Co je Zákon č. 94/1988 Sb.?

Zákon č. 94/1988 Sb., o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví — Zákon o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví.

Kdy nabyl Zákon č. 94/1988 Sb. účinnosti?

Zákon č. 94/1988 Sb. nabyl účinnosti 01.07.1988.

Je Zákon č. 94/1988 Sb. stále platný?

Ano, Zákon č. 94/1988 Sb. je stále platný a účinný.

Zákon č. 94/1988 Sb. - Zákon o bytovém, spotřebním a výrobním d...

94

ZÁKON

ze dne 15. června 1988

o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví

Bytové, spotřební a výrobní družstevnictví (dále jen „družstevnictví“) tvoří nedílnou a rovnoprávnou součást hospodářského a společenského systému Československé socialistické republiky a významně se podílí na jejím hospodářském a sociálním rozvoji. Pomáhá rozmnožovat bohatství socialistické společnosti a dosahovat jejího hlavního cíle, co nejlépe uspokojovat hmotné a duchovní potřeby lidu a zvyšovat jeho životní úroveň. Svou politickovýchovnou, kulturní a sociální činností přispívá družstevnictví k rozvoji socialistických společenských vztahů.

Bytová, spotřební a výrobní družstva jsou spolu s družstevními podniky jedním ze základních článků národního hospodářství.

Družstevníci plní své hospodářské, sociální a společenské úkoly v souladu s politikou Komunistické strany Československa, vedoucí a usměrňující síly socialistické společnosti a státu. Organizace Komunistické strany Československa působící v družstevních organizacích jsou politickým jádrem členských kolektivů a pracovníků a sjednocují jejich úsilí a úsilí v nich působících společenských organizací sdružených v Národní frontě k uspokojování celospolečenských potřeb. Uplatňují právo stranické kontroly a zabezpečují uskutečňování kádrové politiky Komunistické strany Československa.

Družstevnictví uskutečňuje úkoly státního plánu hospodářského a sociálního rozvoje a podílí se na uspokojování potřeb obyvatelstva. Důsledně uplatňuje zásady družstevní demokracie a demokratického centralismu v podmínkách vnitrodružstevního života a socialistické družstevní samosprávy.

V zájmu vytvoření všestranných podmínek pro plné využití možností družstevnictví a zvýšení jeho podílu na urychlení sociálně ekonomického rozvoje Československé socialistické republiky usneslo se Federální shromáždění na tomto zákoně:

ČÁST I

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Účel zákona

Účelem tohoto zákona je upravit postavení, právní poměry a zásady činnosti

a) bytových, spotřebních a výrobních družstev (dále jen „družstva“) jako jednoho ze základních článků národního hospodářství a dále

b) svazů družstev, Ústřední rady družstev a družstevních podniků (spolu s družstvy dále jen „družstevní organizace“).

§ 2

Úkoly družstevních organizací

(1) Družstevní organizace svou hospodářskou, sociální a společenskou činností se podílejí na plnění úkolů národního hospodářství a přispívají k uspokojování potřeb občanů a socialistické společnosti.

(2) Družstva svou hospodářskou činností zabezpečují:

a) organizování přípravy a provádění výstavby, provoz bytových a nebytových objektů a služby spojené s bydlením,

b) služby v oblasti obchodu, veřejného stravování, cestovního ruchu, doplňkové potravinářské výroby a nákupu některých zemědělských a lesních produktů,

c) výrobu spotřebního zboží, výrobu na zakázku, opravárenské a jiné služby obyvatelstvu a organizacím, rozvoj uměleckých řemesel, národohospodářsky účelnou kooperaci se státními podniky,

d) další činnosti a služby k uspokojování potřeb obyvatelstva a národního hospodářství.

(3) Družstva rozvíjejí pracovní iniciativu svých členů a pracovníků, pečují o uspokojování jejich sociálních a kulturních potřeb, o soustavné zvyšování jejich kvalifikace a o zlepšování jejich pracovních a sociálních podmínek v souladu s výsledky hospodaření družstva. V družstvech, v nichž působí Revoluční odborové hnutí, činí tak v součinnosti s ním.

(4) Družstva jako společenské organizace svou činností napomáhají rozvoji socialistických společenských vztahů; spolupracují přitom s dalšími společenskými organizacemi a podílejí se na tvorbě a realizaci volebních programů Národní fronty.

(5) K plnění úkolů družstevnictví přispívají svou činností svazy družstev a Ústřední rada družstev.

§ 3

Družstevní majetek

(1) Majetek družstevních organizací tvoří věci a majetková práva včetně práv k výsledkům výzkumné, vývojové, projektové a jiné obdobné činnosti, jež nabyly při svém vzniku a svou činností. Tento majetek je v družstevním socialistickém vlastnictví.

(2) Družstva, svazy družstev a Ústřední rada družstev hospodaří jako vlastníci se svým majetkem, jakož i s částmi národního majetku, který jim byl odevzdán do trvalého užívání.

(3) Družstevní podnik hospodaří s majetkem v družstevním socialistickém vlastnictví, který mu byl svěřen při jeho založení; dále hospodaří s majetkem nabytým svou činností, který je rovněž součástí majetku v družstevním socialistickém vlastnictví.

(4) Družstevní organizace mají právo majetek, s nímž hospodaří, svým jménem držet, užívat jej a nakládat s ním a mají právo i povinnost jej chránit a rozmnožovat v zájmu dosažení co nejlepších hospodářských výsledků a plného uspokojování potřeb socialistické společnosti.

§ 4

Činnost družstevních organizací a socialistická zákonnost

(1) Družstevní organizace uskutečňují svou činnost v souladu s principem socialistické zákonnosti.

(2) Družstva a družstevní podniky rozvíjejí svou činnost podle zásad plánovitosti a hospodářského soutěžení tak, aby při využívání všech možností, daných jim socialistickým právním řádem, úspěšně naplňovaly své poslání.

(3) Družstevní organizace nesmějí nadřazovat své zájmy nad zájmy celospolečenské. Družstva a družstevní podniky nesmějí zneužívat svého hospodářského postavení na úkor jiných subjektů nebo jiným způsobem jednat proti zájmům společnosti.

§ 5

Spolupráce s národními výbory

(1) Družstevní organizace spolupracují ve své činnosti s příslušnými národními výbory a podílejí se na komplexním hospodářském a sociálním rozvoji jejich územních obvodů způsobem a za podmínek, které stanoví zákon. Ve své činnosti jsou povinny dodržovat rozhodnutí národních výborů, vydaná v souladu s jejich pravomocí.

(2) Příslušné národní výbory se vyjadřují k rozvoji družstev a družstevních podniků k předmětu jejich činnosti a k jeho zásadním změnám.

ČÁST II

DRUŽSTVO

§ 6

Postavení družstva

(1) Družstvo je základním článkem družstevnictví.

(2) Družstvo je socialistickou organizací, v níž se sdružují občané, popřípadě organizace, aby společnou činností a společnými prostředky dosahovali lepšího uspokojování svých potřeb a potřeb ostatních občanů a organizací v souladu se zájmy socialistické společnosti.

(3) Družstvo je právnickou osobou; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

§ 7

Chozrasčot a samofinancování

(1) Družstvo provozuje svou činnost samostatně na základě úplného chozrasčotu.

(2) Družstvo hradí své potřeby a náklady z příjmů získaných především ze své hospodářské činnosti, jakož i z dalších finančních zdrojů.

(3) Ze svého zisku družstvo hradí přednostně své povinnosti vůči státu (odvody a daně).

(4) Zisk zbylý po provedení odvodů a daní (dále jen „použitelný zisk“) využívá družstvo samostatně a nelze mu jej odejmout.

(5) Družstvo může vytvářet fondy určené k financování rozšířené reprodukce, k financování výdajů na družstevní společenskou spotřebu, k financování nutných neplánovaných potřeb a výdajů a ke krytí hospodářského rizika, popřípadě k dalším účelům v souladu se stanovami družstva (dále jen „stanovy“).

§ 8

Družstevní samospráva

(1) Družstvo provádí svou činnost na základě zásady družstevní samosprávy.

(2) Členové družstva řídí a kontrolují činnost družstva prostřednictvím členské schůze a volených orgánů v souladu s obecně závaznými právními předpisy a stanovami.

§ 9

Samostatnost družstev

(1) Činnost a územní působnost družstva lze omezovat nebo do ní zasahovat pouze za podmínek a způsobem stanoveným zákonem.

(2) Proti zásahům orgánů hospodářského řízení do své činnosti, které jsou v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, se družstvo může domáhat ochrany u hospodářské arbitráže za podmínek stanovených zákonem.¹)

(3) Orgán hospodářského řízení, který svým zásahem do činnosti družstva způsobil tomuto družstvu majetkovou újmu, je povinen ji nahradit. Podmínky a rozsah náhrady majetkové újmy, jakož i případy, kdy se náhrada neposkytuje, stanoví zákon.¹)

(4) Způsobilo-li družstvo svou činností majetkovou újmu státu nebo jinému subjektu, je povinno ji nahradit v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem.¹)

ČÁST III

VZNIK A ZÁNIK DRUŽSTVA

§ 10

Vznik družstva

(1) Ke vzniku družstva se vyžaduje předchozí vyjádření národního výboru, v jehož územním obvodu má mít družstvo sídlo, a projednání se svazem družstev a

a) usnesení ustavující schůze, přičemž družstvo může vytvořit nejméně pět občanů,

b) přijetí stanov,

c) zvolení orgánů družstva,

d) souhlas příslušného orgánu státní správy s předmětem činnosti, pokud zvláštní předpisy takový souhlas vyžadují.

(2) Družstvo vzniká a může nabývat práv a zavazovat se ode dne zápisu do podnikového rejstříku.

(3) Návrh na zápis do podnikového rejstříku podává představenstvo družstva (dále jen „představenstvo“); k návrhu je povinno připojit usnesení ustavující schůze včetně výsledku předchozího projednání vzniku družstva s příslušným národním výborem a svazem družstev, stanovy a seznam členů představenstva.

(4) Družstvo je povinno svůj vznik oznámit národnímu výboru, v jehož územním obvodu má sídlo, a svazu družstev.

§ 11

Stanovy

(1) Základním vnitrodružstevním předpisem jsou stanovy, které družstvo vypracuje v souladu s tímto zákonem a dalšími obecně závaznými právními předpisy.

(2) Stanovy musí obsahovat:

a) název družstva, ve kterém musí být výslovně uvedeno, že jde o družstvo, a musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizací,

b) sídlo družstva,

c) předmět hospodářské, popřípadě jiné činnosti,

d) ustanovení o vzniku a zániku členství, o právech a povinnostech členů, jakož i o postupu vůči členům, kteří neplní své povinnosti,

e) výši členského podílu, popřípadě základního členského vkladu, způsob jeho splácení a vypořádání při zániku členství a způsob a rozsah ručení člena za případnou ztrátu družstva,

f) bližší ustanovení o orgánech družstva, jejich složení a způsobu jejich volby,

g) ustanovení o orgánech družstva, které nejsou upraveny tímto zákonem, o způsobu jejich volby, o způsobu rozhodování a o délce funkčního období,

h) určení orgánů družstva činných v kárném řízení a jejich pravomoc,

i) v družstvech, kde je obsahem členství též pracovní vztah, ustanovení o rozhodčí komisi,

j) základní pravidla hospodaření družstva.

§ 12

Zánik družstva

(1) Družstvo zaniká:

a) rozdělením, sloučením nebo splynutím,

b) likvidací družstva zrušeného rozhodnutím členské schůze,

c) likvidací družstva, o jehož zrušení rozhodl příslušný státní orgán, jestliže družstvo porušuje své základní povinnosti stanovené zákonem.

(2) Majetek, závazky a členové rozděleného družstva přecházejí v rozsahu určeném v usnesení o rozdělení na nově vzniklá družstva.

(3) Majetek, závazky a členové slučovaného družstva přecházejí na přejímající družstvo.

(4) Při splynutí družstev majetek, závazky a členové přecházejí na nově vzniklé družstvo.

(5) Při zrušení družstva vstupuje družstvo do likvidace; přitom svaz družstev jmenuje likvidátora. Vstup do likvidace se zapisuje do podnikového rejstříku. Zápisem likvidátora do podnikového rejstříku zaniká funkce orgánů družstva. Likvidaci upravuje obecně závazný právní předpis.¹) Případný likvidační přebytek zbylý po uspokojení všech závazků a vrácení členských podílů připadá příslušnému svazu družstev, který je povinen tyto prostředky využít k dalšímu rozvoji družstevnictví.

(6) Zánik družstva nastává dnem výmazu z podnikového rejstříku. Návrh na výmaz podává nově vzniklé nebo přejímající družstvo, u zrušeného družstva likvidátor.

§ 13

Oznamovací povinnost

Družstvo, na které přešel majetek a závazky zaniklého družstva, je povinno neprodleně vyrozumět organizace a jiné subjekty, které jsou zánikem družstva dotčeny, o zániku družstva a přechodu jeho majetku a závazků; při likvidaci družstva má tuto povinnost likvidátor.

ČÁST IV

ČLENOVÉ A PRACOVNÍCI DRUŽSTVA

§ 14

Členství v družstvu

(1) Členy družstva mohou být občané, popřípadě organizace, jestliže to dovolují stanovy družstva.

(2) Členství v družstvu je dobrovolné.

§ 15

Základní práva a povinnosti člena družstva

(1) Člen má tato základní práva:

a) podílet se na řízení a kontrole činnosti družstva přímo nebo prostřednictvím volených orgánů,

b) volit a být volen do orgánů družstva,

c) podílet se na výsledcích družstevního podnikání a na výhodách, které družstvo poskytuje svým členům podle obecně závazných právních předpisů a stanov,

d) předkládat návrhy na zlepšení činnosti družstva, vznášet připomínky a dotazy na orgány družstva a být o jejich vyřízení informován,

e) v družstvech, kde je obsahem členství též pracovní vztah, na práci podle sjednaných podmínek a na odměnu za vykonanou práci odpovídající výsledkům práce v závislosti na hospodářských výsledcích družstva, dále na pomoc od družstva při zvyšování a rozšiřování kvalifikace v souladu s potřebami družstva.

(2) Člen má tyto základní povinnosti:

a) dodržovat stanovy, řídit se rozhodnutími orgánů družstva a dodržovat zásady soudružské spolupráce,

b) svou činností se aktivně a iniciativně podílet na plnění úkolů a na rozvoji družstva,

c) všestranně upevňovat a rozvíjet společné družstevní hospodářství, chránit a zvelebovat majetek družstva,

d) ručit za případnou ztrátu družstva způsobem upraveným ve stanovách,

e) v družstvech, kde je obsahem členství též pracovní vztah, pracovat podle sjednaných podmínek a zvyšovat si kvalifikaci v souladu s potřebami družstva.

§ 16

Pracovní vztahy členů

(1) V družstvech, kde je obsahem členství též pracovní vztah, řídí se pracovní vztahy mezi družstvem a jeho členy zákoníkem práce s těmito výjimkami a odchylkami:

a) pro pracovní vztahy členů neplatí tato ustanovení zákoníku práce upravující

1. působnost zákoníku práce ve vztahu k zvláštním okruhům pracovníků (§ 2, § 4 a 5),

2. účast pracovníků na rozvoji, řízení a kontrole činnosti organizace (§ 18 až 22, § 27 odst. 1),

3. rámcovou pracovní smlouvu (§ 34),

4. účast odborových orgánů při převádění, překládání a při rozvazování pracovního poměru (§ 41, 59),

5. působnost vedoucích pracovníků a orgánů k ukládání kárných opatření (§ 78 odst. 1 a 2),

6. společenskou kontrolu Revolučního odborového hnutí (§ 136),

7. ustavení a řízení rozhodčích komisí (§ 207 odst. 2),

8. přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů (§ 249 až 251),

9. pracovněprávní vztahy, jejichž účastníkem je jiná socialistická organizace, a pracovní poměr sjednávaný mezi občany (§ 268 a 269),

10. výklad některých pojmů (§ 271),

b) kde zákoník práce mluví o pracovním poměru, rozumí se tím členský poměr, kde mluví o vedlejším pracovním poměru, rozumí se tím členský poměr s vedlejším pracovním úvazkem. Kde se mluví v zákoníku práce o pracovní smlouvě, rozumí se tím dohoda o pracovních podmínkách tvořící součást členské přihlášky. Kde se mluví o vedoucím organizace, rozumí se tím představenstvo družstva, popřípadě orgán nebo funkcionář družstva zmocněný představenstvem,

c) ustanovení zákoníku práce o působnosti odborových orgánů se na pracovní vztahy členů nevztahují; kde se mluví o účasti odborových orgánů, upraví stanovy družstva působnost příslušných družstevních orgánů způsobem odpovídajícím podmínkám družstva, zejména v otázkách skončení členského poměru, společenské kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů a nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

d) rozhodčí komise jsou ustavovány způsobem podle stanov družstva; o podrobnostech k provádění rozhodčího řízení platí obecné předpisy vydané podle § 216 zákoníku práce s případnými odchylkami uvedenými ve stanovách nebo usneseních nejvyšších orgánů družstva,

e) vedlejší činnost (§ 71 zákoníku práce) smí být vykonávána jen v pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,

f) pracovní řád družstva schvaluje nejvyšší orgán družstva, který též určuje orgány oprávněné k ukládání kárných opatření,

g) v případech, kdy zákoník práce umožňuje upravit též některé pracovní nebo mzdové podmínky kolektivní smlouvou, lze takovou úpravu provést usnesením nejvyššího orgánu družstva,

h) kde se v zákoníku práce mluví o pracovním kolektivu, rozumí se tím kolektiv členů.

§ 17

Pracovníci družstva

(1) Družstvo, kde obsahem členství není pracovní vztah, přijímá pracovníky k plnění svých úkolů do pracovněprávního vztahu.

(2) Družstvo ve své činnosti využívá zkušenosti, odborné znalosti a aktivitu svých pracovníků a jejich společenských organizací, zejména Revolučního odborového hnutí a Socialistického svazu mládeže, jejichž zástupce zve na jednání členské schůze, popřípadě shromáždění (konference) delegátů a představenstva družstva.

ČÁST V

SOUSTAVA ORGÁNŮ DRUŽSTVA

§ 18

Orgány družstva a způsob jejich rozhodování

(1) Orgány družstva jsou:

a) členská schůze, popřípadě shromáždění (konference) delegátů,

b) představenstvo,

c) předseda,

d) kontrolní komise,

e) další orgány podle stanov.

(2) Funkční období volených orgánů družstva činí pět let, pokud stanovy neurčí funkční období kratší.

(3) Orgány družstva uvedené v odstavci 1 písm. a), b), d) jsou způsobilé se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů. Usnesení je přijato, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina přítomných.

(4) Podrobnosti o volbách orgánů družstva a o jejich jednání může upravit volební a jednací řád; způsob jejich schvalování upravují stanovy.

§ 19

Členská schůze

(1) Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze, na níž především uplatňují členové své právo řídit záležitosti družstva a kontrolovat jeho činnost. Není-li s ohledem na rozsah družstva možno svolávat členské schůze, mohou stanovy určit, že úkoly členské schůze plní shromáždění (konference) delegátů volené členy družstva.

(2) Členskou schůzi svolává představenstvo podle potřeby, nejméně jednou do roka.

(3) Členská schůze musí být svolána, požádá-li o to jedna třetina členů, a v dalších případech uvedených ve stanovách.

(4) Do působnosti členské schůze patří:

a) přijímat a měnit stanovy,

b) volit a odvolávat členy představenstva a kontrolní komise; o způsobu volby rozhoduje členská schůze,

c) projednávat a schvalovat zprávy představenstva a kontrolní komise o činnosti družstva,

d) schvalovat koncepce rozvoje a hospodářský plán družstva, zásady hospodaření včetně tvorby a používání fondů, roční účetní závěrku a rozhodovat o tom, jak se naloží se ziskem a uhradí případná ztráta,

e) rozhodovat o odvoláních a stížnostech proti usnesením představenstva, popřípadě dalších orgánů družstva,

f) schvalovat přijetí konsolidačního programu družstva,

g) rozhodovat o rozdělení, sloučení, splynutí a zrušení družstva,

h) rozhodovat o dalších záležitostech týkajících se družstva a jeho činnosti, pokud tak stanoví tento zákon, stanovy, popřípadě pokud si rozhodování o některé věci vyhradila.

(5) Členská schůze může rozhodovat o rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení družstva, pokud bylo předem projednáno se svazem družstev a s národním výborem, v jehož územním obvodu má družstvo sídlo.

§ 20

Představenstvo

(1) Představenstvo je výkonným a statutárním orgánem družstva; je oprávněno jednat jménem družstva ve všech věcech. Zabezpečuje a kontroluje plnění usnesení členské schůze, pravidelně jí podává zprávy o své činnosti a o činnosti družstva a odpovídá jí za svou činnost.

(2) Představenstvo řídí činnost družstva a rozhoduje ve všech věcech, které nejsou vyhrazeny jiným orgánům družstva.

(3) Představenstvo se schází podle potřeby, nejméně však jednou za měsíc.

(4) Způsob, jakým představenstvo jedná jménem družstva, upravují stanovy; je-li však pro právní úkon, který činí představenstvo, předepsána písemná forma, je třeba podpisu dvou členů představenstva.

(5) Představenstvo volí ze svých členů předsedu, popřípadě místopředsedu (místopředsedy) a další funkcionáře; o způsobu volby rozhoduje představenstvo.

§ 21

Předseda

(1) Předseda organizuje a řídí jednání představenstva a běžnou činnost družstva. Za výkon funkce odpovídá předseda představenstvu.

(2) Zastupování předsedy upravují stanovy.

§ 22

Kontrolní komise

(1) Kontrolní komise je kontrolním orgánem družstva. Kontroluje dodržování stanov družstva, plnění usnesení členské schůze a představenstva družstva a hospodaření družstva; vyjadřuje se k roční účetní závěrce a k návrhu na rozdělení zisku nebo na úhradu ztráty družstva.

(2) Kontrolní komise volí ze svých členů předsedu; o způsobu volby rozhoduje komise.

(3) Kontrolní komise odpovídá za svou činnost členské schůzi a podává jí zprávy o své činnosti.

(4) Členy kontrolní komise nemohou být členové představenstva.

Citace	Zákon č. 94/1988 Sb., o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví
Typ předpisu	-
Autor	-
Sbírka	Sbírka zákonů

Datum vyhlášení	15.06.1988
Účinnost od	01.07.1988
Účinnost do	-
Stav	Platný

Zákon č. 94/1988 Sb.

Zákon o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví

Obsah