Vyhláška Ministra zahraničních věcí č. 91/1962 Sb.
Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních
Platný
Účinnost od 08.07.1962
Zobrazeno prvních 200 z celkem 416 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
91
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 13. srpna 1962
o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních
Dne 2. listopadu 1961 byla v Praze podepsána Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních.
Se Smlouvou vyslovilo Národní shromáždění souhlas dne 18. května 1962 a president republiky ji ratifikoval dne 4. června 1962. Ratifikační listiny byly vyměněny v Budapešti dne 7. června 1962.
Podle svého článku 86 Smlouva nabyla platnosti dne 8. července 1962.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
První náměstek ministra:
dr. Gregor v. r.
SMLOUVA
mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních.
President Československé socialistické republiky a
Presidiální rada Maďarské lidové republiky
přejíce si co nejvíce upevnit a dále rozvíjet přátelské vztahy mezi oběma zeměmi a jejich národy na poli právní spolupráce se rozhodli uzavřít smlouvu o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních a k tomu účelu jmenovali svými zmocněnci:
president Československé socialistické republiky
dr. Aloise Neumana,
ministra spravedlnosti,
Presidiální rada Maďarské lidové republiky
dr. Ference Nezvála,
ministra spravedlnosti,
kteří vyměnivše si plné moci a shledavše je v dobré a náležité formě se shodli na těchto ustanoveních:
Obecná ustanovení
Právní ochrana
(1) Občané a právnické osoby (dále jen „občané“) jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní strany stejné právní ochrany v osobních a majetkových věcech jako její vlastní občané.
(2) Občané jedné smluvní strany mohou před orgány druhé smluvní strany, které působí v občanských, rodinných a trestních věcech, vystupovat a podávat žaloby, přednášet žádosti a stížnosti, podávat návrhy, jakož i žádat provedení jiných úkonů potřebných k uplatnění svých práv za stejných podmínek jako příslušníci druhé smluvní strany.
Právní pomoc
Soudy, prokuratury, státní notářství a jiné orgány smluvních stran činné ve věcech občanských, rodinných a trestních si poskytují v těchto věcech navzájem právní pomoc.
Způsob styku
Soudy, prokuratury a státní notářství smluvních stran se při poskytování právní pomoci stýkají navzájem přímo; jiné orgány činné ve věcech občanských, rodinných a trestních si poskytují právní pomoc prostřednictvím soudů.
Rozsah právní pomoci
Obě smluvní strany si navzájem poskytují právní pomoc prováděním jednotlivých procesních úkonů zejména zasíláním a vydáváním věcných důkazů, opatřováním a zasíláním písemností prováděním znaleckých posudků, výslechem obviněných, svědků, znalců, účastníků a jiných osob, prováděním soudního ohledání, doručováním písemností, jakož i odnětím věcí.
Obsah dožádání o poskytnutí právní pomoci
(1) Dožádání musí obsahovat:
a) označení dožadujícího orgánu,
b) označení dožádaného orgánu,
c) označení věci, v níž se žádá o právní pomoc,
d) jméno a příjmení (název) účastníků, obviněných, obžalovaných nebo odsouzených, jejich bydliště, případně místo jejich pobytu (sídla), jejich státní občanství, povolání, a v trestních věcech podle možnosti místo a dobu narození obviněných a jména rodičů,
e) jména, příjmení a adresy právních zástupců,
f) předmět dožádání a údaje, které jsou nutné k vyřízení dožádání,
g) v trestních věcech i popis a označení trestného činu .
(2) Smluvní strany užívají pro dožádání dvojjazyčných tiskopisů.
(3) Písemnosti zasílané podle této Smlouvy budou opatřeny úřední pečetí a podpisem.
Způsob vyřízení dožádání o poskytnutí právní pomoci
(1) Při vyřizování dožádání postupuje dožádaný orgán podle právních předpisů svého státu. Může však, je-li o to požádán, postupovat podle předpisů o řízení platných ve státě dožadujícího orgánu.
(2) Není-li dožádaný orgán příslušný, postoupí dožádání příslušnému orgánu a spraví o tom dožadující orgán.
(3) Není-li známa přesná adresa osoby označené v dožádání, učiní dožádaný orgán vhodná opatření ke zjištění adresy; nemůže-li adresu zjistit, uvědomí o tom dožadující orgán a současně dožádání vrátí.
(4) Dožádaný orgán na žádost dožadujícího orgánu včas sdělí, kdy a kde bude dožádání vyřízeno.
(5) Po vyřízení dožádání vrátí dožádaný orgán spisy dožadujícímu orgánu; v případech, ve kterých dožádání nebylo možno vyhovět, vrátí spisy a současně sdělí důvody, které zabránily vyřízení.
Ochrana svědků a znalců
(1) Svědek nebo znalec, který se na obeslání doručené orgány jedné smluvní strany dostaví před dožadující orgán druhé smluvní strany, nesmí být bez ohledu na své státní občanství trestně stíhán ani za trestný čin , jehož se dožádání týká, ani za jiný čin, který spáchal před překročením hranic dožadujícího státu, a nelze na něm vykonat trest za takový trestný čin uložený.
(2) Této ochrany však svědek nebo znalec pozbude, neopustí-li území dožadující smluvní strany do týdne po tom, kdy mu vyslýchající orgán sdělil, že jeho přítomnosti již není třeba. Do této lhůty se nezapočítává doba, po kterou svědek nebo znalec nemohl opustit území dožadující smluvní strany bez svého zavinění.
Doručování písemností
(1) Dožádaný orgán zařídí doručení písemností podle předpisů platných na území dožádané strany, jestliže doručovaná písemnost je sepsána v jazyku dožádané smluvní strany nebo je k ní připojen ověřený překlad do tohoto jazyka. Jinak doručí dožádaný orgán písemnost adresátu, pokud je ochoten ji dobrovolně převzít.
(2) Na výslovnou žádost dožadujícího orgánu zařídí dožádaný orgán v mezích předpisů platných na území dožádané strany, aby písemnost byla doručena adresátu do vlastních rukou.
(3) V dožádání je třeba uvést přesnou adresu, na kterou má být písemnost doručena, a druh písemnosti, která má být doručena.
(4) Není-li možno doručit písemnost na adresu, která je uvedena v dožádání, učiní dožádaný orgán z úřední povinnosti opatření potřebné ke zjištění přesné adresy; nemůže-li adresu zjistit, uvědomí o tom dožadující orgán a písemnost, jež měla být doručena, současně vrátí.
(5) Překlad písemnosti, která má být adresátu doručena, ověří k tomu oprávněný tlumočník, diplomatické zastupitelství nebo konzulární úřad jedné ze smluvních stran.
Doklad o doručení
Doklad o doručení se pořídí podle předpisů o doručování písemností dožádané smluvní strany. V dokladu o doručení musí být uvedeno místo a čas doručení a komu byla písemnost doručena.
Doručování vlastním státním občanům
(1) Smluvní strany jsou oprávněny provádět doručování vlastním státním občanům prostřednictvím svých diplomatických zastupitelství nebo konzulárních úřadů.
(2) Při doručování tímto způsobem nelze použít donucovacích prostředků ani jimi hrozit.
Náklady právní pomoci
(1) Za poskytnutí právní pomoci nebude dožádaná smluvní strana požadovat úhradu nákladů. Každá ze smluvních stran nese všechny náklady vzniklé při poskytnutí právní pomoci na svém území.
(2) Dožádaný orgán oznámí dožadujícímu orgánu výši vzniklých nákladů. Jestliže dožadující orgán tyto náklady vybere od osoby povinné k úhradě, zůstanou smluvní straně, jejíž orgán je vybral.
Informace o právních otázkách
Ministerstva spravedlnosti a generální prokuratury smluvních stran si na žádost poskytnou navzájem informace o právních předpisech, které platí nebo platily na území jejich státu, jakož i o právní praxi orgánů činných ve věcech občanských, rodinných a trestních.
Zjištění místa pobytu
Na žádost občana jedné smluvní strany, který hodlá uplatnit svůj právní nárok vůči občanu druhé smluvní strany zdržujícímu se na jejím území a jehož bližší adresa není známa, učiní ministerstvo spravedlnosti druhé smluvní strany opatření ke zjištění adresy tohoto občana.
Jazyk při poskytování právní pomoci
Orgány smluvních stran používají ve vzájemných stycích při poskytování právní pomoci vlastního jazyka nebo jazyka ruského.
Platnost listin
(1) Listiny, které byly zřízeny příslušným orgánem jedné smluvní strany nebo ověřeny podle jejich předpisů a byly opatřeny úřední pečetí, mají důkazní moc na území druhé smluvní strany bez dalšího ověření. Totéž platí i pro podpisy na listinách, jestliže byly ověřeny podle předpisů jedné ze smluvních stran.
(2) Listiny, které na území jedné smluvní strany jsou považovány za veřejné, mají také na území druhé smluvní strany důkazní moc veřejných listin .
Věci občanské a rodinné
Věci osobního stavu
Způsobilost k právům a k právním úkonům
(1) Způsobilost fyzické osoby k právům a k právním úkonům se spravuje právním řádem smluvní strany, jejímž občanem je tato osoba.
(2) Způsobilost právnické osoby k právům se spravuje právním řádem smluvní strany, podle kterého vznikla.
Prohlášení za mrtvého a důkaz smrti
(1) Pro prohlášení osoby za mrtvou nebo za nezvěstnou a pro řízení o důkazu smrti je příslušný orgán smluvní strany, jejímž občanem byla osoba v době, kdy podle posledních zpráv byla ještě na živu.
(2) Orgán jedné smluvní strany může prohlásit občana druhé smluvní strany za mrtvého nebo provést důkaz jeho smrti:
a) na návrh osoby, která chce uplatnit nárok z dědického nebo z manželského práva majetkového na nemovitost nezvěstného, která leží na území smluvní strany, jejíž orgán řízení provádí;
b) na návrh manžela nezvěstné osoby, má-li manžel v době podání návrhu bydliště na území smluvní strany, jejíž orgán řízení provádí.
(3) Ve věcech uvedených v odstavcích 1 a 2 použijí příslušné orgány právního řádu státu, jehož občanem byla osoba v době, kdy podle posledních zpráv byla ještě na živu.
Věci rodinné
Uzavření manželství
(1) Základní podmínky uzavření manželství se spravují pro každého ze snoubenců právním řádem smluvní strany, jejímž je občanem.
(2) Forma uzavření manželství se spravuje právním řádem smluvní strany, na jejímž území se manželství uzavírá.
Osobní a majetkové poměry manželů
(1) Jsou-li manželé občany jedné smluvní strany a mají-li bydliště na území druhé smluvní strany, spravují se jejich osobní a majetkové poměry právním řádem smluvní strany, jejímiž jsou občany; pro řízení jsou příslušné soudy obou smluvních stran.
(2) Je-li jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, spravují se tyto poměry právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají nebo měli své poslední společné bydliště; pro řízení jsou příslušné soudy obou smluvních stran.
Rozvod
(1) Jsou-li oba manželé občany jedné smluvní strany a bydlí-li v době podání návrhu na rozvod na území druhé smluvní strany, spravuje se rozvod právním řádem smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou. Příslušné jsou soudy obou smluvních stran. V případě, že jeden manžel bydlí v době podání návrhu na rozvod na území jedné smluvní strany a druhý manžel na území druhé smluvní strany, je příslušný soud smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé.
(2) Je-li v době podání návrhu na rozvod jeden manžel občanem jedné smluvní strany a druhý manžel občanem druhé smluvní strany, jsou pro rozvod příslušné soudy obou smluvních stran. Soudy použijí právního řádu svého státu.
Určení, že tu není manželství a neplatnost manželství
(1) Určení, že tu není manželství a vyslovení neplatnosti manželství pro nedostatek základních podmínek uzavření manželství se spravuje právním řádem, kterého mělo být použito podle článku 18 odstavec 1.
(2) Určení, že tu není manželství a vyslovení neplatnosti manželství pro porušení formy při uzavření manželství se spravuje právním řádem platným v místě, kde manželství bylo uzavřeno.
(3) Pro určení příslušnosti soudu se použije obdobně ustanovení článku 20.
Právní poměry mezi rodiči a dětmi
(1) Uznání, zjištění a popření otcovství nebo zjištění mateřství se spravuje právním řádem smluvní strany, jejímž občanem je dítě v době narození. Pro řízení je příslušný soud té smluvní strany, na jejímž území žije dítě v době zahájení řízení.
(2) Pokud jde o formu uznání otcovství postačí, bylo-li postupováno podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území se projev vůle stal.
(3) Ostatní právní poměry mezi rodiči a dětmi, zejména úprava výchovy dítěte, se spravují právním řádem smluvní strany, jejímž občanem je dítě. Pro řízení je příslušný orgán smluvní strany, na jejímž území žije dítě v době zahájení řízení.
Vyživovací povinnost
(1) Určení vyživovací povinnosti podle práva rodinného se spravuje právním řádem smluvní strany, jejímž občanem je oprávněná osoba.
(2) Ve věcech uvedených v odstavci 1 je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má oprávněná osoba bydliště.
Osvojení
(1) Osvojení se spravuje právním řádem smluvní strany, jejímž občanem je osvojitel.
(2) K osvojení je zapotřebí souhlasu dítěte a jiných osob nebo orgánů, vyžaduje-li to právní řád smluvní strany, jejímž občanem je osvojované dítě.
(3) Je-li dítě osvojováno manžely, z nichž jeden je občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, musí být splněny podmínky stanovené právními řády obou smluvních stran.
(4) Příslušný k řízení o osvojení je orgán smluvní strany, jejímž občanem je osvojitel; v případě uvedeném v odstavci 3 je příslušný orgán smluvní strany, na jejímž území manželé mají nebo naposledy měli společné bydliště.
(5) Ustanovení tohoto článku se přiměřeně použije také na zrušení osvojení.
Poručenství a opatrovnictví
(1) Ve věcech poručenství a opatrovnictví nad občany smluvních stran jsou příslušné, pokud v této Smlouvě není stanoveno něco jiného, orgány smluvní strany, jejímž občanem je osoba, které má být poručenství nebo opatrovnictví zřízeno.
(2) Zřízení a zánik poručenství a opatrovnictví se spravuje právním řádem smluvní strany, jejímž občanem je osoba, které má být poručenství nebo opatrovnictví zřízeno.
(3) Právní poměry mezi poručníkem a poručencem, jakož i mezi opatrovníkem a opatrovancem se spravují právním řádem smluvní strany, jejíž orgán zřídil poručenství nebo opatrovnictví.
(4) Povinnost převzít poručenství nebo opatrovnictví se spravuje právním řádem smluvní strany, jejímž občanem je osoba, která se má stát poručníkem nebo opatrovníkem.
(5) Má-li poručenec nebo opatrovanec bydliště na území jedné ze smluvních stran, může být ustanoven za poručníka nebo opatrovníka i občan druhé smluvní strany za předpokladu, že má bydliště na území smluvní strany, kde se má poručenství nebo opatrovnictví vykonávat, a že jeho ustanovení nejlépe vyhovuje zájmům poručence nebo opatrovance.
(1) Je-li třeba poručenských nebo opatrovnických opatření na ochranu zájmů občana jedné smluvní strany, jehož bydliště, pobyt nebo majetek je na území druhé smluvní strany, zpraví o tom orgán této smluvní strany bez odkladu orgán příslušný podle článku 25 odstavec 1.
(2) V neodkladných případech může orgán druhé smluvní strany učinit přiměřená prozatímní opatření sám podle svého právního řádu, musí však o tom bez odkladu zpravit orgán příslušný podle článku 25 odstavec 1. Taková opatření zůstanou v platnosti až do jiného rozhodnutí tohoto orgánu.
(1) Orgán příslušný podle článku 25 odstavec 1 může přenést vedení poručenství nebo opatrovnictví na orgán druhé smluvní strany, jestliže poručenec nebo opatrovanec má bydliště, pobyt nebo majetek na území této smluvní strany. Přenesení se stane účinným, když dožádaný orgán vedení poručenství nebo opatrovnictví převezme a dožadující orgán o tom zpraví.
(2) Orgán, který převzal podle odstavce 1 vedení poručenství nebo opatrovnictví, vede je podle právního řádu svého státu; postupuje však, pokud jde o způsobilost k právům a k právním úkonům podle práva smluvní strany, jejímž občanem je poručenec nebo opatrovanec. K rozhodnutím, která se týkají osobního stavu, není oprávněn; může však udělit přivolení k uzavření manželství, kterého je třeba podle právního řádu státu, jehož je poručenec nebo opatrovanec občanem.
Věci majetkové
Forma právních úkonů
(1) Forma právních úkonů se spravuje právním řádem platným pro právní úkon. Stačí však, je-li postupováno podle právního řádu platného v místě právního úkonu.
(2) Forma právních úkonů týkajících se nemovitostí se spravuje právním řádem smluvní strany, na jejímž území nemovitost leží.
Nemovitosti
(1) Věcná práva k nemovitostem, jakož i jiná práva k nemovitostem se vztahující se spravují právním řádem smluvní strany, na jejímž území nemovitosti leží.
(2) K řízení o věcných právech k nemovitostem, jakož i o jiných právech k nemovitostem se vztahujících je příslušný orgán smluvní strany, na jejímž území nemovitost leží.
(3) Ustanovení odstavce 1 nebude použito na majetkové věci manželské a dědické, a ustanovení odstavce 2 na majetkové věci manželské.
Věci dědické
Občané jedné smluvní strany mají na území druhé smluvní strany stejné postavení jako občané vlastní, pokud jde o nabývání jmění nebo jiných práv nacházejících se na území druhé smluvní strany děděním ze zákona nebo na základě pořízení pro případ smrti, jakož i pokud jde o způsobilost zřídit nebo zrušit pořízení pro případ smrti.
(1) Dědické poměry se spravují právním řádem smluvní strany, jejímž občanem byl zůstavitel v době smrti.
(2) Jestliže právo jedné smluvní strany, na jejímž území je jmění, které je předmětem dědictví, obsahuje omezení dědění takového jmění i u občanů této smluvní strany, vztahují se tato omezení i na občany druhé smluvní strany.
Odúmrť
Jestliže podle práva smluvních stran připadá dědictví státu, připadne movité dědictví státu, jehož občanem byl zůstavitel v době smrti, nemovité dědictví státu, na jehož území nemovitost leží.
Pořízení pro případ smrti
(1) Způsobilost zřídit nebo zrušit pořízení pro případ smrti, jakož i právní účinky vad vůle se spravují právním řádem smluvní strany, jejímž občanem byl zůstavitel v době projevu vůle. Toto právo je rozhodné i pro určení, které druhy pořízení pro případ smrti jsou přípustné.
(2) Forma pořízení pro případ smrti se spravuje právním řádem smluvní strany, jejímž občanem byl zůstavitel v době, kdy pořízení pro případ smrti zřizoval. Stačí však, jestliže se postupovalo podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území bylo pořízení pro případ smrti zřízeno. Totéž platí pro zrušení pořízení pro případ smrti.
Pravomoc v dědických věcech
(1) Projednání movitého dědictví přísluší bez újmy ustanovení odstavce 3 orgánu smluvní strany, jejímž občanem byl zůstavitel v době smrti.
(2) Projednání nemovitého dědictví přísluší orgánu smluvní strany, na jejímž území leží nemovitost.
(3) Je-li celé movité dědictví na území jedné smluvní strany, projedná je k návrhu dědice nebo odkazovníka orgán této smluvní strany, jestliže s tím všichni známí dědicové a odkazovníci souhlasí.
(4) Ustanovení předcházejících odstavců platí i pro určení pravomoci v dědických sporech.
Sdělování úmrtí
Zemře-li občan jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany, uvědomí příslušný orgán bez odkladu přímo diplomatické zastupitelství nebo konzulární úřad druhé smluvní strany o úmrtí a sdělí mu vše, co je známo o dědicích a odkazovnících, o jejich bydlišti nebo pobytu a o rozsahu dědictví, jakož i o případném pořízení pro případ smrti. Je-li tomuto orgánu známo, že po zemřelém zůstal majetek i v jiném státě, sdělí i tuto okolnost.
Oprávnění diplomatického zastupitelství nebo konzulárního úřadu při projednávání dědictví
(1) V dědických věcech jsou diplomatická zastupitelství a konzulární úřady smluvních stran oprávněny zastupovat bez zvláštní plné moci před orgány druhé smluvní strany své vlastní občany, pokud jsou tito občané nepřítomni a neustanoví si zmocněnce.
(2) Zemře-li občan jedné smluvní strany v době přechodného pobytu na území druhé smluvní strany, budou věci, které měl u sebe, odevzdány bez dalšího řízení diplomatickému zastupitelství nebo konzulárnímu úřadu smluvní strany, jejímž byl občanem; právní předpisy o vývozu věcí a převodu peněžitých částek musí být přitom dodrženy.
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Vyhláška Ministra zahraničních věcí č. 91/1962 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních |
|---|---|
| Typ předpisu | - |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 21.09.1962 |
|---|---|
| Účinnost od | 08.07.1962 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0