Zákon č. 90/1988 Sb.

Zákon o zemědělském družstevnictví

Platný Účinnost od 01.07.1988
90
ZÁKON
ze dne 15. června 1988
o zemědělském družstevnictví
Zemědělské družstevnictví je nedílnou a rovnoprávnou součástí socialistické hospodářské soustavy Československé socialistické republiky. Jeho základním posláním je uspokojování potřeb společnosti ve výživě lidu.
Strategie urychlení sociálně ekonomického rozvoje vyžaduje i v zemědělském družstevnictví podstatně zvýšit dynamiku růstu produktivity práce a zvýšit efektivnost celého reprodukčního procesu intenzívnějším využíváním výsledků vědeckotechnického pokroku, prohlubováním účasti v mezinárodní socialistické dělbě práce a tvořivým uplatňováním zkušeností a tvůrčích sil družstevních rolníků.
Jednotná zemědělská družstva zabezpečují své hospodářské, sociální a společenské úkoly v souladu s politikou Komunistické strany Československa, vedoucí a usměrňující síly socialistické společnosti a státu. Organizace Komunistické strany Československa působící v jednotných zemědělských družstvech a v jimi organizovaných společných podnicích jsou politickým jádrem jejich kolektivů, sjednocují úsilí družstevních orgánů a kolektivů a společenských organizací sdružených v Národní frontě k uspokojování celospolečenských potřeb. Uplatňují právo stranické kontroly vůči družstevním orgánům a zabezpečují uskutečňování kádrové politiky Komunistické strany Československa.
Společenské organizace sdružené v Národní frontě, zejména Svaz družstevních rolníků v jednotných zemědělských družstvech, Revoluční odborové hnutí ve společných podnicích a Socialistický svaz mládeže se v souladu se svými stanovami podílejí na rozvoji tvůrčí aktivity družstevních kolektivů a pracujících, na zvyšování jejich odpovědnosti za výsledky hospodářské a sociální činnosti a na zabezpečování zájmů a výchovy mladé generace.
Zemědělské družstevnictví je založeno především na zásadách dobrovolnosti, rovnosti, družstevní demokracie včetně socialistické samosprávy, utváření jednoty zájmů členů se zájmy jednotného zemědělského družstva a celé společnosti, plánovitosti, ochrany majetku v socialistickém společenském vlastnictví.
V zájmu vytvoření všestranných podmínek pro plnění těchto úkolů a dosažení vytyčených cílů se usneslo Federální shromáždění Československé socialistické republiky na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Jednotné zemědělské družstvo
(1) Jednotné zemědělské družstvo (dále jen „družstvo“) je socialistickou organizací. Družstvo je dobrovolným sdružením členů k provozování zemědělské, jakož i potravinářské výroby a jiné činnosti; svou podnikatelskou činnost provozuje v souladu se státním plánem hospodářského a sociálního rozvoje (dále jen „státní plán“), zásadou úplného chozrasčotu a zásadou družstevní demokracie.
(2) Družstvo je zároveň společenskou organizací přispívající k rozvoji socialistických společenských vztahů a napomáhající svou činností k uspokojování sociálních a kulturních potřeb svých členů.
(3) Družstvo hospodaří s majetkem ve svém vlastnictví nebo v družstevním užívání, popřípadě v jiném společenském užívání. Družstvo má právo a povinnost tento majetek rozmnožovat, zkvalitňovat, plně, účelně a hospodárně využívat, nakládat s ním a chránit v zájmu dosažení co nejlepších hospodářských výsledků a plného uspokojování potřeb socialistické společnosti. Majetkem družstva jsou rovněž majetková práva, jichž družstvo nabylo.
(4) Družstevní kolektiv řídí své záležitosti prostřednictvím členské schůze a volených orgánů družstva v souladu s obecně závaznými právními předpisy a stanovami družstva.
(5) Družstvo nese odpovědnost za výsledky svého hospodaření, na nichž bezprostředně závisejí příjmy družstevního kolektivu a jeho jednotlivých členů.
(6) Družstvo je právnickou osobou; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
§ 2
Úkoly družstva
Družstvo zejména
a) zajišťuje v souladu se záměry a úkoly státního plánu především rozvoj socialistické zemědělské výroby,
b) chrání a plně využívá veškerou půdu a ostatní výrobní prostředky i zdroje k zabezpečení rostoucích potřeb a požadavků socialistické společnosti,
c) zvyšuje intenzitu a efektivnost výroby uplatňováním vědeckotechnického pokroku a pokrokových způsobů a forem organizace a řízení,
d) podporuje pracovní iniciativu členů při plnění úkolů družstva a vytváří podmínky pro jejich účast na řízení podle zásady družstevní demokracie,
e) napomáhá při zvyšování kvalifikace svých členů a k těmto účelům může vytvářet svá vlastní nebo společná vzdělávací zařízení; vytváří podmínky pro přípravu mládeže na dělnická povolání,
f) usiluje o uspokojování sociálně ekonomických a společenských potřeb, o rozvoj aktivních činností a zájmů členů, včetně důchodců a členů se změněnou pracovní schopností, v souladu se zájmy a potřebami společnosti a na základě svých možností.
§ 3
Spolupráce v zemědělském družstevnictví
Družstva mohou organizovat mezi sebou i s dalšími socialistickými organizacemi účelnou spolupráci v zájmu vytváření lepších předpokladů k plnění svých úkolů podle zásad rovnosti a vzájemné ekonomické výhodnosti a ostatních zásad zemědělského družstevnictví (§ 67 až 77). V rámci této spolupráce mohou vytvářet společné podniky a kooperační sdružení.
§ 4
Vztahy družstva a společného podniku k státu
(1) Stát vytváří v souladu se svou hospodářsko-organizátorskou funkcí především obecně závaznými právními předpisy podmínky pro hospodářský, sociální a společenský rozvoj družstva a společného podniku.
(2) Družstvo a společný podnik jsou přímými adresáty výstupů státního plánu, jimiž jsou zejména ekonomické normativy, jmenovité úkoly, limity a dotace; státní plán stanoví, které z nich jsou pro ně závazné.
(3) Činnost a územní působnost družstva a společného podniku lze omezovat nebo do nich zasahovat pouze za podmínek a způsobem stanoveným zákonem.
(4) Proti zásahům orgánu hospodářského řízení do své činnosti, které jsou v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, se družstvo a společný podnik mohou domáhat ochrany u hospodářské arbitráže za podmínek stanovených zákonem.1)
(5) Orgán hospodářského řízení, který svým zásahem do činnosti družstva nebo společného podniku způsobí majetkovou újmu, je povinen ji nahradit. Podmínky a rozsah náhrady majetkové újmy, jakož i případy, kdy se náhrada neposkytuje, stanoví zákon.1)
(6) Způsobí-li družstvo nebo společný podnik svou činností majetkovou újmu státu nebo jinému subjektu, jsou povinny ji nahradit za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem.
(7) Družstvo a společný podnik rozvíjejí svou činnost podle zásad plánovitosti a hospodářského soutěžení tak, aby při využívání všech možností, daných jim socialistickým právním řádem, úspěšně naplňovaly své poslání. V souvislosti s tím berou na sebe přiměřené hospodářské riziko.
(8) Družstvo a společný podnik nesmí nadřazovat své zájmy nad zájmy celospolečenské, zejména nesmí zneužívat svého hospodářského postavení na úkor jiných subjektů, nebo jiným způsobem jednat proti zájmům společnosti.
§ 5
Kontrolní činnost státu
Kontrolní činnost mohou v družstvu a společném podniku provádět pouze orgány, jejichž kontrolní funkce jsou upraveny zákonem. Kontroly musí přispívat ke zvýšení efektivnosti hospodářské, sociální a společenské činnosti družstva a společného podniku. Státní orgány vykonávají tuto činnost podle potřeby za účasti kontrolních a revizních komisí družstva a společného podniku.
§ 6
Systém informací a účetní závěrka
(1) Družstvo a společný podnik jsou povinny podle obecně závazných právních předpisů zpracovávat, vést a předávat sociálně ekonomické informace, jakož i informace pro plánování a sestavování státních rozpočtů (dále jen „informace“).
(2) Vyžadovat předkládání informací od družstva a společného podniku je přípustné jen v rozsahu a způsobem stanoveným obecně závaznými právními předpisy.
(3) Družstvo a společný podnik jsou povinny vést předepsaným způsobem účetnictví, sestavovat roční účetní závěrku a poskytovat ji příslušným státním orgánům.
§ 7
Ceny
(1) Družstvo a společný podnik prodávají výrobky a poskytují práce a služby za ceny, popřípadě úhrady stanovené nebo dohodnuté v souladu s cenovými předpisy.
(2) Družstvo a společný podnik jsou povinny dodržovat pravidla státního řízení cen. Prostředky získané neoprávněně porušením cenových předpisů, pokud je družstvo a společný podnik nevrátí neprodleně poškozenému odběrateli, odvedou do státního rozpočtu. Za porušení cenové kázně jsou družstvo a společný podnik postihovány podle obecně závazných právních předpisů.
§ 8
Spolupráce s národními výbory a volební programy Národní fronty
(1) Družstvo a společný podnik spolupracují ve své hospodářské, společenské a sociální činnosti s příslušnými národními výbory a podílejí se na komplexním hospodářském a sociálním rozvoji jejich územních obvodů způsobem a za podmínek, které stanoví zákon. Ve své činnosti jsou družstvo a společný podnik povinny dodržovat rozhodnutí národních výborů vydaná v souladu s jejich pravomocí. Příslušné národní výbory se vyjadřují rovněž k rozvoji družstva a společného podniku a k zásadním změnám předmětu jejich hospodářské a sociální činnosti.
(2) Družstvo a společný podnik se podílejí na vypracování a provádění volebních programů Národní fronty.
§ 9
Tvorba a ochrana životního prostředí a racionální využívání přírodních zdrojů
(1) Družstvo a společný podnik jsou povinny organizovat hospodářskou a sociální činnost tak, aby co nejúčinněji chránily životní prostředí před škodlivými vlivy, které jsou jejich činností vyvolávány, zejména aby neohrožovaly zdraví občanů. Uskutečňují a financují opatření k ochraně životního prostředí.
(2) Družstvo a společný podnik zodpovídají za racionální využívání a ochranu přírodních zdrojů.
(3) Družstvo a společný podnik jsou povinny hospodárně a účelně využívat vedlejší produkty ze své hospodářské činnosti, popřípadě vytvářet podmínky pro jejich hospodářské využití jinými subjekty. Za tím účelem jsou povinny tyto produkty evidovat, chránit a využívat je způsobem neohrožujícím životní prostředí.
(4) Při realizaci opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí a při racionálním využívání přírodních zdrojů družstvo a společný podnik spolupracují s příslušným národním výborem.
§ 10
Sjezdy a konference družstev
(1) K projednání hospodářské, sociální a společenské činnosti družstev jsou svolávány celostátní sjezdy a konference družstev.
(2) Celostátní sjezd družstev svolává vláda Československé socialistické republiky na návrh ústředního výboru Svazu družstevních rolníků zpravidla jednou za pět let.
(3) Konference družstev svolává příslušný státní orgán a příslušný orgán Svazu družstevních rolníků.

ČÁST DRUHÁ

VZNIK, HOSPODAŘENÍ A ZÁNIK DRUŽSTVA
§ 11
Vznik družstva
(1) Ke vzniku družstva je třeba předchozího souhlasu orgánu hospodářského řízení a
a) usnesení ustavující schůze o jeho založení,
b) přijetí stanov družstva,
c) zvolení orgánů družstva.
(2) Družstvo může nabývat práv a zavazovat se ode dne zápisu do podnikového rejstříku.
(3) Návrh na zápis družstva do podnikového rejstříku podává družstvo; k návrhu je povinno připojit stanovy družstva, předchozí souhlas orgánu hospodářského řízení a usnesení ustavující schůze o jeho založení.
§ 12
Stanovy družstva
Základním vnitrodružstevním předpisem jsou stanovy družstva (dále jen „stanovy“), které družstvo vypracuje v souladu s tímto zákonem a dalšími obecně závaznými právními předpisy. Stanovy musí obsahovat
a) název družstva, ve kterém musí být výslovně uvedeno, že jde o jednotné zemědělské družstvo, a sídlo družstva,
b) předmět hospodářské a společenské činnosti družstva,
c) práva a povinnosti členů,
d) ustanovení o péči o členy - důchodce a zabezpečení podmínek pro společenské a pracovní uplatnění členů se změněnou pracovní schopností,
e) organizaci, řízení a orgány družstva,
f) určení orgánů družstva činných v kárném řízení a jejich pravomoc.
§ 13
Předmět hospodářské činnosti družstva
(1) Družstvo je povinno především provozovat zemědělskou výrobu a v zájmu jejího dalšího rozvoje racionálně a efektivně hospodařit na zemědělské půdě, v lesích, vodních plochách a rybnících s chovem ryb, které užívá.
(2) Družstvo může
a) zpracovávat zemědělské a lesní suroviny a vyrábět z nich potravinářské výrobky,
b) vykonávat činnosti a vyrábět výrobky sloužící potřebám zemědělské a potravinářské výroby; pokud je třeba k této činnosti souhlasu podle zvláštních předpisů, jen s tímto souhlasem,
c) poskytovat práce a služby pro občany,
d) prodávat vlastní vyrobené zboží.
(3) Předmětem hospodářské činnosti družstva může být, po předchozím souhlasu orgánu hospodářského řízení, i jiná činnost, pokud není provozována na úkor racionálního využívání půdního fondu a vlastní zemědělské výroby.
§ 14
Zahraničně hospodářská činnost
(1) Družstvo využívá ve své hospodářské činnosti i zapojení do mezinárodní dělby práce, především v rámci socialistické ekonomické integrace.
(2) Družstvo může podle zákonem stanovených pravidel uskutečňovat zahraničně hospodářskou činnost, a to zpravidla na základě devizového samofinancování. Má právo za podmínek stanovených zákonem navazovat a uskutečňovat přímé vztahy s organizacemi států podílejících se na socialistické ekonomické integraci.
§ 15
Devizový fond
(1) Družstvo má právo zřizovat devizový fond. Prostředky pro něj získává družstvo podle devizového normativu z devizové tržby získané z vývozu zboží, ze salda kooperačních dodávek a z prodeje licencí, jakož i z úspor poskytovaných devizových prostředků, popřípadě z devizových dotací a úvěrů.
(2) Prostředky devizového fondu slouží k zabezpečování rozvoje hospodářské činnosti družstva, ke krytí dovozních potřeb, k úhradě devizových závazků a ke splácení úvěrů poskytnutých bankou, pokud jsou příjmem devizového fondu.
(3) Prostředky devizového fondu vytvořené družstvem mu nelze odejmout; družstvo o jeho použití rozhoduje v souladu s obecně závaznými právními předpisy. Zůstatek devizového fondu lze převádět do dalších kalendářních let bez omezení.
§ 16
Hospodaření družstva
(1) Družstvo hospodaří podle vlastního hospodářského plánu, který musí zabezpečovat závazné výstupy státního plánu a uzavřené hospodářské smlouvy a je pro družstvo závazný.
(2) Družstvo použije svou produkci především ke splnění jmenovitých úkolů státního plánu, závazků z hospodářských smluv, k zabezpečení vlastní rozšířené reprodukce a dále k uspokojování osobní spotřeby svých členů, popřípadě pracovníků.
(3) Ze svých příjmů družstvo splní zejména své povinnosti vůči státu (odvody a daně). Zisk zbylý po provedení odvodů a daní využívá družstvo samostatně a nelze mu jej odejmout; přitom zajistí přednostně potřeby financování rozšířené reprodukce a vědeckotechnického rozvoje. Je povinno vytvořit fond rozvoje a fond kulturních a sociálních potřeb; další fondy vytváří podle své potřeby.
(4) Odpisy ze základních prostředků zůstávají družstvu v plné výši a družstvo je využívá samostatně.
§ 17
Zvláštní režim hospodaření družstva
(1) Družstvu, které není schopno samostatně hospodařit, může orgán hospodářského řízení poskytnout finanční prostředky a vázat jejich použití na jím stanovený zvláštní režim hospodaření družstva.
(2) Zvláštní režim hospodaření družstva spočívá zejména v uplatnění konsolidačního programu na stanovenou dobu a ve sledování jeho plnění.
(3) Konsolidační program je soubor hospodářských, technických, organizačních, finančních a kádrových opatření, opatření v oblasti odměňování a případně dalších opatření směřujících k obnovení schopnosti družstva plnit své hospodářské funkce.
§ 18
Zánik družstva
(1) Členská schůze se může usnést, že družstvo zanikne
a) pro trvalou ztrátu půdní základny,
b) pro ztrátu schopnosti samostatně hospodařit.
Družstvo zaniká dnem jeho výmazu z podnikového rejstříku.
(2) Družstvo zanikne sloučením nebo rozdělením.
(3) Družstvo, na které přešly majetek a závazky zaniklého družstva, je povinno neprodleně vyrozumět jiné právnické osoby, které jsou zánikem družstva dotčeny, o zániku družstva a o přechodu jeho majetku a závazků, při likvidaci má tuto povinnost likvidátor.
Likvidace družstva
§ 19
(1) V případě zániku družstva z důvodů uvedených v § 18 odst. 1 se provede likvidace družstva.
(2) Likvidátora ustanoví členská schůze.
(3) Návrh zápisu do podnikového rejstříku o tom, že je družstvo v likvidaci a kdo je jeho likvidátorem, podává družstvo.
(4) Dnem, ke kterému byl proveden zápis do podnikového rejstříku podle odstavce 3, zanikají, s výjimkou členské schůze, funkce všech orgánů družstva.
§ 20
(1) Likvidátor je oprávněn jednat jménem družstva ve věcech spojených s likvidací.
(2) Likvidátor o vstupu družstva do likvidace neprodleně vyrozumí všechny organizace, orgány a jiné osoby, které jsou tím dotčeny.
(3) Ke dni zahájení likvidace sestaví družstvo účetní závěrku a účetní výkazy a předá je likvidátorovi.
§ 21
(1) Likvidátor sestaví do jednoho měsíce po svém ustanovení do funkce zahajovací rozvahu a předloží ji členské schůzi spolu s likvidačním plánem, rozpočtem likvidace a s inventarizačním zápisem o mimořádné inventarizaci hospodářských prostředků provedené ke dni zahájení likvidace.
(2) Likvidátor v průběhu likvidace zejména
a) soustředí peněžní prostředky na jednom účtu u jednoho peněžního ústavu,
b) dokončí běžné záležitosti,
c) zpeněží co nejvýhodněji majetek družstva nebo s ním naloží i jinak v souladu s obecně závaznými právními předpisy,
d) dá podnět příslušnému státnímu orgánu k opatření, pokud jde o půdu a jiný zemědělský majetek k zajištění výroby,
e) uspokojí z výtěžku likvidace pohledávky státu na odvodech, daních a poplatcích, dále pohledávky členů a pracovníků družstva a dále ostatní pohledávky,
f) předkládá členské schůzi čtvrtletní a roční hlášení o průběhu likvidace doložené čtvrtletní a roční účetní závěrkou.
§ 22
(1) Likvidátor ke dni skončení likvidace sestaví účetní závěrku a předloží ji členské schůzi ke schválení spolu s konečnou zprávou o průběhu likvidace.
(2) Po schválení účetní závěrky členskou schůzí likvidátor
a) odvede případný likvidační přebytek po uspokojení všech závazků družstva a vrácení členských podílů příslušnému Státnímu fondu pro zúrodnění půdy,
b) zajistí bezpečné uložení spisového materiálu a účetních písemností,
c) podá návrh na výmaz družstva z podnikového rejstříku.
§ 23
Sloučení
(1) Družstva slučovaná do nového družstva zanikají dnem jejich výmazu z podnikového rejstříku. Obdobně zanikají i družstva, která vplývají do již ustaveného družstva.
(2) Na nové družstvo, popřípadě na družstvo, do kterého vplývají jiná družstva, přechází majetek a závazky zaniklých družstev; členové zaniklých družstev se stávají členy sloučeného družstva.
§ 24
Rozdělení
(1) Členská schůze rozdělovaného družstva určí, jak se družstvo rozdělí, jak se rozdělí jeho majetek a závazky, a s přihlédnutím k oprávněným zájmům jednotlivých členů doporučí také, do kterých družstev jednotliví členové přejdou.
(2) Rozdělované družstvo zaniká a jeho majetek a závazky přecházejí na nová družstva dnem, ke kterému byla zapsána do podnikového rejstříku, a to v rozsahu určeném členskou schůzí rozdělovaného družstva. Tímto dnem se členové rozdělovaného družstva stávají členy nových družstev.

ČÁST TŘETÍ

ŘÍZENÍ A ORGANIZACE DRUŽSTVA
§ 25
Členská schůze
(1) Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze, na níž uplatňují členové své právo řídit záležitosti družstva a kontrolovat jeho činnost.
(2) Členská schůze se schází podle potřeby, nejméně však jednou za šest měsíců, popřípadě, byl-li v družstvu zvolen sbor zástupců, jednou za rok.
(3) Členská schůze musí být svolána, žádá-li o to alespoň jedna třetina všech členů družstva nebo kontrolní a revizní komise nebo příslušný orgán Svazu družstevních rolníků, pokud je družstvo jeho členskou organizací.
(4) Do působnosti členské schůze patří
a) volba, popřípadě odvolání orgánů družstva a jejich jednotlivých členů, s výjimkou sboru zástupců,
b) přijímání stanov, jejich změn a doplňků,
c) projednávání a schvalování zpráv představenstva a kontrolní a revizní komise o výsledcích jejich činnosti a činnosti družstva,
d) přijímání pracovního, organizačního, volebního a jednacího řádu družstva, jejich změn a doplňků,
e) přijímání zvláštního režimu hospodaření družstva,
f) schvalování pětiletých a ročních hospodářských plánů a koncepcí dalšího rozvoje družstva,
g) rozhodování o tvorbě a pravidlech používání fondů družstva,
h) schvalování ročních účetních závěrek,
i) zásadní rozhodování o půdním fondu družstva,
j) rozhodování o zániku družstva,
k) rozhodování o dalších záležitostech týkajících se družstva a jeho činnosti, pokud tak stanoví zákon, stanovy, popřípadě pokud si rozhodování o některé věci členská schůze vyhradila.
(5) Stanovy mohou určit, že místo členské schůze budou konány dílčí členské schůze.
§ 26
Volené orgány družstva
(1) Volené orgány družstva jsou
a) sbor zástupců,
b) představenstvo,
c) předseda,
d) kontrolní a revizní komise,
e) rozhodčí komise,
f) sociální komise,
g) komise bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
(2) O způsobu voleb volených orgánů družstva rozhoduje členská schůze. Volí se zpravidla tajným hlasováním.
(3) Funkční období volených orgánů družstva je pět let.
§ 27
Složení volených orgánů družstva a jejich usnášení
(1) Počet členů sboru zástupců musí být aspoň pětinásobkem počtu členů představenstva. Představenstvo má 7 až 29 členů, komise 3 až 11 členů.
(2) Počet členů jednotlivých volených orgánů družstva a jejich složení určí stanovy.
(3) Členská schůze a volené orgány družstva jsou usnášeníschopné, je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů; k platnosti usnesení je třeba souhlasu dvou třetin přítomných členů.
(4) Členská schůze se může platně usnášet po uplynutí čekací doby jedné hodiny, jestliže je přítomna alespoň jedna třetina všech členů; pro usnášeníschopnost a platnost usnesení o zániku družstva platí ustanovení odstavce 3.
§ 28

Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění

Hodnocení:

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace o předpisu

CitaceZákon č. 90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví
Typ předpisu-
Autor-
SbírkaSbírka zákonů
Datum vyhlášení15.06.1988
Účinnost od01.07.1988
Účinnost do-
Stav Platný
Znění předpisu má informativní charakter.
Oblíbené
Historie prohlížení