smluvní strany, podle kterého vznikla.
Zbavení a omezení způsobilosti k právním úkonům
(1) Pokud tato smlouva nestanoví jinak, ke zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům je příslušný justiční orgán smluvní strany, jejímž občanem je osoba, o jejíž způsobilosti se má rozhodnout.
(2) Zjistí-li justiční orgán jedné smluvní strany, že u občana druhé smluvní strany, který má bydliště na jejím území, jsou dány důvody pro zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, oznámí to příslušnému justičnímu orgánu druhé smluvní strany. To platí i v případě, kdy justiční orgán přijme dočasná opatření potřebná k ochraně této osoby nebo jejího majetku.
(3) Pokud justiční orgán druhé smluvní strany, jemuž byly skutečnosti uvedené v odstavci 2 tohoto článku oznámeny, nezahájí sám potřebné řízení do tří měsíců nebo pokud se v této lhůtě nevyjádří, řízení o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům provede justiční orgán smluvní strany, na jejímž území má osoba, o jejíž způsobilosti se má rozhodnout, bydliště. Rozhodnutí bude zasláno příslušnému justičnímu orgánu druhé smluvní strany.
(4) Jestliže se řízení koná před justičním orgánem příslušným podle předchozího odstavce, o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům je možné rozhodnout pouze z důvodů stanovených právními řády obou smluvních stran.
(5) Ustanovení tohoto článku budou použita i v případě vrácení nebo změny způsobilosti k právním úkonům.
(1) K prohlášení osoby za mrtvou je příslušný justiční orgán smluvní strany, jejímž občanem byla tato osoba v době, kdy podle posledních zpráv byla ještě naživu.
(2) Justiční orgány jedné smluvní strany mohou prohlásit za mrtvého, jakož i stanovit den smrti občana druhé smluvní strany na návrh osob, které žijí na území této smluvní strany, prokáží-li právní zájem v souladu s právním řádem této smluvní strany.
(3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se budou justiční orgány smluvní strany řídit právním řádem svého státu.
(4) Rozhodnutí vynesená podle odstavce 2 tohoto článku mají právní následky pouze na území té smluvní strany, jejíž justiční orgány je vynesly.
KAPITOLA 2
Věci rodinné
Uzavření manželství
(1) Při uzavření manželství osobami, z kterých jedna je občanem jedné smluvní strany a druhá občanem druhé smluvní strany, podmínky uzavření manželství se pro každou z nich řídí právním řádem té smluvní strany, které jsou občany. Ohledně okolností vylučujících manželství musí být dodrženy kromě toho i požadavky právního řádu smluvní strany, na jejímž území se manželství uzavírá.
(2) Forma uzavření manželství se řídí právním řádem té smluvní strany, na jejímž území se manželství uzavírá.
(3) Forma uzavření manželství před představitelem diplomatické mise nebo konzulárního úřadu, který je k tomu zmocněn jedním ze smluvních států, se řídí právním řádem tohoto státu.
(4) K platnosti sňatku mezi občany smluvních stran se vždy vyžaduje zachování občanské formy.
Osobní a majetkové vztahy manželů
(1) Jestliže oba manželé jsou občany jedné smluvní strany a mají bydliště na území druhé smluvní strany, jejich osobní a majetkové vztahy se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž jsou občany.
(2) Jestliže jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany a oba dva manželé jsou občany téže smluvní strany, řídí se jejich osobní a majetkové vztahy právním řádem smluvní strany, jejímiž jsou občany.
(3) Jestliže jeden z manželů je občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se jejich osobní a majetkové vztahy právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají nebo měli svoje poslední společné bydliště.
(4) Neměli-li manželé, na něž se vztahuje ustanovení odstavce 3, společné bydliště na území žádné ze smluvních stran, řídí se jejich osobní a majetkové vztahy právním řádem smluvní strany, jejímuž soudu byl podán návrh.
(5) Justiční orgány smluvní strany, jejímiž jsou občany oba manželé, jsou příslušné k rozhodování o jejich osobních a majetkových vztazích. V případě, že v době zahájení řízení mají manželé svoje bydliště na území druhé smluvní strany, jsou příslušné také orgány této smluvní strany.
(6) Jestliže jeden z manželů je občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, potom příslušné justiční orgány smluvní strany, na jejímž území mají nebo měli poslední společné bydliště, jsou příslušné k rozhodování o osobních a majetkových vztazích těchto manželů. Pokud manželé neměli společné bydliště, příslušné jsou orgány obou smluvních stran.
Rozvod
(1) Rozvod se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou oba manželé v době podání návrhu na zahájení řízení.
(2) Jestliže jeden z manželů je občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, justiční orgán, u něhož probíhá rozvodové řízení, rozhoduje podle právního řádu svého státu.
(3) K řízení o rozvodu podle odstavce 1 tohoto článku je příslušný justiční orgán té smluvní strany, jejímiž občany jsou oba manželé v době podání návrhu. Jestliže v době podání návrhu na rozvod mají oba manželé bydliště na území druhé smluvní strany, je příslušný také justiční orgán této smluvní strany.
(4) V případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je příslušný justiční orgán smluvní strany, na jejímž území mají nebo měli oba manželé poslední společné bydliště. Jestliže jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, jsou příslušné justiční orgány obou smluvních stran.
Neplatnost manželství
(1) Určení, zda tu manželství je nebo není a prohlášení manželství za neplatné se řídí právním řádem smluvní strany, který v souladu s článkem 18 této smlouvy byl použit při uzavření manželství.
(2) Příslušnost orgánu se řídí ustanovením článku 20 této smlouvy.
Právní vztahy mezi rodiči a dětmi
(1) Uznání, popření nebo zjištění otcovství se řídí právním řádem smluvní strany, jejímž občanem bylo dítě v době narození.
(2) Pokud jde o formu uznání otcovství, postačí, je-li vyhověno právnímu řádu smluvní strany, na jejímž území k uznání otcovství dochází.
(3) Právní vztahy mezi rodiči a dětmi se řídí právním řádem smluvní strany, jejímž je dítě občanem.
(4) Jak justiční orgány smluvní strany, jejímž občanem je dítě, tak justiční orgány smluvní strany, na jejímž území má bydliště, jsou příslušné k rozhodování o vztazích uvedených v předchozích odstavcích tohoto článku.
Vyživovací povinnost
(1) Vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi se řídí právním řádem smluvní strany, jejímž občanem je osoba mající nárok na výživné.
(2) K řízení o věcech uvedených v odstavci 1 tohoto článku je příslušný orgán smluvní strany, na jejímž území má oprávněná osoba bydliště.
Smluvní strany podniknou všechny kroky potřebné ke splnění vyživovací povinnosti i k výkonu rozsudku nebo jiného rozhodnutí justičního orgánu týkajícího se výživného. Smluvní strany učiní opatření, aby převody výživného pro nezletilé děti byly vyřizovány přednostně a bez omezení.
Je-li u justičního orgánu jedné smluvní strany uplatněn nárok na výživné proti povinnému, který se zdržuje na území druhé smluvní strany, poskytne justiční orgán této smluvní strany na žádost pomoc při zjištění zdroje a výše příjmů povinného.
Osvojení a jeho zrušení
(1) Osvojení a jeho zrušení se řídí právním řádem té smluvní strany, jejímž je osvojitel občanem v době podání návrhu na zahájení řízení. V případě uvedeném v článku 27 odst. 2 této smlouvy, kdy manželé jsou občany různých smluvních stran, musí být dodrženy podmínky stanovené právními řády obou smluvních stran.
(2) Souhlas osvojovaného dítěte nebo dalších osob a orgánů se řídí právním řádem smluvní strany, jejímž občanem je dítě.
(1) K řízení o osvojení a jeho zrušení je příslušný orgán té smluvní strany, jejímž je osvojitel občanem v době zahájení řízení.
(2) Jestliže jsou osvojiteli manželé, z nichž jeden je občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, je k řízení o osvojení a jeho zrušení příslušný justiční orgán smluvní strany, na jejímž území mají nebo měli své poslední společné bydliště.
Opatrovnictví
(1) Vznik a zánik opatrovnictví se řídí právním řádem smluvní strany, jejímž je opatrovanec občanem.
(2) Právní vztahy mezi opatrovníkem a opatrovancem se řídí právním řádem smluvní strany, jejíž orgán ustanovil opatrovníka.
(3) Přijetí opatrovnictví a povinnost jednat jako opatrovník se řídí právním řádem smluvní strany, jejímž je opatrovník občanem.
(4) Pokud tato smlouva nestanoví jinak, rozhoduje o vzniku a zániku opatrovnictví orgán smluvní strany, jejímž je opatrovanec občanem.
(5) Rozhodnutí o vzniku a zániku opatrovnictví, která se týkají vlastních občanů, vydaná orgány jedné smluvní strany, mají účinnost také na území druhé smluvní strany.
(1) Je-li třeba ustanovit opatrovníka k ochraně zájmů občana jedné smluvní strany, který má bydliště, pobyt nebo majetek na území druhé smluvní strany, justiční orgán této smluvní strany o tom bezodkladně informuje diplomatickou misi nebo konzulární úřad druhé smluvní strany.
(2) V naléhavých případech příslušný justiční orgán přijme potřebná předběžná opatření podle právního řádu svého státu a bezodkladně o tom informuje diplomatickou misi nebo konzulární úřad v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. Uvedená opatření zůstanou v platnosti, dokud justiční orgán druhé smluvní strany nepřijme jiná opatření a justiční orgán, který předběžná opatření přijal, není o tom vyrozuměn.
(1) Justiční orgán příslušný podle článku 28 odst. 4 této smlouvy může převést opatrovnictví na příslušný orgán druhé smluvní strany, jestliže opatrovanec má své bydliště na území druhé smluvní strany. Přenesení opatrovnictví se stane účinným, jakmile opatrovnictví převzal orgán druhé smluvní strany. Tento orgán vyrozumí bezodkladně o převzetí opatrovnictví dožadující orgán.
(2) Příslušný orgán smluvní strany, který podle odstavce 1 tohoto článku opatrovnictví převzal, se řídí právním řádem svého státu. Tento orgán není oprávněn rozhodovat o osobním stavu opatrovance.
Důsledky zahájení řízení
Zahájení řízení o osobních a majetkových vztazích manželů, o rozvodu manželství, jakož i o právních vztazích mezi rodiči a dětmi u justičního orgánu jedné smluvní strany brání tomu, aby o téže věci mezi týmiž účastníky bylo zahájeno řízení u justičního orgánu druhé smluvní strany. Justiční orgán, u kterého byl stejný nárok uplatněn později, vysloví z úřední moci svoji nepříslušnost.
KAPITOLA 3
Forma právních úkonů
(1) Forma právních úkonů se řídí právním řádem platným pro samotný právní úkon. Stačí však, je-li učiněno zadost právnímu řádu platnému v místě, kde k právnímu úkonu došlo.
(2) Forma právních úkonů týkajících se nemovitostí se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území nemovitost leží.
Odpovědnost za škodu
Závazky z protiprávních jednání nebo opomenutí, z kterých vzniká povinnost k náhradě škody, se řídí právním řádem smluvní strany, kde k takovému jednání nebo opomenutí došlo. K řízení o těchto věcech je příslušný justiční orgán této smluvní strany.
KAPITOLA 4
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Vyhláška Ministra zahraničních věcí č. 98/1984 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních |
|---|---|
| Typ předpisu | - |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 05.10.1984 |
|---|---|
| Účinnost od | 16.04.1984 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0